(EU) č. 923/2012Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012 , kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010 Text s významem pro EHP

provádějící lety do Unie, v rámci Unie a z Unie;

se státními značkami a poznávacími značkami členského státu Unie a provádějící lety v jakémkoli vzdušném prostoru v rozsahu, který není v rozporu s pravidly zveřejněnými daným státem, který má pravomoc nad přelétávaným územím.

s pravidly pro let za viditelnosti nebo

s pravidly pro let podle přístrojů.

letové hladiny u letů v nejnižší použitelné letové hladině nebo nad ní nebo případně nad převodní nadmořskou výškou;

nadmořské výšky při letech pod nejnižší použitelnou letovou hladinou nebo v převodní nadmořské výšce nebo případně pod ní.

v souladu s právním předpisem Unie nebo případně s vnitrostátním právním předpisem pro letový provoz regulovaný členským státem a

v souladu s příslušnou oznámenou informací, radou a/nebo povolením vydaným příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

v souladu s právním předpisem Unie nebo případně s vnitrostátním právním předpisem pro letový provoz regulovaný členským státem a

v souladu s příslušnou oznámenou informací, radou a/nebo povolením vydaným příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

v souladu s právním předpisem Unie nebo případně s vnitrostátním právním předpisem pro letový provoz regulovaný členským státem a

v souladu s příslušnou oznámenou informací, radou a/nebo povolením vydaným příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

v souladu s právním předpisem Unie nebo případně s vnitrostátním právním předpisem pro letový provoz regulovaný členským státem a

v souladu s příslušnou oznámenou informací, radou a/nebo povolením vydaným příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

jeden z velících pilotů je určen jako vedoucí letu;

s ohledem na navigaci a hlášení poloh se skupina považuje za jediné letadlo;

za rozstupy mezi letadly při daném letu odpovídá vedoucí letu a velící piloti ostatních letadel účastnících se letu a tato odpovědnost zahrnuje i fáze, kdy letadla manévrují pro potřeby dosažení vlastního rozstupu ve skupině při jejím shromažďování a rozchodu, a

u státních letadel musí být udržována maximální boční, podélná a vertikální vzdálenost mezi každým letadlem a vedoucím letu v souladu s Chicagskou úmluvou. U jiných než státních letadel každé letadlo udržuje vzdálenost, která nepřesahuje bočně a podélně 1 km (0,5 NM) a vertikálně 30 m (100 ft) od vedoucího letu.

Čelní přibližování. Přibližují-li se dvě letadla čelně nebo přibližně čelně a existuje-li nebezpečí střetu, obě letadla musí změnit kurz směrem doprava.

Sbíhající se tratě. Sbíhají-li se tratě dvou letadel přibližně ve stejné hladině, má přednost to letadlo, které přilétává zprava, s výjimkou následujícího:

Předlétávání. Předlétávající je to letadlo, které se k druhému přibližuje zezadu po trati, svírající s podélnou osou druhého letadla úhel menší než 70 stupňů, je tedy v takové poloze vůči předlétávanému letadlu, že by v noci nemohlo vidět ani levá, ani pravá polohová světla předlétávaného letadla. Předlétávané letadlo má přednost a předlétávající letadlo bez ohledu na to, zda stoupá, klesá nebo je ve vodorovném letu, se musí druhému letadlu vyhnout změnou kurzu doprava a žádná následující změna ve vzájemných polohách obou letadel nezbavuje předlétávající letadlo povinnosti vyhnout se, dokud letadlo nemine v dostatečné vzdálenosti.

Přistání. Letadlo za letu nebo pohybující se po zemi nebo vodě musí dát přednost letadlu, které přistává nebo je v poslední fázi přiblížení na přistání.

Vzlet. Letadlo pojíždějící na provozní ploše letiště musí dát přednost letadlu, které vzlétá nebo se chystá vzletět.

V případě nebezpečí střetu mezi dvěma letadly pojíždějícími po pohybové ploše letiště nebo rovnocenné části provozního místa se musí uplatnit následující:

Letadlo, které pojíždí po provozní ploše na řízeném letišti, musí zastavit a čekat na všech vyčkávacích místech dráhy do té doby, než obdrží od letištní řídící věže výslovné povolení k vjezdu na dráhu nebo k jejímu křižování.

Letadlo, které pojíždí po provozní ploše, musí zastavit a čekat na všech rozsvícených koncových příčkách a smí pokračovat podle odstavce 2 až po zhasnutí světel.

Pohyb osob a mobilních prostředků na letištích

protisrážková světla určená k upoutání pozornosti na dané letadlo a

s výjimkou balonů polohová světla vyznačující příslušný směr letadla vůči pozorovateli. Jiná světla, pokud by mohla být zaměněna s těmito světly, nesmí být rozsvícena.

všechna letadla pohybující se po pohybové ploše letiště musí mít rozsvícena polohová světla vyznačující příslušný směr letadla vůči pozorovateli a jiná světla, pokud by mohla být zaměněna s těmito světly, nesmí být rozsvícena;

všechna letadla na pohybové ploše letiště, je-li to proveditelné, musí mít rozsvícena světla označující okraje jejich konstrukce, pokud nestojí a nejsou jinak přiměřeně osvětlena;

všechna letadla pojíždějící nebo vlečená na pohybové ploše letiště musí mít rozsvícena světla, kterými na sebe upoutají pozornost, a

všechna letadla na pohybové ploše letiště s běžícími motory musí mít rozsvícena světla vyznačující tuto skutečnost.

pojíždějící nebo vlečená na pohybové ploše letiště a vybavená protisrážkovými světly vyhovujícími požadavku písm. b) odst. 3 nebo

na pohybové ploše letiště a vybavená světly vyhovujícími požadavkům písm. b) odst. 4

mít taková světla rozsvícena i ve dne.

nepříznivě ovlivňuje nebo by mohlo nepříznivě ovlivnit uspokojivý výkon povinností nebo

oslňuje nebo by mohlo oslnit vnějšího pozorovatele.

není v letadle instalováno plně funkční dvojí řízení a

na pilotním sedadle není kvalifikovaný pilot (v tomto pravidle označený jako bezpečnostní pilot) působící jako bezpečnostní pilot pro osobu letící za simulovaných podmínek podle přístrojů. Tento bezpečnostní pilot musí mít přiměřený výhled dopředu a na obě strany letadla nebo musí být ve spojení se způsobilým pozorovatelem, který v letadle zaujímá takové místo, že jeho zorné pole vhodně doplňuje výhled bezpečnostního pilota.

pozorovat ostatní letištní provoz za účelem vyhnutí se srážce;

zařadit se do letového provozu tvořeného ostatními letadly v provozu nebo se mu vyhnout;

s výjimkou balonů provádět všechny zatáčky doleva při přiblížení na přistání a po vzletu, pokud informace nebo instrukce od ATC nestanoví jinak;

s výjimkou balonů přistávat a vzlétat proti směru větru, pokud bezpečnost, konfigurace dráhy nebo zájmy letového provozu neurčují, že je preferován jiný směr.

Sbíhající se tratě. Letadlo, které má jiné letadlo nebo plavidlo zprava, musí mu dát přednost tak, aby byla mezi nimi zajištěna dostatečná vzdálenost.

Čelní přibližování. Letadlo přibližující se k jinému letadlu nebo k plavidlu čelně nebo přibližně čelně, se musí vyhnout změnou kurzu vpravo tak, aby byla mezi nimi zajištěna bezpečná vzdálenost.

Předlétávání. Předlétávané letadlo nebo plavidlo má přednost a předlétávající letadlo se musí vyhnout změnou kurzu tak, aby byla mezi nimi zajištěna bezpečná vzdálenost.

