(EHK/OSN) č. 80Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 80 — Jednotná ustanovení pro schvalování sedadel autobusů a těchto autobusů z hlediska pevnosti sedadel a jejich ukotvení

Publikováno:	Úř. věst. L 226, 24.8.2013, s. 20-43	Druh předpisu:	Akty přijaté institucemi zřízenými mezinárodní dohodou
Přijato:	24. srpna 2013	Autor předpisu:
Platnost od:	26. července 2012	Nabývá účinnosti:	26. července 2012
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost je zapotřebí ověřit v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 80 — Jednotná ustanovení pro schvalování sedadel autobusů a těchto autobusů z hlediska pevnosti sedadel a jejich ukotvení

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

sérii změn 03 předpisu – datum vstupu v platnost: 26. červenec 2012

OBSAH

1.	Oblast působnosti

Definice

3.	Žádost o schválení

Schválení

5.	Požadavky na sedadla

6.	Požadavky na ukotvení sedadel v typu vozidla

7.	Požadavky na montáž sedadel do typu vozidla

8.	Shodnost výroby

9.	Postihy za neshodnost výroby

10.	Změna a rozšíření schválení typu sedadla a/nebo typu vozidla

11.	Definitivní ukončení výroby

12.	Přechodná ustanovení

13.	Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů

DODATKY

1.	Postupy zkoušek sedadel podle bodu 5 a/nebo ukotvení podle bodu 6.1.2 a/nebo montáž sedadel směřujících do strany podle bodu 3 dodatku 7

2.	Postup zkoušek ukotvení na vozidle podle bodu 6.1.1

3.	Požadovaná měření

4.	Stanovení biomechanických kritérií

5.	Požadavky a postupy statické zkoušky

6.	Schopnost pohlcení energie zadní částí opěradla sedadel

7.	Požadavky na ochranu cestujících na sedadlech směřujících do strany podle bodu 7.4.4

PŘÍLOHY

1.	Sdělení o udělení, odmítnutí, rozšíření či odnětí schválení nebo o definitivním ukončení výroby typu nebo typů sedadla vozidla z hlediska jeho (jejich) pevnosti podle předpisu č. 80

2.	Sdělení o udělení, odmítnutí, rozšíření či odnětí schválení nebo o definitivním ukončení výroby typu vozidla z hlediska pevnosti ukotvení sedadel podle předpisu č. 80

3.	Uspořádání značek schválení typu

4.	Postup stanovení bodu „H“ a skutečného úhlu trupu pro místa k sezení v motorovém vozidle

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

1.1

Tento předpis se vztahuje na:

a)	sedadla pro cestující určená k namontování tak, aby směřovala dopředu, ve vozidlech kategorie M2 a M3, třídy II, III a B (1);

b)	vozidla kategorie M2 a M3, třídy II, III a B (1) s ohledem na ukotvení sedadel pro cestující a montáž sedadel.

c)	Tento předpis se nevztahuje na sedadla směřující dozadu ani na jakékoli opěrky hlavy namontované na tato sedadla.

1.2	Na žádost výrobce se mohou vozidla kategorie M2 (1) schválená podle předpisu č. 17 považovat za vyhovující požadavkům tohoto předpisu.

1.3	Vozidla, u nichž se na některá sedadla vztahuje výjimka podle bodu 7.4 předpisu č. 14, se schvalují podle tohoto předpisu.

1.4	Zakazuje se montáž sedadel směřujících do strany ve vozidlech kategorie M2 (třídy II, III a B) a M3 (třídy II, III a B).

1.5

Na žádost výrobce a se souhlasem technické zkušebny i schvalovacího orgánu smluvní strany může být uděleno schválení pro vozidla kategorie M3 (třídy III nebo B) s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla přesahující 10 tun a se sedadly směřujícími do strany, pokud jsou tato do strany směřující sedadla seskupena v zadní části vozidla tak, že tvoří ucelené oddělení s nejvýše deseti sedadly. Tato sedadla směřující do strany se opatří alespoň opěrkou hlavy a dvoubodovým bezpečnostním pásem s navíječem typu schváleného podle předpisu č. 16. Dále je třeba, aby ukotvení bezpečnostních pásů splňovala požadavky týkající se rozměrů a pevnosti, které vycházejí z požadavků stanovených v předpisu č. 14. Zohlední se však, že sedadlo směřuje do strany místo dopředu, a zkoušky a kontroly se na tomto základě neodmítnou. Součástí sdělení (příloha 2) je poznámka, že sedadla směřující do strany byla povolena podle tohoto bodu. Taková schválení se přestanou udílet od 1. listopadu 2014 nebo ode dne přijetí jednotných ustanovení pro zkoušky sedadel směřujících do strany (tj. tohoto předpisu) a rovněž ustanovení pro tato sedadla z hlediska ukotvení bezpečnostních pásů (tj. předpisu č. 14) a pro vozidla vybavená bezpečnostními pásy (tj. předpisu č. 16), přičemž se uplatní datum, které nastane dříve.

1.6	Bod 1.4 se nevztahuje na sanitky nebo na vozidla určená pro použití ozbrojenými silami, civilní ochranou, požární službou a službami odpovídajícími za udržování veřejného pořádku.

1.7	Bod 1.4 se nevztahuje na vozidla kategorie M3 (třídy II, III a B) s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla přesahující 10 tun a se sedadly směřujícími do strany, pokud jsou splněny požadavky bodu 7.4.

2. DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu se použijí tyto definice:

2.1	„schválením sedadla“ se rozumí schválení typu sedadla jako součásti se zřetelem k ochraně cestujících na sedadlech směřujících dopředu z hlediska jejich pevnosti a konstrukce opěradel;

2.2	„schválením vozidla“ se rozumí schválení typu vozidla z hlediska pevnosti částí konstrukce vozidla, ke kterým jsou uchycena sedadla, a z hlediska montáže sedadel;

2.3

„typem sedadla“ se rozumí sedadla, která se podstatně neliší z hlediska následujících vlastností, jež ovlivňují jejich pevnost a agresivnost:

2.3.1

konstrukce, tvar, rozměry a materiál nosných částí,

2.3.2

typ a rozměry systému seřízení a blokovacího systému opěradla sedadla,

2.3.3

rozměry, konstrukce a materiál připevňovacích součástí a podpěr (např. pro nohy);

2.4

„typem vozidla“ se rozumí vozidla, která se podstatně neliší z hlediska:

2.4.1

konstrukčních vlastností podstatných z hlediska tohoto předpisu a

2.4.2

typu nebo typů typově schváleného (schválených) sedadla (sedadel), případně namontovaného (namontovaných) ve vozidle;

