(EHK OSN) č. 110Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 110 – Jednotná ustanovení pro schvalování: I.zvláštních součástí motorových vozidel, která ve svém pohonném systému používají stlačený zemní plyn (CNG) a/nebo zkapalněný zemní plyn (LNG)II.vozidel s ohledem na zástavbu zvláštních součástí schváleného typu pro použití stlačeného zemního plynu (CNG) a/nebo zkapalněného zemního plynu (LNG) v jejich pohonném systému [2015/999]

Dodatek

1.   Doplňující informace pro schválení typu součásti pro CNG/LNG podle předpisu č. 110

1.1.   Systém pro skladování zemního plynu

1.1.1.   Zásobník/zásobníky nebo tlaková láhev/tlakové láhve (pro systém CNG)

1.1.1.1.   Rozměry: …

1.1.1.2.   Materiál: …

1.1.2.   Nádrž (nádrže) nebo nádoba (nádoby) (pro systém LNG)

1.1.2.1.   Kapacita: …

1.1.2.2.   Materiál: …

1.2.   Ukazatel tlaku

1.2.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.2.2.   Materiál: …

1.3.   Přetlakový ventil (odpouštěcí ventil)

1.3.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.3.2.   Materiál: …

1.4.   Automatický ventil (ventily)

1.4.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.4.2.   Materiál: …

1.5.   Přepadový ventil

1.5.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.5.2.   Materiál: …

1.6.   Plynotěsná skříň

1.6.1.   Pracovní tlak(y): … MPa

1.6.2.   Materiál: …

1.7.   Regulátor(y) tlaku

1.7.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.7.2.   Materiál: …

1.8.   Zpětný nebo jednosměrný ventil (ventily)

1.8.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.8.2.   Materiál: …

1.9.   Přetlakové zařízení (spouštěné teplotou)

1.9.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.9.2.   Materiál: …

1.10.   Ruční ventil

1.10.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.10.2.   Materiál: …

1.11.   Ohebná palivová vedení

1.11.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.11.2.   Materiál: …

1.12.   Plnicí jednotka nebo hrdlo

1.12.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.12.2.   Materiál: …

1.13.   Vstřikovač(e) plynu

1.13.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.13.2.   Materiál: …

1.14.   Nastavovač průtoku plynu

1.14.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.14.2.   Materiál: …

1.15.   Směšovač plyn/vzduch

1.15.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.15.2.   Materiál: …

1.16.   Elektronická řídicí jednotka

1.16.1.   Základní principy softwaru: …

1.17.   Snímač(e) tlaku a teploty

1.17.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.17.2.   Materiál: …

1.18.   Filtr(y) CNG

1.18.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.18.2.   Materiál: …

1.19.   Přetlakové zařízení (spouštěné tlakem)

1.19.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.19.2.   Materiál: …

1.20.   Palivová lišta (lišty):

1.20.1.   Pracovní tlak(y) (1) … MPa

1.20.2.   Materiál: …

1.21.   Tepelný výměník(y)/odpařovač(e)

1.21.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.21.2.   Materiál: …

1.22.   Detektor(y) zemního plynu

1.22.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.22.2.   Materiál …

1.23.   Plnicí hrdlo (hrdla) LNG

1.23.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.23.2.   Materiál: …

1.24.   Regulátor(y) tlaku LNG

1.24.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.24.2.   Materiál: …

1.25.   Snímač(e) tlaku a teploty LNG

1.25.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.25.2.   Materiál: …

1.26.   Ruční ventil(y) pro LNG

1.26.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.26.2.   Materiál: …

1.27.   Automatický ventil(y) pro LNG

1.27.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.27.2.   Materiál: …

1.28.   Jednosměrný ventil(y) pro LNG

1.28.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.28.2.   Materiál: …

1.29.   Přetlakový(é) ventil(y) pro LNG

1.29.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.29.2.   Materiál: …

1.30.   Přepadový(é) ventil(y) pro LNG

1.30.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.30.2.   Materiál: …

1.31.   Palivové(á) čerpadlo(a) pro LNG

1.31.1.   Pracovní tlak(y) (1): … MPa

1.31.2.   Materiál: …

---

(1)  PŘÍLOHA 2B

PŘÍLOHA 3A

TLAKOVÉ LÁHVE NA PLYN – VYSOKOTLAKÁ LÁHEV PRO SKLADOVÁNÍ STLAČENÉHO ZEMNÍHO PLYNU (CNG) VE VOZIDLE PRO POUŽITÍ JAKO PALIVO PRO AUTOMOBILY

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tlakové láhve, na které se vztahuje tato příloha, jsou zařazeny do třídy 0 popsané v bodě 3 tohoto předpisu, a jsou v provedení:

CNG-1	celokovová
CNG-2	kovová vložka vyztužená spojitým vláknem impregnovaným pryskyřicí (obručovitě ovinutá)
CNG-3	kovová vložka vyztužená spojitým vláknem impregnovaným pryskyřicí (plně ovinutá)
CNG-4	spojité vlákno impregnované pryskyřicí s nekovovou vložkou (plně kompozitní)

Provozní podmínky, kterým budou tlakové láhve vystaveny, jsou podrobně popsány v bodě 4 této přílohy. Tato příloha vychází z pracovního tlaku zemního plynu jako paliva ve výši 20 MPa ustáleného při 15 °C s maximálním tlakem plnění 26 MPa. Jiné pracovní tlaky lze zohlednit úpravou tlaku pomocí přiměřeného koeficientu (poměru). Např. systém s pracovním tlakem 25 MPa vyžaduje, aby se tlaky vynásobily koeficientem 1,25.

Životnost tlakové láhve je stanovena výrobcem a může se lišit podle použití. Definice životnosti vychází z plnění tlakové láhve 1 000 krát ročně s minimem 15 000 naplnění. Maximální životnost je 20 let.

U celokovových láhví a láhví s kovovou vložkou vychází životnost tlakové láhve z míry růstu únavových trhlin. Je nezbytná kontrola každé tlakové láhve nebo vložky ultrazvukem nebo rovnocennou metodou, aby se vyloučila přítomnost trhlin, které přesahují maximální povolenou velikost. Tento přístup umožňuje optimalizovat návrh a výrobu lehkých tlakových láhví na zemní plyn pro vozidla.

U plně kompozitních tlakových láhví s nekovovými nezatíženými vložkami se „bezpečná životnost“ prokazuje vhodnými metodami návrhu, zkouškami technické způsobilosti návrhu konstrukce a kontrolními mechanismy ve výrobě.

2.   REFERENCE (VIZ BOD 2 TOHOTO PŘEDPISU)

3.   DEFINICE (VIZ BOD 4 TOHOTO PŘEDPISU)

4.   PROVOZNÍ PODMÍNKY

4.1.   Obecné

4.1.1.   Standardní provozní podmínky

Standardní provozní podmínky stanovené v tomto oddílu jsou uvedeny jako východisko pro návrh konstrukce, výrobu, kontrolu, zkoušky a schvalování tlakových láhví, které mají být trvale namontovány ve vozidlech a používány k uskladnění zemního plynu pro použití jako paliva ve vozidlech při teplotě okolí.

4.1.2.   Používání tlakových láhví

Stanovené provozní podmínky jsou určeny také k tomu, aby poskytly informace, jak lze tlakové láhve vyrobené dle tohoto předpisu bezpečně používat:

a)	výrobcům tlakových láhví;

b)	vlastníkům tlakových láhví;

c)	konstruktérům nebo dodavatelům odpovědným za zástavbu tlakových láhví;

d)	konstruktérům nebo vlastníkům zařízení používaného k doplňování paliva do tlakových láhví vozidel;

e)	dodavatelům zemního plynu a

f)	regulačním orgánům, které mají pravomoc nad používáním tlakových láhví.

4.1.3.   Životnost

Životnost, po kterou jsou tlakové láhve bezpečné, musí konstruktér tlakové láhve uvést na základě používání za provozních podmínek stanovených v tomto dokumentu. Maximální životnost je 20 let.

4.1.4.   Periodické ověřování technické způsobilosti

Výrobce tlakové láhve musí poskytnout doporučení pro periodické ověřování technické způsobilosti po dobu životnosti pomocí vizuální kontroly nebo zkoušek, a to na základě používání podle provozních podmínek stanovených v tomto předpisu. Každá tlaková láhev musí být vizuálně kontrolována na vnější poškození a opotřebení nejméně každých 48 měsíců po datu svého uvedení do provozu ve vozidle (registrace vozidla) a při každé nové zástavbě, a to i pod upevňovacími pásy. Vizuální kontrola musí být provedena příslušným subjektem schváleným nebo uznaným regulačním orgánem a v souladu se specifikacemi výrobce. Tlakové láhve bez štítků s povinnými informacemi nebo s jakkoli nečitelnými štítky s povinnými informacemi musí být vyřazeny z provozu. Pokud lze spolehlivě určit výrobce a výrobní číslo tlakové láhve, může být připevněn náhradní štítek umožňující další používání láhve.

4.1.4.1.   Tlakové láhve vystavené kolizi

Tlakové láhve musí být po kolizi vozidla překontrolovány subjektem pověřeným výrobcem, pokud orgán mající soudní pravomoc neurčí jinak. Tlakovou láhev, u které při kolizi vozidla nedošlo k žádnému poškození nárazem, lze vrátit do provozu, v ostatních případech musí být tlaková láhev vrácena výrobci k posouzení.

4.1.4.2.   Tlakové láhve vystavené požáru

Tlakové láhve, které byly vystaveny působení ohně, musí být překontrolovány subjektem pověřeným výrobcem nebo označeny za neschopné provozu a vyřazeny z provozu.

