2006/118/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu
| Publikováno: | Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 19-31 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 12. prosince 2006 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 16. ledna 2007 | Nabývá účinnosti: | 16. ledna 2007 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/118/ES ze dne 12. prosince 2006 o předcházení a omezování znečištění podzemních vod (Úř. věst. L 372 27.12.2006, s. 19) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 182 |
52 |
21.6.2014 |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2026/805 ze dne 30. března 2026, |
L 805 |
1 |
20.4.2026 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/118/ES
ze dne 12. prosince 2006
o předcházení a omezování znečištění podzemních vod
Článek 1
Účel
Tato směrnice stanoví specifická opatření podle článku 17 směrnice 2000/60/ES k předcházení a omezování znečištění podzemních vod s cílem zajistit dosažení environmentálních cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice. K těmto opatřením patří zejména:
kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod a
kritéria pro zjišťování a změnu významných a setrvalých vzestupných trendů a pro definování počátku změny trendu.
Článek 2
Definice
Vedle definic uvedených v článku 2 směrnice 2000/60/ES se pro účely této směrnice rozumí:
„normou jakosti podzemní vody“ norma environmentální kvality vyjádřená jako koncentrace určité znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek anebo hodnota ukazatele znečištění v podzemní vodě, která by neměla být překročena z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí;
„prahovou hodnotou“ norma jakosti podzemních vod stanovená na úrovni Unie a uvedená v části D přílohy II nebo stanovená členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b);
„významným a trvalým vzestupným trendem“ jakékoli statisticky a z hlediska životního prostředí významné zvýšení koncentrace znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek anebo hodnoty ukazatele znečištění v podzemní vodě, u něhož byla změna trendu identifikována jako nezbytná v souladu s článkem 5;
„vstupem znečišťující látky do podzemní vody“ přímé nebo nepřímé zavedení znečišťující látky do podzemních vod v důsledku lidské činnosti;
„úrovní pozadí“ koncentrace látky nebo hodnota ukazatele, která odpovídá nulové či velmi nízké antropogenní změně ve srovnání s nenarušenými podmínkami;
„výchozí úrovní“ průměrná hodnota naměřená alespoň v referenčních letech 2007 a 2008 na základě monitorovacích programů prováděných podle článku 8 směrnice 2000/60/ES nebo, v případě látek identifikovaných po uplynutí uvedených referenčních let, v průběhu prvního období, pro něž je dostupné reprezentativní období monitorovacích údajů;
„ukazatelem znečištění“ parametr, který lze monitorovat tak, aby poskytoval hodnotu, která je reprezentativní pro úroveň nebo koncentraci znečišťující látky nebo skupiny znečišťujících látek, a tedy i pro riziko, které představují.
Článek 3
Kritéria pro hodnocení chemického stavu podzemních vod
Pro účely hodnocení chemického stavu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod podle oddílu 2.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES používají členské státy tato kritéria:
normy jakosti podzemní vody uvedené v příloze I;
prahové hodnoty, které mají členské státy stanovit postupem podle části A přílohy II pro znečišťující látky, skupiny znečišťujících látek a ukazatele znečištění přispívající na jejich území k označení útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod za rizikové, s přihlédnutím alespoň k seznamu obsaženému v části B přílohy II;
prahové hodnoty stanovené na úrovni Unie a uvedené v části D přílohy II.
Prahové hodnoty pro dobrý chemický stav podzemních vod jsou založeny na ochraně útvarů podzemních vod v souladu s částí A body 1, 2 a 3 přílohy II, se zvláštním ohledem na jejich dopady na přilehlé povrchové vody a pozemní ekosystémy a mokřady, jež na nich závisí, a na vztahy s nimi, a berou mimo jiné v úvahu antropogenní toxikologické a ekotoxikologické poznatky.
Pokud jde o látky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v této lhůtě dosáhnout.
Pokud jde o látky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, použijí se obdobně ustanovení čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES. Pokud jde o prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, omezí se na nejvýše jednu další aktualizaci plánu povodí s výjimkou případů, kdy jsou přírodní podmínky takové, že cílů nelze v této lhůtě dosáhnout.
Prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) a c) se použijí na úrovni relevantní pro výskyt dané znečišťující látky.
Členské státy do 22. prosince 2027 informují Komisi o svých seznamech znečišťujících látek vzbuzujících obavy na vnitrostátní úrovni a o vnitrostátních prahových hodnotách uvedených v odst. 1 písm. b). Komise zajistí, aby byly tyto informace zpřístupněny veřejnosti. Následné aktualizace seznamu vnitrostátních prahových hodnot se zveřejní v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce.
Členské státy změní seznam prahových hodnot uplatňovaných na jejich území v případech, kdy nové informace o znečišťujících látkách, skupinách znečišťujících látek nebo ukazatelích znečištění i s přihlédnutím k zásadě předběžné opatrnosti naznačují, že je třeba stanovit prahovou hodnotu pro další látku, změnit stávající prahovou hodnotu nebo opětovně zavést prahovou hodnotu, která byla předtím ze seznamu vyřazena. Pokud jsou příslušné prahové hodnoty stanoveny nebo změněny na úrovni Unie, přizpůsobí členské státy seznam prahových hodnot uplatňovaných na svém území těmto hodnotám.
Prahové hodnoty lze ze seznamu vyškrtnout, není-li již dotyčný útvar podzemních vod kvůli příslušným znečišťujícím látkám, skupinám znečišťujících látek nebo ukazatelům znečištění rizikový.
Veškeré takové změny seznamu prahových hodnot se oznamují v rámci pravidelného přezkumu plánů povodí.
