2008/105/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES

o normách environmentální kvality a o prevenci a omezování znečištění povrchových vod, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/105/ES

ze dne 16. prosince 2008

(Úř. věst. L 348 24.12.2008, s. 84)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013,	L 226	1	24.8.2013
►M2	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2026/805 ze dne 30. března 2026,	L 805	1	20.4.2026

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/105/ES

ze dne 16. prosince 2008

Článek 1

Předmět

S cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod a v souladu s ustanoveními a cíli článku 4 směrnice 2000/60/ES stanoví tato směrnice normy environmentální kvality (NEK) pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle článku 16 uvedené směrnice.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 2000/60/ES a v článku 2 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod ( 1 ).

Kromě toho se použijí tyto definice:

„Matricí“ se rozumí složka vodního prostředí, jako je voda, sedimenty nebo biota.

„Biotickým taxonem“ se rozumí vodní taxon odpovídající taxonomickému zařazení „podkmene“, „třídy“ nebo jejich ekvivalentu;

„Ukazatelem znečištění“ se rozumí parametr, který lze monitorovat tak, aby poskytoval hodnotu, která je reprezentativní pro úroveň nebo koncentraci znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek, a tedy i pro riziko, které představují.

Článek 3

Normy environmentální kvality

Aniž je dotčen odstavec 1a, členské státy použijí pro útvary povrchových vod NEK stanovené v části A přílohy I a uplatňují tyto NEK v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy I.

1a.

Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z této směrnice ve znění platném ke dni 13. ledna 2009 a zejména dosažení dobrého chemického stavu povrchových vod, pokud jde o látky a NEK v ní uvedené, členské státy uplatňují NEK stanovené v části A přílohy I, pokud jde o:

látky uvedené pod čísly 2, 5, 15, 20, 22, 23, 28 v části A přílohy I, pro něž byly stanoveny revidované NEK s účinkem od 22. prosince 2015, s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod u těchto látek do 22. prosince 2021, a to prostřednictvím programů opatření uvedených v plánech povodí z roku 2015 vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, a

ii)

nově určené látky uvedené pod čísly 34 až 45 v části A přílohy I s účinkem od 22. prosince 2018 s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod u těchto látek do 22. prosince 2027 a zamezit zhoršení chemického stavu v útvarech povrchových vod, pokud jde o tyto látky. Členské státy za tímto účelem do 22. prosince 2018 vypracují a předloží Komisi doplňující monitorovací program a předběžný program opatření vztahující se na dané látky. Konečný program opatření podle článku 11 směrnice 2000/60/ES se vypracuje do 22. prosince 2021 a měl by být proveden a plně funkční co nejdříve po tomto dni, avšak nejpozději do 22. prosince 2024;

iii)

látky uvedené pod čísly 5, 9, 13, 15, 17, 21, 23, 24, 28, 30, 34, 37, 41 a 43 v části A přílohy I, pro něž byly stanoveny revidované NEK, s účinkem od 22. prosince 2027, s cílem dosáhnout ve vztahu k těmto látkám dobrého chemického stavu povrchových vod do 22. prosince 2033 a zamezit zhoršení chemického stavu útvarů povrchových vod, pokud jde o tyto látky, a to prostřednictvím programů opatření uvedených v plánech povodí pro rok 2027 vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES;

iv)

nově určené látky uvedené pod čísly 46 až 70 v části A přílohy I s účinkem od 22. prosince 2027, s cílem dosáhnout ve vztahu k těmto látkám dobrého chemického stavu povrchových vod do 22. prosince 2039 a zamezit zhoršení chemického stavu útvarů povrchových vod, pokud jde o tyto látky; členské státy za uvedeným účelem zavedou do 22. prosince 2027 doplňující monitorovací program a do 22. prosince 2030 předběžný program opatření vztahující se na tyto látky; konečný program opatření v souladu s článkem 11 směrnice 2000/60/ES se zahrne do plánu povodí pro rok 2033 vypracovaného v souladu s čl. 13 odst. 7 uvedené směrnice.

Pokud jde o látky uvedené v bodech i) a ii) prvního pododstavce tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES.

Pokud jde o látky uvedené v bodech iii) a iv) prvního pododstavce tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v období uvedeného plánu povodí dosáhnout.

1b.

NEK stanovené na úrovni Unie pro znečišťující látky specifické pro povodí v souladu s čl. 16 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a uvedené v části C přílohy II této směrnice nebo další znečišťující látky specifické pro povodí a odpovídající NEK určené členskými státy v souladu s čl. 8d odst. 1 této směrnice nabudou účinku od začátku období plánu povodí následujícího po dni stanovení NEK s cílem dosáhnout ve vztahu k těmto znečišťujícím látkám dobrého chemického stavu povrchových vod do konce období tohoto plánu povodí a zamezit zhoršení chemického stavu v útvarech povrchových vod, pokud jde o tyto znečišťující látky.

Pokud jde o znečišťující látky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v období uvedeného plánu povodí dosáhnout.

U látek, u nichž je v části A přílohy I stanovena NEK pro biotu nebo NEK pro sediment, členské státy použijí tuto NEK pro biotu nebo NEK pro sediment.

U jiných látek, než které jsou uvedeny v prvním pododstavci, použijí členské státy NEK pro vodu stanovenou v části A přílohy I.

Členské státy se mohou v souvislosti s jednou nebo více kategoriemi povrchových vod rozhodnout použít NEK pro jinou matrici, než jaká je uvedena v odstavci 2, nebo případně pro biotické taxony jiné než uvedené v části A přílohy I.

Členské státy, které možnosti uvedené v prvním pododstavci využijí, použijí příslušné NEK stanovené v části A přílohy I, nebo pokud nejsou pro příslušnou matrici nebo biotický taxon zahrnuty NEK, zavedou takovou NEK, která zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany jako NEK stanovené v části A přílohy I.

Členské státy mohou tuto možnost použít pouze v případě, že analytická metoda používaná pro zvolenou matrici nebo biotický taxon splňuje minimální pracovní kritéria stanovená v článku 4 směrnice 2009/90/ES. Nejsou-li daná kritéria splněna pro žádnou matrici, členské státy zajistí, aby monitorování bylo prováděno za použití nejlepších dostupných technik, které nevyžadují nadměrné náklady, a aby daná metoda analýzy byla přinejmenším stejně účinná jako metoda dostupná pro matrici uvedenou v odstavci 2 tohoto článku pro příslušnou látku.

3a.

V případě, že z naměřených nebo odhadnutých koncentrací nebo emisí v životním prostředí při uplatnění NEK pro biotu nebo sediment je zjištěno potenciální riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na základě akutní expozice, členské státy zajistí, aby bylo provedeno rovněž monitorování v povrchové vodě, a použijí NPK–NEK stanovené v části A přílohy I této směrnice, je-li tato NEK stanovena.

3b.

Pokud se v souladu s článkem 5 směrnice 2009/90/ES vypočtená průměrná hodnota měření provedeného za použití nejlepších dostupných technik, které nevyžadují nadměrné náklady, označuje jako „menší než mezní hodnota kvantifikace“ a „mezní hodnota kvantifikace“ je i u takové techniky vyšší než NEK, výsledek pro tuto měřenou látku se nezohlední pro účely hodnocení celkového chemického stavu daného vodního útvaru.

Látky, pro které se používá NEK pro sedimenty nebo biotu sledují členské státy v příslušné matrici nejméně jednou ročně, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

Členské státy zahrnou do aktualizovaných plánů povodí vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES tyto informace:

tabulku mezních hodnot kvantifikace použitých analytických metod a informace o účinnosti těchto metod s ohledem na minimální pracovní kritéria stanovená v článku 4 směrnice 2009/90/ES;

pro látky, u nichž byla použita možnost uvedená v odstavci 3 tohoto článku:

důvody a východisko použití této možnosti,

ii)

případně stanovené alternativní NEK, podklady o tom, že tyto NEK zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany jako NEK stanovené v části A přílohy I, včetně údajů a metodiky použité k jejich odvození, a kategorie povrchových vod, pro něž se uplatní,

iii)

pro srovnání s informacemi uvedenými v písm. a) tohoto odstavce hodnoty kvantifikace metod analýzy pro matrice uvedené v části A přílohy I této směrnice, včetně informací o účinnosti těchto metod s ohledem na minimální pracovní kritéria stanovená v článku 4 směrnice 2009/90/ES;

odůvodnění četnosti monitorování uplatňovaného v souladu s odstavcem 4, pokud jsou monitorovací intervaly delší než 1 rok.

