2012/29/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012 , kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV

„obětí“

„rodinnými příslušníky“ manžel či manželka, osoba, která stabilně a trvale žije s obětí v závazném intimním partnerském svazku ve společné domácnosti, příbuzní v přímé linii, sourozenci a vyživované osoby oběti;

„dítětem“ každá osoba mladší 18 let;

„restorativní justicí“ postup, který oběti a pachateli s jejich dobrovolným souhlasem umožňuje aktivní účast při řešení záležitostí vyplývajících z trestného činu za pomoci neutrální třetí strany.

pro omezení počtu rodinných příslušníků, kteří mohou využívat práv stanovených touto směrnicí při zohlednění konkrétních okolností každého případu, a

ve vztahu k odst. 1 písm. a) bodu ii) pro stanovení toho, kteří rodinní příslušníci mají přednost ohledně výkonu práv stanovených touto směrnicí.

poskytují obětem informace uvedené v čl. 4 odst. 1;

nabízejí emoční podporu;

odkazují oběti v případě potřeby na relevantní služby, včetně služeb obecné a odborné podpory nebo specializovaných linek pomoci.

druh podpory, kterou mohou získat, a kdo ji poskytuje, kde získat příslušné základní informace o lékařské pomoci, pomoci odborníka, včetně psychologické podpory, a náhradním ubytování;

postupy související s podáním trestního oznámení a jejich úloha v souvislosti s těmito postupy;

jak a za jakých podmínek mohou oběti získat ochranu, včetně ochranných opatření;

jak a za jakých podmínek si mohou zajistit právní poradenství, právní pomoc a jakýkoliv jiný druh poradenství;

jak a za jakých podmínek mohou získat odškodnění;

jak a za jakých podmínek mají právo na tlumočení a překlad;

mají-li bydliště v jiném členském státě, než ve kterém byl trestný čin spáchán, všechna zvláštní opatření, postupy nebo ujednání, které jsou dostupné na ochranu jejich zájmů v členském státě, v němž je učiněn první kontakt s příslušným orgánem;

dostupné postupy pro podání stížností v případě, že práva obětí nejsou respektována příslušným orgánem, který vyvíjí činnost v rámci trestního řízení;

kontaktní údaje pro předávání informací o jejich případu;

dostupné služby restorativní justice;

jak a za jakých podmínek mohou být nahrazeny výdaje vzniklé v důsledku jejich účasti na trestním řízení.

věznice, vazební věznice a cely pro podezřelé a obviněné osoby;

specializovaná zajišťovací a ubytovací zařízení pro státní příslušníky třetích zemí neoprávněně pobývající v dotčeném členském státě, a to i za účelem přípravy jejich návratu a vyhoštění;

zařízení pro žadatele o mezinárodní ochranu a osoby požívající mezinárodní ochrany;

jakákoli jiná forma veřejné nebo soukromé instituce, kterou oběť nesmí opustit nebo kterou není schopna libovolně opustit, jako jsou specializovaná ubytovací střediska pro osoby se zdravotním postižením, děti a starší osoby.

byly informovány o možnosti, že by jejich osobní údaje mohly být v souladu s čl. 21 odst. 3 sděleny pachateli, aby mohl uplatnit své právo na obhajobu, a

měly příležitost se k této možnosti vyjádřit.

jakékoliv rozhodnutí nepokračovat ve vyšetřování či jej zastavit nebo zastavit trestní stíhání pachatele;

doba a místo konání soudního jednání a povaha obvinění vznesených proti pachateli;

jakékoliv rozhodnutí o zahájení trestního stíhání pachatele;

dostupnost ochranných opatření, včetně ochranných příkazů;

úloha oběti v trestním řízení v souladu s vnitrostátními pravidly, včetně případné možnosti stát se stranou takového řízení;

platná pravidla pro uplatnění nároku na odškodnění a jeho získání.

jakýkoliv konečný rozsudek soudu;

informace, které oběti umožní znát stav trestního řízení, ledaže by takovým poskytnutím informací mohl být ve výjimečných případech nepříznivě ovlivněn řádný průběh případu.