Přistání a vzlet. Letadlo přistávající na vodní hladině nebo vzlétající z vodní hladiny musí, je-li to proveditelné, zajistit bezpečnou vzdálenost mezi sebou a všemi plavidly a musí se vyhnout narušení jejich navigace.

na kterýkoli let nebo jeho část, kde se poskytuje služba řízení letového provozu;

na kterýkoli let IFR v poradním vzdušném prostoru;

na kterýkoli let prováděný ve vzdušných prostorech stanovených příslušným úřadem nebo do nich směřující nebo letící na tratích stanovených příslušným úřadem, a to pro usnadnění poskytování letové informační, pohotovostní služby a služby pátrání a záchrany;

na kterýkoli let prováděný ve vzdušných prostorech stanovených příslušným úřadem nebo do nich směřující nebo letící na tratích stanovených příslušným úřadem, a to pro usnadnění koordinace s příslušnými vojenskými stanovišti nebo se stanovišti letových provozních služeb sousedních států, aby se zabránilo možné potřebě zakročování za účelem identifikace;

na kterýkoli let přes mezinárodní hranice, pokud není dotyčnými státy předepsáno jinak;

na kterýkoli let, který má být proveden v noci, jestliže se při něm opouští blízkost letiště.

před odletem předložit:

vyslat za letu příslušnému stanovišti letových provozních služeb nebo řídící radiostanici letadlo–země.

nejdéle 120 hodin před předpokládaným časem zahájení pojíždění;

nejméně tři hodiny před předpokládaným časem zahájení pojíždění u letů, které mohou podléhat opatřením k uspořádání toku letového provozu;

nejméně 60 minut před odletem u všech ostatních letů, na něž se nevztahuje podbod 2), nebo

pokud se předkládá za letu, v takovém čase, který zajistí jeho přijetí příslušným stanovištěm ATS nejméně deset minut před tím, než letadlo dosáhne:

Letový plán musí obsahovat veškeré informace, které příslušný úřad považuje za relevantní, pokud jde o:

V letových plánech podávaných za letu se jako letiště nebo provozní místo odletu uvede místo, z něhož lze získat doplňující informace o letu, jsou-li požadovány. Namísto předpokládaného času zahájení pojíždění se dále uvede čas nad prvním bodem tratě, k níž se letový plán vztahuje.

Letový plán musí případně obsahovat informace o příslušných položkách uvedených v bodě SERA.4005 písm. a) podbodech 1) až 11), které se týkají celé trati nebo její části, pro kterou se letový plán podává.

Provozovatelé letadel, předkladatelé letových plánů a stanoviště letových provozních služeb, jež se řídí nezbytnými pokyny uvedenými v bodě SERA.4001 písm. c) podbodu 1) podpodbodu i), dodržují:

Provozovatelé letadel nebo zástupci jednající jejich jménem, kteří mají v úmyslu provozovat let ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe na celé trati nebo její části v souladu s pravidly IFR, vloží do příslušné položky letového plánu odpovídající označení vybavení letadla, které je k dispozici na palubě, a jeho schopnosti v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1770 ( 3 ), jak je požadováno v bodě SERA.4005 písm. a) podbodu 4).

Provozovatelé letadel, která nejsou vybavena v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/1770 a která mají být provozována ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, uvedou v příslušných položkách letového plánu odpovídající označení vybavení letadla, které je k dispozici na palubě, a jeho schopnosti a případné výjimky podle bodu SERA.4005 písm. a) podbodu 4) resp. bodu SERA.4005 písm. a) podbodu 15). Letový plán musí navíc obsahovat informace o všech ostatních položkách, je-li tak předepsáno příslušným úřadem nebo považuje-li to osoba, která letový plán podává, za nezbytné z jiných důvodů.

Manažer struktury vzdušného prostoru pro část tratě provozovanou podle pravidel IFR a ohlašovna letových provozních služeb přijmou nezbytná opatření, aby zajistili, že při přijetí letového plánu nebo při jeho změnách je letový plán:

Stanoviště ATC zpřístupní manažerovi struktury vzdušného prostoru všechny potřebné změny týkající se klíčových položek tratě nebo letové hladiny v letovém plánu, jak je uvedeno v bodě SERA.4005 písm. a) podbodech 1) až 10), které by mohly ovlivnit bezpečné provedení letu, pro letové plány a související aktualizační zprávy, které předtím obdržela od manažera struktury vzdušného prostoru. Bez koordinace s provozovatelem letadla nesmí stanoviště ATC v předletové fázi provést žádné jiné změny letového plánu nebo jej zrušit.

Manažer struktury vzdušného prostoru oznámí všem dotčeným stanovištím ATS přijatý letový plán a všechny přijaté změny položek letového plánu v předletové fázi uvedených v bodě SERA.4005 písm. a) podbodech 1) až 10) a související aktualizující zprávy.

Manažer struktury vzdušného prostoru oznámí provozovateli letadla všechny nezbytné změny letového plánu provedené v předletové fázi, které se týkají položek uvedených v bodě SERA.4005 písm. a) podbodech 1) až 10) souvisejících s tratí nebo letovou hladinou, které by mohly ovlivnit bezpečné provedení letu, pro letové plány a související aktualizující zprávy, které obdržel dříve.

Předkladatel letového plánu, který není provozovatelem ani pilotem, zabezpečí, aby podmínky přijetí letového plánu a jakýchkoli potřebných změn těchto podmínek oznámených manažerem struktury vzdušného prostoru pro část letu provozovanou podle pravidel IFR nebo ohlašovnami letových provozních služeb byly k dispozici provozovateli letadla nebo pilotovi, který letový plán předložil.

Provozovatel letadla zajistí, aby podmínky přijetí letového plánu a veškeré jeho nezbytné změny oznámené manažerem struktury vzdušného prostoru nebo ohlašovnou letových provozních služeb předkladateli letového plánu byly začleněny do plánovaného provedení letu a byly oznámeny pilotovi.

Provozovatel letadla se před provedením letu musí přesvědčit, že obsah původního letového plánu odpovídá zamýšlenému letu.

Manažer struktury vzdušného prostoru zpracovává a rozesílá informace o možnosti nastavení rozestupu kanálů 8,33 kHz, které obdržel v letových plánech.

Požadavky stanovené v písmenech a) až h) se nepoužijí ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, který není součástí EUR regionu ICAO EUR.

Všechny změny letového plánu podaného na let IFR nebo na let VFR provozovaný jako řízený let musí být ohlášeny:

Na ostatní lety VFR se musí příslušnému stanovišti letových provozních služeb oznámit co nejdříve význačné změny letového plánu.

V případě zpoždění o 30 minut nad předpokládaný čas zahájení pojíždění u řízeného letu nebo zpoždění o 1 hodinu u neřízeného letu, pro který byl předložen letový plán, musí být letový plán změněn, nebo musí být předložen nový letový plán a starý letový plán zrušen, podle toho, co je použitelné. U každého letu provozovaného podle pravidel IFR musí být zpoždění delší než 15 minut oznámeno manažerovi struktury vzdušného prostoru.

V případě změny vybavení letadla a stavu jeho způsobilosti pro daný let zašlou provozovatelé letadel nebo zástupci, kteří jednají jejich jménem, manažerovi struktury vzdušného prostoru nebo ohlašovnám letových provozních služeb zprávu o změně s odpovídajícím označením vloženým do příslušné položky formuláře letového plánu.

Informace předložené před odletem týkající se vytrvalosti letu nebo celkového počtu osob na palubě, které byly v čase odletu nesprávné, se považují za význačné změny letového plánu a jako takové se musí oznamovat.

Požadavky stanovené v písmenech a) až d) se nepoužijí ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, který není součástí EUR regionu ICAO.