5a.

Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby aktualizované plány povodí vypracované v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, které obsahují výsledky a účinky opatření přijatých s cílem zamezit chemickému znečištění povrchových vod, a dílčí zpráva, která popíše pokrok dosažený při provádění plánovaného programu opatření, podle čl. 15 odst. 3 směrnice 2000/60/ES byly prostřednictvím centrálního portálu v elektronické podobě přístupné veřejnosti v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí ( 2 ).

Členské státy na základě monitorování sedimentu nebo bioty v rámci monitorování stavu povrchových vod prováděného v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES zajistí analýzu dlouhodobých trendů koncentrací prioritních látek označených v části A přílohy I jako látky, které jsou náchylné k akumulaci v sedimentu či v biotě. Členské státy přijmou opatření, jejichž cílem je s výhradou článku 4 směrnice 2000/60/ES zajistit, aby se tyto koncentrace v sedimentu nebo v biotě významně nezvýšily.

Členské státy určí četnost monitorování v sedimentu nebo v biotě tak, aby byl zajištěn dostatek údajů pro spolehlivou analýzu dlouhodobých trendů. Monitorování by mělo v zásadě probíhat každé tři roky, nelze-li na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

▼M2 —————

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 9a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění bod 3 části B přílohy I s cílem přizpůsobit jej vědeckému nebo technickému pokroku.

8a.

S cílem usnadnit provádění tohoto článku musí být v rámci stávajícího procesu provádění směrnice 2000/60/ES a pokud možno do 22. prosince 2014 vypracovány technické pokyny pro strategie monitorování a metody analýzy látek, včetně odběru vzorků a monitorování bioty.

Pokyny zahrnují zejména:

monitorování látek v biotě, jak je stanoveno v odstavcích 2 a 3 tohoto článku;

v případě nově určených látek (uvedené pod čísly 34 až 45 v části A přílohy I) a látek, pro něž jsou stanoveny přísnější NEK (uvedené pod čísly 2, 5, 15, 20, 22, 23 a 28 v části A přílohy I), analytické metody splňující minimální pracovní kritéria stanovená v článku 4 směrnice 2009/90/ES.

8b.

V případě látek, pro něž nebudou technické pokyny přijaty do 22. prosince 2014, se lhůta 22. prosince 2015 uvedená v odst. 1a bodě i) prodlouží do 22. prosince 2018, a lhůta 22. prosince 2021 stanovená v uvedeném bodu se prodlouží do 22. prosince 2027.

Článek 4

Mísící zóny

Členské státy mohou vymezit mísící zóny přilehlé k místu vypouštění. Koncentrace jedné nebo více látek uvedených v příloze I části A mohou v těchto mísících zónách překračovat příslušné NEK, pokud neovlivní dodržení těchto norem ve zbývající části daného útvaru povrchových vod.

Členské státy, jež vymezují mísící zóny, uvedou v plánech povodí vypracovaných v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES popis:

přístupů a metodických postupů použitých pro vymezení těchto zón a

opatření přijatých s cílem snížit v budoucnu rozsah mísících zón, jako jsou např. opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. k) směrnice 2000/60/ES, přezkum povolení uvedených ve směrnici 2008/1/ES nebo předchozí kroky uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. g) směrnice 2000/60/ES.

Členské státy, jež vymezují mísící zóny, zajistí, aby rozsah každé takové zóny byl:

omezen na okolí přilehlé k místu vypouštění;

přiměřený, s ohledem na koncentrace znečišťujících látek v místě vypouštění a na podmínky týkající se emisí znečišťujících látek obsažené v předchozích předpisech, jako je povolení nebo oprávnění podle čl. 11 odst. 3 písm. g) směrnice 2000/60/ES, a v jakýchkoli jiných příslušných právních předpisech Společenství v souladu s použitím nejlepších dostupných technik a s článkem 10 směrnice 2000/60/ES, zejména poté, co byly tyto předchozí předpisy revidovány.

▼M1 —————

Článek 5

Seznam emisí, vypouštění a úniků

Na základě informací shromážděných v souladu s články 5 a 8 směrnice 2000/60/ES a na základě jiných dostupných údajů vypracuje každý členský stát pro každou oblast povodí nebo část oblasti povodí na svém území seznam emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek uvedených v části A přílohy I této směrnice a všech látek označených členskými státy jako znečišťující látky specifické pro povodí.

První pododstavec se nevztahuje na emise, vypouštění a úniky každoročně elektronicky vykazované na portálu průmyslových emisí zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 ( 3 ) v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení.

Členské státy aktualizují své seznamy jako součást přezkumů uvedených v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES.

Referenčním obdobím pro stanovení hodnot v aktualizovaných seznamech je rok před rokem, v němž mají být přezkumy uvedené v čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES dokončeny.

V rámci těchto aktualizací členské státy zajistí, aby emise z bodových zdrojů do vody, které nespadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1244 nebo které nedosahují prahových hodnot pro roční vykazování stanovených v uvedeném nařízení, jakož i emise znečišťujících látek z difúzních zdrojů ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení do vody byly rovněž elektronicky vykazovány Komisi s cílem zpřístupnit je alespoň každých šest let na portálu průmyslových emisí zřízeném podle uvedeného nařízení a aby byly agregovány na úrovni každé oblasti povodí nebo její části na území členského státu.

Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví formát vykazování podle třetího pododstavce tohoto odstavce. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2 této směrnice. Při vypracovávání tohoto prováděcího aktu je Komisi v případě potřeby nápomocna agentura EEA.

Členské státy zajistí, aby plány povodí vypracované v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES obsahovaly jasný odkaz nebo internetový odkaz na všechny informace o emisích do vody zpřístupněné na portálu průmyslových emisí v souladu s odstavci 1 a 4 tohoto článku.

Článek 6

Přeshraniční znečištění

Překročí-li členský stát některé z NEK, nepovažuje se to za neplnění povinností podle této směrnice, může-li prokázat, že:

překročení způsobil zdroj znečištění mimo jeho jurisdikci;

v důsledku tohoto přeshraničního znečištění nebyl schopen podniknout účinné kroky k dodržení příslušných NEK a

použil koordinační mechanismy stanovené v článku 3 směrnice 2000/60/ES a vhodným způsobem využil ustanovení čl. 4 odst. 4, 5 a 6 této směrnice pro ty vodní útvary, jež byly přeshraničním znečištěním zasaženy.

Členské státy za okolností uvedených v odstavci 1 tohoto článku použijí mechanismus stanovený v článku 12 směrnice 2000/60/ES a poskytnou v souladu s ohlašovací povinností stanovenou v čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/60/ES Komisi nezbytné informace a přehled opatření prováděných v souvislosti s přeshraničním znečištěním v daném plánu povodí.

Článek 7

Podávání zpráv a přezkum

Na základě zpráv členských států, včetně zpráv podle článku 12 směrnice 2000/60/ES a zejména na základě zpráv o přeshraničním znečištění, Komise posoudí potřebu změny stávajících aktů, a zda jsou nutná zvláštní dodatečná opatření na úrovni celého Společenství, například omezování emisí.

Komise informuje Evropský parlament a Radu v rámci zprávy vypracované podle čl. 18 odst. 1 směrnice 2000/60/ES o

závěrech přezkumu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku;

opatřeních přijatých s cílem zmenšit rozsah mísících zón vymezených v souladu s čl. 4 odst. 1 této směrnice;

výsledcích ověření podle čl. 5 odst. 5 této směrnice;

stavu znečistění pocházejícího z území mimo Společenství.

Komise zprávu případně doplní příslušnými návrhy.

Článek 7a

Koordinace

U prioritních látek, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ( 4 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ( 5 ) nebo (ES) č. 1107/2009 ( 6 ), směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ( 7 ) nebo 2010/75/EU ( 8 ) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ( 9 ) nebo (EU) 2019/6 ( 10 ), Komise s přihlédnutím k údajům z monitorování podle čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a v rámci zprávy podle čl. 18 odst. 1 uvedené směrnice posoudí, zda jsou opatření, jež byla zavedena na úrovni Unie a členských států, dostačující k tomu, aby bylo dosaženo NEK pro prioritní látky a cíle spočívajícího v zastavení nebo postupném odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/60/ES.

Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích posouzení podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s časovým plánem stanoveným v čl. 16 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a doplní tuto zprávu případnými návrhy, mimo jiné na opatření za účelem omezování.

Pokud z výsledků uvedených ve zprávě vyplývá, že mohou být na úrovni Unie nebo členských států zapotřebí další opatření s cílem napomoci dodržování směrnice 2000/60/ES, pokud jde o konkrétní látku schválenou podle nařízení (ES) č. 1107/2009 nebo nařízení (EU) č. 528/2012, členské státy nebo Komise případně použijí s ohledem na tuto látku nebo výrobky obsahující tuto látku články 21 nebo 44 nařízení (ES) č. 1107/2009 nebo články 15 nebo 48 nařízení (EU) č. 528/2012.

V případě látek spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1907/2006 Komise případně zahájí postup uvedený v článku 59, 61 nebo 69 uvedeného nařízení.

Při uplatňování ustanovení nařízení uvedených v prvním a druhém pododstavci členské státy nebo Komise zohlední veškerá hodnocení rizik a analýzy socioekonomických podmínek a nákladů a přínosů vyžadované podle uvedených předpisů, a to i pokud jde o dostupnost alternativních látek.

Článek 8

Přezkum příloh I a II

Komise v rámci příštího přezkumu přílohy I této směrnice, který má být proveden v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES, zváží stanovení norem jakosti pro ukazatel „PFAS celkové“ v povrchových vodách a zaměří se na doplnění pokynů pro monitorování tohoto ukazatele v pitné vodě vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ( 11 ), tak aby se tyto pokyny vztahovaly na monitorování tohoto ukazatele v povrchových vodách. Členské státy se vyzývají, aby tyto pokyny pro monitorování ukazatele „PFAS celkové“ v povrchových vodách již uplatňovaly a aby vykazovaly údaje v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES. S ohledem na toxicitu, perzistenci a rozšíření kyseliny trifluoroctové (TFA) v životním prostředí Komise v rámci příštího přezkumu zváží možnost samostatně stanovit v příloze I této směrnice normu jakosti pro kyselinu trifluoroctovou.

Do přílohy III této směrnice jsou zahrnuty parametr pro součet bisfenolů a parametry pro součet (součty) vybraných pesticidů podle způsobu účinku a vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku. Komise v rámci příštího přezkumu přílohy I této směrnice, který má být proveden v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES, přezkoumá možné zahrnutí těchto parametrů na seznam prioritních látek a případně stanoví NEK. Komise v rámci příštího přezkumu rovněž zváží, zda by bylo možné ke stanovení NEK pro celkové množství bisfenolů, celkové množství pesticidů a celkové množství léčivých přípravků v povrchových vodách zaujmout přístup založený na posouzení rizik, který by se opíral o vhodné monitorovací metody.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 9a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění část B přílohy II s cílem přizpůsobit ji vědeckému a technickému pokroku.

Článek 8a

Zvláštní ustanovení pro některé látky

Aniž jsou dotčeny požadavky oddílu 1.4.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES, pokud jde o znázornění celkového chemického stavu a cíle a povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a), čl. 11 odst. 3 písm. k) a čl. 16 odst. 6 uvedené směrnice, mohou členské státy v rámci plánů povodí vypracovaných v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES poskytnout další mapy, které znázorňují chemický stav podle oddílu 1.4.3 přílohy V uvedené směrnice.

Členské státy mohou látky označené v části A přílohy I této směrnice jako látky, které se chovají jako všudypřítomné PBT, monitorovat méně intenzivně, než je požadováno v případě prioritních látek v souladu s čl. 3 odst. 4 této směrnice a přílohou V směrnice 2000/60/ES, a to za předpokladu, že je takové monitorování reprezentativní a je k dispozici statisticky spolehlivý informační základ, pokud jde o přítomnost uvedených látek ve vodním prostředí. Monitorování by mělo v zásadě, v souladu s druhým pododstavcem čl. 3 odst. 6 této směrnice, probíhat alespoň každé tři roky, nelze-li na základě použití či emisí dané látky nebo na základě technických znalostí a odborného úsudku odůvodnit jiný interval.

Po dobu dvou let od 1. ledna 2030 členské státy monitorují přítomnost estrogenních látek ve vodních útvarech pomocí metod monitorování založených na účinku. Odběr vzorků a analýza nemusí být zahájeny na začátku tohoto dvouletého období, ale provádějí se nejméně čtyřikrát ročně. Členské státy provedou monitorování na vybraných místech, kde jsou sledovány tři estrogenní hormony 17-beta-estradiol (E2), estron (E1) a 17-alfa-ethinylestradiol (EE2) uvedené v části A přílohy I této směrnice, pomocí konvenčních analytických metod v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES a přílohou V uvedené směrnice, aby získaly porovnatelné výsledky v určitém rozmezí koncentrací. Údaje se vykazují společně a v souladu s čl. 8 odst. 4 uvedené směrnice. Počet uvedených míst nesmí být nižší než počet stanovený v čl. 8b odst. 3 této směrnice pro monitorování látek na seznamu sledovaných látek. Členské státy mohou zahájit monitorování před 1. lednem 2030, pokud byly přijaty technické specifikace uvedené v odstavci 4 tohoto článku. Členské státy nepoužijí výsledky založené na účinku z dvouletého porovnávacího monitorovacího období pro účely klasifikace chemického stavu monitorovaných vodních útvarů, jak je popsáno v oddíle 1.4.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES.

Do 1. prosince 2027 přijme Komise prováděcí akt, kterým stanoví technické specifikace pro monitorování estrogenních látek pomocí metod monitorování založených na účinku. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.

Do 18 měsíců od vykázání údajů členskými státy zveřejní Komise zprávu porovnávající výsledky konvenčních analytických metod a metod založených na účinku a analyzuje možnost používat metody monitorování založené na účinku ve spojení se spouštěcí hodnotou založenou na účinku pro estrogeny ve smyslu čl. 2 bodu 35a směrnice 2000/60/ES pro účely screeningu na podporu posouzení chemického stavu.

V souvislosti s budoucími přezkumy seznamu znečišťujících látek v souladu s čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a s přihlédnutím k analýze uvedené ve zprávě podle prvního pododstavce tohoto odstavce Komise zváží stanovení spouštěcí hodnoty pro estrogeny pro účely screeningu a pro účely posouzení chemického stavu. Jakmile bude možné začít metody založené na účinku používat i pro jiné látky, zváží Komise v souvislosti s budoucími přezkumy stanovení požadavku, aby je členské státy v případě potřeby alespoň zpočátku používaly souběžně s konvenčními analytickými metodami, a zváží stanovení odpovídajících spouštěcích hodnot.

Článek 8b

Seznam sledovaných látek

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými s přihlédnutím k vědeckým zprávám vypracovaným Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) v souladu s odstavcem 1a tohoto článku stanoví seznam sledovaných látek, u nichž je nezbytné shromažďovat od členských států údaje z monitorování v celé Unii pro účely budoucích přezkumů v souladu s čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/60/ES, a stanoví formáty, které mají členské státy používat pro podávání zpráv o výsledcích tohoto monitorování a souvisejících informací Komisi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2.

Seznam sledovaných látek obsahuje vždy nejvýše deset látek, skupin látek nebo ukazatelů znečištění a uvede pro každou látku matrici pro monitorování a možné metody analýzy. Tyto matrice pro monitorování a metody nesmí vyžadovat nadměrné náklady pro příslušné orgány. Látky, které mají být zařazeny na seznam sledovaných látek, se vybírají z látek, které by podle dostupných informací mohly představovat na úrovni Unie významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou údaje z monitorování dostačující. Seznam zahrnuje látky, které nově vzbuzují obavy.

Na základě vědeckých zpráv vypracovaných agenturou ECHA v souladu s odstavcem 1a zařadí Komise na seznam sledovaných látek mikroplasty a vhodné ukazatele přítomnosti, vývoje či přenosu antimikrobiální rezistence (dále jen ‚ukazatele antimikrobiální rezistence‘), a to za předpokladu, že jsou k dispozici metody odběru vzorků a analýzy, které jsou spolehlivé a nevyžadují nadměrné náklady. Do 1. prosince 2027 určí Komise tyto metody odběru vzorků a analýzy.