informace, poradenství a podporu týkající se práv obětí, včetně přístupu k vnitrostátním systémům odškodňování za újmu utrpěnou v důsledku trestného činu a k právnímu poradenství, a to i pokud jde o právní pomoc, a jejich postavení v trestním řízení, a to i pokud jde o přípravu na soudní jednání;

informace o všech příslušných existujících službách odborné podpory nebo přímý kontakt na ně;

emoční podporu;

psychologickou podporu nebo v případě, že psychologická podpora není k dispozici, zprostředkování služeb, které mohou psychologickou podporu poskytnout;

poradenství týkající se finančních a praktických záležitostí vyplývajících z trestného činu;

není-li poskytováno jinými veřejnými či soukromými službami, poradenství ohledně předcházení rizikům sekundární a opakované viktimizace, zastrašování a odvety.

přístřeší nebo jiné vhodné provizorní ubytování pro oběti, které potřebují bezpečné místo v důsledku bezprostředního rizika sekundární a opakované viktimizace, zastrašování a odvety;

cílenou a integrovanou podporu, jakož i informace o službách poskytujících lékařská a forenzní vyšetření, která mohou zahrnovat komplexní služby lékařské zdravotní péče, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, v souladu s vnitrostátním právem, a informace o sociálním a psychologickém poradenství, a je-li to vhodné, zprostředkování tohoto poradenství, včetně péče při traumatu, pro oběti se zvláštními potřebami, jako jsou oběti sexuálního násilí, oběti genderově podmíněného násilí, včetně násilí na ženách a domácího násilí v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 ( 1 ), oběti obchodování s lidmi, oběti organizované trestné činnosti, oběti se zdravotním postižením, oběti vykořisťování, oběti trestných činů z nenávisti, oběti terorismu, oběti mučení, oběti nuceného zmizení a oběti genocidy, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů nebo zločinu agrese ve smyslu článků 6, 7, 8 a 8 bis statutu Mezinárodního trestního soudu.

poskytování informací podle článku 4;

lékařská vyšetření;

emoční, sociální a psychologickou podporu;

administrativní pomoc;

oznamování trestných činů;

individuální posouzení podle článku 22;

videozáznamy výpovědí podle čl. 24 odst. 1 písm. a).

právo na tlumočení nebo překlad podle čl. 7 odst. 1 a 3;

právo být slyšen podle článku 10 a

právo na právní pomoc podle článku 13.

služby restorativní justice se použijí, pouze pokud jsou ve prospěch oběti, při dodržení všech bezpečnostních podmínek, a jsou založeny na jejím svobodném a informovaném souhlasu, který lze kdykoli odvolat;

oběti jsou předtím, než vysloví souhlas se svou účastí v procesu restorativní justice, poskytnuty úplné a nezkreslené informace o tomto procesu a jeho potenciálních výsledcích, jakož i informace o postupech dohledu nad výkonem případné dohody;

pachatel uznal základní skutkové okolnosti případu;

každá dohoda je uzavřena dobrovolně a může být zohledněna v dalším trestním řízení;

rozhovory vedené v rámci procesu restorativní justice, které se nekonají za přítomnosti veřejnosti, jsou důvěrné a nejsou následně zveřejněny, pokud se strany nedohodnou jinak, nebo pokud to nevyžadují vnitrostátní právní předpisy s ohledem na nadřazený veřejný zájem.

zajistit výpověď oběti okamžitě po podání trestního oznámení příslušnému orgánu;

vyslechnout oběti, které mají bydliště v jiném členském státě, prostřednictvím videokonference nebo jiného audiovizuálního přenosu v souladu s Úmluvou o vzájemné právní pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie, vypracovanou Radou na základě článku 34 Smlouvy o Evropské unii ( 2 ), ze dne 29. května 2000 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ( 3 );

usnadňovat účast obětí, které mají bydliště v jiném členském státě, v trestním řízení prostřednictvím videokonferencí nebo jiné technologie komunikace na dálku v rozsahu umožněném právem Unie a vnitrostátním právem a v souladu s úlohou oběti v trestním řízení.

osobní charakteristiku oběti zahrnující i relevantní zkušenosti s diskriminací, včetně diskriminace založené na příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jako je gender, včetně genderové identity, věk, zdravotní postižení, pobytový status, náboženské vyznání nebo víra, jazyk, rasový, sociální nebo etnický původ a sexuální orientace;

druh či povahu trestného činu;

okolnosti trestného činu;

vztah oběti k pachateli a rizika hrozící od pachatele.

obětem, které v důsledku závažnosti nebo opakování trestného činu utrpěly značnou újmu;

obětem trestného činu spáchaného z nenávisti nebo motivovaného snahou o diskriminaci, což by mohlo zejména souviset s jejich osobní charakteristikou;

obětem, jejichž vztah k pachateli nebo závislost na něm je činí obzvláště zranitelnými.

riziku násilného chování;

riziku ublížení na zdraví;

riziku použití zbraně;

vazbám na skupinu organizované trestné činnosti nebo zapojení do takové skupiny;

užívání drog nebo nadměrné konzumace alkoholu;

zneužívání dětí;

problémům s duševním zdravím;

nebezpečnému pronásledování nebo

výhrůžkám nebo nenávistným projevům.

oběť může vypovídat v prostorách pro tento účel upravených či přizpůsobených;

oběť může vypovídat před odborníky vyškolenými k tomuto účelu nebo s jejich pomocí;

výpovědi oběti se provádějí před stejnými osobami, ledaže to odporuje řádnému výkonu spravedlnosti;

všechny výpovědi obětí sexuálního násilí, obětí genderově podmíněného násilí, včetně násilí na ženách a domácího násilí v oblasti působnost směrnice (EU) 2024/1385, jsou prováděny před osobou stejného pohlaví, jako je oběť, pokud si to oběť přeje a nenaruší-li to průběh trestního řízení, s výjimkou případů, kdy jsou prováděny před státním zástupcem nebo soudcem.

opatření na zamezení vizuálního kontaktu mezi oběťmi a pachateli, a to i během provádění důkazů, použitím vhodných prostředků, včetně komunikační technologie;

opatření k zajištění toho, aby oběť mohla být vyslýchána ze soudní síně, aniž by byla přítomna, především s využitím vhodné komunikační technologie;

opatření k zamezení zbytečným výslechům ohledně soukromého života oběti nesouvisejícího s trestným činem, mimo jiné sexuální orientace, genderu, včetně genderové identity, nebo sexuálního chování dané oběti v minulosti, a

opatření, jež umožňují konání slyšení s vyloučením veřejnosti.

nepřetržité nebo dočasné přítomnosti donucovacích orgánů nebo jiných subjektů poskytujících fyzickou ochranu v souladu s vnitrostátním právem;

rozhodnutí o vykázání a omezujících nebo ochranných příkazů k zajištění ochrany obětí před jakýmkoli násilným jednáním v souladu s vnitrostátním právem;

přístupu k azylovému domu a jinému vhodnému provizornímu ubytování v souladu s vnitrostátním právem.

mohly být při vyšetřování trestného činu veškeré výpovědi dětské oběti zaznamenány pomocí audiovizuálních prostředků a aby tyto záznamy mohly být používány během trestního řízení jako důkaz;

příslušné orgány při vyšetřování trestného činu a při soudním řízení určily v souladu s postavením oběti v příslušném systému trestního soudnictví zástupce dětské oběti v případě, že osoby, které mají za dítě rodičovskou zodpovědnost, nesmějí podle právních předpisů daného státu dítě z důvodu střetu zájmů mezi nimi a dětskou obětí zastupovat, nebo v případě, že je dětská oběť bez doprovodu nebo odloučena od rodiny;

má-li dětská oběť právo na právníka, měla právo na právní poradenství a právní zastupování svým vlastním jménem během řízení, při němž dochází nebo by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi dětskou obětí a osobami, které mají rodičovskou zodpovědnost;

bylo při vyšetřování trestného činu a v trestním řízení zajištěno právo dítěte na slyšení a nejlepší zájem dítěte v souladu s článkem 10.

výměna osvědčených postupů;

konzultace v jednotlivých případech a

podpora evropských sítí zabývajících se otázkami, které přímo souvisí s právy obětí.