(ES) č. 1287/2006Nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006 , kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 241, 2.9.2006, s. 1-25 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 10. srpna 2006 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 22. září 2006 | Nabývá účinnosti: | 1. června 2007 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 241, 2.9.2006, p.1) |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1287/2006
ze dne 10. srpna 2006,
kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS ( 1 ), a zejména na čl. 4 odst. 1 bod 2, čl. 4 odst. 1 bod 7 a čl. 4 odst. 2, čl. 13 odst. 10, čl. 25 odst. 7, čl. 27 odst. 7, čl. 28 odst. 3, čl. 29 odst. 3, čl. 30 odst. 3, čl. 40 odst. 6, čl. 44 odst. 3, čl. 45 odst. 3, čl. 56 odst. 5 a čl. 58 odst. 4 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2004/39/ES zavádí celkový rámec režimu regulace finančních trhů ve Společenství a mimo jiné stanoví: provozní podmínky týkající se provádění investičních a doplňkových služeb a činností investičními podniky; organizační požadavky (včetně evidenčních povinností) pro investiční podniky provádějící takové služby a činnosti na profesionálním základě a pro regulované trhy; požadavky týkající se hlášení obchodů s finančními nástroji; požadavky ohledně transparentnosti obchodů s akciemi. |
(2) |
Ustanovení této směrnice by měla mít tuto právní formu, aby se ve všech členských státech zajistil jednotný režim, aby se podpořila integrace trhů a přeshraniční poskytování investičních a doplňkových služeb a aby se usnadnilo další upevňování jednotného trhu. Ustanovení o některých aspektech vedení záznamů, hlášení obchodů, transparentnosti a komoditních derivátech mají jisté styčné body s vnitrostátní právní úpravou a s prováděcími předpisy upravujícími vztahy se zákazníky. |
(3) |
Podrobné a plně sladěné požadavky na transparentnost a pravidla upravující hlášení obchodů jsou potřebná k tomu, aby se zajistily stejné tržní podmínky a bezproblémové fungování trhů s cennými papíry na celém území Společenství a aby se usnadnila účinná integrace těchto trhů. ►C1 Některé stránky vedení záznamů jsou si velice blízké ◄ , jelikož se v nich pracuje se stejnými pojmy, jaké jsou vymezeny pro účely hlášení obchodů a transparentnosti. |
(4) |
Cílem režimu zavedeného směrnicí 2004/39/ES, který upravuje požadavky na hlášení obchodů s finančními nástroji, je zajistit náležité informování příslušných orgánů o obchodech, na jejichž dohledu mají zájem. Pro tyto účely je nutné zajistit, aby se od všech investičních podniků sbírala jednotná sada údajů jen s minimálními odchylkami v jednotlivých členských státech s cílem co nejvíce omezit míru odlišnosti informačních povinností podniků vyvíjejících přeshraniční činnost a co nejvíce rozšířit sumu údajů v držení příslušného orgánu, o které se může podělit s dalšími příslušnými orgány. Tato opatření mají rovněž zajistit, aby příslušné orgány mohly plnit své povinnosti vyplývající ze zmíněné směrnice co nejrychleji a nejúčinněji. |
(5) |
Cílem režimu zavedeného směrnicí 2004/39/ES, který upravuje požadavky na transparentnost obchodů s akciemi přijatými k obchodování na regulovaných trzích, je zajistit přiměřenou informovanost investorů o pravdivé úrovni uskutečněných i potenciálních obchodů s takovými akciemi, zda k těmto obchodům dochází na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech (dále jen „MOS“), prostřednictvím systematických internalizátorů nebo mimo rámec těchto obchodních systémů. Tyto požadavky jsou součástí širšího rámce pravidel, jejichž úlohou je podpořit soutěž mezi obchodními systémy s cílem rozšířit možnosti výběru pro investory, povzbudit inovace, snížit transakční náklady a zefektivnit proces cenotvorby v měřítku celého Společenství. Základním prvkem tohoto rámce je vysoký stupeň transparentnosti, aby se zajistily stejné podmínky mezi obchodními systémy a aby mechanismus určování cen (kursů) určitých akcií nebyl – ke škodě investorů – poškozen roztříštěností likvidity. Směrnice na druhé straně připouští, že mohou nastat okolnosti, kdy může být nutné prominutí povinností týkajících se předobchodní transparentnosti nebo odklad poobchodních povinností. Toto nařízení stanoví podrobnosti takových okolností, přičemž pamatuje jak na potřebu zajistit vysokou úroveň transparentnosti, tak na to, aby v důsledku povinností oznamovat obchody a tedy v důsledku zveřejnění rizikových pozic nedošlo k poškození likvidity v obchodních systémech ani jinde. |
(6) |
Pro účely ustanovení o vedení záznamů se typem pokynu rozumí limitní pokyn, tržní pokyn nebo jiný specifický typ pokynu. Pro účely ustanovení o vedení záznamů se povahou pokynu či obchodu rozumí pokyn upsat cenné papíry nebo upsání cenných papírů nebo pokyn využít opci či využití opce či podobné pokyny zákazníků nebo obchody. |
(7) |
V této fázi není nutné přesně stanovit nebo podrobně předepsat typ, povahu a rozpracovanost organizačního zajištění výměny informací mezi příslušnými orgány. |
(8) |
Pokud v přiměřené lhůtě není reagováno na oznámení učiněné příslušným orgánem o jiném určení nejvýznamnějšího trhu z hlediska likvidity nebo pokud příslušný orgán nesouhlasí s výpočtem jiného orgánu, měly by se příslušné orgány snažit o nalezení řešení. Je-li to vhodné, je ponecháno na vůli příslušných orgánů, zda projednají věc v Evropském výboru regulátorů trhů s cennými papíry. |
(9) |
Příslušné orgány by měly koordinovat podobu a zřizování mechanismů ke vzájemné výměně informací o obchodech. Opět je ponecháno na vůli příslušných orgánů, zda tyto věci projednají v Evropském výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Příslušné orgány by měly podávat písemnou zprávu Komisi a ta by měla o těchto mechanismech informovat Evropský výbor pro cenné papíry. V průběhu koordinování by měly příslušné orgány přihlížet k potřebě účinného sledování aktivit investičních podniků s cílem zajistit, aby jednaly čestně, spravedlivě, profesionálně a způsobem, který podporuje integritu trhu ve Společenství, dále k potřebě, aby rozhodnutí vycházela z důkladného rozboru nákladů a užitku, k potřebě zajistit, aby se informace o obchodech využívaly pouze k řádnému plnění úkolů příslušných orgánů, a nakonec k případné potřebě mít společný systém účinných pravidel řízení, který rozdělí zodpovědnost. |
(10) |
Je zapotřebí stanovit kritéria určování, kdy mají operace regulovaného trhu v hostitelském členském státě zásadní význam, i důsledky takového stavu věcí, takovým způsobem, aby na regulovaném trhu nevznikla povinnost jednat nebo se podřizovat více než jednomu příslušnému orgánu, pokud by jinak taková povinnost nevznikla. |
(11) |
ISO 10962 (Klasifikace kódů finančních nástrojů) je příkladem jednotné a mezinárodně uznávané normy pro klasifikaci finančních nástrojů. |
(12) |
Jestliže příslušné orgány poskytnou výjimku na plnění požadavků předobchodní transparentnosti nebo povolí odklad plnění povinností poobchodní transparentnosti, měly by jednat se všemi regulovanými trhy a MOS stejně a bez diskriminace tak, že výjimku či odklad přiznají buď všem, nebo žádnému regulovanému trhu a MOS, jež podle směrnice 2004/39/ES povolují. Příslušné orgány, které přiznávají výjimky nebo odklady, by neměly ukládat další požadavky. |
(13) |
Je třeba zohlednit, že cílem algoritmu obchodování uplatňovaného na regulovaném trhu nebo v MOS je sice obvykle dosažení maximálního zobchodovaného objemu, ale že by měly být možné i jiné algoritmy obchodování. |
(14) |
Prominutí povinností ohledně předobchodní transparentnosti, které vyplývají z článků 29 nebo 44 směrnice 2004/39/ES, přiznané příslušným orgánem, by nemělo umožnit investičním podnikům, aby se vyhnuly plnění těchto povinností, pokud jde o obchody s likvidními akciemi uzavřené dvoustranně podle pravidel regulovaného trhu nebo MOS, pokud by se na ně vztahovaly požadavky zveřejnit kótace stanovené v článku 27 zmíněné směrnice, kdyby byly uzavřeny mimo rámec pravidel regulovaného trhu nebo MOS. |
(15) |
Za činnost, která hraje v podnikání investičního podniku závažnou komerční roli, je třeba považovat činnost, která je významným zdrojem příjmů nebo nákladů. Posouzení významu pro tyto účely by mělo v každém případě vzít v úvahu, do jaké míry se daná činnost provádí nebo organizuje samostatně, ►C1 peněžní vyjádření dané činnosti ◄ a její komparativní význam ve srovnání jak s celkovou obchodní činností podniku, tak s jeho celkovou činností na trhu dotyčné akcie, na němž působí. Za činnost, která je významným zdrojem příjmů podniku, by se měla považovat činnost i tehdy, jestliže v konkrétním případě hraje významnou roli pouze jeden ze dvou výše zmíněných faktorů. |
(16) |
Na akcie, s nimiž se neobchoduje každý den, by se nemělo pohlížet jako na akcie, které mají pro účely směrnice 2004/39/ES likvidní trh. Je-li však výjimečně obchodování s akcií pozastaveno z důvodů spojených se zachováním spořádaného trhu nebo z důvodu vyšší moci a s akcií se tudíž několik obchodních dnů neobchoduje, nemělo by to znamenat, že na akcii nelze pohlížet jako na akcii s likvidním trhem. |
(17) |
Požadavek zveřejnit kótované ceny, pokyny nebo obchody podle článků 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES a tohoto nařízení by neměl bránit regulovaným trhům a MOS v tom, aby od svých členů či účastníků vyžadovaly zveřejňování dalších takových informací. |
(18) |
Informace, které mají být zpřístupněny v okamžiku co nejbližším reálnému času, by měly být zveřejňovány bezprostředně podle technických možností za předpokladu, že dotyčná osoba vynakládá na systémy přiměřené náklady a ty dosahují přiměřeného stupně účinnosti. Ve výjimečných případech by se informace měly zveřejnit co nejblíže k maximálnímu tříminutovému limitu, pokud dostupné systémy neumožňují zveřejnění v kratší době. |
(19) |
Pro účely těch ustanovení tohoto nařízení, která upravují přijetí převoditelného cenného papíru k obchodování na regulovaném trhu podle definice cenného papíru v čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. c) směrnice 2004/39/ES, v případě cenného papíru ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES ( 2 ), je třeba předpokládat, že existují dostatečné veřejně dostupné informace potřebné k ocenění daného finančního nástroje. |
(20) |
Přijetí podílových jednotek vydaných subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu (SKIPCP) by nemělo umožnit obcházení příslušných ustanovení směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ( 3 ), zejména článků 44 až 48 zmíněné směrnice. |
(21) |