Hlášení o přistání se nepožaduje po přistání na letišti, kde jsou letové provozní služby poskytovány za podmínky, že rádiové spojení nebo vizuální signály potvrdí, že přistání bylo zpozorováno.

identifikace letadla;

letiště nebo provozní místo odletu;

letiště nebo provozní místo určení (pouze v případě přistání na náhradním letišti);

letiště nebo provozní místo příletu;

čas přistání.

výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy je nižší než 450 m (1 500 ft) nebo

přízemní dohlednost je nižší než 5 km.

jestliže se při nich opouští blízkost letiště, musí být předložen letový plán podle bodu SERA.4001 písm. b) odst. 6;

při letech musí být navázáno a udržováno obousměrné rádiové spojení na příslušném spojovacím kanálu ATS, je-li k dispozici;

musí být uplatněna minima dohlednosti a vzdálenosti od oblačnosti pro let za viditelnosti uvedená v tabulce S5-1, vyjma případů, kdy:

▼M2

▼M2 —————

▼M2

s výjimkou, kdy je to nezbytné pro vzlet nebo přistání nebo pokud tak výslovně povolí příslušný úřad, musí být let VFR v noci prováděn v hladině, která není nižší než minimální letová nadmořská výška stanovená státem, jehož území je přelétáváno. Tam, kde není minimální letová nadmořská výška stanovena, musí být let VFR prováděn:

▼C2

▼B

při transsonických a supersonických rychlostech, pokud to nepovolí příslušný úřad;

nad letovou hladinou 195. Výjimky z tohoto požadavku jsou následující:

nad hustě zastavěnými oblastmi měst, vesnic a jiných obydlených míst nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1 000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla;

kdekoli jinde, než je stanoveno v odstavci 1, ve výšce nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou nebo 150 m (500 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 150 m (500 ft) od letadla.

jsou-li prováděny ve vzdušném prostoru tříd B, C a D;

tvoří-li součást letištního provozu na řízených letištích nebo

jsou-li prováděny jako zvláštní let VFR.

byl-li předložen letový plán, sdělit nezbytné změny, které mají být provedeny v platném letovém plánu; nebo

je-li tak požadováno podle bodu SERA.4001 písm. b), předložit letový plán příslušnému stanovišti letových provozních služeb a získat od něj povolení před přechodem na let IFR, při letu v řízeném vzdušném prostoru.

tyto zvláštní lety VFR lze provádět pouze ve dne, pokud není příslušným úřadem povoleno jinak;

ze strany pilota:

►C6  stanoviště řízení letového provozu letadlu nevydá povolení pro zvláštní let VFR vzlétávat nebo přistávat na letišti v řízeném okrsku nebo vstupovat do letištní provozní zóny nebo letištního provozního okruhu, jestliže oznámené meteorologické podmínky na tomto letišti jsou horší než následující minima: ◄

nad vysokým terénem nebo v horských oblastech v hladině, která je nejméně 600 m (2 000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 8 km od předpokládané polohy letadla;

kdekoli jinde, než je stanoveno v odstavci 1, v hladině, která je nejméně 300 m (1 000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 8 km od předpokládané polohy letadla.

Členské státy musí označovat vzdušné prostory v souladu s následující klasifikací vzdušných prostorů a v souladu s dodatkem 4:

Určení klasifikace vzdušného prostoru musí být úměrné potřebám členských států, s výjimkou toho, že veškerý vzdušný prostor nad letovou hladinou 195 musí být klasifikován jako vzdušný prostor třídy C.

Oblast s povinným rádiovým spojením (RMZ)

Oblast s povinným odpovídačem (TMZ)

Všechny lety prováděné ve vzdušném prostoru určeném příslušným úřadem za oblast s povinným odpovídačem (TMZ) musí být vybaveny zapnutými odpovídači SSR schopnými provozu v módech A a C nebo v módu S, ledaže splňují alternativní podmínky předepsané poskytovatelem letových navigačních služeb pro daný vzdušný prostor.

Vzdušný prostor U-space

Letadla s posádkou provozovaná ve vzdušném prostoru určeném příslušným úřadem jako vzdušný prostor U-space, kterým poskytovatel letových navigačních služeb neposkytuje službu řízení letového provozu, se nepřetržitě elektronicky zviditelňují poskytovatelům služeb U-space.

Vzdušné prostory určené jako oblast s povinným rádiovým spojením, oblast s povinným odpovídačem nebo vzdušný prostor U-space jsou řádně vyznačeny v leteckých informačních příručkách.

zabraňovat střetu mezi letadly;

zabraňovat střetu mezi letadly na provozní ploše a s překážkami na této ploše;

udržovat rychlý a spořádaný tok letového provozu;

poskytovat rady a informace užitečné k bezpečnému a účinnému provádění letů;

vyrozumívat příslušné organizace a orgány o letadlech, po nichž se má pátrat nebo kterým se má poskytnout záchranná služba, a v případě potřeby spolupracovat s těmito orgány.

informován o neznámém letadle, a pokud o to pilot požádá nebo pokud to podle názoru řídícího letového provozu vyžaduje situace, musí mu být navrhnut vyhýbací manévr, a

obeznámen o tom, že riziko střetu přestalo existovat.

všem letům IFR ve vzdušných prostorech tříd A, B, C, D a E;

všem letům VFR ve vzdušných prostorech tříd B, C a D;

všem zvláštním letům VFR;

veškerému letištnímu provozu na řízených letištích.

dostávat informace o zamýšlených pohybech každého letadla nebo jejich změnách a aktuální informace o skutečném průběhu letu každého letadla;

určovat z přijatých informací vzájemné polohy známých letadel;

vydávat jednu nebo více z těchto zpráv: letová povolení, pokyny nebo informace s cílem zabránit střetu mezi letadly jím řízenými a urychlovat a udržovat spořádaný tok letového provozu;

v případě nutnosti koordinovat letová povolení s jinými stanovišti:

mezi všemi lety ve vzdušných prostorech tříd A a B;

mezi lety IFR ve vzdušných prostorech tříd C, D a E;

mezi lety IFR a lety VFR ve vzdušném prostoru třídy C;

mezi lety IFR a zvláštními lety VFR;

mezi zvláštními lety VFR, pokud není příslušným úřadem předepsáno jinak;

vertikální rozstup získaný přidělením různých cestovních hladin vybraných z tabulky cestovních hladin v dodatku 3, s výjimkou případů, kdy se nesmí použít v nich předepsaných vztahů hladin k trati, pokud je uvedeno jinak v příslušných leteckých informačních příručkách nebo letových povoleních. Vertikální minimum rozstupu musí být jmenovitě nejméně 300 m (1 000 ft) až po letovou hladinu 410 včetně a 600 m (2 000 ft) nad touto letovou hladinou; informace o geometrické výšce se ke stanovení vertikálního rozstupu nepoužijí;

horizontální rozstup získaný zajištěním:

stanovištím letových provozních služeb, kterých se to týká, a

pilotům a provozovatelům letadel prostřednictvím leteckých informačních příruček tam, kde je rozstup založen na tom, že letadla budou používat předepsaných navigačních prostředků nebo předepsaných způsobů navigace.

Stanoviště řízení letového provozu použijí minima rozstupů při turbulenci v úplavu pro letadla v přibližovacích nebo odletových fázích letu za těchto okolností:

Písmeno a) se nepoužije na přílety VFR a IFR provádějící vizuální přiblížení, když letadlo ohlásilo předcházející letadlo v dohledu a dostalo pokyny, aby toto letadlo následovalo a zachovávalo vlastní rozstup od tohoto letadla. V těchto případech vydá stanoviště řízení letového provozu výstrahu na turbulenci v úplavu.

