(EU) č. 1093/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) , o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES
Publikováno: | Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12-47 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 24. listopadu 2010 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 16. prosince 2010 | Nabývá účinnosti: | 16. prosince 2010 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) č. 1022/2013 | Pozbývá platnosti: | 30. října 2013 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 (Úř. věst. L 331 15.12.2010, s. 12) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1022/2013 ze dne 22. října 2013, |
L 287 |
5 |
29.10.2013 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 |
L 60 |
34 |
28.2.2014 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, |
L 173 |
190 |
12.6.2014 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, |
L 225 |
1 |
30.7.2014 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 |
L 337 |
35 |
23.12.2015 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1717 ze dne 14. listopadu 2018 |
L 291 |
1 |
16.11.2018 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 |
L 314 |
1 |
5.12.2019 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, |
L 334 |
1 |
27.12.2019 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 |
L 150 |
40 |
9.6.2023 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1093/2010
ze dne 24. listopadu 2010
o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES
KAPITOLA I
ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ
Článek 1
Zřízení a působnost
Orgán pro bankovnictví jedná rovněž v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením, a v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 9 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ( 10 ) v rozsahu, v jakém se uvedená směrnice a uvedené nařízení použijí na hospodářské subjekty finančního sektoru a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled. Pouze za tímto účelem plní orgán pro bankovnictví úkoly, které jakýkoli právně závazný akt Unie svěřil Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 11 ) nebo Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 12 ). Při plnění těchto úkolů orgán pro bankovnictví s těmito evropskými orgány dohledu konzultuje a informuje je o svých činnostech týkajících se jakéhokoli subjektu, který je finanční institucí ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo účastníkem finančního trhu ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Cílem orgánu pro bankovnictví je chránit veřejný zájem tím, že přispívá ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému ku prospěchu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:
lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především důkladné, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu;
zajištění integrity, průhlednosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů,
posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni,
předcházení regulatorní arbitráži a prosazování rovných podmínek hospodářské soutěže,
zajištění toho, aby čerpání úvěru a jiná rizika byla vhodně upravena a podléhala řádnému dohledu,
posílení ochrany zákazníků a spotřebitelů,
posílení sbližování v oblasti dohledu na vnitřním trhu, a
předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu.
Za tímto účelem přispívá orgán pro bankovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Při plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje orgán pro bankovnictví zvláštní pozornost veškerým systémovým rizikům představovaným finančními institucemi, jejichž úpadek může ohrozit fungování finančního systému nebo reálné ekonomiky.
Při plnění svých úkolů jedná orgán pro bankovnictví nezávisle, objektivně, nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a v příslušných případech dodržuje zásadu proporcionality. Orgán pro bankovnictví je za svou činnost odpovědný a jedná čestně a zajistí, aby se se všemi zúčastněnými subjekty zacházelo spravedlivě.
Obsah a forma činností a opatření orgánu pro bankovnictví, zejména obecných pokynů, doporučení, stanovisek, otázek a odpovědí, návrhů regulačních norem a návrhů prováděcích norem, musí být zcela v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v odstavci 2. Pokud je to podle uvedených ustanoven povoleno a relevantní, zohlední činnosti a opatření orgánu pro bankovnictví v souladu se zásadou proporcionality náležitě povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností finanční instituce, podniku, jiného subjektu nebo finanční činností, na něž mají činnosti a opatření orgánu pro bankovnictví vliv.
Článek 2
Evropský systém dohledu nad finančním trhem
ESFS tvoří:
Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), a to pro účely plnění úkolů stanovených nařízením (EU) č. 1092/2010 a tímto nařízením;
orgán pro bankovnictví;
Evropský orgán dohledu (Evropský orgán dohledu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 13 );
Evropský orgán dohledu (Evropský orgán dohledu pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 14 );
Společný výbor evropských orgánů dohledu (dále jen „společný výbor“), a to pro účely plnění úkolů stanovených v článcích 54 až 57 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010;
příslušné orgány nebo orgány dohledu vymezené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, včetně Evropské centrální banky v případě úkolů, které jí byly svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1094/2010 a v čl. 1 odst. 2nařízení Rady (EU) č. 1095/2010.
Odkazy na dohled v tomto nařízení zahrnují veškeré relevantní činnosti všech příslušných orgánů, jež mají být prováděny na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, aniž jsou tím dotčeny vnitrostátní pravomoci.
Článek 3
Odpovědnost orgánů
Článek 4
Definice
Pro účely tohoto nařízení se:
„finanční institucí“ rozumí jakýkoli podnik podléhající regulaci a dohledu podle jakéhokoli z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;
„hospodářským subjektem finančního sektoru“ rozumí subjekt uvedený v článku 2 směrnice (EU) 2015/849, který je buď „finanční institucí“ ve smyslu bodu 1 tohoto článku, nebo čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010, nebo „účastníkem finančního trhu“ ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010;
„příslušnými orgány“ rozumějí:
příslušné orgány ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně Evropské centrální banky s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením (EU) č. 1024/2013;
pokud jde o směrnici 2002/65/ES, orgány a subjekty příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice finančními institucemi;
pokud jde o směrnici (EU) 2015/849, orgány a subjekty, které vykonávají dohled nad hospodářskými subjekty finančního sektoru a jsou příslušné pro zajištění plnění požadavků uvedené směrnice;
pokud jde o systémy pojištění vkladů, orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice 2014/49/EU, nebo pokud je činnost takového systému řízena soukromou společností, veřejný orgán vykonávající dohled nad těmito systémy podle uvedené směrnice a příslušné správní orgány podle uvedené směrnice;
pokud jde o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 15 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 16 ) orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice 2014/59/EU, Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený nařízením (EU) č. 806/2014 a Rada a Komise, pokud činí opatření podle článku 18 nařízení (EU) č. 806/2014, s výjimkou případů, kdy vykonávají pravomoci na základě vlastního uvážení nebo činí politická rozhodnutí;
subjekty a orgány uvedené v článku 20 směrnice 2008/48/ES;
Článek 5
Právní postavení
Článek 6
Složení
Orgán pro bankovnictví tvoří:
rada orgánů dohledu, která plní úkoly stanovené článkem 43;
správní rada, která plní úkoly stanovené článkem 47;
předseda, který plní úkoly stanovené článkem 48;
výkonný ředitel, který plní úkoly stanovené článkem 53;
odvolací senát, který plní úkoly stanovené článkem 60.
Článek 7
Sídlo
Orgán pro bankovnictví má sídlo v Paříži ve Francii.
Umístění sídla orgánu pro bankovnictví nemá mít dopad na plnění jeho úkolů a výkon jeho pravomocí, na organizaci jeho řídicí struktury, chod jeho hlavní organizace ani na hlavní financování jeho činností, přičemž případně umožní sdílené využívání služeb administrativní podpory a služeb správy budov, které nesouvisí s hlavními činnostmi orgánu pro bankovnictví, s agenturami Unie. Do 30. března 2019 a poté každých 12 měsíců informuje Komise Evropský parlament a Radu o tom, jak evropské orgány dohledu plní tento požadavek.
