(EU) č. 1093/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) , o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES

Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „orgán pro bankovnictví“).

►M9  Orgán pro bankovnictví jedná v rámci pravomocí, které mu byly svěřeny tímto nařízením a v oblasti působnosti směrnice 2002/87/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ( 1 ), směrnice 2009/110/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 2 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 3 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( 4 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ( 5 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 6 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady 2023/1114 ( 7 ) a relevantních částí směrnice 2002/65/ES, pokud se tyto akty použijí na úvěrové a finanční instituce a příslušné orgány, které nad nimi vykonávají dohled, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z uvedených aktů, a v oblasti působnosti všech dalších právně závazných aktů Unie, které svěřují úkoly orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví rovněž jedná v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 ( 8 ). ◄

Orgán pro bankovnictví jedná v oblasti činností úvěrových institucí, finančních konglomerátů, investičních podniků, platebních institucí a institucí elektronických peněz ve vztahu k otázkám, které nejsou přímo upraveny legislativními akty uvedenými v odstavci 2, včetně otázek správy a řízení společností, auditů a finančního výkaznictví, přičemž zohledňuje udržitelné modely podnikání a začlenění environmentálních a sociálních faktorů a faktorů v oblasti správy a řízení za předpokladu, že takové činnosti jsou nutné pro zajištění účinného a jednotného uplatňování uvedených aktů.

Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Unie, zejména podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.

Cílem orgánu pro bankovnictví je chránit veřejný zájem tím, že přispívá ke krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé stabilitě a účinnosti finančního systému ku prospěchu hospodářství Unie, jejích občanů a podniků. Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí přispívá k:

▼B

▼M8

▼M8

▼M8

Za tímto účelem přispívá orgán pro bankovnictví k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování aktů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska v souladu s článkem 16a Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

▼B

Při plnění úkolů, jež jsou mu svěřeny tímto nařízením, věnuje orgán pro bankovnictví zvláštní pozornost veškerým systémovým rizikům představovaným finančními institucemi, jejichž úpadek může ohrozit fungování finančního systému nebo reálné ekonomiky.

▼M8

Při plnění svých úkolů jedná orgán pro bankovnictví nezávisle, objektivně, nediskriminačně a transparentně v zájmu Unie jako celku a v příslušných případech dodržuje zásadu proporcionality. Orgán pro bankovnictví je za svou činnost odpovědný a jedná čestně a zajistí, aby se se všemi zúčastněnými subjekty zacházelo spravedlivě.

▼M8

Obsah a forma činností a opatření orgánu pro bankovnictví, zejména obecných pokynů, doporučení, stanovisek, otázek a odpovědí, návrhů regulačních norem a návrhů prováděcích norem, musí být zcela v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v odstavci 2. Pokud je to podle uvedených ustanoven povoleno a relevantní, zohlední činnosti a opatření orgánu pro bankovnictví v souladu se zásadou proporcionality náležitě povahu, rozsah a složitost rizik spojených s činností finanční instituce, podniku, jiného subjektu nebo finanční činností, na něž mají činnosti a opatření orgánu pro bankovnictví vliv.

Jako svou nedílnou součást zřídí orgán pro bankovnictví výbor, který mu radí, jakým způsobem by, v plném souladu s příslušnými pravidly, jeho činnosti a opatření měly zohlednit specifické rozdíly panující v daném odvětví, které se týkají povahy, rozsahu a složitosti rizik, modelů podnikání a obchodních postupů, jakož i velikosti finančních institucí a trhů, a to v rozsahu, v jakém jsou tyto faktory podle uvedených pravidel relevantní.

Orgán pro bankovnictví je součástí Evropského systému dohledu nad finančním trhem (dále jen „ESFS“). Hlavním cílem ESFS je zajistit, aby pravidla vztahující se na finanční odvětví byla náležitě uplatňována v zájmu zachování finanční stability a k zajištění důvěry ve finanční systém jako celek a účinné a dostatečné ochrany zákazníků a spotřebitelů finančních služeb.

ESFS tvoří:

▼M1

▼B

Prostřednictvím společného výboru spolupracuje orgán pro bankovnictví pravidelně a úzce s ESRB i s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy), zajišťuje s nimi meziodvětvově jednotnou činnost a zaujímá společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.

V souladu se zásadou loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) spolupracují subjekty, které jsou součástí ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování toků náležitých a spolehlivých informací mezi sebou a mezi orgánem pro bankovnictví a Evropským parlamentem, Radou a Komisí.

Orgány dohledu, které jsou součástí ESFS, jsou povinny provádět dohled nad finančními institucemi působícími v Unii v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Orgány uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) až d) jsou odpovědné Evropskému parlamentu a Radě. Evropská centrální banka je při provádění úkolů dohledu, které jí byly svěřeny nařízením (EU) č. 1024/2013, odpovědná Evropskému parlamentu a Radě v souladu s uvedeným nařízením.

V souladu s článkem 226 Smlouvy o fungování EU orgán pro bankovnictví plně spolupracuje s Evropským parlamentem při veškerých šetřeních prováděných podle uvedeného článku.

Rada orgánů dohledu přijme výroční zprávu o činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně výkonu funkce předsedy, a do 15. června každého roku tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

Na žádost Evropského parlamentu se předseda zúčastní slyšení Evropského parlamentu na téma výkonnosti orgánu pro bankovnictví. Slyšení se koná alespoň jednou ročně. Předseda vystoupí před Evropským parlamentem s prohlášením a zodpoví veškeré otázky poslanců Evropského parlamentu, kdykoli je o to požádán.

Na žádost Evropského parlamentu předkládá předseda písemnou zprávu o činnostech orgánu pro bankovnictví, a to nejpozději 15 dnů před svým prohlášením uvedeným v odstavci 4.

Kromě informací uvedených v článcích 11 až 18 a článcích 20 a 33 zpráva rovněž obsahuje veškeré relevantní informace, o něž Evropský parlament požádá případ od případu.

Orgán pro bankovnictví odpoví ústně nebo písemně na jakoukoliv otázku, kterou mu Evropský parlament nebo Rada položí, a to do pěti týdnů od jejího obdržení.

Na žádost vede předseda důvěrná ústní jednání za zavřenými dveřmi s předsedou, místopředsedy a koordinátory příslušného výboru Evropského parlamentu. Všichni účastníci dodržují povinnost zachovávat služební tajemství.

Aniž je dotčena povinnost zachovávat důvěrnost vyplývající z účasti na mezinárodních fórech, informuje orgán pro bankovnictví na žádost Evropský parlament o svém příspěvku k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na těchto mezinárodních fórech.

Orgán pro bankovnictví je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

V každém členském státě požívá orgán pro bankovnictví nejširšího rozsahu právní subjektivity stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.

Orgán pro bankovnictví zastupuje předseda.

Orgán pro bankovnictví má tyto úkoly:

▼M8

▼M8

▼M8

▼M1

▼B

▼M8

▼M1

▼M8

▼B

▼M8

▼M1 —————

▼M8

Orgán pro bankovnictví při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení:

▼M8

▼M8

Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 má orgán pro bankovnictví pravomoci stanovené tímto nařízením, zejména pravomoc:

▼M8

▼B

▼M8

▼B

▼M8

▼M8

▼B

Orgán pro bankovnictví při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 2 postupuje na základě legislativního rámce a v jeho mezích a v příslušných případech řádně zohledňuje zásadu proporcionality a zásadu zlepšování právní úpravy, včetně výsledků analýz nákladové efektivnosti v souladu s tímto nařízením.

Orgán pro bankovnictví převezme vedoucí úlohu při prosazování průhlednosti, zjednodušování a spravedlnosti podmínek na trhu se spotřebitelskými finančními produkty či službami v rámci vnitřního trhu, a to i prostřednictvím:

▼M8

▼M8

▼B

▼M8

Orgán pro bankovnictví sleduje nové i stávající finanční činnosti a může přijmout obecné pokyny a doporučení s cílem podpořit bezpečnost a odolnost trhů a sbližování a účinnost regulačních postupů a postupů dohledu.

Orgán pro bankovnictví může rovněž vydat varování v případě, že určitá finanční činnost vážně ohrožuje cíle stanovené v čl. 1 odst. 5.

Orgán pro bankovnictví zřídí jako svou nedílnou součást výbor pro ochranu spotřebitele a finanční inovace, který bude sdružovat všechny relevantní příslušné orgány a orgány odpovědné za ochranu spotřebitele s cílem zlepšit ochranu spotřebitele, dosáhnout koordinovaného přístupu při stanovování pravidel pro nové nebo inovativní finanční činnosti a výkon dohledu nad nimi a poskytovat orgánu pro bankovnictví poradenství, které předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Orgán pro bankovnictví úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 23 ), aby se zamezilo zdvojování činnosti, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů. Orgán pro bankovnictví může do výboru přizvat rovněž vnitrostátní orgány pro ochranu údajů jako pozorovatele.

