2000/14/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí

---

PŘÍLOHA I

DEFINICE ZAŘÍZENÍ

1.   Zdvižné pracovní plošiny se spalovacím motorem

Zařízení, které se skládá nejméně z těchto částí: pracovní plošiny, výložníku a podvozku. Pracovní plošina se zábradlím nebo koš může být se zátěží přemístěn do požadované pracovní polohy. S podvozkem spojený výložník nese pracovní plošinu; tato konstrukce umožňuje přemístění pracovní plošiny do požadované polohy.

2.   Křovinořez

Přenosné ruční zařízení poháněné spalovacím motorem a vybavené rotujícím kovovým nebo plastovým nástrojem na řezání plevele, křovin, stromků a podobné vegetace. Řezací ústrojí pracuje v rovině zhruba rovnoběžné se zemí.

3.   Stavební výtah na dopravu materiálu

Poháněný, dočasně provozovaný, stavební výtah obsluhovaný osobami, které mají povolen vstup na staveniště a do technických zařízení staveb. Slouží pro

4.   Pásová pila pro staveniště

Stroj s ručním podáváním o váze menší než 200 kg vybavený jedním pilovým listem tvaru nekonečného pásu namontovaného a vedeného mezi dvěmi nebo více kladkami (rolnami).

5.   Jednokotoučová stolová pila pro staveniště

Stroj s ručním podáváním o váze menší než 200 kg vybavený jedním pilovým kotoučem (jiným než omítacím) o průměru 350 až 500 mm, který zaujímá v průběhu řezání stálou polohu, a horizontálním stolem, který nebo jehož část je za provozu ve stálé poloze. Pilový kotouč je za provozu připevněn k horizontálnímu nevýkyvnému vřetenu, jehož poloha se v průběhu obrábění nemění. Stroj může mít kteroukoliv z dále uvedených vlastností:

6.   Přenosné řetězové pily

Mechanizované nářadí určené pro řezání dřeva pilovým řetězem tvořící celek, který se skládá z rukojetí, pohonu a řezací části, který je konstruován pro dvouruční ovládání.

7.   Kombinovaná pojízdná vysokotlaká myčka s vysavačem

Vozidlo, které může sloužit buď jako vysokotlaká myčka, nebo jako vysavač. Viz pojízdná vysokotlaká myčka a pojízdný vysavač.

8.   Stroj na zhutňování

Stroj, který zhutňuje materiály, například vrstvy kameniva, zeminy nebo asfaltové směsi, válcováním, tampingem nebo vibracemi pracovního nástroje. Může být samojízdný, přívěsný, vedený nebo připojen k nosnému stroji. Stroje na zhutňování se rozdělují takto:

9.   Kompresor

Jakýkoliv stroj určený k používání s vyměnitelnou výbavou, který stlačuje vzduch, plyny nebo páry na tlak vyšší než je tlak na vstupu. Kompresor se skládá z vlastního kompresoru, hlavní hnací jednotky a veškerých komponent nebo zařízení nutných pro bezpečný provoz kompresoru.

Vyňaty jsou následující skupiny zařízení:

10.   Ruční bourací a sbíjecí kladiva

Bourací a sbíjecí kladiva (na jakýkoliv pohon) určená pro práci na stavbách a staveništích.

11.   Míchačka na betonové směsi nebo maltu

Stroj na přípravu betonové směsi nebo malty s využitím jakéhokoliv způsobu plnění, míchání a vyprazdňování. Míchačky betonové směsi na nákladních automobilech se nazývají automíchače (viz definice 55).

12.   Stavební vrátek

Dočasně namontované motoricky poháněné zdvihadlo vybavené zařízením pro zvedání a spouštění zavěšených břemen.

13.   Dopravníky a čerpadla na betonové směsi a malty

Dopravníky a čerpadla na betonové směsi nebo malty s míchacím zařízením nebo bez něj, které dopravují materiál na místo určení potrubím, rozváděcím zařízením nebo rozváděcím výložníkem. Doprava materiálu se uskutečňuje:

Tyto stroje mohou být namontovány na nákladních vozidlech, přívěsech nebo speciálních vozidlech.

14.   Pásový dopravník

Dočasně umístěný stroj vhodný pro dopravu materiálu pomocí pohyblivého pásu.

15.   Chladicí zařízení na vozidla (trakční chladicí zařízení)

Zařízení pro chlazení nákladního prostoru vozů třídy N2, N3, O3 a O4 podle směrnice 70/156/EHS.

Chladicí zařízení může mít vlastní pohon tvořící jeho nedílnou součást, může být poháněno samostatnou pohonnou jednotkou připevněnou ke karosérii vozidla, motorem vozidla nebo samostatným nebo pomocným zdrojem energie.

16.   Dozer

Samojízdný kolový nebo pásový stroj používaný k vyvíjení tlačné nebo tažné síly na přimontovaný pracovní nástroj.

17.   Vrtná souprava

Stroj určený k vrtání děr na stavbách pomocí

Vrtné soupravy zůstávají při vrtání na místě. Mohou se vlastní silou přemísťovat z jednoho pracovního stanoviště na druhé. Za samojízdné se považují rovněž soupravy namontované na nákladních vozidlech, kolových podvozcích, traktorech, strojích s pásovým podvozkem a na podstavcích přemisťovaných smykem (tažených navijákem). Jsou-li vrtné soupravy namontovány na nákladní vozidla, tahače, přívěsy nebo na kolové podvozky, mohou být po veřejných komunikacích přepravovány při vyšších rychlostech.

18.   Dampr

Samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku s otevřenou korbou určený k dopravě a vyklápění nebo rozprostírání materiálu. Součástí dampru může být vlastní nakládací zařízení.

19.   Zřízení na plnění a vyprazdňování zásobníků vozidel nebo cisteren

Stroj s vlastním pohonem, který se přistavuje k vozidlům se zásobníky nebo cisternám za účelem naplnění nebo vyprázdnění tekutého nebo sypkého materiálu pomocí čerpadel nebo podobných zařízení.

20.   Hydraulická rýpadla a lanová lopatová rýpadla

Samojízdný (samohybný) stroj na pásovém nebo kolovém podvozku vybavený otočnou nástavbou schopnou otáčení minimálně v úhlu 360o, který těží, zdvihá, přenáší a vysypává materiál pomocí lopaty připevněné k násadě a výložníku nebo teleskopickému výložníku, bez pojíždění podvozku v průběhu kterékoliv jednotlivého cyklu stroje.

21.   Rýpadlo-nakladač

Samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku jehož podvozek je konstruován pro montáž nakládacího zařízení na přední části a rýpadlového zařízení na zadní části. Při použití jako rýpadlo stroj za běžných okolností těží pod úrovní stanoviště stroje pohybem lopaty směrem k sobě. Rýpadlové zařízení (hloubková lopata) zdvihá, přepravuje a vysypává materiál a stroj přitom nepojíždí. V nakládacím režimu stroj nakládá nebo těží materiál dopřednými pohyby a materiál zdvihá, přepravuje a vysypává.

22.   Kontejner na recyklované sklo

Kontejner vyrobený z libovolného materiálu, který se používá pro sběr lahví. Má nejméně jeden otvor pro vhazování lahví a další otvor pro vyprazdňování zásobníku.

23.   Grejdr

Samojízdný stroj na kolovém podvozku s nastavitelnou radlicí umístěnou mezi přední a zadní nápravou, který podle potřeby odřezává, odstraňuje a rozhrnuje materiál.

24.   Vyžínač travních porostů/začišťovač okrajů travních porostů

Přenosné nářadí poháněné vlastním spalovacím motorem vybavené ohebným lankem, strunou nebo jiným nekovovým ohebným řezacím prvkem, jako otáčejícím se řezacím nástrojem a používané pro vyžínání travního porostu, trávy nebo podobné měkké vegetace. Řezací nástroj pracuje v rovině přibližně rovnoběžné se zemí (vyžínače travních porostů) nebo přibližně kolmé k zemi (začišťovače okrajů travních porostů).

25.   Přenosné nůžky na živé ploty s vlastním pohonem

Ruční nářadí s vlastním pohonem obsluhované jedním člověkem, které je konstruováno pro použití k stříhání živých plotů a křovin za pomoci jednoho nebo více rovinných nožů s přímočarým vratným pohybem.

26.   Vysokotlaká pojízdná čistička

Vozidlo vybavené zařízením pro čištění stok a podobných instalací pomocí vysokotlakého proudu vody. Zařízení může být buď připevněno na vhodný pojízdný nosný podvozek, nebo vestavěno do vlastního podvozku. Zařízení může být pevně připojeno nebo může být demontovatelné jako výměnný svršek.

27.   Vysokotlaká vodní proudová čistička

Stroj vybavený tryskou nebo jiným otvorem pro zvýšení rychlosti proudu, která umožňuje, aby voda, včetně případných přísad, tryskala volným proudem. Obecně se vysokotlaké vodní proudové čističky skládají z pohonu, zdroje tlakové kapaliny, hadic, postřikovače, bezpečnostního ústrojí, ovládačů a měřidel. Vysokotlaké vodní proudové čističky mohou být mobilní nebo stacionární:

28.   Hydraulické bourací kladivo

Zařízení využívající hydraulický zdroj energie nosiče (někdy za pomocí plynu) pro zrychlení pístu, který pak naráží na nástroj. Rázová vlna vybuzená tímto kinetickým dějem se přenáší z nástroje do materiálu a způsobuje tak destrukci materiálu. Hydraulická bourací kladiva potřebují pro svoji činnost tlakový olej. Celá nosná jednotka s kladivem je ovládána obsluhou, která obvykle sedí v kabině.

29.   Zdroj tlakové kapaliny

Zařízení určené k použití s výměnným příslušenstvím sloužící k zvýšení tlaku kapalin. Skládá se z hlavního pohonu čerpadla, popř. se zásobníkem a z příslušenství (například ovládačů, odlehčovacího ventilu).

30.   Řezač spar

Pojízdný stroj určený k řezání spar do betonového, živičného a podobného povrchu vozovek. Řezným nástrojem je vysokootáčkový kotouč. Řezač spar může být posouván dopředu

31.   Kompaktor odpadu s nakládacím zařízením

Samojízdný kompaktor na kolovém podvozku s ocelovými koly (běhouny), ke kterému je vpředu připojeno nakládací zařízení s lopatou a který je především určen ke zhutňování, přemísťování, srovnávání a nakládání zeminy, odpadních materiálů nebo odpadků.

32.   Sekačka na trávu (žací stroj na trávu)

Sekačka na trávu vedená nebo samojízdná (se sedící obsluhou) nebo stroj s travním žacím příslušenstvím, jehož nástroj pracuje v rovině přibližně rovnoběžné se zemí, přičemž výška od země je nastavitelná pomocí kol, vzduchového polštáře nebo plazů atd., a který používá jako zdroj energie spalovací nebo elektrický motor. Řezacím ústrojím jsou

Je v tom také zahrnuta vedená nebo samojízdná (se sedící obsluhou) sekačka na trávu nebo stroj s travním žacím příslušenstvím, s žacími nástroji rotujícími kolem vodorovné osy, které vykonávají funkci sečení pomocí neohebné žací lišty (vřetenový žací stroj).

33.   Vyžínač trávníků/začišťovač okrajů trávníků

Elektricky poháněné vedené nebo přenosné ruční nářadí na sekání trávy, jehož řezací prvek je tvořen nekovovou strunou nebo volně rotujícím nekovovým nožem o kinetické energii nepřesahující 10 J, používaný pro sekání trávy nebo obdobné měkké vegetace. Řezací prvek (prvky) pracuje (pracují) v rovině přibližně rovnoběžné se zemí (vyžínače trávníků) nebo v rovině kolmé k zemi (začišťovače okrajů trávníků). Kinetická energie se přitom určuje podle přílohy B EN 786:1997.

34.   Vyfoukávač (foukač) listí

Stroj s vlastním pohonem vhodný k čištění trávníků, pěšin, cest, ulic atd. od listí a jiných materiálů proudem vzduchu o vysoké rychlosti. Může být přenosný (ruční) nebo nepřenosný, avšak pojízdný.

35.   Sběrač listí

Stroj s vlastním pohonem vhodný pro sběr listí a jiných zbytků pomocí vysávacího zařízení, které se skládá z pohonu vytvářejícího podtlak uvnitř stroje, sací hubice a zásobníku pro sebraný materiál. Může být přenosný (ruční) nebo nepřenosný, avšak pojízdný.

36.   Manipulační vozík s protizávažím poháněný spalovacím motorem

Manipulační vozík na kolovém podvozku poháněný vlastním spalovacím motorem s protizávažím a vybavený zdvihacím zařízením (nosný sloup, teleskopický rám nebo kloubová ramena). Jedná se o

37.   Nakladač

Samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku, jehož součástí je upínací zařízení lopaty s kloubovým mechanismem a který je určen k nakládání nebo těžení materiálu pomocí dopředného pohybu stroje a ke zdvihání, přepravě a vysypávání materiálu.

38.   Pojízdný jeřáb

Samojízdný výložníkový jeřáb, který může pojíždět s břemenem i bez břemene aniž k tomu potřebuje upravenou dráhu, a jehož hmotnost zajišťuje stabilitu. Pracuje na pneumatikách, pásech nebo jiných pojízdných mechanismech. Na stabilním pracovním stanovišti může být podpírán výsuvnými podpěrami nebo jiným příslušenstvím zvyšujícím stabilitu. Nástavba jeřábu může být zcela otočná nebo s omezeným otáčením nebo neotočná. Běžně je vybaven jedním nebo více zdvihacími mechanismy nebo hydraulickými válci pro zdvihání a spouštění výložníku a břemene. Pojízdné jeřáby jsou vybaveny teleskopickým, článkovým nebo i příhradovým výložníkem a nebo výložníkem, který je jejich kombinací, konstruovaným tak, aby umožňoval snadné spouštění dolů. Břemeno může být na výložníku zavěšeno pomocí kladnice s hákem nebo jiného speciálního příslušenství pro zdvihání břemen.

39.   Pojízdný kontejner na odpadky (pojízdná popelnice)

Kontejnery vhodné konstrukce vybavené koly a krytem a určené k dočasnému uskladnění odpadků.

40.   Motorový kultivátor

Samojízdný vedený stroj

41.   Finišer na vozovky

Pojízdný stroj na stavbu vozovek používaný pro pokrývání povrchu vozovek stavebním materiálem, jako jsou živičné a betonové směsi nebo štěrk. Finišer na vozovky může být vybaven srovnávací a hutnicí lištou s velkou účinností.

42.   Souprava na pilotovací práce

Zařízení pro zarážení nebo vytahování pilot, například beranidla, vytahovače, vibrátory nebo zařízení pro statické zatlačování a vytahování pilot, které je tvořeno sestavou strojů a dílů používaných pro zarážení nebo vytahování pilot a které také zahrnuje:

43.   Pokladač potrubí

Samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku konstruovaný speciálně pro manipulaci s potrubím a jeho pokládání a pro dopravu potrubního vybavení. Stroj konstruovaný podobně jako traktor, který má však speciálně konstruované díly, jako je podvozek, hlavní rám stroje, protizávaží, výložník a zdvihací mechanismus a vertikálně se sklápějící boční výložník.

44.   Rolba

Samojízdný pásový stroj používaný k odtahování nebo odtlačování sněhu a ledu pomocí přimontovaného příslušenství.

45.   Elektrické zdrojové soustrojí

Jakékoliv soustrojí, které se skládá ze spalovacího motoru pohánějícího rotační elektrický generátor, který kontinuálně vyrábí a dodává elektrický výkon.

46.   Samosběrný zametač

Shrnovací sběrací stroj vybavený zařízením pro nahrnutí odpadů do cesty sacího proudu vzduchu, který pak pneumaticky vysokou rychlostí proudu vzduchu nebo mechanickým sběrným systémem dopraví odpadní materiál do násypky zásobníku. Shrnovací a sběrací zařízení může být buď namontováno na vhodný podvozek nákladního vozidla, nebo zabudováno do vlastního podvozku. Zařízení může být pevně vestavěno nebo může být odnímatelné jako u systémů s výměnnou nástavbou.

47.   Vůz na sběr odpadků

Vůz určený ke sběru domovního odpadu a jiného hromadného odpadního materiálu, který se nakládá pomocí zásobníků (popelnic) nebo ručně. Vozidlo může být vybaveno strojem se zhutňovacím mechanismem. Vůz na sběr odpadků se skládá z podvozku s kabinou, na který je namontováno vlastní pracovní zařízení. Může být také vybaven zařízením na zdvihání nádob na odpadky (popelnic).

48.   Stroj na frézování vozovek

Pojízdný stroj používaný pro odstraňování materiálu ze zpevněného povrchu pomocí poháněného válcového tělesa (bubnu), k jehož povrchu jsou připevněny frézovací nože; frézovací bubny se při řezání otáčejí.

49.   Kypřič

Vedený nebo řízený stroj s vlastním pohonem, který pro nastavení hloubky řezu využívá povrch země, a který je vybaven zařízením pro odřezávání nebo rozrušování povrchu trávníku na zahradách, v parcích a na podobných plochách.

50.   Drtič/štěpkovací stroj

Stroj s vlastním pohonem určený pro stacionární použití, jehož součástí je jedno nebo více řezacích zařízení na drcení nebo řezání organického odpadu na menší kousky. Obecně se skládá z podávacího otvoru sloužícího k podávání materiálu (který může být případně přidržován přípravkem) do stroje, řezacího ústrojí, které libovolným způsobem řeže materiál (řezání, štěpkování, drcení nebo jiná metoda) a výsypky sloužící k odvádění rozdrceného materiálu nebo štěpků. Může k němu být připojeno sběrací zařízení.

51.   Sněhová fréza

Stroj pro odstraňování sněhu z míst dopravního provozu pomocí rotačního zařízení a k uvedení sněhu do pohybu a jeho odfoukání pomocí ventilačního zařízení.

52.   Pojízdný vysavač

Vozidlo vybavené zařízením pro odsávání vody, bláta, kalů, odpadků nebo podobných materiálů z kanálů nebo podobných instalací pomocí podtlaku. Zařízení může být buď namontováno na vhodný podvozek nákladního vozidla, nebo vestavěno do vlastního podvozku. Zařízení může být pevně uchyceno nebo odmontovatelné, jako v případě výměnného nástavbového systému.

53.   Věžový jeřáb

Věžový výložníkový jeřáb jehož výložník je připevněn k vrchní části věže, která je při práci jeřábu přibližně ve svislé poloze. Toto motoricky poháněné zařízení je vybaveno prostředky pro zdvihání a spouštění břemena a pro dopravu takových břemen změnou vyložení, otáčením a pojezdem celého jeřábu. Některé jeřáby mohou vykonávat jen některé z těchto pohybů. Jeřáby mohou být namontovány na stabilní stanoviště, jiné mohou být vybaveny zařízením pro pojíždění nebo šplhání.

54.   Rýhovač

Samojízdný stroj na kolovém nebo pásovém podvozku s obsluhou nebo vedený, který má vpředu nebo vzadu namontován pákový mechanismus a hloubicí pracovní nástroj, konstruovaný především pro kontinuální hloubení rýh rovnoměrným pohybem stroje.

55.   Automíchač betonové směsi

Vozidlo vybavené bubnem pro dopravu předem namíchané betonové směsi z betonárny na místo použití; buben se může během přepravy otáčet nebo může být v klidu. Buben se vyprazdňuje na místě použití betonové směsi pomocí otáčení. Je buď poháněn motorem vozidla, nebo má vlastní přídavný motor.

56.   Čerpací stanice na vodu

Zařízení, které se skládá z vlastního vodního čerpadla a pohonu. Vodním čerpadlem se rozumí stroj pro čerpání vody z nižšího energetické hladiny na vyšší.

57.   Svařovací generátor

Jakýkoliv rotační stroj na výrobu svařovacího proudu.

---

PŘÍLOHA II

ES PROHLÁŠENÍ O SHODĚ

ES prohlášení o shodě musí obsahovat tyto údaje:

---

PŘÍLOHA III

METODY MĚŘENÍ HLUKU VYZAŘOVANÉHO ZAŘÍZENÍMI URČENÝMI K POUŽITÍ VE VENKOVNÍM PROSTORU A ŠÍŘENÉHO VZDUCHEM

Úvod

Tato příloha obsahuje metody měření hluku šířeného vzduchem, které se použijí ke stanovení hladin akustického výkonu zařízení používaných ve venkovním prostoru.

Část A této přílohy stanoví základní normu pro vyzařovaný hluk a obecné dodatky k základní normě pro emise hluku pro měření hladiny akustického tlaku na měřicí ploše zahrnující zdroj hluku a pro výpočet hladiny akustického výkonu tohoto zdroje.

Část B této přílohy stanoví zkušební postup pro měření hluku pro určitá zařízení, který se uvádí buď jako odkaz na konkrétní normu, nebo jako popis použitelných zkušebních a provozních podmínek, včetně:

Při zkoušení určitých typů zařízení použijí výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii základní normu pro vyzařovaný hluk a obecné dodatky uvedené v části A této přílohy a zkušební postup pro měření hluku pro určitá zařízení stanovený v části B. Zkušební postupy pro měření hluku v části B mají doplňovat specifikace stanovené v části A s přihlédnutím k vlastnostem různých kategorií zařízení. Pokud zkušební postupy pro měření hluku v části B umožňují vybrat si mezi různými alternativními technickými řešeními, použijí výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii ta, která jsou v souladu se specifikacemi stanovenými v části A. V případě rozporu mezi částí A a částí B mají přednost ustanovení části B.

Pokud by pro některé modely zařízení v dané kategorii zařízení nebyly použitelné postupy pro měření hluku stanovené v části B nebo v normách uvedených v části B, určí výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii garantovanou hladinu akustického výkonu v souladu se základní normou pro vyzařovaný hluk a příslušnými dodatky uvedenými v části A.

Pokud by pro zařízení uvedená v článku 12 použití metod měření hluku stanovených v této příloze nebo stanovených ve znění přílohy III, které bylo použitelné před dnem 22 května 2025, vedlo ke dvěma odlišným situacím ohledně shody výrobku, tj. garantovaná hladina akustického výkonu zařízení vypočtená pomocí jedné metody překračuje příslušnou nejvyšší přípustnou hladinu akustického výkonu v článku 12, nikoli však při použití jiné metody, musí výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii stanovit měřenou hladinu akustického výkonu a garantovanou hladinu akustického výkonu v souladu s metodami stanovenými ve znění přílohy III, které bylo použitelné před dnem 22 května 2025, dokud nebudou nejvyšší přípustné hladiny akustického výkonu v článku 12 změněny. V takové situaci oznámené subjekty a orgány dozoru nad trhem rovněž použijí metodu stanovenou ve znění přílohy III, které bylo použitelné před dnem 22 května 2025, k provedení hlukových zkoušek, pokud to požaduje příslušný postup posuzování shody.

ČÁST A

ZÁKLADNÍ NORMA PRO MĚŘENÍ VYZAŘOVANÉHO HLUKU

Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii použijí k určení hladiny akustického výkonu LWA základní normu pro vyzařovaný hluk EN ISO 3744:2010, s výhradou obecných dodatků stanovených v této části A. Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii použijí všechna ustanovení normy EN ISO 3744:2010, není-li v této části A nebo v příslušném zkušebním postupu pro měření hluku stanoveném v části B této přílohy stanoveno jinak.

1.   Provoz zdroje hluku během zkoušky

1.1.    Otáčky ventilátoru

Všechny ventilátory namontované do motoru zařízení nebo jeho hydraulického systému musí být během zkoušky v provozu. Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii určí otáčky ventilátoru v souladu s požadavky stanovenými v písmenech a) až d) a uvedou otáčky ventilátoru ve zkušebním protokolu a použijí je při dalších měřeních. Ventilátory nesmí být během zkoušek v režimu zpětného chodu.

1.2.    Zkouška poháněného zařízení bez zatížení

Před měřením hluku vyzařovaného poháněným zařízením bez zatížení musí výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii zahřát motor a hydraulický systém zařízení v souladu s návodem k použití a musí dodržovat bezpečnostní požadavky.

Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii měří hluk se zařízením za stacionárních podmínek, aniž by bylo pracovní zařízení nebo pojezdový mechanismus v provozu. Při této zkoušce pracuje motor naprázdno ( 3 ) při jmenovitých nebo vyšších otáčkách odpovídajících čistému výkonu ( 4 ).

Je-li stroj poháněn generátorem nebo ze sítě, musí být kmitočet napájecího proudu stanovený výrobcem u stroje vybaveného indukčním motorem stabilní v rozmezí ± 1 Hz a u stroje vybaveného komutátorovým motorem musí být napájecí napětí v rozmezí ± 1 % jmenovitého napětí. Napájecí napětí se měří na vidlici kabelu nebo šňůry pevně spojených se zařízením nebo na přívodce stroje, je-li kabel odpojitelný. Tvar vlny proudu dodávaného generátorem musí být podobný tvaru vlny proudu dodávaného ze sítě.

Je-li na stroji označeno více rozsahů napětí, provedou výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii měření při nejvyšším označeném rozsahu napětí. Je-li rozsah napětí 220–240 V, provede se zkouška při 230 V.

Je-li stroj napájen jednou nebo více bateriemi, baterie se nabijí na nejméně 70 % své kapacity.

Použité jmenovité otáčky a odpovídající čistý výkon uvedou výrobci zařízení nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii ve zkušebním protokolu.

Je-li zařízení vybaveno několika motory, musí během zkoušky pracovat všechny současně; není-li to možné, měří se vyzařovaný hluk při všech možných kombinacích motorů.

1.3.    Zkouška poháněného zařízení při zatížení

Před měřením hluku vyzařovaného poháněným zařízením při zatížení musí výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii zahřát motor (pohon) a hydraulický systém zařízení v souladu s návodem k použití a musí dodržovat bezpečnostní požadavky. Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii nesmí během měření používat signální zařízení, jako je výstražná houkačka nebo signalizace zpětného chodu.

Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii zaznamenají otáčky nebo rychlost zařízení při měření a uvedou tyto otáčky nebo rychlost ve zkušebním protokolu.

Je-li zařízení vybaveno několika motory nebo připojenými soustrojími, musí během měření pracovat všechny současně; není-li to možné, měří se hluk při všech možných kombinacích motorů nebo připojených soustrojí.

Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii stanoví zvláštní provozní podmínky pro každý typ zařízení při zatížení. Zvláštní provozní podmínky musí v co největší míře vyvolávat účinky a namáhání podobné těm, které se vyskytují za skutečných pracovních podmínek.

1.4.    Zkouška ručního zařízení

Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii stanoví pro každý typ ručního zařízení běžné provozní podmínky, které vyvolávají účinky a namáhání podobné těm, které se vyskytují za skutečných pracovních podmínek.

2.   Stanovení hladiny akustického tlaku na měřicí ploše

Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii určí hladinu akustického tlaku na měřicí ploše nejméně třikrát. Jestliže se nejméně dvě z určených hodnot neliší o více než 1 dB, není třeba pokračovat v měření. V opačném případě výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii pokračují v měřeních, dokud nezískají dvě hodnoty, které se neliší o více než 1 dB. Hladina akustického tlaku A na měřicí ploše, kterou výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii použijí pro výpočet hladiny akustického výkonu, je aritmetickým průměrem dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.

Je-li to možné, provádějí výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii měření hluku ve všech polohách mikrofonu současně. To je obzvláště důležité pro dynamické zkoušky. Pokud to není možné, výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii věnují zvláštní pozornost zajištění stabilních podmínek ve zkušebním prostředí a minimalizaci rizik zahrnutí nežádoucích odchylek hluku vyzařovaného strojem nebo jakýchkoli jiných faktorů, včetně hluku pozadí a rychlosti větru.

3.   Informace uváděné v protokolu o měření

Zkušební protokol, který je vyžadován v technické dokumentaci podle přílohy V bodu 3, přílohy VI bodu 3, přílohy VII bodu 2 a přílohy VIII bodů 3.1 a 3.3, musí obsahovat technické údaje nezbytné k identifikaci zkoušeného zdroje hluku, příslušný zkušební postup pro měření hluku a akustické údaje použité pro zkoušku a získané během zkoušky.

Jako hodnota hladiny akustického výkonu A zkoušeného zdroje hluku se uvádí údaj zaokrouhlený na nejbližší celé číslo (pokud je menší než 0,5 použije se nižší celé číslo; pokud je větší než nebo rovno 0,5, použije se vyšší celé číslo).

Pokud z důvodů a za podmínek stanovených v posledním odstavci úvodu k této příloze používají výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii k určení hladiny akustického výkonu metody stanovené ve znění přílohy III, které bylo použitelné před dnem 22 května 2025, musí tito výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii ve zkušebním protokolu zaznamenat datum měření provedených v souladu s oběma metodami: metodami stanovenými ve znění přílohy III, které bylo použitelné před dnem 22 května 2025, a metodami stanovenými v této příloze.

Příslušné vnitrostátní orgány a oznámené subjekty přijmou pro modely zařízení, jejichž první kusy byly uvedeny na trh nebo do provozu před 22 května 2025, technické zprávy o měřeních hluku provedených v souladu s metodami stanovenými ve znění přílohy III, které bylo použitelné před dnem 22 května 2025, pro účely posouzení shody podle postupů uvedených v čl. 14 odst. 1 této směrnice a pro účely požadavků týkajících se technické dokumentace pro tyto výrobky, jak stanoví příloha V bod 3, příloha VI bod 3, příloha VII bod 2, příloha VIII body 3.1 a 3.3 této směrnice do 22 května 2028.

4.   Korekce na prostředí K2 A

Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii stanoví korekci na prostředí K2 A v souladu s oddílem 4.3 normy EN ISO 3744:2010.

Pokud K2 A ≤ 0,5 dB, může se zanedbat.

Pokud K2 A > 4 dB, zkušební prostředí nesplňuje požadavky této směrnice a musí být změněno.

Výrobci nebo jejich zplnomocnění zástupci v Unii použijí specifikace pro korekci na prostředí stanovené ve zkušebním postupu pro měření hluku pro určitá zařízení uvedeném v části B této přílohy, pokud takové specifikace existují.

ČÁST B

ZKUŠEBNÍ POSTUPY PRO MĚŘENÍ HLUKU PRO URČITÁ ZAŘÍZENÍ

0.   Zařízení, která se zkoušejí bez zatížení

Zkušební prostor

Odrazivá plocha z betonu nebo nepórovitého asfaltu

Korekce na prostředí K2 A

K2 A = 0

Měřicí plocha/počet poloh mikrofonu/měřicí vzdálenost:

Zkouška bez zatížení

Zkoušky hluku se provedou podle této přílohy části A bodu 1.2

Doba měření/určení výsledné hladiny akustického výkonu, pokud se měření provádí za různých provozních podmínek

Doba měření musí být nejméně 15 s nebo nejméně 3 provozní cykly stroje.

1.   Zdvižné pracovní plošiny se spalovacím motorem

EN 280-1:2022, bod 4.12.2

2.   Křovinořezy

EN ISO 22868:2021

3.   Stavební výtahy na dopravu materiálu

Viz bod 0.

Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule. Výtah se pohybuje bez zatížení, a v případě potřeby opouští polokouli ve směru bodu 1.

4.   Pásové pily pro staveniště

EN ISO 19085-16:2021, bod 6.2.2.

Použije se metoda měření podle této normy vycházející z normy EN ISO 3744:2010.

5.   Jednokotoučové stolové pily pro staveniště

Měřicí plocha/počet poloh mikrofonu/měřicí vzdálenost

ISO 7960:1995, příloha A, měřicí vzdálenost d = 1 m.

Zkouška při zatížení

ISO 7960:1995, příloha A (jen bod A2 písm. b)).

Doba měření

ISO 7960:1995, příloha A.

6.   Přenosné řetězové pily

a)    zařízení poháněná spalovacím motorem:

EN ISO 22868:2021

b)    zařízení poháněná elektrickým motorem:

EN 62841-4-1:2020, příloha I

7.   Kombinované pojízdné vysokotlaké myčky s vysavačem

Pokud mohou být obě zařízení provozována současně, musí být provozována v souladu s body 26 a 52 této části B. Pokud tomu tak není, měří se vyzařovaný hluk obou zařízení samostatně a zaznamenají se vyšší hodnoty.

8.   Stroje na zhutňování

a)    vibrační desky a vibrační pěchy

EN 500-4: 2011, bod 5.10.1

b)    válce

EN 474-13:2022, bod 4.6

9.   Kompresory

EN ISO 2151:2008

Doba měření musí být nejméně 15 sekund.

10.   Ruční bourací a sbíjecí kladiva

a)    zařízení poháněná spalovacím motorem:

Měřicí plocha/počet poloh mikrofonu/měřicí vzdálenost

Polokoule/šest poloh mikrofonu podle přílohy F normy EN ISO 3744:2010 a následující tabulky, v závislosti na hmotnosti zařízení uvedené v této tabulce:

Umístění zařízení

Všechna zařízení zkoušejí ve svislé poloze.

Jestliže je zkoušené zařízení vybaveno odvodem vzduchu, musí být jeho osa ekvidistantní (stejně vzdálená) od dvou poloh mikrofonu. Hluk zdroje energie nesmí ovlivňovat měření hluku vyzařovaného zkoušeným zařízením.

Připevnění zařízení

Zařízení musí být při zkoušce připevněno k podpěrnému nástroji, který je zakotven v betonovém bloku tvaru krychle, který je zapuštěn do jámy vybetonované v zemi.

Během zkoušky může být mezi zařízení a podpěrný nástroj vložen ocelový mezikus. Tento mezikus vytvoří pevné spojení mezi zařízením a podpěrným nástrojem. Uvedené uspořádání je zobrazeno na obrázku 10.1.

Popis betonového bloku

Betonový blok musí mít tvar krychle o straně 0,60 m ± 2 mm a musí být co nejpravidelnější. Musí být zhotoven z vyztuženého betonu během výroby pečlivě zhutněného vibrátorem ve vrstvách menších než 0,20 m, aby se zabránilo přílišné sedimentaci.

Jakost betonu

Jakost betonu musí odpovídat třídě C 50/60 normy EN 206:2013+A2:2021.

Krychle musí být vyztužena nesvázanými ocelovými tyčemi o průměru 8 mm tak, aby jednotlivé tyče nebyly spojeny. Princip konstrukce je znázorněn na obrázku 10.2.

Podpěrný nástroj

Nástroj musí být pevně ukotven v betonovém bloku a musí sestávat z pěchovadla o průměru minimálně 178 mm a maximálně 220 mm a z upínací stopky, která je identická se stopkou běžně používanou u příslušného zařízení, je v souladu s ISO 1180:1983/Add 1:1985 a má délku umožňující provedení praktické zkoušky.

Obě části se spolu vhodným způsobem pevně spojí. Nástroj musí být upevněn v betonovém bloku tak, aby spodní strana pěchovadla byla vzdálena od horní plochy betonového bloku 0,30 m (viz Obrázek 10.2).

Betonový blok si musí zachovat všechny svoje mechanické vlastnosti, zejména v místě spojení podpěrného nástroje s betonem. Před každou zkouškou a po ní je třeba ukotvení nástroje v betonovém bloku zkontrolovat.

Umístění betonového bloku

Betonový blok musí být umístěn ve vybetonované jámě, která je zakryta krycí deskou o plošné hmotnosti nejméně 100 kg/m2 způsobem znázorněným na obrázku 10.3 tak, aby horní plocha krycí desky byla v jedné rovině se zemí. Za účelem vyloučení jakéhokoli parazitního hluku musí být betonový blok na dně a po stranách jámy izolován podložkami a vložkami z elastomerů, jejichž mezní kmitočet nesmí být vyšší než polovina frekvence úderů zkoušeného zařízení vyjádřené počtem úderů za sekundu.

Otvor v krycí desce, kterým prochází dřík nástroje, musí být co nejmenší a musí být utěsněn poddajným zvukotěsným materiálem.

Zkouška při zatížení

Zkoušené zařízení musí být připevněno k podpěrnému nástroji.

Zkoušené zařízení musí být provozováno za stabilních podmínek, se stejnou akustickou stabilitou jako při běžném provozu.

Zkoušené zařízení musí být provozováno při maximálním výkonu podle pokynů dodaných odběrateli.

Doba měření

Doba měření musí být nejméně 15 sekund.

Obrázek 10.1

Schematické znázornění mezikusu

Obrázek 10.2

Zkušební betonový blok

Obrázek 10.3

Zkušební zařízení

Hodnota A musí být taková, aby krycí deska spočívající na pružném spojovacím těsnění J byla na úrovni země.

b)    zařízení poháněná elektrickým motorem:

EN IEC 62841-2-6:2020, EN IEC 62841-2-6:2020/A11:2020, příloha I, bod I.2

c)    pneumatická nebo hydraulická zařízení:

Stejné jako u zařízení poháněných spalovacím motorem.

11.   Míchačky betonu nebo malty

Zkouška při zatížení

Míchací zařízení (buben) musí být až do svého jmenovitého objemu naplněno pískem o zrnitosti 0 až 3 mm a vlhkosti 4 až 10 %.

Míchací zařízení musí být provozováno při jmenovitých nebo vyšších otáčkách.

Doba měření

Doba měření musí být nejméně 15 sekund.

12.   Stavební vrátky

a)    zařízení poháněná spalovacím motorem:

Viz bod 0.

Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule, vrátek musí být zapnut, ale provozován bez zatížení.

b)    zařízení poháněná elektrickým motorem:

EN 14492-2:2019, příloha M.

13.   Dopravníky a čerpadla na betonové směsi a malty

EN 12001:2012, příloha C

14.   Pásové dopravníky

Viz bod 0.

Geometrický střed motoru musí být nad středem polokoule. Pás se musí pohybovat bez zatížení a případně opouštět polokouli ve směru bodu 1.

15.   Chladicí zařízení na vozidla

Zkouška při zatížení

Chladicí zařízení se nainstaluje do nákladního prostoru skutečného vozidla nebo do jeho napodobeniny a hladina akustického tlaku se měří za stacionárních podmínek, kdy v souladu s pokyny, které byly dodány odběrateli, musí výška chladicího zařízení odpovídat požadavkům předepsaným pro zamýšlenou instalaci. Zdroj energie pro chladicí zařízení musí být provozován tak, aby chladicí kompresor a ventilátor běžely při maximálních otáčkách uvedených v návodu k obsluze. Pokud je chladicí zařízení konstruováno pro pohon motorem vozidla, nesmí být tento motor při měření v provozu a chladicí zařízení musí být připojeno k vhodnému zdroji elektrické energie. Odpojitelné vlečné jednotky musí být při měření odpojeny.

Hladina akustického tlaku chladicího zařízení instalovaného jako součást chladicí jednotky nákladního prostoru, které může být poháněno různými zdroji energie, musí být pro každý možný zdroj energie měřena samostatně. Protokol s výsledky měření musí vždy obsahovat alespoň výsledky získané při provozu, za kterého byl naměřen největší akustický výkon.

Doba měření

Doba měření musí být nejméně 15 sekund.

16.   Dozery

ISO 6395:2008 s provozními a zkušebními podmínkami stanovenými v příloze C této normy.

17.   Vrtné soupravy

a)    mobilní vrtné soupravy:

EN 16228-2:2014+A1:2021, bod 5.12

b)    zařízení pro horizontální směrové vrtání:

EN 16228-3:2014+A1:2021, bod 5.15

c)    vyměnitelná pomocná zařízení pro vrtání:

EN 16228-7:2014+A1:2021, bod 5.3

d)    jakékoli jiné zařízení pro vrtání:

EN 16228-1:2014+A1:2021, bod 5.27.2.2

18.   Dampry

ISO 6395:2008 s provozními a zkušebními podmínkami stanovenými v příloze F této normy.

19.   Zařízení pro plnění a vyprazdňování zásobníků vozidel nebo cisteren

Kompresory nebo vakuové vývěvy viz bod 9.

Kapalinová čerpadla viz bod 56.

20.   Rypadla

ISO 6395:2008 s provozními a zkušebními podmínkami stanovenými v příloze B této normy.

21.   Rypadla-nakladače

ISO 6395:2008 s provozními a zkušebními podmínkami stanovenými v příloze E této normy.

22.   Kontejnery na recyklované sklo

Pro účely tohoto zkušebního postupu pro měření hluku se při měření hladiny akustického tlaku v měřicích bodech použije hladina časově integrovaného akustického tlaku jednotlivé zvukové události LE, jak je definována v bodě 3.4 normy EN ISO 3744:2010.

Korekce na prostředí K2 A

Měření ve venkovním prostoru

K2 A = 0

Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru

Hodnota korekce K2 A určená v souladu s přílohou A normy EN ISO 3744:2010, musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2 A nebere v úvahu.

Provozní podmínky při zkoušce

Měření hluku se provede v průběhu jednoho ukončeného cyklu, v rámci kterého je do jednoho prázdného kontejneru vhozeno 120 skleněných lahví.

Používají se přitom skleněné láhve:

Zkoušející osoba drží přitom každou láhev za hrdlo dnem směrem k plnicímu otvoru a pak ji opatrně vsune plnicím otvorem směrem do středu kontejneru tak, aby pokud možno nedošlo k nárazu láhve na stěnu. Pro házení láhví se používá pouze jeden plnicí otvor, který je nejblíže poloze mikrofonu 12.

Doba měření/určení výsledné hladiny akustického výkonu, pokud se měření provádí za různých provozních podmínek

Měří se současně hladina časově integrovaného akustického tlaku A jednotlivé zvukové události v šesti měřicích bodech pro každé jednotlivé vhození skleněné láhve do kontejneru.

Vypočte se hladina časově integrovaného akustického výkonu A jednotlivé zvukové události pro celou měřicí plochu podle bodu 8.2.2 normy EN ISO 3744:2010.

Průměrná hladina časově integrovaného akustického tlaku A jednotlivé zvukové události pro všech 120 vhození skleněných lahví se vypočte jako logaritmický průměr hladin časově integrovaného akustického tlaku A jednotlivé zvukové události, přičemž se tento průměr vypočítá za celou měřicí plochu.

23.   Grejdry

ISO 6395:2008 s provozními a zkušebními podmínkami stanovenými v příloze G této normy.

24.   Vyžínače travních porostů/začišťovače okrajů travních porostů

Viz bod 2.

25.   Přenosné nůžky na živé ploty

a)    zařízení poháněná spalovacím motorem:

EN ISO 22868:2021

b)    zařízení poháněná elektrickým motorem:

EN IEC 62841-4-2:2019, příloha I, bod I.2.

26.   Vysokotlaké pojízdné čističky

Zkouška při zatížení

Vysokotlaká pojízdná čistička se zkouší za stacionárních podmínek. Motor a příslušenství jsou provozovány při otáčkách udávaných výrobcem pro provoz pracovního příslušenství. Vysokotlaká čerpadla pracují při svých maximálních otáčkách a při provozním tlaku podle údajů výrobce. Za použití vhodné trysky se tlak udržuje těsně pod prahem spuštění redukčního ventilu. Hluk proudu v trysce nesmí mít vliv na výsledky měření.

Doba měření

Doba měření musí být nejméně 30 sekund.

27.   Vysokotlaké vodní proudové čističky

a)    zařízení se jmenovitým tlakem ≤ 35 MPa

EN 60335-2-79:2012, příloha CC

b)    zařízení se jmenovitým tlakem > 35 MPa

EN 1829-1:2010, bod 6.8

28.   Hydraulická bourací kladiva

Měřicí plocha/počet poloh mikrofonu/měřicí vzdálenost

Polokoule/šest poloh mikrofonu podle přílohy F normy EN ISO 3744:2010/r = 10 m.

Montáž zařízení

Kladivo je při zkoušce připevněno k nosiči a musí být použit speciální zkušební blok. Požadavky týkající se vlastností tohoto zkušebního bloku jsou uvedeny na obrázku 28.1 a poloha nosiče jsou znázorněny na obrázku 28.2.

Nosič

Nosič kladiva musí vyhovovat technickým požadavkům uvedeným v technických podmínkách provozu kladiva, zejména pokud se jedná o hmotnostní třídu, výstupní výkon hydrauliky, přívod oleje a protitlak ve zpětném vedení.

Montáž

Mechanické upevnění a všechny přívody (hadice, potrubí atd.…) musí být v souladu s požadavky uvedenými v technických podmínkách provozu kladiva. Všechny významné hluky způsobené potrubím a různými mechanickými díly potřebnými pro instalaci musí být vyloučeny. Všechna připojení jednotlivých dílů musí být utěsněna.

Stabilita kladiva a statická přídržná síla

Kladivo musí být tlačeno nosičem směrem dolů tak, aby se docílila obdobná stabilita jako při skutečných provozních podmínkách. Kladivo se provozuje ve svislé poloze.

Nástroj

Při měření se používá tupý nástroj. Délka nástroje musí být v souladu s požadavky uvedenými na Obrázku 28.1 (zkušební blok).

Zkouška při zatížení

Hydraulický příkon a průtok oleje

Podmínky pro provoz hydraulického bouracího kladiva musí být vhodným způsobem zajištěny, změřeny a zaznamenány do protokolu spolu s údaji podle technických podmínek provozu. Zkoušené kladivo musí být používáno takovým způsobem, aby bylo možno dosáhnout nejméně 90 % maximálního hydraulického příkonu a průtoku oleje.

Musí se dbát na to, aby celková nejistota měřicích řetězců pro měření ps a Q nepřesáhla ± 5 %, aby bylo zajištěno určení hydraulického příkonu s přesností ± 10 %. Za předpokladu lineární korelace mezi hydraulickým příkonem a vyzařovaným akustickým výkonem by pak byl rozptyl určení hladiny akustického výkonu menší než ± 0,4 dB.

Seřiditelné díly ovlivňující výkon kladiva

Předem provedené nastavení všech akumulátorů tlaku, centrálních (pojistných) ventilů tlaku a jiných seřiditelných dílů musí být uskutečněno v souladu s technickou dokumentací. Pokud je více než jedna pevná nárazová frekvence volitelná, musí se měřit při všech nastaveních. Udávají se pak maximální a minimální hodnoty.

Měřené veličiny

Parametry vyhodnocované na základě naměřených provozních údajů:

PIN hydraulický příkon kladiva, PIN = ps Q

Měření tlaku v přívodním potrubí hydrauliky, ps Q

Množství oleje přiváděné do kladiva, Q

Měřicí bod teploty oleje, T

Doba měření/určení výsledné hladiny akustického výkonu

Doba měření musí být nejméně 15 sekund.

Měření se opakuje třikrát nebo případně i vícekrát. Výsledek se vypočte jako aritmetický průměr ze dvou nejvyšších hodnot, které se vzájemně neliší o více než 1 dB.

Obrázek 28.1

Obrázek 28.2

Definice

Má-li zkušební blok tvar kvádru, pak je délkový maximální rozměr 0,89násobkem příslušného průměru.

Prázdný prostor mezi víkem (krycí deskou) a kovadlinkou může být vyplněn pružnou pěnovou pryží nebo jiným absorpčním materiálem o hustotě < 220 kg/m3.

29.   Zdroje tlakové kapaliny

Umístění zařízení

Zdroj tlakové kapaliny se nainstaluje na odrazivou rovinu; zdroje tlakové kapaliny namontované na kluzných plochách se umístí na podpěry o výšce 0,40 m, pokud výrobce nevyžaduje jiné podmínky instalace.

Zkouška při zatížení

V průběhu zkoušky nesmí být ke zdroji tlakové kapaliny připojeny žádné nástroje.

Zdroj tlakové kapaliny se uvede do ustáleného provozního stavu podle údajů výrobce. Pracuje při jmenovitých otáčkách a jmenovitém tlaku. Hodnoty jmenovitých otáček a jmenovitého tlaku jsou hodnoty uváděné v pokynech dodávaných odběrateli.

Doba měření

Doba měření musí být nejméně 15 sekund.

30.   Řezače spár

a)    ručně vedené stroje na řezání podlahy

EN 13862:2021, bod 4.10.2

b)    přenosné ruční zařízení poháněné spalovacím motorem, namontované na pojízdné podpěře, určené k použití jako podlahové pily

EN ISO 19432-1:2020, bod 4.19.2

c)    ostatní řezače spár

Zkouška při zatížení

Řezač spár musí být vybaven největší možným řezným nástrojem podle údajů výrobce uvedených v pokynech dodávaných odběrateli. Motor pracuje při maximálních otáčkách s nezatěžovaným řezným listem.

Doba měření

Doba měření musí být nejméně 15 sekund.

31.   Kompaktory odpadu s nakládacím zařízením

ISO 6395:2008 s provozními a zkušebními podmínkami stanovenými v příloze H této normy.

32.   Sekačky na trávu

a)    rotační a válcové sekačky na trávu poháněné spalovacím motorem:

EN ISO 5395-1:2013, EN ISO 5395-1:2013/A1:2018, bod 4.3, druhá odrážka.

Korekce na prostředí K2 A

Pokud K2 A ≤ 0,5 dB, může se zanedbat.

b)    elektromotorem poháněné rotační a válcové sekačky na trávu se stojící obsluhou, sedící obsluhou a s ručním vedením:

EN IEC 62841-4-3:2021, EN IEC 62841-4-3:2021/A11:2021, příloha I, bod I.2

33.   Vyžínače trávníků/začišťovače okrajů trávníku

EN 50636-2-91:2014, příloha CC

34.   Fukary na listí

a)    zařízení poháněná spalovacím motorem:

EN ISO 22868:2021

b)    zařízení poháněná elektrickým motorem:

EN 50636-2-100:2014, příloha CC

35.   Sběrače listí

Viz bod 34.

36.   Manipulační (zdvižné) vozíky

EN 12053:2001+A1:2008

37.   Nakladače

ISO 6395:2008 s provozními a zkušebními podmínkami stanovenými v příloze D této normy.

38.   Pojízdné jeřáby

EN 13000:2010+A1:2014, bod 5.3

39.   Pojízdné kontejnery na odpad

Zkušební prostor

Korekce na prostředí K2 A

Měření ve venkovním prostoru:

K2 A = 0

Měření ve vnitřním uzavřeném prostoru:

Hodnota korekce K2 A určená v souladu s přílohou A normy EN ISO 3744:2010 musí být ≤ 2,0 dB, a v takovém případě se K2 A nebere v úvahu.

Měřicí plocha/počet poloh mikrofonu/měřicí vzdálenost

Polokoule/šest poloh mikrofonu podle přílohy F normy EN ISO 3744:2010/r = 3 m.

Provozní podmínky při zkoušce

Všechna měření se provádějí s prázdným kontejnerem.

Zkouška č. 1: Volné uzavření víka kontejneru

Aby se minimalizoval vliv obsluhy na měření, stojí obsluha u zadní strany kontejneru (závěsná strana). Víko se uvolní uprostřed, aby při jeho pádu nedošlo k deformaci.

Měří se v průběhu následujícího cyklu, který se dvacetkrát opakuje:

Zkouška č. 2: Úplné otevření víka

Aby se minimalizoval vliv obsluhy na měření, musí stát obsluha u zadní strany kontejneru (závěsná strana) v případě čtyřkolových kontejnerů, nebo na pravé straně vedle kontejneru (mezi polohou mikrofonu 10 a polohou mikrofonu 12) v případě dvoukolových kontejnerů. Víko se uvolní uprostřed nebo co nejblíže středu.

Aby se zabránilo jakémukoliv pohybu kontejneru, musí být kola během zkoušky zabržděna. U dvoukolových kontejnerů může obsluha zabránit jakémukoliv zpětnému rázu kontejneru tím, že jej přidržuje rukou za horní okraj.

Měří se v průběhu tohoto cyklu:

Zkouška č. 3: Pojezd kontejneru po umělé zkušební dráze s nepravidelnými nerovnostmi

Při této zkoušce se používá umělá zkušební dráha napodobující nepravidelné nerovnosti povrchu. Dráha se skládá ze dvou rovnoběžných pásů pokrytých ocelovým drátěným pletivem (délka 6 m, šířka 400 mm), které se umísťují zhruba ve vzdálenosti 20 cm od sebe na odrazivou rovinu. Vzdálenost (rozteč) obou pásů se upravuje s ohledem na typ kontejnerů tak, aby kola pojížděla po pásech po celé délce zkušební dráhy. Uspořádání se volí tak, aby vznikla rovinná zkušební dráha. V případě potřeby se zkušební dráha připevní k zemi pomocí pružného materiálu, aby se zabránilo vzniku parazitního hluku.

Příklad vhodné zkušební dráhy je znázorněn na obrázcích 39.1 a 39.2. Obsluha se nachází na závěsné straně.

Měří se, když obsluha potahuje kontejner po zkušební dráze konstantní rychlostí asi 1 m/s mezi body A a B (vzdálenost 4,24 m – viz Obrázek 39.3), a sice od doby, kdy náprava dvoukolového zásobníku, popř. přední náprava čtyřkolového zásobníku, dosáhne bodu A, do doby, než tytéž nápravy dosáhnou bodu B. Zkouška se opakuje v každém směru třikrát.

U dvoukolových kontejnerů je úhel, který kontejner svírá se zkušební dráhou, 45°. U čtyřkolových kontejnerů musí obsluha zajistit přiměřený kontakt všech kol s povrchem dráhy.

Doby měření/určení výsledné hladiny akustického výkonu, pokud se měření provádí za různých provozních podmínek

Zkouška č. 1 a 2: Volné uzavření víka kontejneru a úplné otevření víka

Je-li to možné, měření se provádí současně v šesti polohách mikrofonu. Pokud tomu tak není, uspořádají se hladiny akustického tlaku naměřené v každé poloze mikrofonu vzestupně a hladiny akustického výkonu se pak vypočtou sdružením hodnot v každé poloze mikrofonu podle jejich pořadí.

Hladina časově integrovaného akustického tlaku A jednotlivé zvukové události se měří pro každé z 20 uzavření a 20 otevření víka v každém měřicím bodu. Hladiny akustického výkonu LWAshutting (pro uzavření) a LWAopening (pro otevření) se vypočtou jako kvadratický průměr z pěti nejvyšších naměřených hodnot.

Zkouška č. 3: Pojezd kontejneru po umělé zkušební dráze s nepravidelnými nerovnostmi

Doba měření T je totožná s dobou potřebnou k projetí vzdálenosti mezi body dráhy A a B.

Hladina akustického výkonu LWArolling se rovná průměru šesti hodnot, které se od sebe neliší o více než 2 dB. Jestliže toto kritérium není u šesti měření splněno, cyklus se opakuje tolikrát, kolikrát je to zapotřebí.

Výsledná hladina akustického výkonu se vypočítá takto:

LWA = 10 log 1/3 (100,1 LWAshutting + 100,1 LWAopening + 100,1 LWArolling)

Obrázek 39.1

Výkres pojezdové zkušební dráhy

Obrázek 39.2

Detail konstrukce a ukotvení pojezdové zkušební dráhy

Obrázek 39.3

Měřicí vzdálenost

40.   Motorové kultivátory

Viz bod 32.

Nástroj musí být při měření odpojen nebo odstraněn.

41.   Finišery na vozovky

EN 500-6:2006+A1:2008, bod 5.17

42.   Souprava na pilotovací práce

a)    zakládací zařízení:

EN 16228-4:2014+A1:2021, bod 5.8

b)    vyměnitelná pomocná zařízení pro pilotovací práce:

EN 16228-7:2014+A1:2021, bod 5.3

c)    jakékoli jiné zařízení pro pilotovací práce:

EN 16228-1:2014+A1:2021, bod 5.27.2.2

43.   Pokladače potrubí

ISO 6393:2008

44.   Rolby

ISO 6393:2008, se stejnými postupy a provozními podmínkami, které jsou popsány pro traktory-dozery. Zkušební plocha musí být tvrdá odrazivá rovina (bod 5.3.2 v normě ISO 6393:2008).

45.   Elektrogenerátory

EN ISO 8528-10:2022

Použije se metoda měření podle této normy vycházející z normy EN ISO 3744:2010.

46.   Zametače

a)    silniční zametače

EN 17106-2:2021, bod 4.3

b)    ostatní zametače pro venkovní použití

EN 60335-2-72:2012, příloha DD

47.   Vozy na sběr odpadků

EN 1501-4:2023

48.   Stroje na frézování vozovek

EN 500-2:2006+A1:2008, bod 5.17

49.   Kypřiče

a)    zařízení poháněná spalovacím motorem

EN 13684:2018, bod 5.16.2

b)    zařízení poháněná elektrickým motorem

EN IEC 62841-4-7:2022, EN IEC 62841-4-7:2022/A11:2022, příloha I, bod I.2

50.   Drtiče/štěpkovače

a)    zahradní ruční drtiče/štěpkovače

b)    lesnické štěpkovače na dřevo s vodorovným ručním plněním

EN 13525:2020, bod 5.5

c)    lesnické štěpkovače na dřevo se svislým ručním plněním, lesnické štěpkovače na dřevo s mechanickým (svislým a vodorovným) plněním a jiné drtiče/štěpkovače

Zkouška při zatížení

Drtič/štěpkovač se zkouší štěpkováním jednoho nebo více kusů dřeva.

Pracovní cyklus se skládá ze štěpkování dřevěné kulatiny (suchá borovice nebo překližky) dlouhé nejméně 1,5 m, která je na jednom konci zašpičatěná a která má průměr přibližně stejný, jako je maximální průměr, pro jaký je drtič/štěpkovač navržen a který je uveden v pokynech dodávaných odběrateli.

Doba měření/určení výsledné hladiny akustického výkonu

Doba měření končí, když v místě štěpkování již není žádný materiál, nesmí však přesáhnout 20 sekund. Jestliže jsou možné oboje provozní podmínky, zaznamená se vyšší naměřená hladina akustického výkonu.

51.   Sněhové frézy

a)    stroje na odklízení sněhu z pozemních komunikací

EN 17106-3-1:2021, bod 4.2

b)    ručně vedené sněhomety a sněhomety s vezoucí se obsluhou

52.   Pojízdné vysavače

Zkouška při zatížení

Pojízdný vysavač se zkouší za stacionárních podmínek. Motor a příslušenství jsou provozovány při otáčkách udávaných výrobcem pro provoz pracovního příslušenství. Sací zařízení je provozováno při maximálních otáčkách podle údajů výrobce. Sací zařízení je provozováno tak, aby byl jeho vnitřní tlak roven atmosférickému tlaku (0 % vakuum). Aerodynamický hluk proudu v sací hubici nesmí mít jakýkoliv vliv na výsledky měření.

Doba měření

Doba měření musí být nejméně 15 sekund.

53.   Věžové jeřáby

EN 14439:2006+A2:2009, bod 6.4.1

54.   Rýhovače

ISO 6393:2008

55.   Automíchače

EN 12609:2021, příloha B

56.   Čerpací stanice na vodu

EN ISO 20361:2019, EN ISO 20361:2019/A11:2020.

Použije se metoda měření podle této normy vycházející z normy EN ISO 3744:2010.

Doba měření musí být nejméně 15 sekund.

57.   Svařovací generátory

EN ISO 8528-10:2022

Použije se metoda měření podle této normy vycházející z normy EN ISO 3744:2010.

---

PŘÍLOHA IV

VZOR OZNAČENÍ SHODY CE A ÚDAJE O GARANTOVANÉ HLADINĚ AKUSTICKÉHO VÝKONU

Označení shody CE se skládá z iniciál „CE“ v tomto tvaru:

Pokud je označení CE zmenšeno nebo zvětšeno v závislosti na velikosti označovaného zařízení, musí být zachovány vzájemné poměry dané mřížkou na výše uvedeném obrázku. Jednotlivé části označení CE musí mít v podstatě stejný svislý rozměr, který nesmí být menší než 5 mm.

Údaj o garantované hladině akustického výkonu se musí skládat z jednočíselného údaje o garantované hladině akustického výkonu v dB, značky LWA a zobrazení (piktogramu) v tomto tvaru:

Jestliže se údaj v závislosti na velikosti zařízení zmenšuje nebo zvětšuje, musí být zachovány vzájemné poměry uvedené na obrázku. Vertikální rozměr by však pokud možno neměl být menší než 40 mm.

---

PŘÍLOHA V

INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY

---

PŘÍLOHA VI

INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY SPOJENÉ S POSOUZENÍM TECHNICKÉ DOKUMENTACE A PRAVIDELNOU KONTROLOU

1.

Tato příloha popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodů 2, 5 a 6 zajišťuje a prohlašuje, že dané zařízení splňuje požadavky této směrnice. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství opatří označením shody CE a údajem o garantované hladině akustického výkonu podle článku 11 každé jednotlivé zařízení a vypracuje písemné ES prohlášení o shodě podle článku 8.

2.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje technickou dokumentaci podle bodu 3 a uchovává ji po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního výrobku, aby byla dostupná příslušným vnitrostátním orgánům pro účely inspekce. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství může uchováváním technické dokumentace pověřit jinou osobu. V takovém případě však uvede jméno a adresu této osoby v ES prohlášení o shodě.

3.

Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody zařízení s požadavky této směrnice. Musí obsahovat alespoň tyto údaje: —  jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazený ve Společenství, —  popis zařízení, —  tovární značku, —  obchodní název, —  typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo, —  technické údaje vztahující se k identifikaci zařízení a posouzení jeho hlukových emisí, případně včetně schematického náčrtku a jakéhokoliv popisu nebo vysvětlení potřebného pro jejich pochopení, —  odkaz na tuto směrnici, —  technickou zprávu o měřeních hluku prováděných podle této směrnice, —  použité technické pomůcky a výsledky vyhodnocení nejistot vztahujících se ke garantované hladině akustického výkonu a způsobených odchylkami při výrobě.

4.	Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu vyráběných zařízení s technickou dokumentací podle bodů 2 a 3 a s požadavky této směrnice.

5.

Posuzování prováděné oznámeným subjektem před uvedením na trh Před uvedením první dodávky zařízení na trh nebo do provozu, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství předloží kopii technické dokumentace oznámenému subjektu, který si sám zvolí. Jestliže se vyskytnou pochybnosti o věrohodnosti technické dokumentace, oznámený subjekt o tom informuje příslušným způsobem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství a v případě potřeby provést nebo dát provést úpravy technické dokumentace nebo i zkoušky, pokud to považuje za nezbytné. Jakmile vydá oznámený subjekt zprávu potvrzující, že technická dokumentace splňuje požadavky této směrnice, může výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství opatřit zařízení označením CE a vypracovat ES prohlášení o shodě v souladu s články 11 a 8, za které nese plnou odpovědnost.

6.

Posuzování prováděné oznámeným subjektem během výroby Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství dále zapojí oznámený subjekt do vlastní výrobní fáze a zvolí pro to jeden z těchto postupů: —  oznámený subjekt provádí pravidelné kontroly, aby ověřil, zda je vyráběné zařízení ve shodě s technickou dokumentací a s technickými požadavky této směrnice, zejména se oznámený subjekt zaměří na: —  správné a úplné označování zařízení v souladu s článkem 11, —  vydávání ES prohlášení o shodě podle článku 8, —  použité technické pomůcky a výsledky vyhodnocení nejistot vztahujících se ke garantované hladině akustického výkonu a způsobených odchylkami při výrobě. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství umožní oznámenému subjektu volný přístup k veškeré interní technické dokumentaci na podporu tohoto postupu, ke skutečným výsledkům interních auditů a opravných opatření, která byla případně přijata. Pouze v případě, že výsledky výše uvedených kontrol nejsou uspokojivé, provede oznámený subjekt zkušební postupy pro měření hluku, které mohou být provedeny na základě jeho vlastního rozhodnutí a zkušeností zjednodušeně nebo kompletně v souladu s ustanoveními přílohy III pro příslušný typ zařízení; —  oznámený subjekt provádí nebo dá provést kontroly výrobků v náhodně zvolených intervalech. Oznámený subjekt odebere na místě odpovídající vzorek hotových výrobků, který musí být zkontrolován a podroben odpovídajícím zkušebním postupům pro měření hluku podle přílohy III, nebo rovnocenným zkouškám s cílem ověřit shodu výrobku s požadavky příslušné směrnice. Kontrola výrobku se musí týkat těchto hledisek: —  správného a úplného označení zařízení v souladu s článkem 11, —  vypracování ES prohlášení o shodě podle článku 8. V rámci obou postupů stanoví oznámený subjekt četnost kontrol na základě výsledků předešlých posouzení, podle potřeby sledování opravných opatření a dalších pokynů týkajících se četnosti kontrol, které mohou vyplývat z objemu roční výroby a z celkové spolehlivosti výrobce při zabezpečování garantovaných hodnot; zkoušky musí být provedeny nejméně jednou za tři roky. Jestliže se vyskytnou pochybnosti o věrohodnosti technické dokumentace nebo jejího respektování během výroby, je oznámený subjekt o tom příslušným způsobem informuje výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství. V těch případech, kdy kontrolované zařízení není v souladu s ustanoveními této směrnice, je oznámený subjekt informuje o tom členský stát, který ho oznámil.

---

PŘÍLOHA VII

OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU

1.

Tato příloha popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zajišťuje a prohlašuje, že zařízení, pro nějž byl vydán certifikát podle bodu 4, splňuje požadavky této směrnice. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství opatří zařízení označením CE a údajem o garantované hladině akustického výkonu podle článku 11 a vypracuje písemné ES prohlášení o shodě podle článku 8.

2.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ověření každého jednotlivého výrobku. Žádost musí obsahovat: —  jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, také jeho jméno a adresu, —  písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, —  technickou dokumentaci odpovídající níže uvedeným požadavkům: —  popis zařízení, —  obchodní název, —  typ, série a výrobní nebo sériové číslo, —  technické údaje vztahující se k identifikaci zařízení a posouzení jeho hlukových emisí, případně včetně schematického náčrtku a jakéhokoliv popisu nebo vysvětlení potřebného pro jejich pochopení, —  odkaz na tuto směrnici.

3.	Oznámený subjekt: —  přezkoumá, zda bylo zařízení vyrobeno v souladu s technickou dokumentací, —  dohodne se žadatelem místo, kde budou hlukové zkoušky podle této směrnice provedeny, —  provede nebo dá provést nezbytné hlukové zkoušky podle této směrnice.

4.	Jestliže zařízení splňuje ustanovení této směrnice, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát shody podle přílohy X této směrnice. Jestliže oznámený subjekt odmítne vydat certifikát shody, tuto skutečnost podrobně odůvodní.

5.	Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství spolu s technickou dokumentaci uchovává kopie certifikátů shody po dobu 10 let po uvedení zařízení na trh.

---

PŘÍLOHA VIII

KOMPLEXNÍ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI

1.

Tato příloha popisuje postup, kterým výrobce, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané zařízení splňuje požadavky této směrnice. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství opatří označením CE doplněným informacemi podle článku 11 každé zařízení a vypracuje písemné ES prohlášení o shodě podle článku 8.

2.	Výrobce zavede schválený systém zabezpečování jakosti pro návrh, výrobu, konečné posuzování a zkoušení výrobků podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4.

3.

Systém zabezpečování jakosti 3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému zabezpečování jakosti. Žádost musí obsahovat: —  všechny příslušné informace o předpokládané kategorii výrobků, včetně technické dokumentace ke všem zařízením připravovaným do výroby nebo vyráběných, která musí obsahovat alespoň tyto údaje: —  jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství, —  popis zařízení, —  tovární značku, —  obchodní název, —  typ, sérii a výrobní nebo sériové číslo, —  technické údaje vztahující se k identifikaci zařízení a posouzení jeho hlukových emisí, případně včetně schematického náčrtku a jakéhokoliv popisu nebo vysvětlení potřebného pro jejich pochopení, —  odkaz na tuto směrnici, —  technickou zprávu o měřeních hluku prováděných podle této směrnice, —  použité technické pomůcky a výsledky vyhodnocení nejistot vztahujících se ke garantované hladině akustického výkonu a způsobených odchylkami při výrobě, —  kopii ES prohlášení o shodě, —  dokumentaci systému zabezpečování jakosti. 3.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu výrobků s požadavky směrnic, které se na něj vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému zabezpečování jakosti musí umožňovat jednoznačné pochopení politiky jakosti a postupů jakosti, například programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. 3.3 Dokumentace systému zabezpečování jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis: —  cílů jakosti, organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení, týkajících se jakosti konstrukčního návrhu výrobku a samotného výrobku, —  technické dokumentace vypracované ke každému výrobku, která obsahuje, pokud se týká technické dokumentace podle bodu 3.1, minimálně údaje uvedené v tomto bodu, —  metod kontrol a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování výrobků spadajících do příslušné kategorie výrobků, —  odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, řízení a zabezpečování jakosti, —  kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, —  záznamů o jakosti, například protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd., —  prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti návrhu a výrobků a nad efektivním fungováním systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů zabezpečování jakosti, kterými se zavádí EN ISO 9001, se shoda s těmito požadavky předpokládá. V týmů auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním příslušné technologie výroby. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené změně systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém zabezpečování jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4.

ES dozor, za který odpovídá oznámený subjekt 4.1. Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.2. Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování, a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména: —  dokumentaci systému zabezpečování jakosti, —  záznamy o jakosti požadované v části systému zabezpečování jakosti týkající se návrhu, například výsledky analýz, výpočtů, zkoušek atd., —  záznamy o jakosti požadované v části systému zabezpečování jakosti týkající se výroby, například protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd. 4.3. Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu. 4.4. Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém zabezpečování jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce.

5.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu nejméně 10 let po vyrobení posledního zařízení: —  dokumentaci uvedenou v druhé odrážce bodu 3.1 této přílohy, —  aktualizaci uvedenou v druhém pododstavci bodu 3.4, —  rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v posledním pododstavci bodu 3.4 a v bodech 4.3 a 4.4.

6.	Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se vydaných a odňatých schválení systému jakosti.

---

PŘÍLOHA IX

MINIMÁLNÍ KRITÉRIA, KTERÁ MAJÍ ČLENSKÉ STÁTY BRÁT V ÚVAHU PŘI OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ

---

PŘÍLOHA X

OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU

VZOR CERTIFIKÁTU SHODY