KAPITOLA II
ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU PRO BANKOVNICTVÍ
Článek 8
Úkoly a pravomoci orgánu pro bankovnictví
Orgán pro bankovnictví má tyto úkoly:
na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přispívat k vytváření vysoce kvalitních společných norem a postupů regulace a dohledu, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek;
vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro výkon dohledu nad finančními institucemi v Unii, která stanoví osvědčené postupy dohledu a vysoce kvalitní metodiky a postupy a zohledňuje mimo jiné měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;
vypracovat a průběžně aktualizovat příručku Unie pro řešení krizí finančních institucí v Unii, která stanoví osvědčené postupy, vysoce kvalitní metodiky a postupy řešení krizí a zohledňuje činnost Jednotného výboru pro řešení krizí a měnící se obchodní postupy a modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů;
přispívat k jednotnému uplatňování právně závazných aktů Unie, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulatorní arbitráži, podporuje a sleduje nezávislost dohledu, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, zajišťuje účinný a jednotný dohled nad finančními institucemi a zajišťuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření mimo jiné v mimořádných situacích;
usnadňovat přenášení úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;
úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jejích úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v návaznosti na varování a doporučení ESRB;
organizovat a provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů a v této souvislosti vydávat obecné pokyny a doporučení a identifikovat osvědčené postupy v zájmu větší jednotnosti výsledků dohledu;
sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, případně včetně trendů v oblasti poskytování úvěrů, zejména domácnostem a malým a středním podnikům, a v oblasti inovativních finančních služeb, jakož i náležitě přihlížet k vývoji trendů environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení;
provádět analýzu trhů, aby měl informace nezbytné k plnění svých funkcí;
v relevantních případech posilovat ochranu vkladatelů, spotřebitelů a investorů, zejména s ohledem na nedostatky v přeshraničním kontextu a při zohlednění souvisejících rizik;
podporovat v souladu s články 21 až 26 jednotné a konzistentní působení kolegií orgánů dohledu, sledování, posuzování a měření systémového rizika, vypracování a koordinaci ozdravných plánů a plánů řešení úpadků, zajišťování vysoké úrovně ochrany vkladatelů a investorů v celé Unii a rozvoj metod řešení úpadků finančních institucí a posuzování toho, zda jsou zapotřebí vhodné nástroje financování, s cílem podpořit spolupráci mezi příslušnými orgány zapojenými do řešení krizí v souvislosti s přeshraničními institucemi, které mohou představovat systémové riziko;
přispívat k vytvoření společné strategie Unie v oblasti finančních údajů;
plnit další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v jiných legislativních aktech;
zveřejňovat a pravidelně aktualizovat informace související s touto oblastí činnosti, zejména v rámci své působnosti, na svých internetových stránkách o registrovaných finančních institucích s cílem zajistit pro veřejnost snadnou dostupnost informací;
zveřejňovat na svých internetových stránkách veškeré regulační technické normy, prováděcí technické normy, obecné pokyny, doporučení a otázky a odpovědi vztahující se k jednotlivým legislativním aktům uvedeným v čl. 1 odst. 2, a to včetně přehledů týkajících se aktuálního stavu probíhajících prací a plánovaného termínu přijetí návrhů regulačních technických norem a návrhů prováděcích technických norem, a vše pravidelně aktualizovat;
▼M1 —————
přispívat k tomu, aby se předcházelo využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, mimo jiné podporou jednotného, účinného a efektivního uplatňování legislativních aktů podle čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 a čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 s ohledem na předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.
Orgán pro bankovnictví při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení:
plně využívá své pravomoci,a
s náležitým ohledem na cíl zajištění bezpečnosti a odolnosti finančních institucí plně zohledňuje různé typy, modely podnikání a velikost finančních institucí, a
bere v úvahu technologické inovace, inovativní a udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení.
Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 má orgán pro bankovnictví pravomoci stanovené tímto nařízením, zejména pravomoc:
vypracovávat návrhy regulačních technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 10;
vypracovávat návrhy prováděcích technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 15;
vydávat obecné pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 16;
vydávat doporučení, jak je stanoveno v článku 29a;
vydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 3;
vydávat varování v souladu s čl. 9 odst. 3;
přijímat individuální rozhodnutí určená příslušným orgánům v konkrétních případech uvedených v čl. 18 odst. 3 a čl. 19 odst. 3;
v případech týkajících se přímo použitelného práva Unie přijímat individuální rozhodnutí určená finančním institucím v konkrétních případech uvedených v čl. 17 odst. 6, v čl. 18 odst. 4 a v čl. 19 odst. 4;
vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 16a;
předkládat odpovědi na otázky, jak je stanoveno v článku 16b;
jednat v souladu s článkem 9c;
shromažďovat nezbytné informace týkající se finančních institucí podle článku 35;
vypracovávat jednotné metodiky pro posuzování účinku charakteristik produktů a distribučních procesů na finanční pozici institucí a na ochranu spotřebitelů;
zajistit centrálně přístupnou databázi registrovaných finančních institucí v oblasti své působnosti, pokud tak stanoví akty uvedené v čl. 1 odst. 2.
Otevřené veřejné konzultace uvedené v článcích 10, 15, 16 a 16a se uskuteční v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup ke všem zainteresovaným stranám a aby zúčastněné subjekty měly přiměřený čas zareagovat. Orgán pro bankovnictví zveřejní souhrn příspěvků zúčastněných subjektů a přehled o tom, jak byly informace a názory shromážděné v rámci konzultace použity v návrhu regulační technické normy a návrhu prováděcí technické normy.
Článek 9
Úkoly spojené s ochranou spotřebitelů a finančními činnostmi
Orgán pro bankovnictví převezme vedoucí úlohu při prosazování průhlednosti, zjednodušování a spravedlnosti podmínek na trhu se spotřebitelskými finančními produkty či službami v rámci vnitřního trhu, a to i prostřednictvím:
shromažďování a analýzy informací o spotřebitelských trendech a podávání zpráv o nich, například vývoj nákladů a poplatků spojených s retailovými finančními službami a produkty v členských státech;
provádění podrobných tematických přezkumů tržního chování, vytvářející společné porozumění tržní praxi za účelem zjištění potenciálních problémů a analýzy jejich dopadů;
vypracovávání ukazatelů retailového rizika za účelem včasného zjištění potenciálních příčin újmy spotřebitelům;
posuzování a koordinace iniciativ v oblasti finanční gramotnosti a vzdělávání prováděných příslušnými orgány;
vypracovávání norem pro odbornou přípravu v tomto odvětví;
účasti na vypracovávání společných pravidel pro zveřejňování údajů;
přispívání k vytváření rovných podmínek na vnitřním trhu, aby spotřebitelé a jiní uživatelé finančních služeb měli spravedlivý přístup k finančním službám a produktům;
posilování dalšího rozvoje regulace a dohledu, jež usnadní hlubší harmonizaci a integraci na úrovni Unie a
případné koordinace činnosti příslušných orgánů v oblasti fiktivních nákupů.
Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci přezkoumává orgán pro bankovnictví v přiměřených intervalech, minimálně však každých šest měsíců. Po uplynutí alespoň dvou po sobě jdoucích prodloužení může orgán pro bankovnictví na základě řádné analýzy s cílem posoudit dopad na zákazníka nebo spotřebitele rozhodnout o prodloužení tohoto zákazu o jeden rok.
Členský stát může orgán pro bankovnictví požádat, aby své rozhodnutí znovu zvážil. V tomto případě orgán pro bankovnictví rozhodne postupem podle čl. 44 odst. 1 druhého pododstavce, zda toto rozhodnutí potvrzuje.
Orgán pro bankovnictví může rovněž posoudit, zda je nutné zakázat nebo omezit určité typy finančních činností či praktik, a v případě, že to skutečně nutné je, může informovat Komisi a příslušné orgány, aby usnadnil přijetí takového zákazu či omezení.
Článek 9a
Zvláštní úkoly související s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim
Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí zastává vedoucí, koordinační a monitorovací úlohu při podpoře integrity, transparentnosti a bezpečnosti ve finančním systému tím, že přijímá opatření pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim v tomto systému. Tato opatření nepřekročí v souladu se zásadou proporcionality rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení nebo legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, a řádně zohledňují povahu, rozsah a složitost rizik, obchodních postupů, modelů podnikání a velikosti hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných trhů. Tato opatření zahrnují:
shromažďování informací od příslušných orgánů týkajících se nedostatků zjištěných v rámci průběžného dohledu a postupů povolování v procesech a postupech, systémech správy a řízení, ve způsobilosti a korektnosti, při nabytí kvalifikovaných účastí, v modelech podnikání a činnostech hospodářských subjektů finančního sektoru v souvislosti s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim, jakož i opatření přijatých příslušnými orgány v reakci na závažné nedostatky mající vliv na jeden či více požadavků stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 a čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 a vnitrostátních právních předpisech, jimiž se tyto akty provádějí, v souvislosti s předcházením využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a bojem proti němu:
hospodářský subjekt finančního sektoru porušuje nebo možná porušuje tyto požadavky,
hospodářský subjekt finančního sektoru nevhodně či neúčinně uplatňuje tyto požadavky nebo
hospodářský subjekt finančního sektoru nevhodně nebo neúčinně uplatňuje své vnitřní politiky a postupy, jejichž účelem je splnit tyto požadavky.
Kromě povinností podle článku 35 tohoto nařízení poskytnou příslušné orgány orgánu pro bankovnictví veškeré tyto informace a včas orgán pro bankovnictví informují o jakémkoli následném vývoji v souvislosti s poskytnutými informacemi. Orgán pro bankovnictví svou činnost úzce koordinuje s finančními zpravodajskými jednotkami EU (dále jen „finanční zpravodajské jednotky“) uvedenými ve směrnici (EU) 2015/849, při současném respektování jejich postavení a závazků, aniž by to vedlo ke zbytečnému zdvojování činnosti.
