(ES) č. 1967/2006Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94
| Publikováno: | Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11-85 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 21. prosince 2006 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 29. ledna 2007 | Nabývá účinnosti: | 29. ledna 2007 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 (Úř. věst. L 409 30.12.2006, s. 11) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 |
L 347 |
44 |
30.12.2011 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/812 ze dne 20. května 2015, |
L 133 |
1 |
29.5.2015 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1154 ze dne 20. června 2019 |
L 188 |
1 |
12.7.2019 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 |
L 198 |
105 |
25.7.2019 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2842 ze dne 22. listopadu 2023, |
L 2842 |
1 |
20.12.2023 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1967/2006
ze dne 21. prosince 2006
o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94
KAPITOLA I
OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se použije:
pro zachovávání, řízení a využívání živých vodních zdrojů tam, kde jsou takové činnosti prováděné
v mořských vodách Středozemního moře východně od linie, která probíhá 5o36' západní délky (dále jen „Středozemní moře“), podléhajících svrchovanosti nebo jurisdikci členských států,
rybářskými plavidly ►M2 Unie ◄ ve Středozemním moři mimo vody uvedené v bodě i),
státními příslušníky Společenství ve Středozemním moři mimo vody uvedené v bodě i), aniž by byla dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky, a
pro uvádění na trh produktů rybolovu ulovených ve Středozemním moři.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„vlečným lovným zařízením“ jakékoli lovné zařízení s výjimkou vlečných šňůr vlečené buď výkonem motoru rybářského plavidla, nebo tažené navijákem z rybářského plavidla, buď ukotveného, nebo pomalu se pohybujícího, zejména včetně vlečných zařízení a drapáků;
„vlečným zařízením“ vlečné sítě, lodní nevody a pobřežní nevody;
„vlečnými sítěmi“ sítě, které se aktivně vlečou hlavním motorem plavidla a které se skládají z hlavního prostoru ve tvaru kuželu nebo hranolu (jako hlavního prostoru vlečné sítě) uzavřeného na konci kapsy a které mohou být prodlouženy u vstupního otvoru pomocí křídel nebo mohou být upevněny na pevný rám. Horizontálního otevření se dosáhne buď pomocí rozpěrných desek, nebo je zajištěno výložníkem nebo rámem různého tvaru a velikosti. Takové sítě mohou být vlečeny buď po dně (vlečná síť pro lov při dně), nebo ve střední hloubce (pelagická vlečná síť),
„lodními nevody“ kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody, které jsou operované a tažené pomocí provazů a navijáků z pohybujícího se nebo ukotveného plavidla, ale netažené pomocí hlavního motoru plavidla, které se skládají ze dvou bočních křídel a středového břicha sítě buď ve formě lžíce nebo s pytlem v nejzadnější části a které mohou operovat z povrchu směrem ke dnu v závislosti na lovených druzích,
„pobřežními nevody“ kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody vrhané z plavidla a operované z pobřeží;
„drapáky“ lovná zařízení buď aktivně vlečená hlavním motorem plavidla (lodní drapáky), nebo vlečená motorovým navijákem z ukotveného plavidla (mechanický drapák) pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub a skládající se ze síťového pytle nebo kovového koše upevněných na pevném rámu nebo tyči různých velikostí a tvarů, jejichž spodní část může nést zakulacenou, zaostřenou nebo zubatou kovovou lištu a může nebo nemusí být vybavena rošty a pohyblivými deskami. Některé drapáky jsou vybavené hydraulickým zařízením (hydraulické drapáky). Drapáky tažené ručně nebo ručním navijákem v mělkých vodách, též z lodě, pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub (ruční drapáky), se pro účely tohoto nařízení nepovažují za vlečná zařízení;
„chráněnou rybolovnou oblastí“ geograficky vymezená mořská oblast, ve kterých jsou dočasně nebo trvale zakázané nebo omezené všechny nebo některé rybolovné činnosti v zájmu zlepšení využívání a zachovávání živých vodních zdrojů nebo ochrany mořských ekosystémů;
„sítí pro lov při dně“ jakákoli třístěnná tenatová síť, tenatová síť na chytání ryb za žábry nebo kombinovaná síť pro lov při dně;
„třístěnnou tenatovou sítí“ jakákoli síť zhotovená ze dvou nebo více kusů síťoviny paralelně připevněných na jednoduché linii plováků, která jsou nebo mohou být jakkoli upevněna k mořskému dnu;
„tenatovou sítí na chytání ryb za žábry“ jakákoli síť zhotovená z jednoho kusu sítě umístěná ve vodě svisle pomocí plováků a závaží, upevněná nebo schopná upevnění jakýmkoli způsobem k mořskému dnu a udržující lovné zařízení na místě buď těsně u dna, nebo plovoucí ve vodním sloupci;
„kombinovanou sítí pro lov při dně“ jakákoli tenatová síť na chytání ryb za žábry pro lov při dně kombinovaná s třístěnnou tenatovou sítí, která představuje spodní část;
„kruhovou zatahovací sítí“ sítě, do nichž se loví ryby tím, že se obklopí sítí ze stran a zespodu. Mohou nebo nemusí být vybaveny kapsovou šňůrou;
„košelkovými nevody“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což síti umožňuje být stažena a uzavřena. Košelkové nevody je možné používat pro lov malých pelagických druhů, velkých pelagických druhů nebo druhů žijících při dně;
