(ES) č. 85/2006Nařízení Rady (ES) č. 85/2006 ze dne 17. ledna 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska a o konečném výběru prozatímního cla

(1)

Po zahájení ( 2 ) antidumpingového šetření dne 23. října 2004 uložila Komise nařízením (ES) č. 628/2005 ( 3 ) prozatímní antidumpingové clo z dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska (dále jen „nařízení, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo“ nebo „prozatímní nařízení“). Prozatímní antidumpingové clo v podobě valorického cla v rozmezí 6,8 % až 24,5 % na dovážené výrobky platilo od 27. dubna 2005.

(2)

Dne 1. července 2005 změnila Komise nařízením (ES) č. 1010/2005 ( 4 ) (dále jen „pozměňující nařízení“) podobu prozatímního opatření tak, že nahradila valorická cla minimální dovozní cenou ve výši 2,81 EUR za kilogram, podle ekvivalentu celé ryby, a změnou nařízení, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo, prodloužila platnost prozatímního opatření o další tři měsíce.

(3)

Po vyhlášení nařízení, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo, obdržely strany skutečnosti a úvahy, z nichž prozatímní nařízení vychází. Některé strany předložily písemné připomínky. Všechny zúčastněné strany, které si to přály, dostaly možnost slyšení před Komisí.

(4)

Po vyhlášení pozměňujícího nařízení byly všechny strany informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, které vedly ke změně prozatímního nařízení. Některé strany předložily písemné připomínky. Všechny zúčastněné strany, které si to přály, dostaly možnost slyšení před Komisí.

(5)

Podobně byly všechny strany informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, které vedou k záměru doporučit uložení konečných antidumpingových opatření a předepsaných postupů pro výběr částek získaných z prozatímních cel. Mimo to jim byla poskytnuta určitá lhůta umožňující vydat prohlášení vyplývající z těchto informací.

(6)

Ústní a písemné připomínky zúčastněných stran byly vzaty v úvahu a podle možností zohledněny v rámci konečných závěrů.

(7)

Komise nadále shromažďovala veškeré informace, které považovala za nezbytné pro přijetí konečných závěrů. Vedle inspekcí na místě uskutečněných v prostorách společností uvedených v 7. bodě odůvodnění nařízení, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo, je třeba poznamenat, že po zavedení prozatímních opatření byly provedeny inspekce na místě i v prostorách těchto uživatelů ve Společenství a sdružení uživatelů ve Společenství:

(8)

Protože nebyly předloženy žádné připomínky týkající se dotyčného výrobku a obdobného výrobku, potvrzuje se tímto obsah a prozatímní závěry uvedené v 10. až 14. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(9)

V souladu s 18. bodem odůvodnění prozatímního nařízení nebylo v té době prozatímně v případě dvou společností možné stanovit jejich individuální dumpingové rozpětí. Jak je ale uvedeno, Komise pokračovala v šetření této záležitosti v konečné fázi řízení. Tyto dvě dané společnosti následně poskytly potřebné informace, takže bylo možno i v jejich případě stanovit individuální konečné rozpětí.

(10)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky k výběru vzorků, potvrzují se tímto s konečnou platností prozatímní závěry v souladu s 16. a 17. bodem odůvodnění.

(11)

Po zveřejnění prozatímních určení nebyly předloženy žádné připomínky týkající se metodiky použité v případě norských vývozců ke stanovení běžné hodnoty. Proto se s konečnou platností potvrzují příslušné prozatímní závěry v souladu s 19. až 31. bodem odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Byla ale předložena řada připomínek, které se týkaly hodnocení některých položek nákladů při výpočtu běžné hodnoty pomocí metodiky v souladu s 26. bodem odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Tam, kde byla použita početně zjištěná běžná hodnota, Komise započítala výrobní náklady dotyčného výrobku, které vznikly během posuzovaného období. Pokud se jednalo o přímé náklady, vzala v úvahu skutečné náklady. Pokud to nebylo možné, náklady byly přiřazeny podle rozdělení z minulých období používaných dotčenou společností, pokud byly tyto informace k dispozici a společnost je předložila; pokud tyto informace k dispozici nebyly, byly stanoveny podle obratu v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(14)

Pokud nebylo možno některé položky nákladů pro dané posuzované období stanovit přímo, byly tyto náklady určeny na základě nejnovějších dostupných auditovaných účtů.

(15)

V prozatímní fázi Komise zahrnula veškeré mimořádné výdaje vztahující se k dotyčnému výrobku, které společnosti nahlásily během posuzovaného období. Tyto mimořádné výdaje se týkají řady specifických nákladů jednotlivých společností, ale obvykle zahrnují odpisy základních prostředků, uzavírání zařízení farem, jatečních a zpracovatelských závodů a výplatu odstupného zaměstnancům. Několik společností proti tomuto způsobu započítávání vzneslo námitku, a to ze dvou důvodů. Za prvé tvrdí, že mimořádné náklady se nemají započítávat vůbec, protože se jedná o jednorázové náklady, které by měly být z obvyklých výrobních nákladů na lososa zcela vyloučeny. Za druhé, pokud by se měly tyto náklady započítávat, potom by tyto náklady měly být nějakým způsobem rozděleny v rámci skutečného období, ke kterému se vztahují, např. po dobu životnosti zpracovatelského závodu, jestliže se tyto mimořádné výdaje týkají těchto aktiv.

(16)

Pokud jde o tvrzení, že by veškeré mimořádné výdaje měly být úplně vyloučeny, Komise poznamenává, že oblast chovu lososů v Norsku se již několik let restrukturalizuje. Proto mnoho společností vykazuje mimořádné náklady již několik účetních období. Z toho důvodu je zřejmé, že tyto mimořádné náklady nejsou izolovanými jednorázovými náklady, které by se týkaly jen několika společností. Spíše se jedná o systematické náklady spojené s produkcí lososů. Jejich vyloučením by došlo k podhodnocení skutečných výrobních nákladů, proto toto tvrzení muselo být zamítnuto.

(17)

Pokud jde o druhé tvrzení, Komise poznamenává, že mimořádné náklady zahrnuté v rámci prozatímního určení se rovnají nákladům, které společnosti během posuzovaného období skutečně vykázaly, a to na základě finančních rozhodnutí těchto společností. Komise proto použila metodu, kterou používají samotné společnosti.

(18)

Je ovšem pravda, že rozdělením nákladů do určitého časového období by se odstranil nevhodný dopad, jaký má načasování rozhodnutí společností, kdy mají tyto náklady vykázat. V ideálním případě by se měly veškeré mimořádné náklady vykázané za každé aktivum rozdělit tak, aby pokrývaly celou životnost tohoto aktiva a aby bylo možno stanovit průměrné roční náklady. Je ovšem třeba poznamenat, že žádná ze zúčastněných společností takto nepostupuje. Místo toho se Komise rozhodla, že vezme mimořádné náklady, které podle nejnovějších dostupných účetních závěrek za poslední tři roky vykázaly společnosti zařazené do vzorku, a přidělí jednu třetinu těchto nákladů na produkci lososa v rámci posuzovaného období, a to podle obratu. Období tří let se považuje za přiměřené, protože odpovídá průměrné době, než losos vyroste ze strdlice do tržní velikosti.

(19)

Několik společností dále tvrdilo, že do výrobních nákladů při chovu lososů by se nemělo zahrnovat odepisování nákladů na příslušné licence a odepisování finančních výdajů. Pokud jde o odepisování nákladů na licence, má se za to, že vlastnictví platné licence k chovu lososů je v Norsku požadováno ze zákona. Pokud jde o odepisování finančních výdajů, má se za to, že tyto výdaje se hlavně vztahují na použití volných prostředků, často prostřednictvím úvěrů poskytovaných společnostem, které také působí v oblasti chovu lososů, a že zúčastněné společnosti nejsou finančními investičními společnostmi.

(20)

Z těchto důvodů Komise potvrzuje, že tyto odpisy se vztahují k výdajům, které vznikly příslušným společnostem, a ty je také musejí nést. Dále se potvrzuje, že tyto náklady se vztahují k primárním podnikatelským aktivitám, které zahrnují i chov lososů, proto se toto tvrzení zamítá. Tak jako v případě mimořádných výdajů se považuje za vhodné, aby byla do nákladů na chov lososů zařazena jedna třetina veškerých nákladů, které vznikly příslušné společnosti během posledních tří let, a to na základě jejího obratu.

(21)

Dvě společnosti zařazené do vzorku tvrdily, že by se do výrobních nákladů na chov lososů neměly započítávat odpisy hodnoty biomasy. Tvrdí, že tyto odpisy vyplývají z účetních oprávek týkajících se hodnoty předpokládaného budoucího odbytu lososa, a nejsou tedy skutečnými náklady.

