2000/604/ES2000/604/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000 o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku
| Publikováno: | Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 28-31 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
| Přijato: | 29. září 2000 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 12. října 2000 | Nabývá účinnosti: | 12. října 2000 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. září 2000 o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, p.28) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 158 |
55 |
27.6.2003 |
||
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 29. září 2000
o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku
(2000/604/ES)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 209 této smlouvy,
s ohledem na stanovisko Komise,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Výbor pro hospodářskou politiku (dále jen „výbor“) byl zřízen rozhodnutím Rady 74/122/EHS ( 1 ). |
|
(2) |
Výbor vykonával všechny funkce až dosud přidělené Výboru pro konjunkturální politiku, který byl zřízen rozhodnutím Rady ze dne 9. března 1960 o koordinaci konjunkturálních politik členských států ( 2 ), Výboru pro rozpočtovou politiku, který by zřízen rozhodnutím Rady ze dne 8. května 1964 o spolupráci příslušných útvarů státní správy členských států v oblasti rozpočtové politiky ( 3 ), a Výboru pro střednědobou hospodářskou politiku, který byl zřízen rozhodnutím Rady ze dne 15. dubna 1964 o zřízení Výboru pro střednědobou hospodářskou politiku ( 4 ). |
|
(3) |
Výbor je uveden v článku 272 Smlouvy. |
|
(4) |
Stanovy výboru by měly přihlížet k novému institucionálnímu rámci vyplývajícím ze vstupu do třetí etapy hospodářské a měnové unie. Zdá se vhodné zachovat základní strukturu výboru a zároveň provést nezbytné úpravy pro zlepšení jeho fungování a přesněji popsat jeho úkoly. |
|
(5) |
Úkoly přidělenými výboru není dotčeno právo Komise podávat doporučení nebo zaujímat stanoviska k věcem, které jsou předmětem Smlouvy; |
|
(6) |
Zavedení eura zvyšuje potřebu úzce koordinovat hospodářské politiky a zajistit trvalou konvergenci hospodářské výkonnosti členských států. Podle usnesení Evropské rady ze dne 13. prosince 1997 o koordinaci hospodářských politik ve třetí etapě hospodářské a měnové unie ( 5 ) by zesílená koordinace hospodářských politik měla zahrnovat podrobné sledování makroekonomického vývoje v členských státech a strukturálních politik členských států na trzích práce, zboží a služeb, jakož i vývoje nákladů a cen, zejména pokud ovlivňují možnosti dosažení trvalého neinflačního růstu a tvorby pracovních příležitostí. |
|
(7) |
Hlavní směry hospodářských politik a postup mnohostranného dohledu stanovené v článku 99 Smlouvy jsou jádrem koordinace hospodářských politik. Aniž jsou dotčeny úkoly Hospodářského a finančního výboru, podporuje výbor vymezení těchto směrů a podílí se na postupu mnohostranného dohledu v oblastech uvedených v tomto rozhodnutí. |
|
(8) |
Na zasedání v Cardiffu dne 16. června 1998 uvítala Evropská rada rozhodnutí Rady ve složení pro hospodářství a finance (Ecofin) a ministrů, zasedajících v této Radě, ze dne 1. května 1998 ( 6 ) o zavedení zjednodušeného postupu pro sledování pokroku hospodářských reforem, a to při zachování zásady subsidiarity. |
|
(9) |
Usnesení Evropské rady, která se sešla ve dnech 3. a 4. června 1999, zahájilo proces makroekonomického dialogu na úrovni Společenství. Tento makroekonomický dialog je zaměřen na zlepšení vzájemného působení mezi vývojem mezd a makroekonomických politik. Evropská rada dospěla k závěru, že makroekonomický dialog na odborné úrovni by měl probíhat v pracovní skupině zřízené v rámci výboru ve spolupráci s Výborem pro zaměstnanost a trh práce a za účasti zástupců obou výborů (včetně Evropské centrální banky), Komise a Makroekonomické skupiny pro sociální dialog. Výbor by měl zejména organizovat účast zástupců vlád na dialogu na této úrovni. |
|
(10) |
Usnesení Evropské rady ze dne 16. června 1997 o růstu a zaměstnanosti ( 7 ) vyzývá k zesílené koordinaci hospodářských politik, aby byl doplněn postup upravený v nové hlavě Smlouvy o zaměstnanosti, a požaduje, aby Výbor pro zaměstnanost úzce spolupracoval s výborem. |
|
(11) |
Smlouva stanoví zřízení Hospodářského a finančního výboru. Úkoly Hospodářského a finančního výboru jsou obsaženy v čl. 114 odst. 2 Smlouvy. Stanovy Hospodářského a finančního výboru byly přijaty rozhodnutím Rady ze dne 31. prosince 1998 ( 8 ). Výbor by měl úzce spolupracovat s Hospodářským a finančním výborem, když je nápomocen Radě. |
|
(12) |
Smlouva požaduje zřízení Výboru pro zaměstnanost. I s tímto výborem se požaduje úzká spolupráce. |
|
(13) |
Popisem úkolů výboru nejsou dotčeny žádné případné budoucí právní předpisy o postupu mnohostranného dohledu ve smyslu čl. 99 odst. 5 Smlouvy. |
|
(14) |
členské státy, Komise a Evropská centrální banka by měly být ve výboru zastoupeny přiměřeným způsobem. Každý z nich by měl jmenovat dva členy. |
|
(15) |
Členové výboru by měli být jmenováni osobně a při výkonu svých povinností by se měli řídit obecnými zájmy Společenství. |
|
(16) |
Předseda výboru by měl být volen na období dvou let. Jeho funkční období by zpravidla nemělo být obnovitelné. Mělo by však být možné funkční období prodloužit, není-li jiný uchazeč o předsednictví. |
|
(17) |
Členstvím úředníků Evropské centrální banky a národních centrálních bank ve výboru není dotčen článek 108 Smlouvy, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Přijímají se stanovy Výboru pro hospodářskou politiku uvedeného v článku 272 Smlouvy.
Znění stanov je obsaženo v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Zrušuje se rozhodnutí 74/122/EHS.
Článek 3
Toto rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění.
PŘÍLOHA
STANOVY VÝBORU PRO HOSPODÁŘSKOU POLITIKU
ČÁST I
ÚKOLY VÝBORU
Článek 1
1. Aniž jsou dotčeny články 114 a 207 Smlouvy, účastní se Výbor pro hospodářskou politiku (dále jen „výbor“) přípravy práce Rady při koordinaci hospodářské politiky členských států a Společenství a radí Komisi a Radě.
2. Výbor se účastní přípravy práce Rady tím, že poskytuje hospodářské analýzy, metodická stanoviska a návrhy hospodářskopolitických doporučení, zejména v oblasti strukturálních politik zaměřených na zlepšení růstového potenciálu a zaměstnanosti ve Společenství. V tomto rámci se soustředí zejména na:
a) fungování trhu zboží, kapitálu, služeb a práce, včetně vývoje mezd, produktivity, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti,
b) roli a výkonnost veřejného sektoru, jakož i dlouhodobou stabilitu veřejných financí,
c) důsledky některých politik, například politik životního prostředí, výzkumu a vývoje, jakož i sociální soudržnosti, na hospodářství jako celek.
3. Ve výše zmíněných oblastech podporuje výbor, aniž jsou dotčeny články 114 a 207 Smlouvy, práci Rady zejména při vymezování hlavních směrů hospodářské politiky a podílí se na postupu mnohostranného dohledu podle čl. 99 odst. 3 Smlouvy. V této souvislosti sleduje výbor pravidelně hospodářské politiky jednotlivých zemí a zejména se zaměřuje na strukturální reformy v členských státech.
4. Aniž jsou dotčeny články 130 a 207 Smlouvy spolupracuje výbor s Radou na základě hlavy Smlouvy o zaměstnanosti.
5. Výbor podporuje Hospodářský a finanční výbor zejména tím, že zajišťuje sledování krátkodobého a střednědobého makroekonomického vývoje v členských státech a ve Společenství a že poskytuje analýzy a stanoviska především k metodickým hlediskům vzájemného působení strukturálních a makroekonomických politik a k vývoji mezd v členských státech a ve Společenství.
6. Výbor vytváří rámec pro makroekonomický dialog na odborné úrovni mezi zástupci výboru (včetně Evropské centrální banky), Hospodářského a finančního výboru, Komise a sociálních partnerů.
7. Podle článku 272 Smlouvy Komise konzultuje výbor o maximální míře zvýšení nepovinných výdajů ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.