Příslušné orgány mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy sdílet veškeré další informace, jež považují za relevantní pro předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a boj proti němu, s centrální databází uvedenou v odstavci 2;
úzkou koordinaci a případnou výměnu informací s příslušnými orgány, včetně Evropské centrální banky, pokud jde o záležitosti týkající se úkolů, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, a s orgány pověřenými veřejným dohledem nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849, jakož i s finančními zpravodajskými jednotkami, při současném respektování postavení a závazků finančních zpravodajských jednotek podle směrnice (EU) 2015/849;
vypracování společných obecných pokynů a standardů pro předcházení praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru a boj proti nim a podporu jejich důsledného provádění, zejména vypracováváním návrhů regulačních technických norem a prováděcích technických norem, v souladu s pravomocemi vymezenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, obecných pokynů, doporučení a dalších opatření, včetně stanovisek, které vycházejí z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2;
poskytování pomoci příslušným orgánům na jejich konkrétní žádost;
sledování vývoje na trhu a vyhodnocování slabých míst a rizik, pokud jde o praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru.
Do 31. prosince 2020 orgán pro bankovnictví vypracuje návrh regulačních technických norem týkajících se vymezení nedostatků uvedených v prvním pododstavci písm. a), včetně uvedení příslušných situací, kdy se nedostatky mohou objevit, závažnosti nedostatků a praktického provádění shromažďování informací orgánem pro bankovnictví, jakož i druhu informací, které by měly být poskytnuty podle prvního pododstavce písm. a). Při vypracovávání těchto technických norem orgán pro bankovnictví zohlední objem informací, které mají být poskytnuty, a nutnost zamezit zdvojování činnosti. Rovněž stanoví opatření k zajištění účinnosti a zachování důvěrnosti.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14.
Do 31. prosince 2020 orgán pro bankovnictví vypracuje návrh regulačních technických norem, které stanoví, jak se mají informace analyzovat a zpřístupňovat příslušným orgánům na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“ a při zachování důvěrnosti.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14.
Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce orgán pro bankovnictví prostřednictvím vnitřního výboru zřízeného podle odstavce 7 tohoto článku vypracuje a uplatňuje metody, které umožňují objektivní posouzení, jakož i vysoce kvalitní a důsledný přezkum posouzení a použití metodiky a zajišťují rovné podmínky. Tento vnitřní výbor provádí přezkum kvality a konzistentnosti posouzení rizik. Vypracuje návrh posouzení rizik pro přijetí radou orgánů dohledu v souladu s článkem 44.
Každý orgán, instituce či subjekt uvedený v prvním pododstavci jmenuje náhradníka ze svých řad, který může nahradit člena výboru v případě, že se nemůže zasedání výboru účastnit. Členské státy, v nichž je více než jeden orgán příslušný pro zajištění souladu se směrnicí (EU) 2015/849 hospodářskými subjekty finančního sektoru, mohou jmenovat jednoho zástupce za každý příslušný orgán. Bez ohledu na počet příslušných orgánů zastoupených na zasedání má každý členský stát jeden hlas. Uvedený výbor může zřizovat vnitřní pracovní skupiny pro konkrétní aspekty své práce, jejichž úkolem je vypracování návrhů rozhodnutí uvedeného výboru. Těchto skupin se mohou účastnit zaměstnanci ze všech příslušných orgánů zastoupených v uvedeném výboru a z orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
Orgán pro bankovnictví, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) mohou písemně předložit připomínky k jakémukoli návrhu rozhodnutí výboru uvedeného v odstavci 7 tohoto článku. Rada orgánů dohledu tyto připomínky řádně zváží, než přijme konečné rozhodnutí. Pokud je návrh rozhodnutí založen na pravomocích svěřených orgánu pro bankovnictví podle článků 9b, 17 nebo 19, nebo s těmito pravomocemi souvisí, a týká se:
finančních institucí ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1094/2010 či jakýchkoli příslušných orgánů vykonávajících nad nimi dohled, nebo
účastníků finančního trhu ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) č. 1095/2010 či jakýchkoli příslušných orgánů vykonávajících nad nimi dohled.
Může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí pouze po dohodě s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) v případě písmene a), nebo Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) v případě písmene b). Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) oznámí své stanovisko orgánu pro bankovnictví do 20 dnů ode dne předložení návrhu rozhodnutí výborem uvedeným v odstavci 7. Pokud tyto orgány neoznámí své stanovisko orgánu pro bankovnictví do 20 dnů, ani nepožádají o řádně odůvodněné prodloužení lhůty pro oznámení takového stanoviska, předpokládá se, že došlo k dohodě.
Článek 9b
Žádost o šetření v souvislosti s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim
Článek 9c
Oznámení o neuplatnění postupu
Orgán pro bankovnictví přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:
orgán pro bankovnictví se domnívá, že ustanovení obsažená v tomto aktu mohou být přímo v rozporu s jiným relevantním aktem;
jedná-li se o jeden z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, mohla by neexistence aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, které by jej doplňovaly nebo upřesňovaly, vyvolat oprávněné pochybnosti, pokud jde o právní důsledky vyplývající z tohoto legislativního aktu nebo jeho řádného uplatňování;
neexistence obecných pokynů a doporučení uvedených v článku 16 by vedla k praktickým obtížím při uplatňování příslušného legislativního aktu.
V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) poskytne orgán pro bankovnictví Komisi stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti, s níž je daný problém podle něj spojen. Orgán pro bankovnictví své stanovisko zveřejní.
V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) tohoto článku orgán pro bankovnictví co nejdříve vyhodnotí, zda je třeba přijmout příslušné obecné pokyny nebo doporučení, jak je stanoveno v článku 16.
Orgán pro bankovnictví postupuje co možná nejrychleji, zejména s cílem přispět k předcházení problémům uvedeným v odstavci 1, je-li to možné.
Článek 10
Regulační technické normy
Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro bankovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.
Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.
Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro bankovnictví rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.
▼M8 —————
Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.
Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly přijaty, nebo s uvedením důvodů pro své změny. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro bankovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.
Pokud orgán pro bankovnictví v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.
Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.
Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro bankovnictví.
Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.
Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.
Komise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.
Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.
Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn provedených orgánem pro bankovnictví nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.
Článek 11
Výkon přenesené pravomoci
Článek 12
Zrušení přenesení pravomoci
Článek 13
Námitky proti regulačním technickým normám
Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti regulační technické normě nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v ní stanoveným.
Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty.
Článek 14
Neschválení nebo změna návrhu regulačních technických norem
Článek 15
Prováděcí technické normy
Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro bankovnictví rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.
Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.
Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo je hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.
Pokud orgán pro bankovnictví v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.
Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.
Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro bankovnictví.
Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.
Návrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.
Návrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.
Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.
Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro bankovnictví nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.
Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.
Článek 16
Obecné pokyny a doporučení
Obecné pokyny a doporučení musí být v souladu s pravomocemi svěřenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo v tomto článku.
Příslušné orgány a finanční instituce vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídily.
Do dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý příslušný orgán potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán pro bankovnictví a uvede své důvody.
Orgán pro bankovnictví zveřejní skutečnost, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán pro bankovnictví může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody příslušného orgánu, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Dotčený příslušný orgán je o takovém zveřejnění předem informován.
Pokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí finanční instituce jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.
Článek 16a
Stanoviska
Článek 16b
Otázky a odpovědi
Finanční instituce před položením otázky orgánu pro bankovnictví zváží, zda by se s otázkou neměly obrátit nejprve na svůj příslušný orgán.
Před zveřejněním odpovědí na přípustné otázky si orgán pro bankovnictví může vyžádat další objasnění k otázkám položeným fyzickou nebo právnickou osobou podle tohoto odstavce.
Článek 17
Porušení práva Unie
Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, skupiny subjektů působících v bankovnictví nebo z vlastní iniciativy, včetně případů založených na řádně odůvodněných informacích od fyzických nebo právnických osob, a poté co vyrozuměl dotčený příslušný orgán, odpoví orgán pro bankovnictví na žádost tak, že uvede, jak hodlá v případu postupovat a v příslušných případech provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.
Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro bankovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro bankovnictví považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou v souladu s právem Unie uplatňovány akty uvedené v čl. 1 odst. 2.
Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro bankovnictví poté, co informuje dotčený příslušný orgán, adresovat řádně podloženou a odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům, kdykoli se ukázalo nebo se má za to, že vyžádání informací od dotčeného příslušného orgánu je nedostatečné k získání informací považovaných za nezbytné pro účely šetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.
Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.
