(EHK OSN) č. 58Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 58 – Jednotná ustanovení pro schvalování: I.Zařízení na ochranu proti podjetí zezadu (RUPD)II.Vozidel z hlediska montáže zařízení RUPD schváleného typuIII.Vozidel z hlediska jejich ochrany proti podjetí zezadu (RUP) [2019/272]

Publikováno: Úř. věst. L 49, 20.2.2019, s. 1-23 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. února 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 18. června 2016 Nabývá účinnosti: 18. června 2016
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Pouze původní texty EHK OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 58 – Jednotná ustanovení pro schvalování:

I.

Zařízení na ochranu proti podjetí zezadu (RUPD)

II.

Vozidel z hlediska montáže zařízení RUPD schváleného typu

III.

Vozidel z hlediska jejich ochrany proti podjetí zezadu (RUP) [2019/272]

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

sérii změn 03 předpisu – datum vstupu v platnost: 18. června 2016

OBSAH

PŘEDPIS

1.

Oblast působnosti

2.

Obecné požadavky

3.

Definice společné pro části I, II a III

ČÁST I.   SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍ RUPD

4.

Definice

5.

Žádost o schválení

6.

Schválení

7.

Požadavky

8.

Shodnost výroby

9.

Postihy za neshodnost výroby

10.

Změna a rozšíření schválení typu zařízení RUPD

11.

Definitivní ukončení výroby

12.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů

ČÁST II.   SCHVÁLENÍ VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE ZAŘÍZENÍ RUPD SCHVÁLENÉHO TYPU

13.

Definice

14.

Žádost o schválení

15.

Schválení

16.

Požadavky na montáž schváleného zařízení RUPD

17.

Shodnost výroby

18.

Postihy za neshodnost výroby

19.

Změna a rozšíření schválení typu vozidla

20.

Definitivní ukončení výroby

21.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů

ČÁST III.   SCHVÁLENÍ VOZIDLA Z HLEDISKA JEHO OCHRANY PROTI PODJETÍ ZEZADU (RUP)

22.

Definice

23.

Žádost o schválení

24.

Schválení

25.

Požadavky na ochranu proti podjetí zezadu (RUP)

26.

Shodnost výroby

27.

Postihy za neshodnost výroby

28.

Změna a rozšíření schválení typu vozidla

29.

Definitivní ukončení výroby

30.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů

ČÁST IV.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

31.

Přechodná ustanovení

PŘÍLOHY

1.

Sdělení (Část I)

2.

Sdělení (Část II)

3.

Sdělení (Část III)

4.

Uspořádání značek schválení

5.

Zkušební podmínky a postupy

6.

Zvláštní vozidla

7.

Požadavky na různé kategorie vozidel

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

1.1.   Tento předpis se vztahuje na:

1.1.1.

ČÁST I: zařízení RUPD, která jsou určena k montáži na vozidla kategorií M, N a O (1);

1.1.2.

ČÁST II: montáž zařízení RUPD, jejichž typ byl schválen podle části I tohoto předpisu, na vozidla kategorií M, N a O (1);

1.1.3.

ČÁST III: vozidla kategorií M, N a O (1) vybavená zařízením RUPD, které nebylo schváleno samostatně podle části I tohoto předpisu, nebo vozidla konstruovaná a/nebo vybavená tak, že jejich konstrukční části mohou být považovány za zcela nebo částečně plnící funkci zařízení RUPD;

1.1.4.

vozidla kategorií M1, M2, M3, N1, O1 a O2 (1) z důvodu ochrany proti podjetí zezadu.

1.2.   Tento předpis se nevztahuje na:

1.2.1.

tahače návěsů;

1.2.2.

přípojná vozidla speciálně konstruovaná a vyrobená pro dopravu velmi dlouhých, nedělitelných nákladů, jako jsou dřevěné klády, ocelové nosníky atd.;

1.3.   vozidla, u nichž je jakékoli zařízení RUPD (např. pevné, odnímatelné, skládací, seřiditelné atd.) neslučitelné s jejich použitím na dopravních komunikacích, mohou být částečně či zcela vyňata z působnosti tohoto předpisu, a to na základě rozhodnutí schvalovacího orgánu.

2.   OBECNÉ POŽADAVKY

2.1.   Všechna vozidla musí být konstruována a/nebo vybavena tak, aby po celé jejich šířce byla zajištěna účinná ochrana proti podjetí vozidel uvedených v bodě 1 tohoto předpisu v případě nárazu vozidel kategorie M1 a N1 zezadu (2).

2.2.   Vozidlo se zkouší za podmínek uvedených v příloze 5 bodě 2.

2.3.   U jakéhokoli vozidla kategorií M1, M2, M3, N1, O1 nebo O2 se výše uvedená podmínka pokládá za splněnou, jestliže:

a)

vozidlo splňuje stejné podmínky, které jsou uvedeny v části II nebo části III, nebo

b)

jestliže světlá výška zadní části nenaloženého vozidla není větší než 550 mm v šířce, která není menší než šířka zadní nápravy o více než 100 mm na obou stranách (nepočítaje vyboulení pneumatik těsně u vozovky), nebo

c)

jestliže u vozidel kategorií O1 a O2, kde pneumatiky o více než polovinu své šířky přečnívají karoserii (nepočítaje kryty kol) nebo podvozek (chybí-li karoserie), světlá výška zadní části nenaloženého vozidla není větší než 550 mm v šířce, která není ani na jedné straně menší než 100 mm odečtených od vzdálenosti měřené mezi nejvnitřnějšími body pneumatik (nepočítaje vyboulení pneumatik těsně u vozovky).

Je-li zadních náprav více, použije se šířka nejširší zadní nápravy.

Požadavky bodu 2.3 písm. b) a c) musí být splněny alespoň v přímce:

a)

do vzdálenosti nejvýše 450 mm od zadního okraje vozidla;

b)

s přerušeními v celkové délce nepřekračující 200 mm.

2.4.   U jakéhokoli vozidla kategorie G se výše stanovená podmínka pro světlou výšku pokládá za splněnou, pokud zadní nájezdový úhel (ISO 612:1978) nepřekročí:

a)

10° u vozidel kategorií M1G a N1G;

b)

20° u vozidel kategorií M2G a N2G a

c)

25° u vozidel kategorií M3G a N3G

v šířce, která není menší než šířka zadní nápravy o více než 100 mm na obou stranách (nepočítaje vyboulení pneumatik těsně u vozovky).

Je-li zadních náprav více, použije se šířka nejširší nápravy. Požadavky písmen a) až c) tohoto bodu musí být splněny alespoň v přímce:

a)

do vzdálenosti nejvýše 450 mm od zadního okraje vozidla;

b)

s přerušeními v celkové délce nepřekračující 200 mm.

3.   DEFINICE SPOLEČNÉ PRO ČÁSTI I, II A III

3.1.   Pro účely tohoto předpisu se použijí tyto definice:

3.1.1.

„Hmotností bez nákladu“ se rozumí hmotnost vozidla v provozním stavu, bez cestujících a bez nákladu, avšak s plným stavem paliva, chladicí kapaliny, maziva, s nářadím a náhradním kolem (poskytuje-li je výrobce vozidla jako standardní vybavení).

