(EHK/OSN) č. 3Předpis č. 3 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování typu odrazek pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis č. 3 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování typu odrazek pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

doplněk 12 k sérii změn 02 – datum vstupu v platnost: 23. června 2011

OBSAH

PŘEDPIS

1.	Oblast působnosti

2.

Definice

3.	Žádost o schválení

4.

Značení

5.

Schválení

6.	Všeobecné specifikace

7.	Zvláštní specifikace (zkoušky)

8.	Shodnost výroby

9.	Postihy za neshodnost výroby

10.	Ukončení výroby

11.	Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů

12.	Přechodná ustanovení

PŘÍLOHY

Příloha 1 –

Odrazka – symboly a jednotky

Příloha 2 –

Sdělení týkající se schválení typu (nebo zamítnutí nebo odebrání schválení typu nebo definitivního ukončení výroby) odrazek podle předpisu č. 3

Příloha 3 –

Uspořádání schvalovacích značek

Příloha 4 –

Zkušební postup – třída IA a třída IIIA

Příloha 5 –

Specifikace tvaru a rozměrů

Dodatek –

Odrazky pro přípojná vozidla – třídy IIIA a IIIB

Příloha 6 –

Kolorimetrické specifikace

Příloha 7 –

Fotometrické specifikace

Příloha 8 –

Odolnost vůči vnějším činitelům

Příloha 9 –

Časová stálost optických vlastností odrazek

Příloha 10 –

Odolnost vůči teplu

Příloha 11 –

Barevná stálost

Příloha 12 –

Časová posloupnost zkoušek

Příloha 13 –

Odolnost vůči nárazu – třída IVA

Příloha 14 –

Zkušební postup – třída IVA

Příloha 15 –

Časová posloupnost zkoušek pro třídu IVA

Příloha 16 –

Zkušební postup pro zařízení třídy IB a IIIB

Příloha 17 –

Minimální požadavky na kontrolní postupy shodnosti výroby

Příloha 18 –

Minimální požadavky na výběr vzorků inspektorem

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na zařízení se zpětným odrazem (1) pro vozidla kategorií L, M, N, O a T (2).

2.   DEFINICE (3)

Pro účely tohoto předpisu:

2.1	Pro tento předpis se použijí definice uvedené v předpise č. 48 a v sériích jeho změn platných v době žádosti o schválení typu.

2.2	„Vratným odrazem“ se rozumí odraz, při němž se světlo odráží ve směrech blízkých směru, z něhož vychází. Tato vlastnost je zachována v širokém rozsahu osvětlovacího úhlu.

2.3	„Optickým celkem odrazky“ se rozumí kombinace optických součástí, které vytvářejí vratný odraz.

2.4	„Odrazkou“ (1) se rozumí soubor způsobilý k použití, který zahrnuje jeden nebo více optických celků odrazky.

2.5	„Úhlem rozptylu“ se rozumí úhel mezi přímkami spojujícími referenční střed se středem příjemce záření a se středem zdroje osvětlení.

2.6	„Úhlem osvětlení“ se rozumí úhel, který svírá referenční osa s přímkou spojující referenční střed se středem zdroje osvětlení.

2.7	„Úhlem rotace“ se rozumí úhel pootočení odrazky kolem její referenční osy, vychází-li se z určité polohy.

2.8	„Úhlovým průměrem odrazky“ se rozumí úhel protilehlý největšímu rozměru viditelné oblasti činné plochy odrazky buď ve středu světelného zdroje nebo ve středu příjemce záření.

2.9	„Osvětlením odrazky“ se rozumí zkrácený výraz používaný obvykle k označení osvětlení naměřeného v rovině kolmé k dopadajícím paprskům a procházejícího referenčním středem.

2.10	„Součinitelem svítivosti (CIL)“ se rozumí podíl svítivosti odrážené do daného směru k osvětlení odrazky při daných úhlech osvětlení, rozptylu a otáčení.

2.11	Symboly a jednotky použité v tomto předpise jsou uvedeny v příloze 1 tohoto předpisu.

2.12

Typ „odrazky“ je určen modely a popisnou literaturou předloženými spolu se žádostí o schválení. Odrazky lze považovat za odrazky téhož typu, pokud mají jeden nebo více „optických celků odrazky“, které jsou totožné s optickými celky standardního modelu, nebo nejsou-li totožné, jsou symetrické a vhodné k tomu, aby byly namontovány jedna na levou a jedna na pravou stranu vozidla, a pokud se jejich ostatní části liší od částí standardního modelu pouze tak, že to nemá vliv na vlastnosti, na něž se vztahuje tento předpis.

2.13	Odrazky se dělí do tří tříd v závislosti na jejich fotometrických vlastnostech: třídy IA nebo IB, třídy IIIA nebo IIIB a třídy IVA.

2.14	Odrazky třídy IB a IIIB jsou zařízení kombinovaná s jinými signalizačními svítilnami, které nejsou vodotěsné podle přílohy 8 bodu 1.1 a které jsou integrované do karosérie vozidla.

2.15	„Barva odraženého světla zařízení“. Definice barvy odraženého světla jsou uvedeny v bodě 2.30 předpisu č. 48.

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1

Žádost o schválení podává držitel obchodního názvu nebo značky nebo případně jeho řádně pověřený zástupce. Žadatel může v žádosti uvést, že zařízení lze na vozidlo namontovat s různým sklonem referenční osy vůči referenčním rovinám vozidla a vůči povrchu vozovky nebo v případě odrazek tříd IA, IB a IVA může být pootočeno kolem své referenční osy; tyto různé podmínky montáže se uvedou ve formuláři oznámení. K žádosti se přiloží: 3.1.1 dostatečně podrobné výkresy ve třech kopiích umožňující identifikovat typ, vyznačující geometrickou polohu / geometrické polohy, v níž/nichž lze odrazku namontovat na vozidlo, a v případě odrazek třídy IB nebo IIIB podrobnosti o montáži. Výkresy musí rovněž zobrazovat polohu určenou pro schvalovací číslo a označení třídy ve vztahu ke kružnici schvalovací značky; 3.1.2 stručný popis udávající technické specifikace materiálů, z nichž je optický celek odrazky zhotoven; 3.1.3 vzorky odrazek v barvě uvedené výrobcem a v případě potřeby prostředky k jejich upevnění; počet vzorků, které mají být předloženy, je uveden v příloze 4 tohoto předpisu; 3.1.4 popřípadě dva vzorky jiné barvy / jiných barev k současnému nebo následnému rozšíření schválení na zařízení jiné barvy / jiných barev; 3.1.5 v případě zařízení třídy IVA: vzorky odrazek a v případě potřeby prostředky k jejich upevnění; počet vzorků, které mají být předloženy, je uveden v příloze 4 tohoto předpisu.

4.   ZNAČENÍ

4.1	Každá odrazka předložená ke schválení musí být opatřena: 4.1.1 obchodním názvem nebo značkou žadatele; 4.1.2 slovem „TOP“ napsaným vodorovně na nejvyšší části činné plochy, je-li takové označení nezbytné k jednoznačnému určení úhlu nebo úhlů rotace předepsaných výrobcem.

4.2	Na každé odrazce musí být dostatek místa k umístění schvalovací značky. Toto místo musí být vyznačeno na výkresech uvedených v bodě 3.1.1 výše.

4.3	Označení musí být umístěna na činné ploše nebo na jedné z činných ploch odrazky a musí být po montáži odrazky na vozidlo zvenčí viditelná.

4.4	Označení musí být jasně čitelná a nesmazatelná.

5.   SCHVÁLENÍ

5.1	Splňují-li všechny předložené vzorky požadavky tohoto předpisu, schválení se udělí.

5.2

Je-li schválení udělené pro určitou odrazku rozšířeno na jiná taková zařízení lišící se pouze barvou, musí oba vzorky jiné barvy předložené v souladu s bodem 3.1.4 tohoto předpisu vyhovovat pouze kolorimetrickým specifikacím a ostatní zkoušky se již nevyžadují. Bod 5.2 se nepoužije na zařízení třídy IVA.

5.3

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 02, což odpovídá sérii změn 02, která vstoupila v platnost dne 1. července 1985) udávají sérii změn, která zahrnuje nejnovější významné technické změny předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu odrazky, na nějž se vztahuje tento předpis, kromě případu, kdy je schválení rozšířeno na zařízení lišící se pouze barvou.

5.4	Oznámení o schválení nebo o rozšíření nebo odmítnutí schválení typu odrazky podle tohoto předpisu bude smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, sděleno prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

5.5

Na každou odrazku, která je v souladu s typem schváleným podle tohoto předpisu, se na místo uvedené výše v bodu 4.2 kromě označení předepsaného v bodu 4.1 umístí: 5.5.1 mezinárodní schvalovací značka, která se skládá z: 5.5.1.1 písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (4); 5.5.1.2 čísla schválení; 5.5.1.3 skupiny symbolů IA, IB, IIIB nebo IVA, které označují třídu schválené odrazky.

5.6

Jsou-li dvě nebo více svítilen součástí téže jednotky skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen (včetně odrazky), udělí se schválení, pouze pokud každá z těchto svítilen splňuje požadavky tohoto předpisu nebo jiného předpisu. Svítilny, které nesplňují požadavky žádného z těchto předpisů, nesmí být součástí takové jednotky skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen. 5.6.1 Pokud skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny splňují požadavky několika předpisů, lze použít jedinou mezinárodní schvalovací značku sestávající z písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení vystavila, dále ze schvalovacího čísla a případně požadované šipky. Tato schvalovací značka může být umístěna kdekoliv na skupinových, sdružených nebo sloučených svítilnách, pokud: 5.6.1.1 je po jejich namontování viditelná; 5.6.1.2 není možno žádnou část skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen, která převádí světlo, odstranit, aniž by současně nedošlo k odstranění schvalovací značky. 5.6.2 Pro každou svítilnu se vyznačí identifikační symbol podle jednotlivých předpisů, podle nichž bylo schválení uděleno, společně s vyznačením příslušných sérií změn zahrnujících nejnovější významné technické změny předpisu v době vydání schválení: 5.6.2.1 buď na příslušné ploše vyzařující světlo; 5.6.2.2 nebo ve skupině tak, aby bylo možno každou ze skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen jasně identifikovat (viz možné příklady uvedené v příloze 3). 5.6.3 Jednotlivé části schvalovací značky nesmí být menší než minimální velikost vyžadovaná pro nejmenší z jednotlivých značek podle předpisu, podle kterého bylo schválení uděleno. 5.6.4 Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit totéž číslo jinému typu skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen, na který se vztahuje tento předpis.

5.7	Schvalovací značka musí být jasně čitelná a nesmazatelná.

5.8	Příklady uspořádání schvalovacích značek pro jednotlivou svítilnu (obrázek 1) a pro skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny (obrázek 2), včetně všech výše popsaných doplňujících symbolů, jsou uvedeny v příloze 3 tohoto předpisu.

6.   VŠEOBECNÉ SPECIFIKACE

6.1	Odrazky musí být konstruovány tak, aby fungovaly uspokojivým způsobem, a to i nadále za běžného používání. Kromě toho nesmí mít konstrukční ani výrobní závady, které by bránily jejich účinnému fungování nebo udržování v dobrém stavu.

6.2	Součásti odrazek nesmí být možné snadno odmontovat.

6.3	Optické celky odrazek nesmí být výměnné.

6.4	Vnější povrch odrazek musí být možné snadno očistit. Jejich povrch proto nesmí být drsný; jejich případné výčnělky nesmí bránit snadnému čištění.

6.5	Prostředky pro připevnění zařízení třídy IVA musí umožňovat pevné a trvalé spojení mezi zařízením a vozidlem.

6.6	Vnitřní povrch odrazky nesmí být za běžného používaní přístupný.

7.   ZVLÁŠTNÍ SPECIFIKACE (ZKOUŠKY)

7.1	Odrazky musí též splňovat podmínky pro rozměry a tvar a rovněž kolorimetrické, fotometrické, fyzikální a mechanické požadavky stanovené v přílohách 5 až 11 a 13 tohoto předpisu. Zkušební postupy jsou popsány v příloze 4 (třídy IA, IIIA), příloze 14 (třída IVA) a příloze 16 (třídy IB, IIIB).

7.2

Podle povahy materiálů, z nichž jsou odrazky a zvláště jejich optické jednotky zhotoveny, mohou příslušné orgány laboratořím povolit, aby vynechaly některé zkoušky, které nejsou nezbytné, s výslovnou výhradou, že takovéto vynechání musí být zaznamenáno v rubrice „Poznámky“ ve formuláři oznámení o schválení.

8.   SHODNOST VÝROBY

Postupy kontroly shodnosti výroby musí být v souladu s postupy, které stanoví dodatek 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), a musí splňovat následující požadavky:

8.1	Odrazky schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny tak, aby se shodovaly se schváleným typem, a to tím, že splňují požadavky stanovené výše v bodech 6 a 7.

8.2	Musí být splněny minimální požadavky na postupy kontroly shodnosti výroby stanovené v příloze 17 tohoto předpisu.

8.3	Musí být splněny minimální požadavky na výběr vzorků inspektorem stanovené v příloze 18 tohoto předpisu.

8.4	Orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit metody kontroly shodnosti používané v každém výrobním zařízení. Běžná četnost takových ověření je jednou za dva roky.

9.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1	Pokud nejsou požadavky splněny nebo pokud odrazka opatřená schvalovací značkou neodpovídá schválenému typu, může být schválení typu odrazky odejmuto.

9.2	Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

10.   UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení definitivně ukončí výrobu určitého typu odrazky, která byla schválena podle tohoto předpisu, je povinen informovat o tom orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení o této skutečnosti uvedený orgán podá zprávu ostatním smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

11.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody uplatňující tento předpis sdělí sekretariátu OSN názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů, které udělují schválení a kterým se zasílají oznámení o udělení, rozšíření, zamítnutí nebo odebrání schválení vydaného v jiných zemích.

12.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Smluvní strany uplatňující tento předpis:

12.1	nadále uznávají schválení vydaná pro dřívější třídy I, II a III, pokud jde o montáž odrazek určených jako náhradní díly pro vozidla v provozu;

12.2

mohou vydávat schválení pro třídy I a II na základě původního předpisu (dokument E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Add.2 ze dne 23. září 1964), pokud jsou zařízení určena jako náhradní díly k montáži na vozidla v provozu a nebylo by technicky proveditelné, aby dotčená zařízení splňovala fotometrické požadavky pro třídu IA;

12.3	mohou zakázat montáž odrazek, které nesplňují požadavky tohoto předpisu: 12.3.1 na vozidla, pro něž bylo schválení typu nebo individuální schválení vydáno dne 20. března 1984 nebo po tomto datu; 12.3.2 na vozidla poprvé uvedená do provozu dne 20. března 1985 nebo po tomto datu.

---

(1)  Rovněž nazývané „odrazka“.

(2)  Podle definice v příloze 7 Souborné rezoluce pro konstrukci vozidel (R.E.3), (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend. 2, naposledy pozměněný dokumentem Amend. 4).

(3)  Definice technických termínů (kromě definic v předpise č. 48) jsou definicemi, které přijala Mezinárodní komise pro osvětlení (International Commission on Illumination, CIE).

(4)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy, přičemž použijí svůj příslušný symbol EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jihoafrickou republiku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii, 53 pro Thajsko, 54 a 55 (neobsazeno) a 56 pro Černou Horu. Následující čísla budou přidělována dalším zemím chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách vzájemného uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí smluvním stranám dohody generální tajemník Organizace spojených národů.

---

PŘÍLOHA 1

ODRAZKA

Symboly a jednotky

A	=	oblast činné plochy odrazky (cm2)
C	=	referenční střed
NC	=	referenční osa
Rr	=	příjemce, pozorovatel nebo měřicí zařízení
Cr	=	střed příjemce záření
Ør	=	průměr příjemce Rr, je-li kruhový (cm)
Se	=	zdroj osvětlení
Cs	=	střed zdroje osvětlení
Øs	=	průměr zdroje osvětlení (cm)
De	=	vzdálenost od středu Cs ke středu C (m)
D'e	=	vzdálenost od středu Cr ke středu C (m)

Poznámka:

Vzdálenosti De a D'e jsou obvykle téměř totožné a za běžných podmínek pozorování lze předpokládat, že De = D'e.

D	=	vzdálenost pozorování, od které a za kterou se činná plocha jeví jako souvislá
α	=	úhel rozptylu
β	=	úhel osvětlení. Pokud jde o přímku CsC, která se vždy považuje za vodorovnou, klade se před tento úhel znaménko – (vlevo), + (vpravo), + (nahoru) nebo – (dolů) podle polohy zdroje Se vzhledem k ose NC při pohledu směrem k odrazce. Pro jakýkoli směr určený dvěma úhly, svislým a vodorovným, se vždy jako první uvádí svislý úhel.
γ	=	úhlový průměr měřicího zařízení Rr pozorovaný z bodu C
δ	=	úhlový průměr zdroje Se pozorovaný z bodu C
ε	=	rotační úhel. Tento úhel je kladný, je-li pootočení ve směru hodinových ručiček při pohledu směrem k činné ploše. Je-li odrazka označena slovem „TOP“, považuje se takto označená poloha za původní.
E	=	osvětlení odrazky (lux)
CIL	=	koeficient svítivosti (mcd/lux) Úhly jsou vyjádřeny ve stupních a minutách.

ODRAZKY

Symboly

---

PŘÍLOHA 2

SDĚLENÍ

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

---

PŘÍLOHA 3

PŘÍKLADY SCHVALOVACÍCH ZNAČEK

Obrázek 1

(Značení pro jednotlivé svítilny)

MODEL A

MODEL B

MODEL C

Poznámka:

Výše uvedené schvalovací číslo musí být umístěno v blízkosti kružnice, v níž se nachází písmeno „E“, avšak v libovolné poloze ve vztahu k této kružnici. Číslice, které tvoří schvalovací číslo, musí být orientovány stejně jako písmeno „E“. Skupina symbolů označujících třídu musí být umístěna přesně na opačné straně kružnice než schvalovací číslo. Odpovědné orgány nepoužijí schvalovací čísla IA, IB, IIIA, IIIB a IVA, která by mohla být zaměněna se symboly tříd IA, IB, IIIA, IIIB a IVA. Tyto nákresy uvádějí různá možná uspořádání a jsou uvedeny jen pro příklad. Výše uvedená schvalovací značka umístěná na odrazce udává, že příslušný typ odrazky byl schválen v Nizozemsku (E4) pod schvalovacím číslem 02216. Schvalovací číslo udává, že schválení bylo uděleno podle požadavků předpisu ve znění série změn 02.

Obrázek 2

(Zjednodušené značení skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen)

MODEL D

MODEL E

MODEL F

Poznámka:

Uvedené tři příklady schvalovacích značek, modely D, E a F, představují tři možné varianty označení světelného zařízení v případě, že součástí jednoho celku skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen jsou dvě nebo více svítilen. Tato schvalovací značka udává, že zařízení bylo schváleno v Nizozemsku (E4) pod schvalovacím číslem 3333 a že sestává z/ze:   odrazky třídy IA schválené podle série změn 02 předpisu č. 3;   zadní směrové svítilny kategorie 2a schválené podle předpisu č. 6 v původním znění;   červené zadní obrysové svítilny (R) schválené podle série změn 01 předpisu č. 7.   zadní mlhové svítilny (F) schválené podle předpisu č. 38 v původním znění;   zpětného světlometu (AR) schváleného podle předpisu č. 23 v původním znění;   brzdové svítilny s dvěma úrovněmi svítivosti (S2) schválené podle série změn 01 předpisu č. 7.

---

PŘÍLOHA 4

ZKUŠEBNÍ POSTUP – TŘÍDA IA A TŘÍDA IIIA

1.	Žadatel předloží ke schválení deset vzorků, které se zkoušejí v pořadí uvedeném v příloze 12.

2.

Po ověření všeobecných specifikací (bod 6 předpisu) a specifikací tvaru a rozměrů (příloha 5) se všech deset vzorků podrobí zkoušce odolnosti vůči teplu popsané v příloze 10 tohoto předpisu a nejméně jednu hodinu po této zkoušce se zkoušejí jejich kolorimetrické vlastnosti a koeficienty svítivosti CIL (příloha 7) při úhlu rozptylu 20’ a úhlu osvětlení V = H = 0° nebo, je-li to nutné, v poloze definované v příloze 7 bodu 4 a 4.1. Dvě odrazky, u nichž je naměřena minimální a maximální hodnota, se pak plně vyzkoušejí podle přílohy 7. Tyto dva vzorky si laboratoře ponechají pro případné další zkoušky, které mohou být považovány za nutné. Ostatních osm vzorků se rozdělí do čtyř skupin po dvou: První skupina : Oba vzorky se postupně podrobí zkoušce odolnosti vůči pronikání vody (příloha 8 bod 1.1) a poté, jsou-li výsledky zkoušky uspokojivé, zkoušce odolnosti vůči palivům a mazivům (příloha 8 body 3 a 4). Druhá skupina : Oba vzorky se v případě nutnosti podrobí korozní zkoušce (příloha 8 bod 2) a poté zkoušce odolnosti zadní stěny odrazky vůči odírání (příloha 8 bod 5). Třetí skupina : Oba vzorky se podrobí zkoušce časové stálosti optických vlastností odrazky (příloha 9). Čtvrtá skupina : Oba vzorky se podrobí zkoušce barevné stálosti (příloha 11).

3.

Po zkouškách uvedených v předchozím odstavci musí mít odrazky v každé skupině: 3.1 Barvu splňující podmínky stanovené v příloze 6. To se ověří kvalitativní metodou a v případě pochybností se potvrdí kvantitativní metodou. 3.2 CIL splňující podmínky stanovené v příloze 7. Ověření se provádí pouze pro úhel rozptylu 20’ a úhel osvětlení V = H = 0° nebo, je-li to nezbytné, v poloze uvedené v příloze 7 bodech 4 a 4.1.

---

PŘÍLOHA 5

SPECIFIKACE TVARU A ROZMĚRŮ

1.   TVAR A ROZMĚRY ODRAZEK TŘÍDY IA NEBO IB

1.1	Tvar činných ploch musí být jednoduchý a při pozorování z normální vzdálenosti nesmí být snadno zaměnitelný za písmeno, číslici nebo trojúhelník.

1.2	Bez ohledu na ustanovení předchozího odstavce je přípustný tvar připomínající písmena nebo číslice jednoduchých tvarů O, I, U nebo 8.

2.   TVAR A ROZMĚRY ODRAZEK TŘÍDY IIIA A IIIIB (viz dodatek této přílohy)

2.1	Činné plochy odrazek třídy IIIA a IIIB musí mít tvar rovnostranného trojúhelníku. Je-li v jednom z rohů uvedeno slovo „TOP“, musí vrchol tohoto rohu směřovat nahoru.

2.2	Činná plocha může, ale nemusí mít ve svém středu trojúhelníkovou neodraznou plochu, jejíž strany jsou rovnoběžné se stranami vnějšího trojúhelníku.

2.3	Činná plocha může, ale nemusí být souvislá. Nejkratší vzdálenost mezi dvěma přilehlými optickými celky odrazky však nesmí v žádném případě přesáhnout 15 mm.

2.4	Činná plocha odrazky se považuje za souvislou, jestliže okraje činných ploch přilehlých samostatných optických celků jsou rovnoběžné a tyto optické celky jsou rovnoměrně rozloženy po celé pevné ploše trojúhelníku.

2.5	Není-li činná plocha souvislá, nesmí být počet samostatných optických celků odrazky včetně rohových na žádné ze stran trojúhelníku menší než čtyři.

2.5.1

Samostatné optické celky odrazky nesmí být výměnné, pokud nejsou tvořeny schválenými odrazkami třídy IA.

2.6	Vnější okraje činných ploch trojúhelníkových odrazek třídy IIIA a IIIB musí mít délku v rozsahu od 150 mm do 200 mm. Jde-li o typ trojúhelníkových odrazek s dutinou, musí být kolmo měřená šířka stran rovna nejméně 20 % účinné délky mezi nejzazšími okraji činné plochy.

3.   TVAR A ROZMĚRY ODRAZEK TŘÍDY IVA

3.1	Tvar ploch výstupu světla musí být jednoduchý a při pozorování z normální vzdálenosti nesmí být snadno zaměnitelný za písmeno, číslici nebo trojúhelník. Tvar připomínající písmena či číslice jednoduchých tvarů O, I, U nebo 8 je však přípustný.

3.2	Plocha výstupu světla odrazky musí být nejméně 25 cm2.

4.   Shoda s výše uvedenými specifikacemi se ověří vizuální kontrolou.

---

PŘÍLOHA 6

KOLORIMETRICKÉ SPECIFIKACE

1.

Tyto specifikace platí pouze pro čiré, červené nebo oranžové odrazky. 1.1 Odrazky se mohou skládat z kombinovaného optického celku odrazky a filtru, které musí být řešeny tak, aby je nebylo možné za běžných podmínek používání oddělit. 1.2 Barvení optických celků odrazky a filtrů nátěrem nebo lakováním není přípustné.

2.

Je-li odrazka osvětlena světelným zdrojem A podle normy CIE při úhlu rozptylu 1/3 stupně a úhlu osvětlení V = H = 0 stupňů nebo vytváří-li odrazné světlo na bezbarvé ploše při úhlu V = +/– 5 stupňů, H = 0 stupňů, musí být tříbarevné souřadnice odráženého světelného toku v mezích podle bodu 2.30 předpisu č. 48.

3.	Čiré odrazky nesmí vytvářet selektivní odraz světla, to znamená, že tříbarevné souřadnice „x“ a „y“ standardního světelného zdroje A užitého k osvětlení odrazky nesmí po odražení odrazkou vykázat větší změny než 0,01.

---

PŘÍLOHA 7

FOTOMETRICKÉ SPECIFIKACE

1.   V žádosti o schválení musí žadatel uvést jednu referenční osu nebo více referenčních os nebo rozsah referenčních os odpovídajících úhlu osvětlení V = H = 0° podle tabulky součinitelů svítivosti (CIL).

Pokud výrobce uvede více než jednu referenční osu nebo rozsah různých referenčních os, musí se fotometrická měření zopakovat s přihlédnutím vždy k jiné referenční ose nebo ke krajní referenční ose z rozsahu referenčních os, jež výrobce uvedl.

2.   Při fotometrických měřeních se bere v úvahu pouze činná plocha vymezená rovinami přilehlými k nejzazším částem optického systému odrazky podle označení výrobce a ležící uvnitř kružnice o průměru 200 mm u tříd IA nebo IB, přičemž vlastní činná plocha se omezí na 100 cm2, aniž by plochy optických jednotek odrazky musely nutně této oblasti dosahovat. Výrobce uvede obvod plochy, která se má využít. U tříd IIIA, IIIB a IVA se posuzuje celá činná plocha bez omezení rozměru.

3.   Hodnoty CIL

3.1   Třída IA, třída IB, třída IIIA a třída IIIB

3.1.1

Hodnoty CIL u červených odrazek nesmí být menší než hodnoty uvedené níže v tabulce vyjádřené pro uvedené úhly rozptylu a úhly osvětlení v milikandelách na lux. (ve stupních) Třída Úhel rozptylu α Úhly osvětlení svisle V 0 ± 10 ± 5 vodorovně H 0 0 ± 20 IA, IB 20′   300 200 100 1°30′   5 2,8 2,5 IIIA, IIIB 20′   450 200 150 1°30′   12 8 8 Hodnoty CIL, které jsou nižší než hodnoty uvedené v posledních dvou sloupcích výše uvedené tabulky, nejsou přípustné uvnitř prostorového úhlu, jehož vrchol je v referenčním středu, ohraničeného rovinami, které se protínají v těchto průsečnicích: (V = ± 10°, H = 0°) (V = ± 5°, H = ± 20°).

3.1.2

Hodnoty CIL u oranžových odrazek třídy IA nebo IB musí být přinejmenším rovny hodnotám v tabulce uvedené výše v bodu 3.1.1 vynásobeným koeficientem 2,5.

3.1.3

Hodnoty CIL u čirých odrazek třídy IA nebo IB musí být přinejmenším rovny hodnotám v tabulce uvedené výše v bodu 3.1.1 vynásobeným koeficientem 4.

3.2   U odrazek třídy IVA musí být hodnoty CIL přinejmenším rovny hodnotám v tabulce uvedené níže vyjádřeným pro uvedené úhly rozptylu a úhly osvětlení v milikandelách na lux.

(ve stupních)
Barva	Úhel rozptylu α	Úhly osvětlení
		svisle V	0	±10	0	0	0	0
		vodorovně H	0	0	± 20	± 30	± 40	± 50
Bílá	20′		1 800	1 200	610	540	470	400
	1°30′		34	24	15	15	15	15
Oranžová	20′		1 125	750	380	335	290	250
	1°30′		21	15	10	10	10	10
Červená	20′		450	300	150	135	115	100
	1°30′		9	6	4	4	4	4

4.   Měří-li se CIL u odrazky při úhlu β rovném V = H = 0°, musí se zjistit, zda mírným pootočením odrazky nevzniká zrcadlový odraz. Vzniká-li takový odraz, provede se měření při úhlu β rovném V = ± 5°, H = 0°. Schválená poloha je ta, při níž má CIL nejnižší hodnotu.

4.1   Při úhlu osvětlení β rovném V = H = 0° nebo úhlu stanoveném výše v bodu 4 a úhlu rozptylu 20′ se odrazky neoznačené slovem „TOP“ pootočí kolem své referenční osy do polohy s nejnižší hodnotou CIL, která musí odpovídat hodnotě popsané výše v bodu 3. Měří-li se CIL při ostatních úhlech osvětlení a rozptylu, musí být odrazka umístěna v poloze odpovídající této hodnotě ε. Nedosáhne-li se uvedených hodnot, může se odrazka pootočit kolem své referenční osy o ± 5° od této polohy.

4.2   Při úhlu osvětlení β rovném V = H = 0° nebo úhlu popsaném výše v bodu 4 a úhlu rozptylu 20′ se odrazky označené slovem „TOP“ pootočí kolem své osy o ± 5°. V žádné z poloh, které odrazka při tomto pootočení zaujímá, nesmí být hodnota CIL nižší než předepsaná hodnota.

4.3   Přesáhne-li CIL při směru V = H = 0° a při ε = 0° stanovenou hodnotu o 50 % nebo více, musí se veškerá měření při všech úhlech osvětlení a rozptylu provádět při ε = 0°.

---

PŘÍLOHA 8

ODOLNOST VŮČI VNĚJŠÍM ČINITELŮM

1.   Odolnost vůči pronikání vody a nečistot

1.1   Zkouška ponořením do vody

1.1.1   Odrazky, ať jsou součástí svítilny nebo nikoliv, se zbaví všech odnímatelných částí a ponoří se na 10 minut do vody o teplotě 50 ± 5 °C, přičemž nejvyšší bod vrchní části činné plochy musí být 20 mm pod hladinou vody. Tato zkouška se zopakuje po otočení odrazky o 180 ° tak, aby činná plocha byla na dně a zadní strana byla zalita asi 20mm vrstvou vody. Tyto optické celky se poté za stejných podmínek ihned ponoří do vody o teplotě 25 ± 5 °C.

1.1.2   Do odrazné plochy optického celku odrazky nesmí vniknout voda. Zjistí-li se vizuální kontrolou jasná přítomnost vody, odrazka zkoušce nevyhověla.

1.1.3   Nezjistí-li se vizuální kontrolou přítomnost vody nebo jsou-li o tom pochybnosti, změří se CIL metodou popsanou v příloze 4 bodu 3.2 nebo v příloze 14 bodu 4.2, po předchozím mírném zatřepání odrazkou, aby se odstranila přebytečná voda z jejího povrchu.

1.2   Alternativní zkušební postup pro odrazky třídy IB a IIIB

Na žádost výrobce lze místo zkoušky ponořením uvedené výše v bodu 1.1 použít jako alternativu následující zkoušku (zkouška na vlhkost a prach).

1.2.1   Zkouška na vlhkost

Tato zkouška hodnotí schopnost vzorku odrazky odolávat pronikání vlhkosti z postřiku vodou a stanoví schopnost těchto zařízení odvádět vodu drenážními otvory nebo jinými otevřenými otvory v odrazce.

1.2.1.1   Zařízení pro zkoušku postřikem

Použije se sprchovací skříň s těmito vlastnostmi:

1.2.1.1.1   Skříň

Skříň je vybavena tryskou/tryskami, která vytváří / které vytvářejí pevný kuželový rozprach vody o dostatečném vrcholovém úhlu, aby byl vzorek odrazky zcela pokryt. Osa trysky/trysek směřuje dolů pod úhlem 45° ± 5° ke svislé ose rotační zkušební plošiny.

1.2.1.1.2   Rotační zkušební plošina

Rotační zkušební plošina má průměr nejméně 140 mm a otáčí se kolem svislé osy ve středu skříně.

1.2.1.1.3   Rozsah vodních srážek

Rozsah vodních srážek postřiku vodou na zařízení činí 2,5 (+ 1,6/– 0) mm/min při měření svislým válcovitým sběračem vystředěným na svislou osu rotační zkušební plošiny. Výška sběrače činí 100 mm a vnitřní průměr činí nejméně 140 mm.

1.2.1.2   Postup zkoušky postřikem vodou

U vzorku odrazky se nejprve změří a zaznamená CIL a poté je namontován do zkušebního upínače a je podroben postřiku vodou následujícím postupem:

1.2.1.2.1   Otvory odrazky

Veškeré drenážní a jiné otvory zůstanou otevřené. Pokud se používají odvodňovací knoty, zkoušejí se se zařízením.

1.2.1.2.2   Rychlost otáčení

Odrazka se otáčí kolem své svislé osy rychlostí 4,0 ± 0,5 min–1.

1.2.1.2.3   Je-li odrazka sloučena nebo je ve skupině se signalizační nebo osvětlovací funkcí, spustí se tyto funkce při konstrukčním napětí v cyklu 5 min zapnuto (je-li to vhodné při přerušovaném svícení) a 55 min vypnuto.

1.2.1.2.4   Doba trvání zkoušky

Zkouška postřikem vodou trvá 12h (12 cyklů po 5/55 min).

1.2.1.2.5   Doba odvodnění

Otáčení a postřik se vypne a odrazka se nechá po dobu jedné hodiny odvodnit při zavřených dveřích skříně.

1.2.1.2.6   Hodnocení vzorku

Po skončení doby odvodnění. Zaznamená se nashromážděná vlhkost uvnitř odrazky. Nesmí se vytvořit kaluže vody a nesmí se vytvořit ani poklepem nebo nakloněním odrazky. Po osušení vnějšího povrchu odrazky suchou bavlněnou látkou se změří CIL metodou uvedenou v příloze 4 bodu 3.2.

1.2.2   Zkouška vystavení prachu

Tato zkouška hodnotí odolnost vzorku odrazky vůči pronikání prachu, který by mohl významně ovlivnit fotometrický výstup odrazky.

1.2.2.1   Zařízení pro zkoušku vystavení prachu

Ke zkoušce vystavení prachu se použije následující zařízení:

1.2.2.1.1   Prachová komora

Vnitřek prachové komory má tvar krychle o rozměru strany od 0,9 do 1,5 m. Dno má „tvar násypky“ pro lepší shromažďování prachu. Objem vnitřní komory bez dna ve „tvaru násypky“ činí maximálně 2 m3 a musí se do ní vejít 3 až 5 kg zkušebního prachu. Komora musí být schopna vířit zkušební prach stlačeným vzduchem nebo ventilátory tak, aby byl prach rozptýlen po celé komoře.

1.2.2.1.2   Prach

Jako zkušební prach se použije jemný práškový cement v souladu s normou ASTM C 150-84 (1).

1.2.2.2   Postup zkoušky vystavení prachu

U vzorkové odrazky se nejprve změří a zaznamená CIL a poté je namontována do zkušebního upínače a je vystavena prachu následujícím způsobem:

1.2.2.2.1   Otvory odrazky

Veškeré drenážní a jiné otvory zůstanou otevřené. Pokud se používají odvodňovací knoty, zkoušejí se se zařízením.

1.2.2.2.2   Vystavení prachu

Namontovaná odrazka se umístí do prachové komory, ne blíže než 150 mm od jejích stěn. Odrazky, jejichž délka přesahuje 600 mm, se umístí vodorovně do středu prachové komory. Zkušební prach se po dobu pěti hodin v patnáctiminutových intervalech vždy na 2 až 15 vteřin co nejvíce rozvíří stlačeným vzduchem nebo ventilátorem/ventilátory. Mezi jednotlivými intervaly víření se prach nechá usadit.

1.2.2.2.3   Hodnocení měřeného vzorku

Po dokončení zkoušky vystavení prachu se vnější povrch odrazky očistí a osuší suchou bavlněnou látkou a změří se CIL metodou uvedenou v příloze 4 bodu 3.2.

2.   ODOLNOST VŮČI KOROZI

2.1   Odrazky musí být konstruovány tak, aby si zachovaly předepsané fotometrické a kolorimetrické vlastnosti i při působení vlhkosti a korozívních činitelů, jemuž jsou běžně vystaveny. Odolnost čelní plochy vůči ztrátě lesku a ochrany zadní strany před poškozením se kontroluje zvláště tehdy, je-li některá z důležitých kovových částí náchylná ke korozi.

2.2   Odrazka nebo svítilna, je-li odrazka sdružena s některou svítilnou, se zbaví všech odnímatelných částí a vystaví se účinku solné mlhy po dobu 50 hodin rozloženou na dvě doby po 24 hodinách s dvouhodinovou přestávkou, během níž se vzorek nechá oschnout.

2.3   Solná mlha se vytvoří jemným rozprašováním solného roztoku při teplotě 35 ± 2 °C získaného rozpuštěním 20 ± 2 hmotnostních dílů chloridu sodného v 80 dílech destilované vody, která neobsahuje více než 0,02 % nečistot.

2.4   Bezprostředně po skončení zkoušky nesmí vzorek jevit známky nadměrné koroze, která by mohla zhoršit účinnost odrazky.

3.   ODOLNOST VŮČI PALIVŮM

Vnější povrch odrazky, zejména její činné plochy, se lehce otře bavlněnou látkou napuštěnou směsí 70 objemových procent n-heptanu a 30 objemových procent toluenu. Asi po pěti minutách se povrch podrobí vizuální kontrole. Nesmí vykazovat žádné změny, kromě nezávadných drobných povrchových trhlin.

4.   ODOLNOST VŮČI MAZACÍM OLEJŮM

Vnější povrch odrazky a zejména její činné plochy se lehce otře bavlněnou látkou napuštěnou detergentním mazacím olejem. Asi po 5 minutách se povrch očistí. Poté se změří CIL (příloha 4 bod 3.2 nebo příloha 14 bod 4.2).

5.   ODOLNOST PŘÍSTUPNÉ ZADNÍ STĚNY ODRAZEK SE ZRCADLOVOU VRSTVOU

5.1   Po okartáčování zadní stěny odrazky tvrdým nylonovým kartáčem se na tuto zadní stěnu na dobu jedné minuty přiloží bavlněná látka napuštěná směsí uvedenou v bodu 3. Bavlněná látka se poté odejme a odrazka se nechá oschnout.

5.2   Po odpaření směsi se provede zkouška odolnosti vůči odírání tím, že se zadní stěna kartáčuje týmž nylonovým kartáčem jako předtím.

5.3   Poté se celý povrch zadní zrcadlové stěny pokryje tuší a změří se CIL (příloha 4 bod 3.2 nebo příloha 14 bod 4.2).

---

(1)  American Society for Testing and Materials (Americká společnost pro zkoušení a materiály).

---

PŘÍLOHA 9

ČASOVÁ STÁLOST OPTICKÝCH VLASTNOSTÍ  (1) ODRAZEK

1.	Orgán, který udělil schválení, má právo kontrolovat časovou stálost optických vlastností používaného typu odrazky.

2.

Podobné kontroly mohou na svém území provádět i příslušné orgány jiných zemí než země, v níž bylo uděleno schválení. Pokud se u používaného typu odrazky soustavně projevuje nějaká závada, pak tyto orgány zašlou orgánu, který udělil schválení, jakékoli demontované části k přezkoušení se žádostí o jeho stanovisko.

3.	Nejsou-li stanovena jiná kritéria, vykládá se pojem „soustavná závada“ používaného typu odrazky v souladu se smyslem bodu 6.1 tohoto předpisu.

---

(1)  I přes význam zkoušek, které mají za úkol ověřit časovou stálost optických vlastností odrazek, nelze za současných technických možností posoudit tuto stálost pomocí laboratorních zkoušek s omezeným trváním.

---

PŘÍLOHA 10

ODOLNOST VŮČI TEPLU

1.	Odrazka se nepřetržitě po dobu 48 hodin ponechá v suchém prostředí při teplotě 65 ± 2 °C.

2.	Po této zkoušce nesmí být na odrazce a zejména na její optické části patrné žádné trhliny nebo zjevné deformace.

---

PŘÍLOHA 11

BAREVNÁ STÁLOST  (1)

1.	Orgán, který udělil schválení, má právo kontrolovat barevnou stálost používaného typu odrazky.

2.

Podobné kontroly mohou na svém území provádět i příslušné orgány jiných zemí než země, v níž bylo schválení typu uděleno. Pokud se u používaného typu odrazky soustavně projevuje nějaká závada, pak tyto orgány zašlou orgánu, který udělil schválení, jakékoli demontované části k přezkoušení se žádostí o jeho stanovisko.

3.	Nejsou-li stanovena jiná kritéria, je pojem „soustavná závada“ používaného typu odrazky vykládán v souladu se smyslem bodu 9.1 tohoto předpisu.

---

(1)  I přes význam zkoušek, které mají za úkol ověřit barevnou stálost odrazky, nelze za současných technických možností posoudit tuto stálost pomocí laboratorních zkoušek s omezeným trváním.

---

PŘÍLOHA 12

ČASOVÁ POSLOUPNOST ZKOUŠEK

Číslo přílohy

Číslo bodu

Zkoušky

Vzorky

a

b

c

d

e

f

g

h

i

j

—

6 (1)

Všeobecné specifikace: vizuální kontrola

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

5

—

Tvary a rozměry: vizuální kontrola

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

10

—

Teplo:

48 h při 65 ± 2 °C

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Vizuální kontrola na deformace

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

6

—

Kolorimetrie: vizuální kontrola

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

V případě pochybností tříbarevné souřadnice

x

7

—

Fotometrie: pouze při 20′ a V = H = 0°

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

7

3

Úplná fotometrie

x

x

8

1

Voda:

10 min v normální poloze

x

x

10 min v obrácené poloze

x

x

vizuální kontrola

x

x

4

3.1

Kolorimetrie: vizuální kontrola

x

x

V případě pochybností tříbarevné souřadnice

x

x

4

3.2

Fotometrie: pouze při 20′ a V = H = 0°

x

x

8

3

Motorová paliva:

5 min

x

x

vizuální kontrola

x

x

8

4

Oleje:

5 min

x

x

vizuální kontrola

x

x

4

3.1

Kolorimetrie: vizuální kontrola

V případě pochybností tříbarevné souřadnice

x

x

4

3.2

Fotometrie: pouze při 20′ a V = H = 0°

x

x

8

2

Koroze:

24 hodin

x

x

2 hodiny přerušení

x

x

24 hodin

x

x

vizuální kontrola

x

x

8

5

Zadní strana:

1 min

x

x

vizuální kontrola

x

x

4

3.1

Kolorimetrie: vizuální kontrola

x

x

V případě pochybností tříbarevné souřadnice

x

x

4

3.2

Fotometrie: pouze při 20′ a V = H = 0°

x

x

9

—

Časová stálost

4

3.1

Kolorimetrie:

Vizuální kontrola nebo tříbarevné souřadnice

4

3.2

Fotometrie: pouze při 20′ a V = H = 0°

11

—

Barevná stálost

4

3.1

Kolorimetrie:

Vizuální kontrola nebo tříbarevné souřadnice

4

3.2

Fotometrie: pouze při 20′ a V = H = 0°

4

2

Uložení vzorků u příslušného orgánu

x

x

---

(1)  Body tohoto předpisu.

---

PŘÍLOHA 13

ODOLNOST VŮČI NÁRAZU – TŘÍDA IVA

1.	Odrazka se namontuje podobným způsobem, jakým je montována na vozidlo, avšak rozptylové sklo je ve vodorovné poloze a směřuje vzhůru.

2.	Na středovou část rozptylového skla se z výšky 0,76 m nechá jednou svisle dopadnout plná leštěná ocelová kulička o průměru 13 mm. Kulička může být usměrněna, ale nesmí být omezen její volný pád.

3.	Zkouší-li se odrazka touto metodou při pokojové teplotě, nesmí rozptylové sklo prasknout.

---

PŘÍLOHA 14

ZKUŠEBNÍ POSTUP – TŘÍDA IVA

1.	Žadatel předloží ke schválení deset vzorků, které se zkoušejí v pořadí uvedeném v příloze 15.

2.

Po ověření specifikací podle bodů 6.1 až 6.5 a specifikací tvaru a rozměrů (příloha 5) se všech deset vzorků podrobí zkoušce odolnosti vůči teplu (příloha 10) a nejméně jednu hodinu po této zkoušce se zkoušejí jejich kolorimetrické vlastnosti a koeficienty svítivosti CIL (příloha 7) při úhlu rozptylu 20' a úhlu osvětlení V = H = 0° nebo, je-li to nutné, v polohách určených v příloze 7. Dvě odrazky, u nichž byla naměřena minimální a maximální hodnota, se pak plně vyzkoušejí podle přílohy 7. Tyto dva vzorky si laboratoře ponechají pro případné další zkoušky, které mohou být považovány za nutné.

3.

Z osmi zbývajících vzorků se namátkou vyberou čtyři a rozdělí se do dvou skupin po dvou vzorcích. První skupina : Oba vzorky se postupně podrobí zkoušce odolnosti vůči pronikání vody (příloha 8 bod 1) a poté, jsou-li výsledky zkoušky uspokojivé, zkoušce odolnosti vůči palivům a mazacím olejům (příloha 8 body 3 a 4). Druhá skupina : Oba vzorky se, má-li to význam, podrobí korozní zkoušce (příloha 8 bod 2) a poté zkoušce odolnosti zadní stěny odrazky vůči odírání (příloha 8 bod 5). Oba vzorky se rovněž podrobí zkoušce odolnosti vůči nárazu (příloha 13).

4.

Po podrobení zkouškám uvedeným v předchozím odstavci musí mít odrazky v každé skupině: 4.1 barvu splňující podmínky stanovené v příloze 6. To se ověří kvalitativní metodou a v případě pochybností se potvrdí kvantitativní metodou; 4.2 CIL splňující podmínky stanovené v příloze 7. Ověřuje se pouze pro úhel rozptylu 20' a úhel osvětlení V = H = 0° nebo, je-li to nezbytné, v poloze uvedené v příloze 7.

5.	Čtyři zbývající vzorky se mohou v případě potřeby využít k jakýmkoli jiným účelům.

---

PŘÍLOHA 15

ČASOVÁ POSLOUPNOST ZKOUŠEK PRO TŘÍDU IVA

Číslo přílohy

Číslo bodu

Zkoušky

Vzorky

a

b

c

d

e

f

g

h

i

j

—

6 (1)

Všeobecné specifikace: vizuální kontrola

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

5

—

Tvary a rozměry: vizuální kontrola

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

10

—

Teplo:

48h při 65 ± 20 °C

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Vizuální kontrola na deformace

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

6

—

Kolorimetrie: vizuální kontrola

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

V případě pochybností tříbarevné souřadnice

x

7

—

Fotometrie: pouze při 20′ a V = H = 0°

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

7

—

Úplná fotometrie

x

x

8

1

Voda:

10 min v normální poloze

x

x

10 min v obrácené poloze

x

x

vizuální kontrola

x

x

8

3

Motorová paliva:

5 min

x

x

vizuální kontrola

x

x

8

4

Oleje:

5 min

x

x

vizuální kontrola

x

x

6

—

Kolorimetrie: vizuální kontrola

x

x

V případě pochybností tříbarevné souřadnice

x

x

7

—

Fotometrie: pouze při 20′ a V = H = 0°

x

x

8

2

Koroze:

24 hodin

x

x

2 hodiny přerušení

x

x

24 hodin

x

x

vizuální kontrola

x

x

8

5

Zadní strana:

1 min

x

x

vizuální kontrola

x

x

13

—

Náraz

x

x

vizuální kontrola

x

x

6

—

Kolorimetrie: vizuální kontrola

x

x

V případě pochybností tříbarevné souřadnice

x

x

7

—

Fotometrie: pouze při 20′ a V = H = 0°

x

x

14

2

Uložení vzorků u příslušného orgánu

x

x

---

(1)  Body tohoto předpisu.

---

PŘÍLOHA 16

ZKUŠEBNÍ POSTUP PRO ZAŘÍZENÍ TŘÍDY IB A IIIB

Odrazky tříd IB a IIIB se zkoušejí zkušebním postupem uvedeným v příloze 4 podle časového sledu zkoušek uvedeného v příloze 12, s výjimkou zkoušky podle přílohy 8 bodu 1, která lze pro zařízení třídy IB a IIIB nahradit zkouškou uvedenou v příloze 8 bodu 1.2.

---

PŘÍLOHA 17

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA KONTROLNÍ POSTUPY SHODNOSTI VÝROBY

1.   OBECNÁ USTANOVENÍ

1.1   Požadavky na shodnost jsou z mechanického a geometrického hlediska považovány za splněné, pokud rozdíly nepřekračují nevyhnutelnou míru výrobní odchylky v rámci požadavků tohoto předpisu.

1.2   Shodnost sériově vyráběných odrazek není z hlediska fotometrického výkonu zpochybněna, pokud se při zkoušce fotometrických vlastností jakékoli namátkou vybrané odrazky žádná naměřená hodnota neodchýlí nepříznivě o více než 20 % od minimálních hodnot předepsaných tímto předpisem.

1.3   Je nutné dodržet barevné souřadnice.

2.   MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBCEM

U každého typu odrazky provede držitel schvalovací značky přinejmenším následující zkoušky, a to v přiměřených intervalech. Zkoušky se provedou v souladu s ustanoveními tohoto předpisu.

Pokud některý ze vzorků nevyhoví v rámci daného typu zkoušky požadavkům, odeberou se a přezkouší další vzorky. Výrobce podnikne kroky k zajištění shodnosti dotčené výroby.

2.1   Povaha zkoušek

Zkoušky shodnosti podle tohoto předpisu zahrnují fotometrické a kolorimetrické vlastnosti a zkoušku odolnosti vůči pronikání vody.

2.2   Metody použité při zkouškách

2.2.1

Zkoušky se v zásadě provádějí metodami stanovenými v tomto předpise.

2.2.2

Při kterékoliv zkoušce shodnosti prováděné výrobcem je možno se souhlasem příslušného orgánu odpovědného za schvalovací zkoušky použít rovnocenné metody. Výrobce je povinen prokázat, že použité metody jsou rovnocenné s těmi, které jsou uvedeny v tomto předpise.

2.2.3

Použití bodů 2.2.1 a 2.2.2 vyžaduje řádnou kalibraci zkušebních přístrojů a její korelaci s měřeními provedenými příslušným orgánem.

2.2.4

Ve všech případech jsou referenčními metodami metody tohoto předpisu, zejména pro účely úředního ověřování a výběru vzorků.

2.3   Způsob výběru vzorků

Vzorky odrazek se vyberou namátkově z výroby jednotné série. Jednotnou sérií se rozumí soubor odrazek stejného typu, vymezených podle výrobních metod výrobce.

Posouzení se obecně provádí pro sériovou výrobu jednotlivých závodů. Výrobce však může soustředit záznamy týkající se stejného typu z různých závodů do jedné skupiny za předpokladu, že tyto závody pracují se stejným systémem jakosti a se stejným řízením jakosti.

2.4   Měřené a zaznamenávané fotometrické vlastnosti

Vybrané odrazky se podrobí fotometrickým měřením v bodech a měření barevných souřadnic podle tohoto předpisu.

2.5   Kritéria přijatelnosti

Výrobce je odpovědný za provedení statistického rozboru výsledků zkoušek a po dohodě s příslušným orgánem za stanovení kritérií přijatelnosti jeho výrobků s ohledem na splnění specifikací stanovených pro ověřování shodnosti výrobků v bodu 8.1 tohoto předpisu.

Kritéria přijatelnosti jsou taková, aby s 95 % úrovní spolehlivosti byla minimální pravděpodobnost úspěšného absolvování namátkové kontroly podle přílohy 18 (první výběr vzorků) 0,95.

---

PŘÍLOHA 18

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VÝBĚR VZORKŮ INSPEKTOREM

1.   OBECNÁ USTANOVENÍ

1.1   Požadavky na shodnost se podle požadavků tohoto předpisu považují z mechanického a geometrického hlediska za splněné, pokud odchylky nepřekročí nevyhnutelné výrobní odchylky.

1.2   Shodnost sériově vyráběných odrazek není z hlediska fotometrického výkonu zpochybněna, pokud se při zkoušce fotometrických vlastností jakékoli namátkově vybrané odrazky:

1.2.1

žádná naměřená hodnota neodchýlí nepříznivě o více než 20 % od minimálních hodnot předepsaných tímto předpisem.

1.2.2

Odrazky se zjevnými závadami se neposuzují.

1.3   Je nutné dodržet barevné souřadnice.

2.   PRVNÍ VÝBĚR VZORKŮ

Při prvním výběru vzorků jsou náhodně vybrány čtyři odrazky. První vzorek dvou odrazek je označen jako A, druhý vzorek dvou odrazek jako B.

2.1   Shodnost není zpochybněna

2.1.1

Po provedení postupu výběru vzorků podle obrázku této přílohy není shodnost sériově vyráběných odrazek zpochybněna, pokud jsou odchylky naměřených hodnot u odrazek v nepříznivém směru následující: 2.1.1.1 Vzorek A A1: jedna odrazka o 0 procent jedna odrazka ne více než o 20 procent A2: obě odrazky více než o 0 procent avšak ne více než o 20 procent přejít ke vzorku B   2.1.1.2 Vzorek B B1: obě odrazky o 0 procent

2.2   Shodnost je zpochybněna

2.2.1

Po provedení postupu výběru vzorků podle obrázku této přílohy je shodnost sériově vyráběných odrazek zpochybněna a výrobce je požádán, aby uvedl výrobu do souladu s požadavky (opravná opatření), pokud jsou odchylky naměřených hodnot u odrazek v nepříznivém směru následující: 2.2.1.1 Vzorek A A3: jedna odrazka ne více než o 20 procent jedna odrazka více než o 20 procent avšak ne více než o 30 procent 2.2.1.2 Vzorek B B2: v případě vzorku A2   jedna odrazka více než o 0 procent avšak ne více než o 20 procent jedna odrazka ne více než o 20 procent B3: v případě vzorku A2   jedna odrazka o 0 procent jedna odrazka více než o 20 procent avšak ne více než o 30 procent

2.3   Schválení typu se odejme

Shodnost je zpochybněna a použije se bod 9, pokud po provedení postupu výběru vzorku podle obrázku této přílohy jsou odchylky naměřených hodnot u odrazek následující:

2.3.1

Vzorek A A4: jedna odrazka ne více než o 20 procent jedna odrazka více než o 30 procent A5: obě odrazky více než o 20 procent

2.3.2

Vzorek B B4: v případě vzorku A2   jedna odrazka více než o 0 procent avšak ne více než o 20 procent jedna odrazka více než o 20 procent B5: v případě vzorku A2   obě odrazky více než o 20 procent B6: v případě vzorku A2   jedna odrazka o 0 procent jedna odrazka více než o 30 procent

3.   OPAKOVANÝ VÝBĚR VZORKŮ

V případech A3, B2 a B3 je nutný opakovaný výběr vzorků. Třetí vzorek C dvou odrazek a čtvrtý vzorek D dvou odrazek, které jsou vybrány ze zásob odrazek vyrobených po opravném opatření, je nutné vybrat do dvou měsíců od oznámení.

3.1   Shodnost není zpochybněna

3.1.1

Po provedení postupu výběru vzorku podle obrázku této přílohy není shodnost sériově vyráběných odrazek zpochybněna, pokud jsou odchylky naměřených hodnot odrazek následující: 3.1.1.1 Vzorek C C1: jedna odrazka o 0 procent jedna odrazka ne více než o 20 procent C2: obě odrazky více než o 0 procent avšak ne více než o 20 procent přejít ke vzorku D   3.1.1.2 Vzorek D D1: v případě vzorku C2   obě odrazky o 0 procent

3.2   Shodnost je zpochybněna

3.2.1

Po provedení postupu výběru vzorku podle obrázku této přílohy je shodnost sériově vyráběných odrazek zpochybněna a výrobce je požádán, aby uvedl výrobu do souladu s požadavky (opravná opatření), pokud jsou odchylky naměřených hodnot odrazek následující: 3.2.1.1 Vzorek D D2: v případě vzorku C2   jedna odrazka více než o 0 procent avšak ne více než o 20 procent jedna odrazka ne více než o 20 procent

3.3   Schválení typu se odejme

Shodnost je zpochybněna a použije se bod 9, pokud po provedení postupu výběru vzorku podle obrázku této přílohy jsou odchylky naměřených hodnot odrazek následující:

3.3.1

Vzorek C C3: jedna odrazka ne více než o 20 procent jedna odrazka více než o 20 procent C4: obě odrazky více než o 20 procent

3.3.2

Vzorek D D3: v případě vzorku C2   jedna odrazka 0 nebo více než o 0 procent jedna odrazka více než o 20 procent

4.   ODOLNOST VŮČI PRONIKÁNÍ VODY

Pokud jde o ověření odolnosti vůči pronikání vody, použije se následující postup:

Jedna odrazka ze vzorku A se po provedení postupu výběru vzorku podle obrázku této přílohy vyzkouší v souladu s postupem popsaným v příloze 8 bodě 1, případně v příloze 14 bodě 3 pro odrazky třídy IVA.

Odrazky se považují za vyhovující, pokud splní požadavky zkoušky.

Pokud však vzorek A zkoušce vyhovuje, podrobí se stejnému postupu obě odrazky ze vzorku B a obě musí splnit požadavky zkoušky.

Obrázek

---