„vězenci“ lovné zařízení, které je upevněno nebo umístěno na dně a které funguje jako past chytající mořské druhy. Jsou konstruovány v podobě koše, nádoby, sudu nebo klece a ve většině případů se skládají z pevného nebo polopevného rámu vyrobeného z různých materiálů (dřeva, proutí, kovových tyčí, drátěného pletiva atd.), které mohou nebo nemusí být pokryty síťovinou. Mají jeden nebo více trychtýřů nebo ústí s hladce průchodnými otvory umožňujícími druhům dostat se do vnitřní komory. Je možné je používat samostatně nebo ve skupinách. Pokud jsou použity ve skupinách, hlavní šňůra nese četné háčky na postranních vlascích různé délky a v různé vzdálenosti od sebe v závislosti na lovených druzích;
„dlouhými lovnými šňůrami“ lovná zařízení skládající se z hlavní šňůry nesoucí četné háčky na postranních vlascích různé délky a v různé vzdálenosti od sebe v závislosti na lovených druzích. Mohou být rozmístěny buď vertikálně, nebo horizontálně k mořské hladině; mohou být ukládány buď na dno, nebo blízko dna (dlouhá lovná šňůra pro lov při dně) nebo mohou být unášené ve střední hloubce, nebo při hladině (dlouhá lovná šňůra pro lov při hladině);
„háčky“ zakřivené zaostřené kusy ocelového drátu, obvykle s ozubcem. Špička háčku může být buď rovná, nebo i obrácená nebo zakřivená; dřík může být různé délky nebo tvaru a jeho průřez může být kruhový (pravidelný) nebo plochý (kovaný). Celková délka háčku se měří jako největší celková délka dříku od konce háčku, který slouží pro upevnění vlasce a je obvykle ve tvaru očka, k vrcholu zakřivení. Šířka háčku se měří jako největší horizontální vzdálenost od vnější části dříku k vnější části háčku;
„sportovním rybolovem“ rybolovné činnosti využívající živé vodní zdroje pro rekreaci nebo sport;
„zařízeními s uzavíracím mechanismem (FAD)“ jakékoli zařízení plující při hladině moře a uzavírající pod sebou buď nedospělé, nebo dospělé ryby vysoce stěhovavých druhů;
„svatoondřejským křížem“ zařízení provádějící nůžkovité pohyby za účelem sběru měkkýše Pinna nobilis a červených korálů z mořského dna;
„dnem s výskytem mořských řas“ oblast, kde je mořské dno charakterizováno dominantní přítomností jevnosnubných mořských rostlin nebo kde taková flora existovala a potřebuje obnovit. Mořské řasy je souhrnný termín pro druhy Posidonia oceanica, Cymodocea nodosa, Zoostera marina a Zoostera noltii;
„korálotvorným stanovištěm“ oblast, kde je mořské dno charakterizováno dominantní přítomností zvláštního biologického společenství nazývaného „korálotvorné“ nebo kde takové společenství existovalo a potřebuje obnovit. Korálotvorný je souhrnný termín pro velmi složitou biogenní strukturu, jejíž komplexní charakter vyplývá z neustálého překrývání dřívějšího skalnatého nebo tvrdého substrátu vápenité vrstvy pocházející hlavně z tvořivé aktivity vápenitých korálovitých rudých mořských řas tvořících kůru a živých organismů, jako Porifera, Ascidians, Cnidarians (ztvrdlé korály, rohovitky atd.), Bryozoans, Serpulids, Annelids, jakož i jiných organismů vytvářejících vápencové struktury;
„maërlovým mořským dnem“ oblast, kde je mořské dno charakterizováno dominantní přítomností zvláštního biologického společenství nazývaného „mäerl“ nebo kde takové společenství existovalo a potřebuje obnovit. Maërl je souhrnný termín pro biogenní strukturu vytvořenou několika druhy korálovitých rudých mořských řas (Corallinaceae), které mají tvrdé vápníkové kostry a rostou jako volné živé organismy rozvětvené, větvovité nebo uzlinaté korálovité mořské řasy na mořském dnu, tvořící nakupeniny na zvlněném bahnitém nebo písečném mořském dně. Maërlová mořská dna se obvykle skládají z jedné nebo více variabilních kombinací rudých mořských řas, zejména Lithothamnion coralloides a Phymatolithon calcareum;
„přímým doplňováním populací“ operace vypouštění živých divokých živočichů vybraných druhů do vod, ve kterých se přirozeně vyskytují, aby se využila přírodní produkce vodního prostředí pro zvýšení počtu živočichů, kteří jsou k dispozici pro rybolov nebo pro zvýšení přirozeného přírůstku ryb;
„přesazováním populací“ postup, při kterém jsou živočišné druhy úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v určitých oblastech zavedených populací a při kterém je pokračováno v dosavadním genetickém vývoji;
„nepůvodními živočišnými druhy“ druhy, jejichž historicky známá oblast přirozeného výskytu se vyskytuje mimo oblast, která je předmětem zájmu;
„vysazováním populací“ postup, při kterém jsou nepůvodní druhy ryb úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v oblastech, které leží mimo historicky známou oblast jejich přirozeného výskytu;
„neúmyslnými úlovky“ náhodné úlovky mořských živočichů, jež musí být v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ( 1 ) vyloženy vzhledem k tomu, že nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.
KAPITOLA II
CHRÁNĚNÉ DRUHY A CHRÁNĚNÁ STANOVIŠTĚ
▼M4 —————
Článek 4
Chráněná stanoviště
Je zakázáno lovit vlečnými sítěmi, drapáky, košelkovými nevody, lodními nevody, pobřežními nevody nebo podobnými sítěmi nad dnem s výskytem mořských řas složeným zejména z Posidonia oceanica nebo jiných mořských jevnosnubných rostlin.
Odchylně od prvního pododstavce je možné v plánech řízení uvedených v článku 18 nebo v článku 19 tohoto nařízení povolit používání košelkových nevodů, lodních nevodů nebo podobných sítí, jejichž celkové spouštění a chování v rámci rybolovných činností je takové, že kapsová šňůra, hlavní šňůra nebo tažná lana se nedotýkají dna s výskytem mořských řas.
▼M1 —————
Odchylně od odst. 1 pododstavce 1 může Komise povolit postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 rybolov plavidly o celkové délce nejvýše 12 m a výkonu motoru nejvýše 85 kW s vlečnými sítěmi pro lov při dně, tradičně prováděný nad dnem s výskytem mořských řas druhu Posidonia, za předpokladu, že:
dotyčné rybolovné činnosti jsou regulovány plánem řízení podle článku 19 tohoto nařízení,
dotyčné rybolovné činnosti se týkají nejvýše 33 % oblastí se dny s výskytem mořských řas druhu Posidonia oceanica v rámci oblasti, na niž se vztahuje plán řízení,
dotyčné rybolovné činnosti se týkají nejvýše 10 % oblastí se dny s výskytem mořských řas v teritoriálních vodách dotyčného členského státu.
Rybolovné činnosti povolené podle tohoto odstavce musí:
splňovat požadavky čl. 8 odst. 1 písm. h), čl. 9 odst. 3 bodu 2 a článku 23;
být regulovány, aby bylo zajištěno, že úlovky druhů uvedených v příloze III jsou co nejmenší.
Článek 9 odst. 3 pododstavec 1 se však nepoužije.
Pokud je rybářské plavidlo provádějící činnost podle ustanovení tohoto odstavce staženo z flotily pomocí veřejných finančních prostředků, zvláštní povolení k rybolovu se zruší a znovu nevydá.
Dotyčné členské státy zavedou plán sledování a podají každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost Komisi zprávu o stavu dna s výskytem mořských řas druhu Posidonia oceanica dotčeného činnostmi vlečných sítí pro lov při dně, jakož i seznam rybolovných plavidel s povolením. První zpráva se zašle Komisi do 31. července 2009.
KAPITOLA III
CHRÁNĚNÉ RYBOLOVNÉ OBLASTI
Článek 5
Informační postup pro zřízení chráněných rybolovných oblastí
Členské státy poskytnou Komisi poprvé do 31. prosince 2007 informace důležité pro zřízení chráněných rybolovných oblastí a pro případná řídicí opatření, která se v nich použijí, jak ve vodách pod jejich jurisdikcí, tak mimo ně, pokud ochrana oblastí, kde dochází k líhnutí nebo výtěru, nebo ochrana mořského ekosystému před škodlivými účinky rybolovu vyžaduje zvláštní opatření.
Článek 6
Chráněné rybolovné oblasti ►M2 Unie ◄
Článek 7
Národní chráněné rybolovné oblasti
KAPITOLA IV
OMEZENÍ TÝKAJÍCÍ SE LOVNÝCH ZAŘÍZENÍ
▼M4 —————
Článek 13
Minimální vzdálenosti a hloubky při používání lovných zařízení
Je zakázáno používat vlečná lovná zařízení do 3 námořních mil od pobřeží nebo do izobáty 50 m, je-li této hloubky dosaženo v menší vzdálenosti od pobřeží.
Odchylně od ustanovení odstavce 1 je povoleno používání drapáků ve vzdálenosti do 3 námořních mil bez ohledu na hloubku, nepřesáhne-li úlovek jiných druhů než měkkýšů a korýšů 10 % celkové živé hmotnosti odlovu.
Je zakázáno používat košelkové nevody do 300 m od pobřeží nebo do izobáty 50 m, je-li této hloubky dosaženo v menší vzdálenosti od pobřeží.
Košelkové nevody se nesmí používat v hloubkách menších než je 70 % celkové délky spuštěného košelkového nevodu samotného, podle měření v příloze II tohoto nařízení.
Odchylka uvedená v odstavci 5 se může týkat pouze rybolovných činností již povolených členskými státy a plavidel působících v rybářském sektoru po více než pět let a nesmí zahrnout žádné budoucí zvýšení stávající intenzity rybolovu.
Seznam rybářských plavidel s povolením a jejich charakteristiky budou oznámeny Komisi do 30. dubna 2007 a bude obsahovat zprávu o srovnání s charakteristikami této flotily k 1. lednu 2000.
Navíc tyto rybolovné činnosti:
musí splňovat požadavky článku 4, čl. 8 odst. 1 písm. h), čl. 9 odst. 3 bodu 2 a článku 23;
nesmí narušovat činnosti plavidel používajících lovná zařízení jiná než vlečné sítě, nevody nebo podobná vlečná zařízení;
musí být regulovány, aby bylo zajištěno, že úlovky druhů uvedených v příloze III, s výjimkou mlžů, jsou co nejmenší;
nesmí být zaměřené na hlavonožce.
Dotyčné členské státy zavedou plán sledování a každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost podají zprávu Komisi. První zpráva se zašle Komisi do 31. července 2009. S ohledem na tyto zprávy může Komise přijmout opatření postupem podle článku 18 nebo čl. 19 odst. 9 tohoto nařízení.
Odchylně od odstavce 2 se povoluje používání vlečných sítí ve vzdálenosti od 0,7 do 1,5 námořní míle od pobřeží za těchto podmínek:
Členské státy oznámí Komisi do 30. září 2007 způsob uplatňování této odchylky. Toto oznámení musí zahrnovat seznam povolených rybářských plavidel a zón určených zeměpisnou délkou a šířkou na pevnině i na moři.
Dotyčné členské státy monitorují rybolovnou činnost v příslušných zónách a zajistí odborné vyhodnocení. Výsledky odborného vyhodnocení se sdělují Komisi jednou za tři roky počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost. První zpráva se sdělí Komisi do 31. července 2009.
Pokud se Komise na základě sdělení předložených členskými státy podle pododstavců 2 a 3 nebo na základě nových odborných informací bude domnívat, že podmínky pro odchylku nejsou splněny, může po konzultaci s příslušným členským státem tento členský stát požádat o změnu dané odchylky nebo může navrhnout Radě vhodná opatření pro ochranu příslušných zdrojů a životního prostředí.
▼M4 —————
Článek 14a
Postupy pro přijetí technických opatření v souvislosti s plány výmětů
Komisi je svěřena pravomoc, aby pro účely přijímání aktů uvedených v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 a na dobu jejich platnosti přijímala zvláštní ustanovení, která se týkají druhů rybolovu nebo druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky, a zahrnují technická opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 uvedené nařízení. Tato opatření sepřijímají prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijatého v souladu s článkem 29a tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 s cílem zvýšit selektivitu lovných zařízení nebo omezit nežádoucí úlovky nebo jim pokud možno zabránit a mohou se případně odchylovat od opatření stanovených tímto nařízením.
KAPITOLA V
MINIMÁLNÍ VELIKOSTI MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ
▼M4 —————
Článek 15a
Postupy pro stanovení minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů v souvislosti s plány výmětů
Komisi je svěřena pravomoc, aby pro účely přijímání aktů uvedených v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 1380/2013 a na dobu jejich platnosti stanovila minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů pro druhy, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 uvedeného nařízení. Tyto velikosti se stanoví prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, přijatého v souladu s článkem 29a tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, s cílem zajistit ochranu nedospělých mořských živočichů a mohou se případně odchylovat od minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů stanovených v příloze III tohoto nařízení.
▼M4 —————
KAPITOLA VI
NEZISKOVÝ RYBOLOV
Článek 17
Sportovní rybolov
▼M5 —————
▼M5 —————
KAPITOLA VII
PLÍNYŘÍZENÍ
Článek 18
Plány řízení na úrovni ►M2 Unie ◄
Rada může přijmou plány řízení pro konkrétní rybolovné činnosti ve Středomoří, zejména v oblastech ležících úplně nebo částečně mimo teritoriální vody členských států. Tyto plány mohou zejména zahrnovat:
opatření pro řízení intenzity rybolovu;
konkrétní technická opatření, včetně případných dočasných odchylek od pravidel tohoto nařízení, pokud jsou takové odchylky nezbytné pro provoz rybářského odvětví a pokud je plánem řízení zabezpečeno udržitelné využívání příslušných zdrojů;
rozšíření povinného používání systémů sledování plavidel nebo podobných systémů pro plavidla mezi 10 až 15 m celkové délky;
dočasná nebo trvalá omezení v zónách, vyhrazená pro určitá lovná zařízení nebo pro plavidla, která přijala závazky v rámci plánu řízení.
Plány řízení předpokládají vydávání zvláštních povolení k rybolovu v souladu s nařízením (ES) č. 1627/94 ( 3 ).
Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 může být vyžadováno, aby plavidla o délce menší než 10 m měla zvláštní povolení k rybolovu.
Článek 19
Plány řízení pro určité rybolovné činnosti v teritoriálních vodách
Plány řízení mohou zahrnovat opatření jdoucí nad rámec ustanovení tohoto nařízení za účelem:
zvýšení selektivity lovného zařízení;
snížení výmětů;
omezení intenzity rybolovu.
Opatření zahrnutá do plánů řízení musí být přiměřená účelům, cílům a plánovanému časovému rámci a musí brát v úvahu:
stav ochrany populace nebo populací;
biologické charakteristiky populace nebo populací;
charakteristické rysy rybolovných oblastí, v nichž je odlov populací prováděn;
hospodářský dopad opatření na dotyčné rybolovné oblasti.
Plány řízení stanoví vydávání zvláštních povolení k rybolovu v souladu s nařízením (ES) č. 1627/94.
Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 se může od plavidel o celkové délce menší než 10 m vyžadovat, aby měla zvláštní povolení k rybolovu.
KAPITOLA VIII
KONTROLNÍ OPATŘENÍ
Článek 20
Lov cílových druhů
▼M5 —————
Článek 22
Určené přístavy
Článek 23
Sledování úlovků
V čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93 se druhá věta nahrazuje tímto:
„V rámci rybolovných činností ve Středozemním moři musí být do lodního deníku zaznamenán každý druh ryb nacházející se na plavidle, pokud je jeho množství větší než 15 kg v ekvivalentu živé hmotnosti a pokud je uveden na seznamu, který byl schválen podle odstavce 8.
U vysoce stěhovavých druhů a malých pelagických druhů se však musí do lodního deníku zaznamenávat jakékoli množství větší než 50 kg v ekvivalentu živé hmotnosti.“
▼M1 —————
KAPITOLA X
OPATŘENÍ PRO VODY OKOLO MALTY
Článek 26
Hospodářská oblast 25 mil okolo Malty
Přístup plavidel ►M2 Unie ◄ do vod a ke zdrojům v oblasti sahající 25 námořních mil od pobřeží okolo Maltských ostrovů (dále jen „hospodářská oblast“) je upraven takto:
rybolov v hospodářské oblasti je omezen na rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 m používající jiná než vlečná lovná zařízení;
celková intenzita rybolovu těchto plavidel vyjádřená jako celková rybolovná kapacita nepřesáhne průměrnou úroveň zjištěnou v letech 2000 až 2001, která odpovídá 1 950 plavidlům s celkovým výkonem motoru 83 000 kW a hrubou prostorností 4 035 GT.
Odchylně od odst. 1 písm. a) jsou traulery, jejichž celková délka nepřesahuje 24 m, oprávněny lovit v určitých oblastech uvnitř hospodářské oblasti, které jsou popsány v části a) přílohy V tohoto nařízení, za těchto podmínek:
celková rybolovná kapacita traulerů, které mohou operovat v hospodářské oblasti, nepřesáhne horní hranici 4 800 kW;
rybolovná kapacita kteréhokoli trauleru, který je oprávněn operovat v hloubce méně než 200 m, nepřesáhne 185 kW; izobáta 200 m hloubky je určena lomenou čarou, jejíž některé body jsou uvedeny v části b) přílohy V tohoto nařízení;
traulery lovící v hospodářské oblasti mají zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1627/94, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu, a jsou uvedeny v seznamu obsahujícím jejich vnější označení a identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle definice v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004, který dotyčné členské státy každoročně předávají Komisi;
omezení kapacity stanovená v písmenech a) a b) se periodicky přehodnocují podle doporučení příslušných odborných orgánů ohledně svého vlivu na zachování populací.
Pokud celková rybolovná kapacita uvedená v odst. 2 písm. a) přesáhne celkovou rybolovnou kapacitu traulerů, jejichž celková délka nepřesahuje 24 m a které operovaly v hospodářské oblasti v referenčním období 2000 až 2001 (dále jen „referenční rybolovná kapacita“), rozdělí Komise postupem podle článku 29 tento přebytek dostupné rybolovné kapacity mezi členské státy s přihlédnutím k zájmu členských států požadujících povolení.
Referenční rybolovná kapacita odpovídá 3 600 kW.
Pokud celková rybolovná kapacita traulerů oprávněných operovat v hospodářské oblasti v souladu s odst. 2 písm. c) přesáhne horní hranici stanovenou v odst. 2 písm. a) z toho důvodu, že tato horní hranice byla snížena po přezkumu podle odst. 2 písm. d), rozdělí Komise rybolovnou kapacitu mezi členské státy na tomto základě:
rybolovná kapacita v kW odpovídající plavidlům, která v této oblasti lovila v období 2000 až 2001, bude na prvním místě;
rybolovná kapacita v kW odpovídající plavidlům, která v této oblasti lovila v nějakém jiném období, bude na druhém místě;
veškerá zbývající rybolovná kapacita pro ostatní plavidla bude rozdělena mezi členské státy s přihlédnutím k zájmům členských států požadujících povolení.
Článek 27
Lov zlakovitých
▼M1 —————
Maltské úřady stanoví trasy pro lodě vybavené zařízením s uzavíracím mechanismem a přidělí tyto trasy rybářským plavidlům ►M2 Unie ◄ nejpozději do 30. června každého roku. Rybářská plavidla ►M2 Unie ◄ vybavená zařízením s uzavíracím mechanismem plující pod jinou vlajkou než vlajkou Malty nesmí operovat uvnitř oblasti 12 mil.
Komise stanoví postupem podle článku 29 kritéria, která se použijí pro stanovení a přidělení tras pro lodě vybavené zařízením s uzavíracím mechanismem.
▼M1 —————
KAPITOLA XI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 28
Rozhodovací postup
Nestanoví-li toto nařízení jinak, rozhoduje Rada postupem podle článku 37 Smlouvy.
Článek 29
Prováděcí pravidla
Prováděcí pravidla k článkům 26 a 27 tohoto nařízení se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.
Článek 29a
Výkon přenesené pravomoci
Článek 30
Změny
Změny příloh se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.
Článek 31
Zrušovací ustanovení
Nařízení (ES) č. 1626/94 se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VI.
Článek 32
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Technické podmínky pro připevňování zařízení k vlečným sítím a jejich příslušenství
Definice
Pro účely této přílohy se rozumí:
„síťováním s několikanásobným vláknem“ síťování zhotovené ze dvou nebo více vláken, kde vlákna je možné mezi uzly oddělit, aniž by se poškodila jejich struktura;
„bezuzlovým síťováním“ síťování složené z čtyřhranných ok, jejichž strany jsou přibližně stejně velké a u nichž jsou rohy tvořeny vzájemným propletením dvou přilehlých stran ok;
„síťováním se čtvercovými oky“ konstrukce síťování provedená tak, že ze dvou sad paralelních linií tvořených vlákny sítě je jedna sada paralelní a druhá kolmá k podélné ose sítě;
„břichem vlečné sítě“ část s nástavcem v přední části vlečné sítě;
„rozšířenou částí“ část bez nástavce zhotovená z jednoho nebo více panelů, mezi břichem vlečné sítě a její kapsou;
„kapsou“ nejvzdálenější část vlečné sítě, ze síťování se stejnou velikostí ok, mající buď válcovitý nebo kuželovitý tvar, s téměř kruhovým příčným průřezem o stejném nebo zmenšujícím se poloměru;
„balónovou kapsou“ jakákoli kapsa skládající se z jednoho nebo více připojených panelů, ze síťování o stejné velikosti ok, jejichž počet ok se zvyšuje směrem k zadní části lovného zařízení, což způsobuje prodloužení příčné délky s ohledem na podélnou osu sítě a rozšíření obvodu kapsy;
„kapsovitou kapsou“ jakákoli kapsa, jejíž svislá výška se směrem k zadní části kapsy snižuje a jejíž příčné průřezy tvoří téměř elipsu o stejné nebo zmenšující se hlavní ose. Nejvzdálenější část kapsy je buď tvořena z jediného složeného panelu nebo z nejvzdálenějšího horního a dolního panelu šňůrou spojeného příčně k podélné ose sítě;
„příčnou spojovací šňůrou“ vnější nebo vnitřní šňůra vedoucí příčně k podélné ose sítě v nejvzdálenější části kapsy buď podél spojení dvou horních a dolních panelů nebo podél ohybu jediného nejvzdálenějšího panelu. Může jít buď o prodloužení laterální šňůry nebo o samostatnou šňůru;
„vnější obvod“ průřezu v síťování vlečné sítě s kosočtvercovými oky se vypočte jako počet ok v daném průřezu vynásobený délkou nataženého oka;
„vnější obvod“ průřezu v síťování vlečné sítě se čtvercovými oky se vypočte jako počet ok v daném průřezu vynásobený délkou oka.
A) Povolená přídavná zařízení k vlečným sítím
1. Bez ohledu na článek 8 nařízení (EHS) č. 3440/84 je pro uzavření otvoru pro vyprazdňování kapsovité kapsy možné použít mechanické zařízení pracující na principu zdrhovadla, buď příčné k podélné ose sítě nebo podélné.
2. Příčné zdrhovadlo je připojeno ve vzdálenosti nejvýše 1 m od spodní síťoviny kapsy.
B) Požadavky na příslušenství
1. Balónová kapsa je ve vlečných sítích zakázána. Počet stejně velkých ok po jakémkoli obvodu kapsy jakékoli samostatné sítě se nesmí zvyšovat zepředu dozadu.
2. Obvod nejspodnější části břicha vlečné sítě (část s nástavcem) nebo rozšířené části (část bez nástavce) nesmí být menší než obvod přední části kapsy sensu stricto. Zejména v případě kapsy se síťováním se čtvercovými oky musí být obvod nejspodnější části břicha vlečné sítě nebo rozšířená část dvakrát až čtyřikrát větší než obvod přední části kapsy sensu stricto.
3. Panely se čtvercovými oky sítě je možné vložit do libovolné vlečné sítě a musí se umístit před jakoukoli rozšířenou část nebo na kterékoli místo mezi přední částí rozšířené části a zadní částí kapsy. Panely nesmí být ucpávány jakýmkoli způsobem vnitřními nebo vnějšími přídavnými zařízeními. Panely musí být zhotoveny ze síťoviny bez uzlů nebo síťoviny zhotovené z pevných uzlů a vloží se tak, aby oka zůstala plně otevřená po celou dobu rybolovu. Podrobná pravidla k dalším technickým specifikacím panelů s čtvercovými oky sítí se přijmou postupem podle článku 29 tohoto nařízení.
4. Podobně je možné postupem podle článku 29 tohoto nařízení povolit technická zařízení s ohledem na zlepšení selektivity vlečných sítí jiná než uvedená výše v písm. b) bodu 3.
5. Zakazuje se mít na palubě nebo používat jakoukoli vlečnou síť, jejíž kapsa je zhotovena úplně nebo zčásti z jakéhokoli síťovinového materiálu s oky jinými než čtvercovými nebo kosočtvercovými, ledaže by toto bylo povoleno postupem podle článku 29 tohoto nařízení.
6. Odstavec 4 a 5 se nepoužije pro žádný lodní nevod, jehož kapsa má velikost ok sítě menší než 10 mm.
7. Odchylně od čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3440/84 nesmí být velikost ok zpevňující kapsy menší než 120 mm u traulerů pro lov při dně, pokud jsou oka kapsy menší než 60 mm. Toto ustanovení platí pouze ve Středozemním moři a nedotýká se jiných vod ►M2 Unie ◄ . Pokud je velikost ok kapsy větší než 60 mm, použije se čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3440/84.
8. Kapsovitá kapsa nesmí mít více než jeden otvor určený k vyprazdňování.
9. Délka příčné spojovací šňůry nesmí být menší než 20 % obvodu kapsy.
10. Obvod zpevňující kapsy podle definice v článku 6 nařízení (EHS) č. 3440/84 musí tvořit nejméně 1,3 násobek obvodu kapsy vlečné sítě pro lov při dně.
11. Zakazuje se mít na palubě nebo používat jakoukoli vlečnou síť, zhotovenou úplně nebo zčásti s kapsou ze síťovinových materiálů sestávajících z jednoduchých vláken o tloušťce větší než 3,0 mm.
12. Zakazuje se mít na palubě nebo používat jakoukoli vlečnou síť, zhotovenou úplně nebo zčásti s kapsou ze síťovinových materiálů sestávající z několikanásobných vláken.