Orgán pro bankovnictví může do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.
Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.
Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro bankovnictví, může Komise poté, co byla informována orgánem pro bankovnictví, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro bankovnictví.
Komise vydá toto formální stanovisko nejpozději do tří měsíců po přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.
Orgán pro bankovnictví a všechny příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.
V případě, že v záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu nejsou příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelné, může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí, kterým příslušnému orgánu uloží, aby vyhověl formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené. Jestliže příslušný orgán tomuto rozhodnutí nevyhoví, může orgán pro bankovnictví přijmout rovněž rozhodnutí podle prvního pododstavce. Za tímto účelem orgán pro bankovnictví uplatňuje veškeré příslušné právo Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém tyto směrnice provádějí. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení aktuálně členským státům výslovně dávají možnosti volby, uplatňuje orgán pro bankovnictví také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém se tyto možnosti volby uplatňují.
Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.
Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 4 nebo rozhodnutí podle odstavce 6, musí příslušné orgány předmětné formální stanovisko nebo rozhodnutí dodržovat.
Článek 17a
Ochrana oznamujících osob
Článek 18
Opatření v mimořádných situacích
Aby mohl orgán pro bankovnictví vykonávat svou podpůrnou a koordinační roli, musí jej dotyčné příslušné orgány dohledu plně informovat o relevantním vývoji a zvát v roli pozorovatele na veškerá důležitá jednání.
Rada může za konzultace s Komisí a ESRB a případně s evropskými orgány dohledu přijmout na žádost orgánu pro bankovnictví, Komise nebo ESRB rozhodnutí určené orgánu pro bankovnictví, kterým pro účely tohoto nařízení určí, že nastala mimořádná situace. Toto rozhodnutí Rada přezkoumává v přiměřených intervalech, nejméně však jednou měsíčně. Není-li rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce obnoveno, pozbývá automaticky platnosti. Rada může kdykoli určit, že mimořádná situace skončila.
Pokud ESRB nebo orgán pro bankovnictví mají za to, že by mohlo dojít k mimořádné situaci, vydají důvěrné doporučení určené Radě a předloží posouzení situace. Rada poté určí, zda je nutné svolat zasedání. Při tomto postupu musí být zaručeno, že se bude náležitě dbát na zachování důvěrnosti.
Pokud Rada rozhodne o existenci mimořádné situace, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Komisi.
Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.
Jakékoliv opatření příslušných orgánů související s otázkami, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být slučitelné s těmito rozhodnutími.
Článek 19
Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány týkajících se přeshraničních situací
V případech blíže vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro bankovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku, a to za kterékoli z těchto okolností:
na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření, navrženého opatření či nečinností jiného příslušného orgánu;
v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 stanoví, že orgán pro bankovnictví může být nápomocen z vlastní iniciativy, pokud lze na základě objektivních důvodů konstatovat spor mezi příslušnými orgány.
V případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby příslušné orgány přijaly společné rozhodnutí, a v případech, kdy v souladu s uvedenými akty může orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy pomoci dosáhnout dohody postupem podle odstavců 2 až 4 tohoto článku, se má za to, že došlo ke sporu, pokud dotčené příslušné orgány ve lhůtách stanovených v uvedených aktech společné rozhodnutí nepřijaly.
Dotčené příslušné orgány oznámí orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu, že nebylo dosaženo dohody, v těchto případech:
pokud byla v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:
daná lhůta uplynula; nebo
alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu;
pokud v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 nebyla stanovena lhůta pro dosažení dohody mezi příslušnými orgány a nastane jedna z těchto událostí:
alespoň dva dotčené příslušné orgány na základě objektivních důvodů dospějí k závěru, že došlo ke sporu; nebo
uplynuly dva měsíce ode dne, kdy určitý příslušný orgán obdržel od jiného příslušného orgánu žádost, aby přijal určitá opatření za účelem dodržení uvedených aktů, a dožádaný orgán dosud nepřijal rozhodnutí, které tuto žádost uspokojuje.
Než orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí postupem uvedeným v čl. 44 odst. 3a v případech, kdy legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují, aby bylo přijato společné rozhodnutí, odloží všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí přijetí svých individuálních rozhodnutí. Rozhodne-li se orgán pro bankovnictví jednat, všechny příslušné orgány zapojené do společného rozhodnutí odloží přijetí svých rozhodnutí, dokud není ukončen postup podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.
V záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce i v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nejsou na hospodářské subjekty finančního sektoru přímo použitelné. Za tímto účelem orgán pro bankovnictví uplatňuje veškeré příslušné právo Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém tyto směrnice provádějí. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení aktuálně členským státům výslovně dávají možnosti volby, uplatňuje orgán pro bankovnictví také vnitrostátní právní předpisy v rozsahu, v jakém se tyto možnosti volby uplatňují.
Článek 20
Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány v různých odvětvích
Společný výbor řeší postupem stanoveným v článcích 19 a 56 spory, které se týkají několika odvětví a které mohou vzniknout mezi příslušnými orgány ve smyslu čl. 4 bodu 2 tohoto nařízení, nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 20a
Sbližování postupů dohledu
Orgán pro bankovnictví podporuje v rámci svých pravomocí sbližování postupů dohledu a hodnocení v souladu se směrnicí 2013/36/ EU s cílem vytvořit v Unii přísné normy dohledu.
Článek 21
Kolegia orgánů dohledu
Orgán pro bankovnictví hraje rozhodující úlohu při zajišťování jednotného fungování kolegií orgánů dohledu nad přeshraničními finančními institucemi v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23, a je-li to vhodné, svolá schůzi některého kolegia.
Pro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro bankovnictví považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů.
Orgán pro bankovnictví může:
shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s příslušnými orgány, s cílem usnadnit práci kolegia, a zřídit a spravovat centrální systém, v jehož rámci budou informace přístupné příslušným orgánům v kolegiu;
iniciovat a koordinovat celounijní zátěžové testy v souladu s článkem 32, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí, zejména systémové riziko představované finančními institucemi uvedenými v článku 23, vůči nepříznivému tržnímu vývoji a možnosti nárůstu systémového rizika v zátěžových situacích, a zajistit přitom jednotnou metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni, a v příslušných případech vydat příslušnému orgánu doporučení k nápravě problémů uvedených v zátěžovém testu, včetně doporučení provést zvláštní posouzení; příslušným orgánům může doporučit, aby provedly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků posuzování v rámci celé Unie;
podporovat účinné a efektivní činnosti dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být finanční instituce vystaveny a jež byla zjištěna v rámci procesu kontroly orgánem dohledu nebo v zátěžových situacích;
v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost příslušných orgánů a
požadovat další jednání kolegia v případech, v nichž se domnívá, že rozhodnutí by mělo za následek nesprávné uplatňování práva Unie nebo by nepřispělo k dosažení cíle, kterým je sbližování postupů dohledu. Může rovněž požadovat, aby konsolidující orgán dohledu naplánoval zasedání kolegia nebo aby na pořad jednání takového zasedání zařadil další bod.
Článek 22
Obecná ustanovení týkající se systémového rizika
Orgán pro bankovnictví řádně zváží systémové riziko vymezené v nařízení (EU) č. 1092/2010. Řeší jakékoli riziko narušení kontinuity finančních služeb, které:
je způsobeno zhoršením celého finančního systému nebo jeho částí a
může mít závažné negativní dopady na vnitřní trh a reálnou ekonomiku.
Orgán pro bankovnictví případně zváží sledování a posuzování systémových rizik vyvinuté ESRB a orgánem pro bankovnictví a reaguje na varování a doporučení ESRB v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010.
Orgán pro bankovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s článkem 23 jednotný přístup k identifikaci a měření systémové významnosti, zahrnující dle potřeby ukazatele kvantitativní a kvalitativní povahy.
Orgán pro bankovnictví rovněž vyvine náležitý mechanismus pro zátěžové testy, který pomůže určit instituce, jež mohou představovat systémové riziko. Tyto instituce musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků podle článku 25.
Aniž jsou dotčeny akty uvedené v čl. 1 odst. 2, vypracuje orgán pro bankovnictví podle potřeby dodatečné obecné pokyny a doporučení pro finanční instituce, aby se zohlednilo systémové riziko představované těmito institucemi.
Orgán pro bankovnictví zajistí, aby se systémové riziko představované finančními institucemi zohlednilo při přípravě návrhu regulačních technických norem a prováděcích technických norem v oblastech stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.
Na základě šetření provedeného podle prvního pododstavce může rada orgánů dohledu vydat příslušným orgánům vhodná doporučení, jak postupovat.