Derivátovou smlouvu je třeba považovat za finanční nástroj podle oddílu C bodu 7 přílohy I směrnice 2004/39/ES, pouze pokud se její hodnota vztahuje ke komoditě a splňuje v tomto nařízení uvedená kritéria určování toho, zda by se na smlouvu mělo pohlížet jako na smlouvu s vlastnostmi jiných derivátových finančních nástrojů, a nikoli jako na smlouvu, která není určena pro komerční účely. Derivátovou smlouvu je třeba považovat za finanční nástroj podle oddílu C bodu 10 zmíněné přílohy, pouze pokud se její hodnota vztahuje k podkladovému aktivu uvedenému v oddílu C bodu 10 nebo v tomto nařízení a splňuje v tomto nařízení uvedená kritéria určování toho, zda by se na smlouvu mělo pohlížet jako na smlouvu s vlastnostmi jiných derivátových finančních nástrojů. |
(22) |
Výjimky uvedené ve směrnici 2004/39/ES, které se týkají obchodování na vlastní účet nebo poskytování dalších investičních služeb ve vztahu ke komoditním derivátům, které upravuje oddíl C bod 5, oddíl C bod 6 a oddíl C bod 7 přílohy I citované směrnice, nebo derivátům upraveným oddílem C bodem 10 zmíněné přílohy I, by mohly vylučovat z oblasti působnosti zmíněné směrnice značný počet komerčních výrobců a spotřebitelů energie a dalších komodit, včetně dodavatelů energie, obchodníků s komoditami a jejich dceřiných společností, a tito účastníci by tudíž nemuseli ověřovat splnění kritérií uvedených v tomto nařízení pro určení toho, jestli jsou smlouvy, s nimiž obchodují, finančními nástroji. |
(23) |
V souladu s oddílem B bodem 7 přílohy I směrnice 2004/39/ES mohou investiční podniky poskytovat doplňkové služby v členském státě, který není jejich domovským státem, cestou provádění investičních služeb a činností a doplňkových služeb toho druhu, který je začleněn do oddílu A nebo B přílohy I zmíněné směrnice, týkajících se podkladových aktiv, k nimž se vztahuje hodnota derivátů zařazených do oddílu C bodu 5, 6, 7 a 10 zmíněné přílohy, pokud s nimi souvisí poskytování investičních nebo doplňkových služeb. Na tomto základě by měl být investiční podnik provádějící investiční služby nebo činnosti a s tím spojené obchodování se spotovými smlouvami schopen využít právo poskytovat doplňkové služby v oblasti tohoto souvisejícího obchodování. |
(24) |
Definice komodity by neměla ovlivnit jiné definice tohoto výrazu ve vnitrostátních právních předpisech a ostatních právních předpisech Společenství. ►C1 Kritéria pro určení toho ◄ , zda je smlouvu třeba považovat za smlouvu, jež má vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů a neslouží pro obchodní účely, jsou zamýšleny pouze k určení toho, zda smlouvy spadají pod oddíl C bod 7 nebo bod 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES. |
(25) |
Derivátová smlouva by měla být chápána jako smlouva, která se vztahuje ke komoditě nebo jinému faktoru, jestliže existuje přímá vazba mezi touto smlouvou a příslušnou komoditou nebo jiným podkladovým faktorem. Na derivátovou smlouvu, která se vztahuje k ceně komodity, by se tedy mělo pohlížet jako na derivátovou smlouvu, jejíž hodnota se vztahuje ke komoditě, zatímco na derivátovou smlouvu, která se vztahuje k přepravním nákladům za komoditu, by se nemělo pohlížet jako na derivátovou smlouvu, jejíž hodnota se vztahuje k dané komoditě. Derivát, jehož hodnota se vztahuje ke komoditnímu derivátu, například opce na komoditní termínovou smlouvu (derivát vztažený k derivátu), by představoval nepřímou investici do komodit, a je ho tedy třeba považovat za komoditní derivát pro účely směrnice 2004/39/ES. |
(26) |
Pojem komodity by neměl nezahrnovat služby ani jiné položky, které nejsou zbožím, například měny nebo práva k nemovitostem, nebo které jsou zcela nehmotné povahy. |
(27) |
O technické poradenství byl požádán Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zřízený rozhodnutím Komise 2001/527/ES ( 4 ). |
(28) |
Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
VŠEOBECNĚ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k čl. 4 odst. 1 bodu 2, čl. 4 odst. 1 bodu 7, čl. 13 odst. 6, článkům 25, 27, 28, 29, 30, 40, 44, 45, 56 a 58 směrnice 2004/39/ES.
2. Články 7 a 8 se použijí na správcovské společnosti v souladu s čl. 5 odst. 4 směrnice 85/611/EHS.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1. „komoditou“ se rozumí jakékoli zboží zastupitelné povahy, které může být předmětem fyzické dodávky, včetně kovů a jejich rud a slitin, zemědělských výrobků a energie, např. elektřiny;
2. „emitentem“ se rozumí subjekt, který ►C1 vydává převoditelné cenné papíry ◄ , případně jiné finanční nástroje;
3. „emitentem ze Společenství“ se rozumí emitent se sídlem ve Společenství;
4. „emitentem ze třetí země“ se rozumí emitent, který není emitentem ze Společenství;
5. „běžnou dobou obchodování“ obchodního systému nebo investičního podniku se rozumí doba, kterou obchodní systém nebo investiční podnik určí předem a zveřejní jako svou dobu obchodování;
6. „portfoliovým obchodem“ se rozumí obchod s více cennými papíry, které jsou seskupeny a ►C1 obchodovány jako množstevní jednotka ◄ za specifickou referenční cenu;
7. „relevantním orgánem příslušným“ pro finanční nástroj se rozumí příslušný orgán členského státu, který je nejvýznamnějším trhem z hlediska likvidity daného finančního nástroje;
8. „obchodním systémem“ se rozumí regulovaný trh, mnohostranné obchodní systémy nebo systematický internalizátor vystupující jako takový, případně systém mimo rámec Společenství s podobnými funkcemi, jaké plní regulovaný trh či mnohostranné obchodní systémy;
9. „obratem“ v souvislosti s finančním nástrojem se rozumí počet jednotek tohoto nástroje, který si vymění kupující a prodávající za určitý vymezený čas v rámci obchodů realizovaných v obchodních systémech, násobený jednotkovou cenou použitou při každém takovém obchodě;
10. „repo obchodem“ se rozumí půjčka či výpůjčka, repo operace nebo reverzní repo operace, anebo„buy/sell back“operace či„sell/buy back“ operace týkající se akcií nebo jiných finančních nástrojů.
Článek 3
Obchody týkající se jednotlivé akcie v portfoliovém obchodě a obchody realizované za průměrnou cenu váženou objemem
1. Pro účely čl. 18 odst. 1 písm. b) bodu ii) se za obchod týkající se jednotlivé akcie v portfoliovém obchodě považuje obchod, na nějž se vztahují jiné podmínky, než je aktuální tržní cena.
Pro účely čl. 27 odst. 1 písm. b) se za takový obchod považuje rovněž obchod, při němž převod akcií určují jiné faktory, než je aktuální tržní cena akcie.
2. Pro účely čl. 18 odst. 1 písm. b) bodu ii) se obchodem realizovaným za průměrnou cenu váženou objemem rozumí obchod, jenž se řídí jinými podmínkami, než je současná tržní cena, a pro účely článku 25 se tím rozumí pokyn, jenž se řídí jinými podmínkami, než je současná tržní cena.
Pro účely čl. 27 odst. 1 písm. b) se za takový obchod považuje rovněž obchod, při němž převod akcií určují jiné faktory, než je aktuální tržní cena akcie.
Článek 4
Odkazy na den obchodování
Dnem obchodování se v souvislosti s obchodní systémem nebo s informacemi o akcii, jež se mají podle článků 30 nebo 45 směrnice 2004/39/ES zveřejnit po uskutečnění obchodu, rozumí den, v němž je obchodní systém otevřen.
Zahájením dne obchodování se rozumí zahájení běžné doby obchodování obchodního systému.
Polednem dne obchodování se rozumí poledne v časovém pásmu, kde má obchodní systém sídlo.
Koncem dne obchodování se rozumí konec běžné doby obchodování.
◄
Dnem obchodování se v souvislosti s nejvýznamnějším trhem akcie z hlediska likvidity nebo v souvislosti s informacemi o akcii, jež se mají podle článku 28 směrnice 2004/39/ES zveřejnit po uskutečnění obchodu, rozumí den běžného obchodování v obchodních systémech na daném trhu.
Zahájením dne obchodování se rozumí nejvčasnější zahájení běžného obchodování s danou akcií v obchodních systémech na daném trhu.
Polednem dne obchodování se rozumí poledne v časovém pásmu daného trhu.
Koncem dne obchodování se rozumí nejpozdější skončení běžného obchodování s danou akcií v obchodních systémech na daném trhu.
◄
3. ►C1 Dnem obchodování v souvislosti se spotovou smlouvou ve smyslu čl. 38 odst. 2 se rozumí den běžného obchodování dané smlouvy v obchodních systémech. ◄
Článek 5
Zmínky o obchodě
Pro účely tohoto nařízení se obchodem rozumí pouze nákup a prodej finančního nástroje. Pro účely tohoto nařízení s výjimkou kapitoly II nákup a prodej finančního nástroje nezahrnuje:
a) repo obchody;
b) využití opcí nebo krytých opčních listů;
c) obchody s finančními nástroji na primárních trzích (např. emise, přidělování nebo upisování) spadající do působnosti čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. a) a b) směrnice 2004/39/ES.
Článek 6
První přijetí akcie k obchodování na regulovaném trhu
Pro účely tohoto nařízení se má za to, že k prvnímu přijetí akcie k obchodování na regulovaném trhu, o němž se zmiňuje článek 40 směrnice 2004/39/ES, došlo ve chvíli, kdy byla splněna jedna z těchto podmínek:
a) akcie nebyla předtím přijata k obchodování na regulovaném trhu;
b) akcie byla předtím přijata k obchodování na regulovaném trhu, ale byla stažena z obchodování na každém regulovaném trhu, který ji k obchodování přijal.
KAPITOLA II
VEDENÍ ZÁZNAMŮ O POKYNECH ZÁKAZNÍKŮ A OBCHODECH
Článek 7
(čl. 13 odst. 6 směrnice 2004/39/ES)
Vedení záznamů o pokynech zákazníků a rozhodnutích o provedení obchodu
Investiční podnik bezodkladně pořídí, v souvislosti s každým pokynem, který obdrží od svých zákazníků, a v souvislosti s každým rozhodnutím o provedení obchodu přijatým při poskytování správy portfolia, záznam o těchto údajích v míře použitelné pro dotyčný pokyn nebo rozhodnutí:
a) jméno či jiné označení zákazníka;
b) jméno či jiné označení příslušné osoby vystupující jménem zákazníka;
c) údaje uvedené v bodech 4, 6 a v bodech 16 až 19 tabulky 1 v příloze I;
d) typ pokynu, jestliže se nejedná o nákup či prodej;
e) druh pokynu;
f) další podrobnosti, podmínky a zvláštní instrukce zákazníka ohledně přesného způsobu provedení pokynu;
g) datum a přesný čas přijetí pokynu investičním podnikem nebo rozhodnutí investičního podniku o provedení obchodu.
Článek 8
(čl. 13 odst. 6 směrnice 2004/39/ES)
Vedení záznamů o obchodech
1. ►C1 Hned po provedení pokynu zákazníka ◄ , anebo v případě investičního podniku, který předává pokyny k provedení další osobě, hned po obdržení potvrzení, že pokyn byl proveden, zaznamená investiční podnik tyto údaje o dotyčném obchodu:
a) jméno či jiné označení zákazníka;
b) údaje uvedené v bodech 2, 3, 4, 6 a v bodech 16 až 21 tabulky 1 v příloze I;
c) celkovou cenu, která je součinem jednotkové ceny a množství;
d) povahu obchodu, jestliže se nejedná o nákup či prodej;
e) fyzickou osobu, která obchod provedla, nebo která odpovídá za jeho provedení.
2. Jestliže investiční podnik předává pokyn k provedení jiné osobě, předávající investiční podnik ihned po předání zaznamená tyto údaje:
a) jméno či jiné označení zákazníka, jehož pokyn byl předán;
b) jméno či jiné označení osoby, které byl pokyn předán;
c) podmínky předaného pokynu;
d) datum a přesný čas předání.
KAPITOLA III
PRAVIDLA PRO HLÁŠENÍ OBCHODŮ
Článek 9
(čl. 25 odst. 3 druhý pododstavec směrnice 2004/39/ES)
Určení nejvýznamnějšího trhu z hlediska likvidity
1. Z hlediska likvidity nejvýznamnější trh finančního nástroje přijatého k obchodování na regulovaném trhu (dále jen „nejvýznamnější trh“) se určí v souladu s odstavci 2 až 8.
2. V případě akcie nebo jiného převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. a) směrnice 2004/39/ES nebo podílu v ►C1 subjektu kolektivního investování ◄ je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde byly daná akcie či podíl poprvé přijaty k obchodování na regulovaném trhu.
3. V případě dluhopisu nebo jiného převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. b) směrnice 2004/39/ES nebo v případě nástroje peněžního trhu, v obou případech vydaných dceřinou společností ve smyslu sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983 o konsolidované účetní závěrce ( 5 ), subjektu se sídlem v členském státě, je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde se nachází ►C1 statutární sídlo ◄ mateřské společnosti.
4. V případě dluhopisu nebo jiného převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. b) směrnice 2004/39/ES nebo v případě nástroje peněžního trhu, v obou případech vydaných emitentem ze Společenství, ale na který se nevztahuje odstavec 3 tohoto článku, je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde se nachází ►C1 statutární sídlo ◄ emitenta.
5. V případě dluhopisu nebo jiného převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. b) směrnice 2004/39/ES nebo v případě nástroje peněžního trhu, v obou případech vydaných emitentem ze třetí země, ale na který se nevztahuje odstavec 3 tohoto článku, je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde byl dotyčný cenný papír poprvé přijat k obchodování na regulovaném trhu.
6. V případě derivátové smlouvy nebo finanční rozdílové smlouvy nebo převoditelného cenného papíru spadajícího pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. c) směrnice 2004/39/ES je nejvýznamnějším trhem:
a) pokud je podkladovým cenným papírem akcie nebo jiný převoditelný cenný papír spadající pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. a) směrnice 2004/39/ES, přijatý k obchodování na regulovaném trhu, členský stát, který je považován za nejvýznamnější trh z hlediska likvidity podkladového cenného papíru v souladu s odstavcem 2;
b) pokud je podkladovým cenným papírem dluhopis nebo jiný převoditelný cenný papír spadající pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm b) směrnice 2004/39/ES nebo nástroj peněžního trhu přijatý k obchodování na regulovaném trhu, členský stát, který je považován za nejvýznamnější trh z hlediska likvidity dotyčného podkladového cenného papíru v souladu s odstavci 3, 4 nebo 5;
c) pokud je podkladovým aktivem index složený z akcií, jež se všechny obchodují na určitém regulovaném trhu, členský stát, kde se nachází dotyčný regulovaný trh.
7. V případech, které nespadají pod odstavce 2 až 6, je nejvýznamnějším trhem členský stát, kde se nachází regulovaný trh, na kterém byly převoditelný cenný papír nebo derivátová smlouva nebo finanční rozdílová smlouva poprvé přijaty k obchodování.
8. Pokud byl finanční nástroj spadající pod odstavce 2, 5 nebo 7 nebo podkladový finanční nástroj finančního nástroje spadajícího pod odstavec 6, k němuž je příslušný některý z odstavců 2, 5 nebo 7, poprvé přijat k obchodování na více než jednom regulovaném trhu současně a všechny tyto regulované trhy mají stejný členský stát, je nejvýznamnějším trhem tento členský stát.
Pokud dotyčné regulované trhy nesdílejí stejný členský stát, je nejvýznamnějším trhem z hlediska likvidity dotyčného nástroje trh, kde je nejvyšší obrat obchodů s dotyčným nástrojem.
Pro účely určení nejvýznamnějšího trhu, kde je nejvyšší obrat obchodů s nástrojem, příslušný orgán, který povolil některý z dotyčných regulovaných trhů, spočítá obrat obchodů s daným nástrojem za předchozí kalendářní rok za předpokladu, že tento nástroj byl přijat k obchodování na počátku uvedeného roku.
Pokud obrat obchodů s příslušným finančním nástrojem nelze vypočítat z důvodu nedostatečných či neexistujících údajů a emitent má sídlo v některém členském státě, nejvýznamnějším trhem je trh toho členského státu, kde se nachází sídlo emitenta.
Pokud však emitent nemá sídlo v některém členském státě, nejvýznamnějším trhem dotyčného nástroje je trh s nejvyšším obratem třídy příslušného nástroje. Pro účely určení tohoto trhu příslušný orgán, který povolil některý z dotyčných regulovaných trhů, ►C1 spočítá obrat obchodů s nástroji stejné třídy na jemu podléhajícím trhu ◄ za předchozí kalendářní rok.
Příslušné třídy finančních nástrojů jsou:
a) akcie;
b) dluhopisy a jiné dluhové cenné papíry;
c) všechny ostatní finanční nástroje.
Článek 10
(čl. 25 odst. 3 druhý pododstavec směrnice 2004/39/ES)
Jiný způsob určení nejvýznamnějšího trhu z hlediska likvidity
1. Vždy v lednu může příslušný orgán oznámit relevantnímu orgánu příslušnému pro určitý finanční nástroj, že ►C1 má v úmyslu požádat o revizi určení nejvýznamnějšího trhu ◄ pro daný nástroj, k němuž se dospělo podle článku 9.
2. Do čtyř týdnů po odeslání oznámení oba orgány vypočítají obrat obchodů s předmětným finančním nástrojem na jejich odpovídajících trzích za předchozí kalendářní rok.
Pokud z výsledku výpočtu vyplyne, že obrat obchodů byl vyšší na trhu příslušného namítajícího orgánu, bude tento trh nejvýznamnějším trhem daného finančního nástroje. Pokud je tento finanční nástroj toho typu, jaký je uveden v čl. 9 odst. 6 písm. a) nebo b), je tento trh nejvýznamnějším trhem pro derivátovou smlouvu či finanční rozdílovou smlouvu nebo převoditelný cenný papír upravený čl. 4 odst. 1 bodem 18 písm. c) směrnice 2004/39/ES, ►C1 ve vztahu k nimž je tento finanční nástroj podkladovým aktivem ◄ .
Článek 11
(čl. 25 odst. 3 směrnice 2004/39/ES)
Seznam finančních nástrojů
Relevantní orgán příslušný pro jeden či více finančních nástrojů zajistí sestavení a vedení aktualizovaného seznamu těchto finančních nástrojů. Tento seznam bude přístupný jednomu příslušnému orgánu, který každý členský stát určí jako kontaktní místo v souladu s článkem 56 směrnice 2004/39/ES. Tento seznam bude poprvé zpřístupněn v první den obchodování v červnu 2007.
Aby pomohl příslušným orgánům splnit požadavky uvedené v prvním pododstavci, každý regulovaný trh předloží svému domovskému příslušnému orgánu identifikační referenční údaje o každém finančním nástroji přijatém k obchodování v elektronické a standardizované podobě. Tyto informace se předkládají o každém finančním nástroji před zahájením obchodování s daným nástrojem. Domovský příslušný orgán zajistí předání těchto údajů relevantnímu orgánu příslušnému pro předmětný finanční nástroj. Referenční údaje se aktualizují po každé změně údajů týkající se nástroje. Požadavky uvedené v tomto pododstavci lze prominout, pokud relevantní orgán příslušný pro daný finanční nástroj získá relevantní referenční údaje jinou cestou.
Článek 12
(čl. 25 odst. 5 směrnice 2004/39/ES)
Forma hlášení
1. Hlášení o obchodech s finančními nástroji se podávají elektronicky, s výjimkou mimořádných okolností, kdy je lze podávat na nosiči, který uchovává informace v jiné než elektronické podobě a způsobem, jenž umožňuje příslušným orgánům přístup k nim v budoucnosti, přičemž způsob jejich podávání musí splnit tyto podmínky:
a) zajišťovat ochranu a důvěrnost oznamovaných údajů;
b) obsahovat mechanismus na odhalování a opravu chyb v hlášení o obchodě;
c) obsahovat mechanismus na ověřování pravosti zdroje hlášení o obchodě;
d) obsahovat vhodná preventivní opatření, která umožní včasné obnovení systému hlášení v případě jeho výpadku;
e) umožňovat oznamování informací, které vyžaduje článek 13, ve formátu, jaký požaduje příslušný orgán a tento odstavec, a ve lhůtách stanovených v čl. 25 odst. 3 směrnice 2004/39/ES.
2. Systém párování obchodů či systém podávání hlášení schválí příslušný orgán pro účely čl. 25 odst. 5 směrnice 2004/39/ES, jestliže mechanismus hlášení obchodů, zavedený tímto systémem, splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, a jestliže příslušný orgán sleduje, zda tento mechanismus těmto podmínkám nadále vyhovuje.
Článek 13
(čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES)
Obsah hlášení o obchodě
1. Hlášení obchodů podávaná podle čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES obsahují informace uvedené v tabulce 1 přílohy I tohoto nařízení, které se týkají daného druhu finančních nástrojů, a o nichž příslušný orgán prohlásí, že je ještě nemá a ani mu nejsou přístupné jinými prostředky.
2. Pro účely identifikace protistrany obchodu, která je regulovaným trhem, mnohostranným obchodním systémem či jinou centrální protistranou, jak je uvedeno v tabulce 1 přílohy I, zveřejní každý příslušný orgán seznam identifikačních kódů regulovaných trhů a mnohostranných obchodních systémů, pro které je (v každém případě) příslušným orgánem domovského členského státu, a kódy subjektů, které vystupují jako centrální protistrany pro tyto regulované trhy a mnohostranné obchodní systémy.
3. Členské státy mohou požadovat, aby hlášení podávaná v souladu s čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES obsahovala informace týkající se předmětných obchodů, které doplňují informace uvedené v tabulce 1 přílohy I, pokud příslušný orgán potřebuje tyto dodatečné informace k tomu, aby mohl sledovat činnost investičních podniků a tím zajistit jejich poctivé, čestné a profesionální jednání způsobem podporujícím integritu trhu, a za předpokladu splnění jednoho z těchto kritérií:
a) finanční nástroj, který je předmětem hlášení, má takové parametry, které jsou charakteristické pro nástroj tohoto druhu a na které se nevztahují informace uvedené ve zmíněné tabulce;
b) metody obchodování, které jsou vlastní pro obchodní systém, kde došlo k obchodu, mají takové rysy, na které se nevztahují informace uvedené ve zmíněné tabulce.
4. Členské státy mohou požadovat, aby hlášení o obchodě podávaná v souladu s čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES obsahovala informace o totožnosti zákazníků, jejichž jménem investiční podnik daný obchod provedl.
Článek 14
(čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES)
Výměna informací o obchodech
1. Příslušné orgány zřídí mechanismy k zajištění toho, aby informace obdržené podle čl. 25 odst. 3 a 5 směrnice 2004/39/ES byly k dispozici pro:
a) relevantní orgán příslušný pro dotyčný finanční nástroj;
b) v případě poboček příslušný orgán, který vydal povolení investičnímu podniku, který informace poskytuje, aniž by se to dotklo jeho práva nedostávat tyto informace v souladu s čl. 25 odst. 6 směrnice 2004/39/ES;
c) jiný příslušný orgán, který vyžaduje informace za účelem řádného plnění svých dohlížecích povinností podle čl. 25 odst. 1 směrnice 2004/39/ES.
2. Informace, jež se mají zpřístupnit v souladu s odstavcem 1, obsahují údaje popsané v tabulkách 1 a 2 přílohy I.
3. Informace, o nichž se zmiňuje odstavec 1, jsou k dispozici co nejdříve.
S účinkem od 1. listopadu 2008 budou tyto informace k dispozici nejpozději na závěr pracovního dne ►C1 příslušného orgánu, který obdržel informace nebo žádost ◄ , následujícího po dni, kdy příslušný orgán obdržel informace nebo žádost.
4. Příslušné orgány koordinují:
a) podobu a zavedení mechanismů k výměně informací o obchodech mezi příslušnými orgány tak, jak vyžaduje směrnice 2004/39/ES a toto nařízení;
b) případnou modernizaci mechanismů.
5. Před 1. únorem 2007 podají příslušné orgány Komisi zprávu, v níž budou informovat Evropský výbor pro cenné papíry o podobě mechanismů, jež budou zavedeny v souladu s odstavcem 1.
Příslušné orgány informují Komisi, která informuje Evropský výbor pro cenné papíry, též o všech navrhovaných významnějších změnách těchto mechanismů.
Článek 15
(čl. 58 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)
Žádost o spolupráci a výměnu informací
1. Pokud si jeden příslušný orgán přeje, aby mu jiný příslušný orgán poskytl nebo si s ním vyměnil informace v souladu s čl. 58 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, podá tomuto příslušnému orgánu písemnou žádost, v níž uvede podrobnosti postačující k tomu, aby mu umožnil poskytnout požadované informace.
V naléhavém případě lze nicméně žádost předat ústně s tím, že bude potvrzena písemně.
Příslušný orgán, který obdrží žádost, potvrdí přijetí žádosti co nejdříve to bude možné.
2. Pokud příslušný orgán, který obdrží žádost podle odstavce 1, má požadované informace interně dostupné, předá je neprodleně příslušnému orgánu, který žádost podal.
Pokud příslušný orgán, který obdržel žádost, nemá požadované informace ve svém držení ani pod svou kontrolou, ►C1 přijme bezodkladně nezbytná opatření k získání těchto informací ◄ a k úplnému uspokojení žádosti. Tento příslušný orgán informuje příslušný orgán, který žádost podal, o tom, proč neprodleně nezaslal požadované informace.
Článek 16
(čl. 56 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)
Určení podstatného významu činností regulovaného trhu v hostitelském členském státě
Operace regulovaného trhu v hostitelském členském státě se považují za operace s podstatným významem pro fungování trhů cenných papírů a ochranu investorů v daném členském státě, pokud je splněno jedno z těchto kritérií:
a) hostitelský členský stát byl v minulosti domovským členským státem dotyčného regulovaného trhu;
b) dotyčný regulovaný trh nabyl podnikatelské činnosti regulovaného trhu, který měl oficiální sídlo nebo ústředí v hostitelském členském státě, cestou fúze, převzetí či jinou formou převodu.
KAPITOLA IV
TRANSPARENTNOST TRHU
ODDÍL 1
Předobchodní transparentnost regulovaných trhů a mnohostranných obchodních systémů
Článek 17
(články 29 a 44 směrnice 2004/39/ES)
Povinnosti související s předobchodní transparentností
1. Investiční podnik nebo organizátor trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo regulovaný trh zveřejní o každé akcii přijaté k obchodování na regulovaném trhu a obchodované v rámci jím provozovaného systému uvedeného v tabulce 1 přílohy II informace stanovené v odstavcích 2 až 6.
2. Pokud některý subjekt zmíněný v odstavci 1 provozuje obchodní systém formou průběžné aukce na základě knihy objednávek, zveřejňuje během své běžné doby obchodování o každé akcii uvedené v odstavci 1 průběžně informace o agregovaném počtu pokynů a akcií, které tyto pokyny reprezentují v každé cenové hladině, a to pro pět nejlepších cenových hladin nabídek na nákup a prodej.
Pokud některý subjekt zmíněný v odstavci 1 provozuje obchodní systém řízený kótacemi, průběžně zveřejňuje během své běžné doby obchodování o každé akcii uvedené v odstavci 1 nejlepší cenové nabídky každého tvůrce trhu na nákup a prodej spolu s objemy, jež se váží k těmto nabídkám.
◄
Zveřejněné kótace představují závazné přísliby k nákupu a prodeji akcií a uvádějí cenu a objem akcií, za niž jsou tvůrci trhu připraveni je koupit nebo prodat.
Za výjimečných tržních podmínek však lze po omezenou dobu povolit ►C1 orientační nebo jednostranné kótace ◄ .
4. Pokud některý ze subjektů zmíněných v odstavci 1 provozuje obchodní systém prostřednictvím periodické aukce, průběžně zveřejní o každé akcii uvedené v odstavci 1 a během běžné doby obchodování aktualizuje cenu, za kterou by systém obchodování prostřednictvím periodické aukce nejlépe uspokojil svůj obchodní algoritmus a objem, který by byl za tuto cenu potenciálně realizovatelný účastníky tohoto systému.
5. Pokud některý ze subjektů zmíněných v odstavci 1 provozuje obchodní systém, na který se plně nevztahují odstavce 2, 3 nebo 4, ať už z důvodu, že se jedná o hybridní systém spadající pod více než jeden z těchto odstavců nebo proto, že proces určování ceny má jiný charakter, zachová standardní předobchodní transparentnost, která zajistí, že odpovídající informace o cenové úrovni pokynů nebo o kótacích každé akcie uvedené v odstavci 1 a o úrovni obchodního zájmu o danou akcii jsou veřejně dostupné.
Mělo by být zveřejněno zejména pět nejlepších poptávkových a nabídkových cen a/nebo dvousměrných kótací každého tvůrce trhu této akcie, pokud to umožňují parametry mechanismu určování cen.
6. Souhrnné informace, které se mají zveřejnit podle odstavců 2 až 5, jsou upřesněny v tabulce 1 přílohy II.
Článek 18
(čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)
Výjimka na základě modelu trhu a typu pokynu nebo obchodu
1. V souladu s čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES mohou příslušné orgány přiznat výjimku z povinností uvedených ve zmíněných ustanoveních pro systémy provozované mnohostranným obchodním systémem nebo regulovaným trhem, jestliže tyto systémy splňují některé z těchto kritérií:
a) musí být založeny na metodice obchodování, podle níž se cena určuje podle referenční ceny vytvořené jiným systémem, přičemž tato referenční cena je zveřejněna a účastníci trhu ji všeobecně považují za spolehlivou referenční cenu;
b) formalizují sjednané obchody, z nichž každý vyhovuje některému z těchto kritérií:
i) je realizován za cenu nebo v rámci aktuálního rozpětí váženého objemem obchodování vyplývajícího z knihy objednávek nebo z kótací tvůrců trhu regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, kteří daný systém provozují, anebo, pokud se s akcií neobchoduje průběžně, v rámci poměru mezi přiměřenou referenční cenou (představující podíl v procentech) a referenční cenou stanovenou předem provozovatelem systému,
ii) vztahují se na něj jiné podmínky, než je aktuální tržní cena akcie.
Pro účely písmene b) musí být splněny další podmínky uvedené v pravidlech regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému pro obchod tohoto druhu.
V případě systémů s jinou funkčností, než jaká je popsána pod písmeny a) nebo b), se výjimka na tuto jinou funkčnost nevztahuje.
2. Výjimku založenou na typu pokynů podle čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES lze přiznat jen pokynům, které v systému na správu pokynů uchovává regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém až do jejich zveřejnění na trhu.
Článek 19
(čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)
Zmínky o sjednaných obchodech
Pro účely čl. 18 odst. 1 písm. b) se sjednaným obchodem rozumí obchod, do něhož jsou zapojeni členové nebo účastníci regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, a který je sjednán soukromě, ale proveden v rámci regulovaného trhu či mnohostranného obchodního systému, přičemž dotyčný člen nebo účastník:
a) obchoduje na vlastní účet s dalším členem nebo účastníkem, který jedná na účet zákazníka;
b) obchoduje s dalším členem nebo účastníkem, přičemž oba provádějí pokyny na vlastní účet;
c) jedná na účet jak kupujícího, tak prodávajícího;
d) jedná jménem kupujícího, přičemž další člen nebo účastník jedná jménem prodávajícího;
e) obchoduje na vlastní účet na základě pokynu zákazníka.
Článek 20
(čl. 29 odst. 2 a čl. 44 odst. 2 a čl. 27 odst. 1 pátý pododstavec směrnice 2004/39/ES)
Výjimky u obchodů s velkým rozsahem
►C1 Za pokyn velkého rozsahu v porovnání s běžným objemem obchodů se považuje takový pokyn, který se rovná nebo je větší než minimální objem pokynu uvedený v tabulce 2 přílohy II. Za účelem určení, zda se jedná o pokyn velkého rozsahu v porovnání s běžným objemem obchodů ◄ , se všechny akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu třídí podle jejich průměrného denního obratu, který se vypočítá podle postupu stanoveného článkem 33.
ODDÍL 2
Předobchodní transparentnost systematických internalizátorů
Článek 21
(čl. 4 odst. 1 bod 7 směrnice 2004/39/ES)
Kritéria určující, zda je investiční podnik systematickým internalizátorem
1. Na investiční podnik, který obchoduje na svůj vlastní účet, přičemž provádí pokyny zákazníka mimo regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém, se pohlíží jako na systematického internalizátora, pokud splňuje tato kritéria, která svědčí o tom, že tuto činnost vykonává organizovaně, často a systematicky:
a) tato činnost plní pro podnik významnou komerční úlohu a je prováděna podle pevně stanovených pravidel a postupů;
b) tuto činnost provádí zaměstnanci nebo je vykonávána prostřednictvím automatizovaného technického systému k tomuto účelu určeného, bez ohledu na to, zda jsou zaměstnanci nebo tento systém využíváni výlučně k tomuto účelu či nikoli;
c) činnost je pro zákazníky dostupná pravidelně nebo průběžně.
2. Investiční podnik přestane být systematickým internalizátorem pro jednu či více akcií, pokud přestane provádět činnost uvedenou v odstavci 1 ohledně těchto akcií za předpokladu, že svůj úmysl ukončit činnost oznámí předem a použije při tom stejné publikační kanály, které používá ke zveřejňování kótací, a v případě, že to není možné, použije takový kanál, který je pro jeho zákazníky a další účastníky trhu stejně dostupný.
3. Na obchodování na vlastní účet při současném provádění pokynů zákazníka se nepohlíží jako na činnost vykonávanou organizovaně, často a systematicky, pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) činnost se provádí ad hoc, nepravidelně a na bilaterálním základě s velkoobchodními protistranami a je součástí obchodních vztahů, pro něž jsou charakteristické obchody přesahující standardní objem obchodů;
b) obchody jsou prováděny mimo systémy, které daný podnik obvykle používá pro svou obchodní činnost, v níž vystupuje jako systematický internalizátor.
4. Každý příslušný orgán zajistí vedení a zveřejnění seznamu všech systematických internalizátorů akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu, které povolil jako investiční podniky.
Nejméně jednou ročně seznam zkontroluje a zaktualizuje.
Seznam musí být zpřístupněn Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Považuje se za zveřejněný, když je zveřejněn Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry v souladu s čl. 34 odst. 5.
Článek 22
(článek 27 směrnice 2004/39/ES)
Určení likvidních akcií
1. Akcie přijatá k obchodování na regulovaném trhu se považuje za akcii, která má likvidní trh, jestliže se s ní obchoduje denně a ►C1 objem všech akcií ve vlastnictví veřejnosti (rozptyl) ◄ je nejméně 500 milionů EUR, přičemž je splněna jedna z těchto podmínek:
a) průměrný denní počet obchodů s akcií je nejméně 500;
b) průměrný denní obrat obchodů s akcií je nejméně 2 miliony EUR.
Členský stát, který je pro dané akcie nejvýznamnějším trhem, však může oznámit, že pro tyto akcie musí platit obě podmínky. Toto oznámení učiní veřejně.
2. Členský stát může pro sebe upřesnit minimální počet likvidních akcií. Minimální počet nesmí být více než 5. Toto upřesnění se zveřejní.
3. Pokud je podle odstavce 1 členský stát nejvýznamnějším trhem pro méně likvidních akcií, než je minimální počet upřesněný v souladu s odstavcem 2, příslušný orgán dotyčného členského státu může označit jednu či více dalších likvidních akcií za podmínky, že celkový počet akcií, které se následkem toho považují za likvidní akcie, pro které je daný členský stát nejvýznamnějším trhem, nepřevyšuje minimální počet stanovený daným členským státem.
Příslušný orgán určí další likvidní akcie sestupně podle průměrného denní obratu akcií, pro něž je relevantním příslušným orgánem, a které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a s nimiž se obchoduje každý den.
4. Pro účely prvního pododstavce odstavce 1 se do výpočtu objemu obchodů s akcií nezahrnují podíly přesahující 5 % celkových hlasovacích práv emitenta, ►C1 pokud není tento podíl ◄ v rukou ►C1 subjektu kolektivního investování ◄ nebo penzijního fondu.
Hlasovací práva se vypočítají na základě všech akcií, s nimiž jsou spojena hlasovací práva, i v případě, že je jejich výkon pozastaven.
5. Pro účely článku 27 směrnice 2004/39/ES se má za to, že akcie nemá likvidní trh do šesti týdnů po jejím prvním přijetí k obchodování na regulovaném trhu, jestliže odhad celkové tržní kapitalizace dané akcie při zahájení prvního dne obchodování po přijetí, učiněný v souladu s čl. 33 odst. 3, činí méně než 500 milionů EUR.
6. Každý příslušný orgán zajistí vedení a zveřejnění seznamu všech likvidních akcií, pro které je relevantním příslušným orgánem.
Nejméně jednou ročně seznam zkontroluje a zaktualizuje.
Seznam musí být zpřístupněn Evropskému výboru regulátorů trhů s cennými papíry. Považuje se za zveřejněný, když je zveřejněn Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry v souladu s čl. 34 odst. 5.
Článek 23
(čl. 27 odst. 1 čtvrtý pododstavec směrnice 2004/39/ES)
Standardní objem obchodů
Za účelem určení standardního objemu obchodů pro likvidní akcie se tyto akcie rozdělí do tříd na základě průměru hodnoty pokynů prováděných podle tabulky 3 přílohy II.
Článek 24
(čl. 27 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)
Kótace odrážející převažující tržní podmínky
Systematický internalizátor povede ke každé likvidní akcii, pro níž je systematickým internalizátorem:
a) kótaci nebo kótace, které se cenou blíží srovnatelným kótacím za stejnou akcii v ostatních obchodních systémech, a
b) záznam o jejích kótovaných cenách, který bude uchovávat dvanáct měsíců nebo déle podle vlastního uvážení.
Povinnost stanovená v písmenu b) se nedotýká povinnosti podle čl. 25 odst. 2 směrnice 2004/39/ES, aby investiční podnik uchovával pro příslušný orgán údaje týkající se všech jím provedených obchodů nejméně po dobu pěti let.
Článek 25
(čl. 27 odst. 3 pátý pododstavec a čl. 27 odst. 6 směrnice 2004/39/ES)
Provádění pokynů systematickými internalizátory
1. Pro účely čl. 27 odst. 3 pátého pododstavce směrnice 2004/39/ES je provádění pokynu s více cennými papíry součástí jediného obchodu, jestliže je tento jediný obchod obchodem s portfoliem, které obsahuje 10 či více cenných papírů.
Pro stejné účely se pokynem, jenž se řídí jinými podmínkami, než je aktuální tržní cena, rozumí jakýkoli pokyn, který není ani pokynem k provedení obchodu s akciemi za převládající tržní cenu, ani limitním pokynem.
2. Pro účely čl. 27 odst. 6 směrnice 2004/39/ES se za počet nebo objem pokynů značně převyšující normu považuje stav, kdy systematický internalizátor nemůže provést tyto pokyny, aniž by se při tom vystavil přílišnému riziku.
Za účelem určení počtu a objemu pokynů, které může systematický internalizátor provést, aniž by se při tom vystavil přílišnému riziku, systematický internalizátor zavede a bude v rámci své politiky řízení rizika podle článku 7 směrnice Komise 2006/73/ES ( 6 ) uskutečňovat nediskriminační politiku zohledňující objem obchodů, kapitál, který má podnik k dispozici na krytí rizik tohoto druhu obchodu, a převládající podmínky trhu, na kterém podnik působí.
3. Pokud investiční podnik v souladu s čl. 27 odst. 6 směrnice 2004/39/ES omezí počet nebo objem pokynů, které se zaváže provádět, zformuluje písemnou formou a zpřístupní zákazníkům a potenciálním zákazníkům opatření určená k zajištění toho, aby toto omezení nevyústilo v diskriminační zacházení s zákazníky.
Článek 26
(čl. 27 odst. 3 čtvrtý pododstavec směrnice 2004/39/ES)
Objem obchodů s neprofesionálními zákazníky
Pro účely čl. 27 odst. 3 čtvrtého pododstavce směrnice 2004/39/ES platí, že o pokyn většího objemu, než je objem obvykle obchodovaný neprofesionálním zákazníkem, se jedná tehdy, když přesáhne 7 500 EUR.
ODDÍL 3
Poobchodní transparentnost týkající se regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů a investičních podniků
Článek 27
(články 28, 30 a 45 směrnice 2004/39/ES)
Povinnosti související s poobchodní transparentností
1. Obchodníci s cennými papíry, regulované trhy a obchodníci s cennými papíry a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém zveřejní tyto podrobnosti o obchodech s akciemi přijatými k obchodování na regulovaných trzích, které sami nebo v rámci svých systémů uzavřeli:
a) údaje uvedené v bodech 2, 3, 6, 16, 17, 18 a 21 tabulky 1 přílohy I;
b) případné upozornění, že směnu akcií určují jiné faktory než aktuální tržní ocenění akcie;
c) případné upozornění, že daný obchod je sjednaným obchodem;
d) případné změny dříve zveřejněných informací.
Tyto údaje se zveřejnění buď odkazem na každý obchod nebo v podobě součtu objemu a cen všech obchodů s toutéž akcií realizovaných za stejnou cenu současně.
2. Systematický internalizátor je výjimečně oprávněn používat zkratku „SI“ místo identifikačního údaje o místu zmíněném v odst. 1 písm. a), pokud jde o obchod s akcií, kterou provádí v roli systematického internalizátora této akcie.
Systematický internalizátor může toto právo využít, pokud veřejnosti zpřístupní souhrnné čtvrtletní údaje o obchodech, které provedl jako systematický internalizátor dané akcie za poslední kalendářní čtvrtletí nebo za část kalendářního čtvrtletí, během něhož investiční podnik vystupoval jako systematický internalizátor dané akcie. Tyto údaje zpřístupní nejpozději měsíc po skončení každého kalendářního čtvrtletí.
Toto právo může využít též v době mezi datem uvedeným v čl. 41 odst. 2, anebo datem, kdy podnik začne být systematickým internalizátorem akcie, cokoli z toho nastane později, a datem, kdy mají být poprvé zveřejněny souhrnné čtvrtletní údaje o akcii.
3. Souhrnné čtvrtletní údaje, o nichž se zmiňuje odst. 2 druhý pododstavec, obsahují tyto informace o akcii za každý den obchodování v kalendářním čtvrtletí:
a) nejvyšší cena;
b) nejnižší cena;
c) průměrná cena;
d) celkový počet zobchodovaných akcií;
e) celkový počet obchodů;
f) další informace, které se systematický internalizátor rozhodne zpřístupnit.
4. Pokud obchod není proveden podle pravidel vztahujících se na regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém, zařídí zveřejnění informací jeden z těchto investičních podniků, na němž se strany shodnou:
a) investiční podnik, který prodává dotyčné akcie;
b) investiční podnik, který jedná jménem prodávajícího nebo pro něj zařizuje obchod;
c) investiční podnik, který jedná jménem kupujícího nebo pro něj zařizuje obchod;
d) investiční podnik, který kupuje dotyčné akcie.
Nedojde-li k této dohodě, informace zveřejní investiční podnik určený tak, že se postupuje od písmene a) do písmene d), až se narazí na první písmeno, které se vztahuje na daný případ.
Strany učiní vše nezbytné k zajištění toho, aby byl obchod zveřejněn jako jediný obchod. Pro tyto účely se dva spárované obchody uzavřené ve stejnou dobu a za stejnou cenu s jedinou protistranou považují za jediný obchod.
Článek 28
(články 28, 30 a 45 směrnice 2004/39/ES)
Odložené zveřejnění velkých obchodů
Odklad zveřejnění informací o obchodě lze povolit nejdéle na dobu uvedenou v tabulce 4 přílohy II u dotyčné třídy akcií a obchodů za předpokladu splnění těchto kritérií:
a) obchod probíhá mezi investičním podnikem obchodujícím na vlastní účet a zákazníkem tohoto podniku;
b) velikost obchodu je rovna nebo větší než minimální požadovaná úroveň předepsaná v tabulce 4 v příloze II.
Za účelem určení příslušné požadované minimální velikosti pro účely písmene b) se všechny akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu rozdělí podle jejich průměrného denního obratu, který se vypočítá podle článku 33.
ODDÍL 4
Společná ustanovení týkající se předobchodní a poobchodní transparentnosti
Článek 29
(čl. 27 odst. 3, čl. 28 odst. 1, čl. 29 odst. 1, čl. 44 odst. 1 a čl. 45 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)
Zveřejnění a dostupnost transparentních předobchodních a poobchodních údajů
1. Má se za to, že regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo systematický internalizátor průběžně zveřejňují informace před uskutečněním obchodu během běžné doby obchodování, pokud byly zveřejněny hned, jakmile byly k dispozici v průběhu běžné doby obchodování dotyčného regulovaného trhu, mnohostranného obchodního systému nebo systematického internalizátora, a zůstávají dostupné do jejich aktualizace.
2. Předobchodní a poobchodní informace o obchodech, které probíhají v systémech obchodování a během běžných hodin obchodování, se zpřístupní pokud možno v reálném čase. Poobchodní informace o takových obchodech se zveřejní v každém případě do tří minut po příslušném obchodě.
3. Informace o jednotlivých obchodech, z nichž se skládá portfoliový obchod, se zpřístupní pokud možno v reálném čase s ohledem na potřebu rozdělit ceny na jednotlivé akcie. Každý jednotlivý obchod, z nichž se skládá portfoliový obchod, se posuzuje samostatně pro účely určení, zda lze využít možnost odkladu zveřejnění údajů o daném obchodě podle článku 28.
4. Poobchodní informace o obchodech probíhajících v obchodním systému, avšak mimo jeho běžné hodiny obchodování, se zveřejní před zahájením dalšího ►C1 dne obchodování obchodního systému ◄ , v němž k obchodu došlo.
5. Co se týče obchodů probíhajících mimo systém obchodování, poobchodní informace se zveřejní:
a) proběhne-li obchod v průběhu dne obchodování na nejvýznamnějším trhu dotyčné akcie nebo během běžné obchodní doby investičního podniku, co nejblíže reálnému času. Poobchodní informace o takových obchodech se zveřejní v každém případě do tří minut po příslušném obchodě;
b) v případě, který bod a) neupravuje, ihned po zahájení běžné obchodní doby investičního podniku nebo nejpozději před zahájením příštího obchodního dne na nejvýznamnějším trhu z hlediska likvidity dané akcie.
Článek 30
(články 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES)
Veřejná dostupnost předobchodních a poobchodních informací
Pro účely článků 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES a tohoto nařízení platí, že předobchodní a poobchodní informace byly zveřejněny nebo zpřístupněny veřejnosti, jestliže byly všeobecně zpřístupněny investorům ve Společenství prostřednictvím:
a) infrastruktury regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému;
b) infrastruktury třetí strany;
c) vlastních mechanismů.
Článek 31
(čl. 22 odst. 2 směrnice 2004/39/ES)
Zveřejnění limitních pokynů zákazníků
Má se za to, že investiční podnik zveřejnil limitní pokyny zákazníků, které ►C1 nejsou okamžitě proveditelné ◄ , jestliže předá pokyn regulovanému trhu nebo do mnohostranného obchodního systému, který provozuje systém obchodování na základě knihy objednávek, anebo pokud zajistí zveřejnění pokynu a jeho snadné provedení, jakmile to umožní podmínky na trhu.
Článek 32
(čl. 22 odst. 2, články 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES)
Opatření ke zveřejnění informací
Opatření přijatá pro účely článků 30 a 31 s cílem zveřejnění informací splní tyto podmínky:
a) musí zahrnovat veškerá přiměřená opatření nutná k zajištění toho, aby informace určené ke zveřejnění byly spolehlivé, aby v nich byly průběžně vyhledávány chyby a aby tyto chyby byly okamžitě po svém objevení opraveny;
b) musí usnadnit konsolidaci údajů s podobnými údaji z jiných zdrojů;
c) musí zajistit dostupnost informací pro veřejnost za nediskriminačních obchodních podmínek a za přiměřenou cenu.
Článek 33
(články 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES)
Výpočty a odhady pro akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu
1. Příslušný orgán zajistí, aby o každé akcii přijaté k obchodování na regulovaném trhu byly hned po skončení každého kalendářního roku provedeny tyto výpočty:
a) průměrný denní obrat;
b) průměrný počet obchodů za den;
c) objem akcií na trhu k 31. prosinci, které vyhovují podmínkám stanoveným v čl. 22 odst. 1 písm. a) nebo b) (podle toho, co se hodí);
d) jestliže je akcie likvidní, průměrnou hodnotu provedených pokynů.
Tento odstavec ani odstavec 2 se nepoužijí na akcii, která je poprvé přijata k obchodování na regulovaném trhu čtyři týdny nebo méně před skončením kalendářního roku.
2. Při provádění výpočtu průměrného denního obratu, průměrné hodnoty provedených pokynů a průměrného denního počtu obchodů by měly být zohledněny všechny pokyny provedené ve Společenství a týkající se dané akcie v období od 1. ledna do 31. prosince předcházejícího roku nebo, připadá-li to v úvahu, v období, v němž byla akcie přijata k obchodování na regulovaném trhu a obchodování s ní nebylo pozastaveno.
Do výpočtu průměrného denního obratu, průměrné hodnoty provedených pokynů a průměrného denního počtu obchodů akcie se nezapočítávají dny, kdy relevantní orgán příslušný pro danou akcii v členském státě nepracoval.
3. Před prvním přijetím akcie k obchodování na regulovaném trhu příslušný orgán pro danou akcii zajistí, aby byl v souvislosti s touto akcií odhadnut průměrný denní obrat, tržní kapitalizace na počátku prvního dne obchodování a pokud činí odhad tržní kapitalizace 500 milionů EUR či více:
a) průměrný denní počet obchodů a v případě akcií, které splňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) nebo b) (podle toho, co se hodí), volně obchodovaný objem akcií;
b) v případě akcie, která je odhadnuta jako likvidní, průměrnou hodnotu provedených pokynů.
Odhady se týkají šestitýdenního období po přijetí k obchodování nebo po uplynutí této doby, podle toho, co se hodí, přičemž se zohledňuje předchozí historie obchodování s danou akcií, jakož i s akciemi, které mají podobné vlastnosti.
4. Po prvním přijetí akcie k obchodování na regulovaném trhu orgán příslušný pro danou akcii zajistí, aby byly vypočítány hodnoty o této akcii zmiňované v odst. 1 písm. a) až d) s pomocí údajů za první čtyři týdny obchodování, jako kdyby odkaz na 31. prosinec v odst. 1 písm. c) odkazoval na konec obchodování za první čtyři týdny, a to co nejdříve to bude možné poté, co jsou tyto údaje dostupné, ale v každém případě před uplynutím šestitýdenního období zmiňovaného v čl. 22 odst. 5.
5. Příslušné orgány zajistí během kalendářního roku přezkoumání a v případě nutnosti provedení nového výpočtu průměrného denního obratu, průměrné hodnoty provedených pokynů, průměrného počtu provedených obchodů za den a objemu akcií na trhu, a to po každé změně týkající se akcie nebo emitenta, která významným způsobem trvale ovlivnila dříve provedené výpočty.
6. Výpočty uvedené v odstavcích 1 až 5, jež mají být zveřejněny nejpozději v první den obchodování v měsíci březnu 2009, se provedou na základě údajů o regulovaném trhu nebo trzích členského státu, který je pro danou akcii nejvýznamnějším trhem z hlediska likvidity. Pro tyto účely se při výpočtech nebere ohled na sjednané obchody ve smyslu článku 19.
Článek 34
(články 27, 28, 29, 30, 44 a 45 směrnice 2004/39/ES)
Zveřejňování a účinnost výsledků požadovaných výpočtů a odhadů
1. V první obchodní den března každého roku zajistí orgán, který je na konci předchozího kalendářního roku příslušný pro akcii, jež byla přijata k obchodování na regulovaném trhu, zveřejnění těchto informací:
a) průměrný denní obrat a průměrný denní počet uskutečněných obchodů podle výpočtů provedených v souladu s čl. 33 odst. 1 a 2;
b) objem volně obchodovaných akcií na trhu a průměrnou hodnotu provedených pokynů vypočtených v souladu s čl. 33 odst. 1 a 2.
Tento odstavec se nepoužije na akcie, na něž se vztahuje čl. 33 odst. 1 druhý pododstavec.
2. Výsledky odhadů a výpočtů požadovaných podle čl. 33 odst. 3, 4 a 5 se zveřejní co nejdříve po dokončení výpočtů a odhadů.
3. Má se za to, že informace vyžadované v odstavcích 1 a 2 jsou zveřejněny ve chvíli, kdy jsou zveřejněny Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry v souladu s odstavcem 5.
4. Pro účely tohoto nařízení:
a) klasifikace založená na základě zveřejnění uvedeného v odstavci 1 platí po dobu dvanácti měsíců, která začíná 1. dubna po zveřejnění a končí 31. března následujícího roku;
b) klasifikace založená na odhadech podle čl. 33 odst. 3 platí od příslušného prvního přijetí k obchodování do uplynutí šesti týdnů, které stanoví čl. 22 odst. 5;
c) klasifikace založená na výpočtech podle čl. 33 odst. 4 platí po uplynutí šesti týdnů, které stanoví čl. 22 odst. 5, do:
i) 31. března následujícího roku, pokud konec daného šestitýdenního období spadne mezi 15. leden (včetně) a 31. březen (včetně) daného roku,
ii) jinak 31. března po uplynutí tohoto období.
Klasifikace založená na nových výpočtech podle čl. 33 odst. 5 však platí od data prvního zveřejnění do 31. března následujícího roku, pokud nedojde k dalšímu opětovnému přepočítání podle čl. 33 odst. 5.
5. Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zveřejní na základě údajů, které obdrží od příslušných orgánů nebo od jiných osob jednajících jménem příslušných orgánů, na svých internetových stránkách konsolidovaný a pravidelně aktualizovaný seznam:
a) všech systematických internalizátorů akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu;
b) všech akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu s uvedením:
i) průměrného denního obratu, průměrného denního počtu obchodů a v případě akcií, které splňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) nebo b) (podle toho, co se hodí), volně obchodovaného objemu akcií,
ii) v případě likvidní akcie průměrné hodnoty provedených pokynů a ►C1 standardního objemu obchodů s danou akcií ◄ ,
iii) v případě likvidní akcie, která byla označena za další likvidní akcii podle čl. 22 odst. 3, názvu příslušného orgánu, který ji takto označil, a
iv) příslušného orgánu.
6. Každý příslušný orgán zajistí první zveřejnění údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) za referenční období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007 v první den obchodování v měsíci červenci 2007. Odchylně od odstavce 4, klasifikace založená na tomto zveřejnění platí pět měsíců od 1. listopadu 2007 do 31. března 2008.
KAPITOLA V
PŘIJETÍ FINANČNÍCH NÁSTROJŮ K OBCHODOVÁNÍ
Článek 35
(čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)
Převoditelné cenné papíry
1. Převoditelné cenné papíry se považují za volně obchodovatelné pro účely čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, pokud ►C1 mohou být mezi stranami předmětem obchodu a následně bez omezení převedeny a pokud jsou všechny cenné papíry stejné třídy zastupitelné povahy ◄ .
2. Převoditelné cenné papíry, jejichž převádění je omezeno, se nepovažují za volně obchodovatelné, ledaže toto omezení pravděpodobně nenarušuje trh.
3. Převoditelné cenné papíry, které nejsou plně splacené, lze považovat za volně obchodovatelné, pokud byla přijata opatření k zajištění toho, aby obchodovatelnost těchto cenných papírů nebyla omezena a aby byly veřejně dostupné informace o tom, že tyto cenné papíry nejsou plně splaceny, a o tom, jaké to má důsledky pro akcionáře.
4. ►C1 Při výkonu své diskreční pravomoci ohledně přijetí akcií k obchodování regulovaný trh posuzuje, zda může být akcie obchodována spravedlivě, řádně a efektivně, a přitom zohledňuje:
a) rozptyl těchto akcií mezi veřejností;
◄
b) takové finanční údaje z minulosti, údaje o emitentovi a přehledné informace o podniku, jejichž zpracování vyžaduje směrnice 2003/71/ES, nebo které jsou či budou veřejně dostupné.
5. Převoditelný cenný papír, který je kótován v souladu se směrnicí 2001/34/ES, a jehož kótace nebyla pozastavena, se považuje za volně obchodovatelný a schopný být předmětem spravedlivého, řádného a efektivního obchodování.
6. Pro účely čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, při posuzování, zda převoditelný cenný papír uvedený v čl. 4 odst. 1 bodu 18 písm. c) citované směrnice je způsobilý být spravedlivě, řádně a efektivně obchodován, zohlední regulovaný trh, v závislosti na povaze cenného papíru, který se přijímá k obchodování, zda jsou splněna tato kritéria:
a) podmínky cenného papíru jsou jasné a jednoznačné a umožňují vzájemné srovnání ceny cenného papíru a ceny nebo hodnoty podkladového aktiva;
b) cena nebo jiná hodnota podkladového aktiva je spolehlivá a veřejně dostupná;
c) je zpřístupněn dostatek informací nezbytných k ohodnocení cenného papíru;
d) mechanismy určování vypořádací ceny cenného papíru zajišťují, že v této ceně se náležitě promítá cena nebo jiná hodnota podkladového aktiva;
e) pokud vypořádání cenného papíru vyžaduje nebo umožňuje plnění formou předání cenného papíru nebo podkladového aktiva místo vypořádání v hotovosti, existují přiměřené postupy pro vypořádání a předání daného podkladového aktiva, jakož i přiměřené mechanismy k získání informací o daném podkladovém aktivu.
Článek 36
(čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES)
Podíly v subjektech kolektivního investování
1. Při přijímání podílových jednotek subjektů kolektivního investování, bez ohledu na to, zda tyto subjektu jsou či nejsou zřízeny podle směrnice 85/611/EHS, k obchodování, se regulovaný trh sám ujistí, že subjekt kolektivního investování dodržuje či dodržel postup pro registraci, oznámení a další postupy, které jsou nezbytnou podmínkou komercializace subjektů kolektivního investování v zemi regulovaného trhu.
2. Aniž je dotčena směrnice 85/611/EHS či jiný právní předpis Společenství nebo členského státu upravující subjekty kolektivního investování, členské státy mohou stanovit, že splnění požadavků zmíněných v odstavci 1 není nezbytnou podmínkou pro přijetí podílových jednotek subjektů kolektivního investování k obchodování na regulovaném trhu.
3. Při posuzování, zda podílové jednotky otevřených subjektů kolektivního investování jsou spravedlivě, řádně a efektivně obchodovatelné v souladu s čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, regulovaný trh zohlední:
a) veřejný prodej těchto podílů;
b) zda existují odpovídající mechanismy pro tvorbu trhu nebo zda správcovská společnost organizace kolektivního investování zajišťuje investorům odpovídající alternativní mechanismy pro umořování podílových jednotek;
c) zda je hodnota podílových jednotek pro investory dostatečně transparentní prostřednictvím pravidelného zveřejňování čisté hodnoty aktiv.
4. Při posuzování, zda podílové jednotky uzavřených subjektů kolektivního investování jsou spravedlivě, řádně a efektivně obchodovatelné v souladu s čl. 40 odst. 1 směrnice 2004/39/ES, regulovaný trh zohlední:
a) veřejný prodej těchto podílů;
b) zda je hodnota podílových jednotek pro investory dostatečně transparentní, buď prostřednictvím zveřejnění informací o investiční strategii fondu nebo prostřednictvím pravidelného zveřejňování čisté hodnoty aktiv.
Článek 37
(čl. 40 odst. 1 a 2 směrnice 2004/39/ES)
Deriváty
1. Při přijímání typů finančních nástrojů uvedených v bodech 4 až 10 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES k obchodování regulované trhy prověří, zda byly splněny tyto podmínky:
a) podmínky smlouvy představující finanční nástroj musí být jasné a jednoznačné a musí umožnit srovnání ceny finančního nástroje a ceny nebo jiného hodnotové měřítka podkladového cenného papíru;
b) cena nebo jiné hodnotové měřítko podkladového cenného papíru musí být spolehlivá a veřejně dostupná;
c) existuje dostatek veřejně dostupných informací potřebných k ohodnocení derivátu;
d) mechanismy určování vypořádací ceny smlouvy musí zajistit, že se v této ceně náležitě promítá cena nebo jiné hodnotové měřítko podkladového cenného papíru;
e) pokud vypořádaní derivátu vyžaduje nebo umožňuje plnění formou předání podkladového cenného papíru nebo aktiva místo vypořádání v hotovosti, musí existovat přiměřené mechanismy, jež umožní účastníkům trhu získat informace o daném podkladovém cenném papíru, a stejně tak musí existovat přiměřené postupy pro vypořádání a předání podkladového cenného papíru.
2. Pokud jsou dotčené finanční nástroje vyjmenované v bodech 5, 6, 7 nebo 10 oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES, odst. 1 písm. b) se nepoužije, jestliže jsou splněny tyto podmínky:
a) smlouva představující daný nástroj musí pravděpodobně zajistit způsoby zveřejňování ceny nebo jiného hodnotového měřítka na trhu nebo prostředky, které trhu umožní zhodnotit cenu nebo jiné hodnotové měřítko podkladového cenného papíru, pokud tato cena či jiné hodnotové měřítko nejsou jinak veřejně dostupné;
b) regulovaný trh zajistí, aby existovaly odpovídající mechanismy dohledu ke sledování obchodování s takovými finančními nástroji a jejich vypořádání;
c) regulovaný trh zajistí, aby bylo možné provést vypořádání a předání, ať už fyzické předání nebo cestou vypořádání v hotovosti, podle smluvních podmínek těchto finančních nástrojů.
KAPITOLA VI
DERIVÁTOVÉ FINANČNÍ NÁSTROJE
Článek 38
(čl. 4 odst. 1 bod 2 směrnice 2004/39/ES)
Vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů
1. Pro účely oddílu C bodu 7 přílohy I směrnice 2004/39/ES se smlouva, která není spotovou smlouvou ve smyslu odstavce 2 tohoto článku a která nespadá do působnosti odstavce 4, považuje za smlouvu, která má vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů a neslouží ke komerčním účelům, jestliže splňuje tyto podmínky:
a) splňuje některé z těchto kritérií:
i) smlouva je obchodována na trhu nebo v obchodním systému ve třetí zemi, který plní podobné funkce jako regulovaný trh nebo mnohostranný obchodní systém,
ii) je výslovně ujednáno, že smlouva bude obchodována na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo systému obchodování ve třetí zemi nebo že se na ni vztahují jejich pravidla,
iii) je výslovně ujednáno, že smlouva je rovnocenná smlouvě, s níž se obchoduje na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo v systému obchodování ve třetí zemi;
b) zúčtuje ji zúčtovací středisko či jiný subjekt vykonávající tytéž funkce jako centrální protistrana, anebo existují dohody o zaplacení nebo poskytnutí zajištění v souvislosti se smlouvou;
c) je standardizována, takže zejména cena, množstevní jednotka (lot), lhůta dodání či jiné podmínky smlouvy se určují hlavně pravidelně zveřejňovanými kurzy, standardními množstevními jednotkami (loty) či standardními lhůtami dodání.
2. Spotovou smlouvou se pro účely odstavce 1 rozumí smlouva o prodeji komodity, aktiva nebo práva, podle jejíž podmínek je dodání dohodnuto v delší z následujících lhůt:
a) dva obchodní dny;
b) standardní dodací lhůta běžná na trhu s danou komoditou, podkladovým aktivem nebo právem.
Smlouva však není spotovou smlouvou, jestliže jsou smluvní strany bez ohledu na výslovné ujednání ve smlouvě srozuměny s tím, že dodání podkladového aktiva se odkládá a neuskuteční se ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.
3. ►C1 Pro účely oddílu C bodu 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES se má za to, že derivátová smlouva, jejíž hodnota se vztahuje k podkladovému aktivu, o němž se zmiňuje citovaný oddíl nebo článek 39, má vlastnosti jiného derivátového finančního nástroje, jestliže je splněna jedna z těchto podmínek:
a) její vypořádání je nebo může být provedeno v hotovosti, pokud si tuto možnost vybere jedna ze stran, není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiného důvodu pro ukončení smluvního vztahu;
◄
b) tato smlouva je obchodována na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému;
c) v souvislosti s danou smlouvou jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1.
4. Pro účely oddílu C bodu 7 přílohy I směrnice 2004/39/ES se na smlouvu hledí jako na smlouvu sloužící ke komerčním účelům a nemající znaky jiných derivátových finančních nástrojů pro účely oddílu C bodů 7 a 10 uvedené přílohy, jestliže ji uzavřel provozovatel či správce energetické rozvodné sítě, mechanismu na vyrovnávání oběhu energie či potrubní rozvodné sítě a jestliže je nezbytná pro udržování rovnováhy mezi dodávkami a spotřebou energie v daném období.
Článek 39
(čl. 4 odst. 1 bod 2 směrnice 2004/39/ES)
Deriváty spadající do oddílu C bodu 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES
Kromě derivátových smluv toho typu, který je uveden v oddílu C bodu 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES, spadá do tohoto oddílu i derivátová smlouva, která se týká některé z následujících možností, jestliže splňuje kritéria obsažená v uvedeném oddílu a v čl. 38 odst. 3:
a) přenosová kapacita telekomunikačních sítí;
b) skladovací kapacita pro komoditu;
c) přenosová nebo dopravní kapacita pro komodity, ať už tuto kapacitu představují kabely, potrubí nebo jiné prostředky;
d) ►C1 povolenka, právo čerpání, licence, právo nebo podobné aktivum ◄ přímo související s dodávkami, rozvodem či spotřebou energie získané z obnovitelných zdrojů;
e) geologická, environmentální nebo jiná fyzikální veličina;
f) jakékoli jiné aktivum nebo právo zastupitelné povahy, které lze převést, kromě práva být příjemcem služby;
g) index nebo míra týkající se ceny, hodnoty nebo objemu obchodů s libovolnými aktivy, právy, službami či závazky.
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 40
Přezkum
1. Nejméně každé dva roky Komise po konzultaci s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry přezkoumá definici „obchodu“ pro účely tohoto nařízení, tabulek uvedených v příloze II, jakož i kritéria určování likvidních akcií obsažené v článku 22.
2. Komise po konzultaci s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry přezkoumá ustanovení článků 38 a 39 upravujících kritéria určování, které nástroje mají vlastnosti jiných derivátových finančních nástrojů, anebo které slouží ke komerčním účelům, anebo které spadají pod oddíl C bod 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES, jestliže jsou ve vztahu k nim splněna další kritéria uvedená v citovaném oddíle.
Současně se zprávou, kterou podává podle čl. 65 odst. 3 písm. a) a d) směrnice 2004/39/ES, podá Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
3. ►C1 Do dvou let ode dne použitelnosti tohoto nařízení ◄ a po poradě s Evropským výborem regulátorů trhů s cennými papíry přezkoumá Komise tabulku 4 přílohy II a o výsledcích přezkoumání podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 41
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je použitelné ode dne 1. listopadu 2007, s výjimkou článku 11 a čl. 34 odst. 5 a 6, které jsou použitelné ode dne 1. června 2007.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Tabulka 1
Seznam polí pro účely podávání hlášení
Identifikátor pole |
Popis |
1. Identifikace ohlašujícího podniku |
Jedinečný identifikační kód podniku, který provedl obchod. |
2. Den uskutečnění obchodu |
Den uskutečnění obchodu, kdy byl obchod proveden. |
3. Čas uskutečnění obchodu |
Čas, kdy byl obchod proveden, nahlášený v místním čase příslušného orgánu, jemuž se obchod hlásí, přičemž časové pásmo místa, kde byl obchod proveden, je vyjádřeno ve tvaru koordinovaný univerzální čas (UTC) +/– hodin. |
4. Ukazatel nákupu/prodeje |
Označuje, zda se jednalo o nákup nebo prodej z pohledu ohlašujícího investičního podniku, nebo z pohledu zákazníka, v případě ohlašování zákazníkovi. |
5. Postavení |
Označuje, zda podnik provedl obchod: — na vlastní účet (buď pod svým jménem, nebo jménem zákazníka), — na účet a jménem zákazníka. |
6. Identifikace nástroje |
Skládá se z: — jedinečného kódu, který určí případný příslušný orgán, jemuž se podává hlášení, a který identifikuje finanční nástroj, jenž je předmětem obchodu, — pokud předmětný finanční nástroj nemá jedinečný identifikační kód, musí hlášení uvádět název nástroje nebo, v případě derivátové smlouvy, znaky smlouvy. |
7. Typ kódu nástroje |
Typ kódu, který slouží k ohlašování nástroje. |
8. Identifikace podkladového nástroje |
Identifikační údaje o nástroji vztahující se na cenný papír, který je podkladovým aktivem v derivátové smlouvě, jakož i na převoditelný cenný papír spadající pod čl. 4 odst. 1 bod 18 písm. c) směrnice 2004/39/ES. |
9. Typ identifikačního kódu podkladového nástroje |
Typ kódu, který slouží k ohlašování podkladového nástroje. |
10. Druh finančního nástroje |
Harmonizované zařazení finančního nástroje, který je předmětem obchodu. V popisu se musí přinejmenším uvádět, zda nástroj patří do některé z nejvyšších kategorií podle jednotného a mezinárodně uznávaného standardu pro klasifikaci finančních nástrojů. |
11. Datum splatnosti |
Datum splatnosti dluhopisu či jiné formy dluhového cenného papíru nebo datum realizace smlouvy/datum splatnosti derivátové smlouvy. |
12. Druh derivátu |
Harmonizovaný popis typu derivátu by se měl pořídit podle některé z nejvyšších kategorií podle jednotného a mezinárodně uznávaného standardu pro klasifikaci finančních nástrojů. |
13. Opce k prodeji/nákupu |
Upřesnění, zda opce či jiný finanční nástroj počítá s prodejem anebo nákupem. |
14. Realizační cena |
Realizační cena opce či jiného finančního nástroje. |
15. Cenový multiplikátor |
Počet jednotek daného finančního nástroje v obchodovaném balíku; například počet derivátů či cenných papírů, které představují jeden kontrakt. |
16. Jednotková cena |
Cena jednoho cenného papíru nebo derivátové smlouvy bez provize a naběhlých úroků. V případě dluhového nástroje může být cena vyjádřena buď absolutně (v jednotkách měny) nebo relativně (v procentech). |
17. Cenová notace |
Měna, v níž je vyjádřena cena. Pokud, jak je tomu v případě dluhopisu nebo jiné formy dluhového cenného papíru, je cena vyjádřena v procentech, je toto procento součástí hlášení. |
18. Množství |
Počet jednotek finančních nástrojů, nominální hodnota dluhopisů nebo počet derivátových smluv, které jsou součástí obchodu. |
19. Notace množství |
Údaj, zda je množství vyjádřeno počtem jednotek finančních nástrojů, nominální hodnotou dluhopisů nebo počtem derivátových smluv. |
20. Protistrana |
Identifikační údaje protistrany v obchodě. Součástí identifikačních údajů musí být: — pokud je protistrana investičním podnikem, jedinečný kód tohoto podniku, který mu přidělil příslušný orgán, jemuž se hlášení podává, — pokud je protistrana regulovaným trhem nebo mnohostranným obchodním systémem nebo subjektem, který vystupuje jako ústřední protistrana, musí být součástí údajů jedinečný harmonizovaný identifikační kód tohoto trhu, mnohostranného obchodního systému či subjektu vystupujícího jako ústřední protistrana podle seznamu zveřejněného příslušným orgánem domovského členského státu tohoto subjektu podle čl. 13 odst. 2, — pokud protistrana není investičním podnikem, regulovaným trhem, ani mnohostranným obchodním systémem, ani subjektem vystupujícím v roli ústřední protistrany, měla by se nazývat „zákazník či klient“ investičního podniku, který obchod provedl. |
21. Identifikace místa |
Identifikace místa, kde byl obchod realizován. Součástí identifikačních údajů musí být: — pokud je tímto místem obchodní systém: jeho jedinečný harmonizovaný identifikační kód, — v ostatních případech: kód „OTC“. |
22. Referenční číslo obchodu |
Jedinečné identifikační číslo obchodu, které jí přidělil investiční podnik nebo třetí strana, podávající hlášení jeho jménem. |
23. Indikátor storna |
Ukazatel, zda byl obchod stornován. |
Tabulka 2
Další údaje pro potřeby příslušných orgánů
Identifikátor pole |
Popis |
1. Identifikace ohlašujícího podniku |
Nestačí-li k identifikaci protistrany jedinečný kód, který je uveden v tabulce 1 přílohy 1, příslušné orgány by měly vypracovat odpovídající opatření, která zajistí identifikaci protistrany. |
6. Identifikace nástroje |
Musí se použít jedinečný kód, který mezi sebou dohodnou všechny příslušné orgány a který bude použitelný na dotyčný finanční nástroj. |
20. Protistrana |
Nestačí-li k identifikaci protistrany jedinečný kód nebo jedinečný harmonizovaný identifikační kód, který je uveden v tabulce 1 přílohy 1, příslušné orgány by měly vypracovat odpovídající opatření, která zajistí identifikaci protistrany. |
PŘÍLOHA II
Tabulka 1
Informace určené ke zveřejnění podle článku 17
Typ systému |
Popis systému |
Přehled informací určených ke zveřejnění podle článku 17 |
Systém obchodování formou průběžné aukce na základě knihy objednávek |
Systém, který na základě knihy objednávek a obchodních algoritmů páruje bez zásahu člověka a průběžně pokyny k prodeji s pokyny ke koupi podle nejlepší dostupné ceny. |
Celkový počet pokynů a akcií z nich v nejméně pěti úrovních nejlepších nákupních a prodejních cen. |
Systém obchodování na základě kótování |
Systém, při němž se obchody uzavírají na základě kótací podniku, jež mají účastníci průběžně k dispozici, a který vyžaduje, aby tvůrci trhu drželi kótované ceny pro balíky, v nichž jsou vyváženě zastoupeny jak potřeby členů a účastníků obchodovat v balících určité komerční velikosti, tak rizika, jimž se vytavuje sám tvůrce trhu. |
Nejlepší nákupní a prodejní cena ze všech tvůrců trhu s touto akcií, společně s objemem, který se k těmto cenám váže. |
Systém obchodování formou periodické aukce |
Systém, který páruje pokyny na základě periodické aukce a obchodního algoritmu provozovaného bez zásahu člověka. |
Cena, za níž by aukční systém obchodování nejlépe uspokojil svůj obchodní algoritmus a objem, který by za takovou cenu byl potenciálně realizovatelný. |
Systém obchodování, který nespadá pod první tři řádky |
Hybridní systém spadající do dvou či více z prvních tří řádků, anebo systém, při němž se cena určuje úplně jinak než v systémech v prvních třech řádcích. |
Odpovídající informace o úrovni pokynů či kótovaných cenách a o obchodních pozicích a zájmech; zejména pět nejlepších poptávkových a nabídkových cen a/nebo dvousměrných kótací každého tvůrce trhu s touto akcií, pokud to umožňují parametry mechanismu určování cen. |
Tabulka 2
Pokyny velkého rozsahu v porovnání s běžným objemem obchodů
(v eurech) |
|||||
Třída podle průměrného denního obratu (ADT) |
ADT < 500 000 |
500 000 ≤ ADT < 1 000 000 |
1 000 000 ≤ ADT < 25 000 000 |
25 000 000 ≤ ADT < 50 000 000 |
ADT ≥ 50 000 000 |
Minimální objem pokynu kvalifikovaný jako objem velkého rozsahu v porovnání s běžným objemem obchodů ◄ |
50 000 |
100 000 |
250 000 |
400 000 |
500 000 |
Tabulka 3
Standardní objemy obchodů
(v eurech) |
||||||||
Třída podle průměrné hodnoty obchodů (PHO) |
PHO < 10 000 |
10 000 ≤ PHO < 20 000 |
20 000 ≤ PHO < 30 000 |
30 000 ≤ PHO < 40 000 |
40 000 ≤ PHO < 50 000 |
50 000 ≤ PHO < 70 000 |
70 000 ≤ PHO < 90 000 |
atd. |
Standardní objem obchodů ◄ |
7 500 |
15 000 |
25 000 |
35 000 |
45 000 |
60 000 |
80 000 |
atd. |
Tabulka 4
Odložené zveřejnění limitů a odkladů
Z níže uvedené tabulky vyplývá pro každý povolený odklad zveřejnění a pro každou třídu akcií rozdělených podle průměrného denního obratu (PDO) minimální požadovaný objem obchodů (ADT), který umožní dotyčný odklad u daného typu akcie.
Třída akcií podle průměrného denního obratu (ADT) |
|||||
ADT < 100 000 EUR |
100 000 EUR ≤ ADT < 1 000 000 EUR |
1 000 000 EUR ≤ ADT < 50 000 000 EUR |
ADT ≥ 50 000 000 EUR |
||
Minimální objem obchodu vyžadovaný pro povolený odklad |
|||||
Povolený odklad zveřejnění |
60 minut |
10 000 EUR |
5 % ADT nebo 25 000 EUR (podle toho, co je vyšší) |
10 % ADT nebo 3 500 000 EUR (podle toho, co je nižší) |
10 % ADT nebo 7 500 000 EUR (podle toho, co je nižší) |
180 minut |
25 000 EUR |
15 % ADT nebo 75 000 EUR (podle toho, co je vyšší) |
15 % ADT nebo 5 000 000 EUR (podle toho, co je nižší) |
20 % ADT nebo 15 000 000 EUR (podle toho, co je nižší) |
|
Do konce dne obchodování (nebo do poledne dalšího dne obchodování, pokud provedený obchod probíhal v závěrečných 2 hodinách dne obchodování) |
45 000 EUR |
25 % ADT nebo 100 000 EUR (podle toho, co je vyšší) |
25 % ADT nebo 10 000 000 EUR (podle toho, co je nižší) |
30 % ADT nebo 30 000 000 EUR (podle toho, co je nižší) |
|
Do konce dalšího dne obchodování po ukončení obchodu |
60 000 EUR |
50 % ADT nebo 100 000 EUR (podle toho, co je vyšší) |
50 % ADT nebo 1 000 000 EUR (podle toho, co je vyšší) |
100 % ADT |
|
Do konce druhého dne obchodování následujícího po provedení obchodu |
80 000 EUR |
100 % ADT |
100 % ADT |
250 % ADT |
|
Do konce třetího dne obchodování po realizaci obchodu |
250 % ADT |
250 % ADT |
( 1 ) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. Směrnice ve znění směrnice 2006/31/ES (Úř. věst. L 14, 27.4.2006, s. 60).
( 2 ) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64.
( 3 ) Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).
( 4 ) Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 43.
( 5 ) Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.
( 6 ) Viz strana 26 v tomto čísle Úředního věstníku.