4.2.   Maximální tlaky

Tlak v tlakové láhvi nesmí přesáhnout:

a)	tlak, který se ustálí na 20 MPa při ustálené teplotě 15 °C;

b)	26 MPa okamžitě po plnění bez ohledu na teplotu.

4.3.   Maximální počet cyklů plnění

Tlakové láhve jsou navrženy pro naplnění na ustálený tlak do 20 MPa (200 bar) při ustálené teplotě 15 °C až tisíckrát za rok provozu.

4.4.   Teplotní rozsah

4.4.1.   Ustálená teplota plynu

Ustálená teplota plynu v tlakových láhvích může kolísat od minima – 40 °C k maximu 65 °C.

4.4.2.   Teplota tlakové láhve

Teplota materiálů tlakové láhve může kolísat od minima – 40 °C k maximu + 82 °C;

Teploty nad + 65 °C musí být dostatečně lokální nebo krátkodobé, aby teplota plynu v tlakové láhvi nikdy nepřesáhla + 65 °C, s výjimkou podmínek uvedených v bodě 4.4.3.

4.4.3.   Přechodné teploty

Teploty plynu vyvinuté během plnění a vypouštění mohou kolísat mimo meze uvedené v bodě 4.4.1.

4.5.   Složení plynu

Do zemního plynu se nesmí záměrně přidávat methanol a/nebo glykol. Tlaková láhev musí být konstruována tak, aby snesla naplnění zemním plynem splňujícím kteroukoli z následujících tří podmínek:

a)

SAE J1616

b)

Suchý plyn Vodní pára je za normálních podmínek omezena na méně než 32 mg/m3 při tlakovém rosném bodu – 9 °C při 20 MPa. Nejsou žádná omezení pro složky suchého plynu, kromě:   sirovodík a jiné rozpustné sirníky: 23 mg/m3   kyslík: 1 % objemové Vodík musí být omezen na 2 % objemová, jsou-li tlakové láhve vyrobeny z oceli s mezí pevnosti v tahu přesahující 950 MPa.

c)

Vlhký plyn Plyn, který obsahuje vodu v objemu vyšším než b), splňuje za normálních podmínek následující omezení pro složky:   sirovodík a jiné rozpustné sirníky: 23 mg/m3   kyslík: 1 % objemové   oxid uhličitý: 4 % objemová   vodík: 0,1 % objemového Za podmínek vlhkého plynu je nutný minimálně 1 mg kompresorového oleje na 1 kg plynu na ochranu kovových tlakových láhví a vložek.

4.6.   Vnější povrchy

Tlakové láhve nejsou konstruovány pro trvalé vystavení účinkům mechanického nebo chemického působení, např. prosakováním z nákladu, jenž může být na vozidlech převážen, nebo těžkému poškození oděrem v důsledku stavu silnice, a musí splňovat uznávané normy pro montáž. Avšak vnější povrchy tlakové láhve smí být neúmyslně vystaveny:

a)	vodě, buď občasným ponořením, nebo ostřikem z vozovky;

b)	soli v důsledku provozu vozidla v blízkosti moře/oceánu nebo v oblastech, kde se používá posypová sůl;

c)	ultrafialovému záření ze slunečního světla;

d)	nárazům štěrku;

e)	rozpouštědlům, kyselinám a zásadám, hnojivům; a

f)	automobilovým kapalinám včetně benzinu, hydraulických kapalin, glykolu a olejů.

4.7.   Pronikání či únik plynu

Tlakové láhve mohou být dlouhodobě umístěny v uzavřených prostorách. Konstrukce musí zohledňovat pronikání plynu skrze stěnu tlakové láhve nebo únik mezi koncovými spoji a vložkou.

5.   SCHVÁLENÍ KONSTRUKCE

5.1.   Obecné

Konstruktér tlakové láhve musí s žádostí o schválení předložit schvalovacímu orgánu následující informace:

a)	provozní pokyny (bod 5.2);

b)	konstrukční údaje (bod 5.3);

c)	výrobní údaje (bod 5.4);

d)	systém jakosti (bod 5.5);

e)	vlastnosti v lomu a rozsah poškození při nedestruktivní zkoušce (bod 5.6);

f)	specifikační list (bod 5.7);

g)	další podpůrné údaje (bod 5.8).

Pro tlakové láhve navržené v souladu s ISO 9809 není třeba předkládat protokol o analýze pevnosti dle bodu 5.3.2 ani informace dle bodu 5.6.

5.2.   Provozní pokyny

Účelem provozních pokynů je informovat uživatele tlakových láhví a osoby, které provádí zástavbu, jakož i informovat příslušný schvalovací orgán nebo jeho určeného zástupce. Provozní pokyny musí obsahovat:

a)	prohlášení, že konstrukce tlakové láhve je vhodná pro použití za provozních podmínek definovaných v bodě 4 pro dobu životnosti tlakové láhve;

b)	životnost;

c)	minimální požadavky na provozní zkoušky a/nebo kontroly;

d)	požadovaná přetlaková zařízení a/nebo izolaci;

e)	způsoby upevnění, ochranné povlaky atd., které jsou požadovány, ale nejsou součástí dodávky;

f)	popis konstrukce tlakové láhve;

g)	jakékoli jiné informace potřebné k zajištění bezpečného používání a kontrol tlakové láhve.

5.3.   Konstrukční údaje

5.3.1.   Výkresy

Výkresy musí obsahovat alespoň následující informace:

a)	název, referenční číslo, datum vydání a případně čísla revizí s daty vydání;

b)	odkaz na tento předpis a typ tlakové láhve;

c)	všechny rozměry spolu s tolerancemi, včetně podrobností o tvarech zakončení s jejich minimální tloušťkou a o otvorech;

d)	hmotnost tlakových láhví včetně tolerance;

e)	úplné specifikace materiálů, včetně minimálních mechanických a chemických vlastností nebo rozmezí tolerancí, a u kovových tlakových láhví a kovových vložek stanovený rozsah tvrdosti;

f)	další údaje, jako jsou rozmezí tlaku při autofretáži, minimální zkušební tlak, podrobnosti o systému ochrany před ohněm a o vnějším ochranném povlaku.

5.3.2.   Protokol o analýze pevnosti

Musí být poskytnuta analýza pevnosti pomocí metody konečných prvků nebo jiná analýza pevnosti.

Protokol musí obsahovat tabulku shrnující vypočtená napětí.

5.3.3.   Údaje o zkouškách materiálu

Musí být poskytnut podrobný popis konstrukčních materiálů a tolerance jejich vlastností. Předložit je třeba také údaje o zkouškách charakterizující mechanické vlastnosti a vhodnost materiálů k provozu za podmínek stanovených v bodě 4.

5.3.4.   Údaje o zkouškách technické způsobilosti konstrukce

Musí být prokázáno, že materiál, konstrukce, výroba a kontrola tlakových láhví jsou přiměřené zamýšlenému provozu, a to splněním požadavků zkoušek požadovaných pro konkrétní konstrukci tlakové láhve při zkoušení v souladu s příslušnými metodami zkoušek podrobně popsanými v dodatku A této přílohy.

Údaje o zkouškách dokumentují také rozměry, tloušťky stěn a hmotnosti každé ze zkoušených tlakových láhví.

5.3.5.   Ochrana před ohněm

Musí být stanoveno uspořádání přetlakových zařízení, která ochrání tlakovou láhev proti náhlému roztržení při vystavení ohni dle bodu A.15 dodatku A této přílohy. Údaje o zkoušce musí dokládat účinnost stanoveného systému ochrany před ohněm.

5.3.6.   Upevnění tlakové láhve

V souladu s bodem 6.11 této přílohy je třeba poskytnout podrobnosti o upevnění tlakové láhve nebo o požadavcích na upevnění.

5.4.   Výrobní údaje

Musí být uvedeny podrobnosti o všech výrobních postupech, nedestruktivních zkouškách, výrobních zkouškách a zkouškách šarží; uvádí se tolerance všech výrobních procesů, jako jsou tepelné zušlechťování, koncové tvarování, poměr směsi pryskyřice, napětí a rychlost navíjení vlákna, časy a teploty vytvrzování a postupy autofretáže. Uvádí se také konečná úprava povrchu, podrobnosti o závitech, kritéria přijatelnosti pro kontrolu ultrazvukem (nebo rovnocennou kontrolu) a maximální počet kusů pro zkoušky šarží.

5.5.   (nepřiděleno)

5.6.   Vlastnosti v lomu a velikost vady při nedestruktivních zkouškách

5.6.1.   Vlastnosti v lomu

Výrobce prokáže vlastnosti konstrukce z hlediska úniku před prasknutím, jak je popsáno v bodě 6.7.

5.6.2.   Velikost vady při nedestruktivních zkouškách

Postupem popsaným v bodě 6.15.2 zjistí výrobce maximální velikost vady při nedestruktivních zkouškách, která zabrání selhání tlakové láhve v důsledku únavy materiálu nebo roztržením v průběhu její životnosti.

5.7.   Specifikační list

Ve specifikačním listu pro každou konstrukci tlakové láhve musí být uveden souhrn dokumentů poskytujících informace požadované v bodě 5.1. Uvádí se název, referenční číslo, čísla a data revizí původního vydání a verzí vydání každého dokumentu. Všechny dokumenty musí být podepsány nebo parafovány tím, kdo je vydal. Specifikační list musí být označen číslem a případně čísly revizí, která lze použít k označení konstrukce tlakové láhve, a musí být podepsán technickým pracovníkem odpovědným za návrh konstrukce. Na specifikačním listu musí být ponechán prostor pro razítko označující registraci konstrukce.

5.8.   Další podpůrné údaje

Případně se uvedou další údaje, které dokládají žádost, například provozní historie materiálu, jehož použití je navrženo, nebo použití určité konstrukce tlakové láhve v jiných provozních podmínkách.