Pro tyto účely může orgán pro bankovnictví využít pravomoci, které mu jsou svěřeny tímto nařízením, včetně článku 35.
Článek 23
Zjištění a měření systémového rizika
Článek 24
Trvalá schopnost reagovat na systémová rizika
Článek 25
Ozdravné postupy a postupy pro řešení úpadků
Článek 26
Evropská soustava systémů pojištění vkladů
Článek 27
Evropský systém pro řešení problémů bank a jeho financování
Orgán pro bankovnictví posuzuje nezbytnost systému konzistentních, stabilních a důvěryhodných mechanismů financování, které zahrnují vhodné nástroje financování spojené se souborem koordinovaných opatření pro řízení krizí.
Orgán pro bankovnictví přispívá k činnostem, které se týkají zajištění rovných podmínek a kumulovaných dopadů systémů odvodů a příspěvků ze strany finanční institucí, jež by mohly být zavedeny s cílem zajistit spravedlivé sdílení zátěže a motivovat k omezování systémového rizika jakožto součást soudržného a důvěryhodného rámce pro řešení krizí.
▼M8 —————
Článek 28
Delegování úkolů a povinností
Příslušné orgány informují orgán pro bankovnictví o dohodách o delegování, které hodlají uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich orgán pro bankovnictví informován.
Orgán pro bankovnictví může vydat stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.
Orgán pro bankovnictví vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.
Článek 29
Společná kultura dohledu
Orgán pro bankovnictví hraje aktivní úlohu při budování společné unijní kultury dohledu a jednotných zásad dohledu i při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Unie. Vykonává alespoň tyto činnosti:
předkládá stanoviska příslušným orgánům;
stanovuje strategické priority Unie v oblasti dohledu v souladu s článkem 29a;
zřizuje koordinační skupiny v souladu s článkem 45b s cílem podpořit sbližování dohledu a identifikovat osvědčené postupy;
prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány týkající se veškerých relevantních otázek, včetně kybernetické bezpečnosti a kybernetických útoků, přičemž plně respektuje příslušná ustanovení o zachování důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných legislativních aktech Unie;
přispívá k vypracování vysoce kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv, a mezinárodních účetních standardů v souladu s čl. 1 odst. 3;
přezkoumává uplatňování příslušných regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých Komisí a obecných pokynů a doporučení vydaných orgánem pro bankovnictví a v případě potřeby navrhuje změny;
zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, mimo jiné v souvislosti s technologickou inovací, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje;
zavede monitorovací systém, který umožní posuzovat závažná environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení s přihlédnutím k Pařížské dohodě přijaté v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.
Za účelem vytvoření společné kultury dohledu orgán pro bankovnictví vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro výkon dohledu týkající se dohledu nad finančními institucemi v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Orgán pro bankovnictví rovněž vypracuje a průběžně aktualizuje příručku Unie pro řešení krizí finančních institucí v Unii, která náležitě zohlední povahu, rozsah a složitost rizik, obchodní postupy, modely podnikání a velikost finančních institucí a trhů. Jak příručka Unie pro výkon dohledu, tak příručka Unie pro řešení krizí stanoví osvědčené postupy a upřesní vysoce kvalitní metodiky a procesy.
Orgán pro bankovnictví povede v příslušných případech otevřené veřejné konzultace o stanoviscích uvedených v odst. 1 písm. a) a nástrojích uvedených v tomto odstavci. Provede případně rovněž analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů. Takové konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto stanovisek nebo nástrojů. Je-li to vhodné, požádá rovněž o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.
Článek 29a
Strategické priority Unie v oblasti dohledu
Orgán pro bankovnictví stanoví alespoň každé tři roky do 31. března po projednání v radě orgánů dohledu a s přihlédnutím k příspěvkům obdrženým od příslušných orgánů, stávající činnosti orgánů Unie a analýzám, varováním a doporučením zveřejněným ESRB až dvě priority celounijního významu, v nichž se odráží vývoj a trendy do budoucna. Příslušné orgány zohlední tyto priority při vypracovávání svých pracovních programů a vyrozumí o tom orgán pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví tyto relevantní činnosti příslušných orgánů, které mají být prováděny v následujícím roce, projedná a učiní závěry. Orgán pro bankovnictví projedná možné navazující činnosti, které mohou zahrnovat mimo jiné obecné pokyny, doporučení příslušným orgánům nebo srovnávací hodnocení v dané oblasti.
Priority celounijního významu, jež stanovil orgán pro bankovnictví, nebrání příslušným orgánům, aby uplatňovaly své osvědčené postupy a pracovaly na svých dalších vnitrostátních prioritách a vývoji, a musí zohledňovat vnitrostátní odlišnosti.
Článek 30
Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů
Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:
přiměřenosti zdrojů, míry nezávislosti a postupů řádného řízení příslušného orgánu, s důrazem na účinné uplatňování legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost reagovat na vývoj na trhu;
účinnosti a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem, obecných pokynů a doporučení přijatých podle článků 10 až 16, a rozsahu, v němž výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;
uplatňování osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné příslušné orgány;
účinnosti a úrovně sbližování dosažené, pokud jde o vymáhání ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně správních sankcí a jiných správních opatření namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou plněna.
V souladu s čl. 16 odst. 3 příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby se vydanými obecnými pokyny a doporučeními řídily.
Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem nebo návrhů prováděcích technických norem v souladu s články 10 až 15 nebo obecných pokynů či doporučení v souladu s článkem 16 zohlední orgán pro bankovnictví výsledek srovnávacího hodnocení spolu s veškerými dalšími informacemi, jež získal při plnění svých úkolů, aby zajistil sbližování postupů dohledu nejvyšší kvality.
Článek 31
Funkce koordinace
Orgán pro bankovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:
usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;
určuje rozsah a, tam kde je to vhodné, ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;
na žádost příslušných orgánů nebo z vlastní iniciativy provádí nezávazná zprostředkování, aniž by tím byl dotčen článek 19;
neprodleně informuje ESRB, Radu a Komisi o jakékoliv potenciální mimořádné situaci;
přijímá vhodná opatření v případě vývoje, který může ohrozit fungování finančních trhů, v zájmu koordinace opatření přijatých relevantními příslušnými orgány;
přijímá vhodná opatření ke koordinaci opatření přijatých relevantními příslušnými orgány s cílem usnadnit subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh;
shromažďuje informace, které získá od příslušných orgánů v souladu s články 21 a 35 v rámci plnění oznamovací povinnosti institucí. Orgán pro bankovnictví sdílí tyto informace s dalšími dotčenými příslušnými orgány.
Článek 31a
Výměna informací o způsobilosti a korektnosti
Orgán pro bankovnictví společně s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) vytvoří systém pro výměnu informací relevantních pro posuzování způsobilosti a korektnosti držitelů kvalifikovaných účastí, ředitelů a osob zastávajících klíčové funkce ve finančních institucích, které provádějí příslušné orgány v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.
Článek 32
Posuzování tržního vývoje, včetně zátěžového testování
Orgán pro bankovnictví iniciuje a koordinuje v rámci celé Unie posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:
společné metodiky pro posuzování účinku hospodářských scénářů na finanční pozici určité finanční instituce, přičemž zohlední mimo jiné rizika vyplývající z nepříznivého environmentálního vývoje,
společné metodiky pro určování finančních institucí, které budou zahrnuty do posuzování v rámci celé Unie,
společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí,
společné metodiky pro posuzování účinku určitých produktů nebo distribučních procesů na určitou finanční instituci,
společné metodiky pro hodnocení aktiv, je-li to nezbytné pro účely zátěžového testování a
společné metodiky pro posuzování účinku environmentálních rizik na finanční stabilitu finančních institucí.
Pro účely tohoto odstavce spolupracuje orgán pro bankovnictví s ESRB.
Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro bankovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti, ve spojení s přehledem ukazatelů rizik uvedeným v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB jednou ročně a v případě potřeby častěji.
Orgán pro bankovnictví zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a slabých míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.
Článek 33
Mezinárodní vztahy včetně rovnocennosti
Pokud třetí země v souladu s platným aktem v přenesené pravomoci přijatým Komisí podle článku 9 směrnice (EU) 2015/849 je na seznamu jurisdikcí, které mají strategické nedostatky ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jež představují významnou hrozbu pro finanční systém Unie, neuzavře orgán pro bankovnictví správní dohody s regulačními orgány, orgány dohledu a případně orgány příslušnými k řešení krizí dané třetí země. To nebrání sjednání jiných forem spolupráce mezi orgánem pro bankovnictví a příslušnými orgány třetích zemí s cílem omezit hrozby pro finanční systém Unie.
