87/217/EHSSměrnice Rady ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem (87/217/EHS)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	SMĚRNICE RADY ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem (87/217/EHS) (Úř. věst. L 085 28.3.1987, s. 40)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
M1	SMĚRNICE RADY 91/692/EHS ze dne 23. prosince 1991,	L 377	48	31.12.1991
►M2	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 807/2003 ze dne 14. dubna 2003	L 122	36	16.5.2003
►M3	ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/853 ze dne 30. května 2018,	L 150	155	14.6.2018

Ve znění:

A1

AKT o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie

C 241

21

29.8.1994

---

▼B

SMĚRNICE RADY

ze dne 19. března 1987

o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem

(87/217/EHS)

Článek 1

1.  Cílem této směrnice je stanovit opatření a doplnit již platná ustanovení s cílem předcházet a snížit znečištění azbestem v zájmu ochrany zdraví člověka a životního prostředí.

2.  Tato směrnice se použije aniž jsou dotčena ustanovení směrnice 83/477/EHS.

Článek 2

Pro účely této směrnice se:

produkt získaný počátečním drcením azbestové rudy;

činnosti, s kterými je spojeno nakládání s více než 100 kilogramy surového azbestu ročně a které se týkají:

činnosti jiné než je použití azbestu, při kterých se azbest uvolňuje do životního prostředí;

všechny látky nebo předměty definované v článku 1 směrnice 75/442/EHS ( 1 ).

Článek 3

1.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby emise azbestu do ovzduší, vypouštění azbestu do vodního prostředí a tuhý azbestový odpad byly, pokud je to možné, snižovány u zdroje a aby se jim předcházelo. Tato opatření by měla při používání azbestu zahrnovat používání nejlepší dosažitelné technologie nezvyšující náklady, popřípadě včetně recyklace nebo úprav.

2.  Požadavek uvedený v odstavci 1, podle něhož se ke snížení a zabránění emisí asbestu do ovzduší mají použít nejlepší dostupné technologie nezvyšující náklady, se použije u existujících závodů, přičemž se zohlední prvky stanovené v článku 13 směrnice 84/360/EHS.

Článek 4

1.  Členské státy přijmou, aniž je dotčen článek 3, opatření nezbytná k tomu, aby koncentrace azbestu emitovaná výduchy do ovzduší během používání azbestu nepřekročila mezní hodnotu 0,1 mg/m3 (miligramy azbestu na m3 vypouštěného vzduchu).

2.  Členské státy mohou závody, které emitují méně než 5 000 m3 celkových plynných emisí za hodinu, zbavit povinnosti stanovené v odstavci 1, když jsou emise azbestu do ovzduší za běžných pracovních podmínek vždy menší než 0,5 gramu za hodinu.

Bude-li tato výjimka použita, přijmou příslušné orgány členských států vhodná opatření, aby prahy uvedené v prvním pododstavci nebudou překročeny.

Článek 5

Členské státy přijmou opatření nezbytná opatření, aby

Pro tento účel:

Tyto limity se použijí v místě, kde odpadní vody opouštějí průmyslový závod;

Je však možné povolit vypouštění odpadních vod neobsahujících více než 30 gramů nerozpustných látek na m3 vody během běžného čištění nebo údržby zařízení.

Článek 6

1.  Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění pravidelných měření emisí do ovzduší a vypouštěných odpadních vod ze zařízení, pro něž se použijí mezní hodnoty uvedené v článcích 4 a 5.

2.  Pro kontrolu dodržování mezních hodnot uvedených v článcích 4 a 5 musí být metody pro odběr vzorků a analytické postupy a metody provedeny v souladu s postupy a metodami popsanými v příloze nebo s jinými postupy a metodami, které poskytují rovnocenné výsledky.

3.  Členské státy oznámí Komisi postupy a metody, které používají, spolu s informacemi potřebnými pro posouzení vhodnosti těchto postupů a metod. Na základě těchto informací Komise vykoná kontrolu rovnocennosti různých postupů a metod a předloží zprávu Radě do pěti let od oznámení této směrnice.

Článek 7

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby

Článek 8

Aniž je dotčena směrnice 78/319/EHS ( 2 ) naposledy pozměněná v roce 1985 aktem o přistoupení, členské státy přijmou nezbytná opatření, aby

Článek 9

Členský stát může v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvou s ohledem na ochranu zdraví a životního prostředí zavést opatření, která jsou přísnější než opatření této směrnice.

Článek 10

Pro přizpůsobení přílohy technickému pokroku je stanoven postup uvedený v článcích 11 a 12 a použije se při každé změně metod pro odběr vzorků a metod analýzy uvedených v příloze. Toto přizpůsobování nesmí vést k přímé ani nepřímé úpravě mezních hodnot uvedených v článcích 4 a 5.

Článek 11

Zřizuje se výbor pro přizpůsobování této směrnice vědeckému a technickému pokroku (dále jen „výbor“) složený z představitelů členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

▼M2 —————

▼M2

Článek 12

1.  Komisi je nápomocen výbor pro přizpůsobování této směrnice vědeckému a technickému pokroku.

2.  Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES ( 3 )

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

▼B

Článek 13

▼M3 —————

▼B

2.  V případě potřeby předloží Komise na základě vývoje znalostí v lékařství a technologického pokroku další návrhy s cílem předcházet a snižovat znečištění azbestem v zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

Článek 14

1.  Členské státy uvedou s výhradou odstavce 2 v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 1988. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2.  Členské státy přijmou a zveřejní opatření nezbytná pro dosažení souladu s články 4 a 5 co nejdříve a v každém případě nejpozději do 30. června 1991 pro závody vybudované nebo povolené před datem uvedeným v odstavci 1.

3.  Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 15

Tato směrnice je určena členským státům.

---

PŘÍLOHA

METODY ODBĚRU VZORKŮ A ANALÝZY

A.   VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

Referenční metodou analýzy pro stanovení množství celkových nerozpustných látek (filtrovatelné látky z nevysráženého vzorku) vyjádřených v mg/l je filtrace přes filtrační membránu 0,45 μm, sušení při 105 °C a vážení ( 4 ).

Vzorky musí být odebrány tak, aby byly reprezentativní pro vypouštění za období 24 hodin.

Toto měření se musí provádět s přesností ( 5 ) ±5 % a správností (5)  ±10 %.

B.   SPECIFIKACE, KTERÉ JE NUTNO DODRŽET PŘI VÝBĚRU METODY MĚŘENÍ EMISÍ DO OVZDUŠÍ

I.   Gravimetrická metoda

1.

Použije se gravimetrická metoda, kterou je možné měřit celková množství prachu emitovaného výduchy. Je nutné zohlednit koncentraci azbestu v prachu. Požaduje-li se měření koncentrace, změří nebo vyhodnotí se koncentrace azbestu v prachu. Kontrolní orgány rozhodnou o periodicitě těchto měření na základě charakteristik závodu a jeho produkce, ale zpočátku by to mělo být nejméně každých šest měsíců. Zjistí-li členský stát, že koncentrace se významně nemění, může se četnost měření snížit. Neprovádí-li se pravidelná měření, použije se pro celkové emise prachu mezní hodnota stanovená v článku 4 směrnice. Odběr vzorků se provádí před každým zředěním průtoku, který má být měřen.

2.	Odběr vzorků se musí provádět s přesností ±40 % a správností ±20 % mezní hodnoty. Mez detekce musí být 20 %. Pro kontrolu dodržení mezní hodnoty je nutné provést nejméně dvě měření za stejných podmínek.

3.	Provoz zařízení Měření je platné pouze probíhá-li odběr vzorků při běžné činnosti zařízení.

4.	Výběr místa odběru Odběr vzorků se musí uskutečňovat v místě s laminárním průtokem vzduchu. Je-li to možné, je nutné se vyhnout turbulenci a překážkám, které by mohly narušit průtok vzduchu.

5.	Změny požadované při odběru vzorků V potrubích se vytvoří vhodné otvory, v nichž probíhá odběr vzorků, a vybudují se potřebné plošiny.

6.

Měření, která je nutno uskutečnit před odběrem vzorků Před zahájením měření se nejprve musí změřit teplota, tlak a rychlost průtoku vzduchu v potrubí. Teplota a tlak vzduchu se obvykle měří v odběrné lince při běžných rychlostech průtoku. Za výjimečných podmínek je rovněž nutné změřit koncentraci vodních par, aby bylo možné opravit výsledky.

7.

Všeobecné požadavky na postup odběru vzorků Postup vyžaduje, aby se přefiltroval vzorek vzduchu z potrubí, kterým jsou vypouštěny emise azbestového prachu a změřil se obsah azbestu v prachu zadrženém na filtru. 7.1 Nejprve je třeba zkontrolovat, že odběrná linka je vzduchotěsná a že nedochází k únikům, které by mohly způsobit chyby při měření. Odběrnou hlavu je nutné pečlivě utěsnit a zapnout odběrné čerpadlo. Množství uniklého vzduchu by nemělo přesáhnout 1 % běžného odběrného průtoku. 7.2 Odběr vzorků se obvykle provádí za isokinetických podmínek. 7.3 Doba odběru vzorků závisí na typu procesu, který je monitorován, a na použité odběrní lince a doba odběru vzorků by měla být přiměřená pro shromáždění dostatečného množství materiálu pro vážení. Měla by být reprezentativní pro celý proces, který je monitorován. 7.4 Není-li filtr odběrné linky v bezprostřední blízkosti odběrné hlavy, je důležité shromáždit materiál uložený v odběrné sondě. 7.5 Odběrná hlava a počet míst odběru se stanoví v souladu s přijatými národními normami.

8.	Typ odběrného filtru 8.1 Zvolí se filtr vhodný z hlediska techniky použité analýzy. Pro gravimetrickou metodu jsou preferovány filtry ze skleněných vláken. 8.2 Požaduje se minimální filtrační účinnost 99 %, které je definována odkazem na DOP test používající aerosol s částicemi o průměru 0,3 μm.

9.	Vážení 9.1 Použijí se vhodné váhy s vysokou přesností. 9.2 Aby se dosáhlo požadované správnosti vážení, je důležitá pečlivá temperace filtrů na laboratorní teplotu před odběrem vzorků a po něm.

10.

Vyjádření výsledků Kromě naměřených údajů se ve výsledcích uvedou údaje o teplotě, tlaku a průtoku, stejně jako všechny relevantní informace, jakými jsou např. jednoduchý nákres zobrazující umístění míst odběru, rozměry potrubí, odebrané objemy a metody výpočtu použité k získání výsledků. Tyto výsledky se vyjádří při běžné teplotě (273 K) a tlaku (101,3 kPa).

II.   Metoda počítání vláken

Použijí-li se pro kontrolu dodržování mezní hodnoty podle článku 4 směrnice, s výhradou ustanovení čl. 6 odst. 3 směrnice, postupy počítání vláken, je možné použít přepočítací faktor, podle kterého dvě vlákna/ml odpovídají 0,1 mg/m3 azbestu.

Pro účely této směrnice se vláknem rozumí každý předmět s délkou větší než 5 μm, šířkou menší než 3 μm, který má poměr délky k šířce větší než 3/1, a je počitatelný pod optickým mikroskopem s fázovým kontrastem při použití evropské referenční metody stanovené v příloze I směrnice 83/477/EHS.

Metoda počítání vláken musí splňovat následující specifikace:

Kontrolní orgány rozhodnou o periodicitě těchto měření na základě charakteristik závodu a jeho produkce, ale zpočátku by to mělo být nejméně každých šest měsíců. Neprovádí-li se pravidelná měření, použije se pro celkové emise prachu mezní hodnota stanovená v článku 4 směrnice.

Odběr vzorků se provádí před každým zředěním průtoku, který má být měřen.

Měření je platné, pouze probíhá-li odběr vzorků při běžné činnosti zařízení.

Odběr vzorků se musí uskutečňovat v místě s laminárním průtokem vzduchu. Je-li to možné, je nutné se vyhnout turbulenci a překážkám, které by mohly narušit průtok vzduchu.

V potrubích se vytvoří vhodné otvory, v nichž probíhá odběr vzorků, a vybudují se potřebné plošiny.

Před zahájením měření se nejprve musí změřit teplota, tlak a rychlost průtoku vzduchu v potrubí. Teplota a tlak vzduchu se obvykle měří v odběrné lince při běžných rychlostech průtoku. Za výjimečných podmínek je rovněž nutné změřit koncentraci vodních par, aby bylo možné opravit výsledky.

Postup vyžaduje, aby se přefiltroval vzorek vzduchu z potrubí, kterým jsou vypouštěny emise azbestového prachu a změřila se počitatelná vlákna azbestu v prachu zadrženém na filtru.

Metoda počítání vláken musí odpovídat evropské referenční metodě stanovené v příloze I směrnice 83/477/EHS.

Kromě naměřených údajů se ve výsledcích uvedou údaje o teplotě, tlaku a průtoku, stejně jako všechny relevantní informace, jakými jsou např. jednoduchý nákres zobrazující umístění míst odběru, rozměry potrubí, odebrané objemy a metody výpočtu použité k získání výsledků. Tyto výsledky se vyjádří při běžné teplotě (273 K) a tlaku (101,3 kPa).

---

( 1 ) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 47.

( 2 ) Úř. věst. L 84, 31.3.1978, s. 43.

( 3 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 4 ) Viz příloha III směrnice 82/883/EHS (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 1).

( 5 ) Tyto pojmy jsou definovány v článku 2 směrnice 79/869/EHS (Úř. věst. L 271, 29.10.1979, s. 44) ve znění směrnice 81/855/EHS (Úř. věst. L 319, 7.11.1981, s. 16).