Orgán pro bankovnictví může dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci či prodej některých finančních produktů, nástrojů nebo činností, které mohou způsobit významnou finanční škodu zákazníkům nebo spotřebitelům nebo ohrožují řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, v případech a za podmínek stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, nebo, bude-li to nutné, v případě mimořádné situace podle článku 18 a za podmínek v něm stanovených.

Orgán pro bankovnictví v rámci svých příslušných pravomocí zastává vedoucí, koordinační a monitorovací úlohu při podpoře integrity, transparentnosti a bezpečnosti ve finančním systému tím, že přijímá opatření pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim v tomto systému. Tato opatření nepřekročí v souladu se zásadou proporcionality rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení nebo legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, a řádně zohledňují povahu, rozsah a složitost rizik, obchodních postupů, modelů podnikání a velikosti hospodářských subjektů finančního sektoru a příslušných trhů. Tato opatření zahrnují:

Orgán pro bankovnictví zřídí a průběžně aktualizuje centrální databázi informací shromážděných podle odst. 1 písm. a). Orgán pro bankovnictví zajistí, aby byly informace analyzovány a na základě potřeby znát a při zachování důvěrnosti poskytovány příslušným orgánům. Orgán pro bankovnictví případně může předávat důkazy, které má v držení a které by mohly vést k zahájení trestního řízení, vnitrostátním justičním orgánům a příslušným orgánům dotčeného členského státu v souladu s vnitrostátními procesními pravidly. Orgán pro bankovnictví může také případně předat důkazy Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud se týkají trestných činů, u nichž Úřad evropského veřejného žalobce vykonává nebo by mohl vykonávat pravomoc v souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 ( 24 ).

Příslušné orgány mohou orgánu pro bankovnictví zaslat odůvodněné žádosti o informace týkající se hospodářských subjektů finančního sektoru, které jsou pro jejich činnost dohledu relevantní, pokud jde o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Orgán pro bankovnictví tyto žádosti posoudí a včas poskytne požadované informace příslušným orgánům na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“. Pokud orgán pro bankovnictví požadované informace neposkytne, informuje příslušný orgán, který o ně požádal, a podá vysvětlení důvodů, proč informace neposkytl. Orgán pro bankovnictví informuje příslušný orgán či jiný orgán nebo instituci, jež původně poskytly požadované informace, o totožnosti žádajícího příslušného orgánu, totožnosti dotčeného hospodářského subjektu finančního sektoru, důvodu pro žádost o informace, jakož i o skutečnosti, zda informace byly sdíleny či nikoli. Kromě toho orgán pro bankovnictví analyzuje informace, aby mohl z vlastní iniciativy sdílet s příslušnými orgány informace relevantní pro jejich činnost dohledu, pokud jde o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. V případech, kdy orgán pro bankovnictví takto informace sdílí, vyrozumí o tom příslušný orgán, který původně poskytl informace. Provádí rovněž souhrnnou analýzu pro stanovisko, které předkládá podle čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849.

Orgán pro bankovnictví podporuje sbližování postupů dohledu podle směrnice (EU) 2015/849, mimo jiné prováděním srovnávacích hodnocení a vydáváním souvisejících zpráv a následných opatření podle článku 30 tohoto nařízení. Při provádění těchto hodnocení podle článku 30 tohoto nařízení orgán pro bankovnictví zohlední relevantní hodnocení, posouzení či zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz nebo financování terorismu, jakož i zprávu Komise podle článku 6 směrnice (EU) 2015/849, aktualizovanou každé dva roky, a posouzení rizik prováděné členskými státy podle článku 7 uvedené směrnice.

Orgán pro bankovnictví za účasti příslušných orgánů provádí posouzení rizik strategií, kapacit a zdrojů příslušných orgánů k řešení nejzávažnějších nově vznikajících rizik spojených s praním peněz a financováním terorismu na úrovni Unie, jak byla zjištěna v rámci nadnárodního posouzení rizik. Tato posouzení rizik provádí zejména za účelem vydání stanoviska předkládaného v souladu s čl. 6 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849. Orgán pro bankovnictví provádí posouzení rizik na základě jemu dostupných informací, včetně srovnávacích hodnocení v souladu s článkem 30 tohoto nařízení, jím provedené souhrnné analýzy vycházející z informací shromážděných pro účely centrální databáze podle odstavce 2 tohoto článku, jakož i na základě relevantních hodnocení, posouzení či zpráv vypracovaných mezinárodními organizacemi a mezivládními subjekty s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a posouzení rizik členských států vypracovaných podle článku 7 směrnice (EU) 2015/849. Orgán pro bankovnictví zpřístupní posouzení rizik všem příslušným orgánům.

V případech, kdy existují náznaky o porušení požadavků stanovených ve směrnici (EU) 2015/849 ze strany hospodářských subjektů finančního sektoru a mají-li tyto případy přeshraniční rozměr se třetími zeměmi, má orgán pro bankovnictví, je-li to nezbytné, vůdčí úlohu, pokud jde o přispění k usnadnění spolupráce mezi příslušnými orgány v Unii a relevantními orgány ve třetích zemích. Touto úlohou orgánu pro bankovnictví nejsou dotčeny pravidelné interakce příslušných orgánů s orgány třetích zemí.

Orgán pro bankovnictví zřídí stálý vnitřní výbor pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který bude koordinovat opatření za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a boje proti němu a v souladu s nařízením (EU) 2015/847 a se směrnicí (EU) 2015/849 připravovat všechny návrhy rozhodnutí, jež má orgán pro bankovnictví přijmout podle článku 44 tohoto nařízení.

Výbor uvedený v odstavci 7 sestává ze zástupců na vysoké úrovni orgánů a subjektů všech členských států příslušných pro zajištění dodržování nařízení (EU) 2015/847 a směrnice (EU) 2015/849 hospodářskými subjekty finančního sektoru, přičemž tito zástupci mají odborné znalosti a rozhodovací pravomoci v oblasti předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, jakož i ze zástupců na vysoké úrovni, kteří mají odborné znalosti v oblasti různých modelů podnikání a odvětvových specifik, z orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy). Zástupci na vysoké úrovni z orgánu pro bankovnictví a ostatních evropských orgánů dohledu se účastní zasedání uvedeného výboru bez hlasovacího práva. Kromě toho Komise, ESRB a Rada dohledu Evropské centrální banky jmenují po jednom zástupci na vysoké úrovni, který se zasedání uvedeného výboru účastní jakožto pozorovatel. Předsedu uvedeného výboru ze svých řad volí členové uvedeného výboru s hlasovacím právem.

Orgán pro bankovnictví, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) mohou písemně předložit připomínky k jakémukoli návrhu rozhodnutí výboru uvedeného v odstavci 7 tohoto článku. Rada orgánů dohledu tyto připomínky řádně zváží, než přijme konečné rozhodnutí. Pokud je návrh rozhodnutí založen na pravomocích svěřených orgánu pro bankovnictví podle článků 9b, 17 nebo 19, nebo s těmito pravomocemi souvisí, a týká se:

V záležitostech týkajících se předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu a boje proti němu podle směrnice (EU) 2015/849 může orgán pro bankovnictví, pokud má náznaky závažného porušení práva, požádat příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iii), aby: a) vyšetřil možné porušení práva Unie, a pokud jsou tímto právem Unie směrnice nebo toto právo Unie členským státům výslovně dává možnosti volby, také porušení vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, hospodářským subjektem finančního sektoru a b) v souvislosti s tímto porušením zvážil uložení sankcí tomuto hospodářskému subjektu. V případě potřeby orgán pro bankovnictví také může požádat příslušný orgán podle čl. 4 bodu 2 podbodu iii) , aby zvážil přijetí individuálního rozhodnutí určeného tomuto hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým mu uloží, aby přijal všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle přímo použitelného práva Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Žádost uvedená v tomto odstavci by neměla bránit probíhajícím opatřením v oblasti dohledu prováděným příslušným orgánem, kterému je žádost určena.

Všem žádostem, které v souladu s odstavcem 1 obdrží, příslušný orgán vyhoví a co nejdříve, avšak nejpozději do deseti pracovních dnů, informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby uvedené žádosti vyhověl.

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán do deseti pracovních dnů neinformuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby vyhověl ustanovení odstavce 2 tohoto článku, použije se článek 17 tohoto nařízení.

Orgán pro bankovnictví přijme opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku pouze za výjimečných okolností, pokud se domnívá, že uplatnění jednoho z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů může způsobit značné problémy, a to z jednoho z těchto důvodů:

V případech uvedených v odstavci 1 zašle orgán pro bankovnictví příslušným orgánům a Komisi podrobným popis problémů, které podle něj vyvstaly.

Je-li to v případech uvedených v odstavci 1 nezbytné, před přijetím a uplatňováním nových opatření v návaznosti na opatření uvedená v odstavci 2 vydá orgán pro bankovnictví stanoviska ke konkrétním ustanovením aktů uvedených v odstavci 1, aby podpořil jednotné, efektivní a účinné postupy dohledu a vymáhání, jakož i společné, jednotné a důsledné uplatňování práva Unie.

Pokud se orgán pro bankovnictví na základě obdržených informací, zejména od příslušných orgánů, domnívá, že některý z legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo z aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů vycházejících z těchto legislativních aktů vyvolává značné mimořádné problémy týkající se důvěry na trhu, ochrany spotřebitelů, zákazníků nebo investorů, řádného fungování a integrity finančních nebo komoditních trhů, nebo stability celého finančního systému v Unii nebo jeho části, neprodleně zašle příslušným orgánům a Komisi podrobný popis problémů, které podle něj vyvstaly. Orgán pro bankovnictví může Komisi poskytnout stanovisko k veškerým opatřením, jejichž přijetí považuje za vhodné, ve formě nového legislativního návrhu nebo návrhu nového aktu v přenesené pravomoci nebo prováděcího aktu, a k naléhavosti tohoto problému. Orgán pro bankovnictví své stanovisko zveřejní.

Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro bankovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

▼B

Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.

▼M8

Před předložením návrhů Komisi povede orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Orgán pro bankovnictví rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.

▼M8 —————

▼M8

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu pro bankovnictví s uvedením důvodů, proč nebyly přijaty, nebo s uvedením důvodů pro své změny. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán pro bankovnictví může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

▼B

Pokud orgán pro bankovnictví v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

Pokud orgán pro bankovnictví návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro bankovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.

Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu pro bankovnictví.

▼M8

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.

▼B

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Komise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn provedených orgánem pro bankovnictví nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení či rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 16. prosince 2010. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud je Evropský parlament nebo Rada nezruší v souladu s článkem 14.

Přijetí regulační technické normy Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Pravomoc přijímat regulační technické normy je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 12 až 14.

Přenesení pravomoci uvedené v článku 10 může Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit.

Orgán, který zahájí vnitřní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, uvědomí v přiměřené lhůtě před přijetím konečného rozhodnutí druhý orgán a Komisi a uvede pravomoci, jejichž přenesení by mohlo být zrušeno.

Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných regulačních technických norem. Rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

▼M8 —————

▼B

Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti regulační technické normě nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem v ní stanoveným.

Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty.

Regulační technická norma nevstoupí v platnost, pokud proti ní Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Orgán, který vyslovuje námitky proti regulační technické normě, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU odůvodní.

V případě, že Komise neschválí návrh regulační technické normy nebo jej pozmění v souladu s článkem 10, informuje o této skutečnosti orgán pro bankovnictví, Evropský parlament a Radu a uvede důvody.

Ve vhodných případech může Evropský parlament nebo Rada pozvat příslušného komisaře spolu s předsedou orgánu pro bankovnictví do jednoho měsíce od oznámení podle odstavce 1 na zasedání příslušného výboru Evropského parlamentu nebo na zasedání Rady k tomuto účelu svolané, aby přednesli a vysvětlili své rozdílné postoje.

Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v oblastech konkrétně vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán pro bankovnictví Komisi k přijetí. Současně tyto technické normy orgán pro bankovnictví pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví návrh prováděcí technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán pro bankovnictví včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.

Pouze pokud orgán pro bankovnictví svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu pro bankovnictví.

▼M8

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti. Komise rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37.

▼B

Návrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Návrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu pro bankovnictví. Orgán pro bankovnictví může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán pro bankovnictví Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pro bankovnictví pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem pro bankovnictví nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro bankovnictví bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení a rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán pro bankovnictví obecné pokyny určené všem příslušným orgánům nebo všem finančním institucím a vydává doporučení jednomu či více příslušným orgánům nebo jedné či více finančním institucím.

Orgán pro bankovnictví v příslušných případech povede otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů plynoucích z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Orgán pro bankovnictví v příslušných případech rovněž požádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví uvedenou v článku 37. Pokud orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace nevede nebo nepožádá o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví, svůj postup odůvodní.

Obecné pokyny a doporučení nesmí jen odkazovat k prvkům legislativních aktů, případně je citovat. Před vydáním nových obecných pokynů nebo doporučení orgán pro bankovnictví nejprve provede přezkum stávajících obecných pokynů a doporučení, aby zabránil zdvojování činnosti.

Příslušné orgány a finanční instituce vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídily.

Do dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý příslušný orgán potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán pro bankovnictví a uvede své důvody.

Orgán pro bankovnictví zveřejní skutečnost, že se příslušný orgán obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán pro bankovnictví může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody příslušného orgánu, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Dotčený příslušný orgán je o takovém zveřejnění předem informován.

Pokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí finanční instituce jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.

Ve zprávě uvedené v čl. 43 odst. 5 orgán pro bankovnictví informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o vydaných obecných pokynech a doporučeních.

Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti.

Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

Pokud jde o posuzování podle článku 22 směrnice 2013/36/EU, jež podle uvedeného článku vyžaduje konzultace mezi příslušnými orgány ze dvou nebo více členských států, může orgán pro bankovnictví na žádost jednoho z dotčených příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k danému posouzení. Stanovisko vydá bez zbytečného odkladu a v každém případě před koncem lhůty pro posouzení stanovené v uvedeném článku.

Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán pro bankovnictví poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, může kterákoli fyzická nebo právnická osoba včetně příslušných orgánů a orgánů a institucí Unie položit orgánu pro bankovnictví otázku v kterémkoli úředním jazyce Unie týkající se praktického uplatňování nebo provádění ustanovení legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, souvisejících aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, jakož i obecných pokynů a doporučení přijatých na základě těchto legislativních aktů.

Odpovědi orgánu pro bankovnictví na otázky uvedené v odstavci 1 jsou nezávazné. Odpovědi musí být poskytnuty alespoň v jazyce, v němž byla položena otázka.

Orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách vytvoří a udržuje v provozu internetový nástroj k pokládání otázek a včasnému zveřejňování všech obdržených otázek i všech odpovědí na přípustné otázky podle odstavce 1, ledaže je zveřejnění v rozporu s oprávněným zájmem těchto osob, nebo by s ním bylo spojeno riziko pro stabilitu finančního systému. Orgán pro bankovnictví může odmítnout otázky, na něž nehodlá odpovědět. Odmítnuté otázky musí orgán pro bankovnictví na svých internetových stránkách zveřejnit po dobu dvou měsíců.

Tři členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem mohou radu orgánů dohledu požádat, aby podle článku 44 rozhodla, zda je třeba přípustnou otázku podle odstavce 1 tohoto článku řešit formou obecných pokynů podle článku 16, zda požádat o radu skupinu subjektů podle článku 37, zda se otázkami a odpověďmi znovu zabývat v náležitých časových intervalech, zda zahájit otevřené veřejné konzultace nebo zda analyzovat potenciální související náklady a přínosy. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadu dotčených návrhů otázek a odpovědí nebo ke zvláštní naléhavosti dané záležitosti. Je-li zapojena skupina subjektů podle článku 37, musí být dodržována povinnost zachovávat důvěrnost.

Otázky, které vyžadují výklad práva Unie, předá orgán pro bankovnictví Komisi. Odpovědi Komise orgán pro bankovnictví zveřejní.

Jestliže příslušný orgán neuplatňuje akty uvedené v čl. 1 odst. 2 či je uplatňuje způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem stanovených v souladu s články 10 až 15, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené uvedenými akty, postupuje orgán pro bankovnictví v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady, Komise, skupiny subjektů působících v bankovnictví nebo z vlastní iniciativy, včetně případů založených na řádně odůvodněných informacích od fyzických nebo právnických osob, a poté co vyrozuměl dotčený příslušný orgán, odpoví orgán pro bankovnictví na žádost tak, že uvede, jak hodlá v případu postupovat a v příslušných případech provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

▼M2

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, poskytne příslušný orgán orgánu pro bankovnictví neprodleně veškeré informace, které orgán pro bankovnictví považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou v souladu s právem Unie uplatňovány akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

▼M8

Aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 35, může orgán pro bankovnictví poté, co informuje dotčený příslušný orgán, adresovat řádně podloženou a odůvodněnou žádost o informace přímo jiným příslušným orgánům, kdykoli se ukázalo nebo se má za to, že vyžádání informací od dotčeného příslušného orgánu je nedostatečné k získání informací považovaných za nezbytné pro účely šetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.

Aniž jsou dotčeny pravomoci podle tohoto nařízení, spolupracuje orgán pro bankovnictví před vydáním doporučení podle odstavce 3 s dotčeným příslušným orgánem, považuje-li to za vhodné k řešení porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k tomu, aby příslušný orgán dodržoval právo Unie.

Orgán pro bankovnictví může do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.

Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu pro bankovnictví, může Komise poté, co byla informována orgánem pro bankovnictví, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu pro bankovnictví.

Komise vydá toto formální stanovisko nejpozději do tří měsíců po přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Orgán pro bankovnictví a všechny příslušné orgány poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a orgán pro bankovnictví o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout, aby vyhověl uvedenému formálnímu stanovisku.

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán pro bankovnictví v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou přímo použitelné na finanční instituce, nebo pokud jde o záležitosti týkající se předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim, na hospodářské subjekty finančního sektoru, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci nebo jinému hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým jim uloží, aby přijaly všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými v téže záležitosti příslušnými orgány.

Ve zprávě podle čl. 43 odst. 5 orgán pro bankovnictví uvede, které příslušné orgány a finanční instituce nedodržují formální stanoviska nebo rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 6 tohoto článku.

Orgán pro bankovnictví zavede zvláštní kanály pro oznamování, které mu umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném či možném porušení, zneužití či neuplatňování práva Unie.

Fyzické nebo právnické osoby, které podávají oznámení prostřednictvím těchto kanálů, jsou v příslušných případech chráněny před odvetnými opatřeními v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ( 25 ).

Orgán pro bankovnictví zajistí, aby bylo možné veškeré informace předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Domnívá-li se orgán pro bankovnictví, že předložené informace obsahují důkazy nebo významné náznaky závažného porušení práva, poskytne oznamující osobě zpětnou vazbu.

V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části, orgán pro bankovnictví aktivně podporuje a v případě nutnosti koordinuje veškerá opatření přijatá dotyčnými příslušnými orgány dohledu.

Rada může za konzultace s Komisí a ESRB a případně s evropskými orgány dohledu přijmout na žádost orgánu pro bankovnictví, Komise nebo ESRB rozhodnutí určené orgánu pro bankovnictví, kterým pro účely tohoto nařízení určí, že nastala mimořádná situace. Toto rozhodnutí Rada přezkoumává v přiměřených intervalech, nejméně však jednou měsíčně. Není-li rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce obnoveno, pozbývá automaticky platnosti. Rada může kdykoli určit, že mimořádná situace skončila.

Pokud ESRB nebo orgán pro bankovnictví mají za to, že by mohlo dojít k mimořádné situaci, vydají důvěrné doporučení určené Radě a předloží posouzení situace. Rada poté určí, zda je nutné svolat zasedání. Při tomto postupu musí být zaručeno, že se bude náležitě dbát na zachování důvěrnosti.

Pokud Rada rozhodne o existenci mimořádné situace, neprodleně o tom informuje Evropský parlament a Komisi.

Jestliže Rada přijala rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku, a za výjimečných okolností, kdy jsou nutná koordinovaná opatření příslušných orgánů pro řešení nepříznivého vývoje, který by mohl v Unii vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému či jeho části nebo ochranu zákazníků a spotřebitelů, může orgán pro bankovnictví přijímat individuální rozhodnutí, v nichž bude po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem reagovat na takovýto vývoj tím, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito legislativními akty.

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, nevyhoví-li příslušný orgán rozhodnutí orgánu pro bankovnictví uvedenému v odstavci 3 ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí, může orgán pro bankovnictví v případě, že se příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle těchto právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání. Toto ustanovení se použije pouze v situacích, kdy příslušný orgán neuplatní legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2, včetně regulačních technických norem a prováděcích technických norem přijatých v souladu s uvedenými akty, nebo je uplatní způsobem, který se jeví jako zjevné porušování těchto aktů, a kdy je naléhavě zapotřebí náprava v zájmu obnovy řádného fungování a integrity finančních trhů nebo stability celého finančního systému Unie nebo jeho části.

Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření příslušných orgánů související s otázkami, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být slučitelné s těmito rozhodnutími.

V případech blíže vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, a aniž jsou dotčeny pravomoci stanovené v článku 17, může orgán pro bankovnictví pomoci příslušným orgánům dosáhnout dohody postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku, a to za kterékoli z těchto okolností:

Dotčené příslušné orgány oznámí orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu, že nebylo dosaženo dohody, v těchto případech:

Předseda posoudí, zda má orgán pro bankovnictví jednat v souladu s odstavcem 1. Zasahuje-li orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy, oznámí své rozhodnutí ohledně zásahu dotčeným příslušným orgánům.

Orgán pro bankovnictví stanoví lhůtu pro smírné urovnání sporu mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související lhůty stanovené v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti. V této fázi působí orgán pro bankovnictví jako zprostředkovatel.

►M8  Jestliže dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v odstavci 2, může orgán pro bankovnictví přijmout rozhodnutí, jímž těmto orgánům za účelem urovnání dané záležitosti uloží přijmout konkrétní opatření nebo se zdržet určitého jednání a zajistit soulad s právem Unie. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví je pro dotyčné příslušné orgány závazné. Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví může příslušným orgánům uložit, aby zrušily nebo pozměnily rozhodnutí, které přijaly, nebo aby uplatnily pravomoci, jež jim svěřuje příslušné právo Unie. ◄

Orgán pro bankovnictví oznámí dotyčným příslušným orgánům ukončení postupů podle odstavců 2 a 3, případně také své rozhodnutí přijaté podle odstavce 3.

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu pro bankovnictví, a nezajistí tak, aby finanční instituce, nebo pokud jde o záležitosti týkající se předcházení praní peněz nebo financování terorismu a boje proti nim, hospodářský subjekt finančního sektoru plnily požadavky, které jsou pro ně přímo použitelné na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán pro bankovnictví přijmout individuální rozhodnutí určené této finanční instituci nebo tomuto hospodářskému subjektu finančního sektoru, kterým jim uloží, aby přijaly všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí přijatá podle odstavce 4 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti. Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4, musí být slučitelné s těmito rozhodnutími.

Ve zprávě podle čl. 50 odst. 2 informuje předseda orgánu pro bankovnictví o povaze a druhu sporů mezi příslušnými orgány, o dosažených dohodách a o rozhodnutích ohledně urovnání takových sporů.

Orgán pro bankovnictví v rámci svých pravomocí podporuje a sleduje účinné, efektivní a jednotné fungování kolegií orgánů dohledu, jestliže byly zřízeny legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2, a prosazuje jednotné a soudržné uplatňování práva Unie mezi nimi. V zájmu sbližování osvědčených postupů v oblasti dohledu podporuje orgán pro bankovnictví společné plány dohledu a společné kontroly a zaměstnanci orgánu pro bankovnictví mají plné právo na účast v kolegiích orgánů dohledu, a proto se mohou účastnit jejich činností, včetně kontrol na místě, jež společně provádějí alespoň dva příslušné orgány.

Orgán pro bankovnictví hraje rozhodující úlohu při zajišťování jednotného fungování kolegií orgánů dohledu nad přeshraničními finančními institucemi v celé Unii a zohledňuje přitom systémové riziko, které by mohly představovat finanční instituce uvedené v článku 23, a je-li to vhodné, svolá schůzi některého kolegia.

▼B

Pro účely tohoto odstavce a odstavce 1 tohoto článku se orgán pro bankovnictví považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů.

Orgán pro bankovnictví může:

▼M8

▼B

Orgán pro bankovnictví může vypracovat návrhy regulačních technických norem a prováděcích technických norem v souladu s pravomocemi stanovenými v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a v souladu s články 10 až 15 za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování ustanovení týkajících se operativní činnosti kolegií orgánů dohledu. Orgán pro bankovnictví může vydávat obecné pokyny a doporučení podle článku 16 s cílem podpořit sbližování fungování dohledu a osvědčené postupy, jež byly přijaty kolegii orgánů dohledu.

Orgán pro bankovnictví má mít právně závaznou úlohu zprostředkovatele, která by měla umožnit řešit spory mezi příslušnými orgány postupem stanoveným v článku 19. Orgán pro bankovnictví může v souladu s článkem 19 přijímat rozhodnutí v oblasti dohledu, která se přímo vztahují na dotčenou instituci.

Orgán pro bankovnictví řádně zváží systémové riziko vymezené v nařízení (EU) č. 1092/2010. Řeší jakékoli riziko narušení kontinuity finančních služeb, které:

Orgán pro bankovnictví případně zváží sledování a posuzování systémových rizik vyvinuté ESRB a orgánem pro bankovnictví a reaguje na varování a doporučení ESRB v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010.

Orgán pro bankovnictví alespoň jednou ročně zváží, zda má být v celé Unii posouzena odolnost finančních institucí v souladu s článkem 32, a své odůvodnění sdělí Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Pokud se takové posouzení vypracovává pro celou Unii, orgán pro bankovnictví, považuje-li to za vhodné, zveřejní výsledky každé hodnocené finanční instituce.

Orgán pro bankovnictví vypracuje ve spolupráci s ESRB a v souladu s článkem 23 jednotný přístup k identifikaci a měření systémové významnosti, zahrnující dle potřeby ukazatele kvantitativní a kvalitativní povahy.

▼B

Orgán pro bankovnictví rovněž vyvine náležitý mechanismus pro zátěžové testy, který pomůže určit instituce, jež mohou představovat systémové riziko. Tyto instituce musí podléhat zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků podle článku 25.

Aniž jsou dotčeny akty uvedené v čl. 1 odst. 2, vypracuje orgán pro bankovnictví podle potřeby dodatečné obecné pokyny a doporučení pro finanční instituce, aby se zohlednilo systémové riziko představované těmito institucemi.

Orgán pro bankovnictví zajistí, aby se systémové riziko představované finančními institucemi zohlednilo při přípravě návrhu regulačních technických norem a prováděcích technických norem v oblastech stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Evropského parlamentu, Rady nebo Komise, nebo z vlastní iniciativy může orgán pro bankovnictví provádět šetření u určitého typu finančních institucí nebo typu produktu nebo způsobu chování s cílem posoudit případné hrozby pro stabilitu finančního systému nebo ochranu zákazníků či spotřebitelů.

Společný výbor zajistí celkovou a meziodvětvovou koordinaci činností prováděných v souladu s tímto článkem.

Orgán pro bankovnictví vypracuje po konzultaci s ESRB kritéria pro zjišťování a měření systémového rizika a vhodný systém zátěžového testování, který bude zahrnovat hodnocení toho, nakolik se potenciál systémového rizika, které finanční instituce představují nebo které jim hrozí, může zvýšit v zátěžových situacích, včetně potenciálního systémového rizika souvisejícího se životním prostředím. Finanční instituce, které mohou představovat systémové riziko, podléhají zpřísněnému dohledu a v případě potřeby ozdravným postupům a postupům pro řešení úpadků uvedeným v článku 25.

Orgán pro bankovnictví při vytváření kritérií pro zjišťování a měření systémového rizika představovaného finančními institucemi plně zohlední příslušné mezinárodní přístupy, včetně přístupů vytvořených Radou pro finanční stabilitu, Mezinárodním měnovým fondem a Bankou pro mezinárodní platby.

Orgán pro bankovnictví zajistí, že bude mít neustále k dispozici specializované kapacity, které mu umožní účinně reagovat na vznik systémových rizik uvedených v článcích 22 a 23, a zejména ve vztahu k institucím, které představují systémové riziko.

Orgán pro bankovnictví plní úkoly, které mu jsou svěřeny tímto nařízením a právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, a přispívá k zajištění soudržného a koordinovaného režimu řízení a řešení krizí v Unii.

Orgán pro bankovnictví přispívá k vytváření a koordinaci účinných, konzistentních a aktualizovaných ozdravných plánů a plánů řešení úpadků finančních institucí a aktivně se na vytváření těchto plánů podílí. Orgán pro bankovnictví se rovněž v případech, kdy je tak stanoveno v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2, podílí na vypracování postupů pro mimořádné situace a preventivních opatření k minimalizaci systémového dopadu případných úpadků.

Orgán pro bankovnictví může organizovat a provádět srovnávací hodnocení výměny informací a společných činností výboru uvedeného v nařízení (EU) č. 806/2014 a vnitrostátních orgánů příslušných k řešení krize z členských států, které se neúčastní jednotného mechanismu pro řešení krizí, při řešení krize přeshraničních skupin, aby posílil účinnost a jednotnost výsledků řešení krize. K tomuto účelu vypracuje orgán pro bankovnictví metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání.

Orgán pro bankovnictví může určit osvědčené postupy zaměřené na usnadňování řešení úpadků institucí, zejména skupin působících přeshraničně, a to způsoby, které zamezují přenosu nákazy, a zároveň zajistit dostupnost vhodných nástrojů včetně dostatečných zdrojů, jež dané instituci nebo skupině umožní řešit úpadek řádně, nákladově efektivním způsobem a včas.

Orgán pro bankovnictví může vypracovat regulační technické normy a prováděcí technické normy v mezích stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 postupem stanoveným v článcích 10 až 15.

Orgán pro bankovnictví přispívá k posílení evropské soustavy vnitrostátních systémů pojištění vkladů, a to tím, že jedná v rámci pravomocí, které mu svěřilo toto nařízení, s cílem zajistit správné uplatňování směrnice 94/19/ES, aby se tak zajistilo patřičné financování vnitrostátních systémů pojištění vkladů prostřednictvím příspěvků finančních institucí, a to včetně institucí, které jsou usazeny a přijímají vklady v Unii, ale jejich sídlo se nachází mimo Unii, jak stanoví směrnice 94/19/ES, a aby se zajistila vysoká úroveň ochrany pro všechny vkladatele v rámci harmonizovaného systému v celé Unii, čímž zůstává stabilizující bezpečnostní úloha systémů vzájemných záruk nenarušená, za předpokladu, že jsou v souladu s právními předpisy Unie.

Článek 16 o pravomocích orgánu pro bankovnictví, pokud jde o přijímání obecných pokynů a doporučení, se použije na systémy pojištění vkladů.

Orgán pro bankovnictví může vypracovat regulační technické normy a prováděcí technické normy v mezích stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 postupem stanoveným v článcích 10 až 15.

Přezkum tohoto nařízení stanovený v článku 81 se bude zabývat zejména sbližováním evropské soustavy vnitrostátních systémů pojištění vkladů.

Orgán pro bankovnictví přispívá k rozvoji metod řešení úpadků finančních institucí, zejména těch, které mohou představovat systémové riziko, a to způsoby, které zamezí přenosu nákazy a umožní řádné a včasné ukončení činnosti těchto institucí, přičemž uvedené metody případně zahrnují soudržné a stabilní mechanismy financování, je-li to vhodné.

Orgán pro bankovnictví posuzuje nezbytnost systému konzistentních, stabilních a důvěryhodných mechanismů financování, které zahrnují vhodné nástroje financování spojené se souborem koordinovaných opatření pro řízení krizí.

▼B

Orgán pro bankovnictví přispívá k činnostem, které se týkají zajištění rovných podmínek a kumulovaných dopadů systémů odvodů a příspěvků ze strany finanční institucí, jež by mohly být zavedeny s cílem zajistit spravedlivé sdílení zátěže a motivovat k omezování systémového rizika jakožto součást soudržného a důvěryhodného rámce pro řešení krizí.

▼M8 —————

▼B

Příslušné orgány mohou se souhlasem orgánu, na nějž mají být úkoly či povinnosti delegovány, delegovat úkoly a povinnosti na orgán pro bankovnictví nebo na jiné příslušné orgány za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou stanovit konkrétní podmínky pro delegování povinností, které musí být splněny dříve, než jejich příslušné orgány uzavřou takové dohody o delegování, a mohou omezit rozsah delegování na to, co je nezbytně nutné pro účinný dohled nad finančními institucemi nebo skupinami působícími přeshraničně.

Orgán pro bankovnictví povzbuzuje a podporuje delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány tak, že určí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje uplatňování osvědčených postupů.

Delegování povinností vede k přenesení pravomocí stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2. Postupy, vymáhání a správní a soudní přezkum v souvislosti s delegovanými povinnostmi se řídí právem pověřeného orgánu.

Příslušné orgány informují orgán pro bankovnictví o dohodách o delegování, které hodlají uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich orgán pro bankovnictví informován.

Orgán pro bankovnictví může vydat stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.

Orgán pro bankovnictví vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.

Orgán pro bankovnictví hraje aktivní úlohu při budování společné unijní kultury dohledu a jednotných zásad dohledu i při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celé Unie. Vykonává alespoň tyto činnosti:

▼M8

▼M8

▼B

▼M8

▼M8

Orgán pro bankovnictví může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Orgán pro bankovnictví pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených příslušných orgánů. Při plánování a provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného příslušného orgánu, včetně veškerých relevantních informací poskytnutých orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 35 a veškerých relevantních informací od zúčastněných subjektů.

Pro účely tohoto článku zřídí orgán pro bankovnictví ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené výlučně ze zaměstnanců tohoto orgánu a příslušných orgánů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu pro bankovnictví. Předseda po konzultaci se správní radou a po otevřené výzvě k účasti navrhne předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení , které schválí rada orgánů dohledu. Návrh se považuje za přijatý, nepřijme-li rada orgánů dohledu do 10 dnů ode dne, kdy jej předseda navrhnul, rozhodnutí o jeho zamítnutí.

Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

Orgán pro bankovnictví vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 3a. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími zprávami o srovnávacím hodnocení a zajištěny rovné podmínky. Správní rada zejména posoudí, zda byla metodika uplatňována stejným způsobem. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 16 a stanovisek na základě čl. 29 odst. 1 písm. a).

Pokud se orgán pro bankovnictví s ohledem na výsledek srovnávacího hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie použitelných na finanční instituce nebo příslušné orgány, předloží stanovisko Komisi.

Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení zpracuje orgán pro bankovnictví navazující zprávu. Navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme rada orgánů dohledu v souladu s čl. 44 odst. 3a. Při vypracovávání této zprávy konzultuje výbor pro srovnávací hodnocení správní radu, aby byla zachována konzistentnost s dalšími navazujícími zprávami. Navazující zpráva mimo jiné zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření provedených příslušnými orgány, jež jsou předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na následná opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení.

Výbor pro srovnávací hodnocení po konzultaci s příslušnými orgány, které jsou předmětem srovnávacího hodnocení, určí odůvodněná hlavní zjištění, která z něj plynou. Orgán pro bankovnictví zveřejní odůvodněná hlavní zjištění srovnávacího hodnocení a následné zprávy uvedené v odstavci 6. Pokud se odůvodněná hlavní zjištění orgánu pro bankovnictví liší od zjištění, která učinil výbor pro srovnávací hodnocení, předá orgán pro bankovnictví zjištění tohoto výboru důvěrnou cestou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi. Má-li příslušný orgán, jenž je předmětem srovnávacího hodnocení, obavu, že by zveřejnění odůvodněných hlavních zjištění orgánu pro bankovnictví představovalo riziko pro stabilitu finančního systému, má možnost postoupit věc radě orgánů dohledu. Rada orgánů dohledu může rozhodnout, že tyto výňatky zveřejněny nebudou.

Pro účely tohoto článku předkládá správní rada návrh pracovního plánu srovnávacích hodnocení na nadcházející dva roky, jenž odráží mimo jiné zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání koordinační skupiny uvedené v článku 45b. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu. Pracovní plán srovnávacích hodnocení se zveřejní. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán pro bankovnictví rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.

Orgán pro bankovnictví plní obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, zejména v případě, že by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Unie.

Orgán pro bankovnictví podporuje koordinovanou reakci Unie, mimo jiné tak, že:

▼B

▼M1

▼B

▼M1

▼M8

▼M8

▼M1

S cílem přispět k zavedení jednotného evropského přístupu k technologickým inovacím podporuje orgán pro bankovnictví s případnou pomocí výboru pro ochranu spotřebitele a finanční inovace sbližování dohledu, čímž usnadňuje subjektům nebo produktům založeným na technologických inovacích vstup na trh, zejména prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů. Je-li to vhodné, může orgán pro bankovnictví přijmout obecné pokyny či doporučení v souladu s článkem 16.

Orgán pro bankovnictví sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), ESRB, Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a slabých místech. Orgán pro bankovnictví do svého posouzení zahrne analýzu trhů, na nichž finanční instituce působí, a posouzení dopadů možného vývoje trhu na tyto instituce.

Orgán pro bankovnictví iniciuje a koordinuje v rámci celé Unie posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. Za tímto účelem vypracuje:

▼M8

▼M1

▼M8

▼M8

Aniž jsou dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (EU) č. 1092/2010, předkládá orgán pro bankovnictví tato posouzení trendů, možných rizik a slabých míst v oblasti své působnosti, ve spojení s přehledem ukazatelů rizik uvedeným v čl. 22 odst. 2 tohoto nařízení, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB jednou ročně a v případě potřeby častěji.

▼B

Orgán pro bankovnictví zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a slabých míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

Pro účely provádění celounijního posouzení odolnosti finančních institucí, podle tohoto článku, může orgán pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v článku 35 požadovat veškeré potřebné informace přímo od uvedených finančních institucí. Může rovněž požadovat, aby příslušné orgány prováděly zvláštní přezkumy. Může po příslušných orgánech žádat, aby prováděly kontroly na místě, a to i za účasti orgánu pro bankovnictví v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 21, aby byla zajištěna srovnatelnost a spolehlivost metod, postupů a výsledků.

Orgán pro bankovnictví může požadovat, aby příslušné orgány od finančních institucí vyžadovaly, aby informace, jež musí poskytovat podle odstavce 3a, předložily k nezávislému auditu.

Orgán pro bankovnictví zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a slabých míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy) prostřednictvím společného výboru.

Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů členských států a Unie, může orgán pro bankovnictví navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s regulačními orgány, orgány dohledu a případně orgány příslušnými k řešení krizí, mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných nebo vícestranných dohod s těmito třetími zeměmi.

Orgán pro bankovnictví napomáhá Komisi při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se regulačních režimů a režimů dohledu ve třetích zemích, a to na základě konkrétní žádosti Komise o radu, nebo jestliže mu to ukládají legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2.

Se zvláštním zřetelem na důsledky pro finanční stabilitu, integritu trhu, ochranu investorů a fungování vnitřního trhu sleduje orgán pro bankovnictví v rozsahu, v jakém jsou relevantní pro posouzení rovnocennosti na základě rizik, příslušný vývoj v oblasti regulace a dohledu a případně řešení krizí, jakož i postupy v oblasti vymáhání a vývoj na trzích ve třetích zemích, pro něž Komise přijala rozhodnutí o rovnocennosti na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny specifické požadavky stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 a při dodržení podmínek uvedených v odstavci 1 druhé větě tohoto článku spolupracuje orgán pro bankovnictví, pokud možno s relevantními příslušnými orgány a případně rovněž s orgány příslušnými k řešení krize třetích zemí, jejichž regulační a dohledové režimy byly uznány za rovnocenné. Tato spolupráce v zásadě probíhá na základě správních dohod uzavřených s relevantními orgány uvedených třetích zemí. Při sjednávání těchto správních dohod do nich orgán pro bankovnictví začlení ustanovení o těchto aspektech:

V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů dohledu v Unii a posílení mezinárodní koordinace v oblasti dohledu může orgán pro bankovnictví vypracovat vzory správních dohod. Příslušné orgány se vynasnaží tyto vzory dohod používat.

Orgán pro bankovnictví přispívá v rámci svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech.

Příslušné orgány poskytnou orgánu pro bankovnictví na jeho žádost veškeré informace, ve stanoveném formátu, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, za předpokladu, že mají zákonný přístup k příslušným informacím. Tyto informace musí být, pravdivé, celistvé, úplné a včasné.

Orgán pro bankovnictví může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu a ve stanoveném formátu nebo prostřednictvím srovnatelných šablon, které schválil. Pro tyto žádosti se pokud možno použijí jednotné formáty pro předkládání zpráv.

Na řádně odůvodněnou žádost příslušného orgánu mu orgán pro bankovnictví poskytne veškeré informace, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit své úkoly v souladu s povinností zachovávat služební tajemství, kterou stanoví příslušné odvětvové právní předpisy a článek 70.

Před vyžádáním informací podle tohoto článku a aby se zabránilo zdvojování oznamovacích povinností orgán pro bankovnictví zohlední existující statistiky vypracovávané a šířené Evropským statistickým systémem a Evropským systémem centrálních bank.

Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány neposkytnou včas, může orgán pro bankovnictví předložit řádně odůvodněnou žádost jiným orgánům dohledu, ministerstvu odpovědnému za finance, pokud má ministerstvo k dispozici obezřetnostní informace, národní centrální bance nebo statistickému úřadu dotčeného členského státu.

Pokud nejsou k dispozici úplné či pravdivé informace nebo nejsou poskytnuty včas v souladu s odstavci 1 či 5, může orgán pro bankovnictví na základě řádně odůvodněné žádosti požadovat informace přímo od:

Adresáti této žádosti poskytnou orgánu pro bankovnictví ihned a bez zbytečného prodlení srozumitelné, pravdivé a, úplné informace.

▼B

Orgán pro bankovnictví informuje dotyčné příslušné orgány o žádostech podle tohoto odstavce a odstavce 5.

Na žádost orgánu pro bankovnictví jsou příslušné orgány orgánu pro bankovnictví při shromažďování informací nápomocny.

Orgán pro bankovnictví může používat důvěrné informace získané podle tohoto článku pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.

Pokud adresát žádosti podle odstavce 6 neposkytne srozumitelné, pravdivé a úplné informace, orgán pro bankovnictví případně sdělí tuto skutečnost Evropské centrální bance a informuje příslušné orgány dotčených členských států, které v souladu s vnitrostátním právem s orgánem pro bankovnictví spolupracují s cílem zajistit neomezený přístup k těmto informacím a k veškerým dokumentům, účetním knihám či záznamům, k nimž má adresát zákonný přístup, aby bylo možné tyto informace ověřit.

Orgán pro pojišťovnictví úzce a pravidelně spolupracuje s ESRB.

Orgán pro bankovnictví předkládá pravidelně ESRB včasné informace nezbytné pro plnění jejích úkolů. Jakékoli údaje nezbytné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné podobě, neprodleně poskytne ESRB na její odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku 15 nařízení (EU) č. 1092/2010. Orgán pro bankovnictví ve spolupráci s ESRB zavede odpovídající interní postupy týkající se předávání důvěrných informací, zejména informací o jednotlivých finančních institucích.

Jakmile orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, projedná toto varování nebo doporučení na příštím zasedání rady orgánů dohledu nebo ve vhodných případech dříve, aby posoudil důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů, jakož i případná následná opatření.

Jestliže orgán pro bankovnictví obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému orgánu, využije v příslušných případech pravomocí, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, aby zajistil včasná následná opatření.

Na podporu konzultací se subjekty působícími v oblastech souvisejících s úkoly orgánu pro bankovnictví se zřídí skupina subjektů působících v bankovnictví. S touto skupinou se konzultují opatření přijímaná v souladu s články 10 až 15 týkající se regulačních technických norem a prováděcích technických norem a v případě, že se nevztahují na jednotlivé finanční instituce, s článkem 16 týkajícím se obecných pokynů a doporučení. Pokud musí být v naléhavých případech přijata opatření a konzultace není možná, je skupina subjektů působících v bankovnictví co nejdříve informována.

Skupina subjektů působících v bankovnictví se skládá z 30 členů. Tyto členy tvoří:

Členy skupiny subjektů působících v bankovnictví jmenuje rada orgánů dohledu na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení. Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající zohlednění rozmanitosti odvětví bankovnictví, zeměpisnou rovnováhu a rovné zastoupení mužů a žen, jakož i jednotlivých subjektů z celé Unie. Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví jsou vybíráni na základě své kvalifikace, schopností, příslušných znalostí a prokázané odbornosti.

Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví si zvolí ze svých členů předsedu. Funkční období předsedy je dva roky.

Orgán pro bankovnictví poskytne veškeré nezbytné informace, s výhradou služebního tajemství podle článku 70 tohoto nařízení, a zajistí pro skupinu subjektů působících v bankovnictví potřebnou podporu sekretariátu. Členům skupiny subjektů působících v bankovnictví zastupujícím neziskové organizace, s výjimkou zástupců finančních institucí, je poskytnuta odpovídající náhrada. Výše této náhrady vezme v úvahu přípravnou a navazující práci členů a je přinejmenším stejná jako sazby náhrad pro úředníky v souladu s hlavou V kapitolou 1 oddílem 2 služebního řádu úředníků a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ( 26 ) (dále jen „služební řád“). Skupina subjektů působících v bankovnictví může zřizovat pracovní skupiny k technickým otázkám. Funkční období členů skupiny subjektů působících v bankovnictví je čtyři roky a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

▼B

Členové skupiny subjektů působících v bankovnictví mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

Skupina subjektů působících v bankovnictví radí orgánu pro bankovnictví ve všech otázkách souvisejících s úkoly orgánu pro bankovnictví, se zvláštním zaměřením na úkoly uvedené v článcích 10 až 16, 29, 30 a 32.

Skupina subjektů působících v bankovnictví přijme dvoutřetinovou většinou svých členů svůj jednací řád.

Orgán pro bankovnictví zveřejní rady skupiny subjektů působících v bankovnictví, samostatné rady svých členů a výsledky svých konzultací, jakož i informace o tom, jak byly rady a výsledky konzultací zohledněny.

Orgán pro bankovnictví zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 18 nebo 19 nijak nezasahovalo do fiskálních pravomocí členských států.

Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 19 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro bankovnictví a Komisi do dvou týdnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro bankovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.

V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví pozastavuje.

Do jednoho měsíce od oznámení členského státu orgán pro bankovnictví informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, pozměňuje, či zrušuje. Je-li rozhodnutí potvrzeno nebo pozměněno, orgán pro bankovnictví uvede, že fiskální pravomoci nejsou dotčeny.

Jestliže orgán pro bankovnictví své rozhodnutí potvrdí, rozhodne Rada většinou odevzdaných hlasů na jednom ze svých zasedání do dvou měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví informoval členský stát ve smyslu čtvrtého pododstavce, o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví potvrzuje.

Jestliže Rada po posouzení záležitosti nepotvrdí rozhodnutí orgánu pro bankovnictví svým rozhodnutím podle pátého pododstavce, rozhodnutí orgánu pro bankovnictví se zrušuje.

Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 18 odst. 3 zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může orgánu pro bankovnictví, Komisi a Radě do tří pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí orgánu pro bankovnictví sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení členský stát jednoznačně a konkrétně vysvětlí, z jakých důvodů a jakým způsobem rozhodnutí zasahuje do jeho fiskálních pravomocí.

V případě takového oznámení se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví pozastavuje.

Do deseti pracovních dní Rada svolá zasedání a prostou většinou svých členů rozhodne o tom, zda se rozhodnutí orgánu pro bankovnictví zrušuje.

Jestliže Rada po posouzení záležitosti nezruší rozhodnutí orgánu pro bankovnictví svým rozhodnutím podle čtvrtého pododstavce, pozastavení rozhodnutí orgánu pro bankovnictví se ukončuje.

Jestliže Rada přijala v souladu s odstavcem 3 rozhodnutí nezrušit rozhodnutí orgánu pro bankovnictví podle čl. 18 odst. 3 a dotčený členský stát se stále domnívá, že toto rozhodnutí orgánu pro bankovnictví zasahuje do jeho fiskálních pravomocí, může to členský stát oznámit Komisi a orgánu pro bankovnictví a požádat Radu, aby záležitost znovu posoudila. Dotčený členský stát jasně odůvodní, proč s rozhodnutím Rady nesouhlasí.

Do čtyř týdnů od oznámení podle prvního pododstavce Rada potvrdí své původní rozhodnutí nebo přijme nové rozhodnutí podle odstavce 3.

Uvedenou lhůtu čtyř týdnů může Rada prodloužit o další čtyři týdny, vyžadují-li to zvláštní okolnosti případu.

Jakékoli zneužití tohoto článku, zejména v souvislosti s rozhodnutím orgánu pro bankovnictví, které nemá významný nebo zásadní fiskální dopad, je zakázáno jakožto neslučitelné s vnitřním trhem.

Při přijímání rozhodnutí podle článků 17, 18 a 19 postupuje orgán pro bankovnictví v souladu s odstavci 2 až 6 tohoto článku.

Orgán pro bankovnictví všem adresátům rozhodnutí oznámí v jejich úředním jazyce svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, v níž může adresát vyjádřit své stanovisko k předmětu rozhodnutí, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky dané záležitosti. Adresát může vyjádřit své stanovisko ve svém úředním jazyce. Ustanovení první věty se použije obdobně na doporučení podle čl. 17 odst. 3.

Rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí obsahovat důvody, z nichž vychází.

Adresáti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví musí být informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

Jestliže orgán pro bankovnictví přijme rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 nebo 4, přezkoumává toto rozhodnutí v přiměřených intervalech.

Rozhodnutí, jež orgán pro bankovnictví přijímá podle článků 17, 18 nebo 19, se zveřejňují. Zveřejňuje se totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, ledaže je takové zveřejnění v rozporu s oprávněnými zájmy této finanční instituce nebo s ochranou jejího obchodního tajemství nebo by mohlo vážně ohrozit řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části.

Jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo příslušné orgány mohou podat odvolání proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví uvedenému v článku 17, 18 nebo 19 či jinému rozhodnutí přijatému orgánem pro bankovnictví v souladu s akty Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně orgánu pro bankovnictví do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k oznámení nedošlo, do tří měsíců ode dne, kdy orgán pro bankovnictví své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo odvolání podáno, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují.

Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. Ve stanovených lhůtách vyzve účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření k jeho oznámením nebo sdělením ostatních účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

Odvolací senát může potvrdit rozhodnutí přijaté příslušným orgánem orgánu pro bankovnictví nebo věc postoupit příslušnému orgánu orgánu pro bankovnictví. Tento orgán bude vázán rozhodnutím odvolacího senátu a přijme pozměněné rozhodnutí týkající se dané věci.

Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.

Rozhodnutí odvolacího senátu musí obsahovat odůvodnění a orgán pro bankovnictví je zveřejní.

Proti rozhodnutí odvolacího senátu nebo v případech, v nichž odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví lze podle článku 263 Smlouvy o fungování EU podat žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

V souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU mohou členské státy a orgány Unie, jakož i jakákoli fyzická nebo právnická osoba podat proti rozhodnutí orgánu pro bankovnictví žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

V případě, že orgán pro bankovnictví má povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudního dvora Evropské unie podat žalobu pro nečinnost podle článku 265 Smlouvy o fungování EU.

Orgán pro bankovnictví musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie.

Příjmy orgánu pro bankovnictví, evropského subjektu v souladu s článkem 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 27 ) (dále jen „finanční nařízení“) tvoří v různých kombinacích především:

▼B

▼M8

Výdaje orgánu pro bankovnictví zahrnují alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu, odborné vzdělávání a provoz.

Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů orgánu pro bankovnictví, které se zahrnou do rozpočtu orgánu pro bankovnictví.

Výkonný ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh jednotného programového dokumentu orgánu pro bankovnictví na tři následující rozpočtové roky, uvádějící odhadované příjmy a výdaje, jakož i informace o zaměstnancích na základě ročních a víceletých pracovních programů tohoto orgánu, a spolu s plánem pracovních míst jej předloží správní radě a radě orgánů dohledu.

Rada orgánů dohledu na základě návrhu schváleného správní radou přijme návrh jednotného programového dokumentu na tři následující rozpočtové roky.

Správní rada jednotný programový dokument do 31. ledna předloží Komisi, Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému účetnímu dvoru.

Komise s přihlédnutím k jednotnému programovému dokumentu zanese do návrhu rozpočtu Unie ty položky odhadu, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a částku vyrovnávacího příspěvku, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

Evropský parlament a Rada přijmou plán pracovních míst orgánu pro bankovnictví. Evropský parlament a Rada schválí prostředky pro vyrovnávací příspěvek pro orgán pro bankovnictví.

Rada orgánů dohledu přijme rozpočet orgánu pro bankovnictví. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

Správní rada bez zbytečného odkladu oznámí Evropskému parlamentu a Radě svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov.

Aniž jsou dotčeny články 266 a 267 finančního nařízení, vyžaduje se schválení Evropským parlamentem a Radou pro jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční nebo dlouhodobý dopad na financování rozpočtu orgánu pro bankovnictví, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov, včetně ujednání o výpovědi.

Výkonný ředitel jedná jako schvalující úředník a plní roční rozpočet orgánu pro bankovnictví.

Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku. Článek 70 nebrání orgánu pro bankovnictví, aby na vyžádání poskytl Účetnímu dvoru jakékoli informace, které spadají do jeho pravomoci.

Do 1. března následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví účetnímu Komise požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu stanovenými uvedeným účetním.

Do 31. března následujícího roku účetní orgánu pro bankovnictví rovněž zašle členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení.

Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu pro bankovnictví v souladu s článkem 246 finančního nařízení vypracuje účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku tohoto orgánu. Výkonný ředitel ji zašle radě orgánů dohledu, která k ní vydá stanovisko.

Do 1. července následujícího roku zašle účetní orgánu pro bankovnictví konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem rady orgánů dohledu účetnímu Komise, Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září a zároveň zašle tuto odpověď v kopii správní radě a Komisi.

Výkonný ředitel v souladu s čl. 261 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí orgánu pro bankovnictví před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Orgán pro bankovnictví poskytne odůvodněné stanovisko k postoji Evropského parlamentu a k jakýmkoli jiným připomínkám Evropského parlamentu sděleným v průběhu udělení absolutoria.

Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán pro bankovnictví bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ( 29 ).

Orgán pro bankovnictví přistoupí k Interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům a neprodleně přijme příslušná ustanovení pro všechny zaměstnance orgánu pro bankovnictví.

Rozhodnutí o financování a na ně navazující dohody a prováděcí nástroje musí obsahovat ustanovení o tom, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem pro bankovnictví a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

Na zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně jeho výkonného ředitele a předsedy, se vztahuje služební řád, pracovní řád ostatních zaměstnanců a společná pravidla přijatá orgány Unie pro uplatňování těchto řádů.

Správní rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.

Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává orgán pro bankovnictví pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád, a pravomoci, které orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy svěřuje pracovní řád.

Správní rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států k orgánu pro bankovnictví.

V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán pro bankovnictví v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.

Osobní finanční a kárnou odpovědnost zaměstnanců orgánu pro bankovnictví vůči orgánu pro bankovnictví se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu pro bankovnictví.

Na členy rady orgánů dohledu a všechny zaměstnance orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán pro bankovnictví na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství ve smyslu článku 339 Smlouvy o fungování EU a příslušných ustanovení právních předpisů Unie, a to i po skončení jejich funkcí.

Aniž jsou dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při plnění svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.

▼M8

Povinnost podle odstavce 1 tohoto článku a prvního pododstavce tohoto odstavce nebrání orgánu pro bankovnictví a příslušným orgánům ve využívání informací při vymáhání legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při právních postupech pro přijímání rozhodnutí.

Správní rada a rada orgánů dohledu zajistí, aby se na fyzické osoby, které přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu pro bankovnictví, včetně úředníků a jiných osob pověřených pro tento účel správní radou a radou orgánů dohledu nebo jmenovaných příslušnými orgány, vztahovala povinnost zachovávat služební tajemství rovnocenná povinnosti podle odstavců 1 a 2.

Odstavce 1 a 2 nebrání výměně informací mezi orgánem pro bankovnictví a příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Unie vztahujícími se na finanční instituce.

Orgán pro bankovnictví uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ( 30 ).

Na dokumenty, které má orgán pro bankovnictví k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

Správní rada přijme praktická prováděcí opatření k nařízení (ES) č. 1049/2001.

Rozhodnutí přijímaná orgánem pro bankovnictví v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem Evropské unie následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

Na orgán pro bankovnictví se vztahuje nařízení Rady č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství ( 32 ).

O vnitřním jazykovém režimu orgánu pro bankovnictví rozhoduje správní rada.

Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu pro bankovnictví zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Účast na činnosti orgánu pro bankovnictví je otevřená třetím zemím, které uzavřely s Unií dohody, v jejichž důsledku přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti působnosti orgánu pro bankovnictví podle čl. 1 odst. 2.

Orgán pro bankovnictví může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1, které uplatňují právní předpisy, jež byly uznány za rovnocenné v oblastech působnosti orgánu pro bankovnictví uvedených v čl. 1 odst. 2, jak je stanoveno v mezinárodních dohodách uzavřených Unií v souladu s článkem 216 Smlouvy o fungování EU.

Na základě příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavcích 1 a 2 budou přijata opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí uvedených v odstavci 1 do činnosti orgánu pro bankovnictví, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů, kdy na tom mají přímý zájem.

Odchylně od článku 68 jsou všechny pracovní smlouvy a dohody o dočasném přidělení uzavřené CEBS nebo jeho sekretariátem a platné ke dni 1. ledna 2011 nadále plněny až do uplynutí jejich doby platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.

Všem zaměstnancům s uzavřenou smlouvou podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy o dočasném zaměstnání podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst orgánu pro bankovnictví.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost je orgánem oprávněným uzavírat smlouvy provedeno vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance, kteří mají smlouvy s CEBS nebo jeho sekretariátem, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány. Postupy vnitřního výběrového řízení plně zohlední kvalifikaci a zkušenosti prokázané danou osobou při plnění jejích povinností před přechodem na nové místo.

V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí je úspěšným žadatelům nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.

Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy o dočasném zaměstnání nebo kterým není nabídnuta smlouva o dočasném zaměstnání podle odstavce 2.

Komise do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky zveřejní obecnou zprávu o zkušenostech získaných z činnosti orgánu pro bankovnictví a z postupů stanovených v tomto nařízení. Tato zpráva mimo jiné zhodnotí:

▼M8

▼B

Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:

V rámci obecné zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise po konzultaci se všemi relevantními orgány a zúčastněnými subjekty provede komplexní posouzení uplatňování článku 9c.

Komise po konzultaci se všemi relevantními příslušnými orgány a zúčastněnými subjekty provede v rámci vypracování obecné zprávy podle odstavce 1 tohoto článku komplexní posouzení plnění, fungování a účinnosti konkrétních úkolů souvisejících s předcházením praní peněz a financování terorismu a bojem proti nim a svěřených orgánu pro bankovnictví podle čl. 1 odst. 2, čl. 8 odst. 1 písm. l) a článků 9a, 9b, 17 a 19 tohoto nařízení. V rámci svého posouzení Komise provede analýzu vzájemného působení mezi těmito úkoly a úkoly, které byly svěřeny Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), jakož i právní použitelnosti pravomocí orgánu pro bankovnictví v rozsahu, v němž mu umožňují jednat na základě vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby. Kromě toho Komise na základě komplexní analýzy nákladů a přínosů, jakož i v návaznosti na cíl zajištění jednotnosti, účinnosti a efektivity důkladně prověří možnost, že se zvláštními úkoly v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim pověří některá stávající nebo nová agentura Unie.

V souvislosti s přímým dohledem nad institucemi nebo infrastrukturami s celoevropskou působností a s ohledem na vývoj na trhu, stabilitu vnitřního trhu a soudržnost Unie jako celku vypracuje Komise výroční zprávu, v níž vyhodnotí, zda je vhodné svěřovat orgánu pro bankovnictví další pravomoci dohledu v této oblasti.

Tato zpráva a případně veškeré související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.