(22)

Pokud byly společnosti schopny prokázat, že tyto odpisy jsou skutečně jen důsledkem změny tržní hodnoty a nikoli jiných faktorů, jako jsou např. úniky, úhyn nebo nemoci, Komise dospěla k závěru, že tyto náklady by neměly být zahrnuty do výpočtu běžné hodnoty, a v tom smyslu se tvrzení společností zařazených do vzorku přijímá.

(23)

Tvrdí se, že ziskové rozpětí společností ve spojení by mělo být při oceňování nákladů na suroviny nakupované od takových smluvních stran odečteno. Podle tohoto tvrzení by tento přístup odpovídal přístupu k integrovaným společnostem, kde jsou při kalkulaci výsledného výrobku započítány výrobní náklady po odečtení zisku. V tomto případě se tvrzení soustřeďuje hlavně na nákup strdlice od společností, které jsou ve spojení se společnostmi zařazenými do vzorku.

(24)

V odpovědi na toto tvrzení je nutno poznamenat, že orgány Společenství nemohly ověřit výrobní náklady na strdlice, protože společnosti tuto informaci neposkytly. Nelze tudíž ocenit zisk a vlastně ani ztrátu vyplývající z těchto vzájemných prodejů mezi společnostmi ve spojení. Mimo to neexistuje žádný důkaz, že by používání těchto převodních cen mělo vliv na spolehlivost početně zjištěné běžné hodnoty lososa. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(25)

Bylo uvedeno, že v případě některých společností byly použity příliš vysoké náklady na krmivo. Zvláště se pak tvrdí, že náklady na krmivo pro ryby, které uhynuly ještě před tím, než dosáhly lovné velikosti, bylo zahrnuto jak mezi náklady na krmivo lovných ryb, tak i do nákladů souvisejících s úhynem.

(26)

Toto tvrzení bylo prozkoumáno a tam, kde se zjistilo, že náklady na krmivo byly započítány dvakrát, byly provedeny nezbytné úpravy, aby se zabránilo dvojímu zaúčtování.

(27)

Protože nebyly žádné připomínky ke stanovení vývozní ceny, potvrzují se s konečnou platností prozatímní závěry uvedené v 32. až 34. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Protože nebyly žádné připomínky ke srovnání běžné hodnoty a vývozních cen, potvrzují se s konečnou platností prozatímní závěry uvedené v 35. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Pro všech deset společností zařazených do vzorku byla stanovena konečná individuální dumpingová rozpětí, a to v souladu s metodikou popsanou v 36. bodu odůvodnění prozatímního nařízení upravenou podle potřeby s ohledem na tvrzení uvedená v 11. až 26. bodu odůvodnění tohoto nařízení.

(30)

Protože nebyly žádné připomínky ke stanovení dumpingového rozpětí pro společnosti nezařazené do vzorku, potvrzují se s konečnou platností prozatímní závěry uvedené v 38. a 39. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Podobně, jelikož nebyly podány žádné připomínky ke stanovení dumpingového rozpětí pro nespolupracující společnosti, se potvrzují s konečnou platností prozatímní závěry uvedené ve 40. a 41. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Na tomto základě dosahují konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením těchto výší:

(33)

Podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení byl přijat závěr, že dumpingové rozpětí pro společnost Nordlaks Oppdrett AS je minimální (de minimis), protože jeho dumpingové rozpětí je menší než 2 %.

(34)

Po zveřejnění prozatímních zjištění bylo podáno mnoho žádostí a tvrzení ohledně výroby ve Společenství, definice výrobního odvětví Společenství a výběru vzorku výrobců ve Společenství. Komise proto rozšířila šetření ohledně újmy a uskutečnila dodatečnou analýzu údajů získaných ode všech výrobců ve Společenství. Mimo to si podle potřeby vyžádala podrobnější informace ode všech společností, které v prozatímní fázi tvoří výrobní odvětví Společenství. Tak bylo možné konečně stanovit určení výroby ve Společenství, výrobního odvětví Společenství a zvýšit přesnost a soulad údajů použitých při posuzování všech ukazatelů újmy.

(35)

Několik vyvážejících výrobců a výrobců ve spojení s norskými vývozci zopakovalo své tvrzení, že by měli být zahrnuti do definice výroby ve Společenství.

(36)

Komise přezkoumala veškeré argumenty, které již byly na podporu tohoto tvrzení vzneseny během prozatímní fáze. Ovšem ve světle ustanovení čl. 4 odst. 1 základního nařízení bylo posuzováno to, že vztahy mezi těmito výrobci a vývozci nebo dovozci dumpingových výrobků, kteří jsou ve spojení, způsobují, že se tito výrobci ve spojení chovají jinak než výrobci, kteří ve spojení nejsou.

(37)

Skutečně se připomíná, že pět výrobců se sídlem v EU, kteří jsou součástí významné norské skupiny zabývající se produkcí a prodejem dotyčného výrobku, poskytlo písemné podání a odpovědělo na otázky v dotazníku. Písemné podání do značné míry odráželo argumenty, které v rámci šetření používali norští výrobci. Přestože bylo zjištěno, že tyto společnosti v EU též trpěly poklesem cen a kvůli dumpingovým dovozům z Norska ztratily podíl na trhu, postavily se proti zahájení šetření a uložení jakýchkoli antidumpingových opatření. Má se za to, že jejich jednání je do značné míry ovlivněno jejich vztahy s vývozci v dotčené zemi. Proto nebyla v souladu se základním nařízením výroba těchto ostatních výrobců vzata v úvahu při určování výroby ve Společenství. Potvrzují se tedy zjištění uvedená ve 44. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

Následné šetření potvrdilo, že podle odhadu činila celková produkce dotyčného výrobku ve Společenství během období šetření asi 22 000 tun.

(39)

Pokud jde o výrobní odvětví Společenství, podrobná analýza údajů získaných od chovatelů lososů ukazují, že některé společnosti buď už neprodukují lososa vůbec, nebo jej během období šetření neprodukovaly nebo produkovaly výhradně jen některé druhy lososa nebo se během období šetření dostaly do nucené správy nebo neposkytly údaje v požadované formě. To vedlo k závěru, že při definici výrobního odvětví Společenství lze vzít v úvahu jen údaje od 15 výrobců ve Společenství, kteří vystupovali jako stěžovatelé nebo kteří výslovně podpořili tvrzení. To mělo dopad na makroekonomické ukazatele újmy, získané na úrovni celého výrobního odvětví Společenství, zvláště výrobu, výrobní kapacitu, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost a produktivitu. Upravené údaje jsou podrobně popsány v 61. až 75. bodu odůvodnění.

(40)

Dalším šetřením se ukázalo, že těchto 15 spolupracujících stěžujících si výrobců ve Společenství vyprodukovalo během posuzovaného období přibližně 18 000 tun lososa. To je asi 82 % celkové odhadované výroby dotyčného výrobku ve Společenství, jak je uvedeno v 38. bodu odůvodnění výše, a tvoří tedy významný podíl na výrobě ve Společenství. Má se tedy za to, že stěžující si výrobci ve Společenství tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(41)

Připomíná se, že vzhledem k velkému počtu producentů lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství byl způsob výběru vzorku uveden v oznámení o zahájení řízení pro posouzení újmy.

(42)

V podáních poskytnutých po zveřejnění prozatímních zjištění některé zúčastněné strany tvrdily, že vzorek výrobců ve Společenství není reprezentativní. Tvrdily, že některé společnosti jsou specializované a zcela závislé na produkci organického lososa, který se liší od konvenčního lososa, a že ukazatele újmy nebyly stanoveny přesně.

(43)

Komise provedla dodatečnou analýzu údajů, které jí poskytli výrobci ve Společenství, včetně všech výrobců, kteří tvoří vzorek. Tato dodatečná analýza potvrdila, že v případě výrobců ve Společenství je i nadále základním produktem konvenční losos. Kde ale bylo zjištěno, že společnosti zařazené do vzorku produkují organického lososa, bylo rozhodnuto nebrat v rámci tohoto šetření produkci organického lososa v úvahu, protože organický losos má obecně vyšší výrobní náklady a vyšší prodejní cenu. Proto byly všechny níže popsané ukazatele újmy přehodnoceny a organický losos byl z analýzy vyloučen.

(44)

Někteří vyvážející výrobci uvedli, že některé ukazatele újmy byly stanoveny na základě informací ověřených na úrovni vzorku a některé na základě údajů získaných na úrovni výrobního odvětví Společenství jako celku. Proto tvrdili, že analýza újmy není stanovena objektivně.

(45)

Toto tvrzení musí být odmítnuto. V případě výběru vzorku je zavedenou praxí provést hodnocení a analýzu mikroekonomických nebo výkonových ukazatelů újmy na úrovni vzorku výrobního odvětví Společenství a hodnocení a analýzu makroekonomických ukazatelů újmy na základě informací získaných z celého výrobního odvětví Společenství.

(46)

Připomíná se, že analýza újmy vychází z

(47)

Informace uvedené v písmenu b) lze získat z různých zdrojů, jako např. z odpovědí jednotlivých výrobců na tvrzení a na dotazník, a lze je ověřovat pomocí údajů získaných od sdružení výrobců nebo z úředních zdrojů. Vyvážející výrobci nezdůvodnili ani nevysvětlili, jak a proč je šetření újmy pomocí dvou zdrojů, jak je uvedeno v písmenech a) a b), neobjektivní nebo které faktory újmy nebyly objektivně oceněny. Jejich tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(48)

Některé zúčastněné strany dále tvrdily, že metoda, kterou Komise zvolila při stanovení újmy, může vést k výsledkům, které nebudou dostatečně reprezentativní, protože v prozatímní fázi byly údaje od jedné společnosti vybrané do vzorku (společnosti Celtic Atlantic Salmon) použity jen pro výpočet cenového podbízení a prodeje pod cenou, ale nikoli pro stanovení dalších ukazatelů újmy. Po pečlivém zvážení tohoto tvrzení a na základě dalšího šetření bylo rozhodnuto, že cenové podbízení a prodej pod cenou budou stanoveny s vyloučením této společnosti ze vzorku, protože tento výrobce během posuzovaného období neprodukoval lososa chovaného pro hospodářské účely, a proto nebyly některé údaje a informace požadované v dotazníku v případě tohoto výrobce jednoduše k dispozici. Přesto nevedlo vyloučení údajů od této společnosti k podstatně odlišnému stanovení cenového podbízení nebo prodeje pod cenou.

(49)

Tím se nyní potvrzuje, že ukazatele újmy i určení cenového podbízení a prodeje pod cenou jsou v konečné fázi stanoveny na základě ověřených informací, které poskytlo ostatních pět výrobců ve Společenství, uvedených v 7. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Z dalšího šetření vyplynulo, že souhrnná výroba těchto pěti výrobců ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku a kteří v rámci šetření plně spolupracovali, činí asi 48 % produkce lososa chovaného pro hospodářské účely výrobního odvětví Společenství, které podporuje tvrzení. Tím se tedy potvrzuje, že výběr vzorku výrobců ve Společenství vycházel z nejvyššího reprezentativního objemu výroby, jaký bylo možno zjistit během doby, která byla k dispozici v souladu s článkem 17 základního nařízení, a že tento vzorek je plně reprezentativní.

(51)

Někteří norští vyvážející výrobci dále tvrdili, že většina materiálu od výrobců ve Společenství, který byl přístupný zúčastněným stranám ke kontrole, nebyla úplná. Povšimli si, že někteří výrobci ve Společenství (včetně společností zařazených do vzorku) neodpověděli na formulář k výběru vzorku, podle něhož měl být vybrán vzorek výrobců ve Společenství. Dále tvrdili, že dvě společnosti, které byly vybrány do vzorku, neodpověděly požadovaným způsobem na antidumpingový dotazník určený pro výrobce ve Společenství. Vyvážející výrobci tedy došli k závěru, že tyto společnosti byly do vzorku zařazeny neoprávněně, a tedy že vzorek není reprezentativní.

(52)

Připomíná se, že ve světle připomínek podaných během šetření a po zveřejnění prozatímních zjištění prohloubila Komise šetření a požádala všechny strany, aby doplnily své materiály v souladu s článkem 19 základního nařízení. Společnosti, které požadované informace nepředložily nebo neposkytly dostatečně podrobné informace, byly z šetření vyloučeny. V této souvislosti je ale třeba připomenout, že všechny společnosti ze vzorku byly prošetřeny na místě a že během šetření byly doplněny všechny chybějící informace. Úplné materiály ve verzi určené pro veřejnost byly poskytnuty i všem zúčastněným stranám a některé z nich je prostudovaly několikrát. Proto se má za to, že výběr těchto výrobců ve Společenství byl oprávněný a vzorek výrobců ve Společenství je reprezentativní.

(53)

Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné připomínky ohledně spotřeby, potvrzují se prozatímní zjištění uvedená v 50. až 53. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné nové informace ani nebyla předložena žádná nová podání, potvrzují se tímto prozatímní zjištění týkající se dovozů do Společenství z Norska (objem, podíl na trhu a průměrné ceny) uvedená v 54. až 59. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Pro účely stanovení úrovně cenového podbízení během období šetření byla metodika použitá během prozatímní fáze použita i v konečné fázi. Vážené průměrné prodejní ceny pěti společností vybraných do vzorku výrobců ve Společenství byly srovnány s váženými průměrnými vývozními cenami vzorku vyvážejících výrobců z Norska podle jejich jednotlivých druhů. Toto srovnání bylo provedeno ohledně srovnatelných druhů lososa chovaného pro hospodářské účely a na stejné obchodní úrovni, konkrétně v případě prodeje prvnímu nezávislému odběrateli. Srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev a ceny dovozů byly ve formátu CIF na hranice Společenství, po úpravě pro clo.

(56)

Ceny vzorku výrobců ve Společenství se berou na úrovni ex-works, tj. bez nákladů na dopravu a jsou na obchodní úrovni srovnatelné s úrovní příslušných dovozů. Pro vzorek výrobců ve Společenství, kteří prodávají ryby přímo z farmy se slevou ve výši poplatku zpracovatelskému závodu, byla provedena úprava nahoru za zpracování a balení, aby byly jejich ceny srovnatelné s cenami ostatních výrobců ze vzorku a s cenami dovozů, kterých se týká šetření. Tato úprava byla provedena na základě skutečné výše poplatku zpracovatelskému závodu nebo na základě nákladů, které mají ostatní výrobci ze vzorku v souvislosti s těmito činnostmi.

(57)

V důsledku toho se na základě provedení srovnání ukázalo, že ceny lososa pocházejícího z Norska se podstatným způsobem podbízely cenám platným ve výrobním odvětví Společenství na trhu Společenství během období šetření. Průměrná míra cenového podbízení vyjádřená jako procento cen platných ve výrobním odvětví Společenství byla stanovena přibližně na 12 %, tj. stejně jako v prozatímní fázi docházelo k podstatnému cenovému podbízení.

(58)

Připomíná se, že v 89. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se prozatímně uvádí, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu ustanovení článku 3 základního nařízení.

(59)

Několik zúčastněných stran zpochybnilo výklad hodnot vztahujících se k situaci ve výrobním odvětví Společenství, jak je uvedeno v 63. až 89. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Prohlásily, že tyto hodnoty neprokazují žádnou podstatnou újmu, protože některé ukazatele újmy, jako je např. výroba, výrobní kapacita, objem prodeje a zásoby, vykazují pozitivní trendy. Současně, přestože uznávaly, že obchodní perspektivy tohoto výrobního odvětví Společenství nejsou velmi pozitivní, mají za to, že celkově by to nemělo vést k závěru, že toto výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu.

(60)

Vzhledem k tomuto tvrzení pokračovala Komise v šetření újmy. Připomíná se, že v souladu se 40. bodem odůvodnění výše nyní výrobní odvětví Společenství tvoří 15 stěžujících si výrobců ve Společenství a v souladu se 49. bodem odůvodnění bylo pět stěžujících si výrobců ve Společenství vybráno jako součást vzorku. Na tomto základě bylo zjištěno toto:

(61)

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity tohoto výrobního odvětví Společenství jako celku se vyvíjely takto:

(62)

Jak je uvedeno v předcházející tabulce, celková výroba tohoto výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období vzrostla o 5 %. Výroba nejprve v letech 2001–2002 vzrostla o 8 %, ale potom poklesla asi o 1 % a dále poklesla během období šetření o 2 %, takže se dostala pod úroveň roku 2002. Pozorované trendy odpovídají trendům zjištěným v prozatímní fázi.

(63)

Během posuzovaného období výrobní kapacita vzrostla o 21 %. Hlavní nárůst se odehrál v roce 2002 (+ 14 %). Je třeba připomenout, že produkce lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství je účinně omezována na základě státního povolení, které stanoví nejvyšší množství živých ryb, které lze v jednom okamžiku chovat na jednom místě. Hodnoty týkající se kapacity uvedené výše tedy uvádějí teoretickou kapacitu vycházející z celkového povoleného množství a nikoli skutečnou kapacitu sádek nebo dalších výrobních prostředků, které provozuje výrobní odvětví Společenství. Proto se má za to, že tyto hodnoty týkající se kapacity nejsou pro analýzu rozhodující, jelikož skutečná výrobní kapacita je nižší.

(64)

Využití kapacity v letech 2001–2002 nejprve pokleslo o 5 % a dále klesalo i v roce 2003 asi o 7 % a během období šetření asi o 2 %.

(65)

Níže uvedené hodnoty vyjadřují objem odbytu výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům na trzích Společenství.

(66)

Objem odbytu výrobního odvětví Společenství od roku 2001 do období šetření vzrostl o 7 %. Jinými slovy, výrobní odvětví Společenství dokázalo zvýšit objem odbytu asi o 1 100 tun. Tento výkon je třeba vidět i ve světle zvýšené spotřeby Společenství, která za stejné období dosáhla hodnoty 80 000 tun.

(67)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství nemělo možnost plně využít tento růst trhu, jeho celkový podíl na trhu během posuzovaného období poklesl (– 7 %). Nejprve poklesl v letech 2001 a 2002, pak v roce 2003 poněkud vzrostl a opět během období šetření prudce poklesl, takže zůstal hluboko pod tržním podílem v roce 2001. Vzhledem k omezenému podílu na trhu tohoto výrobního odvětví Společenství má každá ztráta, i malá, významný dopad na jeho hospodářskou situaci.

(68)

Od roku 2001 do období šetření se průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství snížily o 9 %. Největší pokles cen nastal v letech 2002 a 2003.

(69)

Během celého posuzovaného období vzrostla spotřeba Společenství o 15 % a objem odbytu výrobního odvětví Společenství vzrostl o 7 %. Ovšem za stejné období poklesly prodejní ceny ve Společenství (– 9 %) i podíl výrobního odvětví Společenství na trhu (– 7 %). Současně vzrostly dovozy z Norska asi o 35 % a nárůst tržního podílu těchto laciných dumpingových dovozů činil až 8,6 procentních bodů. Tím se potvrzuje, že výrobní odvětví Společenství se na růstu trhu během posuzovaného období podílelo jen nepatrně.

(70)

Ziskovost odbytu ES je výsledkem prodeje lososa chovaného pro hospodářské účely na trhu Společenství vzorkem výrobců ve Společenství. Návratnost investic a peněžní tok lze měřit na úrovni nejužší skupiny výrobků, které zahrnují obdobný výrobek, v souladu s čl. 3 odst. 8 základního nařízení. V této souvislosti je třeba připomenout, že chov lososa pro hospodářské účely činí více než 95 % hospodářské činnosti vzorku výrobního odvětví Společenství.

(71)

Jak je uvedeno v předcházející tabulce, výrobní odvětví Společenství dosáhlo v roce 2001 v oblasti ziskovosti pozitivních výsledků ve výši 8,0 %. V letech 2001 až 2002 byla míra zisku záporná, kdy pokles dosáhl až hodnoty 14,9 procentních bodů, takže výsledná ztráta činila 6,9 %. Od tohoto okamžiku byla výrobní odvětví Společenství neustále ve ztrátě. Je třeba poznamenat, že v letech 2002 až 2003 se situace dále zhoršila, protože ztráta dosáhla hodnoty 9 % obratu, jinými slovy, došlo k další ztrátě ve výši 2,1 procentních bodů. Během období šetření se udržela poptávka po lososu a současně se zveřejněním prozatímních ochranných opatření mohlo výrobní odvětví Společenství od roku 2003 do období šetření zvýšit prodejní ceny asi o 5 %. To vedlo ke snížení ztráty, která ale přesto zůstala na vysoké úrovni (– 5 %). Od počátku do konce posuzovaného období činil pokles míry zisku 13 procentních bodů.

(72)

Během posuzovaného období měly hodnoty návratnosti investic a peněžního toku negativní trend, podobně jako tomu bylo v případě míry zisku.

(73)

Od roku 2001 do období šetření poklesla zaměstnanost přímo související s chovem lososa pro hospodářské účely ve výrobním odvětví Společenství (celkově) o 3 %. Nárůst byl zaznamenán v letech 2001 až 2002 (+ 9 %) a lze ho vysvětlit vzrůstem výroby ve stejném období. Jak je uvedeno v předcházející tabulce, kvůli zhoršené hospodářské situaci v tomto výrobním odvětví Společenství nebylo možno udržet zvýšenou zaměstnanost z roku 2002. Během posuzovaného období též došlo k výrazné automatizaci. Zaměstnanost přímo související s chovem lososa pro hospodářské účely u výrobců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení s norskými vývozci, je třeba vidět ve světle zájmů Společenství podle 112. bodu odůvodnění.

(74)

V důsledku zvýšení výroby a poklesu zaměstnanosti bylo výrobní odvětví Společenství schopno zvýšit během posuzovaného období produktivitu o 8 %.

(75)

Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci tohoto výrobního odvětví Společenství musely být během posuzovaného období sníženy mzdy o 13 %. Hodnota vyjadřující celkové mzdy odráží i nižší počet zaměstnanců, ale současně i snížení průměrné mzdy na jednoho zaměstnance v rámci odvětví.

(76)

Další šetření nemělo žádný dopad na ostatní ukazatele újmy. Proto jsou potvrzena prozatímní zjištění, pokud jde o zásoby, investice, schopnost získat kapitál, zotavení se z předchozích případů dumpingu a velikost skutečného dumpingového rozpětí, jak je uvedeno v 68., 78., 79., 83. a 84. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(77)

Během posuzovaného období, zatímco trh Společenství charakterizoval trvalý nárůst poptávky, protože spotřeba vzrostla o 15 %, neboli o 80 000 tun, cenová úroveň dumpingových dovozů za stejné období poklesla o 16 %. Laciné dumpingové dovozy lososa z Norska, což je hlavní země vývozu, přicházely na trh Společenství trvale ve vysokých a stále se zvyšujících objemech (+ 35 %). Proto se norský podíl na trhu zvýšil o 17 % nebo o 8,6 procentních bodů. V letech 2002 a 2003 bylo zvýšení objemu dovozu z Norska (+ 20 %) a pokles ceny (– 13 %) zvláště znatelné. V rámci šetření se ukázalo, že od té doby zůstávají ceny lososa na trhu ve Společenství na velmi nízké úrovni.

(78)

Pokud jde o hospodářskou situaci tohoto výrobního odvětví Společenství, komplexní šetření týkající se ukazatelů újmy ukazuje, že se během posuzovaného období postupně zhoršovala. I když některé faktory vykazovaly během posuzovaného období pozitivní trend (výroba, kapacita, objem prodeje), většina ukazatelů se vyvíjela negativně: prodejní ceny (– 9 %), podíl na trhu (– 7 %), míra zisku (– 13 procentních bodů), zaměstnanost (– 3 %), mzdy (– 13 %) i peněžní tok a návratnost investic. Stav hospodářství tohoto výrobního odvětví Společenství se většinou od roku 2002 do roku 2003 zhoršoval.

(79)

Pokud jde o celkově kladný vývoj výroby (+ 5 %) a objemu odbytu (+ 7 %), bylo zjištěno, že k tomuto zvýšení došlo během období vyšší poptávky na trhu Společenství (+ 15 %). Ovšem výrobní odvětví Společenství mělo prospěch z tohoto růstu trhu jen v menší míře, a mělo to tedy za následek jen to, že se během posuzovaného období vyhnulo velkým ztrátám, pokud jde o podíl na trhu.

(80)

Dále stojí za zaznamenání, že ke zvýšení objemu odbytu výrobního odvětví Společenství došlo v době, kdy na trhu Společenství ceny významně klesaly. To vedlo k podstatnému poklesu ziskovosti, oproti pozitivnímu stavu (8,0 % v roce 2001) došlo po zbytek posuzovaného období k výrazným ztrátám. Návratnost investic a peněžní toky sledovaly podobný trend jako ziskovost. Také mzdy během posuzovaného období utrpěly (– 13 %).

(81)

Je třeba poznamenat, že hlavní pokles míry zisku (– 2,1 procentních bodů) a prodejních cen (– 12 %) nastal mezi roky 2002 a 2003.

(82)

Vzhledem ke všem těmto činitelům je konečný závěr takový, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(83)

Několik zúčastněných stran zpochybnilo výklad hodnot týkajících se dovozů z třetích zemí, jak je uvedeno v 94. až 99. bodu odůvodnění prozatímního nařízení. Prohlašovaly, že tato čísla ve skutečnosti vyjadřují příčinnou souvislost mezi lacinými dovozy z některých třetích zemí a stavem tohoto výrobního odvětví Společenství. Strany tvrdily, že celková průměrná dovozní cena ze všech třetích zemí kromě Norska a průměrné dovozní ceny některých zemí byly nižší než dovozní cena z Norska. Dále tvrdily, že Komise neprokázala, že volně žijící losos nemá vliv na stav tohoto výrobního odvětví Společenství a že volně žijící losos a losos chovaný pro hospodářské účely nejsou zaměnitelní.

(84)

Poznamenává se, že žádná ze zúčastněných stran nezpochybnila hodnoty týkající se cen a absolutního množství dovozů původem z ostatních třetích zemí, ale jen jejich výklad. Ani nezpochybňovaly to, že statistiky o dovozu nedělají rozdíl mezi lososem chovaným pro hospodářské účely a volně žijícím lososem a že cena volně žijícího lososa je nižší než cena lososa chovaného pro hospodářské účely.

(85)

Proto je třeba připomenout, že ve statistikách o dovozu se nedělá rozdíl mezi lososem chovaným pro hospodářské účely a volně žijícím lososem. Zjistilo se však, že chuť volně žijícího lososa se podstatným způsobem liší od chuti lososa chovaného pro hospodářské účely. Ještě důležitější je to, že na rozdíl od lososa chovaného pro hospodářské účely není volně žijící losos prakticky vůbec nabízen na trhu jako čerstvý produkt, ale většinou se prodává konzervovaný. Je zřejmé, že tyto produkty spolu na trhu přímo nesoutěží. Tím se vysvětluje, proč je cena volně žijícího lososa ve srovnání s cenou lososa chovaného pro hospodářské účely nižší a proč nejsou tyto produkty z pohledu uživatelů a spotřebitelů zaměnitelné. Konečně se poznamenává, že žádná z těchto zúčastněných stran nepředložila důkazy ohledně údajné zaměnitelnosti volně žijícího lososa a lososa chovaného pro hospodářské účely. Z toho důvodu muselo být jejich tvrzení zamítnuto.

(86)

Při izolovaném pohledu na celkové průměrné ceny v některých zemích, např. v USA a v Kanadě, se zdá, že jsou nižší než dovozní cena z Norska. Ovšem podle informací zjištěných v rámci šetření se většina dovozů z USA a z Kanady týká volně žijícího lososa, který – jak je uvedeno výše – je lacinější a není zaměnitelný s lososem chovaným pro hospodářské účely. Vzhledem ke zjištěním uvedeným v 85. bodu odůvodnění výše je nepravděpodobné, že by dovozy z těchto dvou zemí měly významný dopad na stav tohoto výrobního odvětví Společenství.

(87)

Pokud jde o další nezúčastněné vyvážející země, bylo zjištěno, že zatímco průměrná dovozní cena z Chile je vyšší než ceny tohoto výrobního odvětví Společenství, během posuzovaného období byla dovozní cena z Faerských ostrovů nižší než cena, kterou si na trhu Společenství účtují norští vyvážející výrobci. To by nemělo zakrýt skutečnost, že během posuzovaného období poklesl objem dovozu z Chile o 7 % (neboli o 1 895 tun) a objem dovozu z Faerských ostrovů o 8 % (neboli o 3 397 tun), zatímco objem dovozu z Norska vzrostl o 35 % (neboli o 93 366 tun). Tento vývoj je třeba vidět i ve světle vývoje spotřeby, která za stejné období vzrostla o 15 %.

(88)

V letech 2001 až 2003, kdy se situace tohoto výrobního odvětví Společenství zhoršila nejvíce, navíc vývoj dovozu z Chile a z Faerských ostrovů vykazoval podobný trend jako vývoj bohatství tohoto výrobního odvětví Společenství. Zatímco objem dovozu z Chile podstatně poklesl o 26 % (neboli o 6 987 tun) a dovoz z Faerských ostrovů poklesl jen o 2 %, což je podstatně méně, než kolik činil nárůst spotřeby (16 %), dovoz z Norska se během téhož období zvýšil o 31 % (neboli o 82 631 tun). Vzhledem k výše uvedenému je třeba poznamenat, že i když nelze zcela vyloučit, že laciný losos z těchto dvou zemí ovlivnil trh ve Společenství, nedošlo k porušení příčinné souvislosti mezi vyšším objemem dumpingových dovozů z Norska a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(89)

Další šetření také odhalilo určité změny úrovně vývozu tohoto výrobního odvětví Společenství a vedlo k výsledkům uvedeným v předcházející tabulce.

(90)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že vývozní výkony tohoto výrobního odvětví Společenství byly negativně ovlivněny omezeními na dovoz lososa chovaného pro hospodářské účely ze strany USA v roce 2003. Na základě toho tvrdí, že dovozy z Norska nejsou odpovědné za újmu způsobenou nízkými vývozními výkony.

(91)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že nebyly předloženy žádné důkazy ohledně dovozních omezení ze strany USA. Pokud vůbec, tato omezení neměla žádný podstatný vliv na vývozy tohoto výrobního odvětví Společenství. Navíc byla během posuzovaného období vývozní činnost tohoto výrobního odvětví Společenství omezené povahy. V roce 2001 činila asi 1 % výroby výrobního odvětví Společenství a během posuzovaného období to bylo méně než 3 %. V rozporu s tímto tvrzením výše uvedená tabulka jasně ukazuje, že vývozy tohoto výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období výrazně zvýšily. Ve světle těchto zjištění a vzhledem k obtížné situaci, v níž se nacházel trh Společenství, nelze podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, připisovat změnám v objemu vývozů.

(92)

Každopádně se poznamenává, že údaje o cenách a ziskovosti použité při hodnocení újmy vycházejí z prodejů výrobního odvětví Společenství zákazníkům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení. Proto bylo tvrzení, že změna vývozních výkonů tohoto výrobního odvětví Společenství způsobilo výrobnímu odvětví Společenství újmu, jako neodůvodněné zamítnuto.

(93)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že zveřejnění vědecké studie, která prokázala, že skotský losos je ve vysoké míře kontaminován, mohlo způsobit výrazné ztráty, pokud jde o objem prodeje, a mohlo mít během posuzovaného období záporný dopad na prodejní cenu ve výrobním odvětví Společenství.

(94)

Šetřením se však prokázalo, že výroba a domácí prodej, stejně jako objem vývozu výrobců ve Společenství, během posuzovaného období vzrostly.

(95)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že tvrzení nebylo odůvodněno, muselo být zamítnuto.

(96)

Jedna zúčastněná strana zopakovala argument, že vyšší než obvyklý úhyn ryb v Irsku a vypuknutí nemocí ve Spojeném království a v Irsku v letech 2002 a 2003 mohly ve výrobním odvětví Společenství způsobit podstatné škody v oblasti výroby a objemu prodeje.

(97)

Šetřením se ale ukázalo, že výše uvedený jev se týkal jen malého množství farem a neměl podstatný vliv na celkové hodnoty odbytu a výroby ve Společenství, protože se týkal jen malého množství. Ve skutečnosti, jak je uvedeno v 62. a 65. bodu odůvodnění, výroba a objem prodeje ve Společenství v letech 2002 a 2003 vzrostly.

(98)

Proto, a též protože tvrzení nebylo dále zdůvodněno, byl tento argument zamítnut.

(99)

Na základě výše uvedených skutečností a závěrů a vzhledem k nedostatku důkazů nebo jiných odůvodněných připomínek k příčinné souvislosti se potvrzují závěry, které jsou v této souvislosti uvedeny v 90. až 111. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(100)

Je třeba připomenout, že analýza zájmu Společenství musela být v prozatímní fázi založena na nízké úrovni spolupráce zpracovatelů (uživatelů). Komise proto pokračovala v šetření zájmu Společenství, přičemž povzbuzovala zpracovatele (uživatele) k podání dalších užitečných odpovědí na dotazníky, prováděla šetření na místě v sídlech uživatelů a sdružení uživatelů zmíněných v 7. bodu odůvodnění a shromažďovala další informace.

(101)

Navíc po zveřejnění prozatímních zjištění podaly zúčastněné strany, zvláště zpracovatelé a sdružení zpracovatelů, řadu tvrzení, která vyžadovala další analýzu, zejména pokud jde o dopad případných opatření na jejich činnost a pokud jde o podobu těchto opatření.

(102)

Je třeba dále poznamenat, že zveřejněný záměr Komise změnit podobu prozatímního cla, a to na podobu minimální dovozní ceny ve formě proměnného cla, byl obecně pozitivně přijat.

(103)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že vzhledem k nízké zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství na jedné straně a k vysoké zaměstnanosti v uživatelských odvětvích na druhé straně je třeba na podporu výrobních odvětví Společenství podniknout jiná opatření než zavedení antidumpingových opatření.

(104)

V této souvislosti se poznamenává, že případná alternativní opatření a antidumpingová opatření mají rozdílné právní souvislosti a různý účel. Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu kvůli laciným dumpingovým dovozům lososa chovaného pro hospodářské účely z Norska. Vzhledem k povaze újmy výrobního odvětví Společenství se má za to, že při neexistenci opatření je nevyhnutelné další zhoršení postavení tohoto výrobního odvětví Společenství. Nebudou-li přijata žádná opatření, bude to mít zřejmě za následek vznik další újmy a v důsledku ztrát, které odvětví utrpělo během posuzovaného období, ve střednědobém horizontu pravděpodobně i zánik tohoto odvětví. Proto se má na základě zjištění uskutečněných během posuzovaného období za to, že výrobní odvětví Společenství je v ohrožení, ledaže dojde ohledně nízké úrovně dumpingových dovozních cen k nápravě. Vzhledem ke zjištění dumpingu působícího újmu je vhodnou činností uložení antidumpingových opatření; zavedení alternativních možností tedy není relevantní.

(105)

Pokud nebudou uložena žádná antidumpingová opatření, bude se hrozba existence obrovských množství dumpingových dovozů lososa pocházejícího z Norska na trh Společenství zvyšovat. Taková situace by nezajistila požadovanou dlouhodobou stabilitu, která je nezbytná pro chovatele lososů ve Společenství, aby se vzpamatovali ze současných dumpingových praktik, a ohrozila by všechny restrukturalizační snahy, které doposud výrobní odvětví Společenství podniklo. Vzhledem k velkému počtu farem, které v nedávných letech v EU ukončily svou činnost, je pravděpodobné, že pokud se nestanoví žádná opatření, která by odstranila dumping působící újmu, hrozí ve střednědobém výhledu vysoké riziko zániku daného výrobního odvětví.

(106)

Pokud by se konečná antidumpingová opatření uložila, obnovily by se spravedlivé podmínky obchodu a výrobní odvětví Společenství by mohlo těžit ze svých restrukturalizačních snah, které podniklo v nedávných letech. Za těchto podmínek by výrobní odvětví Společenství zůstalo životaschopným výrobcem, který nabízí lososa chovaného pro hospodářské účely vysoké kvality a velmi pravděpodobně by se i dále rozvíjelo. Očekává se zejména návrat výrobního odvětví Společenství k ziskové situaci, ve které se nacházelo v roce 2001. Vzhledem ke kapacitám, které farmám zůstaly po jejich nuceném uzavření během posuzovaného období, by v mezidobí nemělo být vyloučeno zdvojnásobení podílu výrobního odvětví Společenství na trhu.

(107)

Z hlediska uživatelů a spotřebitelů lososa má životaschopnost výrobního odvětví Společenství několik kladných dopadů. I nadále jim budou k dispozici výrobky vysoké kvality, které nabízí výrobní odvětví Společenství. Dá se také předpokládat, že po restrukturalizaci a s větším podílem na trhu bude také výrobní odvětví Společenství schopné lépe kontrolovat své výdaje a těžit z úspor z rozsahu, čehož nebylo schopné vzhledem k tlaku, kterému čelilo v důsledku dumpingových dovozů. To se odrazí formou posílení finanční situace výrobního odvětví Společenství, účinnější hospodářské soutěže a ustálených cen lososa ve prospěch všech stran působících na trhu Společenství.

(108)

Nakonec by se mělo vzít v úvahu, že několik výrobců ve Společenství má sídlo v odlehlých a zemědělských oblastech EU, kde je přímá i nepřímá zaměstnanost producentů lososa pro místní společenství nesmírně důležitá. Tato zaměstnanost by pravděpodobně zanikla, pokud by výrobní odvětví Společenství nebylo chráněno před levnými dumpingovými dovozy z Norska. Budou-li opatření uložena, očekává se naopak, že s budoucím zlepšením situace výrobního odvětví Společenství, jak se uvádí výše, by se úroveň zaměstnanosti také zvýšila.

(109)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné odůvodněné připomínky týkající se zájmu tohoto výrobního odvětví Společenství, jsou tím potvrzena zjištění v souladu se 113. až 116. bodem odůvodnění prozatímního nařízení.

(110)

Po zveřejnění prozatímních zjištění a dalším šetření, jak je uvedeno ve výše uvedeném 100. bodu odůvodnění, podali zpracovatelé lososa chovaného pro hospodářské účely řadu tvrzení. Další spolupráci poskytli dovozci a zpracovatelé v důsledku dalšího šetření. Společnosti, které v konečné fázi řízení předložily užitečné odpovědi, zastupují během období šetření asi 18 % celkového dovozu z Norska a přibližně 11 % spotřeby (ve srovnání s 9 % dovozu a 6 % spotřeby v prozatímní fázi).

(111)

Dovozci a zpracovatelé (uživatelé) se domnívali, že valorické clo by zvýšilo jejich náklady a snížilo obrat a míru zisku a mohlo by vést ke snížení počtu pracovních příležitostí a přemísťování provozů. Dále tvrdili, že zaměstnanost v odvětví zpracování ryb je mnohem vyšší než v odvětví chovu ryb, které nicméně v některých případech přináší pracovní místa do oblastí s nízkou zaměstnaností. Zpracovatelé rovněž zdůraznili, že je třeba, aby spotřebitelům a obchodníkům byl i nadále nabízen losos chovaný pro hospodářské účely vysoké kvality, a to za nízké ceny. Obecně ale považují zavedení minimální dovozní ceny za přijatelnější opatření ve srovnání s valorickým clem.

(112)

Hlavní náklady při výrobě uzeného lososa a jiného zpracovávání lososa tvoří náklady na nákup lososa a na mzdy. Pokud jde o zaměstnanost, během dalšího šetření byly Komisi předloženy v řadě studií nebo podání různé hodnoty. Tyto studie a podání se pro účely tohoto šetření mohou použít pouze omezeně. V této souvislosti je třeba poznamenat, že předložené studie se týkaly jiných časových úseků než posuzovaného období, nevztahovaly se přímo na dotyčný výrobek a zčásti použily jiné parametry, na které se toto šetření nevztahuje. Proto se Komise dále zavázala, že v řadě sdružení provede šetření na místě. Na základě všech informací, které Komise získala, ukazuje nejlepší odhad, že ve Společenství je v odvětví zpracování lososa přímo zaměstnáno asi 7 500 pracovníků.

(113)

Dalším šetřením bylo zjištěno, že nákup lososa chovaného pro hospodářské účely tvoří 48–54 % a mzdy asi 6–12 % celkových nákladů zpracovatelů. Za obvyklých podmínek na trhu (např. přiměřené ceny surovin a dobré maloobchodní ceny) očekávají zpracovatelé provozní zisk v rozpětí 5 až 12 %. To potvrdili spolupracující zpracovatelé, kteří předložili údaje o ziskovosti. Další šetření prokázalo, že v dobrých časech může být zisk dokonce ještě vyšší. Na konci distribučního řetězce mohou maloobchodníci očekávat ziskové rozpětí od 6 do 11 %.

(114)

Obavy, které vyjádřili uživatelé výrobního odvětví, jsou oprávněné, protože mají strach z negativního dopadu navrhovaných opatření na jejich náklady, což by vedlo ke snížené ziskovosti. Avšak za současných okolností a vzhledem k navrhovaným minimálním dovozním cenám je pravděpodobné, že dopad na náklady uživatelů bude malý nebo vůbec žádný.

(115)

V nejlepším případě zůstanou podmínky na trhu stejné jako v současnosti, tj. ceny zůstanou na úrovni značně přesahující minimální dovozní cenu. V takovém případě minimální dovozní cena nebude mít vůbec žádný dopad na náklady uživatelů. Pokud jsou dovozy realizovány za cenu CIF na hranice Společenství rovnající se minimální dovozní ceně nebo vyšší, neplatí se žádné clo.

(116)

V nejhorším případě, pokud se opatření uloží, budou náklady uživatelů na suroviny stanoveny na úrovni minimální dovozní ceny, a to na úrovni současných nákladů producentů a odpovídajícího zisku za dodávky na trh Společenství. Ačkoli tento případ neodpovídá stávajícím podmínkám na trhu, má se za to, že v takovém případě nemůže být vyloučeno, že uložení antidumpingových cel bude mít nějaký negativní dopad na dovozce a zpracovatele, jelikož cla, pokud vůbec nějaká, budou přímo splatná v době dovozu, ať už bude úroveň dovozní ceny jakákoli. V této souvislosti se však připomíná, že navržené opatření má podobu minimální dovozní ceny, což je prahová hodnota, jejímž cílem je pouze zaručit, že výrobci ve Společenství budou moci prodat svou produkci lososa ve Společenství za ceny vyplývající z pravidla nižších cel, které budou pokrývat jejich náklady a poskytnou jim ziskové rozpětí, které by bylo obvyklé při neexistenci dumpingových dovozů. Clo se bude vybírat jen v tom případě, pokud cena norských dovozů s dodáním na hranice Společenství poklesne pod minimální dovozní cenu, a potom jen ve výši rozdílu mezi dovozní cenou a minimální dovozní cenou. Navíc celý trh s lososem od produkce po dodání spotřebiteli bude probíhat v rámci spravedlivé hospodářské soutěže. Tyto podmínky dovolí, aby se náklady plně odrážely v prodejních cenách na každé úrovni distribučního řetězce. Jakmile se trh vzpamatuje z účinku dumpingu působícího újmu, mohou uživatelé také očekávat větší možnost dodávek ze zdrojů EU a z jiných třetích zemí. Pokud pro všechny účastníky trhu existují spravedlivé podmínky a trh je řízen spravedlivým obchodem, pak je k dispozici největší výběr produktů a kvalit od různých dodavatelů. Ceny, které se stanovují v reakci na podmínky na trhu, by měly mít kladný dopad na produkci a distribuční řetězec a dovolit větší cenovou a nákladovou stabilitu a předvídatelnost.

(117)

Pokud nebudou uložena žádná opatření a bude povoleno, aby cena pro norské vývozce byla stanovena opět na předchozích nízkých dumpingových úrovních, uživatelům by se na určitou dobu mohlo povolit, aby z nespravedlivých dumpingových dovozů měli užitek. Trh však tuto situaci nemůže zvládat velmi dlouho. Ceny lososa pro uživatele budou nižší než náklady producentů na dodání na trh Společenství. Pokud bude povoleno opakování dumpingu, norské dovozy, které představují přibližně 60 % spotřeby Společenství, zabrání vývozům ze třetích zemí ze zdrojů, které nejsou dumpingové. Uživatelé si nebudou moci vybrat jiné dodavatele a kvalitu. Skutečnost, že ceny nebudou stanoveny v reakci na podmínky na trhu, povede k cenové nestálosti a negativnímu dopadu na konečný produkt dodaný spotřebiteli. To by nakonec mohlo ovlivnit ziskovost zpracovatelů.

(118)

Použití minimální prodejní ceny bude tudíž mít na jedné straně jen malý dopad na ceny, které platí dovozci a zpracovatelé. Ve skutečnosti, pokud se tržní cena udrží nad minimální dovozní cenou, to vůbec žádný finanční dopad mít nebude. Na druhé straně se má za to, že takové tržní podmínky by měly zabránit přemísťování provozů, protože dovozní cla na zpracovaného lososa jsou vysoká. Zpracovatelské výrobní odvětví ve Společenství by tedy i nadále mělo mít k dispozici odpovídající dodávky surovin.

(119)

Jak je stanoveno v níže uvedeném 140. bodu odůvodnění, Komise se zavazuje sledovat vývoj na trhu s lososem chovaným pro hospodářské účely v rámci Společenství. Pokud se na základě tohoto sledování zajistí přímé důkazy o tom, že stávající opatření již není nezbytné nebo je nedostatečné pro zabránění dumpingu působícímu újmu, je Komise oprávněna zahájit přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení a urychleně provést příslušné šetření. To dovolí Komisi rychle zareagovat, pokud by se ceny na trhu po delší časový úsek dostaly pod úroveň minimální ceny.

(120)

Se zúčastněnými stranami též proběhla debata o budoucí úrovni zaměstnanosti. Ovšem podobně jako v případě analýzy cenových dopadů těchto opatření neexistuje důkaz, že by případná antidumpingová opatření týkající se dovozů lososa z Norska měla na zaměstnanost v daném odvětví nějaký větší vliv.

(121)

Další šetření potvrdilo, že minimální dovozní cena a její navrhovaná výše je nejvhodnější podobou opatření (viz dále ve 128. bodu odůvodnění). Proto se neočekává, že by případné nevýhody zavedení minimální dovozní ceny pro dovozce, zpracovatele a uživatele mohly např. převážit prospěch, který by z nich měli výrobci ve Společenství v důsledku antidumpingových opatření, která se považují za minimální nezbytná nápravná opatření sloužící k odstranění závažné újmy, jež mají zabránit zhoršení postavení výrobců ve Společenství. Mimo to je třeba poznamenat, že zůstávají k dispozici i samostatné zdroje dodávek z jiných třetích zemí.

(122)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další odůvodněné připomínky týkající se zájmů dovozců a zpracovatelů (uživatelů), kteří nejsou ve spojení, jsou tímto potvrzena zjištění uvedená ve 128. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(123)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další odůvodněné připomínky týkající se zájmů producentů strdlice a výrobců krmiva, dodavatelů a výrobců v ES, kteří jsou ve spojení s norskými výrobci a dovozci, potvrzují se zjištění uvedená ve 117. až 121. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(124)

Jelikož je dotyčný produkt spotřebním zbožím, informovala Komise o zahájení šetření různé spotřebitelské organizace. Odpověď přišla od jedné z nich, která tvrdí, že je široce uznávána výživná hodnota lososa a že umělé zvyšování ceny by znesnadnilo výběr spotřebitelů, pokud jde o zdravou výživu. Dále vyjádřila obavy z toho, že po zvýšení cen by se stal losos chovaný pro hospodářské účely méně dostupným a zastavil by se rozvoj trhu v těch členských státech, kde je nižší než průměrný hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele.

(125)

Má se za to, že po zavedení antidumpingových opatření budou podniky mít i nadále přístup k neomezenému množství dovozů, i když za spravedlivé ceny. Dále, vzhledem k marži mezi cenou celé ryby přímo z farmy a maloobchodní cenou zpracovaných produktů z lososa, se má za to, že opatření zřejmě nebudou mít podstatný dopad na maloobchodní cenu, protože není pravděpodobné, že celé zvýšení ceny, pokud vůbec, bude přeneseno na spotřebitele. Za existence současných cen na trhu, které značně přesahují minimální cenu, zde vskutku nehrozí žádný dopad. Vzhledem k tomu tedy pravděpodobně i v tom nejhorším případě bude mít na spotřebitele jen malý dopad. Mimo to nejsou ztrátové ceny zřejmě dlouhodobě udržitelné. Proto se neočekává, že by antidumpingová opatření mohla mít závažný nepříznivý dopad na spotřebitele.

(126)

Vzhledem k závěrům obsaženým v prozatímním nařízení a dále s ohledem na podání různých stran a na výsledky dalšího šetření je závěr takový, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zavedení konečných antidumpingových opatření proti dumpingovým dovozům lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska. Tím se tedy potvrzuje závěr uvedený ve 131. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(127)

Vzhledem ke konečným závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být zavedena antidumpingová opatření, aby se zabránilo další újmě, kterou působí výrobnímu odvětví Společenství dumpingové dovozy. V úvahu se berou jak zjištěná dumpingová rozpětí i výše cla nezbytná k odstranění újmy, která vzniká výrobnímu odvětví Společenství. Bylo zjištěno, že veškerá rozpětí újmy převyšovala 2,0 %, a tedy je nelze považovat za minimální (de minimis). Vážený průměr rozpětí újmy, který nedosahoval hodnoty váženého průměrného dumpingového rozpětí, činil 14,6 %.

(128)

Ovšem po zveřejnění skutečností, které vedly k přijetí pozměňujícího nařízení, některé zúčastněné strany otevřeně odmítly valorická cla a přivítaly zavedení minimální dovozní ceny. Proto ve světle těchto předložených připomínek a zjištění dalších šetření je potvrzena minimální dovozní cena jako vhodná podoba opatření.

(129)

Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by konečné clo mělo být stanoveno ve výši dumpingového rozpětí nebo rozpětí újmy, podle toho, která je nižší. Aby bylo možno použít toto pravidlo, byla stanovena minimální dovozní cena, která by nepůsobila újmu. Při ověřování této metody byla stanovena minimální dovozní cena bez dumpingu platná pro každou jednotlivou společnost na základě běžné hodnoty upravené na základě čisté ceny s dodáním na hranice Společenství. Tato hodnota byla srovnána s minimální dovozní cenou, která by nepůsobila újmu, stanovenou podle metodiky popsané ve 131. bodu odůvodnění. Ve všech případech bylo zjištěno, že minimální dovozní cena, která by nepůsobila újmu, byla nižší než minimální dovozní cena bez dumpingu.

(130)

Při stanovení minimální dovozní ceny bez dumpingu bylo nutno přepočítat norské koruny na eura. V prozatímní fázi používala Komise při těchto operacích průměrný směnný kurz za tři roky. Několik společností poukazovalo na to, že by správně měl být používán směnný kurz, který platil během období šetření. V odpovědi na toto tvrzení Komise opět poznamenala, že tři roky trvá průměrný výrobní cyklus lososa. Jelikož řada nákladů, které se započítávají do běžné hodnoty, vzniká v rámci tohoto výrobního cyklu, Komise se domnívá, že je vhodné při stanovení minimální dovozní ceny bez dumpingu stanovit průměrný směnný kurz za tři roky. Tvrzení se proto zamítá.

(131)

Pokud jde o úroveň ceny, která by nepůsobila újmu, nezbytné k odstranění vlivu dumpingu působícího újmu, je nutno vzít v úvahu zjištění z dalších šetření. Při stanovení cla nutného k odstranění vlivu dumpingu působícího újmu šlo o to, že případná opatření by měla umožnit, aby výrobní odvětví Společenství pokrylo své náklady a získalo celkový hrubý zisk, který lze přiměřeně získat v rámci odvětví tohoto druhu v sektoru za obvyklých podmínek soutěže, tj. při neexistenci dumpingových dovozů, za prodej obdobného výrobku ve Společenství. Na tomto základě byla stanovena cena, která by nepůsobila újmu, pro výrobní odvětví Společenství, které vyrábí obdobný výrobek. Cena, která by nepůsobila újmu, byla stanovena jako součet ziskového rozpětí ve výši 8 % z obratu a výrobních nákladů. Výrobní náklady byly ověřeny podle průměrné jednotkové prodejní ceny vzorku výrobního odvětví Společenství (2,77 EUR/kg) a průměrné ztráty vzorku výrobního odvětví Společenství (ztráta ve výši 5 %) během posuzovaného období. Ziskové rozpětí ve výši 8 % bylo stanoveno podle zisku za rok 2001 (viz tabulka 3 nahoře) a je striktně nejnižší, jakou by výrobní odvětví Společenství mohlo očekávat při neexistenci dumpingu působícího újmu.

(132)

Losos chovaný pro hospodářské účely je obvykle nabízen v různých podobách (vykuchaný s hlavou, vykuchaný bez hlavy, filé z celé ryby, jiné filé nebo naporcované filé). Proto je nezbytné stanovit minimální dovozní cenu, která by nepůsobila újmu, pro každou z těchto podob, aby v ní byly zahrnuty i dodatečné náklady na jejich přípravu. V tomto ohledu vycházejí různé minimální dovozní ceny ze zjištění v rámci tohoto šetření. V zásadě jsou odvozeny z vyrovnávacích koeficientů v souladu s nařízením Rady (ES) č. 772/1999 ( 5 ), které byly použity i v rámci tohoto šetření. Pokud jde o celé rybí filé a části filé, byly vzaty v úvahu náklady na zpracování.

(133)

Pokud jsou dovozy realizovány za cenu CIF na hranice Společenství, která se rovná stanovené minimální dovozní ceně nebo je vyšší, neplatí se žádné clo. Pokud je cena dovozů nižší, zaplatí se rozdíl mezi skutečnou cenou a stanovenou minimální dovozní cenou. Protože dovozy z Norska za cenu, která se rovná minimální dovozní ceně nebo je vyšší, odstraní účinky dumpingu působícího újmu, je vhodné, aby se minimální dovozní cena vztahovala na všechny dovozy z Norska, s výjimkou jediné společnosti, v jejímž případě bylo zjištěno minimální (de minimis) dumpingové rozpětí v souladu s 33. bodem odůvodnění.

(134)

Vzhledem k velikosti dumpingových rozpětí zjištěných v případě vyvážejících výrobců v Norsku a ve světle výše újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se má za to, že částky zajištěné jako prozatímní antidumpingové clo zavedené prozatímním nařízením, ve znění nařízení (ES) č. 1010/2005, by měly být definitivně vybírány ve výši zavedeného konečného cla. Pokud jsou konečná cla nižší než prozatímní cla, měly by být definitivně vybírány jen částky nepřevyšující konečné clo.

(135)

Nicméně prozatímní antidumpingové clo v podobě valorického cla v rozmezí 6,8 % až 24,5 % z dovážených výrobků, které bylo uloženo nařízením (ES) č. 628/2005 a vybíráno během období od 27. dubna 2005 do 4. července 2005, musí být vráceno. Vybírání valorických cel by bylo v nepoměru k záměru odstranit dumping působící újmu, protože během tohoto období byly tržní ceny podstatně vyšší než minimální dovozní cena, která byla zavedena kvůli nebývalému a neočekávanému vývoji na trhu. Částka zajištěná v podobě prozatímních antidumpingových cel v souladu s nařízením (ES) č. 1010/2005 o dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska musí být definitivně vybrána s ohledem na pravomocně stanovenou minimální dovozní cenu. Částka zajištěná v podobě prozatímních antidumpingových cel v souladu s nařízením (ES) č. 1010/2005 o dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska přesahující konečnou sazbu musí být vrácena.

(136)

Po jejím zveřejnění se vyskytla tvrzení, že bude obtížnější vynutit minimální dovozní cenu a že bude náchylnější k nesprávné deklaraci celní hodnoty zboží, než by tomu bylo v případě jiných opatření. Opravdu, s ohledem na náznaky, že od jejího zavedení ke dni 1. července 2005 již došlo k obcházení minimální dovozní ceny a že v tomto tržním sektoru existuje možnost uzavírání dohod o vyrovnání, je nezbytné zavést dvojitý systém opatření. Tento dvojitý systém se skládá z minimální dovozní ceny (viz 129. až 133. bod odůvodnění výše) a z pevně stanoveného cla. Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení je pevně stanovené clo vypočítáno z váženého průměrného rozpětí újmy, protože bylo zjištěno, že je nižší než vážené průměrné dumpingové rozpětí. Aby se zajistilo dodržování minimální dovozní ceny, je třeba dát dovozcům na vědomí, že pokud je kontrolou po dodání zjištěno, že i) čistá cena s dodáním na hranice Společenství skutečně zaplacená prvním nezávislým odběratelem ve Společenství (dále jen „cena po dodání“) je nižší než čistá cena s dodáním na hranice Společenství před proclením, jak vyplývá z celního prohlášení, a ii) cena po dodání je nižší než minimální dovozní cena, na příslušné transakce se zpětně uvalí pevně stanovené clo, ledaže by uvalení pevně stanoveného cla navíc s cenou po dodání vedlo k částce (skutečně zaplacená cena zvýšená o pevně stanovené clo), která je i nadále nižší než minimální dovozní cena. V takovém případě se platí clo ve výši odpovídající rozdílu mezi minimální dovozní cenou a cenou po dodání. Celní orgány by měly bezodkladně informovat Komisi o všech případech, kdy zjistí náznaky nesprávné deklarace zboží.

(137)

V této souvislosti, a též aby bylo možno řešit vznesené obavy, Komise hodlá zavést tři konkrétní pilíře, aby zajistila trvalou platnost opatření a jejich dodržování. Za prvé, odkazuje se na nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ( 6 ), mimo jiné na článek 78, podle něhož jsou celní orgány oprávněny kontrolovat obchodní listiny a údaje vztahující se k dovozům nebo vývozům příslušného zboží nebo k následným obchodním transakcím týkajícím se tohoto zboží. Kontrola může proběhnout v prostorách deklaranta, jiné osoby, která se v obchodním smyslu přímo nebo nepřímo podílí na dané transakci, nebo jakékoli jiné osoby, která má pro obchodní účely tyto listiny a údaje v držení. Tyto orgány jsou též oprávněny kontrolovat zboží.

(138)

Za druhé, kvůli co nejlepší ochraně proti případnému přebírání opatření, zvláště mezi společnostmi ve spojení, orgány Společenství oznamují svůj záměr bezodkladně zahájit přezkum podle čl. 12 odst. 1 základního nařízení a zavést povinnou registraci dovozů v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení, pokud jí bude poskytnut důkaz o takovém jednání.

(139)

Orgány Společenství se budou mimo jiné opírat o informace z dozoru nad dovozy, které jí poskytnou vnitrostátní celní orgány, a dále o informace od členských států v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(140)

A konečně, Komise se zavazuje sledovat vývoj na trhu lososa chovaného pro hospodářské účely v rámci Společenství. Pokud se na základě tohoto pozorování zajistí zřejmé důkazy o tom, že stávající opatření již není nezbytné nebo je nedostatečné pro zabránění dumpingu působícímu újmu, Komise je oprávněna zahájit přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení a urychleně provést příslušné šetření,