Pokud není příslušným úřadem schváleno jinak nebo příslušným stanovištěm řízení letového provozu nařízeno jinak, musí řízené lety, pokud je to možné:

Pokud není příslušným úřadem schváleno jinak nebo příslušným stanovištěm řízení letového provozu nařízeno jinak, musí letadlo letící na úseku tratě ATS vyznačeném všesměrovým radiomajákem změnit primární navigační vedení ze zařízení za letadlem na zařízení před letadlem nad bodem přechodu nebo co nejblíže bodu přechodu, je-li stanoven.

Odchylky od požadavků v bodě 1) musí být ohlášeny příslušnému stanovišti ATS.

odchylka od tratě: odchýlí-li se letadlo od tratě, musí se neprodleně opravit kurz, aby se vrátilo na trať co nejdříve;

odchylka od pravé vzdušné rychlosti: jestliže se průměrná pravá vzdušná rychlost v cestovní hladině mezi body hlášení odchyluje nebo se předpokládá, že se odchýlí o plus nebo minus 5 % od pravé vzdušné rychlosti uvedené v letovém plánu, musí o tom být informováno příslušné stanoviště letových provozních služeb;

změna předpokládaného času přeletu: jestliže se předpokládaný čas přeletu dalšího požadovaného bodu hlášení, hranice letové informační oblasti nebo letiště určení, podle toho, co nastane dříve, oznámeného ATS odlišuje o 2 minuty nebo o jiný čas předepsaný příslušným úřadem, opravený předpokládaný čas přeletu musí být co nejdříve oznámen příslušnému stanovišti ATS.

Když se navíc uplatňuje ADS-C dohoda, stanoviště letových provozních služeb musí být automaticky informováno datovým spojem, kdykoli se objeví změna přesahující hodnoty vymezené ADS-C kontraktem.

u změny cestovní hladiny: identifikaci letadla, požadovanou novou cestovní hladinu a cestovní rychlost v této hladině, opravený předpokládaný čas přeletu (uplatňuje-li se) na následující hranici letové informační oblasti;

změna tratě:

požádat o změnu povolení, umožňující letadlu pokračovat v letu za VMC na letiště určení nebo na náhradní letiště nebo opustit vzdušný prostor, v němž je požadováno ATC povolení, nebo

nelze-li získat povolení podle písmene a), pokračovat v letu za VMC a oznámit příslušnému stanovišti ATC rozhodnutí, zda opustí dotyčný vzdušný prostor nebo zda přistane na nejbližším vhodném letišti; nebo

v řízeném okrsku požádat o povolení letět jako zvláštní let VFR nebo

požádat o povolení letět podle pravidel letu podle přístrojů.

Řízené lety předávající informace o poloze příslušnému stanovišti letových provozních služeb datovým spojem musí předávat hlášení o poloze hlasem pouze, když se tak požaduje.

Pokud byl řízený let osvobozen od požadavku hlásit se na povinných bodech hlášení, musí piloti, není-li aktivováno automatizované hlášení poloh, obnovit hlášení o poloze hlasem nebo prostřednictvím CPDLC:

Formát hlášení o poloze musí být v souladu s dodatkem 5 písmenem A.

Požadavek, aby letadlo sledovalo hlasovou komunikaci letadlo–země, zůstává v platnosti i při použití CPDLC.

kterým se poskytuje služba řízení letového provozu nebo

která jsou příslušným stanovištím letových provozních služeb jinak známá.

informací SIGMET a AIRMET;

přederupční vulkanické činnosti, vulkanických erupcí a oblaků vulkanického popele;

úniku radioaktivních látek nebo toxických chemikálií do ovzduší;

změn v dostupnosti radionavigačních služeb;

změn stavu letišť a s nimi souvisejících zařízení, včetně informací o stavu letištních pohybových ploch, když jsou ovlivněny sněhem, ledem nebo význačnou vrstvou vody;

volných balónů bez pilota na palubě;

informace o neobvyklé konfiguraci a stavu letadla;

jakékoli další informace, které mohou ovlivnit bezpečnost.

hlášených nebo předpovídaných meteorologických podmínek na letištích odletu, letištích určení a náhradních letištích;

nebezpečí střetu mezi letadly letícími ve vzdušných prostorech tříd C, D, E, F a G;

hladinových plavidel v daném prostoru, včetně volacího znaku, polohy, zeměpisné trati, rychlosti atd., při letu nad vodními plochami, pokud je to proveditelné a je-li to požadováno pilotem; a

zpráv, včetně letových povolení obdržených od jiných stanovišť letových provozních služeb, pro předání letadlu.

nebezpečí střetu s letadly, mobilními prostředky a osobami pohybujícími se na provozní ploše;

používané dráhy.

musí letadlo potvrdit příjem informací při navázání spojení se stanovištěm ATS poskytujícím přibližovací službu řízení, letištní řídící věží nebo případně letištní letovou informační službou (AFIS) a

odpovídá-li příslušné stanoviště letových provozních služeb na zprávu letadla potvrzující příjem hlášení ATIS, nebo v případě přilétávajícího letadla musí stanoviště v čase, který může být předepsán příslušným úřadem, poskytnout letadlu platné nastavení výškoměru.

sdělí letadlu kterýkoli prvek informace, jenž je třeba aktualizovat;

dá letadlu pokyn, aby získalo aktuální informace ATIS.

název letiště;

označení pro přílety nebo odlety;

druh smlouvy, komunikuje-li se prostřednictvím služby D-ATIS;

označení;

případně čas pozorování;

druh očekávaného (očekávaných) přiblížení;

dráha (dráhy) v používání; stav případného záchytného systému, který může vést k nebezpečí;

význačné podmínky povrchu dráhy a případně brzdicí účinek;

případně zdržení vyčkáváním;

případně převodní hladina;

jiné nezbytné provozní informace;

rychlost a směr přízemního větru (v magnetických stupních), včetně význačného kolísání, a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření přízemního větru vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

dohlednost a případně dráhová dohlednost (RVR) ( 5 ), a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření dohlednosti/dráhové dohlednosti (RVR) vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

současné počasí (5) ;

oblačnost pod 1 500 m (5 000 ft) nebo pod nejvyšší minimální sektorovou výškou, je-li vyšší; cumulonimby; nelze-li oblohu rozeznat, vertikální dohlednost, když je k dispozici (5) ;

teplota vzduchu;

teplota rosného bodu;

nastavení výškoměru;

všechny dostupné informace o význačných meteorologických jevech v prostorech přiblížení a počátečního stoupání, včetně střihu větru, a informace o nedávném počasí provozního významu;

přistávací předpověď typu trend, je-li k dispozici, a

specifické instrukce ATIS.

název letiště;

označení pro přílet;

druh smlouvy, komunikuje-li se prostřednictvím služby D-ATIS;

označení;

případně čas pozorování;

druh očekávaného (očekávaných) přiblížení;

hlavní přistávací dráha (dráhy); stav případného záchytného systému, který může vést k nebezpečí;

význačné podmínky povrchu dráhy a případně brzdící účinek;

případně zdržení vyčkáváním;

případně převodní hladina;

jiné nezbytné provozní informace;

rychlost a směr přízemního větru (v magnetických stupních), včetně význačného kolísání, a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření přízemního větru vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

dohlednost a případně dráhová dohlednost (RVR) (5) , a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření dohlednosti/dráhové dohlednosti (RVR) vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

současné počasí (5) ;

oblačnost pod 1 500 m (5 000 ft) nebo pod nejvyšší minimální sektorovou výškou, je-li vyšší; cumulonimby; nelze-li oblohu rozeznat, vertikální dohlednost, je-li k dispozici (5) ;

teplota vzduchu;

teplota rosného bodu;

nastavení výškoměru;

všechny dostupné informace o význačných meteorologických jevech v prostoru přiblížení, včetně střihu větru, a informace o nedávném počasí provozního významu;

přistávací předpověď typu trend, je-li k dispozici, a

specifické instrukce ATIS.