3.1.2.

„Maximální hmotností“ se rozumí technicky přípustná hmotnost podle prohlášení výrobce vozidla (tato hmotnost může být vyšší než „maximální přípustná hmotnost“ stanovená vnitrostátním orgánem).

3.1.3.

„Zařízení RUPD“ se obvykle skládá z příčníku a spojů k podélníkům rámu podvozku nebo k jiným konstrukčním součástem vozidla.

3.1.4.

„Samostatnou kabinou“ se rozumí kabina připevněná k rámu vozidla zvláštními spoji, která nesdílí žádnou společnou část s nákladním prostorem.

ČÁST I.   SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍ RUPD

4.   DEFINICE

4.1.   Pro účely části I tohoto předpisu se použijí tyto definice:

4.1.1.

„Schválením zařízení RUPD“ se rozumí schválení typu zařízení RUPD z hlediska požadavků stanovených v bodě 7.

4.1.2.

„Typem zařízení RUPD“ se rozumí zařízení RUPD, která se neliší v podstatných ohledech, jako je tvar, rozměry, připevnění, materiály a označení uvedená v bodě 5.2.2.

5.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

5.1.   Žádost o schválení zařízení RUPD podává výrobce takového zařízení nebo jeho řádně pověřený zástupce.

5.2.   K žádosti musí být pro každý typ zařízení RUPD přiloženo následující:

5.2.1.

dokumentace v trojím vyhotovení obsahující popis technických vlastností zařízení RUPD: jeho rozměry, tvar, konstrukční materiály a postup při jeho montáži;

5.2.2.

vzorek typu zařízení RUPD: na všech hlavních konstrukčních částech vzorku musí být zřetelně a nesmazatelně vyznačen název nebo obchodní značka žadatele a označení typu.

5.3.   Zařízení RUPD představující typ, který má být schválen, se předá technické zkušebně odpovědné za provádění schvalovacích zkoušek.

5.4.   Před udělením schválení typu ověří schvalovací orgán existenci vyhovujících opatření pro zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

6.   SCHVÁLENÍ

6.1.   Schválení typu zařízení RUPD se udělí, jestliže zařízení RUPD předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 7.

6.2.   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. První dvě číslice (v současnosti 03, což odpovídá sérii změn 03) označují sérii změn zahrnujících poslední významné technické změny tohoto předpisu platné v době, kdy bylo schválení vydáno. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu zařízení na ochranu proti podjetí zezadu.

6.3.   Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí schválení typu zařízení RUPD podle tohoto předpisu bude sděleno smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

6.4.   Na každé zařízení RUPD, které je shodné s typem zařízení RUPD schváleným podle tohoto přepisu, se viditelně a na snadno přístupném místě stanoveném ve formuláři schválení umístí mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

6.4.1.

kružnice s vepsaným písmenem „E“ následovaným rozlišovacím číslem země, jež schválení udělila (3);

6.4.2.

čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu, vpravo od kružnice předepsané v bodě 6.4.1.

6.5.   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

6.6.   V příloze 4 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení.

7.   POŽADAVKY

7.1.   Výška průřezu příčníku musí činit alespoň 120 mm. Boční okraje příčníku nesmí být zahnuty dozadu nebo mít ostrý vnější okraj; tato podmínka je splněna, jsou-li boční okraje příčníku vně zaobleny s poloměrem zaoblení nejméně 2,5 mm.

U zařízení RUPD určeného k montáži na vozidla kategorií M, N1, N2 s maximální hmotností nepřevyšující 8 t, O1, O2, na vozidla kategorie G a na vozidla vybavená zvedací plošinou musí výška průřezu příčníku činit alespoň 100 mm.

7.2.   Zařízení RUPD smí být konstruováno tak, aby mohlo být nastaveno v několika polohách v zadní části vozidla. V takovém případě musí být zaručen způsob zajištění v provozní poloze tak, aby byla vyloučena jakákoli neúmyslná změna polohy. Síla, kterou musí obsluha za účelem změny polohy zařízení působit, nesmí přesáhnout 40 daN.

Na zařízení RUPD, které je konstruováno tak, aby mohlo být nastaveno v několika polohách v zadní části vozidla, musí být připevněn štítek buď se symbolem (symboly), nebo v jazyce (jazycích) země, v níž se zařízení prodává, informující obsluhu o standardní poloze zařízení RUPD pro zajištění účinné ochrany proti podjetí zezadu.

Minimální rozměr štítku: 60 × 120 mm

7.3.   Zařízení RUPD musí mít přiměřenou odolnost vůči silám působícím rovnoběžně s podélnou osou vozidla. (Ta musí být prokázána v souladu se zkušebním postupem a zkušebními podmínkami uvedenými v příloze 5 tohoto předpisu.) Maximální vodorovná deformace zařízení RUPD naměřená během působení zkušebních sil uvedených v příloze 5 a po něm musí být zaznamenána ve sdělení o schválení typu (příloha 1 bod 8).

7.4.   U vozidel, která mají v zadní části namontovánu zvedací plošinu, může být zařízení proti podjetí přerušeno pro účely tohoto mechanismu. V takovém případě se použijí tyto zvláštní požadavky:

7.4.1.

Maximální boční vzdálenost mezi prvky zařízení proti podjetí a prvky zvedací plošiny, které procházejí místem přerušení, když je plošina v provozu, a kvůli kterým je přerušení nezbytné, nesmí převyšovat 2,5 cm.

7.4.2.

Jednotlivé prvky zařízení na ochranu proti podjetí, včetně vnějších prvků případného zvedacího mechanismu, musí mít v každém případě účinnou povrchovou plochu nejméně 420 cm2.

7.4.3.

U příčníků s výškou průřezu menší než 120 mm musí mít jednotlivé prvky zařízení na ochranu proti podjetí, včetně vnějších prvků případného zvedacího mechanismu, v každém případě účinnou povrchovou plochu nejméně 350 cm2.

7.4.4.

V případě vozidel o šířce menší než 2 000 mm a v případech, kdy není možné splnit požadavky bodů 7.4.2 a 7.4.3, může být účinná povrchová plocha menší, za podmínky, že jsou dodržena kritéria odolnosti.

8.   SHODNOST VÝROBY

Postupy pro shodnost výroby musí být v souladu s postupy stanovenými v harmonogramu 1 k dohodě z roku 1958 (E/ECE/TRANS/505/Rev.3), přičemž musí být splněny tyto požadavky:

8.1.

Každé zařízení na ochranu proti podjetí zezadu schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v bodě 7.

8.2.

Schvalovací orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit metody kontroly shodnosti používané v každém výrobním zařízení. Obvykle se tato ověření provádějí jednou za dva roky.

9.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1.   Nejsou-li splněny výše stanovené požadavky nebo nevyhovělo-li zařízení na ochranu proti podjetí zezadu zkoušce stanovené v příloze 5, může být schválení udělené z hlediska typu zařízení RUPD podle tohoto předpisu odejmuto.

9.2.   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

10.   ZMĚNA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU ZAŘÍZENÍ RUPD

10.1.   Každá změna typu zařízení RUPD se musí oznámit schvalovacímu orgánu, který typ zařízení RUPD schválil. Schvalovací orgán pak může buď:

10.1.1.