Ověřuje také, zda jsou nadále plněna kritéria, na jejichž základě byla uvedená rozhodnutí o rovnocennosti přijata, a podmínky v nich stanovené.
Orgán pro bankovnictví se může obracet na relevantní orgány ve třetích zemích. Orgán pro bankovnictví předloží důvěrnou zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), v níž shrne zjištění svých monitorovacích činností všech rovnocenných třetích zemí. Zpráva se zaměří zejména na dopady na finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů a fungování vnitřního trhu.
Zjistí-li orgán pro bankovnictví ve třetích zemích uvedených v tomto odstavci relevantní vývoj v oblasti regulace, dohledu či případně řešení krizí, nebo postupů v oblasti vymáhání, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, integritu trhu, ochranu investorů nebo fungování vnitřního trhu, informuje o tom důvěrně a bez zbytečného odkladu Evropský parlament, Radu a Komisi.
Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě tohoto článku spolupracuje orgán pro bankovnictví, pokud možno s relevantními příslušnými orgány a případně rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce v zásadě probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro bankovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:
mechanismech, které by orgánu pro bankovnictví umožnily získat relevantní informace, včetně informací o regulačním režimu, přístupu k dohledu, relevantním vývoji na trhu a veškerých změnách, jež mohou mít vliv na rozhodnutí o rovnocennosti;
postupech týkajících se koordinace činností v oblasti dohledu, případně včetně kontrol na místě, v rozsahu nezbytném pro následná opatření k uvedeným rozhodnutím o rovnocennosti.
Orgán pro bankovnictví informuje Komisi, pokud relevantní orgán třetí země odmítne tyto správní dohody uzavřít nebo pokud odmítne účinně spolupracovat.
Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 uvede orgán pro bankovnictví informace o správních dohodách, které byly uzavřeny s orgány dohledu, mezinárodními organizacemi nebo správními orgány třetích zemí, o pomoci, kterou orgán pro bankovnictví poskytl Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti, a o sledování, které orgán pro bankovnictví provádí v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.
▼M8 —————
Článek 35
Shromažďování informací
Pokud nejsou k dispozici úplné či pravdivé informace nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 či 5, může orgán pro bankovnictví na základě řádně odůvodněné žádosti požadovat informace přímo od:
příslušných finančních institucí,
holdingových společností nebo poboček příslušné finanční instituce,
neregulovaných provozních jednotek v rámci finanční skupiny nebo konglomerátu, které jsou významné ve vztahu k finančním činnostem příslušných finančních institucí.
Adresáti této žádosti poskytnou orgánu pro bankovnictví ihned a bez zbytečného prodlení srozumitelné, pravdivé a, úplné informace.
Orgán pro bankovnictví informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle tohoto odstavce a odstavce 5.
Na žádost orgánu pro bankovnictví jsou příslušné orgány orgánu pro bankovnictví při shromažďování informací nápomocny.
Článek 36
Vztahy s ESRB
▼M8 —————
Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o veškerých opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.
Jestliže orgán pro bankovnictví nejedná v souladu s varováním nebo doporučením, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání. ESRB informuje Evropský parlament v souladu s čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) č. 1092/2010. ESRB o tom rovněž informuje Radu.
Jestliže se příslušný orgán nehodlá doporučením ESRB řídit, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody svého jednání.
Pokud příslušný orgán informuje v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 1092/2010 Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení ESRB, vezme při tom náležitě v úvahu názory rady orgánů dohledu.
▼M8 —————
Článek 37
Skupina subjektů působících v bankovnictví
Skupina subjektů působících v bankovnictví zasedá z vlastního podnětu, kdykoli to považuje za nutné, avšak alespoň čtyřikrát ročně.
Skupina subjektů působících v bankovnictví se skládá z 30 členů. Tyto členy tvoří:
13 členů rovnoměrně zastupujících finanční instituce působící v Unii, z nichž tři zastupují družstevní záložny a spořitelny;
13 členů zastupujících zaměstnance finančních institucí působících v Unii, spotřebitele, uživatele bankovních služeb a představitele malých a středních podniků a
čtyři členové, kteří jsou nezávislí špičkoví akademičtí pracovníci.
Evropský parlament může předsedu skupiny subjektů působících v bankovnictví vyzvat, aby před ním vystoupil s prohlášením a zodpověděl veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.
Orgán pro bankovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70 tohoto nařízení, a zajistí pro skupinu subjektů působících v bankovnictví potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v bankovnictví zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady vezme v úvahu přípravnou a navazující práci členů a je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 26 ) (dále jen „služební řád“). Skupina subjektů působících v bankovnictví může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.
Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.
Nemohou-li se členové skupiny subjektů působících v bankovnictví shodnout na radě, smí jedna třetina členů nebo členové zastupující jednu skupinu zúčastněných subjektů vydat samostatnou radu.
Skupina subjektů působících v bankovnictví, skupina subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů, skupina subjektů působících v oblasti pojištění a zajištění a skupina subjektů působících v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění mohou vydávat společné rady k otázkám týkajícím se práce evropských orgánů dohledu podle článku 56 o společných postojích a společných aktech.
Článek 38
Ochranná opatření
Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 19 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro bankovnictví a Komisi do dvou týdnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro bankovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.
Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.
V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví pozastavuje.
Do jednoho měsíce od oznámení členského státu orgán pro bankovnictví informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, pozměňuje, či zrušuje. Je-li rozhodnutí potvrzeno nebo pozměněno, orgán pro bankovnictví uvede, že fiskální pravomoci nejsou dotčeny.
Jestliže orgán pro bankovnictví své rozhodnutí potvrdí, rozhodne Rada většinou odevzdaných hlasů na jednom ze svých zasedání do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví informoval členský stát ve smyslu čtvrtého pododstavce, o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví potvrzuje.
Jestliže Rada po posouzení záležitosti nepotvrdí rozhodnutí orgánu pro bankovnictví svým rozhodnutím podle pátého pododstavce, rozhodnutí orgánu pro bankovnictví se zrušuje.
Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 18 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro bankovnictví, Komisi a Radě do tří pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro bankovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.
Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.
V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví pozastavuje.
Do deseti pracovních dní Rada svolá zasedání a prostou většinou svých členů rozhodne o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví zrušuje.
Jestliže Rada po posouzení záležitosti nezruší rozhodnutí orgánu pro bankovnictví svým rozhodnutím podle čtvrtého pododstavce, pozastavení rozhodnutí orgánu pro bankovnictví se ukončuje.
Jestliže Rada přijala v souladu s odstavcem 3 rozhodnutí nezrušit rozhodnutí orgánu pro bankovnictví podle čl. 18 odst. 3 a dotčený členský stát se stále domnívá, že toto rozhodnutí orgánu pro bankovnictví zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může to členský stát oznámit Komisi a orgánu pro bankovnictví a požádat Radu, aby záležitost znovu posoudila. Dotčený členský stát jasně odůvodní, proč s rozhodnutím Rady nesouhlasí.
Do čtyř týdnů od oznámení podle prvního pododstavce Rada potvrdí své původní rozhodnutí nebo přijme nové rozhodnutí podle odstavce 3.
Uvedenou lhůtu čtyř týdnů může Rada prodloužit o další čtyři týdny, vyžadují-li to zvláštní okolnosti případu.
Článek 39
Rozhodovací postupy
KAPITOLA III
ORGANIZACE
ODDÍL 1
Rada orgánů dohledu
Článek 40
Složení
Členy rady orgánů dohledu jsou:
předseda;
vedoucí představitelé vnitrostátních orgánů členských států odpovědní za dohled nad úvěrovými institucemi, kteří se osobně setkávají nejméně dvakrát za rok;
jeden zástupce Komise, který nemá hlasovací právo;
jeden zástupce jmenovaný Radou dohledu Evropské centrální banky, který nemá hlasovací právo;
jeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo;
jeden zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.
Pro účely postupu v oblasti působnosti směrnice 2014/59/EU může člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) případně doprovázet zástupce orgánu příslušného k řešení krize z každého členského státu; tento zástupce nemá hlasovací právo.
Pro účely postupu podle směrnice 2014/59/EU působí předseda Jednotného výboru pro řešení krizí u rady orgánů dohledu jako pozorovatel.
Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.
Zasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.
Článek 41
Vnitřní výbory
Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.
Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.
Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.
Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.
Každý člen odborné skupiny má jeden hlas.
Rozhodnutí skupiny je přijato, pokud pro něj hlasují alespoň čtyři její členové.
Článek 42
Nezávislost rady orgánů dohledu
Článek 43
Úkoly
▼M8 —————
Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu správní rady pracovní program orgánu pro bankovnictví pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.
Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program orgánu pro bankovnictví a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Víceletý pracovní program se přijímá, aniž je dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.
Článek 43a
Transparentnost rozhodnutí přijímaných radou orgánů dohledu
Bez ohledu na článek 70 poskytne orgán pro bankovnictví do šesti týdnů od každého zasedání rady orgánů dohledu Evropskému parlamentu alespoň souhrnný a srozumitelný zápis z jednání rady orgánů dohledu, který umožňuje plné porozumění diskusím, včetně anotovaného seznamu rozhodnutí. V tomto zápise z jednání se neuvádí diskuse rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud čl. 75 odst. 3 nebo legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.
Článek 44
Rozhodování
Pokud jde o akty uvedené v článcích 10 až 16 tohoto nařízení a opatření a rozhodnutí přijímaná podle čl. 9 odst. 5 třetího pododstavce tohoto nařízení a kapitoly VI tohoto nařízení, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí kvalifikovanou většinou svých členů v souladu s čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU a článkem 3 Protokolu (č. 36) o přechodných opatřeních, která zahrnuje alespoň prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 (dále jen „zúčastněné členské státy“), a prostou většinu jejích členů přítomných při hlasování zastupujících příslušné orgány členských států, jež nejsou zúčastněnými členskými státy (dále jen „nezúčastněné členské státy“).
Předseda nehlasuje o rozhodnutích uvedených v druhém pododstavci.
Pokud jde o složení odborných skupin podle čl. 41 odst. 2, 3 a 4 a členů výboru pro srovnávací hodnocení podle čl. 30 odst. 2, rada orgánů dohledu při projednávání návrhů svého předsedy usiluje o dosažení shody. Jestliže se nepodaří jí dosáhnout, přijímá rada orgánů dohledu rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas.
Pokud jde o rozhodnutí přijímaná podle čl. 18 odst. 3 a 4, přijímá rada orgánů dohledu, odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, rozhodnutí prostou většinou členů s hlasovacím právem, která zahrnuje prostou většinu členů zastupujících příslušné orgány ze zúčastněných členských států a prostou většinou členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.
Ode dne, kdy se počet členů s hlasovacím právem zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států sníží na čtyři nebo méně, je odchylně od prvního pododstavce navržené rozhodnutí přijímáno prostou většinou členů rady orgánů dohledu s hlasovacím právem, která zahrnuje alespoň jeden hlas členů zastupujících příslušné orgány z nezúčastněných členských států.
První pododstavec se nevztahuje na výkonného ředitele a zástupce Evropské centrální banky jmenovaného její Radou dohledu.
ODDÍL 2
Správní rada
Článek 45
Složení
S výjimkou předsedy má každý člen správní rady náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání správní rady.
Článek 45a
Rozhodování
Článek 45b
Koordinační skupiny
Článek 46
Nezávislost správní rady
Členové správní rady vystupují nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.
Členské státy, orgány či instituce Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy správní rady při plnění jejich úkolů.
Článek 47
Úkoly
ODDÍL 3
Předseda
Článek 48
Jmenování a úkoly
Orgán pro bankovnictví zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.
Předseda odpovídá za přípravu činnosti rady orgánů dohledu, včetně stanovení pořadu jednání, který má rada orgánů dohledu přijmout, svolávání zasedání a předkládání jednotlivých bodů k rozhodnutí, a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu.
Předseda odpovídá za stanovení pořadu jednání správní rady, který má správní rada přijmout, a předsedá zasedáním správní rady.
Předseda může správní radu vyzvat, aby zvážila zřízení koordinační skupiny v souladu s článkem 45b.
Pokud již předseda nesplňuje podmínky uvedené v článku 49, nebo byl shledán vinným ze závažného pochybení, může Rada na návrh Komise schválený Evropským parlamentem přijmout rozhodnutí o jeho odvolání z funkce.
Rada orgánů dohledu dále zvolí ze svých členů místopředsedu, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti. Tento náhradník nesmí být zvolen z řad členů správní rady.
Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:
výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,
povinnosti a potřeby orgánu pro bankovnictví v nadcházejících letech.
Pro účely hodnocení uvedeného v prvním pododstavci vykonává úkoly předsedy místopředseda.
Na návrh rady orgánů dohledu a s pomocí Komise může Rada funkční období předsedy jednou prodloužit, přičemž přihlédne k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci.
Článek 49
Nezávislost předsedy
Aniž je dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.
Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu při plnění jeho úkolů.
V souladu se služebním řádem podle článku 68 je předseda po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.
Článek 49a
Výdaje
Předseda zveřejňuje informace o veškerých konaných schůzích s externími subjekty do dvou týdnů od jejich konání a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.
▼M8 —————
ODDÍL 4
Výkonný ředitel
Článek 51
Jmenování
Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele rada orgánů dohledu zhodnotí zejména:
výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,
povinnosti a potřeby orgánu pro bankovnictví v nadcházejících letech.
Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.
Článek 52
Nezávislost
Aniž by byla dotčena příslušná úloha správní rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.
Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat výkonného ředitele při plnění jeho úkolů.
V souladu se služebním řádem podle článku 68 je výkonný ředitel po skončení svého funkčního období nadále povinen jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí a výhod.
Článek 52a
Výdaje
Výkonný ředitel zveřejňuje informace o konaných schůzkách a výdajích na pohoštění. Výdaje se veřejně evidují v souladu se služebním řádem.
Článek 53
Úkoly
KAPITOLA IV
SPOLEČNÉ ORGÁNY EVROPSKÝCH ORGÁNŮ DOHLEDU
ODDÍL 1
Společný výbor evropských orgánů dohledu
Článek 54
Zřízení
Společný výbor slouží jako fórum, v jehož rámci orgán pro bankovnictví pravidelně a úzce spolupracuje, aby zajistil jednotný meziodvětvový přístup, který zároveň zohledňuje odvětvová specifika, s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zejména pokud jde o:
Článek 55
Složení
Společný výbor přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit, kdo se může dále účastnit zasedání společného výboru.
Zasedání společného výboru se koná alespoň jednou za tři měsíce.
Článek 56
Společné postoje a společné akty
V rámci svých úkolů podle kapitoly II tohoto nařízení a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES zaujme orgán pro bankovnictví, podle situace, společný postoj na základě konsenzu s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy).
Vyžaduje-li to právo Unie, opatření podle článků 10 až 16 a rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 tohoto nařízení ve vztahu k uplatňování směrnice 2002/87/ES a jiných legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) nebo Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), se přijímají souběžně orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), je-li to vhodné.
Článek 57
Podvýbory
ODDÍL 2
Odvolací senát
Článek 58
Složení a fungování
Odvolací senát se skládá ze šesti členů a šesti náhradníků, kterými jsou fyzické osoby těšící se velké vážnosti v odborných kruzích a s prokázanými příslušnými znalostmi práva Unie a disponující odbornými zkušenostmi v mezinárodním měřítku na dostatečně vysoké úrovni v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví, zaměstnaneckého penzijního pojištění, trhů cenných papírů nebo jiných finančních služeb, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů či institucí Unie, jež se podílejí na činnosti orgánu pro bankovnictví, ani členové skupiny subjektů působících v bankovnictví. Členové a náhradníci musí být státními příslušníky členského státu a musí znát důkladně alespoň dva úřední jazyky Unie. Odvolací senát musí mít dostatečné právnické znalosti pro poskytování odborných právních rad týkajících se zákonnosti, včetně přiměřenosti výkonu pravomocí orgánu pro bankovnictví.
Odvolací senát určí svého předsedu.
Po obdržení užšího seznamu kandidátů může Evropský parlament kandidáty na členy a náhradníky vyzvat, aby před ním učinili prohlášení a zodpověděli veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu.
Evropský parlament může členy odvolacího senátu vyzvat, aby před ním, kdykoli jsou o to požádáni, učinili prohlášení a odpověděli na veškeré otázky, které jim položí poslanci Evropského parlamentu, kromě prohlášení, otázek nebo odpovědí týkajících se jednotlivých případů, o nichž odvolací senát rozhodl nebo které dosud nebyly vyřízeny.
Článek 59
Nezávislost a nestrannost
Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.
Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.