2.5

„sedadlem“ se rozumí konstrukce včetně polštářování a připevňovacích součástí, která může být připevněna ke konstrukci vozidla, a je určena pro použití ve vozidle a sezení jedné nebo více dospělých osob. Sedadlo se podle jeho orientace definuje takto:

2.5.1

„sedadlem směřujícím dopředu“ se rozumí sedadlo, které lze používat, když se vozidlo pohybuje, a které směřuje k přední části vozidla tak, že svislá rovina souměrnosti sedadla tvoří se svislou rovinou souměrnosti vozidla úhel méně než + 10° nebo – 10°;

2.5.2

„sedadlem směřujícím dozadu“ se rozumí sedadlo, které lze používat, když se vozidlo pohybuje, a které směřuje k zadní části vozidla tak, že svislá rovina souměrnosti sedadla tvoří se svislou rovinou souměrnosti vozidla úhel méně než + 10° nebo – 10°,

2.5.3

„sedadlem směřujícím do strany“ se rozumí sedadlo, které lze používat, když se vozidlo pohybuje, a které směřuje ke straně vozidla tak, že svislá rovina souměrnosti sedadla tvoří se svislou rovinou souměrnosti vozidla úhel než 90° (±10°);

2.6	„jednotlivým sedadlem“ se rozumí sedadlo navržené a konstruované pro umístění jednoho sedícího cestujícího;

2.7	„dvojitým sedadlem“ se rozumí sedadlo navržené a konstruované pro umístění dvou vedle sebe sedících cestujících; dvě sedadla vedle sebe, která nejsou vzájemně spojená, se považují za dvě jednotlivá sedadla;

2.8	„řadou sedadel“ se rozumí sedadlo navržené a konstruované pro umístění tří nebo více vedle sebe sedících cestujících; několik jednotlivých nebo dvojitých sedadel umístěných vedle sebe se nepovažuje za řadu sedadel;

2.9	„sedákem“ se rozumí téměř vodorovná část sedadla určená k nesení sedícího cestujícího;

2.10	„opěradlem“ se rozumí téměř svislá část sedadla určená k podepření zad cestujícího, jeho ramen a, pokud možno, hlavy;

2.11	„systémem seřízení“ se rozumí zařízení, kterým se sedadlo nebo jeho části mohou seřídit do polohy, která vyhovuje sedícímu cestujícímu;

2.12	„systémem posouvání“ se rozumí zařízení, které umožňuje příčné nebo podélné posunutí sedadla nebo jedné z jeho částí bez pevné mezilehlé polohy sedadla nebo jeho části, usnadňující přístup cestujících;

2.13	„blokovacím systémem“ se rozumí zařízení, které zajišťuje sedadlo a jeho části v poloze pro používání;

2.14	„ukotvením“ se rozumí část podlahy nebo karosérie vozidla, ke které se sedadlo připevní;

2.15	„připevňovacími součástmi“ se rozumí šrouby nebo jiné součástky, které se používají pro připevnění sedadla k vozidlu;

2.16	„vozíkem“ se rozumí zkušební zařízení vyrobené a používané pro dynamické napodobení silničních nehod s čelním nárazem;

2.17	„pomocným sedadlem“ se rozumí sedadlo pro figurínu, které se montuje na vozík za zkoušené sedadlo. Toto sedadlo musí být shodné se sedadlem, které má být ve vozidle umístěno za zkoušeným sedadlem;

2.18	„vztažnou rovinou“ se rozumí rovina procházející body dotyku pat figuríny, používaná pro stanovení bodu „H“ a skutečného úhlu trupu pro místo k sezení v motorovém vozidle v souladu s požadavky přílohy 4;

2.19	„vztažnou výškou“ se rozumí výška vrcholu sedadla nad vztažnou rovinou;

2.20	„figurínou“ se rozumí figurína, která odpovídá specifikacím pro HYBRID II nebo III (2), pro sedadla směřující dopředu, nebo figurína, která odpovídá specifikacím pro figurínu pro boční náraz podle přílohy 6 předpisu č. 95, pro sedadla směřující do strany;

2.21

„vztažnou zónou“ se rozumí prostor mezi dvěma svislými podélnými rovinami ve vzdálenosti 400 mm od sebe a symetrické s bodem „H“ a definované otočením přístroje zkušební hlavice ze svislé do vodorovné polohy, které je popsáno v příloze 1 předpisu č. 21. Přístroj se umístí podle popisu v uvedené příloze předpisu č. 21 a nastaví se na maximální délku 840 mm a minimální délku 736 mm pro určení zbytkového uvedeného prostoru;

2.22	„tříbodovým pásem“ se rozumí pro účely tohoto předpisu rovněž pásy s více než třemi body pro ukotvení;

2.23	„vzdáleností mezi sedadly“ se rozumí v případě sedadel orientovaných stejným směrem vzdálenost mezi předním okrajem polštářování opěradla sedadla a zadním okrajem polštářování opěradla sedadla umístěného před tímto sedadlem; vzdálenost se měří horizontálně ve výšce 620 mm nad podlahou.

3. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1	Žádost o schválení sedadla předkládá výrobce sedadla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

3.2	Žádost o schválení vozidla předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

3.3

K žádosti o schválení sedadla nebo vozidla musí být ve třech kopiích připojeny následující doklady a údaje:

3.3.1

pro schválení sedadla:

3.3.1.1

podrobný popis sedadla, jeho připevňovacích součástí a systémů seřízení, posouvání a blokovacího systému,

3.3.1.2

výkresy sedadla, jeho připevňovacích součástí a systémů seřízení, posouvání a blokovacího systému, vše ve vhodném měřítku a dostatečně podrobné;

3.3.2

pro schválení vozidla:

3.3.2.1

podrobný popis částí konstrukce vozidla používaných jako kotevní úchyty,

3.3.2.2

výkresy částí vozidla, ve vhodném měřítku a dostatečně podrobné, používané jako kotevní úchyty.

3.4

Technické zkušebně odpovědné za provádění schvalovacích zkoušek je třeba předložit:

3.4.1

v případě schvalování sedadla dvě sedadla, která jsou shodná se schvalovaným typem,

3.4.2

v případě schvalování vozidla příslušnou část konstrukce vozidla.

4. SCHVÁLENÍ

4.1	Schválení se udělí, pokud sedadlo předložené ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky níže uvedeného bodu 5.

4.2	Schválení se udělí, pokud vozidlo předložené ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky níže uvedených bodů 6 a 7.

4.3	Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (nyní 03, což odpovídá sérii změn 03) udávají sérii změn začleňující poslední závažné technické změny předpisu v době vydání schválení. Táž smluvní strana nesmí přidělit totéž číslo jinému typu sedadla nebo vozidla.