název letiště;

označení pro odlet;

druh smlouvy, komunikuje-li se prostřednictvím služby D-ATIS;

označení;

případně čas pozorování;

dráha (dráhy) používaná(é) pro vzlet; stav případného záchytného systému, který může vést k nebezpečí;

význačné podmínky povrchu dráhy (drah) používané(ných) pro vzlet, a je-li vhodné, brzdící účinek;

případné zdržení při odletu;

případně převodní hladina;

jiné nezbytné provozní informace;

rychlost a směr přízemního větru (v magnetických stupních), včetně význačného kolísání, a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření přízemního větru vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

dohlednost a případně dráhová dohlednost (RVR) (5) , a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření dohlednosti/dráhové dohlednosti (RVR) vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

současné počasí (5) ;

oblačnost pod 1 500 m (5 000 ft) nebo pod nejvyšší minimální sektorovou výškou, je-li vyšší; cumulonimby; nelze-li oblohu rozeznat, vertikální dohlednost, když je k dispozici (5) ;

teplota vzduchu;

teplota rosného bodu;

nastavení výškoměru;

všechny dostupné informace o význačných meteorologických jevech v prostoru počátečního stoupání, včetně střihu větru;

přistávací předpověď typu trend, je-li k dispozici, a

specifické instrukce ATIS.

všem letadlům, kterým se poskytuje služba řízení letového provozu;

pokud je to proveditelné, všem ostatním letadlům, která mají podaný letový plán, nebo letadlům, která jsou letovým provozním službám jinak známá, a

kterémukoli letadlu, o kterém je známo nebo se předpokládá, že je předmětem protiprávního činu.

Není-li poloha letadla známa, stanoviště letových provozních služeb musí:

Požadavky podle odst. 1 pododstavců iv) a v) platí také pro stanoviště letových provozních služeb, která byla informována podle odst. 1 pododstavce iii).

Když je poloha letadla zjištěna, stanoviště letových provozních služeb musí:

▼M2

▼B

pokusit se navázat obousměrné spojení s letadlem;

informovat se u ostatních stanovišť letových provozních služeb v letové informační oblasti, zda mají informace o letu, a vyžadovat jejich pomoc při navazování obousměrného spojení s letadlem;

informovat se u stanovišť letových provozních služeb sousedních letových informačních oblastí, zda mají informace o letu, a vyžadovat jejich pomoc při navazování obousměrného spojení s letadlem;

pokusit se získat informace od ostatních letadel v daném prostoru;

stanoviště letových provozních služeb musí informovat, je-li to nezbytné, příslušné vojenské stanoviště ihned, jakmile zjistí totožnost letadla.

V případě, že pilot nahlásí stav „minimum paliva“, řídící letového provozu ho musí, jakmile to bude proveditelné, informovat jak o jakémkoliv předpokládaném zdržení, tak o situaci, kdy se žádné zdržení neočekává.

V případě, že je vzhledem k množství paliva nezbytné vyhlásit stav tísně, pilot tak učiní v souladu s bodem SERA.14095 použitím radiotelefonního tísňového signálu (MAYDAY), pokud možno třikrát opakovaným, za kterým následuje povaha stavu tísně (PALIVO (FUEL)).

Kdykoli je v důsledku poruchy nebo degradace navigačních, komunikačních, výškoměrných nebo jiných systémů výkonnost letadla snížena pod úroveň požadovanou ve vzdušném prostoru, ve kterém letadlo letí, musí to letová posádka bez prodlení oznámit příslušnému stanovišti ATC. Jakmile porucha nebo degradace ovlivní právě uplatňované minimum rozstupu, musí řídící přijmout opatření pro zajištění jiného odpovídajícího druhu rozstupu nebo minima rozstupu.

Degradace nebo porucha systému RNAV

Jestliže letadlo nemůže plnit požadavky, jak je požadováno RNAV tratí nebo postupem v důsledku poruchy nebo degradace systému RNAV, pilot si musí vyžádat opravené povolení.

Ztráta výkonnosti vertikální navigace požadované pro vzdušný prostor, kde jsou používána snížená minima vertikálních rozstupů (RVSM)

Systém ACAS II se používá během letu – s výjimkou případů, jež stanoví seznam minimálního vybavení uvedený v příloze III nařízení (EU) č. 965/2012 (4)  – v režimu, který umožňuje vydávání rad k vyhnutí (RA) letové posádce, jestliže je zjištěna nepřiměřená blízkost k jinému letadlu. To neplatí, pokud je nutné režim rad k vyhnutí (RA) utlumit (takže je používáno pouze upozornění na provoz nebo jeho ekvivalent) v případě mimořádného postupu nebo v důsledku podmínek omezujících výkonnost.

V případě rady k vyhnutí (RA) ACAS musí piloti:

Když pilot nahlásí radu k vyhnutí (RA) ACAS, řídící letového provozu se nesmí pokoušet upravit dráhu letu letadla, dokud pilot neohlásí „MIMO KONFLIKT (CLEAR OF CONFLICT)“.

Jakmile se letadlo v souladu s radou k vyhnutí (RA) odchýlí od svého letového povolení, nebo jakmile pilot nahlásí radu k vyhnutí (RA), řídící letového provozu přestává být odpovědný za zajišťování rozstupu mezi daným letadlem a dalšími letadly ovlivněnými v přímém důsledku manévru zapříčiněného radou k vyhnutí (RA). Řídící letového provozu znovu přebere odpovědnost za zajišťování rozstupů vůči všem ovlivněným letadlům, když:

okamžitě plnit instrukce zakročujícího letadla, vyhodnocovat vizuální signály a odpovídat na ně v souladu s postupy v tabulkách S11-1 a S11-2;

je-li to možné, uvědomit příslušné stanoviště letových provozních služeb;

pokusit se navázat rádiové spojení se zakročujícím letadlem nebo s příslušným stanovištěm řídícím zakročování pomocí všeobecného volání na tísňovém kmitočtu 121,5 MHz s udáním identifikace letadla, proti kterému se zakročuje, a povahy letu; pokud spojení nebylo navázáno a je-li to možné, opakovat toto volání na tísňovém kmitočtu 243 MHz;

je-li letadlo vybaveno odpovídačem SSR, nastavit mód A, kód 7700, pokud neobdrží jiné instrukce od příslušného stanoviště letových provozních služeb;

je-li letadlo vybaveno systémy ADS-B nebo ADS-C, nastavit příslušnou nouzovou funkci, je-li k dispozici, pokud neobdrží jiné instrukce od příslušného stanoviště letových provozních služeb.

pokusit se navázat obousměrné spojení s letadlem, proti kterému se zakročuje, pomocí jakýchkoli dostupných prostředků, včetně nouzového radiového kmitočtu 121,5 MHz, pokud takové spojení není již navázáno;

informovat pilota letadla, proti kterému se zakročuje, o zakročování;

navázat spojení se stanovištěm řídícím zakročování, které udržuje obousměrné spojení se zakročujícím letadlem, a poskytnout mu dostupné informace týkající se letadla, proti kterému se zakročuje;

je-li to nezbytné, předávat zprávy mezi zakročujícím letadlem nebo stanovištěm řídícím zakročování a letadlem, proti kterému se zakročuje;

v úzké spolupráci se stanovištěm řídícím zakročování přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti letadla, proti kterému se zakročuje;

informovat stanoviště letových provozních služeb sousedních letových informačních oblastí, jestliže je zřejmé, že letadlo zabloudilo z těchto letových informačních oblastí.