13. Síťovinové materiály s vlákny o tloušťce větší než 6 mm se zakazují ve všech částech vlečné sítě pro lov při dně.
▼M4 —————
PŘÍLOHA V
Hospodářská oblast 25 mil okolo Maltských ostrovů
a) Oblasti povolené pro traulery okolo Maltských ostrovů: zeměpisné souřadnice
|
Zóna A |
Zóna H |
|
A1 – 36,0172 o s. š., 14,1442 o v. d. |
H1 – 35,6739 o s. š., 14,6742 o v. d. |
|
A2 – 36,0289 o s. š., 14,1792 o v. d. |
H2 – 35,4656 o s. š., 14,8459 o v. d. |
|
A3 – 35,9822 o s. š., 14,2742 o v. d. |
H3 – 35,4272 o s. š., 14,7609 o v. d. |
|
A4 – 35,8489 o s. š., 14,3242 o v. d. |
H4 – 35,5106 o s. š., 14,6325 o v. d. |
|
A5 – 35,8106 o s. š., 14,2542 o v. d. |
H5 – 35,6406 o s. š., 14,6025 o v. d. |
|
A6 – 35,9706 o s. š., 14,2459 o v. d. |
|
|
Zóna B |
Zóna I |
|
B1 – 35,7906 o s. š., 14,4409 o v. d. |
I1 – 36,1489 o s. š., 14,3909 o v. d. |
|
B2 – 35,8039 o s. š., 14,4909 o v. d. |
I2 – 36,2523 o s. š., 14,5092 o v. d. |
|
B3 – 35,7939 o s. š., 14,4959 o v. d. |
I3 – 36,2373 o s. š., 14,5259 o v. d. |
|
B4 – 35,7522 o s. š., 14,4242 o v. d. |
I4 – 36,1372 o s. š., 14,4225 o v. d. |
|
B5 – 35,7606 o s. š., 14,4159 o v. d. |
|
|
B6 – 35,7706 o s. š., 14,4325 o v. d. |
|
|
Zóna C |
Zóna J |
|
C1 – 35,8406 o s. š., 14,6192 o v. d. |
J1 – 36,2189 o s. š., 13,9108 o v. d. |
|
C2 – 35,8556 o s. š., 14,6692 o v. d. |
J2 – 36,2689 o s. š., 14,0708 o v. d. |
|
C3 – 35,8322 o s. š., 14,6542 o v. d. |
J3 – 36,2472 o s. š., 14,0708 o v. d. |
|
C4 – 35,8022 o s. š., 14,5775 o v. d. |
J4 – 36,1972 o s. š., 13,9225 o v. d. |
|
Zóna D |
Zóna K |
|
D1 – 36,0422 o s. š., 14,3459 o v. d. |
K1 – 35,9739 o s. š., 14,0242 o v. d. |
|
D2 – 36,0289 o s. š., 14,4625 o v. d. |
K2 – 36,0022 o s. š., 14,0408 o v. d. |
|
D3 – 35,9989 o s. š., 14,4559 o v. d. |
K3 – 36,0656 o s. š., 13,9692 o v. d. |
|
D4 – 36,0289 o s. š., 14,3409 o v. d. |
K4 – 36,1356 o s. š., 13,8575 o v. d. |
|
|
K5 – 36,0456 o s. š., 13,9242 o v. d. |
|
Zóna E |
Zóna L |
|
E1 – 35,9789 o s. š., 14,7159 o v. d. |
L1 – 35,9856 o s. š., 14,1075 o v. d. |
|
E2 – 36,0072 o s. š., 14,8159 o v. d. |
L2 – 35,9956 o s. š., 14,1158 o v. d. |
|
E3 – 35,9389 o s. š., 14,7575 o v. d. |
L3 – 35,9572 o s. š., 14,0325 o v. d. |
|
E4 – 35,8939 o s. š., 14,6075 o v. d. |
L4 – 35,9622 o s. š., 13,9408 o v. d. |
|
E5 – 35,9056 o s. š., 14,5992 o v. d. |
|
|
Zóna F |
Zóna M |
|
F1 – 36,1423 o s. š., 14,6725 o v. d. |
M1 – 36,4856 o s. š., 14,3292 o v. d. |
|
F2 – 36,1439 o s. š., 14,7892 o v. d. |
M2 – 36,4639 o s. š., 14,4342 o v. d. |
|
F3 – 36,0139 o s. š., 14,7892 o v. d. |
M3 – 36,3606 o s. š., 14,4875 o v. d. |
|
F4 – 36,0039 o s. š., 14,6142 o v. d. |
M4 – 36,3423 o s. š., 14,4242 o v. d. |
|
|
M5 – 36,4156 o s. š., 14,4208 o v. d. |
|
Zóna G |
Zóna N |
|
G1 – 36,0706 o s. š., 14,9375 o v. d. |
N1 – 36,1155 o s. š., 14,1217 o v. d. |
|
G2 – 35,9372 o s. š., 15,0000 o v. d. |
N2 – 36,1079 o s. š., 14,0779 o v. d. |
|
G3 – 35,7956 o s. š., 14,9825 o v. d. |
N3 – 36,0717 o s. š., 14,0264 o v. d. |
|
G4 – 35,7156 o s. š., 14,8792 o v. d. |
N4 – 36,0458 o s. š., 14,0376 o v. d. |
|
G5 – 35,8489 o s. š., 14,6825 o v. d. |
N5 – 36,0516 o s. š., 14,0896 o v. d. |
|
|
N6 – 36,0989 o s. š., 14,1355 o v. d. |
b) Zeměpisné souřadnice některých bodů podél izobáty 200 m uvnitř hospodářské oblasti 25 mil
|
ID |
Zeměpisná šířka |
Zeměpisná délka |
|
1 |
36,3673 o s. š. |
14,5540 o v. d. |
|
2 |
36,3159 o s. š. |
14,5567 o v. d. |
|
3 |
36,2735 o s. š. |
14,5379 o v. d. |
|
4 |
36,2357 o s. š. |
14,4785 o v. d. |
|
5 |
36,1699 o s. š. |
14,4316 o v. d. |
|
6 |
36,1307 o s. š. |
14,3534 o v. d. |
|
7 |
36,1117 o s. š. |
14,2127 o v. d. |
|
8 |
36,1003 o s. š. |
14,1658 o v. d. |
|
9 |
36,0859 o s. š. |
14,152 o v. d. |
|
10 |
36,0547 o s. š. |
14,143 o v. d. |
|
11 |
35,9921 o s. š. |
14,1584 o v. d. |
|
12 |
35,9744 o s. š. |
14,1815 o v. d. |
|
13 |
35,9608 o s. š. |
14,2235 o v. d. |
|
14 |
35,9296 o s. š. |
14,2164 o v. d. |
|
15 |
35,8983 o s. š. |
14,2328 o v. d. |
|
16 |
35,867 o s. š. |
14,4929 o v. d. |
|
17 |
35,8358 o s. š. |
14,2845 o v. d. |
|
18 |
35,8191 o s. š. |
14,2753 o v. d. |
|
19 |
35,7863 o s. š. |
14,3534 o v. d. |
|
20 |
35,7542 o s. š. |
14,4316 o v. d. |
|
21 |
35,7355 o s. š. |
14,4473 o v. d. |
|
22 |
35,7225 o s. š. |
14,5098 o v. d. |
|
23 |
35,6951 o s. š. |
14,5365 o v. d. |
|
24 |
35,6325 o s. š. |
14,536 o v. d. |
|
25 |
35,57 o s. š. |
14,5221 o v. d. |
|
26 |
35,5348 o s. š. |
14,588 o v. d. |
|
27 |
35,5037 o s. š. |
14,6192 o v. d. |
|
28 |
35,5128 o s. š. |
14,6349 o v. d. |
|
29 |
35,57 o s. š. |
14,6717 o v. d. |
|
30 |
35,5975 o s. š. |
14,647 o v. d. |
|
31 |
35,5903 o s. š. |
14,6036 o v. d. |
|
32 |
35,6034 o s. š. |
14,574 o v. d. |
|
33 |
35,6532 o s. š. |
14,5535 o v. d. |
|
34 |
35,6726 o s. š. |
14,5723 o v. d. |
|
35 |
35,6668 o s. š. |
14,5937 o v. d. |
|
36 |
35,6618 o s. š. |
14,6424 o v. d. |
|
37 |
35,653 o s. š. |
14,6661 o v. d. |
|
38 |
35,57 o s. š. |
14,6853 o v. d. |
|
39 |
35,5294 o s. š. |
14,713 o v. d. |
|
40 |
35,5071 o s. š. |
14,7443 o v. d. |
|
41 |
35,4878 o s. š. |
14,7834 o v. d. |
|
42 |
35,4929 o s. š. |
14,8247 o v. d. |
|
43 |
35,4762 o s. š. |
14,8246 o v. d. |
|
44 |
36,2077 o s. š. |
13,947 o v. d. |
|
45 |
36,1954 o s. š. |
13,96 o v. d. |
|
46 |
36,1773 o s. š. |
13,947 o v. d. |
|
47 |
36,1848 o s. š. |
13,9313 o v. d. |
|
48 |
36,1954 o s. š. |
13,925 o v. d. |
|
49 |
35,4592 o s. š. |
14,1815 o v. d. |
|
50 |
35,4762 o s. š. |
14,1895 o v. d. |
|
51 |
35,4755 o s. š. |
14,2127 o v. d. |
|
52 |
35,4605 o s. š. |
14,2199 o v. d. |
|
53 |
35,4453 o s. š. |
14,1971 o v. d. |
PŘÍLOHA VI
Srovnávací tabulka
|
Nařízení (ES) č. 1626/94 |
Toto nařízení |
|
Čl. 1 odst. 1 |
Čl. 1 odst. 1 |
|
Čl. 1 odst. 2 první pododstavec |
Články 7, 17 a 19 |
|
Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec |
Článek 3 |
|
Čl. 2 odst. 1 a 2 |
Článek 8 |
|
Čl. 2 odst. 3 |
Čl. 13 odst. 5 a články 17 a 19 |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 13 odst. 1 první pododstavec a odst. 5 |
|
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 13 odst. 5, čl. 14 odst. 2 a 3, článek 19 |
|
Čl. 3 odst. 1 třetí (1a) pododstavec |
Článek 4, čl. 13 odst. 9 a 10, článek 19 |
|
Čl. 3 odst. 2 |
Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 8 a článek 19 |
|
Čl. 3 odst. 3 |
Článek 4, čl. 13 odst. 10 a článek 19 |
|
Čl. 3 odst. 4 |
Čl. 13 odst. 3 a 7 a článek 19 |
|
Článek 4 |
Článek 7 |
|
Článek 5 |
Článek 12 a příloha II |
|
Čl. 6 odst. 1 první pododstavec a čl. 6 odst. 2 |
Čl. 9 odst. 1 a 2 |
|
Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 9 odst. 7, čl. 14 odst. 1 a 3 |
|
Čl. 6 odst. 3 |
Příloha II definice |
|
Článek 7 |
Článek 22 |
|
Čl. 8 odst. 1 a 3 |
Článek 15, příloha III a příloha IV |
|
Článek 8a |
Článek 26 |
|
Článek 8b |
Článek 27 |
|
Článek 9 |
Článek 1 odst. 2 |
|
Článek 10a |
Článek 29 |
|
Článek 11 |
Článek 32 |
|
Příloha I |
Články 3 a 4 |
|
Příloha II |
Článek 11, příloha I a II |
|
Příloha III |
Čl. 9 odst. 3 až 5 |
|
Příloha IV |
Příloha III |
|
Příloha V písm. b) |
Příloha V |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
( 1 ) Úř. věst. L 137, 19.5. 2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 831/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 33).
( 1 ) Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.