1a.

Agentura ECHA vypracuje vědecké zprávy s cílem pomoci Komisi při výběru látek a ukazatelů, jež mají být zařazeny na seznam sledovaných látek uvedený v odstavci 1 tohoto článku, přičemž zohlední následující informace:

přílohu I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES (11) a výsledky posledního přezkumu uvedené přílohy, jakož i výsledky posledního pravidelného přezkumu přílohy I této směrnice;

seznamy sledovaných látek stanovené v souladu se směrnicemi 2006/118/ES a (EU) 2020/2184;

doporučení zúčastněných stran;

charakteristiku oblastí povodí členských států v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES a výsledky monitorovacích programů zřízených v souladu s článkem 8 uvedené směrnice;

informace o objemu výroby, způsobu používání, charakteristických vlastnostech, případně včetně velikosti částic, koncentracích v životním prostředí a nepříznivých účincích látky na lidské zdraví a vodní prostředí, včetně informací shromážděných v souladu se směrnicí 2001/83/ES, nařízením (ES) č. 1907/2006, nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ( 12 ), nařízením (ES) č. 1107/2009, směrnicí 2009/128/ES, nařízením (EU) č. 528/2012 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 ( 13 );

výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a prognózách založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních, jakož i informací a údajů shromážděných pomocí technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země, jako jsou služby programu Copernicus, čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence a pokročilá analýza a zpracování údajů;

doporučení pracovních skupin zřízených podle společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES;

informace o emisích, vypouštěních a únicích, které jsou k dispozici na portálu průmyslových emisí podle nařízení (EU) 2024/1244, jakož i veškeré další dostupné informace o látkách, na něž se vztahují povolení podle směrnice 2010/75/EU.

1b.

Vědecké zprávy vypracované agenturou ECHA v souladu s odstavcem 1a obsahují seznam látek, skupin látek nebo ukazatelů, doporučovanou matrici pro monitorování, orientační metodu analýzy a maximální přijatelnou mezní hodnotu kvantifikace pro každou z nich spolu s podpůrným odkazem na vědeckou literaturu nebo pokyny.

1c.

Do 1. února 2028 a poté každé tři roky vypracuje agentura ECHA zprávu shrnující zjištění vědeckých zpráv vypracovaných v souladu s odstavcem 1a a tuto zprávu zpřístupní veřejnosti.

Komise aktualizuje seznam sledovaných látek uvedený v odstavci 1 do 1. května 2028 a poté každé tři roky.

Při aktualizaci seznamu sledovaných látek Komise vyřadí z uvedeného seznamu všechny látky nebo ukazatele, u nichž je možné hodnocení rizik podle čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/60/ES provést bez dalších údajů z monitorování. Pokud jsou však k vyhodnocení rizik pro vodní prostředí zapotřebí další údaje z monitorování, mohou být jednotlivá látka, jejich skupina nebo jednotlivý ukazatel ponechány na seznamu sledovaných látek po dobu dalších nejvýše tří let.

Každý aktualizovaný seznam sledovaných látek zahrnuje rovněž jednu nebo více dalších látek, jejich skupin nebo ukazatelů, u nichž se Komise na základě vědeckých zpráv agentury ECHA domnívá, že by mohlo existovat rozsáhlé riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, s výhradou aktualizovaného seznamu sledovaných látek obsahujícího nejvýše deset látek, skupin látek nebo ukazatelů, v souladu s odstavcem 1.

Mikroplasty a ukazatele antimikrobiální rezistence nejsou na seznamu ponechány po druhé po sobě jdoucí období tří let, pokud není k dispozici harmonizovaná a spolehlivá metodika hodnocení rizik, při jejímž uplatnění se prokáže, že údaje z monitorování shromážděné během prvního monitorovacího období nepostačují k vyhodnocení rizika, jež uvedené mikroplasty a ukazatele představují pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím.

Členské státy monitorují jednotlivé látky, skupiny látek a ukazatele uvedené na seznamu sledovaných látek podle odstavce 1 na vybraných reprezentativních monitorovacích stanicích po dobu 24 měsíců. Monitorovací období započne do šesti měsíců od zařazení dané látky na seznamu, ale odběr vzorků a analýza nemusí začít na začátku tohoto období.

Každý členský stát si zvolí alespoň jednu monitorovací stanici, plus jednu navíc, pokud má více než jeden milion obyvatel, a další na základě své zeměpisné plochy v km 2 vydělené 60 000 se zaokrouhlením na nejbližší celé číslo a další stanice podle počtu obyvatel vyděleného pěti miliony se zaokrouhlením na nejbližší celé číslo.

Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a časového plánu pro každou látku či skupinu látek nebo každý ukazatel zohlední členské státy sezónní variabilitu dešťových srážek, hladinu vody, způsoby použití a možný výskyt látky, skupiny látek nebo ukazatele. Četnost monitorování není nižší než dvakrát za rok, pokud se provádí ve vodě, a nejméně jednou za rok, pokud se provádí v sedimentu nebo biotě. Je-li požadována vyšší četnost, například u látek citlivých na klimatické nebo sezónní výkyvy, zvýšení četnosti se stanoví a technicky odůvodní v prováděcím aktu, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1.

Pokud členský stát dokáže u určité látky či skupiny látek nebo u určitých ukazatelů získat a předložit Komisi dostatečné, porovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, může rozhodnout, že u této látky či skupiny látek nebo u tohoto ukazatele neprovede další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to za podmínky, že monitorování příslušné látky či skupiny látek nebo příslušného ukazatele probíhalo pomocí metodiky, která splňuje požadavky matric pro monitorování a metod analýzy uvedených v prováděcím aktu, kterým se stanoví seznam sledovaných látek, a také směrnice Komise 2009/90/ES ( 14 ).

Členské státy každoročně zpřístupní výsledky monitorování uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v souladu s čl. 8 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a s prováděcím aktem, kterým se stanoví seznam sledovaných látek přijatý podle odstavce 1 tohoto článku. Zpřístupní rovněž informace o reprezentativnosti monitorovacích stanic a o strategii monitorování.

Na konci 24měsíčního období uvedeného v odstavci 3 agentura ECHA přezkoumá výsledky monitorování a posoudí, které látky, skupiny látek nebo ukazatele je třeba monitorovat po další 24měsíční období, a proto mají být na seznamu sledovaných látek ponechány, a které látky, skupiny látek nebo ukazatele mohou být ze seznamu sledovaných látek vyřazeny.

Pokud Komise s přihlédnutím k posouzení provedenému agenturou ECHA podle prvního pododstavce tohoto odstavce dospěje k závěru, že k dalšímu hodnocení rizika pro vodní prostředí není nutné žádné další monitorování, zohlední se toto posouzení provedené agenturou ECHA u přezkumu seznamů látek v příloze I nebo v části C přílohy II této směrnice v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES.

Článek 8c

Zvláštní ustanovení pro farmaceutické látky

Komise na základě čl. 16 odst. 9 směrnice 2000/60/ES a případně na základě výsledků studie z roku 2013 týkající se rizik, jež představují léčivé přípravky pro životní prostředí, a dalších příslušných studií a zpráv vypracuje pokud možno do dvou let od 13. září 2013 strategický přístup ke znečišťování vod farmaceutickými látkami. Tento strategický přístup případně zahrnuje návrhy umožňující v nezbytném rozsahu účinnější zohlednění dopadů léčiv na životní prostředí v rámci postupu pro uvádění léčivých přípravků na trh. V rámci tohoto strategického přístupu Komise případně do 14. září 2017 navrhne opatření určená k přijetí případně na úrovni Unie nebo členského státu, které řeší možné dopady farmaceutických látek na životní prostředí, zejména látek uvedených v čl. 8b odst. 1, a to s cílem omezit vypouštění, emise a úniky těchto látek do vodního prostředí, přičemž zohlední potřeby v oblasti veřejného zdraví a nákladovou efektivnost navrhovaných opatření.

Článek 8d

Znečišťující látky specifické pro povodí

Členské státy stanoví a uplatňují NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí, na které se vztahují kategorie uvedené v části A přílohy II této směrnice, pokud tyto znečišťující látky na základě analýz a přezkumů podle článku 5 směrnice 2000/60/ES označí jako látky představující riziko pro vodní útvary v jedné nebo více svých oblastech povodí, a to v souladu s postupem stanoveným v části B přílohy II této směrnice.