informovat stanoviště letových provozních služeb, v jehož prostoru odpovědnosti dochází k zakročování, poskytnout mu dostupné informace, které mohou pomoci určit totožnost letadla, a požádat ho o provedení opatření podle písmena f);

předávat zprávy mezi letadlem, proti kterému se zakročuje, a příslušným stanovištěm letových provozních služeb, stanovištěm řídícím zakročování nebo zakročujícím letadlem.

mimořádná pozorování z letadel a

jiná nepravidelná pozorování z letadel.

mírná či silná turbulence nebo

mírná či silná námraza nebo

silná horská vlna nebo

bouřky bez krup, zastřené, prorůstající vrstevnatou oblačností, pokrývající rozsáhlé oblasti nebo vyskytující se na čárách instability nebo

bouřky s kroupami, zastřené, prorůstající vrstevnatou oblačností, pokrývající rozsáhlé oblasti nebo vyskytující se na čárách instability nebo

silná prachová vichřice či silná písečná vichřice nebo

oblak tvořený vulkanickým popelem nebo

přederupční vulkanická aktivita nebo vulkanická erupce; nebo;

zjištěný brzdný účinek dráhy není tak dobrý, jak byl hlášen.

Při vysílání hlášení posádkou letadla a při převysílání takových hlášení stanovišti letových provozních služeb se musí dodržovat podrobné pokyny včetně formátu zpráv a frazeologie tak, jak jsou uvedeny v dodatku 5.

Mimořádná hlášení z letadla obsahující pozorování o vulkanické aktivitě musí být zaznamenána na zvláštním formuláři pro mimořádná hlášení z letadla o vulkanické aktivitě. Posádkám letadel letících na tratích, které mohou být ovlivněny oblaky vulkanického popela, musí být k dispozici formulář mimořádného hlášení z letadla o vulkanické aktivitě uvedený v dodatku 5 písmenu B.

jiným letadlům, kterých se to týká;

přidružené meteorologické výstražné službě (MWO) v souladu s bodem 3 dodatku 5, a

ostatním stanovištím ATS, kterých se to týká.

Pokud je letadlo vybaveno provozuschopným odpovídačem SSR, musí mít pilot odpovídač v provozu po celou dobu během letu, bez ohledu na to, zda je letadlo uvnitř nebo vně prostoru, kde se používá SSR pro účely služeb řízení letového provozu.

Piloti nesmějí používat IDENT, pokud je o to ATS nepožádá.

Letadlo bez dostatečného zdroje elektrické energie je osvobozeno od povinnosti mít odpovídač v provozu po celou dobu; toto se nevztahuje na lety ve vzdušném prostoru, kde je příslušným úřadem určen povinný provoz odpovídače.

K vyjádření toho, že se letadlo nachází v konkrétní nepředvídané situaci, musí pilot letadla vybaveného SSR:

Vyjma případů uvedených v písmenu a) pilot musí:

Když je pozorováno, že kód zobrazený na situačním zařízení se liší od toho, který byl letadlu přidělen:

Pokud je letadlo vybaveno provozuschopným vybavením pro mód C, musí mít pilot tento mód nepřetržitě v provozu, nestanoví-li ATC jinak.

Pokud příslušný úřad nestanoví jinak, musí být ověření zobrazené informace o hladině odvozené z tlakové nadmořské výšky provedeno každým vhodně vybaveným stanovištěm ATS nejméně jednou při prvotním kontaktu s daným letadlem, nebo, pokud to není proveditelné, co nejdříve poté.

Letadlo vybavené módem S se schopností vysílat identifikaci letadla musí tuto identifikaci vysílat tak, jak je stanoveno pro pole 7 letového plánu ICAO, nebo pokud nebyl letový plán podán, musí vysílat poznávací značku letadla.

Kdykoliv se na situačním zobrazení zpozoruje, že identifikace vysílaná letadlem vybaveným módem S je rozdílná od té, která se od letadla očekává, musí být pilot požádán, aby potvrdil a, je-li to nutné, znovu nastavil správnou identifikaci letadla.

Jestliže pilot potvrdí, že byla na módu S nastavena správná identifikace letadla, a rozdíl nadále existuje, musí řídící letového provozu provést následující opatření:

V případě závady odpovídače, která nastane po vzletu, se musí stanoviště ATC snažit zajistit pokračování letu na letiště určení v souladu s letovým plánem. Nicméně, piloti musí očekávat, že budou muset dodržet určitá omezení.

V případě, že odpovídač má závadu a nemůže být opraven před vzletem, piloti musí:

Kategorizace zpráv dopravovaných leteckou pohyblivou službou a přednostní pořadí musí být v souladu s tabulkou S14-1.

S tísňovými zprávami a tísňovým provozem se nakládá v souladu s ustanoveními bodu SERA.14095.

S pilnostními zprávami a pilnostním provozem včetně zpráv, které předcházel signál sanitních letů, se nakládá v souladu s ustanoveními bodu SERA.14095.

zprávy o řízení a pohybu letadel;

zprávy leteckých provozovatelů nebo velitele letadla, které mají okamžitý význam pro letadla za letu;

meteorologické informace mající okamžitý význam pro letadla za letu nebo před startem (předávané individuálně nebo rozhlasem);

ostatní zprávy týkající se letadel za letu nebo před startem.

Radiotelefonní spojení „letadlo-země“ se musí provádět v anglickém jazyce nebo v jazyce, ve kterém normálně komunikuje pozemní stanice.

Na žádost libovolného letadla se u pozemních stanic poskytujících služby na vybraných letištích a tratích s mezinárodním provozem radiotelefonní spojení provede v jazyce anglickém. Nepředepíše-li příslušný úřad pro konkrétní případy jinak, použije se na letištích s více než 50 000 pohyby mezinárodních letů IFR ročně pro spojení mezi stanovištěm ATS a letadlem anglický jazyk. Členské státy, v nichž není na těchto letištích ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost anglický jazyk jediným jazykem používaným pro spojení mezi stanovištěm ATS a letadlem, se mohou rozhodnout požadavek používat anglický jazyk neuplatnit a uvědomí o této skutečnosti Komisi. V tom případě tyto členské státy nejpozději do 31. prosince 2017 provedou studii zabývající se možností vyžadovat na těchto letištích z důvodu bezpečnosti pro spojení mezi stanovištěm ATS a letadlem používání anglického jazyka, aby se tak předešlo nepovoleným vjezdům letadel na obsazené dráhy a dalším bezpečnostním rizikům, přičemž zohlední příslušná ustanovení práva Unie a vnitrostátního práva týkající se používání jazyků. Tuto studii zveřejní a její závěry sdělí agentuře a Komisi.

Údaje o jazycích používaných na dané pozemní stanici se musí uvést v příslušné části Letecké informační příručky a dalších publikovaných leteckých informací týkajících se těchto prostředků spojení.

Používání označení tratí ATS při spojení

Slovo „kopter“ se musí vyslovit jako ve slově „helikopter“ a slova „upper“ a „supersonic“ jako v angličtině.

Všechna čísla související s vysíláním volacího znaku letadlové stanice, kurzu, dráhy v používání a směru a síly větru se vysílají vyslovováním každé číslice odděleně.

Všechna čísla související s vysíláním jiných informací než těch, které jsou popsány v písm. a) bodě 1), se vysílají vyslovováním každé číslice odděleně, s výjimkou toho, že všechna čísla, ve kterých se vyskytují celé stovky a celé tisíce, se vysílají odděleným vyslovováním každého čísla počtu stovek a tisíců, za kterým následuje slovo „STO (HUNDRED)“ nebo „TISÍC (THOUSAND)“. Kombinace tisíců a celých stovek se vysílají odděleným vyslovováním každého čísla z tisíců, za kterým následuje slovo „TISÍC (THOUSAND)“ následovaným číslem ze stovek, za kterým následuje slovo „STO (HUNDRED)“.

