(EHK OSN) č. 112Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 112 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu světlometů motorových vozidel s asymetrickým potkávacím světlem a/nebo dálkovým světlem a vybavených žárovkami a/nebo LED moduly
Publikováno: | Úř. věst. L 250, 22.8.2014, s. 67-128 | Druh předpisu: | Akty přijaté institucemi zřízenými mezinárodní dohodou |
Přijato: | 22. srpna 2014 | Autor předpisu: | |
Platnost od: | 15. července 2013 | Nabývá účinnosti: | 15. července 2013 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Pouze původní texty EHK OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html .
Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 112 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu světlometů motorových vozidel s asymetrickým potkávacím světlem a/nebo dálkovým světlem a vybavených žárovkami a/nebo LED moduly
Zahrnuje veškerá platná znění až po:
doplněk 4 série změn 01 – datum vstupu v platnost: 15. července 2013
OBSAH
A. Správní ustanovení
Oblast působnosti
1. |
Definice |
2. |
Žádost o schválení typu světlometu |
3. |
Označení |
4. |
Schválení |
B. Technické požadavky na světlomety
5. |
Všeobecné specifikace |
6. |
Osvětlení |
7. |
Barva |
8. |
Posouzení míry nepohodlí (oslněním) |
C. Další správní ustanovení
9. |
Změna typu světlometu a rozšíření schválení |
10. |
Shodnost výroby |
11. |
Postihy za neshodnost výroby |
12. |
Definitivní ukončení výroby |
13. |
Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění zkoušek schválení typu a názvy a adresy schvalovacích orgánů |
14. |
Přechodná ustanovení |
PŘÍLOHY
1. |
Sdělení |
2. |
Příklady uspořádání značek schválení typu |
3. |
Měřicí systém se sférickými souřadnicemi a umístění zkušebních bodů |
4. |
Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů v provozu |
5. |
Minimální požadavky na postupy kontrol shodnosti výroby |
6. |
Požadavky na světlomety s plastovými rozptylovými skly – zkoušení rozptylových skel nebo vzorků materiálů a úplných světlometů |
7. |
Minimální požadavky na odběr vzorků inspektorem |
8. |
Přehled dob činností pro zkoušku stálosti fotometrických vlastností |
9. |
Ověření „rozhraní“ u potkávacího světla světlometu za pomoci přístrojů |
10. |
Požadavky na LED moduly a světlomety obsahující LED moduly |
11. |
Obecné znázornění hlavního potkávacího světla a pomocného světla a příslušné možnosti zdroje světla |
A. SPRÁVNÍ USTANOVENÍ
OBLAST PŮSOBNOSTI (1)
Tento předpis se vztahuje na světlomety vozidel kategorií L, M, N a T (2).
1. DEFINICE
Pro účely tohoto předpisu
1.1. |
„Rozptylovým sklem“ se rozumí vnější díl světlometu (sestavy), který osvětlující plochou propouští světlo. |
1.2. |
„Povlakem“ se rozumí jakýkoliv výrobek nebo výrobky nanesené v jedné nebo více vrstvách na vnější stranu rozptylového skla. |
1.3. |
„Světlomety různých typů“ se rozumí světlomety, které se liší v takových podstatných hlediscích, jako jsou:
|
1.4. |
Světlomety různých „tříd“ (A nebo B) se rozumí světlomety, na něž se vztahují konkrétní fotometrické požadavky. |
1.5. |
Pro tento předpis se použijí definice uvedené v předpise č. 48 a v sérii jeho změn platných v době podání žádosti o schválení typu. |
1.6. |
Odkazy uvedené v tomto předpise na standardní (vzorovou) žárovku/žárovky a na předpis č. 37 se vztahují k předpisu č. 37 a jeho sériím změn platných v době podání žádosti o schválení typu. |
2. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ TYPU SVĚTLOMETU
2.1. |
Žádost o schválení typu podává vlastník obchodního názvu nebo značky nebo jeho řádně pověřený zástupce. Žádost musí obsahovat tyto údaje:
|
2.2. |
Ke každé žádosti je třeba přiložit:
|
2.3. |
K materiálům, z nichž jsou vyrobena rozptylová skla a k případným povlakům, pokud již byly zkoušeny, musí být přiložen zkušební protokol o jejich vlastnostech. |
3. OZNAČENÍ
3.1. |
Světlomety předložené ke schválení typu musí být označeny obchodním názvem nebo značkou žadatele. |
3.2. |
Jak na rozptylovém skle, tak na hlavním tělese světlometu (3) musí být dostatečně rozměrné místo pro umístění značky schválení typu a doplňkových symbolů dle bodu 4; tato místa musí být udána na výkresech, o nichž se hovoří výše v bodě 2.2.1. |
3.3. |
Na světlometech s potkávacím světlem konstruovaných tak, aby plnily požadavky pro pravostranný i levostranný provoz, musí být vyznačeny obě polohy nastavení optické jednotky nebo LED modulu na vozidle nebo žárovky v odražeči; poloha pro pravostranný provoz se vyznačí písmeny „R/D“, pro levostranný provoz písmeny „L/G“. |
3.4. |
U světlometů s LED modulem (moduly) musí mít světlomet vyznačen jmenovité napětí a jmenovitý příkon a zvláštní identifikační kód modulu zdroje světla. |
3.5. |
U LED modulu (modulů) předloženého se světlometem ke schválení:
|
3.6. |
Jestliže je elektronický ovladač zdroje světla, který není součástí LED modulu, použit k řízení LED modulu (modulů), potom musí být označen zvláštním identifikačním kódem (kódy), jmenovitým vstupním napětím a příkonem. |
4. SCHVÁLENÍ
4.1. Obecně
4.1.1. |
Schválení se udělí, pokud všechny vzorky typu světlometu dodané ke schválení podle výše uvedeného bodu 2 splňují požadavky tohoto předpisu. |
4.1.2. |
Pokud skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny splňují požadavky několika předpisů, a pokud každá z nich splňuje požadavky, jež se na ni vztahují, je možné použít jedinou mezinárodní značku schválení typu. |
4.1.3. |
Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho prvé dvě číslice označují sérii změn, která zahrnuje nejnovější významné technické změny tohoto předpisu, provedené k datu vydání schválení. Jedna a táž smluvní strana nemůže přidělit totéž schvalovací číslo jinému typu světlometu, na který se vztahuje tento předpis. |
4.1.4. |
Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí nebo odnětí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu světlometu podle tohoto předpisu se smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, zasílá na formuláři oznámení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu spolu s pokyny podle bodu 2.2.1.1.
|
4.1.5. |
Kromě značení podle bodu 3.1 musí být každý světlomet odpovídající typu schválenému podle tohoto předpisu na místě uvedeném v bodě 3.2 opatřen značkou schválení typu níže popsanou v bodech 4.2 a 4.3. |
4.2. Skladba značky schválení typu
Značka schválení typu sestává z:
4.2.1. |
mezinárodní značky schválení typu skládající se z:
|
4.2.2. |
následujícího doplňkového symbolu/doplňkových symbolů, kterým/kterými je/jsou:
|
4.2.3. |
V každém případě musí být na schvalovacím formuláři a na formuláři oznámení smluvním státům dohody, které tento předpis uplatňují, stanoven příslušný provozní režim pro zkoušení podle bodu 1.1.1.1 přílohy 4 a přípustné (přípustná) napětí podle bodu 1.1.1.2 přílohy 4. V příslušných případech musí být zařízení označeno takto:
|
4.2.4. |
Dvě číslice čísla schválení, které udávají sérii změn zahrnující poslední významné technické změny předpisu v době, kdy se schválení vydává, a případně požadovaná šipka, mohou být vyznačeny poblíž výše uvedených doplňkových symbolů. |
4.2.5. |
Značky a symboly, o nichž pojednávají body 4.2.1 až 4.2.3 výše, musí být zřetelně čitelné a nesmazatelné. Mohou být umístěny na vnitřní nebo vnější části (průhledné nebo neprůhledné) světlometu, kterou není možno oddělit od průhledné části světlometu, z níž je vyzařováno světlo. V každém případě musejí být viditelné i tehdy, když je světlomet namontován na vozidle nebo když je otevřena některá pohyblivá část vozidla, například kapota. |
4.3. Uspořádání značky schválení typu
4.3.1. Samostatné světlomety
Příklady uspořádání značek schválení s výše uvedenými doplňkovými symboly udávají obrázky 1 až 10 přílohy 2 tohoto předpisu.
4.3.2. Skupinové, sdružené nebo sloučené světlomety
4.3.2.1. |
Jestliže skupinové, sdružené nebo sloučené světlomety splňují požadavky několika předpisů, může se připevnit jediná mezinárodní značka schválení typu, která je tvořena písmenem „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení typu udělila, a číslo schválení typu. Tato značka schválení typu může být umístěna kdekoliv na skupinových, sdružených nebo sloučených světlometech za předpokladu, že:
|
4.3.2.2. |
Identifikační symbol každého světlometu, příslušný každému předpisu, podle kterého byla schválení typu udělena, společně s označením odpovídajících sérií změn zahrnujících poslední významné technické změny předpisu v době vydání schválení typu a případně požadovaná šipka, musí být vyznačeny:
|
4.3.2.3. |
Rozměr částí jednotlivé značky schválení typu nesmí být menší než minimální rozměr požadovaný pro nejmenší z jednotlivých značek podle předpisu, na jehož základě bylo schválení typu uděleno. |
4.3.2.4. |
Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Táž smluvní strana nesmí totéž číslo přidělit jinému typu skupinových, sdružených nebo sloučených světlometů, na který se vztahuje tento předpis. |
4.3.2.5. |
Příklady uspořádání značek schválení pro skupinové, sdružené nebo sloučené světlomety, včetně všech výše popsaných doplňkových symbolů, jsou uvedeny na obrázku 11 v příloze 2 tohoto předpisu. |
4.3.3. Světlomety, které mohou být sloučené s jinými světlomety a jejichž rozptylové sklo se používá u jiných typů světlometů:
Platí ustanovení bodu 4.3.2.
4.3.3.1. |
Je-li kromě toho použito totéž rozptylové sklo, může být opatřeno různými značkami schválení jednotlivých typů světlometů nebo soustav světlometů za předpokladu, že hlavní těleso světlometu má také místo podle bodu 3.2 výše, a to i tehdy, když jej nelze od rozptylového skla oddělit, a je opatřeno značkami schválení pro platné funkce. Pokud různé typy světlometů mají shodné hlavní těleso, může být toto těleso opatřeno různými značkami schválení typu. |
4.3.3.2. |
Příklady uspořádání značek schválení typu pro výše uvedený případ podává obrázek 12 v příloze 2 tohoto předpisu. |
B. TECHNICKÉ POŽADAVKY NA SVĚTLOMETY (5)
5. VŠEOBECNÉ SPECIFIKACE
5.1. Všechny vzorky musí vyhovovat požadavkům stanoveným níže v bodech 6 až 8.
5.2. Světlomety musí být vyrobeny tak, aby si za normálních podmínek užívání a navzdory otřesům, jimž mohou být vystaveny, udržely předepsané fotometrické vlastnosti a byly trvale v dobrém funkčním stavu.
5.2.1. Světlomety musí být vybaveny zařízením, kterým se dají na vozidle seřídit tak, aby splňovaly příslušné předpisy. Takovým zařízením nemusejí být vybaveny jednotky, u nichž od sebe nelze oddělit odražeč a rozptylové sklo, za předpokladu, že jsou tyto jednotky používány pouze na vozidlech, u kterých je možno nastavení světlometů seřídit jiným způsobem.
Je-li světlomet hlavního potkávacího světla a světlomet dálkového světla vybaven každý svou vlastní žárovkou nebo LED modulem (moduly), musí seřizovací zařízení umožňovat individuální seřízení hlavního potkávacího světla i dálkového světla.
5.2.2. Tato ustanovení se však nevztahují na sestavy světlometů, jejichž odražeče jsou nedělitelné. Pro tento typ sestav platí požadavky bodu 6.3 tohoto předpisu.
5.3. Světlomety musí být vybaveny:
5.3.1. |
žárovkou (žárovkami) schválenou (schválenými) podle předpisu č. 37. Může být použita kterákoli žárovka podle předpisu č. 37, za předpokladu, že předpis č. 37 a jeho série změn platné v době podání žádosti o schválení typu neuvádí žádné omezení použití.
|
5.3.2. |
a/nebo LED modulem (moduly):
|
5.4. Světlomety konstruované tak, aby splňovaly požadavky pro pravostranný i levostranný provoz mohou být přizpůsobeny provozu na příslušné straně silnice buď vhodným počátečním seřízením při montáži na vozidlo, nebo volitelným nastavením, které provede uživatel. Toto počáteční seřízení nebo volitelné nastavení spočívá například v upevnění optické jednotky na vozidle v daném úhlu nebo v upevnění žárovky nebo LED modulu (modulů) produkujícího hlavní potkávací světlo v daném úhlu/pozici vzhledem k optické jednotce. V každém případě musí být možné pouze dvě jednoznačně odlišné polohy nastavení, jedna pro pravostranný a druhá pro levostranný provoz; konstrukce musí znemožňovat nežádoucí pohyb světlometu z jedné polohy do druhé nebo jeho nastavení uprostřed. Pokud existují dvě různé polohy nastavení žárovky nebo LED modulu (modulů) produkujícího hlavní potkávací světlo, součásti, kterými se žárovka nebo LED modul (moduly) připevňují k odražeči, musí být konstruovány a zhotoveny tak, aby v každé z těchto dvou poloh byla žárovka nebo LED modul (moduly) v přesné poloze vyžadované u světlometů konstruovaných pouze pro provoz na jedné straně. Shodnost s požadavky tohoto bodu se ověřuje vizuálně, a pokud je to nutné, zkušební montáží.
5.5. Musí být provedeny doplňkové zkoušky podle požadavků přílohy 4, které zajistí, aby v průběhu užívání nedocházelo k nadměrné změně fotometrických vlastností.
5.6. Světlo propouštějící součásti z plastů se zkouší podle požadavků přílohy 6.
5.7. U světlometů konstruovaných tak, aby vyzařovaly střídavě buď dálkové nebo potkávací světlo, nebo potkávací a/nebo dálkové světlo do zatáček, musí být mechanická, elektromechanická nebo jiná zařízení zabudovaná do světlometu pro tyto účely konstruována tak, aby:
5.7.1. |
zařízení bylo dostatečně odolné a vydrželo za normálních podmínek použití 50 000 funkčních cyklů. Technická zkušebna odpovědná za schvalovací zkoušky může za účelem ověření splnění tohoto požadavku:
|
5.7.2. |
v případě poruchy svítivost nad přímkou H-H nepřesahovala hodnoty potkávacího světla podle bodu 6.2.4; dále u světlometů konstruovaných pro potkávací světlo a/nebo dálkové světlo do zatáček musí být minimální svítivost ve zkušebním bodě 25 V (přímka V-V, 1,72 D) nejméně 2 500 cd. Při provádění zkoušek k ověření plnění těchto požadavků se musí technická zkušebna odpovědná za schvalovací zkoušky řídit pokyny předloženými žadatelem; |
5.7.3. |
vždy se vytvořilo buď hlavní potkávací, nebo dálkové světlo, aniž by se mohlo stát, že se mechanismus zastaví mezi dvěma polohami; |
5.7.4. |
uživatel nemohl pomocí běžného nářadí měnit tvar ani polohu pohyblivých částí. |
5.8. Uspořádání osvětlení pro různé podmínky provozu
5.8.1. U světlometů konstruovaných ke splnění požadavků provozu pouze na jedné straně vozovky (buď pravé, nebo levé) musí být přijata opatření k ochraně proti oslnění-uživatelů v zemi, kde provoz je na opačné straně vozovky než v zemi, pro kterou byl světlomet konstruován (7). Takovými opatřeními mohou být:
a) |
zaclonění vnější části rozptylového skla světlometu; |
b) |
nastavení světla směrem dolů. Vodorovné nastavení je dovoleno; |
c) |
jakékoliv jiné opatření k odstranění nebo redukci asymetrické části světla. |
5.8.2. Při použití tohoto (těchto) opatření musí být splněny následující požadavky na svítivost světlometu při nastavení, které zůstane nezměněno vůči nastavení pro původní směr provozu.
5.8.2.1. |
Potkávací světlo konstruované pro pravostranný provoz a přizpůsobené levostrannému provozu:
|
5.8.2.2. |
Potkávací světlo konstruované pro levostranný provoz a přizpůsobené pravostrannému provozu:
|
5.9. Jestliže celkový skutečný světelný tok potkávacích světlometů se zdrojem světla nebo LED modulem (moduly) produkujícím hlavní potkávací světlo přesahuje 2 000 lm, je třeba uvést tuto skutečnost v bodě 9 formuláře sdělení, uvedeném v příloze 1. Skutečný světelný tok LED modulů se změří v souladu s pokyny v bodě 5 přílohy 10.
5.10. Definice v bodech 2.7.1.1.3 a 2.7.1.1.7 předpisu č. 48 dovolují použití LED modulů, které mohou být vybaveny paticemi pro jiné zdroje světla. Bez ohledu na toto ustanovení není dovolena kombinace LED s jinými zdroji světla pro hlavní potkávací světlo, nebo zdroji, které přispívají k produkci osvětlení do zatáček nebo dálkového světla, jak je stanoveno tímto předpisem.
5.11. LED modul musí být:
a) |
ze svého zařízení vyjímatelný pouze za pomoci nářadí, ledaže je ve sdělení uvedeno, že se jedná o nevýměnný LED modul; |
b) |
konstruován tak, aby ani při použití nářadí nebyl mechanicky zaměnitelný s jakýmkoli jiným typově schváleným výměnným zdrojem světla. |
6. OSVĚTLENÍ
6.1. Obecná ustanovení
6.1.1. Světlomety musí být vyrobeny tak, aby poskytovaly patřičné osvětlení: potkávací světlo nesmí oslňovat a také dálkové světlo musí poskytovat dobré osvětlení. Světlo do zatáček se může vytvářet zapnutím jednoho doplňkového žárovkového zdroje světla nebo jednoho nebo více LED modulů, které jsou součástí potkávacího světlometu.
6.1.2. Osvětlení vytvářené světlometem se měří ve vzdálenosti 25 m fotoelektrickým článkem, který má efektivní plochu rovnající se čtverci o straně 65 mm. Bod HV je středem souřadnicového systému se svislou polární osou. Přímka h je vodorovná a prochází bodem HV (viz příloha 3 tohoto předpisu).
6.1.3. Kromě LED modulu (modulů) se světlomety zkoušejí s bezbarvou standardní (referenční) žárovkou konstruovanou pro jmenovité napětí 12 V.
6.1.3.1. Při kontrole světlometu se napětí na svorkách žárovky reguluje tak, aby výsledkem byl referenční světelný tok při 13,2 V, jak je pro každou žárovku uvedeno v příslušném datovém listu předpisu č. 37.
Je-li však k produkci hlavního potkávacího světla použito žárovky kategorie H9 nebo H9B, může si žadatel zvolit referenční světelný tok při 12,2 V nebo 13,2 V, jak je uvedeno v příslušném datovém listu předpisu č. 37 – v položce č. 9 formuláře sdělení uvedeného v příloze 1 se pak zaznamená, jaké napětí bylo pro schválení typu zvoleno.
6.1.3.2. Aby byla standardní (referenční) žárovka při fotometrickém měření chráněna, lze měření provést při světelném toku, který se liší od referenčního světelného toku při 13,2 V. Rozhodne-li se technická zkušebna provést měření tímto způsobem, svítivost se zkoriguje tak, že se naměřená hodnota vynásobí jednotlivým faktorem Flamp pro standardní (referenční) žárovku, aby se ověřil soulad s fotometrickými požadavky, přičemž:
F lamp |
= |
Φ reference/Φ test |
Φ reference je referenční světelný tok při 13,2 V, jak je uvedeno v příslušném datovém listu předpisu č. 37.
Φ test je skutečný světelný tok použitý při měření.
Tento postup však není dovolen v případě, že byl zvolen referenční světelný tok 12,2 V podle specifikací v datovém listu kategorie H9 nebo H9B.
6.1.3.3. Světlomet se považuje za vyhovující, jestliže splňuje požadavky bodu 6 alespoň s jednou standardní (referenční) žárovkou, která může být předložena společně se světlometem.
6.1.4. LED modul (moduly) se měří při napětí 6,3 V, 13,2 V nebo 28,0 V, není-li v tomto předpise stanoveno jinak. LED modul (moduly) ovládaný (ovládané) elektronickým ovladačem zdrojů světla se měří podle specifikací žadatele.
6.1.5. Jsou-li světlomety vybaveny LED modulem (moduly) a žárovkami, část světlometu s žárovkou (žárovkami) se zkouší v souladu s pokyny v bodě 6.1.3, zatímco část světlometu s LED modulem (moduly) podle ustanovení bodu 6.1.4: výsledná hodnota pro LED modul (moduly) se pak sečte s výslednými hodnotami zkoušek žárovky (žárovek).
6.2. Ustanovení týkající se potkávacího světla
6.2.1. Rozložení svítivosti hlavního potkávacího světla světlometu musí obsahovat rozhraní (viz obrázek 1), které umožní správné nastavení světlometu pro fotometrické měření a seřízení na vozidle.
Rozhraní musí poskytovat:
a) |
v případě světla pro pravostranný provoz:
|
b) |
v případě světla pro levostranný provoz:
|
Ve všech případech musí mít část „ohyb – rameno“ ostrý okraj.
6.2.2. Světlomet musí být vizuálně zaměřen pomocí rozhraní (viz obrázek 1) takto: Zaměření se provádí pomocí ploché svislé stěny, která je umístěna ve vzdálenosti 10 m nebo 25 m (jak je uvedeno v bodě 9 přílohy 1) před světlometem a s osou H-V svírá pravý úhel, jak je znázorněno v příloze 3 tohoto předpisu. Měřicí stěna musí být dostatečně široká, aby umožňovala ověření a nastavení rozhraní potkávacího světla v rozsahu nejméně 5° na obě strany od přímky V-V.
6.2.2.1. Svislé nastavení: vodorovná část rozhraní se posune směrem vzhůru z pozice pod přímkou B a nastaví se do své jmenovité polohy 1 % (0,57°) pod přímku H–H.
Obrázek 1
Poznámka: Měřítka pro svislé a vodorovné přímky jsou různá.
6.2.2.2. Vodorovné nastavení: část rozhraní v úseku „ohyb – rameno“ se posune:
|
pro pravostranný provoz zprava doleva a po tomto pohybu musí být vodorovně umístěná tak, aby:
nebo |
|
pro levostranný provoz zleva doprava a po tomto pohybu musí být vodorovně umístěná tak, aby:
|
6.2.2.3. Jestliže takto seřízený světlomet nevyhovuje požadavkům uvedeným v bodech 6.2.4 až 6.2.6 a 6.3, může být jeho zaměření změněno za předpokladu, že osa světelného svazku se neposune:
|
vodorovně od přímky A více než:
|
|
svisle ne o více než 0,25° nahoru nebo dolů od přímky B. |
6.2.2.4. Nelze-li však svislé nastavení opakovaně seřídit do požadované polohy v rámci tolerancí uvedených v bodě 6.2.2.3 výše, použije se ke zkoušce shodnosti požadované minimální kvality „rozhraní“ a k provedení svislého a vodorovného nastavení světelného svazku pomocná metoda podle bodů 2 a 3 přílohy 9.
6.2.3. Takto seřízený světlomet, žádá-li se pouze o schválení potkávacího světla (8), musí splňovat pouze požadavky uvedené níže v bodech 6.2.4 až 6.2.6; je-li určen k vyzařování potkávacího i dálkového světla, musí splňovat požadavky uvedené v bodech 6.2.4 až 6.2.6 a 6.3.
6.2.4. Potkávací světlo musí splňovat hodnoty svítivosti ve zkušebních bodech uvedených v tabulkách níže a na obrázku B přílohy 3 (nebo zrcadlově podél přímky V-V pro levostranný provoz):
Světlomety pro pravostranný provoz (10) |
Světlomet třídy A |
Světlomet třídy B |
|||||||||||||||||||
Označení zkušebního bodu |
Úhlové souřadnice zkušebního bodu – stupně |
Požadovaná svítivost v cd |
Požadovaná svítivost v cd |
||||||||||||||||||
maximální |
minimální |
maximální |
minimální |
||||||||||||||||||
B 50 L |
0,57 U, 3,43 L |
350 |
|
350 |
|
||||||||||||||||
BR |
1,0 U, 2,5 R |
1 750 |
|
1 750 |
|
||||||||||||||||
75 R |
0,57 D, 1,15 R |
|
5 100 |
|
10 100 |
||||||||||||||||
75 L |
0,57 D, 3,43 L |
10 600 |
|
10 600 |
|
||||||||||||||||
50 L |
0,57 D, 3,43 L |
13 200 (11) |
|
13 200 (11) |
|
||||||||||||||||
50 R |
0,86 D, 1,72 R |
|
5 100 |
|
10 100 |
||||||||||||||||
50 V |
0,86 D, 0 |
|
|
|
5 100 |
||||||||||||||||
25 L |
1,72 D, 9,0 L |
|
1 250 |
|
1 700 |
||||||||||||||||
25 R |
1,72 D, 9,0 R |
|
1 250 |
|
1 700 |
||||||||||||||||
Kterýkoliv bod v pásmu III (vymezený těmito souřadnicemi ve stupních) 8 L 8 L 8 R 8 R 6 R 1,5 R V-V 4 L 1 U 4 U 4 U 2 U 1,5 U 1,5 U H-H H-H |
625 |
|
625 |
|
|||||||||||||||||
Kterýkoliv bod v pásmu IV (0.86 D až 1,72 D, 5,15 L až 5,15 R) |
|
1 700 |
|
2 500 |
|||||||||||||||||
Kterýkoliv bod v pásmu I (1,72 D až 4 D, 9 L až 9 R) |
17 600 |
|
< 2I (9) |
|
|||||||||||||||||
Poznámka: V tabulce:
|
Světlomety pro pravostranný provoz (**) |
||
Zkušební bod |
Úhlové souřadnice Stupně |
Požadovaná svítivost v cd minimální |
1 |
4U, 8L |
Body 1 + 2 + 3 190 |
2 |
4U, 0 |
|
3 |
4U, 8R |
|
4 |
2U, 4L |
Body 4 + 5 + 6 375 |
5 |
2U, 0 |
|
6 |
2U, 4R |
|
7 |
0, 8L |
65 |
8 |
0, 4L |
125 |
6.2.5. V žádném z pásem I, II, III a IV se nesmějí vyskytnout boční odchylky negativně ovlivňující dobrou viditelnost.
6.2.6. Světlomety konstruované ke splnění požadavků pravostranného i levostranného provozu musí v každé z obou poloh nastavení optické jednotky nebo LED modulu (modulů) produkujícího hlavní potkávací světlo nebo v každé z obou poloh nastavení žárovky vyhovovat výše stanoveným požadavkům pro příslušný směr provozu.
6.2.7. Požadavky bodu 6.2.4 se také vztahují na světlomety konstruované pro světlo do zatáček a/nebo které obsahují doplňkový zdroj světla nebo LED modul (moduly) uvedený v bodě 6.2.8.2. U světlometu konstruovaného pro vyzařování světla do zatáček může být jeho zaměření změněno za předpokladu, že se osa světelného svazku neposune svisle o více než 0,2°.
6.2.7.1. Jestliže se světlo k osvětlování zatáček získá:
6.2.7.1.1. |
otáčením potkávacího světla nebo vodorovným posunem bodu „ohybu“ rozhraní, provede se měření poté, co se celá soustava světlometu znovu seřídí vodorovně, například pomocí goniometru; |
6.2.7.1.2. |
posunem jedné nebo více optických částí světlometu bez vodorovného posunu bodu „ohybu“ rozhraní, musí se měření provést s tím, že tyto části jsou ve svých krajních pracovních polohách; |
6.2.7.1.3. |
pomocí jednoho doplňkového žárovkového zdroje světla nebo jednoho nebo více LED modulů, aniž se vodorovně posune bod „ohybu“ rozhraní, provede se měření s tímto aktivovaným zdrojem světla nebo aktivovaným LED modulem (moduly). |
6.2.8. Pro hlavní potkávací světlo je povolen pouze jeden žárovkový zdroj světla nebo jeden nebo více LED modulů. Doplňkové zdroje světla nebo LED moduly jsou povoleny pouze za těchto podmínek (viz příloha 10):
6.2.8.1. |
K posílení světla k osvětlování zatáček může být použit jeden doplňkový zdroj světla podle předpisu č. 37 nebo jeden nebo více doplňkových LED modulů uvnitř potkávacího světla světlometu. |
6.2.8.2. |
Jeden doplňkový zdroj světla podle předpisu č. 37 a/nebo jeden nebo více LED modulů uvnitř potkávacího světla světlometu může být použit pro účely generování infračerveného záření. Doplňkový zdroj světla nebo LED moduly mohou být aktivovány jedině současně s hlavním zdrojem světla nebo hlavním LED modulem (moduly). V případě závady hlavního zdroje světla nebo jednoho nebo více hlavních LED modulů musí být tento doplňkový zdroj světla a/nebo LED modul (moduly) automaticky vypnut. |
6.2.8.3. |
V případě závady doplňkového žárovkového zdroje světla nebo jednoho nebo více doplňkových LED modulů musí světlomet nadále plnit požadavky na potkávací světlo. |
6.3. Ustanovení týkající se dálkového světla
6.3.1. U světlometu konstruovaného k vyzařování jak dálkového, tak potkávacího světla se měření svítivosti dálkového světla provádí při stejném seřízení světlometu jako při měření podle bodů 6.2.4 až 6.2.6 výše; světlomet, který vyzařuje pouze dálkové světlo, musí být seřízen tak, aby plocha maximální svítivosti byla soustředěna na průsečík přímek H-H a V-V; takový světlomet musí splňovat pouze požadavky uvedené v bodě 6.3. Jestliže je k vytvoření dálkového světla použito více než jednoho světelného zdroje, musí být ke stanovení maximální hodnoty svítivosti (IM) použity kombinované funkce.
6.3.2. Nezávisle na typu zdroje světla (LED modul (moduly) nebo žárovkové zdroje světla) použitého k vytvoření hlavního potkávacího světla lze pro každé jednotlivé dálkové světlo použít:
a) |
buď žárovkové zdroje světla podle předpisu č. 37, nebo |
b) |
LED modul (moduly). |
6.3.3. S odkazem na obrázek C přílohy 3 a níže uvedenou tabulku musí rozložení svítivosti dálkového světla splňovat tyto požadavky:
|
Světlomet třídy A |
Světlomet třídy B |
|
Zkušební bod |
Úhlové souřadnice – ve stupních |
Požadovaná svítivost v cd |
Požadovaná svítivost v cd |
|
|
minimální |
minimální |
Imax |
|
27 000 |
40 500 |
H-5L |
0,0, 5,0 L |
3 400 |
5 100 |
H-2,5L |
0,0, 2,5 L |
13 500 |
20 300 |
H-2,5R |
0,0, 2,5 R |
13 500 |
20 300 |
H-5R |
0,0, 5,0 R |
3 400 |
5 100 |
6.3.3.1. Průsečík (HV) přímek h h a v v musí ležet uvnitř izoluxy odpovídající 80 % maximální svítivosti ((Imax).
6.3.3.2. Maximální hodnota (IM) nesmí za žádných okolností přesáhnout 215 000 cd.
6.3.4. Referenční značka (I’M) maximální svítivosti, která je zmíněna výše v bodě 6.3.3.2, se získá jako poměr:
I’M |
= |
IM/4 300 |
Tato hodnota se zaokrouhlí na hodnotu 7,5 – 10 – 12,5 – 17,5 – 20 – 25 – 27,5 – 30 – 37,5 – 40 – 45 – 50.
6.4. U světlometů s nastavitelným odražečem se požadavky bodů 6.2 a 6.3 vztahují na každou montážní polohu podle bodu 2.1.3. Ověřování se provádí tímto postupem:
6.4.1. |
každá použitá poloha se na zkušebním úhloměru nastaví vzhledem k přímce spojující střed světelného zdroje a bod HV na měřicí stěně. Nastavitelný odražeč se pak přemístí do takové polohy, aby rozložení světla na stěně odpovídalo pokynům k seřízení v bodech 6.2.1 až 6.2.2.3 a/nebo 6.3.1; |
6.4.2. |
jakmile je odražeč v základním nastavení podle bodu 6.4.1, musí světlomet plnit odpovídající fotometrické požadavky podle bodů 6.2 a 6.3; |
6.4.3. |
dodatečné zkoušky se provádí po vertikálním přesunutí odražeče ze základní polohy seřizovacím zařízením světlometů o ± 2° nebo alespoň do krajní polohy, je-li tato menší než 2°. Po opětovném zaměření celého světlometu (například pomocí úhloměru) do odpovídajícího opačného směru se zkontroluje výstup světla v následujících směrech, přičemž jeho hodnoty se musí pohybovat v těchto mezích:
|
6.4.4. |
pokud žadatel uvedl více než jednu montážní polohu, musí být postup podle bodů 6.4.1 až 6.4.3 zopakován pro všechny další polohy; |
6.4.5. |
pokud žadatel o zvláštní montážní polohy nepožádal, musí se světlomet pro měření podle bodů 6.2 a 6.3 seřídit seřizovacím zařízením do své střední polohy. Další zkoušky podle bodu 6.4.3 musí proběhnout s odražečem posunutým seřizovacím zařízením světlometu do jeho mezních poloh (namísto ± 2°). |
7. BARVA
7.1. |
Vyzařované světlo musí být bílé. |
8. POSOUZENÍ MÍRY NEPOHODLÍ (OSLNĚNÍM)
Je třeba posoudit míru oslnění, které způsobuje potkávací světlo (12).
C. DALŠÍ SPRÁVNÍ USTANOVENÍ
9. ZMĚNA TYPU SVĚTLOMETU A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ
9.1. |
Každá změna typu světlometu se musí oznámit schvalovacímu orgánu, který typ schválil. Tento orgán pak může:
|
9.2. |
Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 4.1.4 výše. |
9.3. |
Příslušný orgán, který rozšíření schválení typu vystavil, přidělí každému formuláři, jímž se rozšíření schválení typu udílí, pořadové číslo a informuje o této skutečnosti ostatní strany dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují; k tomu použije formulář sdělení odpovídající vzoru v příloze 1 tohoto předpisu. |
10. SHODNOST VÝROBY
Postupy shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanoveným v dodatku 2 dohody (E/ECE/324–E/ECE/TRANS/505/Rev.2) a musí vyhovovat následujícím požadavkům:
10.1. |
Světlomety schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny tak, aby splňovaly požadavky stanovené v bodech 6 a 7 a byly tak shodné se schváleným typem světlometu. |
10.2. |
Musí být splněny minimální požadavky na postupy kontroly shodnosti výroby stanovené v příloze 5 tohoto předpisu. |
10.3. |
Musí být splněny minimální požadavky na odběr vzorků inspektorem stanovené v příloze 7 tohoto předpisu. |
10.4. |
Orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit metody kontroly shodnosti používané v každém výrobním závodě. Obvyklá četnost těchto kontrol je jednou za dva roky. |
10.5. |
Světlomety se zjevnými vadami se neberou v úvahu. |
10.6. |
Referenční značka se nebere v úvahu. |
10.7. |
Měřicí body 1 až 8 uvedené v bodě 6.2.4 tohoto předpisu se neberou v úvahu. |
11. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY
11.1. |
Pokud nejsou výše uvedené požadavky splněny nebo pokud světlomet opatřený značkou schválení neodpovídá schválenému typu, může být schválení udělené podle tohoto předpisu odňato. |
11.2. |
Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany dohody, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu. |
12. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY
Jestliže držitel schválení zcela přestane vyrábět typ světlometu schváleného podle tohoto předpisu, uvědomí o této skutečnosti orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení o tom uvedený orgán podá zprávu ostatním smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení odpovídajícího vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.
13. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK SCHVÁLENÍ TYPU A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ
Strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění zkoušek schválení typu a schvalovacích orgánů, které udělují schválení typu a kterým se mají zasílat formuláře o udělení, rozšíření, odmítnutí či odnětí schválení nebo o definitivním ukončení výroby vydané v jiných zemích.
14. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
14.1. |
Od data vstupu série změn 01 tohoto předpisu v platnost nesmí žádná ze smluvních stran, která jej uplatňuje, odmítnout udělit schválení typu dle tohoto předpisu ve znění série změn 01. |
14.2. |
Až po dobu 60 měsíců od data vstupu v platnost série změn 01 tohoto předpisu, pokud jde o změny zavedené sérií změn 01 ohledně postupů fotometrických zkoušek zahrnujících systém sférických souřadnic a specifikaci hodnot svítivosti, a aby měly technické zkušebny možnost aktualizovat své zkušební zařízení, nesmí žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, odmítnout udělit schválení podle tohoto předpisu ve znění série změn 01, je-li použito stávající zkušební zařízení a hodnoty jsou převedeny patřičným způsobem a ku spokojenosti orgánu odpovědného za schválení typu. |
14.3. |
Po uplynutí 60 měsíců od data vstupu v platnost série změn 01 smějí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, udělit schválení pouze tehdy, splňuje-li světlomet požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 01. |
14.4. |
Existující schválení typu světlometů udělená dle tohoto předpisu před datem vstupu v platnost série změn 01 zůstávají v platnosti na dobu neurčitou. |
14.5. |
Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nesmí odmítnout udělit rozšíření schválení typu podle předcházejících sérií změn tohoto předpisu. |
(1) Nic z toho, co je v tomto předpise uvedeno, nebrání žádné straně dohody, která jej uplatňuje, aby zakázala kombinovat světlomet obsahující plastové rozptylové sklo, jež je schváleno podle tohoto předpisu, s mechanickým zařízením pro čištění světlometu (se stěrači).
(2) Podle definice úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.2, bod 2.
(3) V případě, že rozptylové sklo nelze oddělit od hlavního tělesa světlometu, lze světlomet opatřit jediným značením, jak je uvedeno v bodě 4.2.5.
(4) Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.2/Amend.1.
(5) Technické požadavky na žárovky viz předpis č. 37.
(6) Světlomet se považuje za vyhovující požadavkům tohoto bodu, jestliže je možno žárovku snadno zasadit do světlometu a polohovací výčnělky se dají správně zasunout do příslušných zářezů, a to i za tmy.
(7) Pokyny k montáži světlometů, které jsou takto vybaveny, jsou uvedeny v předpisu č. 48.
(8) Tento zvláštní světlomet „potkávacího světla“ může zahrnovat dálkové světlo, na něž se nevztahují žádné požadavky.
(9) Skutečně naměřená hodnota v bodech 50 R/50 L.
(10) U levostranného provozu se písmeno R nahradí písmenem L a naopak.
(11) U světlometu, v němž LED moduly vytvářejí potkávací světlo spolu s elektronickým ovládáním zdroje světla, nesmí naměřená hodnota překročit 18 500 cd.
(12) Tento požadavek bude předmětem doporučení správním orgánům.
PŘÍLOHA 1
SDĚLENÍ
(maximální formát: A4 (210 × 297 mm)
PŘÍLOHA 2
PŘÍKLADY USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU
Obrázek 1
|
Obrázek 2
|
a ≥ 8 mm (na skle)
a ≥ 5 mm (na plastovém materiálu)
Světlomet opatřený jednou z výše znázorněných značek schválení byl schválen v Nizozemsku (E4) podle předpisu č. 112 pod číslem schválení 243 a splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 01. Potkávací světlo je konstruováno pouze pro pravostranný provoz. Písmena CR (obrázek 1) značí, že se jedná o světlomet třídy A s potkávacím i dálkovým světlem, a písmena HCR (obrázek 2) značí, že se jedná o světlomet třídy B, rovněž s potkávacím i dálkovým světlem.
Číslo 30 udává, že maximální svítivost dálkového světla je v rozmezí 123 625 až 145 125 cd.
Poznámka: Číslo schválení a doplňkové symboly se umísťují v blízkosti kružnice buď nad písmenem „E“, nebo pod ním, nebo vpravo či vlevo od něj. Číslice čísla schválení typu musejí být na téže straně písmene „E“ a směřovat stejným směrem.
U čísla schválení je třeba se vyhnout používání římských číslic, aby se předešlo možnosti záměny s jinými symboly.
Obrázek 3
|
Obrázek 4a
|
Obrázek 4b
Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení typu splňuje požadavky tohoto předpisu pro potkávací světlo i dálkové světlo a je konstruován:
Obrázek 3: třída A, pouze pro levostranný provoz.
Obrázky 4a a 4b: třída B, pro oba systémy provozu; optická jednotka nebo žárovka musí být na vozidle seřízeny do požadované polohy.
Obrázek 5
|
Obrázek 6
|
Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení má rozptylové sklo z plastu, splňuje požadavky tohoto předpisu pouze pro potkávací světlo a je konstruován:
Obrázek 5: třída A, pro oba systémy provozu.
Obrázek 6: třída B, pouze pro pravostranný provoz.
Obrázek 7
|
Obrázek 8
|
Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení splňuje požadavky tohoto předpisu jako světlomet pro:
Obrázek 7: třída B, pouze pro potkávací světlo, je konstruován pouze pro levostranný provoz.
Obrázek 8: třída A, pouze pro dálkové světlo.
Obrázek 9
|
Obrázek 10
|
Označení světlometu s rozptylovým sklem z plastu, který splňuje požadavky tohoto předpisu:
Obrázek 9: třída B, pro potkávací i dálkové světlo, konstruován pouze pro pravostranný provoz.
Obrázek 10: třída B, pouze pro potkávací světlo, konstruován pouze pro pravostranný provoz.
Potkávací světlo nesmí být v činnosti současně s dálkovým světlem ani s dalším sloučeným světlometem.
Obrázek 11
Zjednodušené značení skupinových, sdružených nebo sloučených světlometů
(Svislé a vodorovné čáry znázorňují tvar zařízení pro světelnou signalizaci. Nejsou součástí značky schválení typu.)
Vzor A
Vzor B
Vzor C
Vzor D
Poznámka: Výše uvedené čtyři příklady odpovídají světelnému zařízení opatřenému značkou schválení typu, která označuje:
|
přední obrysovou svítilnu schválenou podle série změn 02 předpisu č. 7, |
|
světlomet třídy B s potkávacím světlem konstruovaný pro pravostranný i levostranný provoz a dálkovým světlem s maximální svítivostí mezi 123 625 a 145 125 cd (jak udává číslice 30), schválený v souladu s požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 01, a který obsahuje rozptylové sklo z plastu, |
|
přední mlhový světlomet schválený podle série změn 02 předpisu č. 19 a obsahující rozptylové sklo z plastu, |
|
přední směrovou svítilnu kategorie 1a schválenou podle série změn 01 předpisu č. 6. |
Obrázek 12
Svítilna sloučená se světlometem
Příklad 1
Výše znázorněný příklad odpovídá značení plastového rozptylového skla určeného pro různé typy světlometů, a to konkrétně pro:
buď |
světlomet třídy B s potkávacím světlem, konstruovaný pro oba systémy provozu, a s dálkovým světlem o maximální svítivosti mezi 123 625 a 145 125 cd (jak udává číslice 30), schválený v Německu (E1) v souladu s požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 01, který je sloučen s přední obrysovou svítilnou schválenou podle série změn 02 předpisu č. 7; |
nebo |
světlomet třídy A s potkávacím světlem, konstruovaný pro oba systémy provozu, a s dálkovým světlem o maximální svítivosti mezi 48 375 a 64 500 cd (jak udává číslice 12,5), schválený v Německu (E1) v souladu s požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 01, který je sloučen se stejnou přední obrysovou svítilnou jako výše, |
nebo |
kterýmkoliv z výše uvedených světlometů schválených jako jednotlivá svítilna. |
Těleso světlometu musí být označeno pouze platným číslem schválení typu, například:
Příklad 2
Výše uvedený příklad odpovídá značení rozptylového skla z plastu použitého v soustavě dvou světlometů schválených ve Francii (E2) pod číslem schválení 81151. Soustava zahrnuje:
|
světlomet třídy B poskytující potkávací světlo a dálkové světlo o maximální svítivosti mezi x a y cd a splňující požadavky tohoto předpisu a |
|
světlomet třídy B poskytující dálkové světlo o maximální svítivosti mezi w a z cd a určený pro oba systémy provozu, který splňuje požadavky tohoto předpisu, přičemž maximální svítivost dálkových světel jako celku se pohybuje mezi 123 625 a 145 125 cd. |
Obrázek 13
LED moduly
LED modul označený výše uvedeným identifikačním kódem modulu zdroje světla byl schválen společně se světlometem původně schváleným v Itálii (E3) pod číslem schválení 17325.
PŘÍLOHA 3
MĚŘICÍ SYSTÉM SE SFÉRICKÝMI SOUŘADNICEMI A UMÍSTĚNÍ ZKUŠEBNÍCH BODŮ
Obrázek A
Měřicí systém se sférickými souřadnicemi
Obrázek B
Světlomet potkávacího světla pro pravostranný provoz
Umístění zkušebních bodů pro levostranný provoz zrcadlově podél přímky V-V
Obrázek C
Zkušební body pro dálkové světlo
PŘÍLOHA 4
ZKOUŠKY STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ SVĚTLOMETŮ V PROVOZU
Zkoušky úplných světlometů
Poté, co byly za použití postupů předepsaných v tomto předpise změřeny fotometrické hodnoty – u dálkového světla v bodě Imax a u potkávacího světla v bodech HV, 50 R, B 50 L (nebo HV, 50 L, B 50 R u světlometů konstruovaných pro levostranný provoz) –, zkouší se na vzorku úplného světlometu stálost fotometrických vlastností v provozu. Pojmem „úplný světlomet“ se rozumí vlastní úplný světlomet, včetně těch okolních součástí tělesa a žárovek, které by mohly ovlivnit jeho tepelný rozptyl.
Zkoušky se provedou:
a) |
v suchém a klidném prostředí při okolní teplotě 23 °C ± 5 °C, přičemž zkušební vzorek je upevněn na podstavě, která představuje správnou montáž na vozidle; |
b) |
v případě výměnných zdrojů světla: za použití sériově vyrobené žárovky zahořené po dobu alespoň jedné hodiny nebo sériově vyrobeného výbojkového zdroje světla zahořeného po dobu alespoň patnácti hodin nebo sériově vyrobeného LED modulu zahořeného po dobu alespoň 48 hodin a ochlazeného na teplotu okolí před začátkem zkoušky stanovené tímto předpisem. Použije se LED modul dodaný žadatelem. |
Měřicí zařízení musí být rovnocenné zařízení použitému při zkouškách schválení typu světlometu.
Zkušební vzorek musí být provozován, aniž by byl odmontován ze zkušební podstavy nebo jeho poloha na ní byla upravována. Použitý zdroj světla musí být zdrojem světla kategorie, která je pro daný světlomet určena.
1. Zkouška stálosti fotometrických vlastností
1.1. Čistý světlomet
Světlomet se ponechá v činnosti po dobu 12 hodin, jak je předepsáno v bodě 1.1.1, a kontroluje se, jak je předepsáno v bodě 1.1.2.
1.1.1. Zkušební postup (1)
Světlomet musí být po stanovený čas provozován takto:
a) |
v případě, že se má schválit pouze jedna světelná funkce (dálkové nebo potkávací světlo nebo přední mlhový světlomet), je po předepsanou dobu rozsvíceno příslušné vlákno a/nebo LED modul (moduly) (2); |
b) |
v případě světlometu s potkávacím světlem a jedním nebo více dálkovými světly nebo v případě světlometu s potkávacím světlem a předním mlhovým světlometem:
|
c) |
v případě světlometu s předním mlhovým světlometem a jedním nebo více dálkovými světly:
|
d) |
v případě světlometu s potkávacím světlem, jedním nebo více dálkovými světly a předním mlhovým světlometem:
|
e) |
v případě potkávacího světla konstruovaného k osvětlování zatáček s doplňkovým žárovkovým zdrojem světla a/nebo jedním nebo několika LED moduly se tento zdroj světla a/nebo LED modul (moduly) zapíná na 1 minutu a vypíná na 9 minut pouze při rozsvíceném potkávacím světle (viz příloha 4 – dodatek 1). |
1.1.1.2. Zkušební napětí
Napětí na svorkách zkušebního vzorku se použije následovně:
a) |
v případě výměnného žárovkového zdroje (nebo zdrojů) světla fungujícího (fungujících) přímo podle podmínek systému napětí vozidla: zkouška musí být provedena podle potřeby při napětí 6,3 V, 13,2 V nebo 28,0 V, pokud žadatel nespecifikoval, že zkušební vzorek může být použit při jiném napětí. V tom případě musí být zkouška provedena s žárovkovým zdrojem světla s nejvyšším možným napětím, jaké je možno použít; |
b) |
v případě výměnného výbojkového zdroje (výbojkových zdrojů) světla: u vozidla s dvanáctivoltovým systémem napětí je zkušební napětí pro elektronický ovladač zdroje světla 13,2 ± 0,1 V, není-li v žádosti o schválení uvedeno jinak; |
c) |
v případě nevýměnného zdroje světla fungujícího přímo za podmínek napěťového systému vozidla: všechna měření osvětlovacích jednotek vybavených nevýměnnými zdroji světla (žárovkové zdroje světla a/nebo jiné) musí být provedena při napětích 6,3 V, 13,2 V nebo 28,0 V nebo při jiném napětí systému vozidla, podle specifikací žadatele; |
d) |
v případě výměnných nebo nevýměnných zdrojů světla fungujících nezávisle na napájecím napětí vozidla a zcela ovládaných systémem nebo v případě světelných zdrojů spouštěných prostřednictvím napájecího a ovládacího zařízení musí být výše uvedená zkušební napětí použita na vstupní svorky uvedeného zařízení. Zkušební laboratoř může od výrobce požadovat napájecí a ovládací zařízení nebo speciální napájecí zařízení potřebné k napájení zdroje (zdrojů) světla; |
e) |
LED modul (moduly) se měří při 6,75 V, 13,2 V nebo 28,0 V, není-li v tomto předpise stanoveno jinak. LED modul (moduly) ovládaný (ovládané) elektronickým ovladačem zdrojů světla se měří podle specifikací žadatele; |
f) |
jsou-li signalizační svítilny skupinové, sdružené nebo sloučené ve zkušebním vzorku a provozované při napětích jiných, než jsou jmenovitá napětí o hodnotách 6 V, 12 V nebo 24 V, musí se napětí upravit podle pokynů výrobce, aby tato svítilna vykazovala řádnou fotometrickou funkci. |
1.1.2. Výsledky zkoušek
1.1.2.1. Vizuální kontrola
Poté co se teplota světlometu ustálí na okolní teplotě, očistí se rozptylové sklo a případné vnější sklo čistou zvlhčenou bavlněnou tkaninou. Potom se světlomet prohlédne, přičemž na rozptylovém skle světlometu ani na případném vnějším skle nesmí být patrné žádné pokřivení, deformace, trhliny ani změny barvy.
1.1.2.2. Fotometrická zkouška
Ke splnění požadavků tohoto předpisu se ověří fotometrické hodnoty v těchto bodech:
|
potkávací světlo:
|
|
dálkové světlo: Bod Imax |
Může být provedeno další zaměření, aby byly vzaty v úvahu veškeré deformace základny světlometu teplem (změna polohy čáry rozhraní je stanovena v bodě 2 této přílohy).
Kromě bodu B 50 L je mezi fotometrickými vlastnostmi a hodnotami měřenými před zkouškou přípustný rozdíl 10 % včetně tolerancí fotometrických postupů. Hodnota naměřená v bodě B 50 L nesmí překročit fotometrické hodnoty naměřené před zkouškou o více než 170 cd.
1.2. Znečištěný světlomet
Po zkouškách podle bodu 1.1 výše se světlomet po přípravě podle bodu 1.2.1 a kontrole podle bodu 1.1.2 ponechá jednu hodinu v provozu, jak je uvedeno v bodě 1.1.1.
1.2.1. Příprava světlometu
1.2.1.1. Zkušební směs
1.2.1.1.1. |
U světlometu s vnějším rozptylovým sklem ze skla:
|
1.2.1.1.2. |
U světlometu s vnějším rozptylovým sklem z plastu:
|
1.2.1.2. Nanesení zkušební směsi na světlomet
Zkušební směs se rovnoměrně nanese na celou plochu výstupu světla světlometu a nechá se zaschnout. Tento postup se opakuje tak dlouho, dokud hodnota osvětlení nepoklesne na 15–20 % hodnot naměřených za podmínek uvedených v této příloze ve všech těchto bodech:
|
bod Emax při potkávacím/dálkovém světle a pouze při dálkovém světle, |
|
50 R a 50 V (6) pro každý světlomet produkující pouze potkávací světlo, konstruovaný pro pravostranný provoz, |
|
50 L a 50 V (6) pro každý světlomet produkující pouze potkávací světlo, konstruovaný pro levostranný provoz. |
2. Ověření změny svislé polohy čáry rozhraní vlivem tepla
Při této zkoušce se ověřuje, zda svislý posuv čáry rozhraní vyvolaný vlivem tepla nepřekračuje hodnotu, jež je pro zapnutý světlomet produkující potkávací světlo stanovena.
Světlomet zkoušený podle bodu 1 této přílohy se podrobí zkoušce popsané v bodě 2.1, aniž je sejmut nebo znovu seřízen ve vztahu ke svému zkušebnímu upevnění.
2.1. Zkouška
Zkouší se v suchém a stálém ovzduší při okolní teplotě 23 °C ± 5 °C.
Použije se sériově vyrobená žárovka nebo LED modul (moduly), které byly dodány společně se světlometem a které byly zahořeny po dobu alespoň jedné hodiny; světlomet se uvede do provozu s hlavním potkávacím světlem, aniž je sejmut nebo znovu seřízen ve vztahu ke svému zkušebnímu upevnění. (Napětí se pro účely této zkoušky nastaví tak, jak je uvedeno v bodě 1.1.1.2.) Poloha vodorovné části čáry rozhraní (mezi přímkou V-V a svislou přímkou procházející bodem B 50 L pro pravostranný provoz nebo bodem B 50 R pro levostranný provoz) musí být ověřena po třech minutách (r3) a po 60 minutách (r60) po skončení svícení.
Výše uvedená změna polohy čáry rozhraní se měří jakoukoliv metodou, která je přijatelně přesná a dává reprodukovatelné výsledky.
2.2. Výsledky zkoušek
2.2.1. |
Výsledek vyjádřený v miliradiánech (mrad) se u světlometu potkávacího světla považuje za přijatelný, nepřekračuje-li absolutní hodnota zaznamenaná na světlometu 1,0 mrad (Δ r1 ≤ 1,0 mrad) směrem nahoru a 2,0 mrad (Δ r1 ≤ 2,0 mrad) směrem dolů. |
2.2.2. |
Je-li však tato hodnota:
vyzkouší se podle bodu 2.1 další vzorek světlometu, který byl předtím kvůli stabilizaci polohy mechanických částí světlometu na podstavci představujícím správnou montáž na vozidle před zkouškou třikrát po sobě podroben níže popsanému cyklu:
|
(1) Rozpis zkoušky je uveden v příloze 8 tohoto předpisu.
(2) Pokud je zkoušený světlomet sloučen se signálními svítilnami, musí být tyto svítilny během zkoušky rozsvíceny, kromě denních svítilen. V případě směrového světla musí být toto světlo v činnosti v blikavém režimu, přičemž poměr dob zapnuto/vypnuto je přibližně jedna ku jedné.
(3) Pokud mají být najednou žhavena dvě nebo více vláken a/nebo LED modul (moduly) za současného použití světelné houkačky, nepovažuje se to za obvyklé současné použití vláken a/nebo LED modulu (modulů).
(4) NaCMC značí sodnou sůl karboxymethylcelulózy, běžně označované jako CMC. NaCMC užívaná ve směsi nečistot má v 2 % roztoku při 20 °C stupeň substituce 0,6–0,7 a viskozitu 200–300 cP.
(5) Přípustná odchylka u množství je dána požadavkem, aby byly nečistoty správně rozetřeny po celém plastovém rozptylovém skle.
(6) Bod 50 V leží 375 mm pod bodem HV na svislé přímce V-V na měřicí stěně umístěné ve vzdálenosti 25 m.
Dodatek 1
PŘEHLED DOB ČINNOSTÍ PRO ZKOUŠKU STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ
Zkratky |
: |
P: světlomet potkávacího světla D: světlomet dálkového světla (D1 + D2 znamená dvě dálková světla) F: přední mlhový světlomet |
|
: |
značí cyklus 15 minut vypnuto a 5 minut zapnuto |
|
: |
značí cyklus 9 minut vypnuto a 1 minuta zapnuto |
Všechny následující skupinové světlomety a přední mlhové světlomety spolu s přidanými symboly označení jsou uvedeny jako příklady a nejsou úplné.
|
|
||
|
|
||
|
|
PŘÍLOHA 5
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA POSTUPY KONTROL SHODNOSTI VÝROBY
1. Obecně
1.1. |
Požadavky na shodnost se z mechanického a geometrického hlediska považují za splněné, pokud rozdíly nepřekračují nevyhnutelné výrobní odchylky v rámci požadavků tohoto předpisu. Tato podmínka platí také pro barvu. |
1.2. |
Pokud jde o fotometrické vlastnosti, není shoda sériově vyráběných světlometů zpochybněna, jestliže se při zkoušení fotometrických vlastností náhodně vybraného světlometu vybaveného standardní (referenční) žárovkou a/nebo LED modulem (moduly):
|
1.3. |
K ověření změny svislé polohy čáry rozhraní vlivem tepla se použije následující postup:
|
1.4. |
Pokud však nemůže být svislé nastavení opakovaně uvedeno do požadované polohy v tolerancích uvedených v bodě 6.2.2.3 tohoto předpisu, je nutné vyzkoušet jeden vzorek postupem popsaným v bodech 2 a 3 přílohy 9. |
2. Minimální požadavky na ověřování shodnosti výrobcem
U každého typu světlometu je držitel značky schválení povinen provádět v přiměřených intervalech přinejmenším následující zkoušky. Zkoušky se provádí podle ustanovení tohoto předpisu.
Pokud některý vzorek nevyhoví příslušnému typu zkoušky, odeberou se a vyzkouší další vzorky. Výrobce přijme opatření k zajištění shodnosti dotčené výroby.
2.1. Povaha zkoušek
Zkoušky shodnosti dle tohoto předpisu zahrnují fotometrické vlastnosti a ověření změny svislé polohy čáry rozhraní vlivem tepla.
2.2. Metody používané při zkouškách
2.2.1. |
Zkoušky se v zásadě provádějí v souladu s metodami stanovenými v tomto předpise. |
2.2.2. |
Při kterékoli zkoušce shodnosti prováděné výrobcem je možno se souhlasem příslušného orgánu odpovědného za schvalovací zkoušky použít rovnocenné metody. Za prokázání toho, že použité metody jsou rovnocenné těm, které jsou stanoveny v tomto předpise, odpovídá výrobce. |
2.2.3. |
Použití bodů 2.2.1 a 2.2.2 vyžaduje řádnou kalibraci zkušebního zařízení a korelaci měření s měřeními příslušného orgánu. |
2.2.4. |
Ve všech případech jsou referenčními metodami metody uvedené v tomto předpise, zejména pro účely úředního ověřování a odběru vzorků. |
2.3. Způsob odběru vzorků
Vzorky světlometů se vybírají namátkově z výroby jednotné série. Jednotnou sérií se rozumí soubor světlometů téhož typu definovaný podle výrobních metod výrobce.
Hodnocení se obecně vztahuje na sériovou výrobu jednotlivých závodů. Výrobce však může soustředit záznamy pro stejný typ z více závodů za předpokladu, že podléhají stejnému systému jakosti a řízení jakosti.
2.4. Měřené a zaznamenávané fotometrické vlastnosti
U vybraných světlometů se provedou fotometrická měření v bodech stanovených předpisem; odečty se v případě dálkového světla provedou pouze u bodů Imax, HV (2), HL, HR (3), v případě potkávacího světla u bodů B 50 L (nebo R), HV, 50 V, 75 R (nebo L) a 25 L (nebo R) (viz obrázek v příloze 3).
2.5. Kritéria přijatelnosti
Výrobce je povinen zajistit, aby výsledky zkoušek byly statisticky vyhodnoceny a aby byla v součinnosti s příslušným orgánem definována kritéria přijatelnosti jeho výrobků tak, aby byly splněny předpisy pro ověřování shodnosti výroby stanovené v bodě 10.1 tohoto předpisu.
Kritéria přijatelnosti musí být taková, aby minimální pravděpodobnost vyhovění namátkové kontrole v souladu s přílohou 7 (první odběr vzorků) byla při 95 % spolehlivosti 0,95.
(1) Písmena v závorkách se vztahují k světlometům pro pravostranný provoz.
(2) Pokud je dálkové světlo sloučené s potkávacím světlem, je bod HV pro dálkové světlo týmž měřicím bodem jako pro světlo potkávací.
(3) HL a HR: body na přímce hh umístěné ve vzdálenosti 2,5 stupně nalevo, respektive napravo od bodu HV.
PŘÍLOHA 6
POŽADAVKY NA SVĚTLOMETY S PLASTOVÝMI ROZPTYLOVÝMI SKLY – ZKOUŠENÍ ROZPTYLOVÝCH SKEL NEBO VZORKŮ MATERIÁLŮ A ÚPLNÝCH SVĚTLOMETŮ
1. Všeobecné specifikace
1.1. |
Vzorky poskytnuté podle bodu 2.2.4 tohoto předpisu musí vyhovovat požadavkům uvedeným níže v bodech 2.1 až 2.5. |
1.2. |
Oba vzorky úplných světlometů poskytnuté podle bodu 2.2.3 tohoto předpisu a obsahující rozptylová skla z plastu musí z hlediska materiálu rozptylového skla vyhovovat požadavkům stanoveným níže v bodě 2.6. |
1.3. |
Vzorky rozptylových skel z plastu nebo vzorky materiálu se společně s odražečem, na který se případně mají montovat, podrobí zkouškám schválení typu v časovém pořadí daném tabulkou A uvedenou v dodatku 1 k této příloze. |
1.4. |
Pokud však výrobce světlometu může prokázat, že výrobek již prošel zkouškami předepsanými níže v bodech 2.1 až 2.5 nebo odpovídajícími zkouškami podle jiného předpisu, není třeba tyto zkoušky opakovat; povinné jsou pak pouze zkoušky předepsané v tabulce B v dodatku 1. |
2. Zkoušky
2.1. Odolnost vůči změnám teploty
2.1.1. Zkoušky
Tři nové vzorky (rozptylová skla) se podrobí pěti cyklům změny teploty a vlhkosti (RH = relativní vlhkost) podle následujícího programu:
|
3 hodiny při teplotě 40 °C ± 2 °C a relativní vlhkosti 85–95 %, |
|
1 hodina při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60–75 %, |
|
15 hodin při teplotě – 30 °C ± 2 °C, |
|
1 hodina při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60–75 %, |
|
3 hodiny při teplotě 80 °C ± 2 °C, |
|
1 hodina při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60–75 %; |
před touto zkouškou se vzorky uchovávají po dobu nejméně čtyř hodin při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60–75 %.
Poznámka: Časové úseky jedné hodiny při 23 °C ± 5 °C zahrnují čas potřebný k přechodu z jedné teploty na druhou, aniž by se projevil teplotní šok.
2.1.2 Fotometrická měření
2.1.2.1. Metodika
Fotometrická měření se na vzorcích provádějí před zkouškou a po ní.
Při měření se používá standardní (referenční) žárovka a/nebo LED modul (moduly), které jsou součástí světlometu, a měří se v těchto bodech:
|
B 50 L a 50 R u potkávacího světla (B 50 R a 50 L u světlometů určených pro levostranný provoz); |
|
Imax pro dálkové světlo. |
2.1.2.2. Výsledky
Rozdíl mezi fotometrickými hodnotami naměřenými u každého vzorku před a po zkoušce nesmí překročit 10 %, včetně tolerancí fotometrické měřicí metody.
2.2. Odolnost vůči atmosférickým vlivům a chemickým činidlům
2.2.1. Zkouška odolnosti vůči atmosférickým vlivům
Tři nové vzorky (rozptylových skel nebo materiálu) se vystaví záření zdroje, u něhož je spektrální rozložení energie podobné jako u absolutně černého tělesa o teplotě mezi 5 500 K a 6 000 K. Mezi zdroj a vzorky se umístí vhodné filtry, aby se co nejvíce omezilo záření o vlnových délkách kratších než 295 nm a delších než 2 500 nm. Vzorky se vystaví osvětlení o intenzitě 1 200 W/m2 ± 200 W/m2 po dobu potřebnou k tomu, aby výsledná světelná energie činila 4 500 MJ/m2 ± 200 MJ/m2. Teplota měřená na černém panelu uvnitř ohraničené plochy, umístěném na stejné úrovni jako vzorky, musí být 50 °C ± 5 °C. Pro zajištění rovnoměrného osvětlení se vzorky musí kolem zdroje vyzařování otáčet rychlostí 1 až 5 min.–1.
Vzorky se ostřikují destilovanou vodou o vodivosti nižší než 1 mS/m při teplotě 23 °C ± 5 °C, a to v tomto cyklu:
ostřikování: 5 minut; sušení: 25 minut.
2.2.2. Odolnost vůči chemickým činidlům
Po zkoušce popsané v bodě 2.2.1 výše a měření provedeném podle bodu 2.2.3.1 níže se vnější povrch těchto tří vzorků ošetří způsobem popsaným v bodě 2.2.2.2 směsí, jejíž složení je uvedeno v bodě 2.2.2.1 níže.
2.2.2.1. Zkušební směs
Zkušební směs se skládá z 61,5 % n-heptanu, 12,5 % toluenu, 7,5 % ethyltetrachloridu, 12,5 % trichlorethylenu a 6 % xylenu (v % objemových).
2.2.2.2. Nanesení zkušební směsi
Bavlněná tkanina (podle normy ISO 105) se ve směsi popsané výše v bodě 2.2.2.1 smočí tak, aby se jí nasytila, 10 sekund se jí potírá vnější přední strana vzorku pod tlakem 50 N/cm2, což na zkušebním povrchu 14 × 14 mm odpovídá síle 100 N, a nechá se 10 minut působit.
Během těchto 10 minut se tkanina opětovně smáčí ve směsi tak, aby složení nanášené tekutiny soustavně odpovídalo předpisu pro zkušební směs.
Během nanášení je možno kompenzovat tlak nanášení na vzorek, aby se předešlo jeho popraskání.
2.2.2.3. Čištění
Po nanesení zkušební směsi se vzorky na vzduchu osuší a pak se omyjí roztokem podle bodu 2.3.1 (Odolnost vůči čisticím prostředkům) při 23 °C ± 5 °C.
Pak se vzorky pečlivě opláchnou destilovanou vodou o teplotě 23 °C ± 5 °C, která neobsahuje více než 0,2 % nečistot, a otřou se měkkou látkou.
2.2.3. Výsledky
2.2.3.1. |
Po zkoušce odolnosti vůči atmosférickým vlivům musí být vnější povrch vzorků bez jakýchkoli trhlin, škrábnutí, naštípnutí a deformací a průměrná změna propustnosti měřená na třech vzorcích postupem uvedeným v dodatku 2 této přílohy nesmí překročit 0,020 (Δtm ≤ 0,020). |
2.2.3.2. |
Po zkoušce odolnosti vůči chemickým činidlům musí být vzorky prosté jakýchkoliv stop chemického narušení, které by mohlo způsobovat změny rozptylu světelného toku, jehož průměrná změna , měřená na těchto třech vzorcích postupem podle dodatku 2 této přílohy, nesmí překročit hodnotu 0,020 (Δdm ≤ 0,020). |
2.2.4. Odolnost vůči záření zdroje světla
Musí být provedena následující zkouška:
|
ploché vzorky všech světlo propouštějících plastových součástí světlometu se vystaví účinkům světla LED modulu (modulů). Parametry, jako např. úhly a vzdálenosti těchto vzorků, musí být stejné jako ve světlometu. Tyto vzorky musí mít stejnou barvu a případnou povrchovou úpravu jako části světlometu. |
|
Po 1 500 hodinách nepřetržitého provozu musí být splněny kolorimetrické parametry propouštěného světla a povrch nesmí vykazovat trhliny, škrábnutí, odlupování nebo deformace. |
2.3. Odolnost vůči čisticím prostředkům a uhlovodíkům
2.3.1. Odolnost vůči čisticím prostředkům
Vnější povrch tří vzorků (rozptylových skel nebo materiálu) se ohřeje na 50 °C ± 5 °C a pak se ponoří na pět minut do směsi udržované na 23 °C ± 5 °C, která je složena z 99 dílů destilované vody obsahující nejvýše 0,02 % nečistot a z jednoho dílu alkylaryl sulfonátu.
Po skončení zkoušky se vzorky usuší při teplotě 50 °C ± 5 °C. Povrch vzorků se očistí vlhkou látkou.
2.3.2. Odolnost vůči uhlovodíkům
Vnější povrch těchto tří vzorků se potom po dobu jedné minuty lehce otírá bavlněnou tkaninou napuštěnou směsí 70 % objemových n-heptanu a 30 % objemových toluenu a nechá se na vzduchu uschnout.
2.3.3. Výsledky
Po postupném provedení obou výše uvedených zkoušek nesmí průměrná hodnota změny propustnosti měřená na těchto třech vzorcích
postupem podle dodatku 2 k této příloze překročit hodnotu 0,010 (Δtm ≤ 0,010).
2.4. Odolnost vůči mechanickému narušení
2.4.1. Metoda mechanického narušení
Vnější povrch tří nových vzorků (rozptylových skel) se podrobí zkoušce rovnoměrného mechanického narušení postupem popsaným v dodatku 3 této přílohy.
2.4.2. Výsledky
Změny po této zkoušce:
v propustnosti |
: |
, |
a v rozptylu |
: |
, |
se měří postupem popsaným v dodatku 2 na ploše stanovené v bodě 2.2.4.1.1 tohoto předpisu. Pro střední hodnotu tří vzorků musí platit:
|
Δtm ≤ 0,100; |
|
Δdm ≤ 0,050. |
2.5. Zkouška přilnavosti případného povlaku
2.5.1. Příprava vzorku
Na povlaku rozptylového skla se plocha o velikosti 20 mm × 20 mm rozřeže žiletkou nebo jehlou na mřížku se čtvercovými okénky o velikosti přibližně
2 mm × 2 mm. Na žiletku, respektive jehlu se působí takovým tlakem, aby se prořízl alespoň povlak.
2.5.2. Popis zkoušky
Použije se lepicí páska o přilnavosti 2 N na cm šířky ± 20 %, měřeno za standardizovaných podmínek stanovených v dodatku 4 této přílohy. Tato lepicí páska, která musí být alespoň 25 mm široká, se přitiskne nejméně na 5 minut na povrch, upravený dle bodu 2.5.1.
Konec lepicí pásky se potom zatíží tak, aby byla síla přilnavosti k uvažovanému povrchu vyrovnána silou kolmou k tomuto povrchu. Za tohoto stavu se páska odtrhne rovnoměrnou rychlostí 1,5 m/s ± 0,2 m/s.
2.5.3. Výsledky
Mřížkovaná plocha nesmí být nijak výrazně poškozena. Přípustné je poškození na průsečících mezi čtverci nebo na hranách řezů, pokud velikost poškozené plochy nepřekračuje 15 % mřížkované plochy.
2.6. Zkoušky úplného světlometu s rozptylovým sklem z plastu
2.6.1. Odolnost povrchu rozptylového skla vůči mechanickému narušení
2.6.1.1. Zkoušky
Rozptylové sklo vzorku světlometu č. 1 se podrobí zkoušce popsané výše v bodě 2.4.1.
2.6.1.2. Výsledky
Po zkoušce nesmí výsledky fotometrických měření provedených na světlometu v souladu s tímto předpisem:
a) |
překročit maximální hodnoty předepsané pro body B 50 L a HV o více než 30 % a nesmí být o více než 10 % pod minimálními hodnotami předepsanými pro bod 75 R (u světlometů určených pro levostranný provoz se posuzují body B 50 R, HV a 75 L) nebo |
b) |
nesmí být o více než 10 % pod minimálními hodnotami předepsanými pro HV v případě světlometu produkujícího pouze dálkové světlo. |
2.6.2. Zkouška přilnavosti případného povlaku
Rozptylové sklo vzorku světlometu č. 2 se podrobí zkoušce popsané výše v bodě 2.5.
3. Ověření shodnosti výroby
3.1. |
Světlomety ze sériové výroby se z hlediska materiálů pro výrobu rozptylových skel považují za vyhovující tomuto předpisu, pokud:
|
3.2. |
Pokud výsledky zkoušek požadavky nesplňují, zkoušky se zopakují na jiném vzorku namátkově vybraných světlometů. |
Dodatek 1
ČASOVÁ POSLOUPNOST SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK
A. |
Zkoušení plastových materiálů (rozptylová skla nebo vzorky materiálu dodané podle bodu 2.2.4 tohoto předpisu).
|
B. |
Zkoušky úplných světlometů (dodaných podle bodu 2.2.3 tohoto předpisu)
|
Dodatek 2
METODA MĚŘENÍ ROZPTYLU A PROPUSTNOSTI SVĚTLA
1. Zařízení (viz obrázek)
Paprsek kolimátoru K s poloviční divergencí β/2 = 17,4 × 10–4 rd je omezen clonou Dτ s otvorem 6 mm, proti němuž je umístěn vzorek.
Rozptylové achromatické sklo L2, korigovaná na sférickou aberaci, spojuje clonu Dτ se snímačem R; průměr rozptylového skla L2 musí být takový, aby neclonil světlo rozptylované vzorkem v kuželu s polovičním vrcholovým úhlem β/2 = 14°.
Do obrazové ohniskové roviny rozptylového skla L2 se umístí prstencová clona DD o úhlech αο/2 = 1° a αmax/2 = 12°.
Nepropustná středová část clony slouží k tomu, aby se vyloučilo světlo přicházející přímo ze světelného zdroje. Musí být možno ji vyjmout ze světelného svazku takovým způsobem, aby se vrátila přesně do své výchozí polohy.
Vzdálenosti L2 Dτ a ohnisková délka F2 (1) rozptylového skla L2 musí být voleny tak, aby obraz Dτ úplně pokryl snímač R.
Pokud je počáteční dopadající tok považován za 1 000 jednotek, musí být absolutní přesnost všech odečtů lepší než 1 jednotka.
2. Měření
Provedou se tato měření:
Měření |
Se vzorkem |
Se středovou částí DD |
Veličina |
T1 |
ne |
ne |
Počáteční dopadající tok světla |
T2 |
ano (před zkouškou) |
ne |
Tok světla propuštěný novým materiálem v poli 24° |
T3 |
ano (po zkoušce) |
ne |
Tok světla propuštěný zkoušeným materiálem v poli 24° |
T4 |
ano (před zkouškou) |
ano |
Tok světla rozptylovaný novým materiálem |
T5 |
ano (po zkoušce) |
ano |
Tok světla rozptylovaný zkoušeným materiálem |
(1) Pro rozptylové sklo L2 se doporučuje ohnisková vzdálenost zhruba 80 mm.
Dodatek 3
METODA ZKOUŠENÍ POSTŘIKEM
1. Zkušební zařízení
1.1. Stříkací pistole
Stříkací pistole se osadí tryskou o průměru 1,3 mm umožňující dosahovat při pracovním tlaku 6,0 – 0/+ 0,5 barů průtoku 0,24 ± 0,02 l/min.
Za těchto pracovních podmínek musí vzorek nástřiku na povrchu vystaveném narušování ve vzdálenosti 380 mm ± 10 mm od trysky dosahovat průměru 170 mm ± 50 mm.
1.2. Zkušební směs
Zkušební směs sestává z:
a) |
křemenného písku o tvrdosti 7 na Mohsově stupnici a velikosti zrna mezi 0 a 0,2 mm s téměř normálním rozložením a hodnotou úhlového faktoru 1,8 až 2; |
b) |
vody o tvrdosti nepřesahující 205 g/m3 ve směsi obsahující 25 g písku na 1 litr vody. |
2. Zkouška
Vnější povrch rozptylového skla světlometů se jednou nebo několikrát vystaví pískovému proudu získanému výše uvedeným postupem. Proud směřuje téměř kolmo na zkoušený povrch.
Narušení se zjišťuje pomocí jednoho nebo několika vzorků skla umístěných jako referenční do blízkosti zkoušených rozptylových skel. Směs se nastřikuje až do doby, kdy je změna v rozptylu světla vzorku nebo vzorků, měřená postupem podle dodatku 2, taková, že platí:
K ověření, že je celý zkoušený povrch narušen stejnoměrně, je možno použít několik referenčních vzorků.
Dodatek 4
ZKOUŠKA PŘILNAVOSTI LEPICÍ PÁSKY
1. Účel
Touto metodou je možno stanovit za standardních podmínek lineární sílu, kterou lepicí páska lne ke skleněné desce.
2. Princip
Měření síly potřebné k odlepování lepicí pásky od desky skla pod úhlem 90°.
3. Podmínky okolního prostředí
Okolí musí splňovat podmínky teploty 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti (RH) 65 ± 15 %.
4. Zkušební vzorky
Před zkouškou se musí vzorek svitku lepicí pásky stabilizovat po dobu 24 h v určených atmosférických podmínkách (viz bod 3 výše).
Z každého svitku se zkouší pět zkušebních pásků, každý o délce 400 mm. Před odběrem těchto zkušebních kusů se ze svitku odvinou a zlikvidují první tři obvody.
5. Postup
Zkouška se provádí za podmínek vnějšího prostředí stanovených v bodě 3.
Pět zkušebních kusů se odebere při odvíjení lepicí pásky v radiálním směru rychlostí přibližně 300 mm/s a do 15 sekund se nanesou takto:
|
páska se postupně nalepí na skleněnou desku, zlehka se prstem po délce uhladí bez nadměrného tlaku tak, aby mezi páskou a sklem nezůstávaly žádné vzduchové bublinky. |
|
Soustava se ve stanovených okolních podmínkách ponechá 10 minut v klidu. |
|
V rovině kolmé na osu zkušební pásky se od desky odlepí zhruba 25 mm zkušební pásky. |
|
Deska se upevní a volný konec pásky se ohne zpět o 90°. Silou se působí tak, aby dělicí čára mezi páskou a deskou byla na tuto sílu i na desku kolmá. |
|
Táhne se tak, aby se páska odlepovala rychlostí 300 mm/s ± 30 mm/s, a zaznamenává se síla, která je k tomu zapotřebí. |
6. Výsledky
Získaných pět hodnot se seřadí podle velikosti a za výsledek měření se považuje jejich medián. Tato hodnota se vyjádří v newtonech na centimetr šířky pásky.
PŘÍLOHA 7
MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR VZORKŮ INSPEKTOREM
1. Obecně
1.1. |
Požadavky na shodnost se z mechanického a geometrického hlediska považují za splněné, pokud rozdíly nepřekračují nevyhnutelné výrobní odchylky v rámci požadavků tohoto předpisu. Tato podmínka platí také pro barvu. |
1.2. |
Pokud jde o fotometrické vlastnosti, není shoda sériově vyráběných světlometů zpochybněna tehdy, jestliže při zkoušení fotometrických vlastností náhodně vybraného světlometu vybaveného standardní (referenční) žárovkou a/nebo LED modulem (moduly):
|
1.3. |
Pokud však nemůže být svislé nastavení opakovaně uvedeno do požadované polohy v tolerancích uvedených v bodě 6.2.2.3 tohoto předpisu, je nutné vyzkoušet jeden vzorek postupem popsaným v bodech 2 a 3 přílohy 9. |
2. První odběr vzorků
Při prvním odběru vzorků se náhodně vyberou čtyři světlomety. První vzorek dvou světlometů je označen jako A, druhý vzorek dvou světlometů jako B.
2.1. Shodnost není zpochybněna
2.1.1. |
Při postupu odběru vzorků dle obrázku 1 této přílohy není shoda sériově vyráběných světlometů zpochybněna, jestliže odchylky měřených hodnot světlometů v nepříznivém směru činí:
|
2.1.2. |
nebo pokud jsou u vzorku A splněny podmínky bodu 1.2.2. |
2.2. Shodnost je zpochybněna
2.2.1. |
Shodnost sériově vyráběných světlometů je zpochybněna a výrobce musí být vyzván, aby uvedl výrobu do souladu s požadavky (nápravná opatření), jestliže při postupu odběru vzorků dle obrázku 1 této přílohy jsou odchylky naměřených hodnot světlometů následující:
|
2.2.2. |
nebo pokud nejsou u vzorku A splněny podmínky bodu 1.2.2. |
2.3. Odnětí schválení
Shodnost je zpochybněna a použije se bod 11, jestliže při postupu odběru vzorků podle obrázku 1 této přílohy jsou odchylky naměřených hodnot světlometů následující:
2.3.1. |
Vzorek A
|
2.3.2. |
Vzorek B
|
2.3.3. |
nebo pokud nejsou u vzorků A a B splněny podmínky bodu 1.2.2. |
3. Opakovaný odběr vzorků
V případech A3, B2 nebo B3 je třeba provést opakovaný odběr vzorků. Třetí vzorek C dvou světlometů, které jsou vybrány ze zásob světlometů vyrobených po nápravném opatření, je nutné odebrat do dvou měsíců od oznámení.
3.1. Shodnost není zpochybněna
3.1.1. |
Po provedení odběru vzorků podle obrázku 1 této přílohy není shodnost sériově vyráběných světlometů zpochybněna, pokud jsou odchylky naměřených hodnot světlometů následující:
|
3.1.2. |
nebo pokud jsou u vzorku C splněny podmínky bodu 1.2.2. |
3.2. Shodnost je zpochybněna
3.2.1. |
Shodnost sériově vyráběných světlometů je zpochybněna a výrobce musí být vyzván, aby uvedl výrobu do souladu s požadavky (nápravná opatření), jestliže při postupu odběru vzorků dle obrázku 1 této přílohy jsou odchylky naměřených hodnot světlometů následující:
|
3.3. Odnětí schválení
Shodnost je zpochybněna a použije se bod 11, jestliže při postupu odběru vzorků podle obrázku 1 této přílohy jsou odchylky naměřených hodnot světlometů následující:
3.3.1. |
Vzorek C
|
3.3.2. |
Vzorek D
|
3.3.3. |
nebo pokud nejsou u vzorků C a D splněny podmínky bodu 1.2.2. |
4. Změna svislé polohy čáry rozhraní
K ověření změny svislé polohy čáry rozhraní vlivem tepla se použije následující postup:
|
Jeden ze světlometů ze vzorku A po odběru podle obrázku 1 této přílohy se po podrobení třem po sobě jdoucím cyklům dle bodu 2.2.2 přílohy 4 odzkouší postupem uvedeným v bodě 2.1 přílohy 4. |
|
Světlomet se považuje za vyhovující, nepřekračuje-li hodnota Δr úhel 1,5 mrad. |
|
Pokud tato hodnota překročí 1,5 mrad, ale není větší než 2,0 mrad, podrobí se druhý světlomet ze vzorku A zkoušce, po které střední hodnota absolutních hodnot měřených na obou vzorcích nesmí překročit 1,5 mrad. |
|
Pokud však hodnota 1,5 mrad není u vzorku A dodržena, podrobí se oba vzorky světlometů ze vzorku B témuž postupu, a hodnota Δr žádného z obou vzorků nesmí překročit 1,5 mrad. |
Obrázek 1
(1) Písmena v závorkách se vztahují k světlometům pro pravostranný provoz.
PŘÍLOHA 8
PŘEHLED DOB ČINNOSTÍ PRO ZKOUŠKU STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ
Zkratky |
: |
P: světlomet potkávacího světla D: světlomet dálkového světla (D1 + D2 znamená dvě dálková světla) F: přední mlhový světlomet — — — — — —: znamená cyklus 15 minut vypnuto a 5 minut zapnuto |
Všechny následující skupinové světlomety a přední mlhové světlomety spolu s přidanými symboly označení třídy B slouží pouze jako příklady a nemají vyčerpávající povahu.
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
PŘÍLOHA 9
OVĚŘENÍ „ROZHRANÍ“ U POTKÁVACÍHO SVĚTLA SVĚTLOMETU ZA POMOCI PŘÍSTROJŮ
1. Obecně
Pokud se použije bod 6.2.2.4 tohoto předpisu, kvalita „rozhraní“ se zkouší podle požadavků uvedených v bodě 2 níže a svislé a vodorovné nastavení světelného svazku pomocí přístrojů se provede podle požadavků uvedených v bodě 3 níže.
Před měřením kvality „rozhraní“ a provedením seřizovacího postupu za pomoci přístrojů je třeba provést předběžné optické seřízení podle bodů 6.2.2.1 a 6.2.2.2 tohoto předpisu.
2. Měření kvality rozhraní
Pro stanovení minimální ostrosti se provede měření svislým skenováním vodorovné části „rozhraní“ v úhlových krocích 0,05° v měřicí vzdálenosti:
a) |
10 m s detektorem o průměru přibližně 10 mm nebo |
b) |
25 m s detektorem o průměru přibližně 30 mm. |
Vzdálenost měření, ve které se zkouška provedla, se musí zaznamenat v bodě 9 ve formuláři sdělení (viz příloha 1 tohoto předpisu).
Ke stanovení maximální ostrosti se musí měření provést svislým skenováním vodorovné části rozhraní v úhlových krocích 0,05° výhradně v měřicí vzdálenosti 25 m a s detektorem o průměru přibližně 30 mm.
Kvalita rozhraní se považuje za přijatelnou, jestliže požadavkům bodů 2.1 až 2.3 níže vyhovuje alespoň jeden soubor měření.
2.1. Musí být viditelné pouze jedno rozhraní (1).
2.2. Ostrost rozhraní
Činitel ostrosti G je určen svislým skenováním vodorovnou částí rozhraní v poloze 2,5° od přímky V–V, kde:
kde β = svislá poloha ve stupních.
Hodnota G nesmí být menší než 0,13 (minimální ostrost) a větší než 0,40 (maximální ostrost).
2.3. Linearita
Vodorovná část rozhraní, která slouží pro svislé nastavení, se musí nacházet mezi 1,5° a 3,5° od přímky V-V (viz obrázek 1).
Inflexní body gradientu rozhraní na svislých přímkách v bodech 1,5°, 2,5° a 3,5° jsou určeny rovnicí:
.
Maximální svislá vzdálenost mezi stanovenými inflexními body nesmí překročit 0,2°.
3. Svislé a vodorovné nastavení
Jestliže rozhraní splňuje požadavky kvality podle bodu 2 této přílohy, nastavení světelného svazku může být provedeno pomocí přístrojů.
Obrázek 1
Měření kvality rozhraní
Poznámka: Měřítka pro svislé a vodorovné přímky jsou různá.
3.1. Svislé nastavení
Pohybem směrem nahoru zpod čáry B (viz obrázek 2 níže) se provede svislé skenování přes vodorovnou část rozhraní pod úhlem 2,5° od přímky V-V. Inflexní bod (bod, kde d2 (log E)/dv2 = 0) je určen a umístěn na přímku B, která se nachází jedno procento pod přímkou H-H.
3.2. Vodorovné nastavení
Žadatel musí určit jednu z následujících metod vodorovného nastavení:
a) |
Metoda „přímky 0,2 D“ (viz obrázek 2 níže). Poté, co byl světlomet svisle seřízen, skenuje se jedna vodorovná přímka v poloze 0,2° D od 5° nalevo do 5° napravo. Maximální gradient „G“ stanovený pomocí vzorce , kde β je vodorovná poloha ve stupních, nesmí být menší než 0,08. Inflexní bod zjištěný na přímce 0,2 D je třeba umístit na přímku A. Obrázek 2 Svislé a vodorovné nastavení za pomoci přístrojů – metoda vodorovného skenování po přímce
Poznámka: Měřítka pro svislé a vodorovné přímky jsou různá. |
b) |
Metoda „tří přímek“ (viz obrázek 3) Poté, co byl světlomet svisle seřízen, se skenují tři svislé přímky od 2° D do 2° U v bodech 1°R, 2°R a 3°R. Příslušné maximální gradienty „G“ jsou stanoveny pomocí vzorce: kde β je svislá poloha ve stupních, jež nesmí být menší než 0,08. Inflexní body určené na třech čarách slouží k vytyčení přímky. Průsečík této přímky a přímky B, který byl zjištěn při provádění svislého seřízení, se musí nalézat na přímce V. Obrázek 3 Svislé a vodorovné nastavení za pomoci přístrojů – metoda skenování tří přímek
Poznámka: Měřítka pro svislé a vodorovné přímky jsou různá. |
(1) Tento bod může být změněn, pokud je k dispozici objektivní zkušební postup.
PŘÍLOHA 10
POŽADAVKY NA LED MODULY A SVĚTLOMETY OBSAHUJÍCÍ LED MODULY
1. Všeobecné specifikace
1.1. |
Každý vzorek LED modulu předložený ke zkouškám musí splňovat příslušné specifikace tohoto předpisu, pokud je případně zkoušen s elektronickým ovladačem (ovladači) zdroje světla. |
1.2. |
LED modul (moduly) musí být konstruován (konstruovány) tak, aby při běžném použití zůstal (zůstaly) v provozuschopném stavu. Kromě toho nesmí vykazovat žádnou konstrukční ani výrobní vadu. LED modul se považuje za vadný, jestliže kterákoli jeho LED dioda vykazuje závadu. |
1.3. |
LED modul (moduly) musí být chráněn (chráněny) proti manipulaci. |
1.4. |
Konstrukce výměnného LED modulu (modulů) musí být taková, aby:
|
2. Výroba
2.1. |
LED diody v LED modulech musí být vybaveny vhodnými upevňovacími prvky. |
2.2. |
Upevňovací prvky musí být pevné a stále zajištěné k LED diodám a k LED modulu. |
3. Zkušební podmínky
3.1. Žádost
3.1.1. Všechny vzorky se zkouší dle bodu 4 níže.
3.1.2. Druhem zdroje světla v LED modulu musí být světlo vyzařující diody (LED), jak jsou vymezeny v bodě 2.7.1 předpisu č. 48, zvláště s ohledem na prvek viditelného vyzařování. Jiné druhy zdrojů světla nejsou dovoleny.
3.2. Provozní podmínky
3.2.1. Provozní podmínky LED modulu
Všechny vzorky se zkouší za podmínek uvedených v bodě 6.1.4 a 6.1.5 tohoto předpisu. Není-li v této příloze stanoveno jinak, LED moduly se zkouší namontované ve světlometu předloženém výrobcem.
3.2.2. Okolní teplota
Pro měření elektrických a fotometrických parametrů se světlomet provozuje v suchém a klidném ovzduší při okolní teplotě 23 °C ± 5 °C.
3.3. Zahoření
Dle požadavku žadatele musí být LED modul v provozu 15 hodin a před začátkem zkoušky ochlazen na okolní teplotu, jak je stanoveno tímto předpisem.
4. Zvláštní požadavky a zkoušky
4.1. Podání barev
4.1.1. Obsah červené
Kromě měření popsaných v bodě 7 tohoto předpisu:
musí být minimální obsah červené ve světle LED modulu nebo světlometu, který obsahuje LED modul (moduly) a který byl zkoušen v bodě 50 V, takový, aby platilo:
kde:
Ee(λ) (jednotka: W) |
je spektrální rozdělení toku záření; |
V(λ) (jednotka: 1) |
je spektrální světelná účinnost; |
(λ) (jednotka: nm) |
je vlnová délka. |
Tato hodnota se vyčíslí pomocí intervalů jednoho nanometru.
4.2. UV záření
UV záření LED modulu s nízkým UV zářením musí být takové, aby platilo:
kde:
|
S(λ) (jednotka: 1) je funkce spektrálního vážení; |
|
km = 683 lm/W je maximální hodnota světelné účinnosti záření. |
(Definice ostatních symbolů viz výše bod 4.1.1.)
Tato hodnota se vyčíslí pomocí intervalů jednoho nanometru. UV záření musí být váženo s ohledem na hodnoty uvedené v následující tabulce UV:
UV tabulka:
Hodnoty dle příručky „Pokyny IRPA/INIRC k limitům expozice ultrafialovému záření“. Vybrané vlnové délky (v nanometrech) jsou reprezentativní; ostatní hodnoty se interpolují.
λ |
S(λ) |
250 |
0,430 |
255 |
0,520 |
260 |
0,650 |
265 |
0,810 |
270 |
1,000 |
275 |
0,960 |
280 |
0,880 |
285 |
0,770 |
290 |
0,640 |
295 |
0,540 |
300 |
0,300 |
305 |
0,060 |
310 |
0,015 |
315 |
0,003 |
320 |
0,001 |
325 |
0,00050 |
330 |
0,00041 |
335 |
0,00034 |
340 |
0,00028 |
345 |
0,00024 |
350 |
0,00020 |
|
|
355 |
0,00016 |
360 |
0,00013 |
365 |
0,00011 |
370 |
0,00009 |
375 |
0,000077 |
380 |
0,000064 |
385 |
0,000053 |
390 |
0,000044 |
395 |
0,000036 |
400 |
0,000030 |
|
|
4.3. Teplotní stabilita
4.3.1. Osvětlení
4.3.1.1. |
Fotometrické měření světlometu se provede po jedné minutě provozu pro zvláštní funkci ve zkušebním bodě stanoveném níže. U těchto měření může být seřízení přibližné, ale musí být zachováno před a po měření poměru. Měřené zkušební body:
|
4.3.1.2. |
Světlomet musí zůstat v provozu, dokud nedosáhne fotometrické stability. Okamžik, ve kterém je fotometrie stabilní, je definován jako bod v čase, ve kterém změna fotometrické hodnoty je menší než 3 % během doby 15 minut. Po dosažení stability se provede seřízení pro kompletní fotometrii v souladu s požadavky zvláštního zařízení. Pro zvláštní zařízení se požaduje fotometrie ve všech zkušebních bodech světlometu. |
4.3.1.3. |
Vypočítá se poměr mezi fotometrickou hodnotou zkušebního bodu stanoveného v bodě 4.3.1.1 a hodnotou bodu stanoveného v bodě 4.3.1.2. |
4.3.1.4. |
Jakmile bylo dosaženo fotometrické stability, použije se poměr vypočítaný výše pro každý z ostatních zkušebních bodů k vytvoření nové fotometrické tabulky, která popisuje kompletní fotometrii založenou na jedné minutě provozu. |
4.3.1.5. |
Hodnoty svítivosti měřené po jedné minutě a po dosažení fotometrické stability musí splňovat minimální a maximální požadavky. |
4.3.2. Barva
Barva vyzařovaného světla měřená po jedné minutě provozu a po dosažení fotometrické stability podle bodu 4.3.1.2 této přílohy musí být v obou případech uvnitř požadovaného rozmezí barev.
5. Měření skutečného světelného toku LED modulu (modulů) produkujícího hlavní potkávací světlo musí být provedeno takto:
5.1. |
LED modul (moduly) musí být v takové konfiguraci, která je uvedena v technických požadavcích podle bodu 2.2.2 tohoto předpisu. Optické prvky (doplňková optika) se na žádost žadatele odmontují ve zkušebně pomocí nářadí. Tento postup a podmínky během měření, jak je uvedeno níže, musí být popsány ve zkušebním protokolu. |
5.2. |
Žadatel předloží tři LED moduly od každého typu s případným elektronickým ovladačem zdroje světla a také dostatečně podrobné návody. Může být zajištěno vhodné teplotní uspořádání (např. odvod tepla), aby se dosáhlo podobných teplotních podmínek jako při odpovídajícím použití světlometu. Před zkouškou se každý LED modul musí zahořet alespoň po dobu 72 hodin a za stejných podmínek jako při odpovídajícím použití světlometu. Pokud se použije Ulbrichtova koule, musí mít v průměru alespoň 1 m nebo nejméně desetkrát větší rozměr, než je maximální rozměr LED modulu (větší z těchto hodnot). Měření toku může být provedeno také integrovaně pomocí goniofotometru. V úvahu je také třeba vzít požadavky uvedené v publikaci CIE č. 84 (1989), které se týkají okolní teploty, nastavení polohy atd. LED modul se musí zahořet přibližně po dobu jedné hodiny v uzavřené kouli nebo na goniofotometru. Světelný tok se měří po dosažení stability, jak je vysvětleno v bodě 4.3.1.2 této přílohy k tomuto předpisu. Za skutečný světelný tok se považuje průměr hodnot naměřených u tří vzorků každého typu LED modulu. |
PŘÍLOHA 11
OBECNÉ ZNÁZORNĚNÍ HLAVNÍHO POTKÁVACÍHO SVĚTLA A POMOCNÉHO SVĚTLA A PŘÍSLUŠNÉ MOŽNOSTI ZDROJE SVĚTLA