2001/110/ESSměrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu
| Publikováno: | Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47-52 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 20. prosince 2001 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 1. února 2002 | Nabývá účinnosti: | 1. února 2002 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE RADY 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 (Úř. věst. L 010 12.1.2002, s. 47) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/63/EU ze dne 15. května 2014, |
L 164 |
1 |
3.6.2014 |
|
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1438 ze dne 14. května 2024, |
L 1438 |
1 |
24.5.2024 |
|
Opravena:
SMĚRNICE RADY 2001/110/ES
ze dne 20. prosince 2001
o medu
Článek 1
Tato směrnice se vztahuje na výrobky definované v příloze I. Tyto výrobky musí splňovat požadavky stanovené v příloze II.
Článek 2
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ( 1 ) se vztahuje na výrobky vymezené v příloze I této směrnice za těchto podmínek:
Název „med“ se použije pouze pro výrobek definovaný v bodě 1 přílohy I a použije se k označení tohoto výrobku při obchodování.
Názvy výrobků podle bodů 2 a 3 přílohy I se použijí pouze pro výrobky v ní definované a použijí se k jejich označení při obchodování. Tyto názvy lze nahradit prostým názvem výrobku „med“, kromě plástečkového medu, medu s plástečkami a pekařského medu.
Nicméně
v případě pekařského medu se na etiketě uvádí v bezprostřední blízkosti názvu výrobku slova „určeno pouze k vaření a pečení“;
kromě pekařského medu lze názvy výrobků doplnit informacemi:
Pokud byl pekařský med použit jako složka vícesložkové potraviny, lze v názvu výrobku vícesložkové potraviny použít slovo „med“ místo slov „pekařský med“. Nicméně v seznamu složek se použije název podle přílohy I bodu 3.
Země původu, kde byl med sebrán, se uvede na etiketě. Pokud med pochází z více než jedné země, uvedou se země původu, kde byl med sebrán, na etiketě v hlavním zorném poli v sestupném pořadí podle jejich podílu na hmotnosti spolu s procentním podílem, který každá z těchto zemí původu představuje. Pro každý jednotlivý podíl ve směsi je přípustná odchylka ve výši 5 %, vypočítaná na základě dokumentace hospodářského subjektu týkající se sledovatelnosti.
Pokud je však počet zemí původu medu ve směsi vyšší než čtyři a čtyři největší podíly představují více než 50 % směsi, mohou členské státy pro med uváděný na trh na jejich území stanovit, že je přípustné uvést na etiketě procentní podíl pouze pro tyto čtyři největší podíly a zbývající země původu mají být uvedeny na etiketě v sestupném pořadí bez procentního podílu.
V případě balení obsahujících med o čisté hmotnosti menší než 30 gramů mohou být názvy zemí původu nahrazeny dvoupísmenným kódem v souladu s nejnovější platnou verzí mezinárodní normy ISO 3166–1 pro dvoupísmenné kódy (alfa-2);
podrobné údaje uváděné podle písmene a) tohoto bodu se považují za povinné údaje podle článku 9 nařízení (EU) č. 1169/2011.
Jelikož je pyl přirozenou součástí medu, nepovažuje se za složku ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ( 2 ) výrobků vymezených v příloze I této směrnice.
Článek 3
V případě pekařského medu se na přepravních nádobách, obalech a v obchodních dokladech jednoznačně uvede celý název výrobku, jak je stanoveno v příloze I bodu 3.
Článek 4
Komise může přijímat s přihlédnutím k mezinárodním normám a technickému pokroku prováděcí akty, kterými stanoví analytické metody za účelem ověření, zda je med v souladu s touto směrnicí.
Do 14. června 2028 Komise přijme s přihlédnutím k mezinárodním normám a technickému pokroku prováděcí akty, kterými stanoví analytické metody k odhalování falšovaného medu.
Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.
Do přijetí příslušných prováděcích aktů použijí členské státy, kdykoli je to možné, k ověřování souladu s touto směrnicí mezinárodně uznávané validované analytické metody, jako jsou metody schválené v Codex Alimentarius.
Článek 4a
Za účelem zajištění poctivého obchodního jednání a ochrany zájmů spotřebitelů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6, jimiž se doplňuje tato směrnice a stanoví:
kritérium „převážně“, pokud jde o původ medu z hlediska květů nebo částí rostlin, jak je uvedeno v čl. 2 bodu 2 druhém pododstavci písm. b) první odrážce;
kritéria složení, aby bylo zajištěno, že med, s výjimkou pekařského medu vymezeného v příloze I bodě 3, který je uváděn na trh jako med nebo je použit ve výrobku určeném k lidské spotřebě, nebyl zahřát nebo ošetřen tak, aby byly jeho přirozené enzymy zničeny nebo významně deaktivovány, s přihlédnutím k indexu invertázy;
kritéria pro zajištění a ověření toho, že z medu není odstraněn pyl a že absolutní obsah pylu a pylové spektrum nejsou v medu změněny, s výjimkou pekařského medu vymezeného v příloze I bodě 3, pokud je uváděn na trh jako med nebo je použit ve výrobku určeném k lidské spotřebě, s přihlédnutím k obsahu pylu, minimální velikosti pylu a velikosti ok filtrů;
minimální obsah pylu v pekařském medu po odstranění cizorodých anorganických nebo organických látek;
metody a kritéria pro určení místa sběru medu a celounijní požadavky na sledovatelnost medu od producenta, který med sebral, nebo dovozce až po spotřebitele.
Komise přijme akty v přenesené pravomoci uvedené v prvním pododstavci písm. b) až e) do 14. června 2029.
Před přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci Komise provede studie proveditelnosti. Komise do prováděné studie proveditelnosti týkající se prvního pododstavce písm. e) zahrne analýzu dostupných digitálních řešení nebo metod, včetně případného jedinečného identifikačního kódu nebo podobných technik.
V aktech v přenesené pravomoci uvedených v prvním pododstavci Komise stanoví odpovídající přechodná opatření pro výrobky uvedené na trh přede dnem použitelnosti těchto aktů v přenesené pravomoci.
Článek 4b
Zřizuje se platforma, která se skládá:
ze zástupců členských států, příslušných orgánů a určených laboratoří;
z odborníků zastupujících relevantní zúčastněné strany v rámci dodavatelského řetězce medu;
z odborníků zastupujících občanskou společnost;
z odborníků jmenovaných na základě osobní způsobilosti, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje tato směrnice;
z odborníků zastupujících akademickou obec, včetně vysokých škol, výzkumných ústavů a dalších vědeckých organizací.
Platforma:
shromažďuje údaje pro metody ke zlepšení kontrol pravosti medu, zejména metody k odhalování falšování medu, a to s ohledem na jejich možnou harmonizaci;
poskytuje doporučení ohledně unijního systému sledovatelnosti s cílem zpětně vysledovat med k producentovi, který jej sebral, nebo k dovozci;
poskytuje doporučení ohledně možné potřeby aktualizovat kritéria složení a další parametry jakosti stanovené v této směrnici;
poskytuje doporučení za účelem zřízení referenční laboratoře Unie.
Článek 5
Pro výrobky vymezené v příloze I nesmějí členské státy přijímat vnitrostátní předpisy, které nejsou stanoveny v této směrnici.
Článek 6
Článek 7
Pokud výbor žádné stanovisko nevydá, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se třetí pododstavec čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (EU) č. 182/2011.
Článek 8
Směrnice 74/409/EHS se zrušuje od 1. srpna 2003.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici.
Článek 9
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. srpna 2003. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Opatření se použijí tak, aby
Výrobky, které nejsou v souladu s touto směrnicí, ale byly označeny do 1. srpna 2004 v souladu se směrnicí 74/409/ES, však lze uvádět na trh do vyčerpání zásob.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 10
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 11
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
NÁZVY, POPISY A DEFINICE VÝROBKŮ
|
1. |
Med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými (Apis mellifera) z nektaru rostlin nebo výměšků živých části rostlin nebo z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách, které se nacházejí na živých částech rostlin, které včely sbírají, přetvářejí mísením se svými vlastními specifickými látkami a ukládají, nechávají dehydratovat, uskladňují a nechávají uležet a zrát v medových plástech. |
|
2. |
Hlavními druhy medu jsou:
a)
podle původu:
i)
květový med nebo nektarový med med získaný z nektaru rostlin;
ii)
medovicový med med získaný převážně z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách (Hemiptera), které se nacházejí na živých částech rostlin, nebo ze výměšků živých částí rostlin;
b)
podle způsobu získávání nebo obchodní úpravy:
iii)
plástečkový med med uložený včelami do zavíčkovaných bezplodových buněk jimi čerstvě postavených plástů nebo do tenkých podkladových plástů vyrobených výhradně z včelího vosku, prodávaný v celých uzavřených plástech nebo v dílech takových plástů;
iv)
med s plástečky med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu;
v)
vykapaný med med získaný vykapáním odvíčkovaných bezplodových plástů;
vi)
vytočený med med získaný odstředěním odvíčkovaných bezplodových plástů;
vii)
lisovaný med med získaný lisováním bezplodových plástů s použitím nebo bez použití mírného zahřátí nepřesahujícího 45 °C. ▼M2 ————— |
|
3. |
Pekařský med Med, který je a) vhodný pro průmyslové použití nebo jako složka do jiných potravin, které se poté zpracovávají, a b)
—
může mít cizí příchuť nebo pach nebo
—
mohl přejít kvašením nebo mohl být zkvašen nebo
—
byl přehřát nebo
—
byl získán odstraněním cizorodých anorganických nebo organických látek tak, že dojde k odstranění podstatného množství pylu.
|
PŘÍLOHA II
VLASTNOSTI SLOŽENÍ MEDU
Med se skládá v především z různých cukrů, převážně glukosy a fruktosy a jiných látek, jako jsou organické kyseliny, enzymy a pevné částice zachycené při sběru medu. Barva medu se pohybuje od téměř bezbarvé až po tmavě hnědou. Konzistence může být tekutá, viskózní nebo částečně až zcela krystalická. Chuť a vůně medu se liší, ale jsou odvozeny z původu rostliny.
Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky jiné než med. Med nesmí pokud možno obsahovat cizorodé organické nebo anorganické látky, které nepatří do jeho složení. Kromě bodu 3 přílohy I nesmí mít jakékoliv cizí příchutě nebo pachy, nesmí začít kvasit, nesmí mít uměle pozměněnou kyselost ani nesmí být zahřát tak, aby byly jeho přirozené enzymy zničeny nebo významně inaktivovány.
Aniž je dotčen bod 2 písm. b) bod viii) přílohy I, nesmí být odstraněn ani pyl, ani jiná specifická součást medu, kromě případů, kdy se tomu nelze vyhnout při odstraňování cizorodých anorganických a organických látek.
Med musí při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném pro lidskou spotřebu splňovat tyto kriteria složení:
Obsah cukru
Obsah fruktosy a glukosy (součet obou)
|
—květový med |
nejméně 60 g/100 g |
|
—medovicový med, směsi medovicového medu s květovým medem |
nejméně 45 g/100 g |
Obsah sacharosy
|
—obecně |
nejvýše 5 g/100 g |
|
—med z akátu (Robinia pseudoacacia), vojtěšky (Medicago sativa), banksie (Banksia menziesii), kopyšníku (Hedysarum), blahovičníku (Eucalyptus camadulensis), židelníku (Eucryphia lucida, Eucryphia milliganii) a citrusů (Citrus spp.) |
nejvýše 10 g/100 g |
|
—med z levandule (Lavandula spp.) a brutnáku (Borago officinalis) |
nejvýše 15 g/100 g |
Obsah vlhkosti
|
—obecně |
nejvýše 20 % |
|
—med z vřesu (Calluna) a pekařský med obecně |
nejvýše 23 % |
|
—pekařský med z vřesu (Calluna) |
nejvýše 25 % |
Obsah látek nerozpustných ve vodě
|
—obecně |
nejvýše 0,1 g/100 g |
|
—lisovaný med |
nejvýše 0,5 g/100 g |
Elektrická vodivost
|
—med níže neuvedený a směsi těchto medů |
nejvýše 0,8 mS/cm |
|
—medovicový med a med z kaštanů a jejich směsi kromě níže uvedených |
nejméně 0,8 mS/cm |
|
—výjimky: med z planiky (Arbutus unedo), vřesovce (Erica), blahovičníku, lípy (Tilia spp.), ►C1 vřesu (Calluna vulgaris), balmínu neboli manuky (Leptospermum) ◄ , kajeputu (Melaleuca spp.) |
|
Obsah volných kyselin
|
—obecně |
nejvýše 50 miliekvivalentů kyseliny na 1 000 gramů |
|
—pekařský med |
nejvýše 80 miliekvivalentů kyseliny na 1 000 gramů |
Diastasová aktivita a obsah hydroxymethylfurfuralu (HMF) stanovený po zpracování a smísení
Diastasová aktivita (Schadeova stupnice)
|
— obecně, kromě pekařského medu |
nejméně 8 |
|
—medy s nízkým obsahem přirozených enzymů (například citrusové medy) a obsahem HMF nejvýše 15 mg/kg |
nejméně 3 |
HMF
|
—obecně, kromě pekařského medu |
nejvýše 40 mg/kg (kromě ustanovení písm. a) druhé odrážky) |
|
—medy s udáním původu z regionů s tropickým klimatem a směsi těchto medů |
nejvýše 80 mg/kg |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).