Článek 4
Postup hodnocení chemického stavu podzemních vod
Chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod se považuje za dobrý, pokud
odpovídající výsledky monitorování prokazují, že podmínky stanovené v tabulce 2.3.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES jsou splněny, nebo
hodnoty norem jakosti podzemních vod uvedené v příloze I a prahové hodnoty uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c) nejsou překročeny na žádném z monitorovacích míst daného útvaru nebo dané skupiny útvarů podzemních vod, nebo
hodnota normy jakosti podzemní vody nebo prahová hodnota je překročena na jednom či více monitorovacích místech, ale náležité šetření podle přílohy III potvrdí, že
na základě hodnocení podle bodu 3 přílohy III nejsou koncentrace znečišťujících látek převyšující normy jakosti pro podzemní vody nebo prahové hodnoty považovány za takové, které představují významné riziko pro životní prostředí, s případným přihlédnutím k rozsahu postižení útvaru podzemních vod;
jsou splněny ostatní podmínky pro dobrý chemický stav podzemních vod uvedené v tabulce 2.3.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES v souladu s bodem 4 přílohy III této směrnice;
pro útvary podzemních vod určené v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 2000/60/ES jsou splněny požadavky čl. 7 odst. 3 uvedené směrnice v souladu s bodem 4 přílohy III této směrnice;
způsobilost útvaru pozemních vod nebo jakéhokoli útvaru ze skupiny útvarů podzemních vod k využití lidmi nebyla znečištěním významně narušena.
Členské státy zveřejní přehled hodnocení chemického stavu podzemních vod v plánech povodí podle článku 13 směrnice 2000/60/ES.
Součástí tohoto přehledu sestaveného na úrovni oblastí povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, která se nachází na území členského státu, je rovněž vysvětlení způsobu, jak byly při závěrečném hodnocení zohledněny případy překročení norem jakosti podzemní vody nebo prahových hodnot na jednotlivých monitorovacích místech.
Článek 5
Identifikace významného a trvalého vzestupného trendu a definování počátku změny trendu
V plánech povodí, které mají být předloženy podle článku 13 směrnice 2000/60/ES, členské státy shrnou,
jak přispělo hodnocení trendů z jednotlivých monitorovacích míst v rámci útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod k identifikaci významného a trvalého vzestupného trendu, pokud jde o koncentraci nějaké znečišťující látky, nebo jeho změny, v souladu s přílohou V oddílem 2.5 uvedené směrnice a
důvody počátku změny trendu definované podle odstavce 3.
Článek 6
Opatření pro zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod
Pro dosažení cíle, jímž je zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod, stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě i) směrnice 2000/60/ES, zajistí členské státy, aby program opatření stanovený v souladu s článkem 11 uvedené směrnice zahrnoval
veškerá nezbytná opatření k zamezení vstupu jakýchkoli nebezpečných látek do podzemních vod, aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3. Při určování těchto látek by se členské státy měly zaměřit především na nebezpečné látky patřící do skupin znečišťujících látek uvedených v bodech 1 až 6 přílohy VIII směrnice 2000/60/ES a na látky patřící do skupin znečišťujících látek uvedených v bodech 7 až 9 uvedené přílohy, jsou-li tyto látky považovány za nebezpečné;
ohledně znečišťujících látek uvedených v příloze VIII směrnice 2000/60/ES, které nejsou považovány za nebezpečné, a ohledně jakýchkoli dalších znečišťujících látek neklasifikovaných jako nebezpečné a neuvedených ve zmíněné příloze, které podle členských států představují stávající nebo možné riziko znečištění, veškerá opatření nutná k omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod, aby se zajistilo, že tento vstup nezpůsobí zhoršení ani významný a trvalý vzestupný trend, pokud jde o koncentrace znečišťujících látek v podzemních vodách. Při těchto opatřeních je třeba zohlednit alespoň osvědčené postupy, včetně osvědčených ekologických postupů a nejlepších dostupných technik stanovených v příslušných právních předpisech Společenství.
Za účelem stanovení opatření uvedených v písmenech a) nebo b) mohou členské státy jako první krok určit okolnosti, za nichž se na znečišťující látky uvedené v příloze VIII směrnice 2000/60/ES, zejména základní kovy a jejich sloučeniny uvedené v bodě 7 zmíněné přílohy, pohlíží jako na nebezpečné nebo nikoli nebezpečné.
Aniž jsou dotčeny jakékoli přísnější požadavky jiných právních předpisů Společenství, mohou členské státy vyjmout z opatření požadovaných v odstavci 1 vstup znečišťujících látek, který je
výsledkem přímého vypouštění povoleného podle čl. 11 odst. 3 písm. j) směrnice 2000/60/ES;
podle příslušných orgánů v tak malém množství a koncentraci, že lze vyloučit jakékoli současné i budoucí nebezpečí zhoršení jakosti souvisejících podzemních vod;
důsledkem havárií nebo mimořádných okolností přírodního původu, které nebylo možné rozumně předvídat, odvrátit ani zmírnit;
výsledkem umělé infiltrace nebo doplňování útvarů podzemních vod povoleného podle čl. 11 odst. 3 písm. f) směrnice 2000/60/ES;
příslušnými orgány považován za takový, jemuž nebylo možné technicky zamezit ani jej omezit bez užití
opatření, která by vedla ke zvýšenému ohrožení lidského zdraví nebo kvality životního prostředí jako celku, nebo
nepřiměřeně nákladných opatření k odstranění množství znečišťujících látek z kontaminovaného horninového prostředí nebo půdního podloží, případně k použití jiného způsobu regulace jejich pronikání; anebo
důsledkem zákroků týkajících se povrchových vod mimo jiné za účelem zmírnění účinku povodní a období sucha a za účelem správy vod a vodních cest, a to rovněž na mezinárodní úrovni. Tyto činnosti, včetně uvolňování, bagrování, přemísťování a ukládání sedimentů v povrchových vodách, se provádějí v souladu s obecně závaznými pravidly a případně s povoleními a oprávněními udělovanými na základě těchto pravidel vydaných za tímto účelem členskými státy, za podmínky, že tento vstup neohrožuje dosahování environmentálních cílů stanovených pro dotyčné vodní útvary v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2000/60/ES.
Výjimky podle písmen a) až f) lze použít pouze tehdy, pokud příslušné orgány členských států zjistí, že je prováděno účinné monitorování dotyčných útvarů podzemních vod podle bodu 2.4.2 přílohy V směrnice 2000/60/ES nebo jiné vhodné monitorování.
Článek 6a
Seznam sledovaných látek
Seznam sledovaných látek obsahuje vždy nejvýše pět látek, skupin látek nebo ukazatelů znečištění a možné metody analýzy ke každé látce. Tyto metody nevyžadují nadměrné náklady pro příslušné orgány. Látky, které mají být na seznam sledovaných látek zařazeny, se vybírají z těch látek, které by podle dostupných informací mohly představovat na úrovni Unie významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím a pro něž nejsou údaje z monitorování dostačující. Tento seznam zahrnuje látky, které nově vzbuzují obavy.
Na základě vědeckých zpráv vypracovaných agenturou ECHA v souladu s odstavcem 2 zařadí Komise na seznam sledovaných látek mikroplasty a vhodné ukazatele přítomnosti, vývoje či přenosu antimikrobiální rezistence (dále jen ‚ukazatele antimikrobiální rezistence‘), a to za předpokladu, že jsou k dispozici metody odběru vzorků a analýzy, které jsou spolehlivé a nevyžadují nadměrné náklady. Do 1. prosince 2027 určí Komise tyto metody odběru vzorků a analýzy.
Agentura ECHA vypracuje vědecké zprávy s cílem pomoci Komisi při výběru látek a ukazatelů, jež mají být zařazeny na seznam sledovaných látek uvedený v odstavci 1 tohoto článku, přičemž zohlední následující informace:
přílohu I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ( 3 ) a výsledky posledního přezkumu uvedené přílohy, jakož i výsledky posledního přezkumu přílohy I této směrnice;
seznamy sledovaných látek stanovené v souladu se směrnicemi 2008/105/ES a (EU) 2020/2184;
požadavky na řešení znečištění půdy, včetně souvisejících údajů z monitorování;
charakteristiku oblastí povodí členských států v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES a výsledky monitorovacích programů zřízených v souladu s článkem 8 uvedené směrnice;
informace o objemu výroby, způsobu používání, inherentních vlastnostech (včetně mobility v půdě a případně velikosti částic), koncentracích v životním prostředí a nepříznivých účincích konkrétní látky nebo skupiny látek na lidské zdraví a vodní prostředí, včetně informací shromážděných v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ( 4 ), nařízeními (ES) č. 1907/2006 ( 5 ) a (ES) č. 1107/2009, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ( 6 ) a nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012, (EU) 2019/6 ( 7 ) a (EU) 2022/2379 ( 8 );
výzkumné projekty a vědecké publikace, včetně informací o trendech a prognóz založených na modelování nebo jiných prediktivních hodnoceních, jakož i informací a údajů shromážděných pomocí technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země, jako jsou služby programu Copernicus, čidel a zařízení in situ nebo údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízí umělá inteligence a pokročilá analýza a zpracování údajů;
doporučení zúčastněných stran;
doporučení pracovních skupin zřízených podle společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES;
informace o emisích, vypouštěních a únicích, které jsou k dispozici na portálu průmyslových emisí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 ( 9 ), jakož i veškeré další dostupné informace o látkách, na něž se vztahují povolení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ( 10 ).
Při aktualizaci seznamu sledovaných látek z něj Komise vyřadí všechny látky, skupiny látek nebo ukazatele, u nichž se domnívá, že je možné vyhodnotit riziko pro vodní prostředí bez dalších údajů z monitorování. Pokud však jsou k vyhodnocení rizika pro vodní prostředí zapotřebí další údaje z monitorování, mohou být jednotlivé látky, jejich skupiny nebo jednotlivé ukazatele ponechány na seznamu sledovaných látek po dobu dalších tří let.
Komise může rovněž doplnit jednu nebo více dalších látek, skupin látek nebo ukazatelů, pokud se s ohledem na vědecké zprávy agentury ECHA domnívá, že by mohlo existovat rozsáhlé riziko pro vodní prostředí, s výhradou aktualizovaného seznamu sledovaných látek obsahujícího nejvýše pět látek, skupin látek nebo ukazatelů v souladu s odstavcem 1.
Mikroplasty a ukazatele antimikrobiální rezistence nejsou na seznamu sledovaných látek ponechány po druhé po sobě jdoucí období tří let, pokud není k dispozici harmonizovaná a spolehlivá metodika hodnocení rizik, při jejímž uplatnění se prokáže, že údaje z monitorování shromážděné během prvního monitorovacího období nepostačují k vyhodnocení rizika, jež uvedené mikroplasty a ukazatele představují pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím.
Každý členský stát si zvolí alespoň dvě monitorovací stanice a takový počet dalších stanic, který odpovídá jeho celkové ploše útvarů podzemních vod v km 2 vydělené 45 000 se zaokrouhlením na nejbližší celé číslo.
Při volbě reprezentativních monitorovacích stanic, četnosti monitorování a časového plánu pro každou látku či skupinu látek nebo každý ukazatel zohlední členské státy sezónní variabilitu dešťových srážek, hladinu vody, způsoby použití a možný výskyt látky, skupiny látek nebo ukazatele.
Četnost monitorování nesmí být menší než jednou za rok. Pokud členský stát dokáže u určité látky, skupiny látek nebo ukazatele získat dostatečné, porovnatelné, reprezentativní a aktuální údaje z monitorování na základě stávajících monitorovacích programů nebo studií, může rozhodnout, že u této látky či, skupiny látek nebo u tohoto ukazatele neprovede další monitorování v rámci mechanismu seznamu sledovaných látek, a to za podmínky, že monitorování příslušné látky či skupiny látek nebo příslušného ukazatele probíhalo pomocí metodiky, která je v souladu s metodami analýzy uvedenými v prováděcím aktu, kterým se stanoví seznam sledovaných látek.
Pokud Komise s přihlédnutím k posouzení provedenému agenturou ECHA podle prvního pododstavce tohoto odstavce dospěje k závěru, že k dalšímu hodnocení rizika pro vodní prostředí není nutné žádné další monitorování, zohlední se toto posouzení u přezkumu přílohy I nebo II podle článku 8.
Článek 7
Přechodná ustanovení
V období od 16. ledna 2009 do 22. prosince 2013 zohlední každý nový povolovací postup podle článků 4 a 5 směrnice 80/68/EHS požadavky uvedené v článcích 3, 4 a 5 této směrnice.
Článek 8
Přezkum příloh I až IV a zvláštní ustanovení týkající se některých látek
S cílem pomoci Komisi u přezkumu příloh I a II vypracuje agentura ECHA vědecké zprávy. Tyto zprávy zohlední:
stanoviska Výboru pro posuzování rizik a Výboru pro socioekonomickou analýzu agentury ECHA;
výsledky monitorovacích programů zřízených v souladu s článkem 8 směrnice 2000/60/ES;
přezkum výsledků monitorování v souladu s čl. 6a odst. 8 této směrnice;
výsledek přezkumu příloh směrnice 2008/105/ES a směrnice (EU) 2020/2184;
informace a požadavky týkající se řešení znečištění půdy;
výzkumné programy a vědecké publikace Unie, včetně nejnovějších dostupných informací získaných na základě technologií dálkového průzkumu Země, pozorování Země, jako jsou služby programu Copernicus, čidel a zařízení in situ a údajů z činností prováděných v rámci občanských věd, a to s využitím možností, které nabízejí nové technologie, jež by mohly zahrnovat umělou inteligenci, pokročilou analýzu a zpracování údajů;
připomínky a informace od relevantních zúčastněných stran, včetně vnitrostátních regulačních orgánů a dalších relevantních subjektů;
doporučení pracovních skupin zřízených podle společné prováděcí strategie ke směrnici 2000/60/ES.
Vědecké zprávy uvedené v prvním pododstavci obsahují návrhy norem jakosti nebo prahových hodnot pro jednotlivé znečišťující látky nebo ukazatele znečištění, jakož i vhodnou analytickou metodu.
Článek 8a
Výkon přenesené pravomoci
Článek 9
Postup projednávání ve výboru
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
▼M2 —————
Článek 11
Hodnocení
Zpráva Komise podle čl. 18 odst. 1 směrnice 2000/60/ES v případě podzemních vod zahrnuje hodnocení fungování této směrnice ve vztahu k jiným souvisejícím právním předpisům v oblasti životního prostředí, včetně souladu s nimi.
Článek 12
Provedení
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 16 januari 2009. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 13
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 14
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
NORMY JAKOSTI PRO LÁTKY ZNEČIŠŤUJÍCÍ PODZEMNÍ VODY A UKAZATELE ZNEČIŠTĚNÍ PODZEMNÍCH VOD
Pokud se u daného útvaru podzemních vod předpokládá, že by normy jakosti pro podzemní vody mohly zmařit dosažení environmentálních cílů uvedených v článku 4 směrnice 2000/60/ES, které se týkají souvisejících útvarů povrchových vod, nebo vést k významnému zhoršení ekologické nebo chemické kvality těchto útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na tomto útvaru podzemních vod přímo závislé, zavedou se přísnější prahové hodnoty v souladu s článkem 3 a přílohou II této směrnice. Za předpokladu, že je k dispozici spolehlivá metodika pro posouzení přítomnosti ekosystémů podzemních vod, se rovněž stanoví přísnější normy jakosti pro útvary podzemních vod, v nichž se takové ekosystémy vyskytují, ledaže jsou tyto normy jakosti pro podzemní vody stanoveny na ochranu lidského zdraví a jsou pro účely ochrany těchto ekosystémů již dostatečně přísné.
|
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
(5) |
(6) |
|
Položka č. |
Název látky |
Kategorie látek |
Číslo CAS (1) |
Číslo EU (2) |
Norma jakosti (3) [μg/l, není-li uvedeno jinak] |
|
1 |
Dusičnany |
Živiny |
nepoužije se |
nepoužije se |
50 mg/l |
|
2 |
Účinné látky v pesticidech včetně jejich relevantních metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů (4) |
Pesticidy |
nepoužije se |
nepoužije se |
0,1 (jednotlivě) |
|
0,5 (celkem) (5) |
|||||
|
3 |
PFAS |
|
|
|
|
|
3.1 |
Součet PFAS |
Průmyslové látky |
viz poznámka 6 k tabulce |
viz poznámka 6 k tabulce |
hodnota ukazatele podle definice v části B přílohy I směrnice (EU) 2020/2184 (6) |
|
3.2 |
Součet 4 PFAS (7) |
Průmyslové látky |
viz poznámka 7 k tabulce |
viz poznámka 7 k tabulce |
0,0044 (7) |
|
4 |
Karbamazepin |
Léčivé přípravky |
298-46-4 |
nepoužije se |
2,5 (12) |
|
5 |
Sulfamethoxazol |
Léčivé přípravky |
723-46-6 |
nepoužije se |
0,1 (12) |
|
6 |
Primidon |
Léčivé přípravky |
125-33-7 |
|
2,5 (12) |
|
7 |
Nerelevantní metabolity pesticidů (nrMs) (4) |
Pesticidy |
nepoužije se |
nepoužije se |
1 nebo až 5 (8) (jednotlivě) |
|
8 |
Trichlorethylen a tetrachlorethylen (součet obou) |
Průmyslové látky |
79-01-6 a 127-18-4 |
201-167-4 a 204-825-9 |
10 (celkem) (13) |
|
(1)
CAS: Chemical Abstract Service.
(2)
Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).
(3)
Tento parametr představuje normu jakosti vyjádřenou roční průměrnou hodnotou. Není-li uvedeno jinak, použije se na celkovou koncentraci všech látek a izomerů.
(4)
‚Pesticidy‘ se rozumí přípravky na ochranu rostlin podle článku 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 a biocidní přípravky podle článku 3 nařízení (EU) č. 528/2012. U tohoto parametru členské státy monitorují účinné látky přítomné v pesticidních přípravcích, které v současné době jsou nebo v minulosti byly používány na jejich území, a veškeré látky, u nichž bylo zjištěno, že jsou přítomny v důsledku přeshraničního znečištění, a jejich relevantní i nerelevantní metabolity, produkty rozkladu a reakční produkty, přičemž vycházejí ze seznamu, který má být stanoven v souladu s čl. 4 odst. 2a této směrnice, je-li k dispozici. Členské státy mohou monitorování konkrétních účinných látek a jejich metabolitů zastavit, pokud se již na jejich území nepoužívají, a to za předpokladu, že se při monitorování v minulosti důsledně prokázalo, že se tyto látky a metabolity v útvaru podzemních vod nevyskytují. Metabolit pesticidu se považuje za relevantní, existuje-li důvod se domnívat, že jeho inherentní vlastnosti jsou srovnatelné s vlastnostmi mateřské účinné látky z hlediska jeho toxicity pro cílový škodlivý organismus, nebo že představuje – buď sám o sobě, nebo skrze produkty jeho přeměny – zdravotní riziko pro spotřebitele nebo pro životní prostředí.
(5)
‚Celkem‘ se rozumí součet všech jednotlivých pesticidů, které byly zjištěny a jejichž množství bylo změřeno během monitorovacího postupu, včetně jejich relevantních metabolitů, produktů rozkladu a reakčních produktů.
(6)
Vztahuje se na PFAS uvedené v bodě 3 části B přílohy III směrnice (EU) 2020/2184. Parametr a norma jakosti se aktualizují v souladu se změnami uvedené směrnice.
(7)
Vztahuje se na tyto sloučeniny uvedené s číslem CAS a číslem EU: kyselina perfluorhexansulfonová (PFHxS), (CAS 355–46–4, EU 206–587–1); kyselina perfluoroktansulfonová (PFOS) (CAS 1763–23–1, EU 217–179–8); kyselina perfluoroktanová (PFOA) (CAS 335–67–1, EU 206–397–9); kyselina perfluornonanová (PFNA) (CAS 375–95–1, EU 206–801–3). Pro součet 4 PFAS se uvedená čísla CAS týkají pouze protonované formy jednotlivých PFAS, ale součet se vztahuje na celkovou koncentraci rozpuštěných látek včetně protonovaných a deprotonovaných forem a jejich lineárních a rozvětvených izomerů.
(8)
Členské státy použijí standardní normu jakosti 1 μg/l, pokud neposkytnou, a to i na základě zkoušek akutní a chronické toxicity provedených u taxonomické skupiny, u níž se s jistotou předpokládá, že je nejcitlivější, spolehlivé důkazy, že je odůvodněné použít více či méně přísnou normu; v takovém případě tuto normu použijí, a to až do maximální výše 5 μg/l.
(9)
Celková koncentrace nrMs, u nichž pro jednotlivé nrM platí standardní norma jakosti 1 μg/l nebo norma přísnější, nesmí překročit 5 μg/l.
(10)
Celková koncentrace nrMs, u nichž pro jednotlivé nrM platí normy nad 1 a až do 5 μg/l, nesmí překročit 12,5 μg/l.
(11)
‚Celkem‘ znamená součet všech jednotlivých nrMs v každé jednotlivé kategorii norem jakosti zjištěných a kvantifikovaných v rámci monitorovacího postupu, který by měl zahrnovat alespoň nrMs uvedené na seznamu v souladu s čl. 4 odst. 2a.
(12)
Je-li k dispozici spolehlivá metodika, členské státy posoudí přítomnost ekosystémů podzemních vod v útvarech podzemních vod, jejichž vlastnosti by mohly existenci těchto ekosystémů podporovat, a v případě, že tyto ekosystémy přítomny jsou, stanoví v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) pro tuto látku přísnější prahovou hodnotu, která je pro ochranu těchto ekosystémů adekvátní.
(13)
‚Celkem‘ znamená součet koncentrací trichlorethylenu a tetrachlorethylenu. |
|||||
PŘÍLOHA II
PRAHOVÉ HODNOTY PRO LÁTKY ZNEČIŠŤUJÍCÍ PODZEMNÍ VODY A PRO UKAZATELE ZNEČIŠTĚNÍ PODZEMNÍCH VOD
Část A
Pokyny pro stanovení prahových hodnot členskými státy v souladu s článkem 3
Členské státy stanoví pro všechny znečišťující látky a ukazatele znečištění prahové hodnoty, na jejichž základě jsou, v souladu s charakterizací provedenou v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES, útvary nebo skupiny útvarů podzemních vod označovány za rizikové z hlediska nedosažení dobrého chemického stavu podzemních vod.
V souladu s článkem 15 směrnice 2000/60/ES členské státy zajistí, aby příslušné orgány informovaly Komisi o prahových hodnotách pro znečišťující látky a ukazatelích znečištění.
Prahové hodnoty se stanoví takovým způsobem, že pokud výsledky monitorování na reprezentativním monitorovacím místě přesáhnou prahové hodnoty, naznačí to, že hrozí možnost, že není splněna jedna či více podmínek dobrého chemického stavu podzemních vod podle čl. 4 odst. 2 písm. c) bodů ii), iii) a iv).
Při stanovování prahových hodnot zohlední členské státy tyto pokyny:
Určení prahových hodnot by mělo vycházet z těchto faktorů:
rozsah vzájemného působení mezi podzemními vodami a souvisejícími vodními ekosystémy a závislými suchozemskými ekosystémy;
narušení skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkcí podzemních vod;
veškeré znečišťující látky, na jejichž základě se útvary podzemních vod označují za rizikové, s přihlédnutím k minimálnímu seznamu stanovenému v části B;
hydrogeologické charakteristiky, včetně informací o úrovních pozadí a vodní bilanci.
Určení prahových hodnot by mělo přihlédnout i k původu znečišťujících látek, jejich možnému přirozenému výskytu, jejich toxicitě a tendenci se rozptylovat, jejich perzistenci a jejich bioakumulačnímu potenciálu.
Pokud dojde ke zvýšení úrovní pozadí u látek nebo iontů nebo jejich ukazatelů na základě přirozených hydrogeologických příčin, je třeba zohlednit tyto úrovně pozadí u daného útvaru podzemních vod při stanovení prahových hodnot. Při určování úrovní pozadí by měly být vzaty v úvahu tyto zásady:
určení úrovní pozadí by mělo být založeno na charakterizaci útvarů podzemních vod v souladu s přílohou II směrnice 2000/60/ES a na výsledcích monitorování podzemních vod v souladu s přílohou V uvedené směrnice. Strategie monitorování a interpretace údajů by měly zohlednit skutečnost, že podmínky proudění podzemních vod a chemické složení podzemních vod se laterálně a horizontálně mění;
pokud jsou dostupné pouze omezené údaje z monitorování podzemních vod, měly by být získány další údaje a mezitím by měly být určeny úrovně pozadí na základě těchto omezených monitorovacích údajů, kde je to vhodné prostřednictvím zjednodušeného přístupu s využitím podsouboru vzorků, u kterých ukazatele nevykazují žádný vliv lidské činnosti. Pokud jsou k dispozici informace o geochemických přenosech a procesech, měly by se zohlednit;
pokud jsou dostupné nedostatečné údaje o monitorování podzemních vod a informace o geochemických přenosech a procesech nejsou dostatečné, měly by být získány další údaje a informace mezitím by měly být odhadnuty úrovně pozadí, kde je to vhodné na základě statistických referenčních výsledků pro stejný typ zvodnělých vrstev v ostatních oblastech, pro které jsou k dispozici dostatečné monitorovací údaje.
Určení prahových hodnot by mělo využít kontrolního mechanismu pro shromážděné údaje, který by se měl opírat o hodnocení kvality údajů, analytické úvahy a úrovně pozadí pro látky, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností.
Část B
Minimální seznam znečišťujících látek a jejich ukazatelů, pro něž musí členské státy zvážit stanovení prahových hodnot v souladu s článkem 3
1. Látky, ionty nebo ukazatele, které se mohou vyskytovat jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností
2. Uměle vyráběné syntetické látky ( 13 )
3. Parametry ukazující na zasolování nebo jiné vniky ( 14 )
Část C
Informace, které mají členské státy poskytnout ohledně znečišťujících látek a ukazatelů znečištění, pro něž členské státy stanovily prahové hodnoty
Členské státy zahrnou do plánů povodí předložených v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES informace o způsobu uplatnění postupu podle části A této přílohy.
Členské státy sdělí zejména:
informace o každém z útvarů či skupin útvarů podzemních vod označených za rizikové, včetně
velikosti vodních útvarů;
každé znečišťující látky nebo ukazatele znečištění, na jejichž základě byly útvary podzemních vod označeny za rizikové;
cílů environmentální kvality, se kterými riziko souvisí, včetně skutečných nebo možných legitimních způsobů využití nebo funkcí útvarů podzemních vod, a vztahů mezi útvary podzemních vod a souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy;
a v případě přirozeně se vyskytujících látek úrovní přirozeného pozadí v útvarech podzemních vod;
informací o překročení prahových hodnot v případě jejich překročení;
prahové hodnoty, které platí na celostátní úrovni nebo na úrovni oblasti povodí nebo části mezinárodní oblasti povodí, jež se nachází na území členského státu, nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod;
vztah mezi prahovými hodnotami a:
v případě přirozeně se vyskytujících látek úrovněmi pozadí;
souvisejícími povrchovými vodami a přímo závislými suchozemskými ekosystémy;
cíli environmentální kvality a jinými normami pro ochranu vod platnými na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni a;
veškerými důležitými informacemi ohledně toxikologie, ekotoxikologie, perzistence a bioakumulačního potenciálu znečišťujících látek a jejich tendence se rozptylovat;
metodiku pro určení úrovní pozadí na základě zásad uvedených v bodě 3 části A;
důvody pro nestanovení prahových hodnot pro kterékoli znečišťující látky a ukazatele určené v části B;
klíčové prvky hodnocení chemického stavu podzemních vod, včetně úrovně, metody a období shrnutí výsledků monitorování, definice přijatelného rozsahu překročení a způsob jeho výpočtu, v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. c) bodem i) a bodem 3 přílohy III.
Není-li do plánů povodí zahrnut některý z údajů uvedených v písmenech a) až f), musí členské státy tuto skutečnost v příslušných plánech zdůvodnit.
Část D
Registr harmonizovaných prahových hodnot pro uměle vyráběné syntetické látky ( *1 ) v podzemních vodách, které vzbuzují obavy na celostátní, regionální nebo místní úrovni
|
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
(5) |
(6) |
|
Položka č. |
Název látky |
Kategorie látek |
Číslo CAS (1) |
Číslo EU (2) |
Prahová hodnota [μg/l, není-li uvedeno jinak] |
|
|
Jednotlivé farmaceutické léčivé látky (3) |
Léčivé přípravky |
|
|
2,5 (4) |
|
(1)
CAS: Chemical Abstract Service.
(2)
Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS).
(3)
Farmaceutické léčivé látky ve smyslu směrnice 2001/83/ES a nařízení (EU) 2019/6.
(4)
Členské státy použijí tuto prahovou hodnotu, pokud nebyla pro dotčenou látku na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni výslovně stanovena standardní nebo prahová hodnota pro povrchové nebo podzemní vody. Je-li k dispozici spolehlivá metodika, členské státy posoudí přítomnost ekosystémů podzemních vod v útvarech podzemních vod, jejichž vlastnosti by mohly existenci těchto ekosystémů podporovat, a v případě, že tyto ekosystémy přítomny jsou, stanoví v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. b) přísnější prahovou hodnotu, je-li to pro ochranu těchto ekosystémů nezbytné. |
|||||
PŘÍLOHA III
HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU PODZEMNÍCH VOD
1. Hodnocení s cílem určit chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod bude provedeno u všech útvarů nebo skupin útvarů podzemních vod, které byly označeny za rizikové, a to pro všechny znečišťující látky, které přispívají k takovému označení útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod.
2. Při provádění šetření podle čl. 4 odst. 2 písm. c) členské státy zohlední
informace shromážděné v rámci charakterizace, která má být provedena v souladu s článkem 5 směrnice 2000/60/ES a s oddíly 2.1, 2.2 a 2.3 přílohy II uvedené směrnice;
výsledky z monitorovací sítě podzemních vod získané v souladu s oddílem 2.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES a
veškeré další relevantní informace, včetně srovnání aritmetického průměru roční koncentrace relevantních znečišťujících látek na jednom monitorovacím místě s normami jakosti podzemních vod stanovenými v příloze I a s prahovými hodnotami uvedenými v čl. 3 odst. 1 písm. b) a c).
3. Za účelem prošetření, zda jsou splněny podmínky dobrého chemického stavu podzemních vod uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodech i) a iv), členské státy ve vhodných a nutných případech a na základě náležitých shrnutí výsledků monitorování, případně za pomoci odhadů koncentrace na základě koncepčního modelu útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod, předběžně odhadnou, do jaké míry převýší aritmetický průměr roční koncentrace znečišťující látky normu jakosti pro podzemní vody nebo prahovou hodnotu.
4. Za účelem prošetření, zda jsou splněny podmínky dobrého chemického stavu podzemních vod uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) bodech ii) a iii), členské státy ve vhodných a nutných případech a na základě náležitých výsledků monitorování a vhodného koncepčního modelu útvaru podzemních vod hodnotí
dopad znečišťujících látek na útvar podzemních vod;
množství a koncentrace znečišťujících látek, které jsou transportovány nebo existuje pravděpodobnost, že by mohly být transportovány, z útvaru podzemních vod do souvisejících povrchových vod nebo do přímo závislých suchozemských ekosystémů;
pravděpodobný vliv množství a koncentrací znečišťujících látek transportovaných do souvisejících povrchových vod a přímo závislých suchozemských ekosystémů;
rozsah zasolování a jiných vniků do útvaru podzemních vod a
ohrožení, které znečišťující látky v útvaru podzemních vod představují pro jakost vody, jež je nebo má být získávána z útvaru podzemních vod k lidské spotřebě.
5. Členské státy zobrazí chemický stav útvaru nebo skupiny útvarů podzemních vod na mapách podle oddílů 2.4.5 a 2.5 přílohy V směrnice 2000/60/ES. Kromě toho členské státy na těchto mapách v odpovídajících případech pokud možno vyznačí veškerá monitorovací místa, kde jsou normy jakosti pro podzemní vody nebo prahové hodnoty překročeny.
PŘÍLOHA IV
IDENTIFIKACE A ZMĚNA VÝZNAMNÉHO A TRVALÉHO VZESTUPNÉHO TRENDU
Část A
Identifikace významného a trvalého vzestupného trendu
Členské státy identifikují významné a trvalé vzestupné trendy ve všech útvarech nebo skupinách útvarů podzemních vod, které jsou označeny za rizikové v souladu s přílohou II směrnice 2000/60/ES, při zohlednění těchto požadavků:
v souladu s oddílem 2.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES se monitorovací program sestaví tak, aby odhalil významné a trvalé vzestupné trendy, pokud jde o koncentrace znečišťujících látek identifikovaných podle článku 3 této směrnice;
základem identifikace významných a trvalých vzestupných trendů je tento postup:
četnost monitorování a umístění monitorovacích míst se zvolí tak, aby byly splněny tyto požadavky:
poskytování informací nutných k zajištění toho, že tyto vzestupné trendy bude s dostatečnou přesností a spolehlivostí možno odlišit od přírodního kolísání;
umožnění dostatečně včasné identifikace těchto vzestupných trendů, aby bylo možné provést opatření s cílem zabránit ekologicky významným zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v maximální možné míře zmírnit. Tato identifikace se pokud možno poprvé provede do roku 2009 s přihlédnutím ke stávajícím údajům v souvislosti se zprávou o identifikaci trendů v rámci prvního plánu povodí podle článku 13 směrnice 2000/60/ES, a poté vždy alespoň jednou za šest let;
zohlednění fyzikálních a chemických současných charakteristik útvaru podzemních vod, včetně podmínek proudění podzemních vod, rychlosti jejich obnovy a doby filtrace půdou nebo podložím;
použité metody monitorování a analýzy jsou v souladu s mezinárodními zásadami pro kontrolu jakosti, případně též s CEN nebo vnitrostátními normalizovanými metodami, aby byla zajištěna stejná odborná kvalita a srovnatelnost získaných údajů;
hodnocení se zakládá na statistické metodě, například regresní analýze, k analýze trendů v časové řadě na jednotlivých monitorovacích místech;
aby se předešlo zkreslení při identifikaci trendů, přiřazuje se, s výjimkou celkových pesticidů, všem výsledkům měření pod mezí stanovitelnosti hodnota odpovídající poloviční hodnotě horní meze stanovitelnosti prokázané v časové řadě;
při identifikaci významných a trvalých vzestupných trendů, pokud jde o koncentrace látek, které se vyskytují jak přirozeně, tak v důsledku lidských činností, se přihlédne k výchozím úrovním, a pokud existují, k údajům shromážděným před začátkem monitorovacího programu, s cílem podat zprávu o identifikaci trendů v rámci prvního plánu povodí uvedeného v článku 13 směrnice 2000/60/ES.
Část B
Počátek změny trendu
Členské státy změní identifikované významné a trvalé vzestupné trendy podle článku 5 při zohlednění těchto požadavků:
provádění opatření za účelem změny významných a setrvalých vzestupných trendů bude zahájeno tehdy, dosáhne-li koncentrace znečišťující látky 75 % hodnot ukazatelů norem jakosti podzemních vod uvedených v příloze I a prahových hodnot stanovených podle čl. 3 odst. 1 písm. b) a c), ledaže by:
bylo nutné dřívější zahájení, aby opatření ke změně trendu mohla co nejhospodárněji zamezit jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod, nebo je alespoň co nejvíce zmírnit,
bylo odůvodněno jiné zahájení v případech, kdy je kvůli mezi detekce nemožné zjistit trend odpovídající 75 % hodnoty ukazatelů, nebo
rychlost zvyšování a možnost změny trendu byly takové, že i pozdější zahájení opatření ke změně trendu by stále umožňovalo velmi hospodárně zamezit jakémukoli ekologicky významnému zhoršení jakosti podzemních vod nebo je alespoň v co největší míře zmírnit. Takovéto pozdější zahájení nesmí vést k jakémukoli zpoždění, pokud jde o dodržení lhůty cílů ochrany životního prostředí.
Pro činnosti, na něž se vztahuje směrnice 91/676/EHS, se počáteční bod pro provádění opatření na změnu významných a trvalých vzestupných trendů stanoví v souladu s uvedenou směrnicí a se směrnicí 2000/60/ES, a zejména při současném sledování environmentálních cílů v oblasti ochrany vod, jak jsou stanoveny v článku 4 směrnice 2000/60/ES;
jakmile je pro útvar podzemních vod, označený za rizikový v souladu s bodem 2.4.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES a podle výše uvedeného bodu 1, stanoveno zahájení, nelze je změnit během šestiletého cyklu plánu povodí požadovaného v souladu s článkem 13 směrnice 2000/60/ES;
změny trendu je třeba doložit, a to s přihlédnutím k příslušným monitorovacím opatřením obsaženým v části A bodě 2.
PŘÍLOHA V
LÁTKY PODLÉHAJÍCÍ PŘEZKUMU ZA ÚČELEM MOŽNÉHO ZAŘAZENÍ DO PŘÍLOHY I S CELOUNIJNÍ NORMOU JAKOSTI PODZEMNÍCH VOD
|
(1) |
(2) |
(3) |
(4) |
(5) |
(6) |
|
Položka č. |
Název látky |
Kategorie látek |
Číslo CAS (1) |
Číslo EU (2) |
Prahová hodnota [μg/l, není-li uvedeno jinak] |
|
|
Součet (součty) vybraných léčivých přípravků podle způsobu účinku |
Léčivé přípravky |
|
|
|
|
|
Součet bisfenolů |
Průmyslové látky |
|
|
|
|
(1)
CAS: Chemical Abstract Service.
(2)
Číslo EU: Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) nebo Evropský seznam oznámených chemických látek (ELINCS). |
|||||
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1107/oj).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/528/oj).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/105/oj).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/83/oj).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1907/oj).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/128/oj).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/6/oj).
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 ze dne 23. listopadu 2022 o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení Komise (ES) č. 617/2008 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES (Úř. věst. L 315, 7.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2379/oj).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1244 ze dne 24. dubna 2024 o ohlašování environmentálních údajů z průmyslových zařízení, o zřízení portálu průmyslových emisí a o zrušení nařízení (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L, 2024/1244, 2.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1244/oj).
( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích a emisích z chovů hospodářských zvířat (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/75/oj).
( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).
( 12 ) Členské státy se mohou rozhodnout, že prahové hodnoty stanoví pro fosfor (celkový obsah) nebo pro fosforečnany.
( 13 ) včetně syntetických látek s identickými přírodními protějšky, které se mohou vyskytovat v podzemních vodách, kde však je případná úroveň přirozeného pozadí nanejvýš nízká.
( 13 ) Pokud jde o koncentrace solí v důsledku lidských činností, mohou se členské státy rozhodnout stanovit prahové hodnoty jak pro síran a chlorid, tak i pro vodivost.
( *1 ) včetně syntetických látek s identickými přírodními protějšky, které se mohou vyskytovat v podzemních vodách, kde však je případná úroveň přirozeného pozadí nanejvýš nízká.