(EU) č. 1008/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1008/2011 ze dne 10. října 2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů zasílaných z Thajska, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Thajska či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Rada na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila nařízením (ES) č. 1174/2005 ( 2 ) konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů v současnosti kódů KN 8427 90 00 a ex843120 00 pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Opatření měla formu valorického cla v rozmezí od 7,6 % do 46,7 %.

(2)

Rada na základě prozatímního přezkumu z moci úřední, zaměřeného na definici výrobku, objasnila v nařízení (ES) č. 684/2008 ( 3 ) definici výrobku původního šetření.

(3)

Po provedení šetření z moci úřední zaměřeného proti obcházení antidumpingových opatření Rada rozšířila nařízením (ES) č. 499/2009 ( 4 ) konečné antidumpingové clo použitelné na „všechny ostatní společnosti“ uložené nařízením (ES) č. 1174/2005 na ruční paletové vozíky a jejich základních díly zasílané z Thajska bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Thajska či nikoli.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti ( 5 ) platných konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 21. dubna 2010 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podali dva výrobci v Unii: BT Products AB a Lifter S.r.l. (dále jen „žadatelé“) představující významný podíl, v tomto případě téměř veškerou výrobu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k pokračování nebo opakování dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 20. července 2010 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie ( 6 ) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(7)

Šetření se týkalo pokračování nebo opakování dumpingu a proběhlo v období od 1. července 2009 do 30. června 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování újmy, se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká a zástupce země vývozu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(10)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo podle článku 17 základního nařízení považováno za vhodné přezkoumat, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zahájení přezkumů přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, se však ke spolupráci nepřihlásili. Výběr vzorku nebyl tudíž nutný.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení. Od dvou skupin výrobců v Unii, které jsou žadateli, byly obdrženy odpovědi. Žádný ze známých vyvážejících výrobců v Čínské lidové republice (dále jen „ČLR“) na přezkumu nespolupracoval. Během výběru vzorků se nepřihlásil žádný dovozce a žádný jiný dovozce ani uživatel nedodal Komisi informace ani se nepřihlásil v průběhu šetření.

(12)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

Výrobci v Unii

(13)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je tentýž jako při původním šetření a tentýž, jehož definici objasnil prozatímní přezkum, tedy ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozky a hydraulika, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex842790 00 a ex843120 00. Pro účely tohoto nařízení se ručními paletovými vozíky rozumí vozíky na kolech podpírající zvedací vidlicová ramena pro manipulaci s paletami, určené k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu a nemají žádné jiné dodatečné funkce nebo použití, jako například i) přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše nebo usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky), ii) zakládání jedné palety na druhou (zakladače), iii) zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo iv) zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou).

(14)

Stejně jako v případě původního šetření potvrdilo i toto šetření, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu v ČLR, stejně jako výrobky vyráběné a prodávané výrobci v Unii na trhu EU, mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a použití, a považují se tudíž za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by pozbytí platnosti současných opatření vedlo k pokračování nebo opakování dumpingu.

(16)

Při zahájení bylo kontaktováno 19 známých čínských vyvážejících výrobců. Původně zareagovala pouze jedna společnost, Crown Equipment (Suzhou), která souhlasila se zařazením do vzorku, následně však svou spolupráci stáhla. Potom už žádný z vyvážejících výrobců v ČLR na šetření nespolupracoval a zjištění o pravděpodobnosti pokračování nebo opakování dumpingu musela být založena na dostupných údajích, zejména na informacích předložených žadateli, včetně informací obsažených v žádosti o přezkum, údajích Eurostatu a rovněž úředních statistických údajích o vývozu ČLR.

(17)

V souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo nutné určit běžnou hodnotu na základě ceny nebo početně zjištěné běžné hodnoty získané v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo splatné za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(18)

Při původním šetření byla pro účely stanovení běžné hodnoty zvolena jako srovnatelná země Kanada. Jelikož však byla výroba v Kanadě ukončena, byla v oznámení o zahájení stávajícího přezkumu zamýšlena jako srovnatelná země Brazílie. Žádný ze známých brazilských vyvážejících výrobců však se spoluprací nesouhlasil. Alternativně se uvažovalo o spolupráci s 27 indickými výrobci a dvěma tchajwanskými výrobci, avšak ani s nimi nebylo možné navázat spolupráci. Zúčastněné strany nepředložily žádné další návrhy na srovnatelnou zemi.

(19)

Jeden nespolupracující vývozce tvrdil, že Komise neprokázala, že ve stávajícím případě bylo použití údajů ze srovnatelné země nemožné. Návrhy, které tato společnost podala, byly prověřeny. V některých případech společnosti navrhované nespolupracujícím vývozcem zřejmě nejsou výrobci dotčeného výrobku. Tato společnost rovněž navrhovala, že měl být jako srovnatelná země použit Vietnam. Vietnam však nemohl být vzat v úvahu, protože není považován za zemi s tržním hospodářstvím. Jak je objasněno výše v 17. a 18. bodě odůvodnění, Komise kontaktovala velké množství společností ve třech potenciálních srovnatelných zemích: Brazílii, Indii a Tchajwanu. Navzdory veškerému úsilí však nedošlo k žádné spolupráci. Za absence spolupráce ze strany některé srovnatelné země se běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musela určit na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za obdobný výrobek v Evropské unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí. Toto tvrzení muselo být proto zamítnuto.

(20)

Vzhledem k neexistující spolupráci ze strany srovnatelné země na současném přezkumu byla jako základ pro určení běžné hodnoty použita cena skutečně zaplacená nebo splatná za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí. Stejná metodologie byla použita pro společnost, které bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, i pro společnosti, kterým zacházení jako v tržním hospodářství v původním šetření přiznáno nebylo.

(21)

Vzhledem k tomu, že nebylo možné navázat spolupráci s čínskými vyvážejícími výrobci, byla vývozní cena stanovena na základě dostupných údajů. Za účelem stanovení vývozní ceny byly použity různé zdroje informací. Údaje Eurostatu, nabídky čínských vyvážejících výrobců, které předložili žadatelé a vývozní faktury získané od celních úřadů členských států.

(22)

Vážená průměrná běžná hodnota byla porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou, na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a za účelem zajištění spravedlivého srovnání bylo přihlédnuto k rozdílnosti činitelů, které ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy o náklady na námořní a vnitrostátní přepravu a také na pojištění ve vyvážející zemi.

(23)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou. Toto srovnání prokázalo během období přezkumného šetření existenci podstatného dumpingu s dumpingovým rozpětím od 97 % do 224 %. Značný rozdíl v dumpingovém rozpětí je dán různými údaji použitými pro stanovení vývozní ceny.

(24)

Kromě analýzy existence dumpingu během období přezkumného šetření byla zkoumána též pravděpodobnost pokračování dumpingu v případě zrušení opatření. Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce z ČLR při tomto šetření nespolupracoval, spočívají níže uvedené závěry na údajích dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení, jmenovitě na údajích obsažených v žádosti o přezkum a na údajích poskytnutých žadateli, údajích Eurostatu a úředních statistických údajích o vývozu ČLR.

(25)

V této souvislosti byly analyzovány tyto složky: vývoj dovozu z ČLR, volná kapacita vývozců a atraktivita trhu Unie, ceny na čínském domácím trhu a vývozní ceny do třetích zemí.

(26)

Čínští vyvážející výrobci i po uložení opatření v roce 2005 nadále dodávali na trh EU značné objemy ručních paletových vozíků. Objem dovozu z ČLR do Unie během období přezkumného šetření, téměř 400 000 jednotek, což představuje 99 % celkového dovozu EU, značně překročil úroveň zaznamenanou před uložením opatření (v rozmezí od 118 000 jednotek v roce 2000 do 280 000 jednotek v původním období šetření).

(27)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici jiné zdroje informací o výrobě a kapacitě v ČLR, byla analýza provedena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě údajů poskytnutých žadateli. Informace o trhu obsažené v žádosti o přezkum, které zúčastněné strany nenapadly, ukazují na ohromnou kapacitu v ČLR. Již úroveň výroby v letech 2008 a 2009, 1,5 milionů, resp. 800 000 jednotek, představovala více než dvojnásobek velikosti celého trhu v Unii. Na domácím trhu v Číně se navíc prodával pouze zlomek čínské výroby (14 % v roce 2008 a 23 % v roce 2009).

(28)

Úroveň výroby jasně poukazuje k závěru, že pokud by nebyla uložena opatření, mohlo by směřovat další velké množství čínských ručních paletových vozíků na trh Unie.

(29)

Pro čínské vyvážející výrobce je trh Unie i nadále atraktivní z hlediska cen. Dovoz z ČLR vstupuje na trh EU přibližně za třetinovou cenu, jakou výrobní odvětví Unie požaduje od svých odběratelů v EU, s nimiž není ve spojení.

(30)

Na základě čínských vývozních statistik bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření směřovalo do Unie 40 % veškerého čínského vývozu ručních paletových vozíků. Druhým největším vývozním trhem pro čínské ruční paletové vozíky jsou USA, kam směřuje 20 % veškerého čínského vývozu, a zbývající objem je rozdělen fragmentárně mezi různé destinace.

(31)

Čínské vývozní ceny do EU celkově odpovídají průměrným čínským vývozním cenám do všech třetích zemí kromě USA. Závěrem však lze říci, že přinejmenším část čínského vývozu do jiných třetích zemí než EU nebo USA (40 % celkového čínského vývozu) by mohla být potenciálně přesměrována do EU, pokud by byla opatření zrušena. Takový vývoj je pravděpodobný nejen proto, že pokud by nebyla uložena opatření, bylo by možné dosáhnout vyšších cen, ale hlavně kvůli fragmentaci uvedeného vývozu do třetích zemí. Vzhledem k důležitosti trhu v Unii a již zavedeným prodejním kanálům by bylo jednodušší mít jednu vývozní destinaci než zvládat vývoz do různých zemí.

(32)

Čínské vývozní ceny do EU jsou značně vyšší než čínské vývozní ceny do USA (během období přezkumného šetření byly vyšší o 17 %). Vzhledem k nespolupráci čínských vývozců nelze určit, do jaké míry lze tento cenový rozdíl vysvětlit rozdíly ve skladbě sortimentu výrobků. Na základě dostupných údajů o vývozu však nelze vyloučit, že by ruční paletové vozíky vyvážené v současnosti do USA za nižší ceny nebyly (zčásti) přesměrovány na trh Unie, pokud by opatření byla zrušena. Takový vývoj by mohl být vysvětlen důvody, které jsou uvedeny v 31. bodě odůvodnění.

(33)

Výše uvedené srovnání cen prokazuje, že pro čínské vyvážející výrobce zůstává EU i nadále vysoce atraktivní destinací, a že by tito výrobci velmi pravděpodobně i nadále vyváželi velká množství ručních paletových vozíků za nízké ceny.

(34)

Výše uvedená analýza prokazuje, že čínský dovoz na trh Unie byl stále uskutečňován za dumpingové ceny s velmi vysokým dumpingovým rozpětím. Zejména s ohledem na analýzu cen na trhu EU a na trzích ostatních třetích zemí a rovněž s ohledem na analýzu kapacit dostupných v ČLR lze vyvodit závěr, že pokračování dumpingu, pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné.

(35)

V Unii vyrábí obdobný výrobek dvě skupiny společností, které jsou žadateli, a třetí výrobce ručních paletových vozíků v Unii. Výroba uvedených společností představuje celkovou výrobu obdobného výrobku ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(36)

Jelikož tito výrobci představují celkovou výrobu ručních paletových vozíků a jejich základních dílů v Unii, má se za to, že tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou nadále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(37)

Jeden nespolupracující vývozce tvrdil, že Komise použila nepřesnou definici výrobního odvětví Unie, jelikož do definice výrobního odvětví Unie a do své analýzy újmy zahrnula nespolupracujícího výrobce v Unii. Argumentoval, že tímto porušila čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Avšak podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení výrobní odvětví Unie zahrnuje výrobce obdobných výrobků v Unii jako celek. Nespolupracující výrobce proto tvoří část výrobního odvětví Unie podle základního nařízení. Jak je vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, údaje pro nespolupracujícího výrobce v Unii byly zahrnuty pouze s ohledem na analýzu objemu prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a analýzu podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Také je třeba poznamenat, že pokud by byl nespolupracující výrobce v Unii z analýzy vyloučen, zjištění, ke kterým šetření dospělo, by zůstala nezměněna.

(38)

Vzhledem k tomu, že žádný čínský vyvážející výrobce dotčeného výrobku na tomto šetření nespolupracoval, údaje týkající se dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR (dále jen „dotčená země“) do Evropské unie jsou založeny na údajích Eurostatu.

(39)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o dovozu podle Eurostatu.

(40)

Mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o 40 %, přičemž k hlavnímu poklesu došlo mezi roky 2008 a 2009.

(41)

Objem dovozu pocházejícího z ČLR v posuzovaném období poklesl o 37 % a během období přezkumného šetření dosáhl úrovně 387 907 kusů. Navzdory značnému poklesu poptávky v Unii se však podíl čínského dovozu na trhu během posuzovaného období zvýšil, protože čínský dovoz neklesal stejným tempem jako spotřeba v Unii. Podíl dovozu z dotčené země na trhu se proto mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření, kdy dosáhl 83 %, značně zvýšil. Průměrná cena čínského dovozu během posuzovaného období mírně kolísala.

(42)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie. Z důvodů zachování důvěrnosti (na přezkumu spolupracovali pouze dva výrobci – žadatelé) jsou níže uvedeny pouze indexy. Pokud jde o celkový objem prodeje EU odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a o podíl výrobního odvětví Unie na trhu, uvedené níže v tabulkách 6 a 7, jsou z důvodu soudržnosti s výše uvedenými tabulkami 1 a 2 (spotřeba a podíl čínského dovozu na trhu) údaje založeny na zahrnutí všech tří výrobců v Unii, tj. včetně dvou skupin – žadatelů a třetího výrobce, který na přezkumu nespolupracovat (údaje o objemu prodeje nespolupracujícího výrobce jsou založeny na informacích předložených žadateli).

(43)

V období přezkumného šetření výroba ve srovnání s rokem 2007 klesla o 35 %.

(44)

Výrobní kapacita zůstala v období mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření stabilní. Zatímco využití kapacity bylo již v roce 2007 na nízké úrovni, snížení výroby mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření vedlo k dalšímu značnému snížení využití kapacity o 20 procentních bodů mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření, kdy bylo využití kapacity na velmi nízké úrovni.

(45)

Úroveň konečného stavu zásob ve výrobním odvětví Unie se mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 56 %.

(46)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, klesl během posuzovaného období o 50 % s tím, že k největšímu poklesu došlo mezi rokem 2008 a 2009.

(47)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření snížil z již i tak nízké úrovně v roce 2007 o dalších 16 %. Dva ze čtyř výrobců v Unii, kterých se týkalo původní šetření, výrobu ručních paletových vozíků ukončili. Obě události lze vnímat jako následek zvýšeného tlaku čínského dumpingového dovozu na trh v Unii, přičemž tento tlak pociťovalo výrobní odvětví Unie tím více v situaci výrazně klesající spotřeby.

(48)

Mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o 40 %. Výrobní odvětví Unie ztratilo 3,2 procentních bodů podílu na trhu, zatímco podíl dotčeného dovozu na trhu stoupl o 5 procentních bodů.

(49)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie klesla mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření o 17 %. Poukazuje to na úsilí výrobního odvětví Unie racionalizovat výrobu v situaci výrazně klesající poptávky.

(50)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená v jednotkách výstupu na osobu a rok klesla mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření o 22 %.

(51)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie se mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření mírně zvýšily o 4 %.

(52)

Mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření se snížila průměrná mzda na zaměstnance o 29 %. To rovněž poukazuje na úspěšné úsilí výrobního odvětví Unie omezit náklady navzdory problémům způsobeným drastickým snížením objemu výroby.

(53)

Mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření se roční tok investic do dotčeného výrobku ze strany výrobního odvětví Unie prudce snížil o 91 %.

(54)

Ziskovost výrobního odvětví Unie mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření značně poklesla, a to o 66 %.

(55)

Návratnost investic se během posuzovaného období rovněž značně snížila, a to o 57 %.

(56)

Čistý peněžní tok z provozních činností je uveden níže v tabulce 14. Neobjevily se známky toho, že by výrobní odvětví Unie mělo problémy s navyšováním kapitálu, zejména proto, že někteří výrobci jsou součástí větších skupin.

(57)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z ČLR nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.

(58)

Z pečlivého zvážení výše uvedených ukazatelů vyplývá, že navzdory zavedení antidumpingových opatření v roce 2005 zůstala i nadále hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Unie zranitelná kvůli zahlcení trhu v Unii levnými čínskými výrobky. Tato již dosti prekérní situace se během roku 2009 a období přezkumného šetření zvrátila v situaci, kdy docházelo zcela jasně k újmě – značný pokles spotřeby v Unii ještě zdůraznil celý rozsah negativního tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem z Číny. Během uvedeného období bylo výrobní odvětví Unie svědkem toho, že jeho objem výroby a prodeje klesal rychlejším tempem než spotřeba v Unii a utrpělo proto značné dodatečné ztráty, pokud jde o podíl na trhu. Během stejného období, a navzdory opatřením, se podíl čínského dovozu na trhu dále zvýšil a čínské výrobky byly i nadále dováženy za podstatně nižší ceny než ceny výrobního odvětví Unie. Během období přezkumného šetření se zisky výrobního odvětví Unie dále snížily. Výrobní odvětví Unie se proto nemohlo zotavit z účinků dumpingu a jeho situace se během období přezkumného šetření ještě dále zhoršila.

(59)

ezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření se i přes existenci antidumpingových opatření vyvíjela řada důležitých ukazatelů negativně: ziskovost klesla o 4,9 procentních bodů, objem výroby a prodeje klesl o 35, respektive 50 %, využití kapacity o 35 % a poté následoval pokles zaměstnanosti. I když je možné část tohoto negativního vývoje vysvětlit silným poklesem spotřeby, která se během posuzovaného období snížila o téměř 40 %, je další pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu (mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření o 4 procentní body) a neustálé zvyšování podílu dovozu z Číny na trhu jasnou známkou narůstajícího tlaku vyplývajícího z čínského dumpingového dovozu. Vzhledem k téměř monopolní situaci, které již čínský dovoz na trhu Unie dosáhl, by jakékoli další zvýšení čínského dovozu – a to také z důvodu jeho značně nízkých cen –, mohlo snížit úroveň využití výroby výrobního odvětví Unie až pod minimální hranici, nezbytnou k zajištění její udržitelnosti. V tomto ohledu se připomíná, že dva výrobci v Unii byli přinuceni během posuzovaného období ukončit svou obchodní činnost v oblasti ručních paletových vozíků, jak již bylo uvedeno výše ve 47. bodě odůvodnění.

(60)

V připomínkách k poskytnutým informacím jeden čínský vyvážející výrobce tvrdil, že některé ukazatele včetně výroby, objemu prodeje, ziskovosti, využití kapacit a zaměstnanosti ve skutečnosti neukazují na žádný negativní vývoj pro výrobní odvětví Unie. Avšak tato společnost se zabývala pouze vývojem mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření, zatímco pro posouzení újmy je třeba posoudit celkový vývoj výrobního odvětví Unie během posuzovaného období, tj. mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření. Jak bylo objasněno výše (viz 43. až 49. bod odůvodnění), veškeré ukazatele újmy uvedené čínským vývozcem se během posuzovaného období vyvíjely negativně.

(61)

Stejný vývozce navíc tvrdil, že Komise nerozlišovala mezi újmou způsobenou následkem dumpingového dovozu a mezi jinými následky, zejména poklesem poptávky v důsledku hospodářské krize. Zatímco však spotřeba v Unii v posuzovaném období poklesla o 40 %, podařilo se čínským vývozcům ve stejném období citelně zvýšit svůj podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Navíc, jak bylo objasněno výše v 58. bodě odůvodnění, se připomíná, že dopad dumpingového dovozu způsobil ve skutečnosti větší újmu během období slabé poptávky.

Závěrem je proto třeba říci, že navzdory existenci antidumpingových opatření utrpělo výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření podstatnou újmu.

(62)

Navzdory snížení spotřeby v Evropské unii během posuzovaného období neklesal objem dovozu z dotčené země stejným tempem, což mělo za následek další zvýšení podílu čínského dovozu na trhu. Jelikož čínští vyvážející výrobci nespolupracují, cenové podbízení a prodej pod cenou byly vypočítány na základě nejlepších dostupných údajů, které zahrnovaly nejrůznější zdroje informací, jako jsou údaje Eurostatu, nabídky čínských vyvážejících výrobců předložené žadateli a vývozní faktury získané od celních úřadů členských států. Bylo zjištěno, že u dovozu z dotčené země dochází ke zřejmému prodeji pod cenou výrobního odvětví Unie v rozsahu od 43 % do 78 % v závislosti na zdroji použitých informací.

(63)

Dovoz z ostatních zemí je na velmi nízké úrovni a mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření ještě dále poklesl o 79 %. Podíl dovozu z jiných zemí na trhu se během období přezkumného šetření rovněž snížil. Z důvodu důvěrnosti (dva výrobci tvoří výrobní odvětví Unie) jsou níže uvedeny pouze indexy.

(64)

Jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, dovoz z dotčené země se v souvislosti s podílem na trhu během posuzovaného období zvýšil, k čemuž došlo navzdory značnému poklesu spotřeby v Unii. To zvýšilo podíl čínského dovozu na trhu během sledovaného období na 83 % spotřeby v Unii. Tento zvýšený tlak, pokud jde o objem, navzdory celkovému poklesu poptávky, byl zároveň spojen se značně nízkými cenami čínského dovozu do Unie, což vedlo k velkému cenovému podbízení vůči výrobnímu odvětví Unie. Závěrem je proto třeba říci, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie během období přezkumného šetření.

(65)

Jak je uvedeno výše, uložení antidumpingových opatření neumožnilo výrobnímu odvětví Unie zotavit se ze vzniklé újmy.

(66)

Jak bylo uvedeno výše v 27. bodě odůvodnění, v ČLR jsou k dispozici obrovské výrobní kapacity. Již úroveň výroby v letech 2008 a 2009, 1,5 milionů a 800 000 jednotek, představovala více než dvojnásobek velikosti celého trhu v Unii. Na domácím trhu v Číně se navíc prodával pouze zlomek čínské výroby (14 % v roce 2008 a 23 % v roce 2009). Proto, pokud by nebyla opatření uložena, by mohlo směřovat další velké množství čínských ručních paletových vozíků na trh Unie.

(67)

Jak bylo uvedeno výše v 31. bodě odůvodnění, čínské vývozní ceny do EU celkově odpovídají průměrným čínským vývozním cenám do všech třetích zemí. Závěrem však lze říci, že přinejmenším část čínského vývozu do jiných třetích zemí než EU nebo USA (40 % celkového čínského vývozu) by mohla být potenciálně přesměrována do EU, pokud by byla opatření zrušena. Takový vývoj je pravděpodobný nejen proto, že pokud by nebyla uložena opatření, bylo by možné dosáhnout vyšších cen, ale hlavně kvůli fragmentaci uvedeného vývozu do třetích zemí. Vzhledem k důležitosti trhu v Unii a již zavedeným prodejním kanálům by bylo jednodušší mít jednu vývozní destinaci než zvládat vývoz do množství různých zemí.

(68)

Ve světle zjištění uvedených výše v 66. a 67. bodě odůvodnění se dospělo k závěru, že existuje pravděpodobnost pokračování podstatné újmy zjištěné během období přezkumného šetření, pokud by opatření byla zrušena. To by pravděpodobně vedlo k dalšímu zhoršování hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie, což by mohlo dokonce ve střednědobém horizontu ohrozit jeho samotnou existenci.

(69)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se ověřovalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(70)

Je vhodné připomenout, že při původním šetření bylo stanoveno, že zavedení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Navíc skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který mohla stávající antidumpingová opatření mít na dotčené strany.

(71)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda by přes závěry týkající se pravděpodobnosti pokračování škodlivého dumpingu bylo možno dospět k jednoznačnému závěru, že není v zájmu Unie v tomto případě opatření zachovávat.

(72)

Výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu stále ztrácelo, zatímco podíl dovozu z dotčené země na trhu během posuzovaného období výrazně vzrostl. Dva z původních čtyř výrobců v Unii zastavili výrobu dotčeného výrobku. Během posuzovaného období navíc výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu. Bez opatření by se výrobní odvětví Unie pravděpodobně nacházelo v mnohem horší situaci.

(73)

Žádný z oslovených dovozců, kteří nejsou ve spojení, ani žádný z uživatelů se nepřihlásil ke spolupráci. Je třeba připomenout, že podle zjištění z původního šetření nebyl dopad uložení opatření pro uživatele významný. Přestože jsou tato opatření uplatňována již pět let, získávají dovozci/uživatelé v Unii nadále své zboží hlavně v Číně. Nebyly ani uvedeny žádné skutečnosti svědčící o obtížích při hledání jiných zdrojů. Dále je třeba připomenout, že během původního šetření byli spolupracující uživatelé vůči zavedení opatření neutrální a dospělo se k závěru, že ruční paletové vozíky mají pro jejich obchodní činnost pouze malý význam. Během tohoto přezkumu nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o opaku. Je proto možné dojít k závěru, že zachování antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně na vývozce/uživatele v Unii podstatný účinek. Ve skutečnosti by mohlo dojít k tomu, že bez uložení opatření by čínský dumpingový dovoz získal na trhu s ručními paletovými vozíky v Unii monopol.

(74)

Vzhledem k tomu, co bylo výše uvedeno, nelze dospět k jednoznačnému závěru, že zachování stávajících antidumpingových opatření by nebylo v zájmu Unie.

(75)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byl jim rovněž poskytnut čas na podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(76)

Ve svých připomínkách k poskytnutým informacím zdůraznilo výrobní odvětví Unie, že úroveň dumpingu a cenového podbízení zjištěná během přezkumu je mnohem vyšší, než jaká byla při původním šetření, a že existuje zvyšující se tlak ze strany čínského dovozu. Výrobní odvětví Unie proto předložilo návrh, že by Komise měla rovněž zvážit přehodnocení výše antidumpingových cel. Vzhledem k těmto připomínkám a rovněž vzhledem ke zjištěním tohoto přezkumu se zvažuje možnost zahájení úplného prozatímního přezkumu omezeného na dumping.

(77)

Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být zachována antidumpingová opatření použitelná na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z ČLR. Připomíná se, že tato opatření byla uložena ve formě valorických cel různých sazeb.

(78)

Připomíná se, že opatření, jichž se týká tento přezkum, byla nařízením Rady (ES) č. 499/2009 rozšířena na dovoz stejného výrobku zasílaného z Thajska, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Thajska či nikoliv. V rámci tohoto přezkumu nebyly v tomto ohledu předloženy žádné nové informace. Konečné antidumpingové clo ve výši 46,7 %, použitelné pro „všechny ostatní společnosti“ na dovoz pocházející z ČLR by proto mělo být rozšířeno na dovoz téhož výrobku zasílaného z Thajska, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Thajska či nikoliv.

(79)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemůže využít těchto sazeb a podléhá celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(80)

Všechny žádosti o uplatňování těchto individuálních sazeb antidumpingového cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi ( 7 ) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího prodeje a prodeje na vývoz a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Je-li to na místě, nařízení se poté pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností, které mají prospěch z individuálních celních sazeb,