V případech, kdy je třeba vyjasnit, zda vysílané číslo představuje celé tisíce a/nebo celé stovky, vysílá se číslo vyslovováním každé číslice odděleně.

Při poskytování informací týkajících se relativního zaměření vůči objektu nebo konfliktnímu provozu z hlediska 12hodinového ciferníku se informace udá vyslovováním číslic společně, jako např. „DESET HODIN (TEN O'CLOCK)“ nebo „JEDENÁCT HODIN (ELEVEN O'CLOCK)“.

Čísla obsahující desetiny se vysílají podle písm. a) bodu 1) a desetiny se oddělí slovem „ČÁRKA (DECIMAL)“.

Při radiotelefonním spojení v pásmu velmi krátkých vln (VKV) se pro označení vysílacího kanálu použije všech šest číslic číselného označení, s výjimkou případu, kdy jsou pátá i šestá číslice nuly – pak se použijí pouze první čtyři číslice.

Vysílání musí být stručná a vedená normálním hovorovým tónem.

Při radiotelefonním spojení se dle vhodnosti musí užívat následujících slov a frází, přičemž jejich význam je uveden v tabulce S14-4:

Úplné volací znaky:

V radiotelefonii se musí k označení letadla použít některého z těchto typů volacích znaků:

Zkrácené volací znaky:

Radiotelefonní volací znaky letadel uvedené v písmenu a) mohou být s výjimkou typu c) zkráceny za okolností uvedených v bodě SERA.14055 písm. c). Zkrácené volací znaky musí mít některou z těchto forem:

Letadlo nesmí za letu měnit svůj radiotelefonní volací znak, s výjimkou dočasné změny nařízené stanovištěm ATC v zájmu bezpečnosti letu. Letadlu nesmí být během vzletu, poslední části konečného přiblížení a výběhu po přistání předávány žádné zprávy a informace vyjma odůvodněných potřeb k zajištění bezpečnosti letu.

Navázání radiotelefonního spojení:

Pokračování telefonního spojení:

Letadlo přechází z jednoho radiového kmitočtu na druhý z příkazu příslušného stanoviště ATS v souladu s dohodnutými postupy. Pokud se takový příkaz nevydá, musí letadlo oznámit přechod příslušnému stanovišti ATS dříve, než k přechodu dojde.

Při navazování počátečního spojení na VKV nebo při přechodu na jiných kmitočet letadlo předává informace předepsané poskytovatelem letových navigačních služeb odpovědným za poskytování služeb a schválené příslušným úřadem.

Pokud není poskytovatelem leteckých navigačních služeb odpovědným za poskytování služeb předepsáno jinak a schváleno příslušným úřadem, počáteční volání na stanoviště ATS po změně hlasového komunikačního kanálu letadlo-země musí obsahovat následující prvky:

Pilot poskytne údaje o hladině na nejbližších celých 30 m nebo 100 ft tak, jak je uvedeno na jeho výškoměru.

Počáteční volání na letištní řídící věž

Počáteční volání letadel, kterým je poskytována letištní služba řízení, musí obsahovat:

Zkušební vysílání musí obsahovat:

Odpověď na zkušební vysílání musí obsahovat:

Čitelnost zkušebního vysílání se udává podle této stupnice:

Stupnice čitelnosti

Spojení musí být stručné a srozumitelné, přičemž se vždy, když je to možné, používá standardní frazeologie.

Konec hovoru.

Radiotelefonní spojení ukončuje přijímající stanoviště ATS nebo letadlo použitím vlastního volacího znaku.

Opravy a opakování

Jsou-li při kontrole správnosti opakování ve zprávě zjištěny nesprávné prvky, vyšlou se po ukončení opakování slova „NEGATIV, OPAKUJI (NEGATIVE I SAY AGAIN)“, po nichž následuje správné znění příslušných prvků.

Za letu musí letadlo udržovat stálé bdění podle požadavků příslušného úřadu a vyjma bezpečnostních důvodů nesmí bdění přerušit, aniž by o tom informovalo příslušné stanoviště ATS.

Letecké stanice musí udržovat nepřetržité bdění na VKV tísňovém kmitočtu 121,5 MHz během provozní doby stanovišť, kde je instalován. V případě, kdy se několik těchto stanic vyskytuje současně, použití bdění na kmitočtu 121,5 MHz pro jednu z nich zajistí splnění daného účelu.

Hodlá-li letadlo nebo stanoviště ATS z nějakého důvodu přerušit provoz, musí podle možnosti uvědomit o této skutečnosti ostatní zúčastněné stanice a udat čas, ve kterém předpokládá obnovení provozu. Rovněž tak musí uvědomit zúčastněné stanice o obnovení provozu. Je-li zapotřebí přerušit provoz na dobu delší, než která byla původně oznámena, musí být opravený čas obnovení provozu vyslán pokud možno v původně oznámeném nebo blízkém čase.

Jestliže letadlo není schopno navázat spojení na určeném kanálu, na předchozím kanálu nebo na jiném kanálu příslušném pro danou trať a jestliže není schopno navázat spojení s příslušným stanovištěm ATS, jiným stanovištěm ATS nebo jinými letadly pomocí všech dostupných prostředků, musí letadlo vyslat svou zprávu dvakrát na určeném kanálu (kanálech) s předesláním fráze „VYSÍLÁM NASLEPO (TRANSMITTING BLIND)“, a je-li to zapotřebí, včetně označení adresáta (adresátů), kterému (kterým) je zpráva určena.

Nemůže-li letadlo navázat spojení pro poruchu vysílače, musí při vysílání hlášení na příslušném kanálu ve stanovených časech nebo polohách před zprávou uvést frázi „VYSÍLÁM NASLEPO PRO PORUCHU PŘIJÍMAČE (TRANSMITTING BLIND DUE TO RECEIVER FAILURE)“. Letadlo musí:

Nemůže-li stanoviště ATS navázat spojení s letadlem po volání na kmitočtech, o kterých se předpokládá, že na nich letadlo udržuje poslech, musí:

Ustanovení písmene a) musí být rovněž použita:

Pohyb mobilních prostředků

Frazeologie pro pohyb mobilních prostředků jiných než tahačů letadel na provozní ploše musí být stejná jako frazeologie určená pro pohyby letadel, s výjimkou příkazů pro pojíždění, v kterémžto případě musí být při komunikaci s mobilními prostředky slovo „POJÍŽDĚJTE (TAXI)“ nahrazeno slovem „POKRAČUJTE (PROCEED)“.

Letová poradní služba

Letová poradní služba nevydává „povolení“, ale jen „poradní informaci“ a používá slovo „doporučuji“ nebo „navrhuji“, když se letadlu navrhuje provést určitou činnost.

Označení letadel kategorie podle turbulence v úplavu „těžká“

Postupy pro odchýlení se z tratě z důvodu počasí

Jestliže pilot zahájí komunikaci s ATC, může být urychlené odpovědi dosaženo uvedením fráze „ŽÁDÁM O ODCHÝLENÍ Z TRATĚ Z DŮVODU POČASÍ (WEATHER DEVIATION REQUIRED)“ k označení, že je požadována přednost na kmitočtu a pro odpověď ATC. Pokud je to nutné, pilot zahájí komunikaci pilnostním signálem „PAN PAN“ (pokud možno třikrát opakovaným).