5.9.   Schválení a osvědčení

5.9.1.   Kontroly a zkoušky

Je třeba provést hodnocení shody v souladu s bodem 9 tohoto předpisu.

Aby se zajistilo, že tlakové láhve jsou v souladu s tímto mezinárodním předpisem, musí být láhve podrobeny kontrole podle bodů 6.13 a 6.14 provedené schvalovacím orgánem.

5.9.2.   Osvědčení o zkoušce

Pokud jsou výsledky zkoušek prototypu podle bodu 6.13 uspokojivé, vydá schvalovací orgán osvědčení o zkoušce. Příklad osvědčení o zkoušce je uveden v dodatku D této přílohy.

5.9.3.   Osvědčení o přijatelnosti šarže

Schvalovací orgán vypracuje osvědčení o přijatelnosti v souladu s dodatkem D této přílohy.

6.   POŽADAVKY PLATNÉ PRO VŠECHNY TYPY TLAKOVÝCH LAHVÍ

6.1.   Obecné

Následující požadavky jsou obecně platné pro typy tlakových láhví uvedené v bodech 7 až 10 této přílohy. Návrh konstrukce tlakových láhví musí zohledňovat všechny příslušné aspekty, které jsou potřebné k tomu, aby se zajistilo, že každá tlaková láhev vyrobená podle návrhu je vhodná pro svůj účel po stanovenou životnost; u ocelových tlakových láhví typu CNG-1 navržených v souladu s normou ISO 9809 a splňujících všechny požadavky v uvedené normě obsažené se požaduje pouze splnění požadavků bodů 6.3.2.4 a 6.9 až 6.13.

6.2.   Konstrukce

Tento předpis nestanoví konstrukční vzorce ani povolená napětí nebo namáhání, ale požaduje, aby přiměřenost návrhu konstrukce byla ověřena vhodnými výpočty a prokázána tím, že tlakové láhve budou schopny konzistentně obstát ve zkouškách materiálů, zkouškách technické způsobilosti konstrukce, výrobních zkouškách a zkouškách šarže stanovených v tomto předpisu; všechny návrhy konstrukce musí při reálné degradaci tlakových částí během normálního provozu zajistit selhání typu „únik před prasknutím“. Dojde-li k úniku z kovových tlakových láhví nebo kovových vložek, musí to být pouze skrze růst únavové trhliny.

6.3.   Materiály

6.3.1.   Použité materiály musí být vhodné pro provozní podmínky stanovené v bodě 4 této přílohy. V konstrukci nesmí docházet ke kontaktu neslučitelných materiálů. Zkoušky způsobilosti konstrukčních materiálů jsou shrnuty v tabulce 6.1.

6.3.2.   Ocel

6.3.2.1.   Složení

Ocele musí být odkysličeny hliníkem a/nebo křemíkem a vyrobeny jako převážně jemnozrnné. Chemické složení všech ocelí musí být deklarováno a definováno alespoň:

a)	obsahem uhlíku, manganu, hliníku a křemíku ve všech případech;

b)	obsahem niklu, chromu, molybdenu, boru, vanadia a jakýchkoli jiných záměrně přidaných legujících prvků. V analýze tavby nesmí být překročeny následující mezní hodnoty: Pevnost v tahu < 950 MPa ≥ 950 MPa Síra 0,020 % 0,010 % Fosfor 0,020 % 0,020 % Síra a fosfor 0,030 % 0,025 %

Je-li použita uhlíko-bórová ocel, musí být provedena zkouška prokalitelnosti v souladu s ISO 642 na prvém a posledním ingotu nebo bramě každé tavby oceli. Tvrdost měřená ve vzdálenosti 7,9 mm od kaleného konce musí být v rozsahu 33–53 HRC nebo 327–560 HV a musí být osvědčena výrobcem materiálu.

6.3.2.2.   Vlastnosti v tahu

Mechanické vlastnosti oceli v dokončené tlakové láhvi nebo vložce se určí v souladu s bodem A.1 (dodatek A této přílohy). Poměrné prodloužení oceli musí být nejméně 14 %.

6.3.2.3.   Rázové vlastnosti

Rázové vlastnosti oceli v dokončené tlakové láhvi nebo vložce se určí v souladu s bodem A.2 (dodatek A této přílohy). Hodnoty rázu nesmí být menší než hodnoty uvedené v tabulce 6.2 této přílohy.

6.3.2.4.   Vlastnosti při ohybu

Vlastnosti při ohybu svařované nerezové oceli v dokončené vložce se určí v souladu s bodem A.3 (dodatek A této přílohy).

6.3.2.5.   Makroskopické zkoumání svaru

Provede se makroskopické zkoumání svaru pro každý typ svařovacího postupu. Musí vykazovat úplné sloučení bez jakýchkoliv konstrukčních chyb nebo nepřijatelných závad, jak je stanoveno úrovní C v EN ISO 5817.

6.3.2.6.   Odolnost proti koroznímu praskání vyvolanému sirníkem

Pokud horní mez stanovené pevnosti v tahu pro danou ocel přesáhne 950 MPa, musí být ocel z dokončené tlakové láhve podrobena zkoušce odolnosti vůči koroznímu praskání vyvolanému sirníkem v souladu s dodatkem A této přílohy, bodem A.3 a splnit požadavky tam uvedené.

6.3.3.   Hliník

6.3.3.1.   Složení

Slitiny hliníku musí být uváděny v souladu s praxí Aluminium Association pro dotyčný systém slitin. Meze nečistot pro olovo a bizmut v jakékoli slitině hliníku nesmí přesáhnout 0,003 %.

6.3.3.2.   Zkoušky odolnosti proti korozi

Slitiny hliníku musí splňovat požadavky zkoušek odolnosti proti korozi prováděných v souladu s bodem A.4 (dodatek A této přílohy).

6.3.3.3.   Tvorba trhlin při dlouhodobém zatížení

Slitiny hliníku musí splňovat požadavky zkoušek na tvorbu trhlin při dlouhodobém zatížení prováděných v souladu s bodem A.5 (dodatek A této přílohy).

6.3.3.4.   Vlastnosti v tahu

Mechanické vlastnosti slitiny hliníku v dokončené tlakové láhvi se určí v souladu s bodem A.l (dodatek A této přílohy). Poměrné prodloužení hliníku musí být nejméně 12 %.

6.3.4.   Pryskyřice

6.3.4.1.   Obecné

Materiálem pro impregnaci mohou být termosetické nebo termoplastické pryskyřice. Příklady vhodných pojivových materiálů jsou termosetické plasty epoxid, upravený epoxid, polyester a vinylester, a termoplastické materiály polyetylén a polyamid.

6.3.4.2.   Pevnost ve smyku

Pryskyřičné materiály se zkouší v souladu s bodem A.26 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

6.3.4.3.   Teplota skelného přechodu

Teplota skelného přechodu pryskyřičného materiálu se určí v souladu s normou ASTM D3418.

6.3.5.   Vlákna

Vlákenným materiálem vyztužujícím konstrukci je skleněné vlákno, aramidové vlákno nebo uhlíkové vlákno. Pokud se použije vyztužení uhlíkovým vláknem, musí konstrukce zahrnovat prostředky zabraňující galvanické korozi kovových součástí tlakové láhve. Výrobce musí vést v evidenci zveřejněné specifikace kompozitních materiálů, doporučení výrobce materiálu o podmínkách skladování a skladovací životnosti a osvědčení výrobce materiálu, že každá dodávka odpovídá požadavkům uvedené specifikace. Výrobce vlákna osvědčí, že vlastnosti vlákenného materiálu odpovídají specifikacím výrobce pro daný výrobek.

6.3.6.   Plastové vložky

Mez kluzu a prodloužení při přetržení se určí v souladu s bodem A.22 (dodatek A této přílohy). Zkoušky musí prokázat tvárnost materiálu plastové vložky při teplotách – 50 °C nebo nižších tím, že jsou splněny hodnoty uvedené výrobcem; polymerový materiál musí být slučitelný s provozními podmínkami stanovenými v bodě 4 této přílohy. V souladu s metodou popsanou v bodě A.23 (dodatek A této přílohy) musí být teplota změknutí nejméně 90 °C a teplota tavení nejméně 100 °C.

6.4.   Zkušební tlak

Minimální zkušební tlak použitý při výrobě musí být 30 MPa.

6.5.   Tlaky při roztržení a poměry napětí vláken

Pro všechny typy tlakových láhví nesmí být minimální skutečný tlak při roztržení menší než hodnoty uvedené v tabulce 6.3 této přílohy. U konstrukcí typů CNG-2, CNG-3 a CNG-4 musí být kompozitní ovinutí konstruováno pro vysokou spolehlivost při dlouhodobém zatížení a při cyklickém zatěžování. Této spolehlivosti musí být dosaženo splněním nebo překročením hodnot poměrů napětí kompozitního vyztužení uvedených v tabulce 6.3 této přílohy. Poměr napětí je definován jako napětí vlákna při stanoveném minimálním tlaku při roztržení dělené napětím vlákna při pracovním tlaku. Poměr roztržení je definován jako skutečný tlak při roztržení tlakové láhve dělený pracovním tlakem. Pro konstrukce typu CNG-4 je poměr napětí roven poměru roztržení; pro konstrukce typů CNG-2 a CNG-3 (kovová vložka, kompozitní ovinutí) musí výpočty poměru napětí zahrnovat:

a)	analytickou metodu způsobilou pro nelineární materiály (jednoúčelový počítačový program nebo program pro analýzu metodou konečných prvků);

b)	křivka pružně-plastického napětí pro materiál vložky musí být známa a správně modelována;

c)	mechanické vlastnosti kompozitních materiálů musí být správně modelovány;

d)	výpočty se musí provést pro: tlak při autofretáži, nulový tlak po autofretáži, pracovní tlak a minimální tlak při roztržení;

e)	do analýzy je nutné zahrnout předpětí z napětí při navíjení;

f)	minimální tlak při roztržení musí být zvolen tak, aby vypočtené napětí při minimálním tlaku při roztržení dělené vypočteným napětím při pracovním tlaku splňovalo požadavky na poměr napětí pro použité vlákno;

g)

při analýze tlakových láhví s hybridním vyztužením (dva nebo více různých typů vláken) musí být zváženo rozdělení zátěže mezi různá vlákna na základě různých modulů pružnosti vláken. Požadavky na poměr napětí každého jednotlivého typu vlákna musí být v souladu s hodnotami uvedenými v tabulce 6.3 této přílohy. Ověření poměrů napětí lze též provést pomocí tenzometrů. Přijatelná metoda je popsána v informativním dodatku E této přílohy.

6.6.   Analýza pevnosti

Za účelem odůvodnění minimální konstrukční tloušťky stěn se musí provést analýza pevnosti. Součástí analýzy je určení napětí ve vložkách a vláknech konstrukcí z kompozitních materiálů.

6.7.   Hodnocení úniku před prasknutím (LBB, Leak-before-break)

Pro tlakové láhve typů CNG-1, CNG-2 a CNG-3 je nutno prokázat vlastnosti z hlediska úniku před prasknutím. Zkouška na únik před prasknutím se provádí v souladu s bodem A.6 (dodatek A této přílohy). Prokázání úniku před prasknutím se nepožaduje u konstrukcí tlakových láhví, které zajišťují únavovou životnost přesahující 45 000 tlakových cyklů při zkoušce podle bodu A.13 (dodatek A této přílohy). Dvě metody hodnocení úniku před prasknutím jsou pro informaci zahrnuty v dodatku F této přílohy.

6.8.   Kontroly a zkoušky

Výrobní kontrola stanoví programy a postupy pro:

a)	výrobní kontrolu, zkoušky a kritéria přijatelnosti a

b)

pravidelnou kontrolu, zkoušky a kritéria přijatelnosti během provozu. Interval vizuálního překontrolování vnějších povrchů tlakových láhví musí být v souladu s bodem 4.1.4 této přílohy, pokud jej nezmění schvalovací orgán. Výrobce stanoví kritéria vyřazení pro vizuální překontrolování na základě výsledků cyklických tlakových zkoušek provedených na tlakových láhvích, které mají vady. Vodítko pro pokyny výrobce týkající se manipulace s láhvemi, jejich použití a kontroly je uvedeno v dodatku G této přílohy.

6.9.   Ochrana před ohněm

Všechny tlakové láhve musí být chráněny před ohněm pomocí přetlakového zařízení. Tlaková láhev, její materiály, přetlakové zařízení a veškeré dodatečné izolační nebo ochranné materiály musí být navrženy společně, aby zajistily přiměřenou bezpečnost při požáru dle zkoušky stanovené v bodě A.15 (dodatek A této přílohy).

Přetlaková zařízení se zkouší v souladu s bodem A.24 (dodatek A této přílohy).

6.10.   Otvory

6.10.1.   Obecné

Otvory jsou povoleny pouze v koncích lahve. Osa otvorů musí být totožná s podélnou osou tlakové láhve. Závity musí být čistě vyříznuty, hladké, bez povrchových trhlin a podle kalibru.

6.11.   Upevnění tlakové láhve

Výrobce uvede prostředky, jimiž musí být tlakové láhve upevněny při zástavbě do vozidel. Výrobce dodá též pokyny pro montáž upevnění, včetně svěrné síly a krouticího momentu, aby byla zajištěna požadovaná zádržná síla, ale aby tlaková láhev nebyla vystavena nepřijatelnému namáhání a nebyl poškozen její povrch.

6.12.   Vnější ochrana proti vlivům prostředí

Vnější povrch tlakových láhví musí splňovat požadavky zkoušky odolnosti proti vlivům prostředí podle bodu A.14 (dodatek A této přílohy). Vnější ochrana může být zajištěna některým z následujících způsobů:

a)	konečná úprava povrchu poskytující přiměřenou ochranu (např. kovová vrstva nanesená na hliník, eloxování); nebo

b)	použití vhodného vlákenného a pojivového materiálu (např. uhlíkové vlákno v pryskyřici); nebo

c)	ochranný povlak (např. organický povlak, nátěr), který musí splňovat požadavky bodu A.9 (dodatek A této přílohy).

Jakýkoli povlak nanášený na tlakovou láhev musí být takový, aby postup nanášení neovlivňoval negativně mechanické vlastnosti tlakové láhve. Povlak musí být navržen tak, aby umožňoval následnou kontrolu za provozu; výrobce poskytne pokyny pro nakládání s povlakem během kontroly, aby se zajistila trvající celistvost tlakové láhve.

Upozorňujeme výrobce, že zkouška odolnosti proti vlivům prostředí, která hodnotí vhodnost systémů povlaků, je uvedena v informativním dodatku H této přílohy.

6.13.   Zkoušky technické způsobilosti návrhu konstrukce

Pro schválení každého typu tlakových láhví musí být prokázáno, že materiál, konstrukce, výroba a kontrola jsou přiměřené jejich zamýšlenému používání, a to splněním přiměřených požadavků zkoušek technické způsobilosti materiálu shrnutých v tabulce 6.1 této přílohy a zkoušek technické způsobilosti tlakové láhve shrnutých v tabulce 6.4 této přílohy, přičemž všechny zkoušky musí být v souladu s příslušnými metodami zkoušení popsanými v dodatku A této přílohy. Zkoušené tlakové láhve nebo vložky vybere a zkoušky dosvědčí příslušný orgán. Je-li zkouškám podrobeno více tlakových láhví nebo vložek, než požaduje tato příloha, musí být zdokumentovány všechny výsledky.

6.14.   Zkoušky šarže

Zkoušky šarže stanovené v této příloze pro každý typ tlakové láhve se musí provádět na tlakových láhvích nebo vložkách vybraných z každé šarže dokončených tlakových láhví nebo vložek. Mohou se též použít tepelně zpracované doprovodné vzorky, pro něž je prokázáno, že jsou reprezentativní pro dokončené tlakové láhve nebo vložky. Zkoušky šarže požadované pro každý typ tlakové láhve jsou uvedeny v tabulce 6.5 této přílohy.

6.15.   Výrobní kontroly a zkoušky

6.15.1.   Obecné

Výrobní kontroly a zkoušky se provádí na všech tlakových láhvích vyrobených v šarži. Každá tlaková láhev se kontroluje během výroby a po dokončení následujícími způsoby:

a)	ultrazvuková (nebo prokazatelně rovnocenná) kontrola kovových tlakových láhví a vložek v souladu s normou BS 5045, část 1, příloha B, nebo prokazatelně rovnocenná metoda, aby se ověřilo, že maximální velikost existujících vad je menší než velikost stanovená v návrhu konstrukce;

b)	ověření, že kritické rozměry a hmotnost dokončené tlakové láhve a všech vložek a ovinutí jsou v rámci tolerancí konstrukce;

c)	ověření shody se stanovenou konečnou úpravou povrchu se zvláštní pozorností věnovanou hluboce taženým povrchům a přehybům nebo přesahům na hrdle nebo osazení kovaných nebo odstředivě litých koncových pouzder nebo otvorů;

d)	ověření značení;

e)	zkoušky tvrdosti kovových tlakových láhví a vložek v souladu s bodem A.8 (dodatek A této přílohy) se provádí po konečném tepelném zušlechťování a takto zjištěné hodnoty tvrdosti musí být v rozsahu stanoveném v návrhu konstrukce;

f)	zkouška hydrostatické odolnosti v souladu s bodem A.11 (dodatek A této přílohy).

Souhrn kritických požadavků na výrobní kontroly, jež mají být provedeny na každé tlakové láhvi, je uveden v tabulce 6.6 této přílohy.

6.15.2.   Maximální velikost vady

U konstrukcí typů CNG-1, CNG-2 a CNG-3 musí být určena maximální velikost vady v libovolném místě kovové tlakové láhve nebo kovové vložky, která během stanovené životnosti nevzroste na kritickou velikost. Kritická velikost vady je definována jako mezní vada skrz celou tloušťku stěny (tlakové láhve nebo vložky), která umožní únik skladovaného plynu, aniž by došlo k roztržení tlakové láhve. Velikosti vad pro kritéria vyřazení při ultrazvukové nebo rovnocenné kontrole musí být menší než maximální povolené velikosti vad. U konstrukcí typů CNG-2 a CNG-3 se předpokládá, že nesmí dojít k žádnému poškození kompozitu způsobenému jakýmikoli mechanismy závislými na čase. Povolená velikost vady pro nedestruktivní zkoušku (NDE) se určí vhodnou metodou. Dvě takové metody jsou popsány v informativním dodatku F této přílohy.

6.16.   Nesplnění požadavků zkoušky

V případě nesplnění požadavků zkoušky se provádí opakované zkoušení nebo opakované tepelné zušlechťování a opakované zkoušení takto:

a)	existují-li známky chyby při provádění zkoušky nebo chyby měření, provede se další zkouška. Pokud je výsledek této zkoušky uspokojivý, první zkouška se nebere v úvahu;

b)	byla-li zkouška provedena uspokojivě, musí být zjištěna příčina neúspěšnosti zkoušky.

Má-li se za to, že neúspěch je způsoben použitým tepelným zušlechťováním, může výrobce podrobit všechny tlakové láhve dané šarže dalšímu tepelnému zušlechťování.

Není-li neúspěch způsoben použitým tepelným zušlechťováním, musí být všechny zjištěné vadné tlakové láhve vyřazeny nebo opraveny schválenou metodou. Nevyřazené tlakové láhve se pak považují za novou šarži.

V obou případech musí být nová šarže znovu přezkoušena. Všechny příslušné zkoušky prototypu nebo šarže, které jsou potřebné k prokázání přijatelnosti nové šarže, musí být provedeny znovu. Pokud budou výsledky jedné či více zkoušek i jen částečně neuspokojivé, všechny tlakové láhve šarže musí být vyřazeny.

6.17.   Změna konstrukce

Změnou konstrukce se rozumí jakákoli změna ve výběru konstrukčních materiálů nebo změna rozměrů, kterou nelze přičíst normálním výrobním tolerancím.

Pro menší změny konstrukce bude povoleno ověření technické způsobilosti pomocí zkráceného zkušebního programu. Změny konstrukce uvedené v tabulce 6.7 vyžadují zkoušky technické způsobilosti konstrukce popsané v tabulce.

Tabulka 6.1

Zkouška technické způsobilosti materiálu konstrukce

	Příslušné body této přílohy
	Ocel	Hliník	Pryskyřice	Vlákna	Plastové vložky
Vlastnosti v tahu	6.3.2.2	6.3.3.4		6.3.5	6.3.6
Rázové vlastnosti	6.3.2.3
Vlastnosti při ohybu	6.3.2.4
Zkoumání svaru	6.3.2.5
Odolnost proti koroznímu praskání vyvolanému sirníkem	6.3.2.6
Odolnost proti prasknutí při soustavném zatížení		6.3.3.3
Korozní praskání při zátěži		6.3.3.2
Pevnost ve smyku			6.3.4.2
Teplota skelného přechodu			6.3.4.3
Teplota změknutí/tavení					6.3.6
Mechanika lomu (1)	6.7	6.7

Tabulka 6.2

Přípustné hodnoty pro rázovou zkoušku

Průměr tlakové láhve D [mm]	> 140			≤ 140
Směr zkoušky	příčný			podélný
Šířka zkušebního vzorku [mm]	3 – 5	> 5 – 7,5	> 7,5 – 10	3 až 5
Zkušební teplota [°C]	– 50			– 50
Rázová pevnost, [J/cm2]
Střední hodnota pro 3 vzorky	30	35	40	60
Jednotlivý vzorek	24	28	32	48

Tabulka 6.3

Minimální hodnoty skutečného tlaku při roztržení a poměry napětí

	CNG-1 celokovová	CNG-2 s obručovitým ovinutím		CNG-3 s plným ovinutím		CNG-4 plně kompozitní
	Tlak při roztržení [MPa]	Poměr napětí [MPa]	Tlak při roztržení [MPa]	Poměr napětí [MPa]	Tlak při roztržení [MPa]	Poměr napětí [MPa]	Tlak při roztržení [MPa]
Celokovová	45
Sklo		2,75	50 1)	3,65	70 1)	3,65	73
Aramid		2,35	47	3,10	60 1)	3,1	62
Uhlík		2,35	47	2,35	47	2,35	47
Hybridní		2)		2)		2)
Poznámka 1 – Minimální skutečný tlak při roztržení. Kromě toho musí být provedeny výpočty v souladu s bodem 6.5 této přílohy, aby se ověřilo, že jsou splněny také požadavky na minimální poměr napětí. Poznámka 2 – Poměry napětí a tlaky při roztržení je nutno vypočítat v souladu s bodem 6.5 této přílohy.

Tabulka 6.4

Zkoušky technické způsobilosti konstrukce tlakové láhve

Zkouška a odkaz na přílohu	Typ tlakové láhve
	CNG-1	CNG-2	CNG-3	CNG-4
A.12 Roztržení	X *	X	X	X
A.13 Okolní teplota/cyklus	X *	X	X	X
A.14 Zkouška v kyselém prostředí		X	X	X
A.15 Oheň		X	X	X
A.16 Průraz	X	X	X	X
A.17 Tolerance vad	X	X	X	X
A.18 Zkouška na vysokoteplotní tečení		X	X	X
A.19 Roztržení namáháním		X	X	X
A.20 Pádová zkouška			X	X
A.21 Prostupnost				X
A.24 Přetlakové zařízení		X	X	X
A.25 Zkouška hrdla ve zkrutu	X			X
A.27 Cyklování zem. plynem				X
A.6 Únik před prasknutím		X	X
A.7 Extrémní teplota/cyklus	X	X	X	X
X = vyžadováno * = Nevyžaduje se u tlakových lahví navržených dle ISO 9809 (ISO 9809 již tyto zkoušky nařizuje).

Tabulka 6.5

Zkoušky šarže

Zkouška a odkaz na přílohu	Typ tlakové láhve
	CNG-1	CNG-2	CNG-3	CNG-4
A.12 Roztržení	X	X	X	X
A.13 Okolní teplota/cyklus	X	X	X	X
A.1 Tah	X	X †	X †
A.2 Náraz (ocel)	X	X †	X †
A.9.2 Vrstvení*	X	X	X	X
X = vyžadováno. * = S výjimkou případů, kdy není použit žádný ochranný povlak. † = Zkoušky na materiálu vložky.

Tabulka 6.6

Kritické požadavky na výrobní kontrolu

Typ	Typ tlakové láhve
Požadavky na kontrolu	CNG-1	CNG-2	CNG-3	CNG-4
Kritické rozměry	X	X	X	X
Konečná úprava povrchu	X	X	X	X
Vady (ultrazvuk nebo ekvivalent)	X	X	X
Tvrdost kovových tlakových láhví a kovových vložek	X	X	X
Zkouška hydrostatické odolnosti	X	X	X	X
Zkouška těsnosti				X
Označení	X	X	X	X
X = vyžadováno.

Tabulka 6.7

Změna konstrukce

Změna konstrukce	Typ zkoušky
	Hydrostatické roztržení A.12	Cykl. při okolní teplotě: A.13	Vliv prostředí A.14	Oheň A.15	Průraz A.16	Tolerance vad A.17	Vysokotepl. tečení A.18 Roztržení namáháním A.19 Pádová zkouška A.20	Pronikání CNG A.21 Hrdlo ve zkrutu A.25 Cyklování A.27	PRD výkonnost A.24
Výrobce vlákna	X	X					X*	X†
Materiál kovové tlakové láhve nebo vložky	X	X	X*	X	X*	X	X*
Materiál plastové vložky		X	X					X†
Vlákenný materiál	X	X	X	X	X	X	X	X†
Pryskyřičný materiál			X		X	X	X
Změna průměru ≤ 20 %	X	X
Změna průměru > 20 %	X	X		X	X*	X
Změna délky ≤ 50 %	X			X‡
Změna délky > 50 %	X	X		X‡
Změna pracovního tlaku ≤ 20 %@	X	X
Tvar klenby	X	X						X†
Velikost otvoru	X	X
Změna povlaku			X
Konstrukce hrdla								X†
Změna výrobního postupu	X	X
Přetlakové zařízení				X					X
X = vyžadováno. * Zkouška se nevyžaduje u celokovových konstrukcí (CNG-1). † Zkouška se vyžaduje pouze u plně kompozitních konstrukcí (CNG-4). ‡ Zkouška se vyžaduje, pouze dojde-li ke zvětšení délky. @ Pouze je-li změna tloušťky úměrná změně průměru a/nebo změně tlaku.

7.   KOVOVÉ TLAKOVÉ LÁHVE TYPU CNG-1

7.1.   Obecné

Návrh konstrukce musí stanovit maximální velikost přípustné vady v libovolném bodě tlakové láhve, která u tlakové láhve provozované při pracovním tlaku nevzroste na kritickou velikost během stanoveného období do opakování zkoušek nebo během životnosti, není-li stanoveno opakování zkoušek. Určení úniku před prasknutím musí být provedeno v souladu s vhodnými postupy definovanými v bodě A.6 (dodatek A této přílohy). Povolená velikost vady se určí v souladu s bodem 6.15.2 výše.

U tlakových láhví navržených v souladu s normou ISO 9809 a splňujících všechny požadavky uvedené normy se vyžaduje pouze splnění požadavků zkoušek materiálů podle bodu 6.3.2.4 výše a požadavků zkoušky technické způsobilosti podle bodu 7.5 níže, kromě bodů 7.5.2 a 7.5.3.

7.2.   Analýza pevnosti

Napětí v tlakové láhvi se vypočtou pro 2 MPa, 20 MPa, zkušební tlak a projektovaný tlak při roztržení. Při výpočtech se použijí vhodné analytické postupy využívající teorii skořepinových těles, která bere v úvahu mimorovinný ohyb pláště, aby se zjistilo rozdělení napětí v hrdle, přechodových oblastech a válcové části tlakové láhve.

7.3.   Požadavky na výrobní zkoušky

7.3.1.   Obecné

Konce hliníkových tlakových láhví nesmí být uzavřeny tvářením. Základové konce ocelových tlakových láhví, které byly uzavřeny tvářením, kromě tlakových láhví navržených v souladu s ISO 9809, musí být zkontrolovány nedestruktivní zkouškou nebo rovnocenným způsobem. V procesu uzavření nesmí být na koncích přidáván kov. Každá tlaková láhev musí být zkontrolována před koncovým tvářením z hlediska tloušťky a konečné úpravy povrchu.

Po koncovém tváření se tlakové láhve tepelně zušlechtí na rozsah tvrdosti stanovený pro konstrukci. Lokální tepelné zušlechťování není povoleno.

Jsou-li dodávány hrdlový kroužek, základový kroužek nebo úchyty pro upevnění, musí být z materiálu slučitelného s materiálem tlakových láhví a musí být bezpečně připevněny jinou metodou než svařováním, tvrdým pájením nebo měkkým pájením.

7.3.2.   Nedestruktivní zkouška

Následující zkoušky se provádí na každé kovové tlakové láhvi:

a)	zkouška tvrdosti v souladu s bodem A.8 (dodatek A této přílohy);

b)	ultrazvuková kontrola v souladu s normou BS 5045, část 1, příloha I, nebo prokazatelně rovnocenná nedestruktivní zkouška, aby se zajistilo, že maximální velikost vady nepřesahuje velikost stanovenou v návrhu konstrukce a určenou v souladu s bodem 6.15.2 výše.

7.3.3.   Zkoušky hydrostatickým tlakem

Každá dokončená tlaková láhev se zkouší hydrostatickým tlakem v souladu s bodem A.11 (dodatek A této přílohy).

7.4.   Zkoušky šarže tlakových láhví

Zkoušky šarže se provádí na dokončených tlakových láhvích, které jsou reprezentativní pro normální výrobu a označeny identifikačními značkami. Z každé šarže se namátkou vyberou dvě tlakové láhve. Je-li zkouškám podrobeno více tlakových láhví, než požaduje tato příloha, musí být zdokumentovány všechny výsledky. Na vybraných lahvích se provedou minimálně následující zkoušky:

a)

Zkoušky materiálů šarže. Jedna tlaková láhev nebo tepelně zpracovaný doprovodný vzorek reprezentativní pro dokončenou tlakovou láhev se podrobí následujícím zkouškám: i) kontrola kritických rozměrů proti návrhu konstrukce; ii) zkouška hydrostatické odolnosti v souladu s bodem A.1 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky na konstrukci; iii) u ocelových tlakových láhví tři rázové zkoušky podle bodu A.2 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky bodu 6.3.2.3; iv) je-li součástí konstrukce ochranný povlak, zkouší se podle bodu A.9.2 (dodatek A této přílohy). U všech tlakových láhví zastoupených ve zkoušce šarže, které nesplní stanovené požadavky, se postupuje podle bodu 6.16 výše. Pokud povlak nesplní požadavky bodu A.9.2 (dodatek A této přílohy), musí být šarže plně (ze 100 %) zkontrolována, aby se odstranily obdobně vadné tlakové láhve. Povlak všech vadných tlakových láhví může být odstraněn a znovu nanesen. Zkouška povlaku šarže se poté musí opakovat.

b)	Zkouška šarže na roztržení. Jedna tlaková láhev se hydrostaticky natlakuje tak, aby došlo k jejímu roztržení podle bodu A.12 (dodatek A této přílohy). Je-li tlak při roztržení menší než minimální vypočtený tlak při roztržení, postupuje se podle bodu 6.16.

c)

Zkouška periodickým tlakovým cyklem. Dokončené tlakové láhve se podrobí tlakovému cyklu v souladu s bodem A.13 (dodatek A této přílohy) při zkušební frekvenci definované takto: i) jedna tlaková láhev z každé šarže se podrobí tlakovým cyklům o celkovém počtu tisícinásobku stanovené životnosti v rocích, a to minimálně 15 000 cyklům; ii) pokud u deseti po sobě následujících výrobních šarží téže konstrukční skupiny (tj. s použitím obdobných materiálů a postupů) u žádné tlakové láhve podrobené tlakovému cyklu dle bodu i) nedojde k úniku ani roztržení po méně cyklech, než činí 1 500násobek stanovené životnosti v rocích (minimálně 22 500 cyklů), lze poté zkoušku tlakovým cyklem omezit na jednu tlakovou láhev z každých pěti výrobních šarží; iii) pokud u deseti po sobě následujících výrobních šarží téže konstrukční skupiny nedojde u žádné tlakové láhve podrobené tlakovému cyklu dle bodu i) k úniku ani roztržení po méně cyklech, než činí 2 000násobek stanovené životnosti v rocích (minimálně 30 000 cyklů), lze poté zkoušku tlakovým cyklem omezit na jednu tlakovou láhev z každých deseti výrobních šarží; iv) pokud uplyne více než 6 měsíců od poslední výrobní šarže, musí být tlaková láhev následující výrobní šarže podrobena zkoušce tlakovým cyklem, aby byla zachována snížená četnost zkoušek šarže dle bodu ii) nebo iii); v) pokud jakákoli tlaková láhev při zkoušce tlakovým cyklem se sníženou četností dle bodu ii) nebo iii) výše nesplní požadovaný počet tlakových cyklů (minimálně 22 500, resp. 30 000 tlakových cyklů), je nutné opakovat zkoušky šarže tlakovým cyklem s četností dle bodu i) pro minimálně 10 výrobních šarží, než bude možno znovu snížit četnost zkoušek šarže tlakovým cyklem dle bodu ii) nebo iii) výše; vi) pokud kterákoli tlaková láhev v bodech i), ii), nebo iii) nesplní minimální požadavek na životnost 1 000 cyklů násobený stanovenou životností v rocích (minimálně 15 000 cyklů), musí být určena a opravena příčina závady podle postupů v bodě 6.16 této přílohy. Zkouška tlakovým cyklem se poté opakuje na dalších třech tlakových láhvích dotyčné šarže. Pokud kterákoli ze tří dalších tlakových láhví nesplní minimální požadavek na počet tlakových cyklů rovný tisícinásobku stanovené životnosti v rocích, šarže musí být vyřazena.

7.5.   Zkoušky technické způsobilosti návrhu konstrukce tlakových láhví

7.5.1.   Obecné

Zkoušky technické způsobilosti se provádí na dokončených tlakových láhvích, které jsou reprezentativní pro normální výrobu a označeny identifikačními značkami. Výběr, dosvědčení a dokumentace výsledků musí být v souladu s bodem 6.13.

7.5.2.   Zkouška na roztržení hydrostatickým tlakem

Tři reprezentativní tlakové láhve se hydrostaticky natlakují tak, aby došlo k selhání v souladu s bodem A.12 (dodatek A této přílohy). Tlak v tlakové láhvi při roztržení musí překročit hodnotu minimálního tlaku při roztržení vypočtenou při analýze pevnosti konstrukce a musí být nejméně 45 MPa.

7.5.3.   Zkouška tlakovým cyklem při teplotě okolí

Dvě dokončené tlakové láhve se podrobí tlakovému cyklu při okolní teplotě v souladu s bodem A.13 (dodatek A této přílohy), a to do selhání nebo do minimálního počtu 45 000 cyklů. Tlakové láhve nesmí selhat před dosažením počtu cyklů rovného stanovené životnosti v rocích násobené 1 000. Po dosažení počtu cyklů rovného stanovené životnosti v rocích násobené 1 000 se selhání tlakových lahví musí projevit únikem, nikoliv roztržením. Tlakové láhve, které neselžou v průběhu 45 000 cyklů, se zničí buď pokračováním v cyklování, až dojde k selhání, nebo hydrostatickým přetlakováním do roztržení. Zaznamená se počet cyklů do selhání a místo počátku selhání.

7.5.4.   Zkouška ohněm

Zkoušky se provádí v souladu s bodem A.15 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

7.5.5.   Zkouška průrazem

Zkouška se provádí v souladu s bodem A.16 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

7.5.6.   Únik před prasknutím

Pro konstrukce tlakových láhví, které při zkouškách dle bodu 7.5.3 výše nepřesáhnou 45 000 cyklů, musí být provedeny zkoušky na únik před prasknutím podle bodu A.6 dodatku A této přílohy a musí být splněny požadavky tam uvedené.

8.   TLAKOVÉ LÁHVE TYPU CNG-2 S OBRUČOVITÝM OVINUTÍM

8.1.   Obecné

Při tlakování se tento typ konstrukce tlakové láhve chová tak, že se posuvy kompozitního ovinutí a kovové vložky lineárně superponují. Vzhledem k různým postupům výroby neuvádí tato příloha konkrétní metodu pro návrh konstrukce.

Určení úniku před prasknutím musí být v souladu s příslušnými postupy definovanými v bodě A.6 (dodatek A této přílohy). Povolená velikost vady se určí v souladu s bodem 6.15.2 výše.

8.2.   Požadavky na konstrukci

8.2.1.   Kovová vložka

Kovová vložka musí mít minimální skutečný tlak při roztržení 26 MPa.

8.2.2.   Kompozitní ovinutí

Napětí v tahu ve vláknech musí splňovat požadavky bodu 6.5.

8.2.3.   Analýza pevnosti

Vypočtou se napětí kompozitního ovinutí a vložky po předepnutí. Tlaky použité pro tyto výpočty musí být nula, 2 MPa, 20 MPa, zkušební tlak a projektovaný tlak při roztržení. Při výpočtech se použijí vhodné analytické postupy využívající teorie tenkostěnných těles, která bere v úvahu nelineární chování materiálu vložky, aby se určilo rozdělení napětí v hrdle, přechodových oblastech a válcové části vložky.

U konstrukcí, které používají k zajištění předpětí autofretáž, se vypočtou meze, v jejichž rámci musí ležet tlak při autofretáži.

U konstrukcí, které k zajištění předpětí používají navíjení při řízeném napětí, se vypočte teplota, při které se navíjení provádí, napětí potřebné v každé vrstvě kompozitu a výsledné předpětí vložky.

8.3.   Požadavky na výrobu

8.3.1.   Obecné

Kompozitní tlaková láhev musí být vyrobena z vložky ovinuté spojitým vláknem. Operace navíjení vlákna musí být řízeny počítačem nebo mechanicky. Vlákna musí být navíjena při řízeném napětí. Po dokončení navíjení musí být termosetická pryskyřice vytvrzena zahřátím s použitím předem stanoveného a řízeného časového a teplotního profilu.

8.3.2.   Vložka

Výroba kovové vložky musí splňovat požadavky uvedené výše v bodě 7.3 pro příslušný typ konstrukce vložky.

8.3.3.   Ovinutí

Tlakové láhve musí být vyráběny na strojích pro navíjení vlákna. Během navíjení musí být významné proměnné sledovány se stanovenými tolerancemi a zdokumentovány v záznamu o navíjení. Uvedené proměnné mohou zahrnovat zejména:

a)	typ vlákna, včetně rozměrů;

b)	způsob impregnace;

c)	navíjecí napětí;

d)	navíjecí rychlost;

e)	počet přástů;

f)	šířku pásu;

g)	typ a složení pryskyřice;

h)	teplotu pryskyřice;

i)	teplotu vložky.

8.3.3.1.   Vytvrzování termosetických pryskyřic

Je-li použita termosetická pryskyřice, musí být po navinutí vlákna vytvrzena. Během vytvrzování se dokumentuje cyklus vytvrzování (tj. historie teplot v čase).

Teplota vytvrzování musí být řízena a nesmí ovlivnit vlastnosti materiálu vložky. Maximální teplota vytvrzování pro tlakové láhve s hliníkovými vložkami je 177 °C.

8.3.4.   Autofretáž

Je-li použita autofretáž, provádí se před zkouškou hydrostatickým tlakem. Tlak autofretáže musí ležet v rámci mezí stanovených výše v bodě 8.2.3 a výrobce stanoví metodu ověření příslušného tlaku.

8.4.   Požadavky na výrobní zkoušky

8.4.1.   Nedestruktivní zkouška

Nedestruktivní zkoušky se provádí v souladu s uznávanou normou ISO nebo rovnocennou normou. Na každé kovové vložce se provádí následující zkoušky:

a)	zkouška tvrdosti v souladu s bodem A.8 (dodatek A této přílohy);

b)	ultrazvuková kontrola v souladu s normou BS 5045, část 1, příloha 1B nebo prokazatelně rovnocenná nedestruktivní zkouška, aby se zajistilo, že maximální velikost vady nepřesahuje velikost stanovenou v návrhu konstrukce.

8.4.2.   Zkoušky hydrostatickým tlakem

Každá dokončená tlaková láhev se zkouší hydrostatickým tlakem v souladu s bodem A.11 (dodatek A této přílohy). Výrobce definuje příslušnou mez trvalého objemového roztažení pro použitý zkušební tlak, ale v žádném případě nesmí trvalé roztažení přesáhnout 5 % celkové objemové roztažnosti při zkušebním tlaku. Veškeré tlakové láhve, které nesplní definovanou mez pro vyřazení, musí být vyřazeny a buď zničeny, nebo použity pro účely zkoušky šarže.

8.5.   Zkoušky šarže tlakových láhví

8.5.1.   Obecné

Zkoušky šarže se provádí na dokončených tlakových láhvích, které jsou reprezentativní pro normální výrobu a označeny identifikačními značkami. Z každé šarže se namátkou vyberou dvě tlakové láhve, případně tlaková láhev a vložka. Je-li zkouškám podrobeno více tlakových láhví, než požaduje tato příloha, musí být zdokumentovány všechny výsledky. Na vybraných lahvích se provedou minimálně následující zkoušky:

Jsou-li před provedením autofretáže a zkoušky hydrostatickým tlakem zjištěny vady ovinutí, může být ovinutí zcela odstraněno a vyměněno.

a)

Zkoušky materiálů šarže. Jedna tlaková láhev nebo vložka či tepelně zušlechtěný doprovodný vzorek reprezentativní pro dokončenou tlakovou láhev se podrobí následujícím zkouškám: i) kontrola rozměrů proti návrhu konstrukce; ii) zkouška hydrostatické odolnosti v souladu s bodem A.1 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky na konstrukci; iii) u ocelových vložek tři rázové zkoušky podle bodu A.2 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky na konstrukci; iv) je-li součástí konstrukce ochranný povlak, zkouší se podle bodu A.9.2 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené. U všech tlakových láhví nebo vložek zastoupených ve zkoušce šarže, které nesplní stanovené požadavky, se postupuje podle bodu 6.16. Pokud povlak nesplní požadavky bodu A.9.2 (dodatek A této přílohy), musí být šarže plně (ze 100 %) zkontrolována, aby se odstranily obdobně vadné tlakové láhve. Povlak všech vadných tlakových láhví může být odstraněn způsobem, který neovlivní celistvost kompozitního ovinutí, a znovu nanesen. Zkouška povlaku šarže se poté musí opakovat.

b)	Zkouška šarže na roztržení. Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s požadavky bodu 7.4 písm. b) výše.

c)	Zkouška periodickým tlakovým cyklem. V souladu s požadavky bodu 7.4 písm. c) výše.

8.6.   Zkoušky technické způsobilosti návrhu konstrukce tlakových láhví

8.6.1.   Obecné

Zkoušky technické způsobilosti se provádí na dokončených tlakových láhvích, které jsou reprezentativní pro normální výrobu a označeny identifikačními značkami. Výběr, dosvědčení a dokumentace výsledků musí být v souladu s bodem 6.13.

8.6.2.   Zkouška na roztržení hydrostatickým tlakem

a)	jedna vložka se hydrostaticky roztrhne v souladu s bodem A.12 (dodatek A této přílohy). Tlak při roztržení musí překročit minimální tlak při roztržení stanovený pro návrh konstrukce vložky;

b)

jedna vložka se hydrostaticky roztrhne v souladu s bodem A.12 (dodatek A této přílohy). Tlak v tlakové láhvi při roztržení musí překročit minimální tlak při roztržení určený analýzou pevnosti konstrukce v souladu s tabulkou 6.3 a v žádném případě nesmí být nižší než hodnota potřebná ke splnění požadavků poměru napětí podle bodu 6.5 výše.

8.6.3.   Zkouška tlakovým cyklem při teplotě okolí

Dvě dokončené tlakové láhve se podrobí tlakovému cyklu při okolní teplotě v souladu s bodem A.13 (dodatek A této přílohy), a to do selhání nebo do minimálního počtu 45 000 cyklů. Tlakové láhve nesmí selhat před dosažením počtu cyklů rovného stanovené životnosti v rocích násobené 1 000. Tlakové láhve, které přesáhnou počet cyklů rovný stanovené životnosti v rocích násobené 1 000, musí selhat únikem, nikoli roztržením. Tlakové láhve, které neselžou v průběhu 45 000 cyklů, se zničí buď pokračováním v cyklování, až dojde k selhání, nebo hydrostatickým přetlakováním do roztržení. Tlakové láhve, které přesáhnou 45 000 cyklů, smí selhat roztržením. Zaznamená se počet cyklů do selhání a místo počátku selhání.

8.6.4.   Zkouška v kyselém prostředí

Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s bodem A.14 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené. Nepovinná zkouška na vlivy prostředí je uvedena v informativním dodatku H této přílohy.

8.6.5.   Zkouška ohněm

Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s bodem A.15 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

8.6.6.   Zkouška průrazem

Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s bodem A.16 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

8.6.7.   Zkoušky tolerancí vad

Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s bodem A.17 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

8.6.8.   Zkouška na vysokoteplotní tečení

U konstrukcí, kde teplota skelného přechodu pryskyřice nepřesahuje maximální projektovanou teplotu materiálu alespoň o 20 °C, se jedna tlaková láhev zkouší v souladu s bodem A.18 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

8.6.9.   Zrychlená zkouška na roztržení při namáhání

Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s bodem A.19 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

8.6.10.   Únik před prasknutím

Pro konstrukce tlakových láhví, které při zkouškách dle bodu 8.6.3 výše nepřesáhnou 45 000 cyklů, musí být provedeny zkoušky na únik před prasknutím podle bodu A.6 dodatku A této přílohy a musí být splněny požadavky tam uvedené.

8.6.11.   Zkouška tlakovým cyklem při mezních teplotách

Jedna dokončená tlaková láhev se zkouší v souladu s bodem A.7 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

9.   TLAKOVÉ LÁHVE TYPU CNG-3 S PLNÝM OVINUTÍM

9.1.   Obecné

Během vytváření přetlaku se tento typ tlakové láhve chová tak, že posuny kompozitního ovinutí a vložky se superponují. Vzhledem k různým postupům výroby neuvádí tato příloha konkrétní metodu pro návrh konstrukce; určení úniku před prasknutím musí být v souladu s příslušnými postupy definovanými v bodě A.6 (dodatek A této přílohy). Povolená velikost vady se určí v souladu s bodem 6.15.2 výše.

9.2.   Požadavky na konstrukci

9.2.1.   Kovová vložka

Tlakové napětí ve vložce při nulovém tlaku a 15 °C nesmí způsobovat zkroucení nebo zvrásnění vložky.

9.2.2.   Kompozitní ovinutí

Napětí v tahu ve vláknech musí splňovat požadavky bodu 6.5.

9.2.3.   Analýza pevnosti

Vypočtou se napětí v tangenciálním a podélném směru tlakové láhve v kompozitu a ve vložce po natlakování. Tlak použitý pro tyto výpočty musí být nula, pracovní tlak, 10 % pracovního tlaku, zkušební tlak a projektovaný tlak při roztržení. Vypočtou se meze, v nichž musí ležet tlak při autofretáži. Při výpočtech se použijí vhodné analytické postupy využívající teorie tenkostěnných těles, která bere v úvahu nelineární chování materiálu vložky, aby se určilo rozdělení napětí v hrdle, přechodových oblastech a válcové části vložky.

9.3.   Požadavky na výrobu

Požadavky na výrobu musí být v souladu s bodem 8.3 s tou výjimkou, že ovinutí zahrnuje také šroubovitě vinutá vlákna.

9.4.   Požadavky na výrobní zkoušky

Požadavky na výrobní zkoušky musí být v souladu s požadavky bodu 8.4.

9.5.   Zkoušky šarže tlakových láhví

Zkoušky šarže musí být v souladu s požadavky bodu 8.5.

9.6.   Zkoušky technické způsobilosti návrhu konstrukce tlakových láhví

Zkoušky technické způsobilosti návrhu konstrukce tlakových láhví musí být v souladu s požadavky bodu 8.6 a bodu 9.6.1 s tou výjimkou, že se nepožaduje zkouška na roztržení vložky dle bodu 8.6.

9.6.1.   Pádová zkouška

Alespoň jedna dokončená tlaková láhev se zkouší pádem v souladu s bodem A.30 (dodatek A této přílohy).

10.   TLAKOVÉ LÁHVE TYPU CNG-4 PLNĚ KOMPOZITNÍ

10.1.   Obecné

Tato příloha neuvádí konkrétní metodu pro návrh konstrukce tlakových láhví s polymerickými vložkami vzhledem k rozmanitosti možných konstrukcí tlakových láhví.

10.2.   Požadavky na konstrukci

Přiměřenost návrhu konstrukce se doloží konstrukčními výpočty. Napětí v tahu ve vláknech musí splňovat požadavky bodu 6.5.

U kovových přípojných hrdel musí být použity kuželovité a válcovité závity v souladu s bodem 6.10.2 nebo 6.10.3.

Kovová přípojná hrdla s otvory opatřenými závitem musí být schopna odolat krouticí síle 500 Nm, aniž by došlo k porušení celistvosti spojení s nekovovou vložkou. Kovová hrdla připojená k nekovové vložce musí být z materiálu slučitelného s provozními podmínkami stanovenými v bodě 4 této přílohy.

10.3.   Analýza pevnosti

Vypočtou se napětí v tangenciálním a podélném směru tlakové láhve v kompozitu a ve vložce. Tlaky použité pro tyto výpočty musí být nula, pracovní tlak, zkušební tlak a projektovaný tlak při roztržení. Při výpočtech se použijí vhodné analytické postupy, aby se zjistilo rozdělení napětí po celé tlakové láhvi.

10.4.   Požadavky na výrobu

Požadavky na výrobu musí být v souladu s bodem 8.3 s tou výjimkou, že teplota vytvrzování pro termosetické pryskyřice musí být nejméně o 10 °C nižší než teplota změknutí plastové vložky.

10.5.   Požadavky na výrobní zkoušky

10.5.1.   Zkoušky hydrostatickým tlakem

Každá dokončená tlaková láhev se zkouší hydrostatickým tlakem v souladu s bodem A.11 (dodatek A této přílohy). Výrobce stanoví příslušnou mez pružné roztažnosti pro použitý zkušební tlak, ale v žádném případě nesmí pružná roztažnost žádné tlakové láhve přesahovat průměrnou hodnotu šarže o více než 10 %. Veškeré tlakové láhve, které nesplní definovanou mez pro vyřazení, musí být vyřazeny a buď zničeny, nebo použity pro účely zkoušky šarže.

10.5.2.   Zkoušky těsnosti

Každá dokončená tlaková láhev se zkouší na těsnost v souladu s bodem A.10 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

10.6.   Zkoušky šarže tlakových láhví

10.6.1.   Obecné

Zkoušky šarže se provádí na dokončených tlakových láhvích, které jsou reprezentativní pro normální výrobu a označeny identifikačními značkami. Namátkou se vybere jedna tlaková láhev z každé šarže. Je-li zkouškám podrobeno více tlakových láhví, než požaduje tato příloha, musí být zdokumentovány všechny výsledky. Na vybraných lahvích se provedou minimálně následující zkoušky:

a)

Zkouška materiálů šarže Jedna tlaková láhev, nebo vložka, nebo doprovodný vzorek reprezentativní pro dokončenou tlakovou láhev se podrobí následujícím zkouškám: i) kontrola rozměrů proti návrhu konstrukce; ii) jedna zkouška plastové vložky tahem v souladu s bodem A.22 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky na konstrukci; iii) teplota tavení plastové vložky se zkouší v souladu s bodem A.23 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky na konstrukci; iv) je-li součástí konstrukce ochranný povlak, zkouší se podle bodu A.9.2 (dodatek A této přílohy). Pokud povlak nesplní požadavky bodu A.9.2 (dodatek A této přílohy), musí být šarže plně (ze 100 %) zkontrolována, aby se odstranily obdobně vadné tlakové láhve. Povlak všech vadných tlakových láhví může být odstraněn způsobem, který neovlivní celistvost kompozitního ovinutí, a znovu nanesen. Zkouška povlaku šarže se poté musí opakovat.

b)	Zkouška šarže na roztržení Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s požadavky bodu 7.4 písm. b) výše.

c)

Zkouška periodickým tlakovým cyklem Přípojné hrdlo jedné tlakové láhve se zkouší krouticím momentem 500 Nm v souladu se zkušební metodou uvedenou v bodě A.25 (dodatek A této přílohy). Tlaková láhev se pak podrobí zkoušce tlakovým cyklem v souladu s postupy stanovenými v bodě 7.4 písm. c) výše. Po požadovaném počtu tlakových cyklů se tlaková láhev zkouší na těsnost v souladu s metodou popsanou v bodě A.10 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

10.7.   Zkoušky technické způsobilosti návrhu konstrukce tlakových láhví

10.7.1.   Obecné

Zkoušky technické způsobilosti návrhu konstrukce tlakových láhví musí být v souladu s požadavky bodů 8.6, 10.7.2, 10.7.3 a 10.7.4 této přílohy s výjimkou, že není požadována zkouška na únik před prasknutím dle bodu 8.6.10.

10.7.2.   Zkouška hrdla ve zkrutu

Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s bodem A.25 (dodatek A této přílohy).

10.7.3.   Zkouška prostupnosti

Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s bodem A.21 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

10.7.4.   Zkouška cyklem se zemním plynem

Jedna tlaková láhev se zkouší v souladu s bodem A.27 (dodatek A této přílohy) a musí splnit požadavky tam uvedené.

11.   OZNAČENÍ

11.1.   Provedení značení

Na každé tlakové láhvi zajistí výrobce zřetelné trvalé značení nejméně 6 mm vysoké. Značení se provede buď pomocí štítků zapracovaných do pryskyřičných povlaků, štítků přilepených lepidlem, nízkotlakých razidel použitých na zesílených koncích konstrukcí typu CNG-1 a CNG-2, nebo libovolné kombinace uvedených způsobů. Samolepící štítky a jejich použití musí být v souladu s ISO 7225 nebo s rovnocennou normou. Je povoleno použití několika štítků, které by měly být umístěny tak, aby nebyly zakryty montážními konzolami. Každá tlaková láhev, která je v souladu s touto přílohou, musí být označena takto:

a)

Povinné informace: i) „POUZE CNG“: ii „NEPOUŽÍVAT PO XX/XXXX“, kde „XX/XXXX“ označuje měsíc a rok skončení doby použitelnosti; (2) iii) identifikační údaje výrobce; iv) identifikační údaje tlakové láhve (příslušné číslo části a výrobní číslo jedinečné pro každou tlakovou láhev); v) pracovní tlak a teplota; vi) číslo předpisu EHK spolu s typem tlakové láhve a registračním číslem osvědčení; vii) přetlakové zařízení a/nebo ventily, které jsou způsobilé pro použití s tlakovou láhví, nebo možnosti získání informací o způsobilých systémech ochrany před ohněm; viii) jsou-li použity štítky, musí mít všechny tlakové láhve vyraženo jedinečné identifikační číslo na nekrytém kovovém povrchu, aby se umožnilo sledování v případě zničení štítku.

b)

Nepovinné informace:   Na samostatném štítku (samostatných štítcích) mohou být uvedeny následující nepovinné informace: i) rozsah teplot plynu, např. – 40 °C až 65 °C; ii) jmenovitý vodní objem tlakové láhve s přesností na dvě platné číslice, např. 120 litrů; iii) datum původní tlakové zkoušky (měsíc a rok).   Značení musí být uvedeno v uvedeném pořadí, ale konkrétní uspořádání se může lišit podle dostupného prostoru. Přípustný příklad povinných informací je: POUZE CNG NEPOUŽÍVAT PO…/…. Výrobce/číslo části/výrobní číslo 20 MPa/15 °C ECE R 110 CNG-2 (číslo registrace) „Používejte pouze přetlaková zařízení schválená výrobcem.“

12.   PŘÍPRAVA NA EXPEDICI

Před expedicí z dílny výrobce musí být každá tlaková láhev uvnitř čistá a vysušená. Tlakové láhve, které nejsou okamžitě uzavřeny armaturou ventilu a případně bezpečnostními zařízeními, musí mít ve všech otvorech zátky, které brání přístupu vlhkosti a chrání závity. Do všech ocelových tlakových láhví a vložek se před expedicí nastříká antikorozní přípravek (např. obsahující olej).

Kupujícímu musí být dodány provozní pokyny výrobce a všechny informace potřebné k zajištění správné manipulace s tlakovou láhví, jejího používání a kontrol za provozu. Provozní pokyny musí být v souladu s dodatkem D této přílohy.

---

(1)  Není požadováno, pokud se použije přístup založený na zkoušce vadné tlakové láhve dle bodu A.7 dodatku A této přílohy.

(2)  Datum skončení doby použitelnosti nesmí přesáhnout stanovenou životnost. Datum skončení doby použitelnosti může být na tlakovou láhev vyznačeno při expedici za předpokladu, že tlakové láhve byly skladovány na suchém místě bez vnitřního tlaku.