Do 22. prosince 2027 členské státy o svých seznamech znečišťujících látek specifických pro povodí a NEK stanovených podle prvního pododstavce tohoto odstavce informují Komisi. Komise zajistí, aby byly tyto informace zpřístupněny veřejnosti.

Následné aktualizace seznamu znečišťujících látek specifických pro povodí určených členskými státy v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a jejich odpovídajících NEK se zahrnou do plánů povodí, které mají být vypracovány podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.

Pokud byly NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí stanoveny na úrovni Unie v souladu s čl. 16 odst. 4 směrnice 2000/60/ES a uvedeny v části C přílohy II této směrnice, mají tyto NEK přednost před NEK pro znečišťující látky specifické pro povodí stanovenými na vnitrostátní úrovni v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. Tyto NEK stanovené na úrovni Unie použijí členské státy rovněž ke zjištění toho, zda znečišťující látky specifické pro povodí uvedené v části C přílohy II této směrnice představují riziko.

K tomu, aby vodní útvar dosáhl dobrého chemického stavu povrchových vod ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice 2000/60/ES, je vyžadován soulad s platnými vnitrostátními NEK nebo případně s NEK stanovenými na úrovni Unie.

Článek 9

Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 21 odst. 1 směrnice 2000/60/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí ( 15 ).

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 9a

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 8 a v čl. 8 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu šesti let od 10. května 2026. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem příslušného šestiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8 a v čl. 8 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3a.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 8 nebo čl. 8 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

▼M2 —————

Článek 11

Změna směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS

Příloha II směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS a 84/491/EHS se zrušuje.

Části B v oddílech I až XI přílohy II směrnice 86/280/EHS se zrušují.

Článek 12

Zrušení směrnic 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS

Směrnice 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS se zrušují s účinkem ode dne 22. prosince 2012.

Do dne 22. prosince 2012 mohou členské státy provádět monitorování a podávat zprávy podle článků 5, 8 a 15 směrnice 2000/60/ES namísto jejich provádění podle směrnic uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 13

Provedení

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 13. července 2010.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY (NEK) PRO PRIORITNÍ LÁTKY V POVRCHOVÝCH VODÁCH