Článek 2
Výbor zaujímá stanoviska na žádost Rady, Komise nebo Hospodářského a finančního výboru nebo z vlastního podnětu.
Článek 3
Výbor plní své úkoly při podávání zpráv Radě v úzké spolupráci s Hospodářským a finančním výborem. V rámci účasti na přípravě hlavních směrů hospodářské politiky podává výbor zprávu Hospodářskému a finančnímu výboru. Výbor koordinuje svou práci s Výborem pro zaměstnanost a s dalšími výbory a pracovními skupinami, které připravují práci Rady v oblastech své působnosti.
ČÁST II
SLOŽENÍ
Článek 4
1. Členské státy, Komise a Evropská centrální banka jmenují každý dva členy výboru.
2. Členové výboru jsou vybíráni z vyšších úředníků s vynikající způsobilostí v oblasti vymezování hospodářské a strukturální politiky.
Článek 5
Při plnění svých povinností se členové výboru řídí obecnými zájmy Společenství.
ČÁST III
PŘEDSEDA A SEKRETARIÁT
Článek 6
1. Výbor volí ze svých členů většinou hlasů svých členů předsedu a nejvýše tři místopředsedy na období dvou let. Dvouleté funkční období není zpravidla obnovitelné.
2. Předseda přenese své hlasovací právo na jiného člena své delegace.
Článek 7
Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, nahradí jej jeden z místopředsedů výboru.
Článek 8
1. Výboru je nápomocen sekretariát pod vedením tajemníka. Tajemníka a zaměstnance potřebné pro sekretariát zajistí Komise. Tajemníka jmenuje Komise po poradě s výborem. Tajemník a jeho zaměstnanci při výkonu své činnosti pro výbor jednají podle jeho pokynů.
2. Výdaje výboru se zahrnou do návrhu rozpočtových výdajů Komise.
ČÁST IV
JEDNÁNÍ
Článek 9
Stanoviska nebo zprávy se přijímají většinou členů, pokud se požaduje hlasování. Každý člen má jeden hlas. Pokud se však k otázkám, ke kterým může Rada následně přijmout rozhodnutí, podává rada nebo zaujímá stanovisko, mohou se členové centrálních bank a Komise plně účastnit jednání, ale neúčastní se hlasování. Výbor rovněž podá zprávu o menšinových nebo odlišných názorech vyjádřených v průběhu jednání.
Článek 10
Při zasedání výboru smějí hovořit zpravidla pouze jeho členové. Ve výjimečných případech může předseda schválit odlišnou úpravu.
Článek 11
Výbor může prostudování konkrétních otázek svěřit podvýborům nebo pracovním skupinám. Předsednictví těchto skupin se ujme člen výboru, který jím byl jmenován.
Článek 12
Výbor, podvýbory nebo pracovní skupiny si mohou přizvat na pomoc odborníky.
Článek 13
Výbor svolává předseda z vlastního podnětu nebo na žádost Rady, Komise nebo alespoň pěti členů.
Článek 14
1. Výbor zastupuje zpravidla předseda. Výbor jej může zejména pověřit, aby podal zprávy o jednáních a ústní připomínky ke stanoviskům a sdělením, která výbor vypracoval.
2. Předseda výboru je pověřen udržováním vztahů výboru s Evropským parlamentem, který je případně o práci výboru informován.
Článek 15
1. Jednání výboru jsou tajná, není-li rozhodnuto jinak Stejné pravidlo se uplatňuje na jednání podvýborů a pracovních skupin.
2. Zprávy nebo stanoviska připravená výborem jsou po jejich předání příjemci veřejně přístupná, ledaže existují naléhavé důvody pro jejich uchování v tajnosti.
Článek 16
Výbor přijme svůj jednací řád.
( 1 ) Úř. věst. L 63, 5.3.1974, s. 21.
( 2 ) Úř. věst. 31, 9.5.1960, s. 764/60.
( 3 ) Úř. věst. 77, 21.5.1964, s. 1205/64.
( 4 ) Úř. věst. 64, 22.4.1964, s. 1031/64.
( 5 ) Úř. věst. C 35, 2.2.1998, s. 1.
( 6 ) Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 28.
( 7 ) Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 3.
( 8 ) Úř. věst. L 5, 9.1.1999, s. 71.