V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotčeného člena.
Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem. Pokud se náhradník nachází v obdobné situaci, vybere předseda orgánu pro bankovnictví náhradu z dostupných náhradníků.
Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.
Za tímto účelem učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.
Tato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.
KAPITOLA V
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Článek 60
Odvolání
Odvolací senát rozhodne o odvolání do tří měsíců ode dne podání odvolání.
Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují.
Článek 60a
Překročení pravomoci orgánem pro bankovnictví
Každá fyzická nebo právnická osoba může Komisi zaslat odůvodněné stanovisko, domnívá-li se, že orgán pro bankovnictví překročil svou pravomoc mimo jiné tím, že při uplatňování článků 16 a 16b nepostupoval v souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 1 odst. 5 , pokud je uvedená osoba tímto postupem bezprostředně a přímo dotčena.
Článek 61
Žaloby u Soudního dvora Evropské unie
KAPITOLA VI
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 62
Rozpočet orgánu pro bankovnictví
Příjmy orgánu pro bankovnictví, evropského subjektu v souladu s článkem 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 27 ) (dále jen „finanční nařízení“) tvoří v různých kombinacích především:
povinné příspěvky vnitrostátních orgánů příslušných k provádění dohledu nad finančními institucemi, které se vybírají podle vzorce založeného na vážení hlasů podle čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních. Pro účely tohoto článku se čl. 3 odst. 3 Protokolu (č. 36) o přechodných ustanoveních bude uplatňovat i po uplynutí v něm stanovené lhůty 31. října 2014;
dotace Unie ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);
poplatky placené orgánu pro bankovnictví v případech stanovených příslušnými nástroji práva Unie;
dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů;
dohodnuté poplatky za publikace, školení a jakékoli jiné služby poskytnuté orgánem pro bankovnictví, pokud o ně konkrétně požádal jeden nebo více příslušných orgánů.
Dobrovolné příspěvky od členských států nebo pozorovatelů uvedené v prvním pododstavci písm. d) se nepřijmou, pokud by toto přijetí zpochybnilo nezávislost a nestrannost orgánu pro bankovnictví. U dobrovolných příspěvků představujících náhradu nákladů vynaložených na úkoly, které příslušný orgán přenesl na orgán pro bankovnictví, se má za to, že nezávislost orgánu pro bankovnictví nezpochybňují.
Článek 63
Sestavování rozpočtu
Článek 64
Plnění a kontrola rozpočtu
Do 15. června každého roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise rovněž balíček výkaznictví, a to ve standardizovaném formátu stanoveném účetním Komise pro účely konsolidace.
Článek 65
Finanční předpisy
Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční předpisy pro orgán pro bankovnictví. Tyto předpisy se nesmějí odchylovat od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2019/715 ( 28 ), pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování orgánu pro bankovnictví a pouze s předchozím souhlasem Komise.
Článek 66
Opatření proti podvodům
KAPITOLA VII
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 67
Výsady a imunity
Na orgán pro bankovnictví a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU.
Článek 68
Zaměstnanci
Článek 69
Odpovědnost orgánu pro bankovnictví
Článek 70
Povinnost zachovávat služební tajemství
Aniž jsou dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při plnění svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.
Povinnost podle odstavce 1 tohoto článku a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.
Tatáž povinnost zachovávat služební tajemství se rovněž vztahuje na pozorovatele, kteří se účastní činnosti orgánu pro bankovnictví a jsou přítomni na zasedání správní rady a rady orgánů dohledu.
Na tyto informace se vztahuje povinnost zachovávat služební tajemství za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2. Orgán pro bankovnictví stanoví ve svém jednacím řádu prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.
Článek 71
Ochrana údajů
Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679 ani povinnosti orgánu pro bankovnictví týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 31 ) při plnění jeho povinností.
Článek 72
Přístup k dokumentům
Článek 73
Jazykový režim
Článek 74
Dohoda o sídle
Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být orgánu pro bankovnictví zajištěno v členském státě, v němž se nachází jeho sídlo, a zařízení, které má tento členský stát poskytnout, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu pro bankovnictví a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle mezi orgánem pro bankovnictví a daným členským státem po schválení správní radou.
Členský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování orgánu pro bankovnictví, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.
Článek 75
Účast třetích zemí
KAPITOLA VIII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 76
Vztah k Evropskému výboru orgánů bankovního dohledu
Orgán pro bankovnictví je považován za právního nástupce Evropského výboru orgánů bankovního dohledu (dále jen „CEBS“). Ke dni zřízení orgánu pro bankovnictví se na něj automaticky převádějí veškerá aktiva a závazky a probíhající operace CEBS. CEBS vypracuje přehled konečných zůstatků aktiv a závazků ke dni tohoto převodu. Tento přehled musí být předmětem auditu a schválen CEBS a Komisí.
Článek 77
Přechodná ustanovení o zaměstnancích
Všem zaměstnancům s uzavřenou smlouvou podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy o dočasném zaměstnání podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst orgánu pro bankovnictví.
Po vstupu tohoto nařízení v platnost je orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance, kteří mají smlouvy s CEBS nebo jeho sekretariátem, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány. Postupy vnitřního výběrového řízení plně zohlední kvalifikaci a zkušenosti prokázané danou osobou při plnění jejích povinností před přechodem na nové místo.
Článek 78
Vnitrostátní předpisy
Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření pro účinné uplatňování tohoto nařízení.
Článek 79
Změny
Rozhodnutí č. 716/2009/ES se tímto mění tak, že CEBS se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí.
Článek 80
Zrušení
Rozhodnutí Komise 2009/78/ES o zřízení CEBS se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2011.
Článek 81
Přezkum
Komise do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro bankovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:
efektivitu a sbližování postupů dohledu dosažené příslušnými orgány:
nezávislost příslušných orgánů a sbližování norem v oblasti správy a řízení společností,
nestrannost, objektivitu a nezávislost orgánu pro bankovnictví;
fungování kolegií orgánů dohledu;
pokrok dosažený v rámci sbližování v oblasti předcházení krizím, řízení a řešení krizí, včetně mechanismů Unie pro financování;
úlohu orgánu pro bankovnictví, pokud jde o systémová rizika;
uplatňování ochranných opatření stanovených v článku 38;
plnění závazné úlohy zprostředkovatele stanovené v článku 19;
fungování společného výboru;
překážky pro obezřetnostní konsolidaci podle článku 8 nebo dopady na ni.
Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:
je vhodné i nadále vykonávat dohled nad bankovnictvím, pojišťovnictvím, zaměstnaneckým penzijním pojištěním, trhy s cennými papíry a finančními trhy odděleně;
je vhodné vykonávat obezřetnostní dohled a dohled nad obchodní činností odděleně, nebo zda by tak měl činit stejný orgán dohledu;
je vhodné zjednodušit a posílit strukturu ESFS v zájmu jednotnosti při dohledu na makro- i mikroúrovni a dohledu jednotlivých evropských orgánů dohledu;
vývoj ESFS odpovídá globálnímu vývoji;
se ESFS vyznačuje dostatečnou rozmanitostí a kvalitou;
požadavky na zveřejňování jsou dostatečně transparentní a jejich součástí je i požadavek na dostatečnou míru odpovědnosti;
jsou zdroje orgánu pro bankovnictví přiměřené pro plnění jeho povinností;
je sídlo orgánu pro bankovnictví na vhodném místě nebo zda je za účelem lepší vzájemné koordinace vhodné přesunout evropské orgány dohledu do jediného sídla.
Článek 81a
Přezkum pravidel hlasování
Ode dne, kdy se počet nezúčastněných členských států sníží na čtyři, přezkoumá Komise pravidla hlasování stanovená v článcích 41 a 44 a podá o jejich fungování zprávu Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, přičemž zohlední zkušenosti získané při uplatňování tohoto nařízení.
Článek 82
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2011, s výjimkou článku 76 a čl. 77 odst. 1 a 2, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Orgán pro bankovnictví se zřizuje ke dni 1. ledna 2011.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
►M9 ( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s 149).
( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES, 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40).
( 8 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63). ◄
( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
( 13 ) Viz strana 48 v tomto čísle Úředního věstníku.
( 14 ) Viz strana 84 v tomto čísle Úředního věstníku.
( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190.
( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
( 17 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).
( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1).
( 19 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).
( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012 , kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).
( 21 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1 ).
( 22 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).
( 23 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
( 24 ) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
( 25 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
( 26 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
( 27 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 28 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).
( 29 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
( 30 ) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
( 31 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
( 32 ) Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385.