4.4	Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí schválení typu sedadla a/nebo vozidla podle tohoto předpisu se oznámí smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 a/nebo v příloze 2 tohoto předpisu.

4.5

Na každé sedadlo shodné s typem sedadla schváleného podle tohoto předpisu a každé vozidlo shodné s typem vozidla schváleného podle tohoto předpisu se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení umístí mezinárodní značka schválení, která se skládá z:

4.5.1

písmena „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (3),

4.5.2

čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení vpravo od kružnice předepsané v bodě 4.5.1.

4.6	Značka schválení typu musí být jasně čitelná a nesmazatelná.

4.7	Značka schválení musí být výrobcem umístěna na sedadlo nebo sedadla nebo na výrobní štítek, na němž jsou uvedeny údaje o vozidle, nebo v jeho blízkosti.

4.8	V příloze 3 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značek schválení typu.

5. POŽADAVKY NA SEDADLA

5.1	Každý typ sedadla směřujícího dopředu musí na žádost výrobce vyhovět buď požadavkům dodatku 1 (dynamická zkouška), nebo požadavkům dodatků 5 a 6 (statická zkouška).

5.2	Zkoušky, kterým typ sedadla vyhověl, se zapíší do formuláře sdělení o schválení typu sedadla podle vzoru v příloze 1.

5.3	Každý systém seřízení a posouvání musí zahrnovat samočinně fungující blokovací systém.

5.4	Blokovací systém a systém seřízení si po zkoušce nemusí zachovat schopnost funkce.

5.5	Opěrka hlavy se montuje na každé vnější přední sedadlo v každém vozidle kategorie M2 s maximální hmotností nepřesahující 3 500 kg. Uvedená opěrka hlavy musí splňovat požadavky předpisu č. 25 ve znění série změn 03.

6. POŽADAVKY NA UKOTVENÍ SEDADEL V TYPU VOZIDLA

6.1

Kotevní úchyty sedadel ve vozidle musí být schopny vyhovět:

6.1.1

buď zkoušce podle dodatku 2,

6.1.2

nebo, pokud se sedadlo montuje na zkoušenou část konstrukce vozidla, zkouškám, které jsou předepsány v dodatku 1. Sedadlo nemusí být schválené sedadlo, pokud splňuje požadavky bodu 3.2.1 výše uvedeného dodatku.

6.2	Přípustná je trvalá deformace na ukotvení a jeho okolí, včetně lomů, za předpokladu, že byla po stanovenou dobu dodržena předepsaná velikost síly.

6.3	Pokud je ve vozidle použit více než jeden typ ukotvení, pro získání schválení vozidla se vyzkouší každá z variant ukotvení.

6.4	K současnému schválení sedadla i vozidla je možno použít jedinou zkoušku.

6.5

U vozidel kategorie M3 se ukotvení sedadel považuje za vyhovující požadavkům bodů 6.1 a 6.2, jestliže je ukotvení bezpečnostních pásů sedadel příslušných míst k sezení připevněno přímo na montovaných sedadlech a jestliže toto ukotvení bezpečnostních pásů splňuje požadavky předpisu č. 14, v případě potřeby s výjimkou podle bodu 7.4.

7. POŽADAVKY NA MONTÁŽ SEDADEL DO TYPU VOZIDLA

7.1

Všechna montovaná dopředu směřující sedadla se schvalují podle požadavků bodu 5 tohoto předpisu a musí splňovat tyto podmínky:

7.1.1

sedadlo má vztažnou výšku alespoň 1 m a

7.1.2

bod „H“ sedadla umístěného bezprostředně za zkoušeným sedadlem je maximálně o 72 mm výše než bod „H“ zkoušeného sedadla, anebo, je-li bod „H“ zadního sedadla vyšší o více než 72 mm, musí být zkoušené sedadlo vyzkoušeno a schváleno pro montáž v této poloze.

7.2

Při schvalování podle dodatku 1 se provedou zkoušky 1 a 2 s těmito výjimkami:

7.2.1

zkouška 1 se neprovede, pokud do zadní části sedadla nemůže narazit cestující nezajištěný zádržným systémem (tj. bezprostředně za zkoušeným sedadlem není žádné sedadlo směřující dopředu nebo do strany);

7.2.2

zkouška 2 se neprovede,

7.2.2.1

pokud do zadní části sedadla nemůže narazit cestující zajištěný zádržným systémem nebo

7.2.2.2

pokud sedadlo za zkoušeným sedadlem směřuje dopředu a je vybaveno tříbodovým bezpečnostním pásem, jehož ukotvení plně vyhovuje předpisu č. 14 (bez výjimky), nebo

7.2.2.3

pokud sedadlo splňuje požadavky dodatku 6 tohoto předpisu.

7.3

Při schvalování podle dodatků 5 a 6 se provedou všechny zkoušky s těmito výjimkami:

7.3.1

zkouška podle dodatku 5 se neprovede, pokud do zadní části sedadla nemůže narazit cestující nezajištěný zádržným systémem (tj. bezprostředně za zkoušeným sedadlem není žádné sedadlo směřující dopředu nebo do strany);

7.3.2.

zkouška podle dodatku 6 se neprovede,

7.3.2.1

pokud do zadní části sedadla nemůže narazit cestující zajištěný zádržným systémem nebo

7.3.2.2

pokud sedadlo za zkoušeným sedadlem směřuje dopředu a je vybaveno tříbodovým bezpečnostním pásem, jehož ukotvení plně vyhovuje předpisu č. 14 (bez výjimky).

7.4

Montáž sedadel směřujících do strany podléhá těmto podmínkám:

7.4.1

sedadlo má vztažnou výšku alespoň 1 m,

7.4.2

rovina procházející body „H“ sousedících sedadel směřujících do strany je rovnoběžná se vztažnou rovinou,

7.4.3

vodorovná vzdálenost bodů „H“ dvou sousedících sedadel směřujících do strany nepřesahuje 725 mm a není kratší než 450 mm, přičemž se měří vodorovně mezi svislými podélnými rovinami, které procházejí středy těchto míst k sezení (viz obrázek 1 v příloze 7), a

7.4.4

cestující na sedadlech směřujících do strany musí být chráněni částí vozidla (např. přepážkou, stěnou nebo opěradlem sedadla směřujícího dopředu) před sedadlem směřujícím do strany, které je umístěno nejvíce vpředu. Uvedená část vozidla musí splňovat požadavky stanovené v dodatku 7.