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že zařízení RUPD nadále splňuje požadavky, nebo

10.1.2.

požadovat od technické zkušebny odpovědné za provedení zkoušek nový zkušební protokol.

10.2.   Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením změn se rozešle stranám dohody, které uplatňují tento předpis, podle postupu uvedeného v bodě 6.3.

10.3.   Schvalovací orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí tomuto rozšíření pořadové číslo a informuje o něm ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

11.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení přestane zcela vyrábět typ zařízení na ochranu proti podjetí zezadu, který byl schválen v souladu s tímto předpisem, oznámí tuto skutečnost schvalovacímu orgánu, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení podá uvedený orgán zprávu o ukončení výroby ostatním smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

12.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ

Smluvní stany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek, jakož i názvy a adresy schvalovacích orgánů, které schválení udělují a jimž se zasílají formuláře potvrzující udělení nebo odmítnutí nebo rozšíření nebo odnětí schválení vydané v jiných zemích.

ČÁST II.   SCHVÁLENÍ VOZIDLA Z HLEDISKA MONTÁŽE ZAŘÍZENÍ RUPD SCHVÁLENÉHO TYPU

13.   DEFINICE

13.1.   Pro účely části II tohoto předpisu se použijí tyto definice:

13.1.1.

„Schválením vozidla“ se rozumí schválení typu vozidla z hlediska montáže zařízení RUPD schváleného typu v souladu s částí I tohoto předpisu.

13.1.2.

„Typem vozidla“ se rozumí vozidla, která se neliší v těchto podstatných ohledech:

 

šířka zadní nápravy;

 

konstrukce, rozměry, tvar, výška zadní části vozidla nad vozovkou a vlastnosti zavěšení, pokud mají význam z hlediska požadavků uvedených v bodě 19 tohoto předpisu;

 

schválené zařízení RUPD, které je na vozidlo namontováno.

13.2.   Další definice použitelné pro tuto část II jsou uvedeny v bodě 3 tohoto předpisu.

14.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

14.1.   Žádost o schválení typu vozidla z hlediska montáže zařízení RUPD schváleného typu podává výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

14.2.   K žádosti musí být přiloženy níže uvedené dokumenty ve trojím vyhotovení a tyto náležitosti:

14.2.1.

Výkresy vozidla, které v souladu s kritérii stanovenými v bodě 13.1.2 tohoto předpisu znázorňují typ vozidla z boku a zezadu s vyznačením umístění schváleného (schválených) zařízení RUPD a konstrukční detaily prvků jeho (jejich) připevnění k podvozku vozidla.

14.2.2.

Maximální hmotnost vozidla.

14.2.3.

Seznam zařízení RUPD, která jsou určena k montáži do vozidla.

14.2.4.

Na žádost schvalovacího orgánu se rovněž dodá formulář sdělení o schválení typu každého zařízení RUPD (tj. příloha 1 tohoto předpisu).

14.3.   Vozidlo představující typ, který má být schválen, a na nějž je namontováno schválené zařízení RUPD, se předá technické zkušebně odpovědné za provádění schvalovacích zkoušek.

14.3.1.   Ke zkouškám může být přijato vozidlo, které nemá všechny konstrukční části příslušející k typu, za předpokladu, že žadatel může ke spokojenosti schvalovacího orgánu prokázat, že nepřítomnost daných konstrukčních částí nemá vliv na výsledky zkoušek z hlediska požadavků tohoto předpisu.

14.4.   Před udělením schválení typu ověří schvalovací orgán existenci vyhovujících opatření pro zajištění účinných kontrol shodnosti výroby.

15.   SCHVÁLENÍ

15.1.   Schválení typu vozidla se udělí, jestliže je vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu vybaveno schváleným typem zařízení RUPD, splňuje požadavky bodu 16 a bylo přezkoušeno na základě podmínek uvedených v bodě 2.2.

15.2.   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. První dvě číslice (v současnosti 03, což odpovídá sérii změn 03) označují sérii změn zahrnujících poslední významné technické změny tohoto předpisu platné v době, kdy bylo schválení vydáno. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

15.3.   Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu bude sděleno smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

15.4.   Na každém vozidle shodném s typem schváleným podle tohoto předpisu musí být na nápadném a snadno přístupném místě, jež je stanoveno ve schvalovacím formuláři, umístěna mezinárodní značka schválení sestávající z:

15.4.1.

kružnice s vepsaným písmenem „E“ následovaným rozlišovacím číslem země, jež schválení udělila (4);

15.4.2.

čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu, vpravo od kružnice předepsané v bodě 15.4.1.

15.5.   Vyhovuje-li vozidlo typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, není třeba symbol předepsaný v bodě 15.4.1 opakovat; v takovém případě se čísla předpisů a čísla schválení a další symboly všech předpisů, podle nichž bylo uděleno schválení v zemi, která schválení podle tohoto předpisu udělila, umístí ve svislých sloupcích napravo od symbolu uvedeného v bodě 15.4.1.

15.6.   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

15.7.   Značka schválení se umístí v blízkosti štítku nebo přímo na štítek s údaji o vozidle, kterým vozidlo opatřil výrobce.

15.8.   V příloze 4 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení.

16.   POŽADAVKY NA MONTÁŽ SCHVÁLENÉHO ZAŘÍZENÍ RUPD

16.1.   U vozidel kategorií N2 s maximální hmotností převyšující 8 t, N3, O3 a O4 nesmí světlá výška měřená ke spodnímu okraji zařízení na ochranu proti podjetí zezadu přesáhnout (ani když je vozidlo nenaložené):

a)

450 mm u motorových vozidel a přípojných vozidel s hydraulicko-pneumatickým, hydraulickým nebo pneumatickým odpružením nebo zařízením pro automatické vyvažování podle zátěže. V každém případě se za vyhovující požadavkům považuje zadní nájezdový úhel do 8° podle normy ISO 612:1978 s maximální světlou výškou 550 mm;

b)

500 mm nebo zadní nájezdový úhel 8° podle normy ISO 612:1978, podle toho, která hodnota je menší, u jiných vozidel, než jsou vozidla uvedená v písmenu a). V každém případě se za vyhovující požadavkům považuje zadní nájezdový úhel do 8° podle normy ISO 612:1978 s maximální světlou výškou 550 mm.

Tento požadavek se vztahuje na celou šířku motorového vozidla nebo přípojného vozidla a musí být zajištěno, aby výška nad vozovkou v bodech působení zkušebních sil působících na zařízení v souladu s částí I tohoto předpisu a zaznamenaných ve formuláři sdělení o schválení typu (příloha 1 bod 7) nepřesáhla hodnoty uvedené v písmenech a) a b), zvýšené o polovinu minimální výšky průřezu požadované pro příčník zařízení RUPD.

Tento požadavek na výšku pro působení zkušebních sil se upraví podle světlé výšky upravené v důsledku ustanovení pro zadní nájezdový úhel uvedených výše.

16.2.   U vozidel kategorií M, N1, N2 s maximální hmotností nepřevyšující 8 t, O1 a O2 nesmí světlá výška měřená ke spodnímu okraji zařízení na ochranu proti podjetí zezadu přesáhnout 550 mm po celé jeho šířce (ani když je vozidlo nenaložené) a musí být splněna podmínka, že výška nad vozovkou v bodech působení zkušebních sil působících na zařízení v souladu s částí I tohoto předpisu a zaznamenaných ve formuláři sdělení o schválení typu (příloha 1 bod 7) nepřesahuje 600 mm.

16.3.   Šířka zařízení na ochranu proti podjetí zezadu nesmí být v žádném bodě větší než šířka zadní nápravy měřená mezi vnějšími okraji kol, nepočítaje vyboulení pneumatik těsně u vozovky, a nesmí být ani na jedné straně kratší o více než 100 mm. V případě, že se zařízení nachází v karoserii nebo je součástí karoserie vozidla, která je sama o sobě širší než zadní náprava, nepoužije se požadavek, že šířka zařízení RUPD nesmí přesáhnout šířku zadní nápravy. Nicméně u vozidel kategorií O1 a O2, kde pneumatiky o více než polovinu své šířky přečnívají karoserii (nepočítaje kryty kol) nebo podvozek (chybí-li karoserie), nesmí být šířka zařízení RUPD ani na jedné straně menší než 100 mm odečtených od vzdálenosti měřené mezi nejvnitřnějšími body pneumatik (nepočítaje vyboulení pneumatik těsně u vozovky). Je-li zadních náprav více, bere se v úvahu šířka nejširší zadní nápravy. Kromě toho musí být ověřeny a do formuláře sdělení o schválení typu zaznamenány požadavky stanovené v příloze 5 bodech 3.1.2 a 3.1.3 týkající se vzdálenosti bodů působení zkušebních sil od vnějších okrajů zadních kol (příloha 1 bod 7).

16.4.   U vozidel kategorií M, N1, N2 s maximální hmotností nepřevyšující 8 t, O1 a O2 musí být zařízení namontováno tak, aby vodorovná vzdálenost mezi zadní částí příčníku zařízení a krajním zadním bodem na zadním okraji vozidla, včetně jakékoli zvedací plošiny, nepřekročila hodnotu 400 mm, od níž se odečte největší celková deformace včetně plastické a pružné deformace (bod 7.3 části I), naměřená a zaznamenaná v průběhu zkoušky v každém bodě působení zkušebních sil (příloha 1 bod 8) během schvalování typu zařízení na ochranu proti podjetí zezadu v souladu s ustanoveními části I tohoto předpisu a zaznamenaná ve formuláři sdělení o schválení typu. Všechny části vozidla, které jsou výše než 2 m nad vozovkou při každém stavu naložení, se z měření této vzdálenosti vyloučí.

Pro vozidla kategorie N2 s maximální hmotností převyšující 8 t, N3 a vozidla kategorií O3 a O4, která jsou vybavena zvedací plošinou nebo jsou konstruována jako vyklápěcí přípojné vozidlo, se použije tentýž požadavek jako výše; avšak u vozidel těchto kategorií nesmí vodorovná vzdálenost přesáhnout 300 mm, měřeno vůči zadní straně příčníku před působením zkušebních sil.

U vozidel kategorií O3 a O4 bez zvedací plošiny, která nejsou konstruována jako vyklápěcí přípojné vozidlo, se maximální vodorovné vzdálenosti zkrátí na 200 mm před působením zkušebních sil a 300 mm, od nichž se odečte největší celková deformace včetně plastické a pružné deformace (bod 7.3 části I), naměřená a zaznamenaná v průběhu zkoušky v každém bodě působení zkušebních sil (příloha 1 bod 8).

V každém případě platí, že výčnělky nesouvisející se strukturou, jako jsou koncová světla a výčnělky o velikosti menší než 50 mm v každém směru, například pryžové nárazníky, odolné nárazníky, závěsy a zámky, se z určování krajního zadního bodu na zadním okraji vyloučí.

Před použitím zkušebních sil činí maximální přípustná vodorovná vzdálenost jediného, segmentovaného nebo nakloněného příčníku zařízení RUPD 100 mm mezi zadní stranou příčníku měřenou v bodě nejvíce vpředu a zadní stranou příčníku měřenou v bodě nejvíce vzadu, měřeno v podélné rovině vozidla.

16.5.   Zařízení se namontuje tak, aby po použití zkušebních sil uvedených v příloze 5 u vozidel kategorií N2 s maximální hmotností převyšující 8 t, N3, O3 a O4 maximální světlá výška zařízení na ochranu proti podjetí zezadu v žádném bodě nepřekročila o více než 60 mm hodnotu před zkouškou (ani když je vozidlo nenaložené). U vozidel, jejichž zadní nájezdový úhel činí až 8° (bod 16.1), nesmí být maximální světlá výška větší než 600 mm.

16.6.   Maximální hmotnost typu vozidla, pro které se podává žádost o schválení, nesmí překročit hodnotu uvedenou ve formuláři sdělení o schválení typu pro každé schválené zařízení RUPD určené k montáži na dané vozidlo.

16.7.   Vzhledem k ustanovením bodu 7.2 musí být štítek u seřiditelných zařízení RUPD umístěn zřetelně a trvale viditelně na místě řidiče nebo na zadní části vozidla v blízkosti zařízení RUPD na místě, které je snadno viditelné.

17.   SHODNOST VÝROBY

Postupy pro shodnost výroby musí být v souladu s postupy stanovenými v harmonogramu 1 k dohodě z roku 1958 (E/ECE/TRANS/505/Rev.3), přičemž musí být splněny tyto požadavky:

17.1.

Každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v bodě 16.

17.2.

Schvalovací orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit metody kontroly shodnosti používané v každém výrobním zařízení. Obvykle se tato ověření provádějí jednou za dva roky.

18.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

18.1.   Schválení typu udělené pro typ vozidla podle tohoto předpisu může být odejmuto, pokud nejsou splněny výše uvedené požadavky.

18.2.   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

19.   ZMĚNA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA

19.1.   Každá změna typu vozidla se oznámí schvalovacímu orgánu, který typ vozidla schválil. Schvalovací orgán pak může buď:

19.1.1.

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

19.1.2.

požadovat od technické zkušebny odpovědné za provedení zkoušek nový zkušební protokol.

19.2.   Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením změny se rozešle stranám dohody, které uplatňují tento předpis, podle postupu uvedeného v bodě 15.3.

19.3.   Schvalovací orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí tomuto rozšíření pořadové číslo a informuje o něm ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

20.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla schváleného podle tohoto předpisu, informuje o tom orgán, který schválení typu udělil. Po obdržení příslušného sdělení podá uvedený orgán zprávu o ukončení výroby ostatním smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

21.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ

Smluvní stany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek, jakož i názvy a adresy schvalovacích orgánů, které schválení udělují a jimž se zasílají formuláře potvrzující udělení nebo odmítnutí nebo rozšíření nebo odnětí schválení vydané v jiných zemích.

ČÁST III.   SCHVÁLENÍ VOZIDLA Z HLEDISKA JEHO OCHRANY PROTI PODJETÍ ZEZADU (RUP)

22.   DEFINICE

22.1.   Pro účely části III tohoto předpisu se použijí tyto definice:

22.1.1.

„Schválením vozidla“ se rozumí schválení typu vozidla z hlediska jeho ochrany proti podjetí zezadu.

22.1.2.

„Typem vozidla“ se rozumí kategorie vozidel, která se neliší v podstatných ohledech, jako je šířka zadní nápravy, konstrukce, rozměry, tvar a materiály zadní části vozidla a vlastnosti zavěšení, pokud mají význam z hlediska požadavků uvedených v bodě 25 tohoto předpisu.

22.1.3.

„Ochranou proti podjetí zezadu (RUP)“ se rozumí vybavení zadní části vozidla buď:

22.1.3.1.

zvláštním zařízením RUPD, nebo

22.1.3.2.

karoserií, částmi podvozku nebo jinými konstrukčními částmi tak, že díky svému tvaru a vlastnostem mohou být tyto prvky považovány za úplnou nebo částečnou náhradu plnící funkci zařízení RUPD.

22.2.   Další definice použitelné pro tuto část III jsou uvedeny v bodě 3 tohoto předpisu.

23.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

23.1.   Žádost o schválení typu vozidla z hlediska zajištění ochranou proti podjetí zezadu podává výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

23.2.   K žádosti musí být přiloženy níže uvedené dokumenty ve trojím vyhotovení a tyto náležitosti:

23.2.1.

podrobný popis typu vozidla s ohledem na jeho konstrukci, rozměry, obrysy a použité materiály v rozsahu nutném pro účely tohoto předpisu;

23.2.2.

výkresy vozidla znázorňující typ vozidla z boku a zezadu a konstrukční detaily zadní části konstrukce;

23.2.3.

maximální hmotnost vozidla;

23.2.4.

podrobný popis ochrany proti podjetí zezadu: její rozměry, tvar, konstrukční materiály a umístění na vozidle.

23.3.   Vozidlo představující typ, který má být schválen, se předá technické zkušebně odpovědné za provádění schvalovacích zkoušek.

23.3.1.   Ke zkouškám může být přijato vozidlo, které nemá všechny konstrukční části příslušející k typu, za předpokladu, že žadatel může ke spokojenosti schvalovacího orgánu prokázat, že nepřítomnost daných konstrukčních částí nemá vliv na výsledky zkoušek z hlediska požadavků tohoto předpisu.

23.4.   Před udělením schválení typu ověří schvalovací orgán existenci vyhovujících opatření pro zajištění účinných kontrol shodnosti výroby.

24.   SCHVÁLENÍ

24.1.   Schválení typu vozidla se udělí, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 2.3 písm. b) nebo bodu 2.3 písm. c) nebo bodu 25 a jestliže bylo přezkoušeno na základě podmínek uvedených v bodě 2.2.

24.2.   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. První dvě číslice (v současnosti 03, což odpovídá sérii změn 03) označují sérii změn zahrnujících poslední významné technické změny tohoto předpisu platné v době, kdy bylo schválení vydáno. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

24.3.   Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu bude sděleno smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 3 tohoto předpisu.

24.4.   Na každém vozidle shodném s typem schváleným podle tohoto předpisu musí být na nápadném a snadno přístupném místě, jež je stanoveno ve schvalovacím formuláři, umístěna mezinárodní značka schválení sestávající z:

24.4.1.

kružnice s vepsaným písmenem „E“ následovaným rozlišovacím číslem země, jež schválení udělila (5);

24.4.2.

čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu, vpravo od kružnice předepsané v bodě 24.4.1.

24.5.   Vyhovuje-li vozidlo typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, není třeba symbol předepsaný v bodě 24.4.1 opakovat; v takovém případě se čísla předpisů a čísla schválení a další symboly podle všech předpisů, podle nichž bylo uděleno schválení v zemi, která schválení podle tohoto předpisu udělila, umístí ve svislých sloupcích napravo od symbolu uvedeného v bodě 24.4.1.

24.6.   Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

24.7.   Značka schválení se umístí v blízkosti štítku nebo přímo na štítek s údaji o vozidle, kterým vozidlo opatřil výrobce.

24.8.   V příloze 4 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení.

25.   POŽADAVKY NA OCHRANU PROTI PODJETÍ ZEZADU (RUP)

25.1.   U vozidel kategorií N2 s maximální hmotností převyšující 8 t, N3, O3 a O4 nesmí světlá výška měřená ke spodnímu okraji zařízení na ochranu proti podjetí zezadu přesáhnout (ani když je vozidlo nenaložené):

a)

450 mm u motorových vozidel a přípojných vozidel s hydraulicko-pneumatickým, hydraulickým nebo pneumatickým odpružením nebo zařízením pro automatické vyvažování podle zátěže. V každém případě se za vyhovující požadavkům považuje zadní nájezdový úhel do 8° podle normy ISO 612:1978 s maximální světlou výškou 550 mm;

b)

500 mm nebo zadní nájezdový úhel 8° podle normy ISO 612:1978, podle toho, která hodnota je menší, u jiných vozidel, než jsou vozidla uvedená v písmenu a). V každém případě se za vyhovující požadavkům považuje zadní nájezdový úhel do 8° podle normy ISO 612:1978 s maximální světlou výškou 550 mm.

Tento požadavek se vztahuje na celou šířku motorového vozidla nebo přípojného vozidla a musí být zajištěno, aby výška nad vozovkou v bodech působení zkušebních sil působících na zařízení v souladu s částí I tohoto předpisu a zaznamenaných ve formuláři sdělení o schválení typu (příloha 1 bod 7) nepřesáhla hodnoty uvedené v písmenech a) a b), zvýšené o polovinu minimální výšky průřezu požadované pro příčník zařízení RUPD.

Tento požadavek na výšku pro působení zkušebních sil se upraví podle světlé výšky upravené v důsledku ustanovení pro zadní nájezdový úhel uvedených výše.

25.2.   U vozidel kategorií M, N1, N2 s maximální hmotností nepřevyšující 8 t, O1 a O2 nesmí světlá výška měřená ke spodnímu okraji zařízení na ochranu proti podjetí zezadu přesáhnout 550 mm po celé jeho šířce (ani když je vozidlo nenaložené) a musí být splněna podmínka, že výška nad vozovkou v bodech působení zkušebních sil na ochranu proti podjetí zezadu nepřesahuje 600 mm.

25.3.   U vozidel kategorií M, N1, N2 s maximální hmotností nepřevyšující 8 t, O1 a O2 musí být ochrana proti podjetí zezadu umístěna co nejblíže k zadní části vozidla. Maximální vodorovná vzdálenost mezi zadní částí zařízení a krajním zadním bodem na zadním okraji vozidla, včetně jakékoli zvedací plošiny, nepřekročí 400 mm, měřeno vůči zadní straně příčníku a zaznamenáno během zkoušky při působení zkušebních sil.

Pro vozidla kategorie N2 s maximální hmotností převyšující 8 t, N3 a vozidla kategorií O3 a O4, která jsou vybavena zvedací plošinou nebo jsou konstruována jako vyklápěcí přípojné vozidlo, se použije tentýž požadavek jako výše; avšak u vozidel těchto kategorií nesmí vodorovná vzdálenost přesáhnout 300 mm, měřeno vůči zadní straně příčníku před působením zkušebních sil.

U ochrany proti podjetí zezadu u vozidel kategorií O3 a O4 bez zvedací plošiny, která nejsou konstruována jako vyklápěcí přípojné vozidlo, se maximální vodorovné vzdálenosti zkrátí na 200 mm před zkouškou a 300 mm v průběhu zkoušky při působení zkušebních sil.

V každém případě platí, že výčnělky nesouvisející se strukturou, jako jsou koncová světla a výčnělky o velikosti menší než 50 mm v každém směru, například pryžové nárazníky, odolné nárazníky, závěsy a zámky, se z určování krajního zadního bodu na zadním okraji vyloučí.

Před použitím zkušebních sil činí maximální přípustná vodorovná vzdálenost jediného, segmentovaného nebo nakloněného příčníku zařízení RUPD 100 mm mezi zadní stranou příčníku měřenou v bodě nejvíce vpředu a zadní stranou příčníku měřenou v bodě nejvíce vzadu, měřeno v podélné rovině vozidla.

25.4.   Šířka RUP nesmí být v žádném bodě větší než šířka zadní nápravy vozidla měřená mezi vnějšími okraji kol, nepočítaje vyboulení pneumatik těsně u vozovky, ani nesmí být na obou stranách kratší o více než 100 mm. V případě, že se zařízení nachází v karoserii nebo je součástí karoserie vozidla, která je sama o sobě širší než zadní náprava, nepoužije se požadavek, že šířka RUP nesmí přesáhnout šířku zadní nápravy. Nicméně u vozidel kategorií O1 a O2, kde pneumatiky o více než polovinu své šířky přečnívají karoserii (nepočítaje kryty kol) nebo podvozek (chybí-li karoserie), nesmí být šířka RUP ani na jedné straně menší než 100 mm odečtených od vzdálenosti měřené mezi nejvnitřnějšími body pneumatik (nepočítaje vyboulení pneumatik těsně u vozovky). Je-li zadních náprav více, bere se v úvahu šířka nejširší zadní nápravy. Kromě toho musí být ověřeny a do formuláře sdělení o schválení typu zaznamenány požadavky stanovené v příloze 5 bodech 3.1.2 a 3.1.3 týkající se vzdálenosti bodů působení zkušebních sil od vnějších okrajů zadních kol (příloha 1 bod 7).

25.5.   Výška průřezu příčníku musí činit alespoň 120 mm. Boční okraje příčníku nesmí být zahnuty dozadu nebo mít ostrý vnější okraj; tato podmínka je splněna, jsou-li boční okraje RUP vně zaobleny s poloměrem zaoblení nejméně 2,5 mm.

U vozidel kategorií M, N1, N2 s maximální hmotností nepřevyšující 8 t, O1, O2, vozidel kategorie G a vozidel vybavených zvedací plošinou musí výška průřezu příčníku činit alespoň 100 mm.

25.6.   Ochrana proti podjetí zezadu smí být konstruována tak, aby mohla být nastavena v několika polohách v zadní části vozidla. V takovém případě musí být zaručen způsob zajištění v provozní poloze tak, aby byla vyloučena jakákoli neúmyslná změna polohy. Síla, kterou musí obsluha za účelem změny polohy RUP působit, nesmí přesáhnout 40 daN.

RUP, které jsou konstruovány tak, aby mohly být nastaveny v několika polohách v zadní části vozidla, se opatří štítkem v jazyce (jazycích) země, v níž se zařízení prodává.

Minimální rozměr štítku: 60 × 120 mm.

Na zadní části vozidla blízko RUP se zřetelně a trvale viditelně umístí štítek informující obsluhu o standardní poloze RUP pro zajištění účinné ochrany proti podjetí zezadu.

25.7.   Ochrana proti podjetí zezadu musí mít přiměřenou odolnost vůči silám působícím rovnoběžně s podélnou osou vozidla a v provozní poloze musí být spojena s podélníky rámu podvozku nebo částmi, které je nahrazují. Tento požadavek je splněn, jestliže se prokáže, že jak během působení sil popsaných v příloze 5, tak po něm není vodorovná vzdálenost mezi zadní částí RUP a krajním zadním bodem na zadním okraji vozidla, včetně jakékoli zvedací plošiny, v žádném bodě působení zkušebních sil větší než 400 mm. Všechny části vozidla, které jsou výše než 2 m nad vozovkou, když je vozidlo bez nákladu, se z měření této vzdálenosti vyloučí.

Po použití zkušebních sil uvedených v příloze 5 u vozidel kategorií N2 s maximální hmotností převyšující 8 t, N3, O3 a O4 nesmí maximální světlá výška zařízení na ochranu proti podjetí zezadu v žádném bodě překročit o více než 60 mm hodnotu před zkouškou (ani když je vozidlo nenaložené). U vozidel, jejichž zadní nájezdový úhel činí až 8° (bod 16.1), nesmí být maximální světlá výška větší než 600 mm.

25.8.   Jestliže lze prokázat výpočtem, že jsou splněny požadavky stanovené v příloze 5 bodě 3, není nutné provádět praktickou zkoušku. Jestliže se praktická zkouška provádí, musí být zařízení spojeno s podélníky rámu podvozku vozidla, nebo s jejich podstatnou částí, nebo jinými konstrukčními součástmi.

25.9.   U vozidel, která mají v zadní části namontovánu zvedací plošinu, může být zařízení proti podjetí přerušeno pro účely tohoto mechanismu. V takovém případě se použijí tyto zvláštní požadavky:

25.9.1.

Maximální boční vzdálenost mezi prvky zařízení proti podjetí a prvky zvedací plošiny, které procházejí místem přerušení, když je plošina v provozu, a kvůli kterým je přerušení nezbytné, nesmí převyšovat 2,5 cm.

25.9.2.

Jednotlivé prvky zařízení na ochranu proti podjetí, včetně vnějších prvků případného zvedacího systému, musí mít v každém případě účinnou povrchovou plochu nejméně 420 cm2.

25.9.3.

U příčníků s výškou průřezu menší než 120 mm musí mít jednotlivé prvky zařízení na ochranu proti podjetí, včetně vnějších prvků případného zvedacího mechanismu, v každém případě účinnou povrchovou plochu nejméně 350 cm2.

25.9.4.

V případě vozidel o šířce menší než 2 000 mm a v případech, kdy není možné splnit požadavky bodů 25.9.2 a 25.9.3, může být účinná povrchová plocha menší, za podmínky, že jsou dodržena kritéria odolnosti.

26.   SHODNOST VÝROBY

Postupy pro shodnost výroby musí být v souladu s postupy stanovenými v harmonogramu 1 k dohodě z roku 1958 (E/ECE/TRANS/505/Rev.3), přičemž musí být splněny tyto požadavky:

26.1.

Každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v bodě 25.

26.2.

Schvalovací orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit metody kontroly shodnosti používané v každém výrobním zařízení. Obvykle se tato ověření provádějí jednou za dva roky.

27.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

27.1.   Nejsou-li splněny výše stanovené požadavky nebo nevyhovělo-li vozidlo zkoušce stanovené v příloze 5, může být schválení udělené z hlediska typu vozidla podle tohoto předpisu odejmuto.

27.2.   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 3 tohoto předpisu.

28.   ZMĚNA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA

28.1.   Každá změna typu vozidla se oznámí schvalovacímu orgánu, který typ vozidla schválil. Schvalovací orgán pak může buď:

28.1.1.

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

28.1.2.

požadovat od technické zkušebny odpovědné za provedení zkoušek nový zkušební protokol.

28.2.   Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením změny se rozešle stranám dohody, které uplatňují tento předpis, podle postupu uvedeného v bodě 24.3.

28.3.   Schvalovací orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí tomuto rozšíření pořadové číslo a informuje o něm ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 3 tohoto předpisu.

29.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla schváleného v souladu s tímto předpisem, musí o tom informovat schvalovací orgán, který schválení typu udělil. Po obdržení příslušného sdělení uvědomí uvedený orgán o této skutečnosti ostatní smluvní strany dohody z roku 1958 uplatňující tento předpis, k čemuž použije formulář odpovídající vzoru uvedenému v příloze 3 tohoto předpisu.

30.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ

Smluvní stany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek, jakož i názvy a adresy schvalovacích orgánů, které schválení udělují a jimž se zasílají formuláře potvrzující udělení nebo odmítnutí nebo rozšíření nebo odnětí schválení vydané v jiných zemích.

ČÁST IV.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

31.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

31.1.   Počínaje datem vstupu série změn 03 v platnost nesmí žádná ze smluvních stran, které uplatňují tento předpis, odmítnout udělení nebo uznání schválení typu vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle části I, II nebo III tohoto předpisu ve znění série změn 03.

31.2.   Do 1. září 2019 nesmí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, odmítnout udělení nebo uznání schválení typu vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků podle části I, II nebo III tohoto předpisu ve znění série změn 02.

31.3.   Od 1. září 2019 udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení typu pouze tehdy, pokud typ vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, jenž má být schválen, splňuje požadavky části I, II nebo III tohoto předpisu ve znění série změn 03.

31.4.   Od 1. září 2021 nejsou smluvní strany, které uplatňují tento předpis, povinny uznávat za účelem vnitrostátního nebo regionálního schválení typu vozidlo, konstrukční část nebo samostatný technický celek, jejichž typ nebyl schválen podle části I, II nebo III tohoto předpisu ve znění série změn 03.

31.5.   Do 1. září 2021 nesmí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, odmítnout udělit rozšíření schválení vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, které splňují tento předpis ve znění série změn 02. Avšak smluvní strany, které uznávají schválení typu podle série změn 02, jak je uvedeno v bodě 31.4, i po 1. září 2021, nesmí odmítnout udělit rozšíření schválení po 1. září 2021.

31.6.   Bez ohledu na výše uvedená přechodná ustanovení nejsou smluvní strany, které začnou uplatňovat tento předpis až po datu vstupu poslední série změn v platnost, povinny uznávat schválení, která byla udělena v souladu s kteroukoli předchozí sérií změn tohoto předpisu.


(1)  Podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3.), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6, bod 2 – www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html

(2)  Podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3.), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6, bod 2 – www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html

(3)  Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 Úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev. 6, příloha 3 - www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html

(4)  Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 Úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev. 6, příloha 3 - www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html

(5)  Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 Úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev. 6, příloha 3 - www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html


PŘÍLOHA 1

Image 1 Text obrazu Image 2 Text obrazu

PŘÍLOHA 2

Image 3 Text obrazu

PŘÍLOHA 3

Image 4 Text obrazu

PŘÍLOHA 4

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ

VZOR A

(viz body 6.4, 15.4, 24.4 tohoto předpisu)

Image 5

a = min. 8 mm

Výše zobrazená značka schválení umístěná na vozidle nebo na zařízení RUPD potvrzuje, že dotčený typ vozidla nebo zařízení RUPD z hlediska ochrany proti podjetí zezadu v případě nárazu byl schválen v Nizozemsku (E4) podle předpisu EHK OSN č. 58 pod číslem schválení 032439. První dvě číslice čísla schválení udávají, že schválení bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu EHK OSN č. 58 ve znění série změn 03.

VZOR B

(viz body 6.5, 15.5, 24.5 tohoto předpisu)

Image 6

a = min. 8 mm

Výše uvedená značka schválení umístěná na vozidle udává, že tento typ vozidla byl schválen v Nizozemsku (E4) podle předpisů EHK OSN č. 58 a 31 (1). Čísla schválení udávají, že v den, kdy byla jednotlivá schválení udělena, zahrnoval předpis EHK OSN č. 58 sérii změn 03, zatímco předpis EHK OSN č. 31 byl stále ve svém původním znění.


(1)  Druhé číslo je uvedeno pouze jako příklad.


PŘÍLOHA 5

ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY A POSTUPY

1.   ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY PRO ZAŘÍZENÍ RUPD

1.1.   Na žádost výrobce může být zkouška provedena buď:

1.1.1.

na typu vozidla, pro které je zařízení RUPD určeno; v takovém případě je nutné se řídit podmínkami uvedenými v bodě 2, nebo

1.1.2.

na části podvozku typu vozidla, pro které je zařízení RUPD určeno; taková část musí být pro daný typ (dané typy) vozidla reprezentativní, nebo

1.2.   v případě bodu 1.1.2 musí části použité k propojení zařízení RUPD s částí podvozku vozidla odpovídat částem, které jsou použity k zabezpečení zařízení RUPD, když je namontováno na vozidle. Daná část podvozku může být upevněna na zkušebním stavu, jak je znázorněno na obrázku níže, který představuje minimální požadavky, jež musí být splněny. Konstrukce použité jako boční kolejnice musí být reprezentativní pro podvozek vozidel, pro něž je ochrana proti podjetí zezadu určena.

Vzdálenost od nejpřednějšího bodu upevnění zařízení RUPD od pevného zkušebního stavu nesmí být menší než 500 mm. Pokud se na podporu zařízení RUPD používá úhlopříčná rozpěra, měří se tato vzdálenost mezi nejpřednějším bodem upevnění rozpěry ke konstrukci bočních kolejnic a pevným zkušebním stavem.

Image 7 Text obrazu

1.3.   Na žádost výrobce a se souhlasem technické zkušebny smí být zkušební postup popsaný v bodě 3 simulován výpočtem.

Matematický model se ověří v porovnání se skutečnými podmínkami zkoušky. Za tímto účelem se provede praktická zkouška, jejíž výsledky se porovnají s výsledky získanými pomocí matematického modelu. Musí se prokázat srovnatelnost výsledků zkoušek. Výrobce nebo technická zkušebna vypracuje zprávu o ověření a předloží ji schvalovacímu orgánu.

Jakákoli změna matematického modelu nebo softwaru, která by mohla způsobit neplatnost zprávy o ověření, se oznámí schvalovacímu orgánu, jenž může požadovat provedení nového ověření.

1.4.   V případě zařízení RUPD, jehož příčník nemá svislou rovnou plochu, jež činí alespoň 50 procent minimální výšky průřezu příčníku podle bodu 7.1 nebo 25.5 tohoto předpisu ve výšce bodů působení zkušebních sil podle bodu 16.1 nebo 25.1, dodá výrobce technické zkušebně zařízení, které umožňuje použití vodorovných zkušebních zatížení na příčník se zkušebním zařízením používaným danou technickou zkušebnou. Toto zařízení nesmí měnit rozměry a mechanické vlastnosti zařízení RUPD nebo zvýšit jeho odolnost během zkoušky. Toto zařízení nesmí být pevně uchyceno k zařízení RUPD ani ke zkušebnímu zařízení.

2.   ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY PRO VOZIDLA

2.1.   Vozidlo musí být v klidu na rovné, vodorovné, pevné a hladké ploše.

2.2.   Přední kola musí být v poloze pro jízdu v přímém směru.

2.3.   Pneumatiky musí být nahuštěny na tlak doporučený výrobcem vozidla.

2.4.   Je-li to zapotřebí pro dosažení zkušebních sil požadovaných v bodě 3.1, může být vozidlo upevněno jakoukoli metodou, kterou určí výrobce vozidla.

2.5.   Vozidla vybavená hydraulicko-pneumatickým, hydraulickým nebo pneumatickým odpružením nebo zařízením pro automatické vyvažování podle zátěže se zkouší s odpružením nebo uvedeným zařízením za běžných provozních podmínek určených jeho výrobcem.

3.   ZKUŠEBNÍ POSTUP

3.1.   Požadavky bodů 7.3 a 25.7 tohoto předpisu se ověří prostřednictvím vhodných zkušebních trnů; síly předepsané pro zkoušky v bodech 3.1.1 a 3.1.2 musí působit odděleně a postupně na povrchu, který je maximálně 250 mm vysoký (avšak pokrývá maximální výšku průřezu příčníku nebo RUP, přesnou výšku udá výrobce) a 200 mm široký s poloměrem zaoblení 5 ± 1 mm na svislých okrajích. RUP musí mít přiměřenou odolnost vůči silám působícím rovnoběžně s podélnou osou vozidla. Povrch nesmí být pevně uchycený k zařízení RUPD nebo RUP a musí být vybavený klouby ve všech směrech. Výšku středu povrchu nad vozovkou stanoví výrobce v rozmezí přímek, které vodorovně ohraničují zařízení. Při provádění zkoušky na vozidle však výška nesmí přesáhnout výšku specifikovanou v bodech 16.1 a 16.2 nebo v bodech 25.1 a 25.2 tohoto předpisu, je-li vozidlo v nenaloženém stavu. Pořadí, ve kterém se silami působí, může stanovit výrobce.

Zařízení používané k rozložení zkušební síly na stanovený rovný povrch musí být spojeno s ovladačem sil prostřednictvím otočného kloubu. Uspořádání ovladače sil, bez ohledu na to, zda působí tahem, nebo tlakem, musí být takové, aby konstrukci systému ochrany proti podjetí zezadu nepřidával žádnou tuhost nebo stabilitu, tj. nesmí ani zvýšit prahovou sílu nestability, ani snížit maximální deformaci systému ochrany proti podjetí zezadu.

3.1.1.   Na dva body umístěné symetricky od středové čáry zařízení, případně vozidla, v minimální vzdálenosti 700 mm a maximální 1 m postupně působí menší ze dvou sil, buď vodorovná síla o 180 kN nebo 85 procent síly vytvořené maximální hmotností vozidla. Přesnou polohu bodů působení stanoví výrobce.

Aniž je dotčeno výše uvedené ustanovení pro vozidla kategorie N2 bez samostatné kabiny s maximální hmotností nepřesahující 8 t, mohou být vodorovné síly sníženy na 100 kN nebo 50 procent.

3.1.2.   V případech uvedených v bodech 1.1.1 a 1.1.2 této přílohy působí postupně menší ze dvou sil, buď vodorovná síla o 100 kN, nebo 50 procent síly vytvořené maximální hmotností vozidla na dva body umístěné 300 ± 25 mm od podélných rovin tečných k vnějším okrajům kol zadní nápravy, nebo zařízení RUPD, pokud je jeho šířka větší než šířka zadní nápravy, a na třetí bod umístěný na spojnici těchto dvou bodů ve středové svislé rovině vozidla.

Aniž je dotčeno výše uvedené ustanovení pro vozidla kategorie N2 bez samostatné kabiny s maximální hmotností nepřesahující 8 t, mohou být vodorovné síly sníženy na 50 kN nebo 25 procent.

3.1.3.   Na žádost výrobce lze úrovně sil snížit na 80 procent požadavku uvedeného v bodech 3.1.1 až 3.1.2 pro vozidla uvedená v příloze 6.

3.2.   Náhradní body působení sil

Jestliže je kterýkoli z bodů uvedených v bodě 3.1 umístěn v oblasti přerušení zařízení na ochranu proti podjetí, jak uvádí bod 7.4 nebo 25.8 tohoto předpisu, působí zkušební síly na náhradní body umístěné:

3.2.1.

v případě požadavku podle bodu 3.1.1 na vodorovné středové čáře a nejvýše 50 mm od každého svislého okraje, co nejblíže původním bodům působení sil, jak stanoví uvedený bod, a

3.2.2.

v případě požadavku podle bodu 3.1.2 na průsečíku vodorovných a svislých středových čar každého prvku, co nejdále od svislé středové čáry zařízení, případně vozidla. Uvedené body by měly být umístěny nejvýše 325 mm od podélných rovin tečných k vnějším okrajům kol zadní nápravy.


PŘÍLOHA 6

ZVLÁŠTNÍ VOZIDLA

1.   Zvláštní typy vozidel

1.1.   Vozidla se sklápěcí karoserií;

1.2.   Vozidla vybavená vzadu zvedací plošinou.


PŘÍLOHA 7

POŽADAVKY NA RŮZNÉ KATEGORIE VOZIDEL

Kategorie vozidla nebo typ vozidla

Geometrie podle bodu

Zkušební síla podle bodu (bodů)

Výška průřezu

Světlá výška před zkouškou

Vodorovná vzdálenost mezi zadní částí zařízení RUPD a zádí vozidla

M, N1, N2 s MaxM (*1) < 8 t, O1, O2, G

2.3/2.4/7.1/25.5

2.3/2.4/16.2/25.2

2.3/2.4/16.4/25.3

2.3/2.4/A5/3.1.1 až 3.1.2

N2 s MaxM (*1) > 8 t, N3

7.1 nebo 25.5

16.1 nebo 25.1

16.4 nebo 25.3

A5/3.1.1 až 3.1.2

O3, O4

7.1 nebo 25.5

16.1/16.2 nebo 25.1/25.2

16.4 nebo 25.3

A5/3.1.1 až 3.1.2

Zvláštní vozidla (viz příloha 6)

7.1 nebo 25.5

16.1/16.2 nebo 25.1/25.2

16.4 nebo 25.3

A5/3.1.3

Pozn.: Odkaz v tabulce ve formátu A5/3.1.1 uvádí přílohu (příloha 5) a bod (3.1.1) uvedené přílohy, kde je popsáno a specifikováno příslušné vozidlo nebo příslušný požadavek. Odkaz v tabulce ve formátu 2.3 uvádí bod (2.3) tohoto předpisu, kde je specifikován příslušný požadavek.


(*1)  MaxM se rozumí maximální hmotnost.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU