(EU) č. 206/2012Nařízení Komise (EU) č. 206/2012 ze dne 6. března 2012 , kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů Text s významem pro EHP

a) zařízení, která používají jiné než elektrické zdroje energie;

b) klimatizátory vzduchu, které nepoužívají na straně kondenzátoru nebo výparníku, nebo ani na jedné z těchto stran vzduch jako teplonosnou látku.

1. „klimatizátorem vzduchu“ se rozumí zařízení určené k chlazení nebo ohřevu vzduchu (nebo obojímu) v uzavřeném prostoru pomocí parního kompresního cyklu poháněného elektrickým kompresorem, včetně klimatizátorů vzduchu, které mají další funkce, jako je vysoušení, čištění vzduchu, větrání nebo doplňkový ohřev vzduchu prostřednictvím elektrického odporového vytápění, a zařízení, která mohou používat vodu (buď kondenzát, který se tvoří na straně výparníku, nebo externě přidanou vodu) pro odpařování na kondenzátoru za předpokladu, že zařízení je schopno fungovat i bez použití přidané vody (pouze za použití vzduchu);

2. „dvoukanálovým klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor, v němž je během chlazení nebo vytápění nasáván vzduch pro kondenzátor (nebo výparník) do jednotky vzduchovodem z venkovního prostředí a je z ní vyfukován druhým vzduchovodem do venkovního prostředí, přičemž tento klimatizátor je v klimatizovaném prostoru těsně u stěny;

3. „jednokanálovým klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor, v němž je během chlazení nebo vytápění vzduch pro kondenzátor (nebo výparník) nasáván z prostoru obsahujícího klimatizační jednotku a vyfukován mimo tento prostor;

4. „jmenovitým výkonem“ (Prated) se rozumí chladicí nebo topný výkon parního kompresního cyklu jednotky měřený za standardních jmenovitých podmínek;

5. „komfortním ventilátorem“ se rozumí zařízení primárně navržené pro vytváření cirkulace vzduchu v okolí lidského těla nebo na jeho části pro uspokojení osobních požadavků na ochlazení, včetně komfortních ventilátorů, které mohou provádět další funkce jako např. osvětlení;

6. „příkonem ventilátoru“ (PF) se rozumí elektrický příkon komfortního ventilátoru vyjádřený ve wattech, který je provozován při deklarovaném maximálním průtoku ventilátoru; měřeno za chodu oscilačního mechanismu (použije-li se).

Od 1. ledna 2013:

jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu musí splňovat požadavky uvedené v bodě 2 písm. a) přílohy I.

Od 1. ledna 2013:

Od 1. ledna 2014:

1) „reverzibilním klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu s funkcí chlazení i vytápění;

2) „standardními jmenovitými podmínkami“ se rozumí kombinace vnitřní (Tin) a venkovní (Tj) teploty, která odpovídá provozním podmínkám pro stanovení hladiny akustického výkonu, jmenovitého výkonu, jmenovitého průtoku vzduchu, jmenovitého chladicího faktoru (EERrated) a/nebo jmenovitého topného faktoru (COPrated) pro chlazení nebo vytápění, jak je uvedeno v tabulce 2 přílohy II;

3) „vnitřní teplotou“ (Tin) se rozumí teplota vnitřního vzduchu udávaná suchým teploměrem [°C] (s relativní vlhkostí vzduchu určenou podle odpovídající teploty vlhkého teploměru);

4) „venkovní teplotou“ (Tj) se rozumí teplota venkovního vzduchu udávaná suchým teploměrem [°C] (s relativní vlhkostí vzduchu určenou podle odpovídající teploty vlhkého teploměru);

5) „jmenovitým chladicím faktorem“ (EERrated ) se rozumí podíl deklarovaného chladicího výkonu [kW] a jmenovitého příkonu [kW] jednotky při chlazení, které je prováděno při standardních jmenovitých podmínkách;

6) „jmenovitým topným faktorem“ (COPrated ) se rozumí podíl deklarovaného topného výkonu [kW] a jmenovitého příkonu [kW] jednotky při vytápění, které je prováděno při standardních jmenovitých podmínkách;

7) „potenciálem globálního oteplování“ (GWP) se rozumí míra, jakou podle odhadu přispívá 1 kg chladiva použitého v parním oběhu (tj. v chladicím oběhu se stlačením par chladiva mechanickým kompresorem) ke globálnímu oteplování; vyjadřuje se v ekvivalentech kg CO2 v časovém horizontu 100 let;

8) „vypnutým stavem“ se rozumí stav, kdy je klimatizátor vzduchu nebo komfortní ventilátor připojen ke zdroji síťového napájení (nebo zdroji napájení ze sítě) a nezajišťuje žádnou funkci. Vypnutým stavem se rozumí rovněž stavy, kdy je pouze zobrazována indikace vypnutého stavu, jakož i stavy, které zajišťují pouze funkce mající zabezpečit elektromagnetickou kompatibilitu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES ( 4 );

9) „pohotovostním režimem“ se rozumí stav, kdy je zařízení (klimatizátor vzduchu nebo komfortní ventilátor) připojeno ke zdroji síťového napájení, přičemž jeho fungování v souladu se zamýšleným účelem závisí na přivedené energii ze zdroje síťového napájení a poskytuje pouze dále uvedené funkce, které mohou trvat neomezeně dlouho: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu;

10) „funkcí opětovné aktivace“ se rozumí funkce, která umožňuje aktivaci dalších režimů včetně aktivního režimu, a to pomocí dálkového spínače, včetně dálkového ovládání, vnitřního čidla, časového spínače, do stavu zajišťujícího další funkce včetně funkce hlavní;

11) „zobrazením informací nebo stavu“ se rozumí stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace nebo indikuje stav zařízení, včetně hodin;

12) „hladinou akustického výkonu“ se rozumí hladina akustického výkonu A [dB(A)] ve vnitřním prostoru a/nebo ve venkovním prostoru, měřeno za standardních jmenovitých podmínek pro chlazení (nebo vytápění, pokud výrobek neposkytuje funkci chlazení);

13) „referenčními návrhovými podmínkami“ se rozumí kombinace požadavků na referenční návrhovou teplotu, maximální bivalentní teplotu a maximální mezní provozní teplotu, jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy II;

14) „referenční návrhovou teplotou“ se rozumí venkovní teplota [°C] buď pro chlazení (Tdesignc), nebo vytápění (Tdesignh), jak je uvedeno v tabulce 3 přílohy I, při které se koeficient částečného zatížení musí rovnat 1 a která se mění v závislosti na určeném chladicím nebo otopném období;

15) „koeficientem částečného zatížení“ (pl(Tj)) se rozumí podíl venkovní teploty mínus 16 °C a referenční návrhové teploty mínus 16 °C buď při chlazení, nebo vytápění;

16) „obdobím“ se rozumí jeden ze čtyř souborů provozních podmínek (které jsou k dispozici pro čtyři období: jedno chladicí období, tři otopná období: průměrná/chladnější/teplejší), které pro každý statistický teplotní interval (bin) popisují kombinaci venkovních teplot a počtu hodin, kdy se tyto teploty v daném období vyskytují a kdy je jednotka prohlášena za způsobilou pro použití;

17) „statistickým teplotním intervalem (bin)“ (s indexem j) se rozumí kombinace venkovní teploty (Tj) a počtu hodin v daném intervalu (hj), jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy II;

18) „počtem hodin v daném intervalu (bin)“ se rozumí počet hodin v daném období (hj), kdy je naměřena daná venkovní teplota pro každý interval (bin), jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy II;

19) „chladicím faktorem daného období“ (SEER) se rozumí celkový chladicí faktor jednotky, který je reprezentativní pro celé chladicí období a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby chlazení a roční spotřeby elektrické energie na chlazení;

20) „referenční roční potřebou chlazení“ (QC ) se rozumí referenční potřeba chlazení [kWh/rok], kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SEER a která se vypočítá jako součin výpočtového/návrhového chladicího zatížení (Pdesignc) a ekvivalentního počtu hodin v aktivním režimu pro chlazení (HCE );

21) „ekvivalentním počtem hodin v aktivním režimu pro chlazení“ (HCE ) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok [h/rok], kdy musí jednotka splňovat výpočtové/návrhové chladicí zatížení (Pdesignc) tak, aby byla uspokojena referenční roční potřeba chlazení, jak je uvedeno v tabulce 4 přílohy II;

22) „roční spotřebou elektrické energie pro chlazení“ (QCE ) se rozumí spotřeba elektrické energie [kWh/rok] nutná k uspokojení referenční roční potřeby chlazení a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby chlazení a chladicího faktoru v sezónním aktivním režimu (SEERon) a spotřeby elektrické energie jednotky během chladicího období v těchto režimech: vypnutý stav termostatu, pohotovostní režim, vypnutý stav a režim zahřívání skříně kompresoru;

23) „sezónním chladicím faktorem v aktivním režimu“ (SEERon) se rozumí průměrný chladicí faktor jednotky v aktivním režimu pro funkci chlazení, složený z koeficientu částečného zatížení a chladicího faktoru specifického pro daný statistický teplotní interval (bin) (EERbin(Tj)) a vážený počtem hodin daného intervalu (bin), kdy nastane podmínka tohoto intervalu;

24) „částečným zatížením“ se rozumí chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo topné zatížení (Ph(Tj)) [kW] při konkrétní venkovní teplotě Tj, vypočítané jako součin výpočtového/návrhového zatížení a koeficientu částečného zatížení;

25) „chladicím faktorem specifickým pro statistický teplotní interval (bin)“ (EERbin(Tj)) se rozumí chladicí faktor specifický pro každý interval (bin) j při venkovní teplotě Tj v daném období, který se pro stanovené intervaly (j) odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného chladicího faktoru (EERd(Tj)) a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu ztráty energie;

26) „topným faktorem v daném období“ (SCOP) se rozumí celkový topný faktor jednotky, který je reprezentativní pro celé určené otopné období (hodnota faktoru SCOP se vztahuje k určenému otopnému období) a vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a roční spotřeby elektrické energie na vytápění;

27) „referenční roční potřebou tepla pro vytápění“ (QH ) se rozumí referenční potřeba tepla po vytápění [kWh/rok], která se vztahuje k určenému otopnému období a je třeba ji použít jako základ pro výpočet faktoru SCOP a vypočítá se jako součin výpočtového/návrhového topného zatížení (Pdesignh) a ekvivalentního počtu hodin v aktivním režimu pro vytápění v daném období (HHE );

28) „ekvivalentním počtem hodin v aktivním režimu pro vytápění“ (HHE ) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok [h/rok], kdy jednotka musí splňovat určené topné zatížení (Pdesignc) tak, aby byla uspokojena referenční roční potřeba tepla pro vytápění, jak je uvedeno v tabulce 4 přílohy II;

29) „roční spotřebou elektrické energie pro vytápění“ (QHE ) se rozumí spotřeba elektrické energie [kWh/rok] nutná k uspokojení uvedené referenční roční potřeby tepla pro vytápění, která se vztahuje k určenému otopnému období; vypočítá se jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a topného faktoru v sezónním aktivním režimu (SCOPon), a spotřeby elektrické energie jednotky během otopného období v těchto režimech: vypnutý stav termostatu, pohotovostní režim, vypnutý stav a režim zahřívání skříně kompresoru;

30) „topným faktorem v sezónním aktivním režimu“ (SCOPon) se rozumí průměrný topný faktor jednotky v aktivním režimu pro určené otopné období, složený z částečného zatížení, elektrického záložního topného výkonu (pokud je požadován) a topného faktoru specifického pro daný interval (bin) (COPbin(Tj) a vážený počtem hodin v daném intervalu (bin), kdy nastane podmínka/stav tohoto intervalu;

31) „elektrickým záložním topným výkonem“ (elbu(Tj)) se rozumí topný výkon [kW] skutečného nebo předpokládaného záložního ohřívače s faktorem COP rovným 1, který doplňuje deklarovaný topný výkon (Pdh(Tj)) za účelem splnění částečného zatížení pro vytápění (Ph(Tj)) v případě, že Pdh(Tj) je při venkovní teplotě (Tj) menší než Ph(Tj);

32) „topným faktorem specifickým pro daný statistický topný interval (bin)“ (COPbin(Tj)) se rozumí topný faktor specifický pro každý interval j při venkovní teplotě Tj v daném období, který se pro stanovené intervaly (j) odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného topného faktoru (COPd(Tj)) a pro jiné intervaly (bin) se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby se přepočte pomocí koeficientu ztráty energie;

33) „deklarovaným výkonem“ [kW] se rozumí výkon parního oběhu (chladicí oběh se stlačením par chladiva mechanickým kompresorem) jednotky při chlazení (Pdc(Tj)) nebo vytápění (Pdh(Tj)), vztahující se podle prohlášení výrobce k venkovní teplotě Tj a vnitřní teplotě (Tin);

34) „provozní hodnotou“ (SV) [(m3/min)/W] se v případě komfortních ventilátorů rozumí poměr maximálního průtoku ventilátoru [m3/min] k příkonu ventilátoru [W];

35) „regulací výkonu“ se rozumí schopnost jednotky měnit svůj výkon změnou objemového průtoku. Jednotku lze označit za „neměnnou“, pokud tato jednotka nemůže změnit svůj objemový průtok, „stupňovou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo obměnit v nejvýše dvou stupních nebo „proměnnou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo obměnit ve třech nebo více stupních;

36) „funkcí“ se rozumí údaj o tom, zda jednotka umožňuje chlazení vnitřních prostorů vzduchem, vytápění vnitřních prostorů vzduchem nebo obojí;

37) „návrhovým zatížením“ se rozumí deklarované chladicí zatížení (Pdesignc) a/nebo deklarované topné zatížení (Pdesignh) [kW] při referenční návrhové teplotě, přičemž

38) „deklarovaným chladicím faktorem“ (EERd(Tj)) se rozumí chladicí faktor při omezeném počtu stanovených intervalů (bin) (j) při venkovní teplotě (Tj) stanovené výrobcem;

39)  „deklarovaným topným faktorem“ (COPd(Tj)) se rozumí topný faktor při omezeném počtu stanovených intervalů (bin) (j) při venkovní teplotě (Tj) stanovené výrobcem;

40) „bivalentní teplotou“ (Tbiv) se rozumí venkovní teplota (Tj) [°C] deklarovaná výrobcem pro vytápění, při níž je deklarovaný výkon roven částečnému zatížení a pod jehož úrovní je pro splnění částečného zatížení pro vytápění nutné deklarovaný výkon doplnit výkonem záložního elektrického ohřívače;

41) „mezní provozní teplotou“ (Tol) se rozumí venkovní teplota [°C] určená výrobcem pro vytápění, v případě nižší teploty není klimatizátor vzduchu schopen poskytovat topný výkon. Při nižší teplotě je deklarovaný výkon roven nule;

42) „výkonem v cyklickém intervalu“ [kW]se rozumí (časově vážený) průměr deklarovaného výkonu v intervalu cyklické zkoušky pro chlazení (Pcycc) nebo vytápění (Pcych);

43) „chladicí účinností v cyklickém intervalu“ (EERcyc) se rozumí průměrný chladicí faktor v intervalu cyklické zkoušky (vypínání a zapínání kompresoru), který se vypočítá jako podíl integrovaného chladicího výkonu v daném intervalu [kWh] a integrovaného elektrického příkonu v témže intervalu [kWh];

44) „topnou účinností v cyklickém intervalu“ (COPcyc) se rozumí průměrný topný faktor v intervalu cyklické zkoušky (vypínání a zapínání kompresoru), který se vypočítá jako podíl integrovaného topného výkonu v daném intervalu [kWh] a integrovaného elektrického příkonu v témže intervalu [kWh];

45) „koeficientem ztráty energie“ se rozumí míra ztráty účinnosti způsobené cyklováním (vypínání a zapínání kompresoru v aktivním režimu) stanovená pro chlazení (Cdc), vytápění (Cdh) nebo zvolená jako implicitní hodnota 0,25;

46) „aktivním režimem“ se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin chladicího nebo topného zatížení budovy, přičemž je aktivována funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění. Tento stav může vyžadovat zapínání/vypínání jednotky za účelem dosažení či udržení požadované teploty vnitřního vzduchu;

47) „vypnutým stavem termostatu“ se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin bez chladicího nebo topného zatížení, přičemž je funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění zapnuta, ale jednotka není vzhledem k absenci chladicího nebo topného zatížení provozuschopná. Tento stav se proto vztahuje k venkovním teplotám, nikoli k vnitřním zatížením. Vypínání/zapínání v aktivním režimu se nepovažuje za stav vypnutého termostatu;

48) „režimem zahřívání skříně kompresoru“ se rozumí stav, kdy je v jednotce aktivováno topné zařízení, které má zabránit migraci chladiva do kompresoru, aby se omezila koncentrace chladiva v oleji/palivu při spuštění kompresoru;

49) „spotřebou elektrické energie při vypnutém stavu termostatu“ (PTO ) se rozumí spotřeba elektrické energie jednotky [kW], když je termostat ve vypnutém stavu;

50) „spotřebou elektrické energie v pohotovostním režimu“ (PSB ) se rozumí spotřeba elektrické energie jednotky [kW], která je v pohotovostním režimu;

51) „spotřebou elektrické energie ve vypnutém stavu“ (POFF ) se rozumí spotřeba elektrické energie jednotky [kW], která je ve vypnutém stavu;

52) „spotřebou energie v režimu zahřívání skříně kompresoru“ (PCK ) se rozumí spotřeba elektrické energie jednotky [kW], která je v režimu zahřívání skříně kompresoru;

53) „počtem hodin provozu ve vypnutém stavu termostatu“ (HTO ) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází ve vypnutém stavu termostatu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

54) „počtem hodin provozu v pohotovostním režimu“ (HSB ) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází v pohotovostním režimu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

55) „počtem hodin provozu ve vypnutém stavu“ (HOFF ) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází ve vypnutém stavu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

56) „počtem hodin provozu v režimu zahřívání skříně kompresoru“ (HCK ) se rozumí počet hodin za rok [h/rok], kdy se jednotka nachází v režimu zahřívání skříně kompresoru; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

57) „jmenovitým průtokem vzduchu“ se rozumí průtok vzduchu [m3/h] na výstupu vzduchu z vnitřních a/nebo venkovních jednotek (použijí-li se) klimatizátorů vzduchu za standardních jmenovitých podmínek pro chlazení (nebo vytápění, pokud výrobek nemá funkci chlazení);

58) „jmenovitým příkonem pro chlazení“ (PEER ) se rozumí elektrický příkon [kW] jednotky, která provádí chlazení při standardních jmenovitých podmínkách;

59) „jmenovitým příkonem pro vytápění“ (PCOP ) se rozumí elektrický příkon [kW] jednotky, která provádí vytápění při standardních jmenovitých podmínkách;

60) „spotřebou elektrické energie jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu“ (QSD a QDD ) se rozumí spotřeba elektrické energie jednokanálových nebo dvoukanálových klimatizátorů vzduchu v režimu chlazení a/nebo vytápění (podle toho, který se použije) [jednokanálový v kWh/h, dvoukanálový v kWh/rok]

61) „poměrem výkonu“ se rozumí poměr celkového deklarovaného chladicího (topného) výkonu všech vnitřních jednotek v provozu k deklarovanému chladicímu (topnému) výkonu venkovní jednotky při standardních jmenovitých podmínkách;

62) „maximálním průtokem ventilátoru“ (F) se rozumí průtok vzduchu komfortního ventilátoru při maximálním nastavení [m3/min], měřeno na výstupu ventilátoru při vypnutém stavu oscilačního mechanismu (použije-li se);

63) „oscilačním mechanismem“ se rozumí schopnost komfortního ventilátoru automaticky měnit směr proudění vzduchu, zatímco je ventilátor v provozu;

64) „hladinou akustického výkonu ventilátoru“ se rozumí hladina akustického výkonu A komfortního ventilátoru při maximálním průtoku ventilátoru, měřeno na straně výstupu;

65) „počtem hodin v aktivním režimu ventilátoru“ (HCE ) se rozumí předpokládaný počet hodin [h/rok], kdy je ventilátor v provozu při maximálním průtoku ventilátoru, jak je popsáno v tabulce 4 přílohy II.

a) Od 1. ledna 2013 musí jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu splňovat požadavky uvedené v tabulkách 1, 2 a 3 a vypočtené v souladu s přílohou II. Jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu a komfortní ventilátory musí splňovat požadavky pro pohotovostní režim a vypnutý stav, jak je uvedeno v tabulce 2. Požadavky na minimální energetickou účinnost a maximální hladinu akustického výkonu se vztahují na standardní jmenovité podmínky uvedené v tabulce 2 přílohy II.

b) Od 1. ledna 2013 musí klimatizátory vzduchu, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu, splňovat požadavky na minimální energetickou účinnost a požadavky na maximální hladinu akustického výkonu, jak je uvedeno v tabulkách 4 a 5 a vypočteno v souladu s přílohou II. Požadavky na energetickou účinnost berou v úvahu podmínky referenčního návrhu uvedené v tabulce 3 přílohy II a v případě potřeby se použije „průměrné“ otopné období. Požadavky na akustický výkon se vztahují na standardní podmínky hodnocení uvedené v tabulce 2 přílohy II.

c) Od 1. ledna 2014 musí klimatizátory vzduchu splňovat požadavky uvedené níže v tabulce a vypočtené v souladu s přílohou II. Požadavky na energetickou účinnost klimatizátorů vzduchu, s výjimkou jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu, se musí vztahovat na podmínky referenčního návrhu uvedené v tabulce 3 přílohy II; v případě se použije „průměrné“ otopné období. Požadavky na energetickou účinnost jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu se vztahují na standardní jmenovité podmínky uvedené v tabulce 2 přílohy II.

d) Od 1. ledna 2014 musí jednokanálové a dvoukanálové klimatizátory vzduchu a komfortní ventilátory splňovat požadavky uvedené v tabulce 7 vypočtené v souladu s přílohou II.

a) Pokud jde o klimatizátory vzduchu a komfortní ventilátory, musí být od 1. ledna 2013 poskytnuty informace uvedené v následujících bodech a vypočtené v souladu s přílohou II:

i) v technické dokumentaci výrobku;

ii) na volně přístupných internetových stránkách výrobců klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů.

b) Výrobce klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů musí na vyžádání poskytnout laboratořím, které provádějí kontroly v rámci dohledu nad trhem, potřebné informace o nastavení jednotky používaném při stanovení deklarovaného výkonu, hodnot SEER/EER, SCOP/COP a provozních hodnot a poskytnout kontaktní údaje pro získání těchto informací.

c) Požadavky na informace, pokud jde o klimatizátory vzduchu, s výjimkou dvoukanálových a jednokanálových klimatizátorů vzduchu.

d) Požadavky na informace u jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu.

e) Požadavky na informace u komfortních ventilátorů.

1. Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se k měření a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný současný stav vývoje měřicích metod a u jejichž výsledků se předpokládá nízká míra nejistoty. Musí splňovat tyto technické parametry:

2. Při stanovení sezónní spotřeby elektrické energie a účinnosti chladicího faktoru daného období (SEER) a topného faktoru daného období (SCOP) je třeba vzít v úvahu:

a) evropská chladicí a otopná období, jak jsou definována v tabulce 1 níže;

b) referenční určené podmínky, jak jsou definovány v tabulce 3 níže;

c) spotřebu elektrické energie pro všechny příslušné provozní režimy za použití časových období, jak jsou definována v tabulce 4 níže;

d) účinky poklesu energetické účinnosti způsobeného zapínáním/vypínáním (použije-li se) v závislosti na typu regulace chladicího a/nebo topného výkonu;

e) opravy sezónních topných faktorů v podmínkách, kdy topný výkon nemůže odpovídat tepelnému zatížení;

f) vliv záložního ohřívače (použije-li se) na výpočet sezónní účinnosti jednotky v topném režimu.

3. Jestliže údaje týkající se konkrétního modelu, který kombinuje vnitřní a venkovní jednotky, byly získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu a/nebo extrapolací z jiných kombinací, měla by dokumentace obsahovat podrobné údaje o těchto výpočtech a/nebo extrapolacích a o zkouškách, které byly provedeny pro ověření přesnosti těchto výpočtů (včetně podrobných údajů týkajících se matematického modelu pro výpočet výkonnosti takových kombinací a měření, která byla provedena pro ověření tohoto modelu).

4. Jmenovitý chladicí faktor (EERrated) a popřípadě jmenovitý topný faktor (COPrated) jednokanálových a dvoukanálových klimatizátorů vzduchu musí být stanoven za standardních jmenovitých podmínek, jak jsou definovány v tabulce 2 níže.

5. Při výpočtu sezónní spotřeby elektrické energie na chlazení (a/nebo vytápění) je nutné vzít v úvahu spotřebu elektrické energie ve všech příslušných provozních režimech za použití časových období, jak jsou definována v tabulce 3 níže za použití provozních hodin podle tabulky 4 níže.

6. Účinnost komfortního ventilátoru je nutné stanovit na základě podílu nominálního průtoku vzduchu jednotky a nominálního elektrického příkonu této jednotky.

1) Orgány členského státu provedou ověření na jediném kuse daného modelu.

2) Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže:

a) hodnoty uvedené v technické dokumentaci podle bodu 2 přílohy IV směrnice 2009/125/ES (deklarované hodnoty) a případně hodnoty použité k jejich výpočtu nejsou pro výrobce nebo dovozce příznivější než výsledky odpovídajících měření provedených podle písmene g) uvedeného bodu a

b) deklarované hodnoty splňují veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení a žádné požadované informace o výrobku zveřejněné výrobcem nebo dovozcem neobsahují hodnoty, které jsou pro výrobce nebo dovozce příznivější než deklarované hodnoty, a

c) při zkoušení předmětného kusu daného modelu ze strany orgánů členského státu jsou zjištěné hodnoty (hodnoty příslušných parametrů naměřené při zkoušení a hodnoty vypočítané z těchto měření) v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování, tak jak jsou stanoveny tabulce 1.

3) Nedosáhne-li se výsledků podle bodu 2 písm. a) nebo b), má se za to, že model není v souladu s tímto nařízením.

4) Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 2 písm. c), vyberou orgány členského státu ke zkoušení tři další kusy téhož modelu.

5) Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže je u těchto tří kusů aritmetický průměr zjištěných hodnot v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování, tak jak jsou stanoveny v tabulce 1.

6) Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 5, má se za to, že model není v souladu s tímto nařízením.

7) Neprodleně po přijetí rozhodnutí o tom, že podle bodů 3 a 6 daný model požadavkům nevyhovuje, poskytnou orgány členského státu všechny relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi.