(EHK/OSN) č. 17Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 17 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu vozidel z hlediska sedadel, jejich ukotvení a opěrek hlavy

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

Příloha 1 –

Příloha 2 –

Příloha 3 –

Příloha 4 –

Příloha 5 –

Příloha 6 –

Příloha 7 –

Příloha 8 –

Příloha 9 –

a)

vozidla kategorií M1 a N (1), pokud jde o pevnost sedadel, jejich ukotvení a jejich opěrky hlavy;

b)

vozidla kategorií M2 a M3 (1), pokud jde o sedadla, na která se nevztahuje předpis č. 80, pokud jde o pevnost sedadel, jejich ukotvení a jejich opěrky hlavy;

c)

vozidla kategorií M1, pokud jde o konstrukci zadních částí opěradel sedadel a konstrukci zařízení určených k ochraně cestujících před nebezpečím vznikajícím pohybem zavazadel při čelním nárazu.

2.1

„schválením vozidla“ rozumí schválení typu vozidla, pokud jde o pevnost sedadel a jejich ukotvení, konstrukci zadní části opěradel sedadel a vlastnosti jejich opěrek hlavy;

2.2

„typem vozidla“ rozumí kategorie motorových vozidel, která se neliší v takových základních hlediscích jako jsou:

2.3

„sedadlem“ rozumí konstrukce včetně polštářování, která může být pevnou součástí konstrukce vozidla a která je určena k sezení jedné dospělé osoby. Tento pojem zahrnuje jak jednotlivé sedadlo, tak i část spojených sedadel určenou pro jednu osobu. V závislosti na orientaci jsou sedadla definována takto:

2.4

„lavicovým sedadlem“ rozumí konstrukce, včetně polštářování, určená k sezení více než jedné dospělé osoby;

2.5

„ukotvením“ rozumí systém, kterým je soustava sedadel připevněna ke karoserii vozidla, včetně příslušných částí karoserie vozidla;

2.6

„systémem seřízení“ rozumí zařízení, kterým se sedadlo nebo jeho části mohou nastavit do polohy vyhovující tvaru těla sedící osoby:

2.7

„systémem posouvání“ rozumí zařízení, pomocí kterého se může sedadlo nebo jedna z jeho částí posunout nebo natočit, bez pevné mezilehlé polohy, k usnadnění přístupu do prostoru za dotyčným sedadlem;

2.8

„blokovacím systémem“ rozumí zařízení, které zajišťuje sedadlo a jeho části v poloze pro užívání;

2.9

„sklopným sedadlem“ rozumí pomocné sedadlo určené k příležitostnému použití, které je běžně sklopeno;

2.10

„příčnou rovinou“ rozumí rovina kolmá k podélné střední rovině vozidla;

2.11

„podélnou rovinou“ rozumí rovina rovnoběžná se střední podélnou rovinou vozidla;

2.12

„opěrkou hlavy“ rozumí zařízení, jehož účelem je omezit posun hlavy dospělého cestujícího směrem dozadu vzhledem k trupu, aby se zmenšilo nebezpečí poranění krční páteře v případě nehody;

2.13

„R-bodem“ rozumí vztažný bod místa k sezení podle definice v příloze III tohoto předpisu;

2.14

„vztažnou čárou“ rozumí přímka na figuríně znázorněné na obrázku 1 v dodatku 1 k příloze 3 tohoto předpisu .

2.15

„oddělovacím systémem“ rozumí části nebo zařízení, která, navíc k opěradlům sedadel, mají chránit cestující proti pohybu zavazadel; oddělovací systém může být konkrétně tvořen sítí nebo drátěným pletivem umístěným nad úrovní opěradel sedadel v jejich vzpřímené nebo rozložené poloze. Opěrky hlavy dodávané jako standardní vybavení vozidel vybavovaných takovými částmi nebo zařízením jsou pokládány za součást oddělovacího systému. Ovšem sedadlo vybavené opěrkou hlavy není samo o sobě pokládáno za oddělovací systém.

3.1

Žádost o schválení typu vozidla předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

3.2

Žádost musí být doplněna následujícími dokumenty ve trojím vyhotovení a s následujícími specifikacemi:

3.3

Technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu se předloží:

4.1

Schválení typu vozidla se udělí, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje odpovídající požadavky (sedadla vybavená nebo potencionálně vybavovaná opěrkami hlavy).

4.2

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. První dvě číslice (nyní 08, což odpovídá sérii změn 08) informují o sérii změn, která zahrnuje poslední podstatné technické změny předpisu v době vydání schválení typu. Táž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo stejnému typu vozidla vybaveného jiným typem sedadel nebo opěrek hlavy nebo sedadly s jiným odlišným ukotvením na vozidle (platí to jak pro sedadla s opěrkami hlavy, tak i bez nich), tak i jinému typu vozidla.

4.3

Oznámení o schválení nebo rozšíření nebo odmítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu se smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, oznámí na formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

4.4

Každé vozidlo odpovídající typu vozidla schválenému podle tohoto předpisu se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení označí mezinárodní značkou schválení typu sestávající z:

4.5

Pokud vozidlo odpovídá typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více jiných předpisů přiložených k dohodě v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, pak symbol předepsaný v bodě 4.4.1 nemusí být opakován; v takovém případě budou číslo předpisu a čísla schválení typu a doplňkové symboly veškerých předpisů, podle kterých bylo schválení uděleno v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, umístěny ve svislých sloupcích vpravo od symbolu předepsaného v bodě 4.4.1.

4.6

Značka schválení musí být jasně čitelná a neodstranitelná.

4.7

Značka schválení musí být umístěna poblíž typového štítku vozidla nebo přímo na něm. Tento štítek upevňuje výrobce.

4.8

Příklady uspořádání značky schválení jsou uvedeny v příloze 2 tohoto předpisu.

5.1.1

Montáž bočně orientovaných sedadel by měla být zakázána u vozidel kategorií M1, N1, M2 (třídy III nebo B) a M3 (třídy III nebo B).

5.1.2

To se netýká sanitek nebo vozidel určených pro ozbrojené složky, civilní ochranu, hasičské útvary a síly odpovědné za udržování veřejného pořádku.

5.1.3

Rovněž se to netýká vozidel kategorie M3 (třídy III nebo B) s maximální technicky přípustnou hmotností převyšující 10 tun, jejichž bočně orientovaná sedadla jsou uskupena v zadní části vozidla tak, že tvoří celistvý soubor až deseti sedadel. Taková bočně orientovaná sedadla musí být opatřena alespoň opěrkou hlavy a dvoubodovým pásem s navíječem typu schváleného podle předpisu č. 16. Kotevní úchyty bezpečnostních pásů musí být v souladu s předpisem č. 14.

5.2.1

Všechny systémy seřízení a posouvání musí být opatřeny samočinně fungujícím blokovacím systémem. U loketních opěrek nebo jiných zařízení ke zvýšení pohodlí není blokovací systém nutný, pokud přítomnost uvedených zařízení nezpůsobuje další nebezpečí poranění cestujících v případě kolize.

5.2.2

Ovládač sloužící k odblokování zařízení podle bodu 2.7 musí být umístěn na vnější straně sedadla blízko u dveří. Musí být snadno přístupný, a to i pro cestujícího na sedadle, které se nachází bezprostředně za dotyčným sedadlem.

5.2.3

Zadní části sedadel v oblasti 1 definované v bodě 6.8.1.1 musí vyhovět při zkoušce pohlcování energie v souladu s požadavky přílohy 6 tohoto předpisu.

5.2.3.1

Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže při zkouškách postupem podle přílohy 6 nepřesáhne zpoždění zkušební hlavice 80 g spojitě po dobu delší než 3 ms. Mimo to se v průběhu zkoušky a po zkoušce nesmějí objevit žádné nebezpečné hrany.

5.2.3.2

Požadavky bodu 5.1.3 se nevztahují na nejzadnější sedadla nebo na sedadla, jejichž opěradla směřují k sobě, nebo na sedadla, která splňují ustanovení předpisu č. 21 „Jednotná ustanovení pro homologaci vozidel z hlediska jejich vnitřního vybavení“(E/ECE/324 E/ECE/TRANS/505/Rev.1/ Add.20/Rev.2, ve znění pozdějších předpisů).

5.2.4

Povrch zadních částí sedadel nesmí vykazovat žádné nebezpečné nerovnosti nebo ostré hrany, které mohou zvýšit nebezpečí poranění cestujících. Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže povrch zadních částí sedadel zkoušených za podmínek uvedených v bodě 6.1 vykazuje poloměry zakřivení nejméně:

Tyto oblasti jsou definovány v bodě 6.8.1.

5.2.4.1

Tento požadavek se nevztahuje na:

5.2.4.2

V oblasti 2 definované v bodě 6.8.1.2 mohou povrchy vykazovat poloměry menší než 5 mm, nikoli však menší než 2,5 mm, za předpokladu, že vyhoví při zkoušce pohlcování energie podle přílohy 6 tohoto předpisu. Kromě toho musí být tyto povrchy čalouněny, aby se zabránilo přímému dotyku hlavy s konstrukcí rámu sedadla.

5.2.4.3

Jestliže se ve výše uvedených oblastech nacházejí části pokryté materiálem tvrdosti menší než 50 Shore A, pak se uvedené požadavky vztahují jen na tuhé části s výjimkou požadavků, které se týkají zkoušky pohlcování energie podle přílohy 6.

5.2.5

V průběhu zkoušek nebo po zkouškách podle bodů 6.2 a 6.3 se nesmějí objevit na kostře sedadla, na ukotvení sedadla, na systémech seřízení a posouvání a jejich blokovacích zařízeních žádné vady. Trvalé deformace včetně trhlin jsou přípustné za předpokladu, že se nezvýší nebezpečí poranění v případě kolize a zůstane zachována schopnost zařízení unést předepsané zatížení.

5.2.6

V průběhu zkoušek popsaných v bodě 6.3 a v bodě 2.1 přílohy 9 nesmí dojít k uvolnění blokovacích systémů.

5.2.7

Systémy posouvání, které umožňují nebo usnadňují přístup cestujících, musí po zkouškách zůstat schopné funkce; musí umožnit, aby byly alespoň jednou odblokovány, a musí dovolit posunutí sedadla nebo části sedadla, pro které jsou určeny.

Ostatní systémy posouvání, jakož i systémy seřízení a jejich blokovací systémy si nemusí zachovat schopnost funkce.

V případě sedadel s opěrkami hlavy se pevnost opěradla a jeho blokovacích zařízení považuje za vyhovující požadavkům podle bodu 6.2, jestliže se po zkoušce podle bodu 6.4.3.6 neobjeví žádné poškození sedadla nebo opěradla sedadla; v ostatních případech je nutno prokázat, že sedadlo je schopno vyhovět požadavkům bodu 6.2.

V případě sedadel (lavic) s větším počtem míst k sezení, než je počet opěrek hlavy, musí být provedena zkouška podle bodu 6.2.

5.3.1

Sedadla a lavicová sedadla musí být pevně přimontována k vozidlu.

5.3.2

Seřiditelná sedadla a lavicová sedadla se musí ve všech svých polohách samočinně zablokovat.

5.3.3

Seřiditelná opěradla sedadel musí být možno ve všech jejich polohách zablokovat.

5.3.4

Všechna sedadla, která mohou být sklopena dopředu nebo která mají sklopné opěradlo, se musí v obvyklé poloze samočinně zablokovat. Tento požadavek se nevztahuje na vozidla namontovaná v prostoru pro invalidní vozíky vozidel kategorií M2 nebo M3 tříd I, II nebo A.

5.4.1

Opěrka hlavy musí být namontována na každém vnějším předním sedadle každého vozidla kategorie M1. Sedadla vybavená opěrkami hlavy a určená k montáži na jiná místa k sezení a do jiných kategorií vozidel mohou být rovněž schválena podle tohoto předpisu.

5.4.2

Opěrka hlavy musí být montována na každé vnější přední sedadlo každého vozidla kategorie M2 o maximální hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg a každého vozidla kategorie N1; opěrky hlavy montované do takových vozidel musí odpovídat požadavkům předpisu č. 25 ve znění podle série změn 03.

5.5.1

Přítomnost opěrek hlavy nesmí být pro cestující ve vozidle zdrojem dalšího nebezpečí. Zejména nesmějí opěrky hlavy v jakékoli poloze užívání vykazovat nebezpečné nerovnosti povrchu nebo ostré hrany, které by mohly zvyšovat riziko nebo vážnost poranění cestujících.

5.5.2

Části přední a zadní plochy opěrek hlavy v oblasti 1 definované v bodě 6.8.1.1.3 musí vyhovět při zkoušce pohlcování energie.

5.5.2.1

Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže při zkouškách postupem podle přílohy 6 nepřesáhne zpoždění zkušební hlavice 80 g spojitě po dobu delší než 3 ms. Mimo to se v průběhu zkoušky a po zkoušce nesmějí objevit žádné nebezpečné hrany.

5.5.3

Části přední a zadní strany opěrky hlavy nacházející se v oblasti 2 podle definice v níže uvedeném bodě 6.8.1.2.2 musí být čalouněny tak, aby zabránily přímému kontaktu hlavy s částmi konstrukce opěrky a musí vyhovovat požadavkům výše uvedeného bodu 5.2.4 použitelného na zadní části sedadel nacházející se v oblasti 2.

5.5.4

Požadavky bodů 5.5.2 a 5.5.3 se nevztahují na části zadních ploch opěrek hlavy určených k instalaci na sedadla, za kterými nejsou další sedadla.

5.5.5

Opěrka hlavy musí být připevněna k sedadlu nebo ke karoserii vozidla takovým způsobem, aby z čalounění opěrky hlavy nebo z jejího připevnění k opěradlu sedadla nemohly vlivem tlaku způsobeného zkušební hlavicí v průběhu zkoušky vyčnívat žádné tuhé a nebezpečné části.

5.5.6

V případě sedadla vybaveného opěrkou hlavy mohou být požadavky uvedené v bodě 5.1.3 se souhlasem technické zkušebny považovány za splněné, jestliže sedadlo vybavené opěrkou hlavy vyhovuje bodu 5.5.2.

5.6.1

Výška opěrek hlavy se měří podle bodu 6.5.

5.6.2

Výška opěrek hlavy, které nejsou výškově seřiditelné, musí být nejméně 800 mm u sedadel prvé řady a nejméně 750 mm na ostatních místech k sezení.

5.6.3

U výškově seřiditelných opěrek hlavy:

5.6.4

Rozměry dle výše uvedených bodů 5.6.2 a 5.6.3.1 mohou být zmenšeny tak, aby zůstal dostatečný volný prostor mezi opěrkou hlavy a vnitřním povrchem střechy, oken nebo jinou částí karoserie vozidla; tento volný prostor však nesmí přesáhnout 25 mm. V případě sedadel vybavených systémem posouvání nebo seřízení se tento požadavek vztahuje na všechny polohy sedadla. Mimo to odchylně od bodu 5.6.3.2 nesmí žádná z poloh pro použití odpovídat výšce menší než 700 mm.

5.6.5

Odchylně od požadavků na výšku podle bodů 5.6.2 a 5.6.3.1 nesmí být výška opěrky hlavy určené pro zadní střední sedadla nebo zadní střední místa k sezení menší než 700 mm.

5.7.1

Výška části zařízení, na kterém spočívá hlava, měřená podle bodu 6.5, musí být u výškově seřiditelných opěrek hlavy nejméně 100 mm.

nad rovinou kolmou ke vztažné čáře ve vzdálenosti 540 mm od R-bodu.

Mezi dvěma svislými podélnými rovinami procházejícími 85 mm na každé straně vztažné čáry. V této oblasti je povolen jeden nebo více otvorů se vzdáleností „a“, která, nezávisle na tvaru otvorů, může být větší než 60 mm, měřeno postupem podle bodu 6.7, pokud jsou i po provedení dalších zkoušek podle bodu 6.4.3.3.2 splněny požadavky bodu 5.11.

a)

bodem 150 mm před R-bodem příslušného sedadla, pokud jde o součásti opěrky hlavy;

b)

bodem 100 mm před R-bodem příslušného sedadla, pokud jde o součásti opěradla sedadla;

a)

bodem 150 mm před R-bodem příslušného sedadla u součástí opěrky hlavy;

b)

bodem 100 mm před R-bodem příslušného sedadla u součástí opěradla sedadla a součástí oddělovacího systému jiného než opěrky hlavy.

6.1.1

Opěradlo sedadla musí být, pokud je seřiditelné, zajištěno v poloze odpovídající sklonu vztažné čáry trupu figuríny co nejblíže úhlu 25° od svislice směrem dozadu popsané v příloze 3, pokud není výrobcem předepsáno jinak.

6.1.2

Pokud je některé sedadlo, jeho blokovací mechanismus a jeho instalace shodná nebo symetrická s jiným sedadlem ve vozidle, může technická zkušebna podrobit zkoušce pouze toto sedadlo.

6.1.3

V případě sedadel vybavených opěrkami hlavy musí být zkouška prováděna s opěrkami hlavy umístěnými do nejvíce nepříznivé polohy (všeobecné do nejvyšší polohy), kterou umožňuje nastavovací systém.

6.2.1

Na horní část konstrukce opěradla sedadla se přes prvek simulující záda figuríny vyobrazené v příloze 3 tohoto předpisu působí podélně a směrem dozadu silou, která vyvozuje moment 53 daNm vůči R-bodu. V případě lavicového sedadla, kde je část nebo celek nosné konstrukce (včetně konstrukce opěrek hlavy) společná pro více než jedno místo k sezení, se zkouška provede současně pro veškerá místa k sezení.

6.3.1

Na celou karoserii vozidla se působí podélným vodorovným zpožděním nebo, pokud žadatel takovou možnost zvolí, zrychlením nejméně 20 g po dobu 30 ms v simulaci čelního nárazu, v souladu s požadavky bodu 1 přílohy 7. Na žádost výrobce může být alternativně použit zkušební impuls popsaný v příloze 9 – dodatek.

6.3.2

Podle požadavků bodu 6.3.1 se působí podélným zpožděním nebo, pokud žadatel takovou možnost zvolí, zrychlením v simulaci čelního nárazu.

6.3.3

Požadavky výše uvedených bodů 6.3.1 a 6.3.2 musí být kontrolovány u každé polohy sedadla. V případě sedadel vybavených opěrkami hlavy musí být zkouška prováděna s opěrkami hlavy umístěnými do nejvíce nepříznivé polohy (všeobecné do nejvyšší polohy), kterou umožňuje nastavovací systém. Během zkoušky musí být sedadlo nastaveno do takové polohy, aby žádný vnější faktor nemohl zabránit uvolnění blokovacího systému.

Tyto podmínky budou pokládány za splněné, pokud bude sedadlo zkoušeno po nastavení do následujících poloh:

podélné nastavení je zajištěno v poloze posunuté o jeden stupeň nebo o 10 mm od krajní přední obvyklé polohy pro řízení nebo od polohy pro použití podle výrobce (u sedadel s nezávisle nastavitelnou výškou je sedák sedadla umístěn ve své nejvyšší poloze);

podélné nastavení je zajištěno v poloze posunuté o jeden stupeň nebo o 10 mm od krajní zadní obvyklé polohy pro řízení nebo od polohy pro použití podle výrobce (u sedadel s nezávisle nastavitelnou výškou je sedák sedadla umístěn ve své nejnižší poloze) a popřípadě v souladu s požadavky bodu 6.3.4.

6.3.4

případech, kdy vzhledem k uspořádání blokovacích systémů by v jiné poloze, než jaké jsou uvedeny v bodě 6.3.3, bylo rozložení sil působících na blokovací systémy a ukotvení sedadla méně příznivé než v polohách podle bodu 6.3.3, provedou se zkoušky pro tuto nejnepříznivější polohu sezení.

6.3.5

Zkušební podmínky podle bodu 6.3.1 budou pokládány za splněné, pokud jsou na žádost výrobce nahrazeny nárazovou zkouškou celého pohybujícího se vozidla proti pevné překážce podle popisu v bodě 2 přílohy 7 tohoto předpisu. V tomto případě musí být sedadlo nastaveno do podmínek nejméně příznivého rozložení namáhání systému ukotvení podle podmínek výše uvedených bodů 6.1.1, 6.3.3 a 6.3.4.

6.4.3.1

Veškeré přímky včetně průmětu vztažné čáry musí být umístěny ve svislé střední rovině příslušného sedadla nebo místa k sezení (viz příloha 5 tohoto předpisu).

6.4.3.2

Posunutá vztažná čára se určuje aplikací výchozí síly vyvozující dozadu působící moment 37,3 daNm vůči R-bodu na součást simulující záda figuríny vyobrazené v Příloze 3 tohoto předpisu.

6.4.3.3

Pomocí kulové zkušební hlavice o průměru 165 mm se působí ve směru kolmém na posunutou vztažnou čáru ve vzdálenosti 65 mm pod horním okrajem opěrky hlavy počáteční silou vyvozující moment 37,3 daN vůči R-bodu, přitom musí být vztažná čára udržována ve své posunuté poloze podle bodu 6.4.3.2.

6.4.3.3.1

Pokud existující otvory zabraňují uplatnění síly požadované v bodě 6.4.3.3 ve vzdálenosti 65 mm pod horním okrajem opěrky hlavy, může se tato vzdálenost zmenšit tak, aby osa působení síly procházela střednicí části rámu, která je nejbližší k otvoru.

6.4.3.3.2

V případech popsaných v bodech 5.9 a 5.10 se opakuje zkouška, při níž se s použitím koule o průměru 165 mm působí na každý otvor silou, která:

6.4.3.4

Určí se tečna Y ke kouli (hlavě), která je rovnoběžná k posunuté vztažné čáře.

6.4.3.5

Změří se vzdálenost X mezi tečnou Y a posunutou vztažnou čárou, jak je popsáno ve výše uvedeném bodě 5.12.

6.4.3.6

Ke kontrole účinnosti opěrky hlavy se zvýší výchozí zatížení podle specifikace výše uvedených bodů 6.4.3.3 a 6.4.3.3.2 na 89 daN, pokud předtím nedojde k porušení sedadla nebo opěradla sedadla.

6.5.1

Všechny přímky včetně průmětu vztažné čáry se prokládají svislou rovinou souměrnosti příslušného sedadla nebo dotyčného místa k sezení, přitom průsečnicí této roviny se sedadlem je určen obrys opěrky hlavy a opěradla sedadla (viz obr. 1 příloha 4 tohoto předpisu).

6.5.2

Figurína popsaná v příloze 3 tohoto předpisu se umístí na sedadlo do obvyklé polohy.

6.5.3

Průmět vztažné čáry figuríny, jak je vyobrazeno v příloze 3 tohoto předpisu, se poté u příslušného sedadla promítne do roviny specifikované dle výše uvedeného bodu 6.4.3.1

Tečna S k hornímu okraji opěrky hlavy se protáhne kolmo ke vztažné čáře.

6.5.4

Vzdálenost H-bodu od R-bodu k tečně S je výškou, která se použije pro aplikaci požadavků bodu 5.6.

6.6.1

Rovina S1 kolmá ke vztažné čáře a ležící 65 mm pod tečnou S definovanou podle výše uvedeného bodu 6.5.3 určuje průřez opěrky hlavy ohraničený obrysem C.

6.6.2

Šířka opěrky hlavy, která se použije pro aplikaci požadavků výše uvedeného bodu 5.11, je vzdálenost „L“ měřená v rovině S1 mezi svislými podélnými rovinami P a P'.

6.6.3

Šířka opěrky hlavy může být, pokud je to nezbytné, určena rovněž v rovině kolmé ke vztažné čáře 635 mm nad R-bodem sedadla, přičemž se tato vzdálenost měří podél vztažné čáry.

6.7.1

Vzdálenost „a“ musí být určena pro každý otvor vůči přední straně opěrky hlavy pomocí koule o průměru 165 mm.

6.7.2

Koule musí být v kontaktu s otvorem v takovém bodu oblasti otvoru, který umožňuje maximální zanoření koule, aniž by byla použita síla.

6.7.3

Vzdálenost mezi oběma body dotyku koule s otvorem představuje vzdálenost „a“, která se používá pro vyhodnocování požadavků výše uvedených bodů 5.9 a 5.10.

6.8.1.1.1

V případě jednotlivých sedadel bez opěrek hlavy tato oblast zahrnuje zadní část opěradla mezi svislými podélnými rovinami, které procházejí ve vzdálenosti 100 mm na obě strany od podélné střední roviny každého vnějšího místa k sezení určeného výrobcem, a nad rovinou kolmou k vztažné čáře a procházející ve vzdálenosti 100 mm pod vrcholem opěradla sedadla.

6.8.1.1.2

V případě lavicových sedadel bez opěrek hlavy se tato oblast prostírá mezi svislými podélnými rovinami, které procházejí ve vzdálenosti 100 mm na obě strany od podélné střední roviny každého vnějšího místa k sezení určeného výrobcem a nad rovinou kolmou k vztažné čáře a procházející ve vzdálenosti 100 mm pod vrcholem opěradla sedadla.

6.8.1.1.3

V případě sedadel nebo lavicových sedadel s opěrkami hlavy se tato oblast prostírá mezi svislými podélnými rovinami, které procházejí ve vzdálenosti 70 mm na obě strany od podélné střední roviny sedadla nebo dotyčného místa k sezení, a nad rovinou kolmou k vztažné čáře a vzdálenou 635 mm od R-bodu. Je-li opěrka hlavy seřiditelná, nastaví se při zkoušce do nejméně příznivé polohy (zpravidla nejvyšší), jakou její systém seřízení umožňuje.

6.8.1.2.1

V případě sedadel nebo lavicových sedadel bez opěrek hlavy a sedadel nebo lavicových sedadel s oddělitelnými nebo samostatnými opěrkami hlavy se oblast 2 prostírá nad rovinou kolmou k vztažné čáře a procházející ve vzdálenosti 100 mm od vrcholu opěradla, mimo části náležející do oblasti 1.

6.8.1.2.2

V případě sedadel nebo lavicových sedadel s opěrkami hlavy tvořící nedílnou část sedadla se oblast 2 prostírá nad rovinou kolmou k vztažné čáře a procházející ve vzdálenosti 440 mm od R-bodu sedadla nebo dotyčného místa k sezení, mimo části náležející do oblasti 1.

6.8.1.3.1

Oblast 3 je definována jako část opěradla sedadla nebo lavicového sedadla umístěná nad vodorovnými rovinami definovanými podle výše uvedeného bodu 5.2.4.1.3 s výjimkou částí nacházejících se v oblastech 1 a 2.

7.1

Každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyráběno tak, aby odpovídalo schválenému typu při splnění požadavků stanovených ve výše uvedeném bodě 5. Ovšem v případě opěrek hlavy podle definice v bodech 2.12.2 a 2.12.3 nemůže nic zabránit tomu, aby vozidlo bylo shodné s vozidlem schváleného typu, i kdyby bylo prodáváno se sedadly, které nejsou vybaveny opěrkami hlavy.

7.2

Příslušný orgán, který poskytl typové schválení, může kdykoliv přezkoumat metody pro kontrolu shodnosti používané v každé výrobní jednotce. Tento orgán může rovněž provádět nahodilé kontroly u sériově vyráběných vozidel se zaměřením na požadavky stanovené ve výše uvedeném bodě 5.

8.1

Schválení udělené typu vozidla podle tohoto předpisu může být odebráno, pokud nejsou požadavky stanovené ve výše uvedeném bodě 7.1 plněny nebo pokud vozidlo neuspěje při kontrole podle bodu 7.

8.2

Pokud některá strana dohody používající tento předpis odebere schválení, které předtím poskytla, musí o tom vyrozumět druhou smluvní stranu používající tento předpis pomocí formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

9.1

Každá změna typu vozidla, pokud jde o sedadla, jejich ukotvení a/nebo jejich opěrky hlavy, bude oznámena správnímu orgánu, který schválil typ vozidla. Tento orgán poté může:

9.2

Potvrzení nebo odmítnutí schválení se specifikací změn bude sděleno stranám dohody používající tento předpis postupem podle bodu 4.3.

9.3

Kompetentní úřad vydávající rozšíření schválení přidělí takovému rozšíření pořadové číslo, aby o něm informoval další strany dohody z roku 1958 používající tento předpis pomocí formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

10.1

Pokud držitel schválení úplně zastaví výrobu zařízení schváleného podle tohoto předpisu, musí informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení informuje tento úřad o takové skutečnosti ostatní strany dohody z roku 1958 používající tento předpis, a to pomocí formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

11.1

U sedadel vybavených nastavitelnými opěrkami hlavy musí výrobce poskytnout návod k obsluze, nastavení, blokování a pokud je to vhodné, i k demontáži opěrek hlavy.

13.1

Počínaje úředním datem vstupu série změn 06 v platnost žádná ze smluvních stran používajících tento předpis neodmítne poskytnout schválení EHK podle tohoto předpisu ve znění série změn 06.

13.2

Počínaje 1. říjnem 1999 poskytnou smluvní strany používající tento předpis schválení EHK pouze tehdy, pokud jsou požadavky tohoto předpisu ve znění podle série změn 06 splněny.

13.3

Počínaje 1. říjnem 2001 mohou smluvní strany používající tento předpis odmítnout uznání schválení, které nebylo poskytnuto ve shodě se sérií změn 06 k tomuto předpisu.

13.4

Počínaje úředním datem vstupu série změn 07 v platnost neodmítne žádná smluvní strana používající tento předpis udělení schválení EHK podle tohoto předpisu ve znění podle série změn 07.

13.5

Po 24 měsících po datu vstupu série změn 07 v platnost poskytnou smluvní strany uplatňující tento předpis schválení EHK pouze tehdy, je-li typ schvalovaného vozidla shodný s požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 07.

13.6

Po 48 měsících po datu vstupu série změn 07 v platnost přestane platit existující schválení podle tohoto předpisu s výjimkou případu typu vozidla, které odpovídá požadavkům tohoto předpisu ve znění série změn 07.

13.7

Počínaje úředním datem vstupu série změn 08 v platnost neodmítne žádná smluvní strana používající tento předpis udělení schválení EHK podle tohoto předpisu ve znění podle série změn 08.

13.8

Po 24 měsících po datu vstupu série změn 08 v platnost poskytnou smluvní strany uplatňující tento předpis schválení EHK pouze tehdy, je-li typ schvalovaného vozidla shodný s požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 08.

13.9

Po 36 měsících po datu vstupu série změn 08 v platnost 2001 mohou smluvní strany používající tento předpis odmítnout uznání schválení, které nebylo poskytnuto ve shodě se sérií změn 08 k tomuto předpisu.

13.10

Aniž jsou dotčeny body 13.8 a 13.9, zůstávají schválení pro kategorie vozidel, kterých se netýká série změn 08, v platnosti a smluvní strany používající tento předpis je budou i nadále uznávat.

13.11

Nejsou-li mezi vnitrostátními požadavky smluvních stran v době přistoupení k tomuto předpisu žádná omezení zakazující bočně orientovaná sedadla, mohou smluvní strany nadále povolovat montáž bočně orientovaných sedadel za účelem vnitrostátního schválení, v tomto případě však tyto kategorie nemohou být schváleny podle tohoto předpisu.

13.12

Výjimka uvedená v bodě 5.1.3 přestane platit dne 20. října 2010. Může být prodloužena v případě, že budou k dispozici spolehlivé statistiky nehodovosti a dojde k vývoji zádržných systémů.