ČÁST A: NORMY ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITY

1)	2)	3)	4)	5)	6)	7)	8)	9)	10)	11)	12)	13)
Položka č.	Název látky	Kategorie látek	Číslo CAS (1)	Číslo EU (2)	RP–NEK (3) Vnitrozemské povrchové vody (4) [μg/l]	RP–NEK (3) Ostatní povrchové vody [μg/l]	NPK–NEK (5) Vnitrozemské povrchové vody (4) [μg/l]	NPK–NEK (5) Ostatní povrchové vody [μg/l]	NEK pro biotu (6) [μg/kg čerstvé hmotnosti] nebo NEK pro sediment [μg/kg sušiny], pokud je tak uvedeno	Identifikována jako prioritní nebezpečná látka	Identifikována jako všudypřítomná, perzistentní, bioakumulativní a toxická látka (uPBT)	Identifikována jako látka, která je náchylná k tomu akumulovat se v sedimentu nebo biotě
1)	Látka alachlor byla přesunuta do části C přílohy II
2)	Anthracen	Průmyslové látky	120-12-7	204-371-1	0,1	0,1	0,1	0,1		X		X
3)	Látka atrazin byla přesunuta do části C přílohy II
4)	Benzen	Průmyslové látky	71-43-2	200-753-7	10	8	50	50
5)	Bromované difenylethery (7)	Průmyslové látky	nepoužije se	nepoužije se			0,14	0,014 (7)	0,00028 (7)	X (8)	X	X
6)	Kadmium a jeho sloučeniny (v závislosti na třídách tvrdosti vody) (9)	Kovy	7440-43-9	231-152-8	≤ 0,08 (třída 1) 0,08 (třída 2) 0,09 (třída 3) 0,15 (třída 4) 0,25 (třída 5)	0,2	≤ 0,45 (třída 1) 0,45 (třída 2) 0,6 (třída 3) 0,9 (třída 4) 1,5 (třída 5)	≤ 0,45 (třída 1) 0,45 (třída 2) 0,6 (třída 3) 0,9 (třída 4) 1,5 (třída 5)		X		X
6a)	Látka tetrachlormethan byla přesunuta do části C přílohy II
7)	C10-13 chloralkany (10)	Průmyslové látky	85535-84-8	287-476-5	0,4	0,4	1,4	1,4		X		X
8)	Látka chlorfenvinfos byla přesunuta do části C přílohy II
9)	Chlorpyrifos (chlorpyrifos-ethyl)	Pesticidy – organofosfát	2921-88-2	220-864-4	4,6 × 10 -4	4,6 × 10 -5	0,0026	5,2 × 10 -4		X	X	X
9a)	Cyklodienové pesticidy: Aldrin Dieldrin Endrin Isodrin	Pesticidy – organochlor	309-00-2 60-57-1 72-20-8 465-73-6	206-215-8 200-484-5 200-775-7 207-366-2	Σ = 0,01	Σ = 0,005	nepoužije se	nepoužije se		X
9b)	DDT celkem (11)	Pesticidy – organochlor	nepoužije se	nepoužije se	0,025	0,025	nepoužije se	nepoužije se		X
	para-para-DDT		50-29-3	200-024-3	0,01	0,01	nepoužije se	nepoužije se		X
10)	1,2-dichlorethan	Průmyslové látky	107-06-2	203-458-1	10	10	nepoužije se	nepoužije se		X
11)	Dichlormethan	Průmyslové látky	75-09-2	200-838-9	20	20	nepoužije se	nepoužije se
12)	Di(2-ethylhexyl)-ftalát (DEHP)	Průmyslové látky	117-81-7	204-211-0	1,3	1,3	nepoužije se	nepoužije se		X		X
13)	Diuron	Pesticidy – herbicid	330-54-1	206-354-4	0,049	0,0049	0,27	0,054
14)	Endosulfan	Pesticidy – organochlor	115-29-7	204-079-4	0,005	0,0005	0,01	0,004		X
15)	Fluoranthen	Průmyslové látky	206-44-0	205-912-4	7,62 × 10 -4	7,62 × 10 -4	0,12	0,012	6,1	X	X	X
16)	Hexachlorbenzen	Pesticidy – organochlor	118-74-1	204-273-9			0,5	0,05	8 sv ryby 1 m ryby	X		X
17)	Hexachlorbutadien	Průmyslové látky (rozpouštědlo)	87-68-3	201-765-5	9,5 × 10-4	9,5 × 10 -4	0,6	0,06	21	X		X
18)	Hexachlorcyklohexan	Pesticidy – insekticid	608-73-1	210-168-9	0,02	0,002	0,04	0,02		X		X
19)	Isoproturon	Pesticidy – herbicid	34123-59-6	251-835-4	0,3	0,3	1,0	1,0
20)	Olovo a jeho sloučeniny	Kovy	7439-92-1	231-100-4	1,2 (12)	1,3	14	14		X		X
21)	Rtuť a její sloučeniny	Kovy	7439-97-6	231-106-7			0,07	0,07	11	X	X	X
22)	Naftalen	Průmyslové látky	91-20-3	202-049-5	2	2	130	130
23)	Nikl a jeho sloučeniny	Kovy	7440-02-0	231-111-4	2 (12)	3,1	8,2	8,2
24)	Nonylfenoly (13) (4-nonylfenol)	Průmyslové látky	viz poznámka pod čarou 13	viz poznámka pod čarou 13	0,037	0,0018	2,1	0,17		X
25)	Oktylfenoly (14) ((4-(1,1',3,3'-tetramethylbutyl)-fenol))	Průmyslové látky	viz poznámka pod čarou 14	viz poznámka pod čarou 14	0,1	0,01	nepoužije se	nepoužije se		X
26)	Pentachlorbenzen	Průmyslové látky	608-93-5	210-172-0	0,007	0,0007	nepoužije se	nepoužije se		X		X
27)	Pentachlorfenol	Pesticidy – organochlor	87-86-5	201-778-6	0,4	0,4	1	1		X
28)	Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) (15)	Spaliny	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se	Součet ekvivalentů benzo(a)pyrenu 0,6 (16)	X	X	X
	Benzo(a)pyren		50-32-8	200-028-5			0,5	0,05	0,6
	Benzo(b)fluoranthen		205-99-2	205-911-9			0,017	0,017	viz poznámka pod čarou 16
	Benzo(k)fluoranthen		207-08-9	205-916-6			0,017	0,017	viz poznámka pod čarou 16
	Benzo(g,h,i)perylen		191-24-2	205-883-8			8,2 × 10 -3	8,2 × 10 -4	viz poznámka pod čarou 16
	Indeno(1,2,3-cd)pyren		193-39-5	205-893-2			nepoužije se	nepoužije se	viz poznámka pod čarou 16
	Chrysen		218-01-9	205-923-4			0,07	0,007	viz poznámka pod čarou 16
	Benzo(a)anthracen		56-55-3	200-280-6			0,1	0,01	viz poznámka pod čarou 16
	Dibenz(a,h)anthracen		53-70-3	200-181-8			0,014	0,0014	viz poznámka pod čarou 16
	Fluoranthen		206-44-0	205-912-4			0,12	0,012	viz poznámka pod čarou 16
29)	Látka simazin byla přesunuta do části C přílohy II
29a)	Tetrachlorethylen	Průmyslové látky	127-18-4	204-825-9	10	10	nepoužije se	nepoužije se
29b)	Trichlorethylen	Průmyslové látky	79-01-6	201-167-4	10	10	nepoužije se	nepoužije se		X
30)	Tributylcíničité sloučeniny (17) (kation tributylcínu)	Pesticidy – biocid	36643-28-4	nepoužije se	0,0002	0,0002	0,0015	0,0015	1,6 (18)	X	X	X
31)	Látka trichlorbenzeny byla přesunuta do části C přílohy II
32)	Trichlormethan	Průmyslové látky	67-66-3	200-663-8	2,5	2,5	nepoužije se	nepoužije se
33)	Trifluralin	Pesticidy – herbicid	1582-09-8	216-428-8	0,03	0,03	nepoužije se	nepoužije se		X
34)	Dikofol	Pesticidy – organochlor	115-32-2	204-082-0	4,45 × 10 -3	0,185 × 10 -3	nepoužije se (19)	nepoužije se (19)	111 sv ryby 4,6 m ryby	X		X
35)	Kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) a její deriváty	Průmyslové látky	1763-23-1	217-179-8	Spadá do skupiny látek 65 (per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) – součet 25)
36)	Chinoxyfen	Pesticidy – fungicid	124495-18-7	nepoužije se	0,15	0,015	2,7	0,54		X		X
37)	Dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem (20)	Vedlejší produkty průmyslové výroby	nepoužije se	nepoužije se			nepoužije se	nepoužije se	Součet ekvivalentů PCDD + PCDF + PCB-DL 3,5 × 10 -5 (21)	X	X	X
38)	Aklonifen	Pesticidy – herbicid	74070-46-5	277-704-1	0,12	0,012	0,12	0,012
39)	Bifenox	Pesticidy – herbicid	42576-02-3	255-894-7	0,012	0,0012	0,04	0,004
40)	Cybutryn	Pesticidy – biocid	28159-98-0	248-872-3	0,0025	0,0025	0,016	0,016
41)	Cypermethrin (22)	Pesticidy – pyrethroid	52315-07-8	257-842-9	3 × 10 -5	3 × 10 -6	6 × 10 -4	6 × 10 -5				X
42)	Dichlorvos	Pesticidy – organofosfát	62-73-7	200-547-7	6 × 10 -4	6 × 10 -5	7 × 10 -4	7 × 10 -5
43)	Hexabromcyklododekan (HBCDD) (23)	Průmyslové látky	Viz poznámka pod čarou 23	Viz poznámka pod čarou 23	4,6 × 10 -4	2 × 10 -5	0,5	0,05	90 sv ryby 3,5 m ryby	X	X	X
44)	Heptachlor a heptachlorepoxid	Pesticidy – organochlor	76-44-8 / 1024-57-3	200-962-3/ 213-831-0	1,7 × 10 -7	1,7 × 10 -7	3 × 10 -4	3 × 10 -5	0,013	X	X	X
45)	Terbutryn	Pesticidy – biocid	886-50-0	212-950-5	0,065	0,0065	0,34	0,034
46)	17-alfa-ethinylestradiol (EE2)	Léčivé přípravky – estrogenní hormony	57-63-6	200-342-2	1,7 × 10 -5	1,6 × 10 -6	neodvozené	neodvozené
47)	17-beta-estradiol (E2)	Léčivé přípravky – estrogenní hormony	50-28-2	200-023-8	0,00018	9 × 10 -6	neodvozené	neodvozené
48)	Acetamiprid	Pesticidy – neonikotinoid	135410-20-7 / 160430-64-8	603-921-1	0,037	0,0037	0,16	0,016
49)	Azithromycin	Léčivé přípravky – makrolidová antibiotika	83905-01-5	617-500-5	0,019	0,0019	0,18	0,018				X
50)	Bifenthrin	Pesticidy – pyrethroid	82657-04-3	617-373-6	9,5 × 10 -5	9,5 × 10 -6	0,011	0,001				X
51)	Bisfenol A (BPA)	Průmyslové látky	80-05-7	201-245-8	1,7 × 10 -4	1,7 × 10 -4	130	51	0,025	X
52)	Karbamazepin	Léčivé přípravky – antikonvulzivum	298-46-4	206-062-7	2,5	0,25	1,6 × 10 3	160
53)	Klarithromycin	Léčivé přípravky – makrolidová antibiotika	81103-11-9	658-034-2	0,13	0,013	0,13	0,013				X
54)	Klothianidin	Pesticidy – neonikotinoid	210880-92-5	433-460-1	0,01	0,001	0,34	0,034
55)	Deltamethrin	Pesticidy – pyrethroid	52918-63-5	258-256-6	1,7 × 10 -6	1,7 × 10 -7	1,7 × 10 -5	3,4 × 10 -6				X
56)	Diklofenak	Léčivé přípravky – protizánětlivé	15307-86-5 / 15307-79-6	239-348-5 / 239-346-4	0,04	0,004	250	25				X
57)	Erytromycin	Léčivé přípravky – makrolidová antibiotika	114-07-8	204-040-1	0,5	0,05	1	0,1				X
58)	Esfenvalerát	Pesticidy – pyrethroid	66230-04-4	613-911-9	1,7 × 10 -5	1,7 × 10 -6	0,0085	0,00085				X
59)	Estron (E1)	Léčivé přípravky – estrogenní hormony	53-16-7	200-164-5	3,6 × 10 -4	1,8 × 10 -5	neodvozené	neodvozené
60)	Glyfosát	Pesticidy – herbicid	1071-83-6	213-997-4	0,1 (24) 86,7 (25)	8,67	nepoužije se (24) 398,6 (25)	39,86
61)	Ibuprofen	Léčivé přípravky – protizánětlivé	15687-27-1	239-784-6	0,14	0,014						X
62)	Imidakloprid	Pesticidy – neonikotinoid	138261-41-3 / 105827-78-9	428-040-8	0,0068	6,8 × 10 -4	0,057	0,0057
63)	Nikosulfuron	Pesticidy – herbicid	111991-09-4	601-148-4	0,0087	8,7 × 10 -4	0,23	0,023
64)	Permethrin	Pesticidy – pyrethroid	52645-53-1	258-067-9	2,7 × 10 -4	2,7 × 10 -5	0,0025	2,5 × 10 -4				X
65)	Per- a polyfluoroalkylové látky (PFAS) – součet 25 (26) (29)	Průmyslové látky	nepoužije se	nepoužije se	Součet ekvivalentů PFOA 0,0044 (27)	Součet ekvivalentů PFOA 0,0044 (27)	nepoužije se	nepoužije se	Součet ekvivalentů PFOA 0,077 (27)	X	X	X
66)	Stříbro	Kovy	7440-22-4	231-131-3	0,01	0,006 (10‰ salinita) 0,17 (30‰ salinita)	0,022	neodvozené
67)	Thiakloprid	Pesticidy – neonikotinoid	111988-49-9	601-147-9	0,01	0,001	0,05	0,005
68)	Thiamethoxam	Pesticidy – neonikotinoid	153719-23-4	428-650-4	0,04	0,004	0,77	0,077
69)	Triklosan	Pesticidy – biocid	3380-34-5	222-182-2	0,02	0,002	0,02	0,002
70)	Součet účinných látek v pesticidech (28) uvedených v této tabulce (29) (30)	Pesticidy	nepoužije se	nepoužije se	0,2 (30)
(1) CAS: Chemical Abstract Service. (2) Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS). (3) Tento parametr představuje NEK vyjádřenou roční průměrnou hodnotou (RP-NEK). Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů. (4) Vnitrozemské povrchové vody zahrnují řeky a jezera a související umělé nebo silně ovlivněné vodní útvary. (5) Tento parametr představuje NEK vyjádřenou jako nejvyšší přípustnou koncentraci (NPK-NEK). Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů. Je-li NPK-NEK označena výrazem ‚nepoužije se‘, pak se hodnoty RP-NEK považují za hodnoty, které v případě trvalého vypouštění chrání proti krátkodobým maximům znečištění, neboť jsou výrazně nižší než hodnoty odvozené na základě akutní toxicity. (6) Pokud je stanovena NEK pro biotu nebo sediment, použije se tato NEK namísto NEK pro vodu, aniž je dotčen čl. 3 odst. 3 této směrnice, který umožňuje namísto toho monitorovat alternativní biotický taxon nebo jinou matrici, pokud použitá NEK zajišťuje stejnou úroveň ochrany. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů. Pokud není uvedeno jinak, NEK pro biotu se vztahují na ryby. ‚sv ryby‘ označuje NEK pro biotu vztahující se na sladkovodní ryby monitorované ve vnitrozemských vodách; ‚m ryby‘ označuje NEK pro biotu vztahující se na mořské ryby monitorované v jiných povrchových vodách. Pro látky s čísly 15 (fluoranthen), 28 (PAU) a 51 (bisfenol A) NEK pro biotu odkazuje na korýše a měkkýše. Pro účely posouzení chemického stavu není monitorování fluoranthenu, PAU a bisfenolu A u ryb vhodné. V případě látky uvedené pod číslem 37 (dioxiny a sloučeniny s dioxinovým efektem) se NEK pro biotu vztahují na ryby, korýše a měkkýše v souladu s bodem 4.1.5 přílohy I nařízení Komise (EU) 2023/915 (). (7) V případě skupiny prioritních látek spadajících pod bromované difenylethery (č. 5) se NEK vztahují k součtu koncentrací kongenerů čísel 28, 47, 99, 100, 153 a 154. (8) Tetra-, penta-, hexa-, okta- a dekabromdifenylether (čísla CAS 40088-47-9, 32534-81-9, 36483-60-0, 68928-80-3, 32536-52-0, 1163-19-5). (9) V případě kadmia a jeho sloučenin (č. 6) se hodnoty NEK liší podle tvrdosti vody, která je charakterizovaná pomocí pětistupňové škály tvrdosti (třída 1: <40 mg CaCO3/l, třída 2: 40 až <50 mg CaCO3/l, třída 3: 50 až <100 mg CaCO3/l, třída 4: 100 až <200 mg CaCO3/l a třída 5: ≥200 mg CaCO3/l). (10) Pro tuto skupinu látek není k dispozici žádný směrný parametr. Směrný parametr (směrné parametry) musí být stanoven (stanoveny) analytickou metodou. (11) DDT celkem zahrnuje součet izomerů 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan (CAS 50-29-3, EU 200-024-3); 1,1,1-trichlor-2 (o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)ethan (CAS 789-02-6, EU 212-332-5); 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethylen (CAS 72-55-9, EU 200-784-6) a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan (CAS 72-54-8, EU 200-783-0). (12) Tyto NEK se vztahují k biologicky dostupným koncentracím látek. (13) Nonylfenol (CAS 25154-52-3, EU 246-672-0), včetně izomerů 4-nonylfenolu (CAS 104-40-5, 203-199-4 EU) a rozvětveného 4-nonylfenolu (CAS 84852-15-3, EU 284-325-5). (14) Oktylfenol (CAS 1806-26-4, EU 217-302-5), včetně izomeru 4-(1,1’,3,3’-tetramethylbutyl)fenolu (CAS 140-66-9, EU 205-426-2). (15) Benzo(a)pyren (CAS 50-32-8) (RPF 1), benzo(b)fluoranthen (CAS 205-99-2) (RPF 0,1 ), benzo(k)fluoranthen (CAS 207-08-9) (RPF 0,1 ), benzo(g,h,i)perylen (CAS 191-24-2) (RPF 0), indeno(1,2,3-cd)pyren (CAS 193-39-5) (RPF 0,1 ), chrysen (CAS 218-01-9) (RPF 0,01 ), benzo(a)anthracen (CAS 56-55-3) (RPF 0,1 ) a dibenz(a,h)anthracen (CAS 53-70-3) (RPF 1) a fluoranthen (CAS 206-44-0) (RPF 0,01 ). Fluoranthen je rovněž uveden samostatně v řádku 15. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), anthracen a naftalen jsou uvedeny pouze samostatně, protože RPF není k dispozici. (16) Pro skupinu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) (č. 28) se NEK pro biotu vztahuje na součet koncentrací osmi z devíti PAU uvedených v poznámce pod čarou 15 vyjádřených jako ekvivalenty benzo(a)pyrenu na základě karcinogenní účinnosti těchto látek ve vztahu k benzo(a)pyrenu, tj. RPF v poznámce pod čarou 15. Pro účely stanovení souladu s celkovou NEK pro biotu se v biotě nemusí měřit benzo(g,h,i)perylen. Rovněž musí být dodržena NEK pro biotu pro fluoranthen v řádku 15. (17) Tributylcíničité sloučeniny včetně kationu tributylcínu (CAS 36643-28-4). (18) NEK pro sediment. (19) Pro tyto látky není k dispozici dostatek informací pro stanovení NPK-NEK. (20) Vztahuje se na tyto sloučeniny: 7 polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD): 2,3,7,8-T4CDD (CAS 1746-01-6, EU 217-122-7), 1,2,3,7,8-P5CDD (CAS 40321-76-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDD (CAS 39227-28-6), 1,2,3,6,7,8-H6CDD (CAS 57653-85-7), 1,2,3,7,8,9-H6CDD (CAS 19408-74-3), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDD (CAS 35822-46-9), 1,2,3,4,6,7,8,9-O8CDD (CAS 3268-87-9) 10 polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF): 2,3,7,8-T4CDF (CAS 51207-31-9), 1,2,3,7,8-P5CDF (CAS 57117-41-6), 2,3,4,7,8-P5CDF (CAS 57117-31-4), 1,2,3,4,7,8-H6CDF (CAS 70648-26-9), 1,2,3,6,7,8-H6CDF (CAS 57117-44-9), 1,2,3,7,8,9-H6CDF (CAS 72918-21-9), 2,3,4,6,7,8-H6CDF (CAS 60851-34-5), 1,2,3,4,6,7,8-H7CDF (CAS 67562-39-4), 1,2,3,4,7,8,9-H7CDF (CAS 55673-89-7), 1,2,3,4,6,7,8,9-O8CDF (CAS 39001-02-0) 12 polychlorovaných bifenylů s dioxinovým efektem (PCB-DL): 3,3’,4,4’-T4CB (PCB 77, CAS 32598-13-3), 3,3’,4’,5-T4CB (PCB 81, CAS 70362-50-4), 2,3,3’,4,4’-P5CB (PCB 105, CAS 32598-14-4), 2,3,4,4’,5-P5CB (PCB 114, CAS 74472-37-0), 2,3’,4,4’,5-P5CB (PCB 118, CAS 31508-00-6), 2,3’,4,4’,5’-P5CB (PCB 123, CAS 65510-44-3), 3,3’,4,4’,5-P5CB (PCB 126, CAS 57465-28-8), 2,3,3’,4,4’,5-H6CB (PCB 156, CAS 38380-08-4), 2,3,3’,4,4’,5’-H6CB (PCB 157, CAS 69782-90-7), 2,3’,4,4’,5,5’-H6CB (PCB 167, CAS 52663-72-6), 3,3’,4,4’,5,5’-H6CB (PCB 169, CAS 32774-16-6), 2,3,3’,4,4’,5,5’-H7CB (PCB 189, CAS 39635-31-9). (21) Pro skupinu dioxinů a sloučenin s dioxinovým efektem (č. 37) se NEK pro biotu vztahují na součet koncentrací látek uvedených v poznámce pod čarou 20 vyjádřených jako toxické ekvivalenty podle faktorů ekvivalentní toxicity Světové zdravotnické organizace z roku 2005. (22) Číslo CAS 52315-07-8 se vztahuje ke směsi izomerů cypermethrinu, alfa-cypermethrinu (CAS 67375-30-8, EU 257-842-9), beta-cypermethrinu (CAS 65731-84-2, EU 265-898-0), theta-cypermethrinu (CAS 71691-59-1) a zeta-cypermethrinu (CAS 1315501-18-8, EU 257-842-9). (23) Vztahuje se na 1,3,5,7,9,11-hexabromcyklododekan (CAS 25637-99-4, EU 247-148-4), 1,2,5,6,9,10-hexabromcyklododekan (CAS 3194-55-6, EU 221-695-9), α-hexabromcyklododekan (CAS 134237-50-6), β-hexabromcyklododekan (CAS 134237-51-7) a γ- hexabromcyklododekan (CAS 134237-52-8). (24) Pro sladkou vodu používanou k odběru a přípravě pitné vody. (25) Pro sladkou vodu, která se nepoužívá k odběru a přípravě pitné vody. (26) Vztahuje se na tyto sloučeniny uvedené s číslem CAS, číslem EU a faktorem relativní účinnosti (RPF): kyselina perfluoroktanová (PFOA) (CAS 335–67–1, EU 206–397–9) (RPF 1), kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) (CAS 1763–23–1, EU 217–179–8) (RPF 2), kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS) (CAS 355–46–4, EU 206–587–1) (RPF 0,6 ), kyselina perfluornonanová (PFNA) (CAS 375–95–1, EU 206–801–3) (RPF 10), kyselina perfluorbutansulfonová (PFBS) (CAS 375–73–5, EU 206–793–1) (RPF 0,001 ), kyselina perfluorhexanová (PFHxA) (CAS 307–24–4, EU 206–196–6) (RPF 0,01 ), kyselina perfluorbutanová (PFBA) (CAS 375–22–4, EU 206–786–3) (RPF 0,05 ), kyselina perfluorpentanová (PFPeA) (CAS 2706–90–3, EU 220–300–7) (RPF 0,03 ), kyselina perfluoropentansulfonová (PFPeS) (CAS 2706–91–4, EU 220–301–2) (RPF 0,3005 ), kyselina perfluordekanová (PFDA) (CAS 335–76–2, EU 206–400–3) (RPF 7), kyselina perfluordodekanová (PFDoDA nebo PFDoA) (CAS 307–55–1, EU 206–203–2) (RPF 3), kyselina perfluorundekanová (PFUnDA nebo PFUnA) (CAS 2058–94–8, EU 218–165–4) (RPF 4), kyselina perfluorheptanová (PFHpA) (CAS 375–85–9, EU 206–798–9) (RPF 0,505 ), kyselina perfluortridekanová (PFTrDA) (CAS 72629–94–8, EU 276–745–2) (RPF 1,65 ), kyselina perfluorheptansulfonová (PFHpS) (CAS 375–92–8, EU 206–800–8) (RPF 1,3 ), kyselina perfluordekansulfonová (PFDS) (CAS 335–77–3, EU 206–401–9) (RPF 2), kyselina perfluortetradekanová (PFTeDA) (CAS 376–06–7, EU 206–803–4) (RPF 0,3 ), kyselina perfluorhexadekanová (PFHxDA) (CAS 67905–19–5, EU 267–638–1) (RPF 0,02 ), kyselina perfluoroktadekanová (PFODA) (CAS 16517–11–6, EU 240–582–5) (RPF 0,02 ), 2,3,3,3-tetrafluor-2-(heptafluorpropoxy)propanová kyselina (HFPO-DA) (CAS 13252–13–6) (RPF 0,06 ), 2,3-trifluor-3-(1,1,2,2,3,3-hexafluor-3-(trifluormethoxy)propoxy)propanová kyselina (CAS 919005–14–4) (RPF 0,03 ), 2- (perfluorhexyl)ethylalkohol (6:2 FTOH) (CAS 647–42–7, EU 211–477–1) (RPF 0,02 ), 2-(perfluoroktyl)ethanol (8:2 FTOH) (CAS 678–39–7, EU 211–648–0) (RPF 0,04 ) a 2,2-difluor-2-((2,2,4,5-tetrafluor-5-(trifluormethoxy)-1,3-dioxolan-4-yl)oxy)octová kyselina (C6O4) (CAS 1190931–41–9) (RPF 0,06 ), kyselina trifluoroctová (TFA) (CAS 76-05-1, EU 200-929-3) (RPF 0,002 ). (27) Pro skupinu PFAS (č. 65) se NEK vztahuje na součet 25 PFAS uvedených v poznámce pod čarou 26, vyjádřený jako ekvivalenty PFOA na základě účinnosti látek ve vztahu k účinnosti PFOA, tj. RPF v poznámce pod čarou 26. Kritická NEK je NEK pro biotu (týkající se spotřeby ryb), a musí být proto dodržena. RP-NEK nepředstavují rovnocennou ochranu. (28) ‚Pesticidy‘ se rozumí přípravky na ochranu rostlin podle článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 a biocidní přípravky podle článku 3 nařízení (EU) č. 528/2012. (29) Minimální pracovní kritéria stanovená ve směrnici 2009/90/ES se vztahují na každou jednotlivou látku v rámci skupiny látek, avšak s přihlédnutím k potřebě kvantifikovat podíl jednotlivých látek na celkové koncentraci za účelem srovnání s NEK. (30) Výjimkami jsou: příslušné čtyři pesticidy, které mají být monitorovány v biotě nebo sedimentu, tj. látky uvedené pod čísly 16, 30, 34 a 44 a glyfosát. () Nařízení Komise (EU) 2023/915 ze dne 25. dubna 2023 o maximálních limitech některých kontaminujících látek v potravinách a o zrušení nařízení (ES) č. 1881/2006 (Úř. věst. L 119, 5.5.2023, s. 103, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/915/oj).

ČÁST B: POUŽITÍ NEK UVEDENÝCH V ČÁSTI A

►M2 Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím RP-NEK rozumí, že aritmetický průměr koncentrací měřených v různých časech v průběhu roku v žádném reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu. ◄

Výpočet aritmetického průměru, použitá analytická metoda a, neexistuje-li žádná vhodná analytická metoda splňující minimální kritéria výkonnosti, i způsob použití NEK musí být v souladu s prováděcími předpisy Komise, kterými se v souladu se směrnicí 2000/60/ES stanoví technické specifikace pro monitorování chemických látek a pro kvalitu výsledků analýz.

►M2 Pro každý daný útvar povrchových vod se použitím NPK-NEK rozumí, že naměřená koncentrace v každém reprezentativním monitorovacím místě ve vodním útvaru nepřekračuje dotyčnou normu. ◄

V souladu s oddílem 1.3.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES však mohou členské státy zavést statistické metody, jakou je například výpočet percentilu, aby byla zajištěna přijatelná míra správnosti a přesnosti pro stanovení souladu s NPK–NEK. Pokud tak členské státy učiní, řídí se tyto statistické metody prováděcími pravidly stanovenými přezkumným postupem podle čl. 9 odst. 2 této směrnice.

NEK pro vodu stanovené v této příloze vyjádřeny jako celkové koncentrace v celém vzorku vody.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě kadmia, olova, rtuti a niklu (dále jen „kovy“) NEK pro vodu vztahují ke koncentraci rozpuštěných látek, tj. k rozpuštěné fázi vzorku vody získané filtrací filtrem s otvory 0,45 μm nebo jinou rovnocennou předúpravou, nebo pokud je tak výslovně stanoveno, se vztahuje k biologicky dostupné koncentraci.

Členské státy mohou při posuzování výsledků monitorování vzhledem k příslušným NEK vzít v úvahu:

přirozené koncentrace pozadí u kovů a jejich sloučenin, pokud takové koncentrace brání souladu s hodnotou příslušných NEK;

tvrdost, pH, rozpuštěný organický uhlík nebo jiné parametry jakosti vody ovlivňující biologickou dostupnost kovů, přičemž biologicky dostupné koncentrace se určí pomocí vhodných modelů biologické dostupnosti.

▼M1 —————