Všeobecná ustanovení

Tísňová radiotelefonní korespondence

Pilnostní radiotelefonní korespondence

Jak je stanoveno v článku 4a, tísňový kmitočet VKV (121,500 MHz) se použije pro skutečné nouzové účely včetně kteréhokoli z těchto:

Přihlašovací adresa související se stanovištěm letových provozních služeb se zveřejňuje ve vnitrostátních leteckých informačních příručkách.

Po přijetí platného požadavku na zahájení komunikace datovým spojem od letadla, které se blíží k oblasti služby datovým spojem nebo se v ní nachází, přijme stanoviště letových provozních služeb tento požadavek, a pokud jej může spojit s letovým plánem, naváže s letadlem spojení.

Poskytovatel letových provozních služeb stanoví postupy pro co nejrychlejší řešení selhání zahájení komunikace datovým spojem.

Provozovatel letadla stanoví postupy pro co nejrychlejší řešení selhání zahájení komunikace datovým spojem.

CPDLC musí být navázáno dostatečně včas, aby bylo zajištěno, že letadlo komunikuje se správným stanovištěm řízení letového provozu.

Informace o tom, kdy a případně kde by měly systémy letadlo-země navázat CPDLC, se zveřejňují v leteckých informačních oběžnících nebo příručkách.

Pilot musí být schopen kdykoli během poskytování služby identifikovat stanoviště řízení letového provozu, které službu řízení letového provozu poskytuje.

Při předávání CPDLC musí být spolu s CPDLC současně předáno i hlasové spojení.

Pokud je letadlo předáváno stanovištěm řízení letového provozu, které může využívat CPDLC, na stanoviště řízení letového provozu, kde CPDLC k dispozici není, musí být ukončení CPDLC provedeno současně s předáním hlasového spojení.

Řídící letového provozu musí být při pokusu o předání CPDLC, který vede ke změně oprávněného systému pro přenos údajů, informován, pokud existují záznamy komunikace datovým spojem, pro něž nebyla přijata odpověď ve formě zprávy o ukončení. Pokud se řídící letového provozu rozhodne předat letadlo bez odpovědi pilota na jakoukoli nevyřízenou zprávu či zprávy vzestupným spojem, přejde zpět na hlasovou komunikaci, aby vyjasnil případné nejasnosti související s nevyřízenými zprávami vzestupným spojem.

Text zpráv CPDLC sestává z prvků standardních zpráv, otevřené řeči nebo zkratek a kódů. Pokud lze délku textu zkrátit použitím vhodných zkratek a kódů, je třeba se používání otevřené řeči vyhnout. Nepodstatná slova a fráze, jako jsou zdvořilostní výrazy, se nepoužívají.

Řídící letového provozu a pilot sestavují zprávy CPDLC pomocí prvků standardních zpráv, prvků zpráv ve volném textu nebo kombinace obojího. Řídící letového provozu nebo piloti se vyvarují používání prvků zpráv ve volném textu.

Pokud zavedený soubor zpráv CPDLC neuvádí zvláštní okolnosti, může příslušný úřad po konzultaci s provozovateli a dalšími poskytovateli letových provozních služeb rozhodnout, že je přijatelné používání prvků zpráv ve volném textu. V takových případech příslušný úřad stanoví formát zobrazení, zamýšlené použití a příznaky pro každý prvek zpráv ve volném textu.

Složení zprávy CPDLC nesmí přesáhnout pět prvků zprávy, z nichž pouze dva mohou obsahovat proměnnou „traťové povolení“.

Vytváření víceprvkových zpráv CPDLC:

Nestanoví-li příslušný úřad jinak, nepožaduje se, aby byly zprávy CPDLC hlasově zopakovány.

Pokud řídící letového provozu nebo pilot komunikuje prostřednictvím CPDLC, musí být odpověď obvykle zaslána prostřednictvím CPDLC, s výjimkou případů, kdy je nutná oprava odeslané zprávy CPDLC. Pokud řídící letového provozu nebo pilot využívá hlasové komunikace, musí odpověď obvykle přijít hlasovou komunikací.

Je-li považováno za nutné opravit zprávu CPDLC nebo je zapotřebí obsah zprávy vyjasnit, řídící letového provozu a pilot použijí nejvhodnější dostupné prostředky k opravě detailů nebo k objasnění.

Je-li k opravě zprávy CPDLC, pro kterou dosud nebyla přijata provozní odpověď, použita hlasová komunikace, musí vysílání řídícího letového provozu nebo pilota předcházet fráze: „NEBERTE V ÚVAHU ZPRÁVU (typ zprávy) MEZERA“ – následovaná správným povolením, instrukcí, informací nebo žádostí.

Pokud nemá být uvedená a identifikovaná zpráva CPDLC brána v úvahu, je věnována pozornost jejímu frázování tak, aby se zabránilo jakékoli nejednoznačnosti s vydáním s tím spojeného opraveného povolení, instrukce, informace nebo žádosti.

Jestliže zpráva CPDLC, na kterou se požaduje provozní odpověď, je následně projednávána hlasovou komunikací, musí být pro zajištění správné synchronizace dialogu CPDLC vyslána příslušná odpověď ve formě uzavírací zprávy CPDLC. To je možné zajistit buď výslovnou instrukcí příjemci zprávy cestou hlasové komunikace, aby ukončil dialog, nebo tím, že se systému umožní automaticky dialog ukončit.

Jakmile řídící letového provozu nebo pilot obdrží výstrahu, že došlo k selhání jednotlivé zprávy v rámci komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem, použije řídící letového provozu nebo pilot podle potřeby jeden z následujících postupů:

Řídící letového provozu, kteří požadují vyslat informaci týkající se kompletní poruchy pozemního systému komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem všem stanicím, které ji mohou zachytit, by měli takové vysílání uvést všeobecným voláním „ALL STATIONS CPDLC FAILURE“ (VŠEM STANICÍM PORUCHA CPDLC) následovaným identifikací volající stanice.

Pokud dojde k poruše komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem a komunikace přejde na hlasovou, považují se všechny nevyřízené zprávy CPDLC za neodeslané a celková výměna těchto nevyřízených správ by se měla znovu zahájit pomocí hlasové komunikace.

Dojde-li k poruše komunikace datovým spojem mezi řídícím letového provozu a pilotem, je však obnovena ještě před tím, než nastane potřeba hlasové komunikace, považují se všechny nevyřízené zprávy za neodeslané a celková výměna těchto nevyřízených zpráv se znovu zahájí prostřednictvím CPDLC.

Pokud je plánováno vypnutí komunikační sítě nebo pozemního systému CPDLC, musí být zveřejněn NOTAM, který informuje všechny dotčené strany o době vypnutí a v případě potřeby o kmitočtech, které mají být použity pro hlasovou komunikaci.

Letadla udržující spojení se stanovišti ATC musí být upozorněna hlasovou komunikací nebo prostřednictvím CPDLC na jakékoli zamýšlené vypnutí služby CPDLC.

Pokud řídící letového provozu požaduje, aby všechny stanice nebo určitý let neposílaly žádosti CPDLC po omezený časový úsek, použije se tato fráze: ((call sign) or ALL STATIONS) STOP SENDING CPDLC REQUESTS [UNTIL ADVISED] [(reason)] ((volací značka) nebo VŠEM STANICÍM) ZASTAVTE ZASÍLÁNÍ ŽÁDOSTÍ CPDLC [DO ODVOLÁNÍ] [(důvod)].

Opětovné zahájení normálního provozu CPDLC se oznamuje pomocí následující fráze: ((call sign) or ALL STATIONS) RESUME NORMAL CPDLC OPERATIONS ((volací značka) nebo VŠEM STANICÍM) POKRAČUJTE V BĚŽNÉM PROVOZU CPDLC.