8. SHODNOST VÝROBY

Postupy shodnosti výroby musí být v souladu s postupy, které stanoví dodatek 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), s následujícími požadavky:

8.1	Sedadla a/nebo vozidla schválená podle tohoto předpisu musí být vyrobena tak, aby odpovídala schválenému typu a splňovala požadavky stanovené v bodech 5, 6 a 7 výše.

8.2	Splnění požadavků bodu 8.1 se ověřuje vhodnou kontrolou výroby. V tomto případě se vhodnou kontrolou rozumí ověření rozměrů výrobku a existence postupů pro účinnou kontrolu kvality výrobků.

8.3	Orgán, který schválení udělil, může kdykoli prověřit metody kontrolování shody používané v jednotlivých výrobních jednotkách a na vzorcích může provést jakoukoli potřebnou zkoušku vybranou ze zkoušek prováděných při schvalování. Běžné je provádět taková ověření jednou za rok.

9. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1	Schválení udělené typu sedadla a/nebo typu vozidla podle tohoto předpisu může být odňato, pokud nejsou splněny výše uvedené požadavky.

9.2	Pokud smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme již udělené schválení, musí o tom formulářem sdělení podle vzoru v příloze 1 a/nebo v příloze 2 tohoto předpisu ihned uvědomit ostatní smluvní strany, jež uplatňují tento předpis.

10. ZMĚNA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU SEDADLA A/NEBO TYPU VOZIDLA

10.1

Každá změna typu sedadla a/nebo typu vozidla musí být oznámena schvalovacímu orgánu, který schválil typ sedadla a/nebo typ vozidla. Tento orgán pak může buď:

10.1.1

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že sedadlo a/nebo vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

10.1.2

vyžádat si od technické zkušebny odpovědné za provedení zkoušek nový zkušební protokol.

10.2	Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením jednotlivých změn se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem uvedeným v bodě 4.4 výše.

10.3	Schvalovací orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí tomuto rozšíření pořadové číslo a informuje o něm ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 a/nebo v příloze 2 tohoto předpisu.

11. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení o tom uvedený orgán podá zprávu ostatním smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 a/nebo v příloze 2 tohoto předpisu.

12. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

12.1	Počínaje úředním datem vstupu série změn 02 v platnost žádná ze smluvních stran, které uplatňují tento předpis, neodmítne udělit schválení podle tohoto předpisu ve znění série změn 02.

12.2	Od 1. listopadu 2012 udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení pouze tehdy, jsou-li splněny požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02.

12.3	Od 1. listopadu 2014 pozbydou platnosti schválení udělená v souladu s tímto předpisem, s výjimkou schválení udělených v souladu s požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02.

12.4	Od 1. listopadu 2014 mohou smluvní strany, které uplatňují tento předpis, odmítnout první vnitrostátní nebo regionální registraci (první uvedení do provozu) vozidla, pro které nebylo uděleno schválení typu v souladu s požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02.

12.5

Od 1. listopadu 2014 nebo ode dne přijetí jednotných ustanovení pro zkoušky sedadel směřující do strany (tj. tohoto předpisu) a rovněž ustanovení pro tato sedadla z hlediska ukotvení bezpečnostních pásů (tj. předpisu č. 14) a pro vozidla vybavená bezpečnostními pásy (tj. předpisu č. 16), přičemž se uplatní datum, které nastane dříve, pozbydou platnosti schválení udělená podle bodu 1.5 tohoto předpisu.

12.6	I po dni vstupu série změn 02 v platnost zůstanou v platnosti schválení součástí podle tohoto předpisu ve znění série změn 01 a smluvní strany, které uplatňují tento předpis, je musí nadále uznávat a nesmí odmítnout udělit rozšíření schválení podle tohoto předpisu ve znění série změn 01.

12.7	Počínaje úředním datem vstupu série změn 03 v platnost žádná ze smluvních stran, které uplatňují tento předpis, neodmítne udělit schválení podle tohoto předpisu ve znění série změn 03.

12.8	Po uplynutí 24 měsíců ode dne vstupu série změn 03 v platnost udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení pouze tehdy, jsou-li splněny požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 03.

12.9

Po uplynutí 60 měsíců od vstupu série změn 03 k tomuto předpisu v platnost mohou smluvní strany, které uplatňují tento předpis, odmítnout udělit vnitrostátní nebo regionální schválení typu a odmítnout první vnitrostátní nebo regionální registraci (první uvedení do provozu) vozidla, které nesplňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 03.

12.10

I po dni vstupu série změn 03 v platnost zůstanou v platnosti schválení součástí podle tohoto předpisu ve znění série změn 01 nebo 02 a smluvní strany, které uplatňují tento předpis, je musí nadále uznávat a nesmí odmítnout udělit rozšíření schválení podle tohoto předpisu ve znění série změn 01 nebo 02.

13. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ

Smluvní stany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek, jakož i názvy a adresy schvalovacích orgánů, které schválení udělují a jimž se zasílají formuláře potvrzující udělení nebo odmítnutí nebo rozšíření nebo odnětí schválení vydané v jiných zemích.

(1) Podle definice úplného usnesení pro konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.2, bod 2).

(2) Technický popis a podrobné nákresy figurín Hybrid II a III, které odpovídají rozměrům padesátiprocentní mužské postavy v USA, a detaily pro jejich seřízení pro tuto zkoušku jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů a lze do nich na vyžádání nahlédnout v sekretariátu Evropské hospodářské komise, Palais des Nations, Ženeva, Švýcarsko.

(3) Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 úplného usnesení pro konstrukci vozidel (R.E.3), dokument TRANS/WP.29/78/Rev.2/Amend.1.

Dodatek 1

Postupy zkoušek sedadel podle bodu 5 a/nebo ukotvení podle bodu 6.1.2 a/nebo montáž sedadel směřujících do strany podle bodu 3 dodatku 7

1. POŽADAVKY

1.1 Zkoušky mají stanovit:

1.1.1

Zda je (jsou) cestující správně zadržován(i) sedadlem (sedadly) před ním (nimi) a/nebo použitím bezpečnostního pásu.

1.1.1.1

Tento požadavek se považuje za splněný, pokud dopředný pohyb kterékoliv části trupu a hlavy figuríny nepřekročí příčnou svislou rovinu umístěnou ve vzdálenosti 1,6 m od bodu „R“ pomocného sedadla;

1.1.2.

Zda cestující na sedadle není (nejsou) vážně zraněn(i).

1.1.2.1

Tento požadavek se považuje za splněný, pokud jsou pro instrumentovanou (přístroji osazenou) figurínu splněna následující biomechanická kritéria stanovená podle dodatku 4, tj.:

1.1.2.2

Figurína v pomocném sedadle směřujícím dopředu musí splňovat tato biomechanická kritéria:

1.1.2.2.1

biomechanické kritérium hlavy (HIC) je nižší než 500,

1.1.2.2.2

biomechanické kritérium hrudníku (ThAC) je nižší než 30 g, s výjimkou případů, kdy celková doba je kratší než 3 ms (g = 9,81m/s2),

1.1.2.2.3

biomechanické kritérium stehenní kosti (FAC) je nižší než 10 kN, přičemž po celkovou dobu delší než 20 ms není překročena hodnota 8 kN.

1.1.2.3

Figurína v pomocném sedadle směřujícím do strany musí splňovat tato biomechanická kritéria:

1.1.2.3.1

biomechanické kritérium hlavy (HIC) je nižší než 500;

1.1.2.3.2

biomechanická kritéria hrudníku:

a)	kritérium průhybu žeber (Rib Deflection Criterion, RDC) 42 mm;

b)	kritérium měkkých tkání (Soft Tissue Criterion, VC) nejvýše 1,0 m/sec;

1.1.2.3.3

biomechanické kritérium pánve:

maximální síla působící na stydkou kost (Pubic Symphysis Peak Force, PSPF) nejvýše 6 kN;

1.1.2.3.4

biomechanické kritérium břicha:

maximální síla působící na břicho (Abdominal Peak Force, APF) nejvýše 2,5 kN interní síly (odpovídá vnější síle 4,5 kN).

1.1.3

Zda sedadlo a části jeho upevnění jsou dostatečně pevné.

1.1.3.1

Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže:

1.1.3.1.1

žádná část sedadla, jeho upevnění nebo příslušenství se během zkoušky zcela neoddělí;

1.1.3.1.2

sedadlo zůstane pevně uchyceno i v případě, kdy se jedno nebo více ukotvení částečně oddělí, a pokud veškeré blokovací systémy zůstanou v průběhu celé doby zkoušky zablokovány;

1.1.3.1.3

po zkoušce žádná konstrukční část sedadla nebo jeho příslušenství nevykazuje lom, ostré nebo špičaté hrany nebo rohy, které by mohly způsobit poranění.

1.2 Veškeré součásti, které tvoří část opěradla sedadla nebo jeho příslušenství, musí být takové, aby nemohly cestujícímu při nárazu způsobit poranění. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud kterákoli z částí, které se lze dotknout koulí o průměru 165 mm, má poloměr křivosti nejméně 5 mm.

1.2.1

Pokud kterákoli součást či kterékoli příslušenství, jež jsou uvedeny výše, jsou vyrobeny z materiálu o tvrdosti menší než 50 podle Shoreho stupnice A na tuhém podkladu, vztahují se požadavky z výše uvedeného bodu 1.2 pouze na tuhý podklad.

1.2.2

Požadavky bodu 1.2 se nevztahují na části opěradla sedadla, jako je systém seřízení sedadla a příslušenství, pokud se v klidové poloze nacházejí pod vodorovnou rovinou nacházející se 400 mm nad vztažnou rovinou, a to i tehdy, jestliže by se cestující s nimi mohl dostat do styku.

2. PŘÍPRAVA ZKOUŠENÝCH SEDADEL

2.1 Zkoušené sedadlo se namontuje:

2.1.1

buď na zkušební plošinu shodnou s karosérií vozidla,

2.1.2

nebo na tuhou zkušební plošinu.

2.2 Ukotvení zkoušeného (zkoušených) sedadla (sedadel) na zkušební plošině musí být stejné nebo musí mít shodné vlastnosti jako ukotvení používané ve vozidle (vozidlech), pro které (která) je sedadlo určeno.

2.3 Zkoušené sedadlo musí být kompletní, s veškerým čalouněním a s příslušenstvím. Pokud je sedadlo vybaveno stolkem, je tento ve sklopené poloze.

2.4 Pokud je sedadlo bočně seřiditelné, musí být v poloze maximálního vysunutí.

2.5 Je-li opěradlo seřiditelné, nastaví se tak, aby sklon trupu figuríny použité při stanovení bodu „H“ a skutečný úhel trupu pro místa k sezení v motorovém vozidle byly co možno nejblíže úhlu doporučenému výrobcem pro běžné použití; pokud nebyl tento úhel výrobcem doporučen, nastaví se opěradlo co nejblíže úhlu 25° od svislice směrem dozadu.

2.6 Je-li opěradlo sedadla vybaveno výškově nastavitelnou opěrkou hlavy, nastaví se tato opěrka do nejnižší polohy.

2.7 Jak k pomocnému sedadlu, tak i ke zkoušenému sedadlu se na kotevní úchyty umístěné podle předpisu č. 14 (popřípadě včetně výjimky stanovené v bodě 7.4 tohoto předpisu), namontují bezpečnostní pásy schváleného typu podle předpisu č. 16.

3. DYNAMICKÉ ZKOUŠKY

3.1 Zkouška 1

Zkušební plošina se namontuje na vozík.

3.2 Pomocné sedadlo

Pomocné sedadlo může být shodného typu jako je zkoušené sedadlo a namontuje se rovnoběžně se zkoušeným sedadlem a přímo za ním. Obě sedadla musí být ve stejné výšce, shodně seřízena a vzdálenost mezi nimi musí být 750 mm.

3.2.1

Pokud se použije pomocné sedadlo jiného typu, musí být toto sedadlo popsáno ve formuláři sdělení o schválení typu sedadla a o shodě se vzorem uvedeným v příloze 1 tohoto předpisu.

3.3 Figurína

3.3.1

Figurína se umístí bez zádržného zařízení na pomocné sedadlo tak, aby se její rovina souměrnosti shodovala s rovinou souměrnosti příslušného místa k sezení.

3.3.2

Bez ohledu na místo k sezení, které figurína zaujímá, je úhel mezi horní částí paže a vztažnou přímkou trup–paže 40° ± 5° na každé straně. Vztažná přímka trup–paže je definována jako průsečík roviny tečné k čelnímu povrchu žeber a podélné svislé rovině figuríny procházející paží. Nohy jsou maximálně vysunuty a jsou pokud možno rovnoběžné; paty figuríny se dotýkají podlahy.

3.3.3

Každá z požadovaných figurín se na sedadlo umístí následujícím postupem:

3.3.3.1

figurína se umístí na sedadlo do polohy odpovídající co nejvíce požadované poloze;

3.3.3.2

před trup figuríny se co nejníže umístí plochý tuhý povrch o rozměru 76 × 76 mm;

3.3.3.3

tento plochý povrch se vodorovně přitlačí na trup figuríny silou od 250 do 350 N:

3.3.3.3.1

trup se za ramena předkloní do svislé polohy a pak se položí zpět na opěradlo sedadla; tento postup se opakuje dvakrát;

3.3.3.3.2

aniž by se hnulo trupem, umístí se hlava do takové polohy, aby plošina nesoucí měřicí zařízení v hlavě byla vodorovná a aby střední předozadní rovina hlavy byla rovnoběžná se střední předozadní rovinou vozidla (v případě sedadla směřujícího do strany je střední předozadní rovina hlavy rovnoběžná se svislou střední rovinou sedadla);

3.3.3.4

plochý povrch se opatrně odejme;

3.3.3.5

figurína se na sedadle posune vpřed a výše popsaný postup umístění se opakuje;

3.3.3.6

v případě potřeby se opraví poloha dolních končetin;

3.3.3.7

namontované měřicí přístroje nesmí žádným způsobem ovlivňovat pohyb figuríny během nárazu;

3.3.3.8

před zkouškou se teplota systému měřicího zařízení stabilizuje a udržuje pokud možno v rozmezí od 19 °C do 26 °C.

3.4 Simulace nárazu

3.4.1

Celková změna rychlosti vozíku simulujícího náraz se pohybuje v rozmezí 30 a 32 km/hod.

3.4.2

Zpoždění nebo, podle volby žadatele, zrychlení vozíku v průběhu simulace nárazu musí být v souladu s ustanoveními uvedenými na obrázku 1 níže. S výjimkou intervalů o celkové délce kratší než 3 ms musí křivka zpoždění nebo zrychlení vozíku jako funkce času zůstat mezi limitními křivkami uvedenými na obrázku 1.

3.4.3

Kromě toho musí průměrné zpoždění nebo zrychlení dosahovat hodnot mezi 6,5 a 8,5 g.

3.5 Zkouška 2

3.5.1

Zkouška 1 se opakuje s figurínou umístěnou na pomocném sedadle: figurína je zadržována bezpečnostním pásem montovaným a seřízeným v souladu s pokyny výrobce. Počet bodů pro ukotvení bezpečnostního pásu se zapíše do formuláře sdělení o schválení typu sedadla podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

3.5.2

Pomocné sedadlo musí být buď shodného typu jako je zkoušené sedadlo, nebo jiného typu; musí být podrobně popsáno na formuláři sdělení o schválení typu sedadla podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

3.5.3

Zkouška 2 může být rovněž použita u jiných částí vozidla, než je sedadlo, podle bodu 8.1.7 předpisu č. 16 a bodu 5.3.5 předpisu č. 14.

3.5.4

V případě, kdy se provádí zkouška 2 s figurínou připoutanou tříbodovým bezpečnostním pásem a kdy nejsou překročena biomechanická kritéria, pomocné sedadlo se s ohledem na montáž považuje za vyhovující požadavkům, které se týkají zatížení při statické zkoušce a pohybu horního ukotvení během zkoušky a jsou uvedeny v předpisu č. 14.

3.5.5

Zkouška 2 může být rovněž provedena u sedadel směřujících do strany. V takovém případě se jako pomocné sedadlo podle bodu 3.2 použije do strany směřující sedadlo, které se umístí tak, jak je uvedeno v dodatku 7.

Obrázek 1

Dodatek 2

POSTUP ZKOUŠEK UKOTVENÍ NA VOZIDLE PODLE BODU 6.1.1

1. ZKUŠEBNÍ TĚLESO

1.1	Upevňovacími pomůckami dodanými výrobcem (svorníky, šrouby apod.) se na části konstrukce, na níž má proběhnout zkouška, upevní tuhá konstrukce dostatečně shodná se sedadlem, které má být používáno ve vozidle.

1.2	Pokud může být na stejné ukotvení montováno více typů sedadel, která se liší, pokud jde o vzdálenost mezi předním a zadním okrajem jejich podstavce, provede se zkouška s nejkratším podstavcem. Tento podstavec musí být popsán v certifikátu schválení typu.

2. POSTUP ZKOUŠKY

2.1	Působí se silou F

2.1.1

tuhou konstrukcí uvedenou v bodě 1.1, působiště síly leží 750 mm nad vztažnou rovinou na svislé přímce, na které ne nachází geometrický střed povrchu ohraničeného polygonem, jehož vrcholy jsou jednotlivé body ukotvení, případně krajní ukotvení sedadla;

2.1.2

vodorovně, směr působení je do přední části vozidla;

2.1.3

s co možno nejkratší dobou náběhu síly a po dobu nejméně 0,2 s.

2.2	Velikost síly F se stanoví buď

2.2.1

vzorcem

Formula

, kde

F je síla v N a i je počet míst k sezení na sedadle, pro které se zkoušené ukotvení schvaluje, nebo jestliže tak požaduje výrobce,

2.2.2

na základě reprezentativních zatížení změřených v průběhu dynamických zkoušek podle dodatku 1 tohoto předpisu.

Dodatek 3

POŽADOVANÁ MĚŘENÍ

1. Veškerá požadovaná měření se provádějí za použití měřicího systému, který odpovídá požadavkům mezinárodní normy ISO 6487:1987 s názvem „Měřicí metody při nárazových zkouškách: Přístrojové vybavení“.

2. Dynamická zkouška

2.1 Měření na vozíku

Charakteristiky zpoždění nebo zrychlení vozíku se stanoví na základě zpoždění nebo zrychlení měřeného na tuhém rámu vozíku měřicím systémem s CFC 60.

2.2 Měření na figuríně

Odečty z měřicích zařízení se zaznamenávají nezávislými datovými kanály s těmito CFC:

2.2.1

Měření v hlavě figuríny

Výsledné tříosé zrychlení vztažené k těžišti (γr ) (1) se měří při CFC 600.

2.2.2

Měření na hrudníku figuríny

Výsledné tříosé zrychlení těžiště se měří při CFC 180. Průhyb žeber a kritérium měkkých tkání se měří při CFC 180.

2.2.3

Měření na stehenní kosti figuríny

Osová tlaková síla se měří při CFC 600.

2.2.4

Měření na břiše figuríny

Síly působící na břicho se měří při CFC 600.

2.2.5

Měření na pánvi figuríny

Síla působící na stydkou kost se měří při CFC 600.

(1) Při vyjádření v g (= 9,81 m/s2) se jeho skalární hodnota vypočte ze vzorce:

Formula

kde

γl	=	hodnota okamžitého podélného zrychlení;
γν	=	hodnota okamžitého svislého zrychlení;
γt	=	hodnota okamžitého příčného zrychlení.

Dodatek 4

STANOVENÍ BIOMECHANICKÝCH KRITÉRIÍ

1. ČELNÍ NÁRAZ (SEDADLO SMĚŘUJÍCÍ DOPŘEDU)

1.1 Biomechanické kritérium hlavy (HIC)

1.1.1

Kritérium poranění (HIC) se stanoví na základě výsledného tříosého zrychlení měřeného v souladu s bodem 2.2.1 dodatku 3 podle následujícího vzorce:

Formula

kde t1 a t2 jsou jakékoli hodnoty času v průběhu zkoušky a HIC je maximální hodnotou z intervalu t1, t2. Hodnoty t1 a t2 se vyjadřují v sekundách.

1.2 Biomechanické kritérium hrudníku (ThAC)

1.2.1

Toto kritérium se stanoví absolutní hodnotou výsledného zrychlení vyjádřeného v g a měřeného v souladu s bodem 2.2.2 dodatku 3 a dobou zrychlení vyjádřenou v ms.

1.3 Biomechanické kritérium stehenní kosti (FAC)

Toto kritérium je určeno tlakovou silou vyjádřenou v kN, která se přenese osově na každou ze stehenních kostí figuríny a měří v souladu s bodem 2.2.3 dodatku 3, a dobou působení tlakové síly vyjádřenou v ms.

2. BOČNÍ NÁRAZ (SEDADLO SMĚŘUJÍCÍ DO STRANY)

2.1 Biomechanické kritérium hlavy (HIC): viz bod 1.1 výše.

2.2 Biomechanické kritérium hrudníku

2.2.1

Průhyb hrudníku: maximální průhyb hrudníku je maximální hodnota průhybu libovolného žebra stanovená snímači posuvu hrudníku.

2.2.2

Kritérium měkkých tkání (VC)

Maximální hodnota odezvy měkkých tkání je maximální hodnota VC na libovolném žebru, která se počítá jako okamžitá hodnota součinu poměrného průhybu hrudníku vztaženého na polovinu hrudníku a rychlosti stlačení získané derivací stlačení. Pro účely tohoto výpočtu činí standardní šířka poloviny hrudního koše 140 mm.

Formula

kde D (v metrech) je průhyb žeber.

Algoritmus, který se má pro výpočet používat, je uveden v příloze 4 dodatku 2 předpisu č. 95.

2.3 Biomechanické kritérium břicha

Maximální síla působící na břicho je maximální hodnota součtu tří sil naměřených snímači, které jsou umístěny 39 mm pod povrchem na straně nárazu.

2.4 Biomechanické kritérium pánve

Maximální síla působící na stydkou kost (PSPF) je maximální síla naměřená snímačem na stydké kosti pánve.

Dodatek 5

POŽADAVKY A POSTUPY STATICKÉ ZKOUŠKY

1. POŽADAVKY

1.1 Požadavky na sedadla, jejichž zkoušky se provádějí v souladu s tímto dodatkem, mají stanovit:

1.1.1

zda jsou cestující na sedadlech správně zadržováni sedadlem před nimi;

1.1.2

zda nejsou cestující na sedadlech vážně zraněni a

1.1.3

zda sedadlo a části jeho upevnění jsou dostatečně pevné.

1.2 Požadavky bodu 1.1.1 se považují za splněné, pokud maximální výchylka působiště každé síly podle bodu 2.2.1 měřená ve vodorovné rovině a v podélné rovině příslušného místa sezení nepřekročí hodnotu 400 mm.

1.3 Požadavky bodu 1.1.2 se považují za splněné, pokud je splněno toto:

1.3.1

maximální výchylka působiště každé ze sil podle bodu 2.2.1 měřená podle ustanovení bodu 1.2 je nejméně 100 mm,

1.3.2

maximální výchylka působiště každé ze sil podle bodu 2.2.2 měřená podle ustanovení bodu 1.2 je nejméně 50 mm.

1.3.3

Veškeré součásti, které tvoří část opěradla sedadla nebo jeho příslušenství, musí být takové, aby nemohly cestujícímu při nárazu způsobit poranění. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud kterákoli z částí, které se lze dotknout koulí o průměru 165 mm, má poloměr křivosti nejméně 5 mm.

1.3.4

1.3.5

Požadavky bodu 1.3.3 se nevztahují na části opěradla sedadla, jako je systém seřízení sedadla a příslušenství, pokud se v klidové poloze nacházejí pod vodorovnou rovinou nacházející se 400 mm nad vztažnou rovinou, a to i tehdy, jestliže by se cestující s nimi mohl dostat do styku.

1.4 Požadavky bodu 1.1.3 se považují za splněné, jestliže:

1.4.1

žádná část sedadla, jeho upevnění nebo příslušenství se během zkoušky zcela neoddělí;

1.4.2

sedadlo zůstane pevně uchyceno i v případě, kdy se jedno nebo více ukotvení částečně oddělí, a pokud veškeré blokovací systémy zůstanou v průběhu celé doby zkoušky zablokovány;

1.4.3

po zkoušce žádná konstrukční část sedadla nebo jeho příslušenství nevykazuje lom, ostré nebo špičaté hrany nebo rohy, které by mohly způsobit poranění.

2. STATICKÉ ZKOUŠKY

2.1 Zkušební těleso

2.1.1

Toto těleso je tvořeno válcovým povrchem s poloměrem křivosti 82 ± 3 mm, které je široké:

2.1.1.1

alespoň stejně jako opěradlo každého místa k sezení zkoušeného sedadla, pokud jde o horní těleso,

2.1.1.2

320 –0/+10 mm, pokud jde o spodní těleso, jak je uvedeno na obrázku 1 tohoto dodatku.

2.1.2

Povrch tělesa, který je v kontaktu s částmi sedadla, musí být vyroben z materiálu, jehož tvrdost je nejméně 80 podle Shoreho stupnice A.

2.1.3

Každý válcový povrch musí být vybaven nejméně jedním snímačem síly schopným měřit síly působící ve směru podle bodu 2.2.1.1.

2.2 Postup zkoušky

2.2.1

Zařízením podle bodu 2.1 se působí zkušební silou, která se rovná

Formula

, na zadní část sedadla v každé jeho poloze místa k sezení.

2.2.1.1

Touto silou se působí ve směru svislé střední roviny dotyčného místa k sezení; síla působí vodorovně a zezadu sedadla směrem dopředu.

2.2.1.2

Směr působení síly je ve výšce H1 rovnající se 0,70 m až 0,80 m nad vztažnou rovinou. Přesnou výšku stanoví výrobce.

2.2.2

Zařízením podle bodu 2.1 se působí zkušební silou, která se rovná

Formula

, současně na zadní část sedadla odpovídající každému místu k sezení sedadla a síla působí ve stejné svislé rovině a ve stejném směru ve výšce H2 rovnající se 0,45 m až 0,55 m nad vztažnou rovinou. Přesnou výšku stanoví výrobce.

2.2.3

Zkušební těleso musí být během působení sil podle výše uvedených bodů 2.2.1 a 2.2.2 udržováno co nejvíce v kontaktu se zadní částí sedadla. Zkušební tělesa musí mít možnost otáčení ve vodorovné rovině.

2.2.4

Pokud má sedadlo více než jedno místo k sezení, musí síly působit na příslušná místa k sezení současně a musí se použít tolik horních i dolních těles, kolik je míst k sezení.

2.2.5

Výchozí poloha každého zkušebního tělesa se pro každé místo sezení stanoví tak, že se zkušební zařízení přivede do styku se sedadlem silou nejméně 20 N.

2.2.6

Síly uvedené v bodech 2.2.1 a 2.2.2 výše se vyvodí co možno nejrychleji a udržují se při jakékoli deformaci na stanovených hodnotách po dobu nejméně 0,2 s.

2.2.7

Pokud byla zkouška provedena s jednou nebo více silami, nikoli však se všemi silami většími, než jsou síly stanovené v bodech 2.2.1 a 2.2.2, a pokud sedadlo splňuje požadavky, považuje se zkouška za vyhovující.

Obrázek 1

Zkušební těleso pro statickou zkoušku

Dodatek 6

SCHOPNOST POHLCENÍ ENERGIE ZADNÍ ČÁSTÍ OPĚRADLA SEDADEL

Prvky zadní části opěradel sedadel, které leží ve vztažné zóně podle bodu 2.21 tohoto předpisu, se na žádost výrobce ověří v souladu s požadavky na pohlcení energie podle přílohy 4 předpisu č. 21. K tomu účelu se veškeré montované příslušenství zkouší ve všech polohách používání, s výjimkou stolků, které se uvedou do sklopené polohy.

2.	O zkoušce se uvede záznam ve formuláři sdělení o schválení typu sedadla podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu. Přiloží se nákres té oblasti části opěradla sedadla, která byla ověřena zkouškou pohlcení energie.

3.	Tato zkouška může být použita u jiných částí vozidla, než je sedadlo (bod 3.5.3 dodatku 1 a bod 2.3 dodatku 7).

Dodatek 7

POŽADAVKY NA OCHRANU CESTUJÍCÍCH NA SEDADLECH SMĚŘUJÍCÍCH DO STRANY PODLE BODU 7.4.4

Vzdálenost mezi sedadlem směřujícím do strany, které je umístěno nejvíce vpředu, a částí vozidla nacházející se před tímto sedadlem směřujícím do strany, které je umístěno nejvíce vpředu, nesmí být větší než 450 mm. Veškerá měření musí být uskutečněna 1 000 mm nad vztažnou rovinou uvedeného sedadla směřujícího do strany, které je umístěno nejvíce vpředu (viz obrázek 1).

Obrázek 1

Požadavky na umístění sedadel směřujících do strany

Část vozidla (např. přepážka, stěna nebo opěradlo sedadla směřujícího dopředu) před sedadlem směřujícím do strany, které je umístěno nejvíce vpředu, musí splňovat následující požadavky, aby byla zabezpečena ochrana cestujícího na uvedeném sedadle (viz obrázek 2):

2.1	výška uvedené části vozidla podle vztažné roviny sedadla směřujícího do strany, které je umístěno nejvíce vpředu, musí být nejméně 1 020 mm a

2.2	efektivní nárazová plocha dotčené části vozidla má šířku 200 mm a výšku 580 mm. Tato plocha se umístí tak, aby se její svislá osa nacházela 50 mm za bodem „H“ sedadla směřujícího do strany, které je umístěno nejvíce vpředu, a

2.3

průmět příslušné plochy části vozidla do svislé roviny, která prochází tímto bodem „H“, musí pokrývat nejméně 95 % efektivní nárazové plochy; dotčená část vozidla musí splňovat požadavky týkající se pohlcení energie uvedené v dodatku 6.

2.3.1

Jestliže v příslušné ploše existuje otvor (většinou otvor mezi dvěma sedadly směřujícími dopředu), vzdálenost pro každý otvor se určí pomocí koule o průměru 165 mm. Koule musí být v kontaktu s otvorem v takovém bodu oblasti otvoru, který umožňuje maximální zanoření koule, aniž by byla použita síla. Vzdálenost mezi oběma body dotyku koule musí být menší než 60 mm.

3.	Pokud si výrobce přeje, může být zkouška podle dodatku 1 provedena za použití odpovídající figuríny u sedadel směřujících do strany.

Obrázek 2

Požadavky na umístění části vozidla před sedadlo směřující do strany, které je umístěno nejvíce vpředu

PŘÍLOHA 1

SDĚLENÍ

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

PŘÍLOHA 2

SDĚLENÍ

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

PŘÍLOHA 3

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU

1. Uspořádání značky schválení typu sedadla

Výše uvedená značka schválení umístěná na sedadle uvádí, že dotčený typ sedadla byl z hlediska pevnosti sedadel schválen v Nizozemsku (E4) pod číslem 032439; zkouška byla provedena v souladu s bodem 2 přílohy 4. Číslo schválení uvádí, že schválení bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu č. 80 ve znění série změn 03.

2. Uspořádání značky schválení typu vozidla

Výše uvedená značka schválení umístěná na vozidle uvádí, že dotčený typ vozidla byl z hlediska pevnosti ukotvení sedadel vozidla schválen v Nizozemsku (E4) pod číslem 032439. Číslo schválení uvádí, že schválení bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu č. 80 ve znění série změn 03.

PŘÍLOHA 4

Postup stanovení bodu „H“ a skutečného úhlu trupu pro místa k sezení v motorovém vozidle (1)

Dodatek 1	–	Popis trojrozměrného zařízení pro stanovení bodu „H“ (zařízení 3 DH), (1), (2)
Dodatek 2	–	Trojrozměrná vztažná soustava (1)
Dodatek 3	–	Vztažné údaje týkající se míst k sezení (1)

(1) Postup je popsán v příloze 1 úplného usnesení pro konstrukci vozidel (RE.3) (document ECE/TRANS/WP.29/78Rev. 2). www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html

(2) Podrobnosti ohledně konstrukce zařízení 3 DH může poskytnout Society of Automotive Engineers (SAE), 400 Conmonwealth Drive, Warrendale, Pennsylvania/15096, USA. Uvedené zařízení odpovídá zařízení, které je popsáno v normě ISO 6549:1980.

Zavřít

(EHK/OSN) č. 80Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 80 — Jednotná ustanovení pro schvalování sedadel autobusů a těchto autobusů z hlediska pevnosti sedadel a jejich ukotvení

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání