(EHK/OSN) č. 69Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 69 – Jednotná ustanovení o schvalování štítků pro zadní značení pomalých vozidel (kvůli konstrukci) a jejich přípojných vozidel

Publikováno: Úř. věst. L 200, 31.7.2010, s. 1-27 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 31. července 2010 Autor předpisu:
Platnost od: 24. října 2009 Nabývá účinnosti: 24. října 2009
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 69 – Jednotná ustanovení o schvalování štítků pro zadní značení pomalých vozidel (kvůli konstrukci) a jejich přípojných vozidel

Zahrnující veškerá platná znění až po:

doplněk 5 k sérii změn 01 – datum vstupu v platnost: 24. října 2009

OBSAH

PŘEDPIS

1.

Oblast působnosti

2.

Definice

3.

Žádost o schválení typu

4.

Značení

5.

Schválení typu

6.

Obecné specifikace

7.

Zvláštní specifikace (zkoušky)

8.

Úpravy a rozšíření schválení typu štítků pro zadní značení pomalých vozidel (kvůli konstrukci) a jejich přípojných vozidel

9.

Shodnost výroby

10.

Postihy za neshodnost výroby

11.

Ukončení výroby

12.

Přechodná ustanovení

13.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů

PŘÍLOHY

Příloha 1 –

Koordinační systém CIE

Příloha 2 –

Sdělení týkající se schválení typu, zamítnutí, rozšíření nebo odebrání schválení typu nebo ukončení výroby typu štítků pro zadní značení pomalých vozidel podle předpisu č. 69

Příloha 3 –

Uspořádání značky schválení typu

Příloha 4 –

Zkušební postup

Příloha 5 –

Specifikace tvaru a rozměrů – tvar a rozměry štítků s vratným odrazem a fluorescenčních štítků (třída 1) nebo pouze štítků s vratným odrazem (třída 2) pro zadní značení pomalých vozidel

Příloha 6 –

Kolorimetrické specifikace

Příloha 7 –

Fotometrické specifikace

Příloha 8 –

Odolnost vůči vnějším vlivům

Příloha 9 –

Odolnost vůči žáru

Příloha 10 –

Pevnost štítků

Příloha 11 –

Časová stálost optických vlastností štítků pro zadní značení

Příloha 12 –

Štítky pro zadní značení pomalých vozidel a jejich přípojných vozidel

Příloha 13 –

Minimální požadavky na postupy kontrol shodnosti výroby

Příloha 14 –

Minimální požadavky na odběr vzorků kontrolorem

Příloha 15 –

Pokyny pro montáž štítků pro zadní značení pomalých vozidel (kvůli konstrukci) a jejich přípojných vozidel

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na štítky pro zadní značení vozidel kategorií M, N, O a T a pojízdných strojů, které kvůli své konstrukci nemohou jet rychlostí vyšší než 40 km/h (1).

2.   DEFINICE (2)

2.1   Pro účely těchto ustanovení se použijí tyto definice:

2.1.1   „Štítek pro zadní značení pomalých vozidel“– trojúhelníkový štítek se seříznutými rohy s charakteristickým vzorem pokrytý materiálem či prostředky s vratným odrazem a fluorescenčním materiálem (třída 1), nebo pouze materiály či prostředky s vratným odrazem (třída 2).

2.1.2   „Vzorek“– úplný, dokončený štítek pro zadní značení pomalých vozidel způsobilý k namontování na vozidlo, který představuje běžnou výrobu.

2.2   Vratný odraz

Odraz, při němž se záření vrací ve směru, který je blízký směru, z nějž vyšlo. Tato vlastnost je zachována i přes značnou proměnlivost směru dopadajícího záření:

2.2.1   „Materiál s vratným odrazem“– povrch či prostředek, od nějž se po směrovém ozáření zpětně odráží poměrně velký podíl dopadajícího záření.

2.2.2   „Prostředek s vratným odrazem“– soustava způsobilá k použití, která obsahuje jednu nebo více optických jednotek s vratným odrazem.

2.3   Geometrické definice (viz obrázek 1 v příloze 1).

2.3.1   „Referenční střed“ – bod na ploše s vratným odrazem nebo blízko ní, který je určen jako střed prostředku pro účely specifikace jeho výkonnosti.

2.3.2   „Osa osvětlení“ – úsečka vedoucí od referenčního středu ke zdroji světla.

2.3.3   „Osa pozorování“ – úsečka vedoucí od referenčního středu k fotometrické hlavě.

2.3.4   „Úhel pozorování (symbol α)“ – úhel mezi osou osvětlení a osou pozorování. Úhel pozorování je vždy kladný a v případě vratného odrazu je omezen na malé úhly. Maximální rozsah: 0 ≤ α ≤ 180°.

2.3.5   „Polorovina pozorování“ – polorovina, která vzniká na ose osvětlení a která zahrnuje osu pozorování.

2.3.6   „Referenční osa“ – stanovená úsečka počínající v referenčním středu, která se používá k popisu úhlové polohy prostředku s vratným odrazem.

2.3.7   „Vstupní úhel (symbol β)“ – úhel mezi osou osvětlení a referenční osou. Vstupní úhel obvykle nebývá větší než 90°, ale pro úplnost je jeho plný rozsah definován jako 0 ≤ β ≤ 180°. Aby bylo možné orientaci specifikovat úplně, je tento úhel charakterizován dvěma složkami, β1 a β2.

2.3.8   „První osa“ – osa procházející referenčním středem, která je kolmá k polorovině pozorování.

2.3.9   „První složka vstupního úhlu (symbol β1)“ – úhel od osy osvětlení k rovině, ve které leží referenční osa a první osa. Rozsah: – 180° < β1 ≤ 180°.

2.3.10   „Druhá složka vstupního úhlu (symbol β2)“ – úhel od roviny, ve které leží polorovina pozorování, k referenční ose. Rozsah: – 90 ≤ β2 ≤ 90°.

2.3.11   „Druhá osa“ – osa procházející referenčním středem, která je kolmá k první ose i k referenční ose. Kladný směr druhé osy leží v polorovině pozorování, pokud platí: – 90° < β1 < 90°, jak je uvedeno na obrázku 1v příloze 1.

2.3.12   Rotační úhel ε

Úhel, pod kterým je vzorek otočen kolem své vertikální osy z jakékoliv libovolně stanovené polohy proti směru hodinových ručiček (+ ε) nebo ve směru hodinových ručiček (– ε), pozorováno ve směru osvětlení. Pokud mají materiály nebo prostředky s vratným odrazem označení (např. „TOP“), pak se podle tohoto označení řídí výchozí poloha. Rotační úhel ε leží v rozmezí – 180° < ε ≤ 180°.

2.4   Definice fotometrických termínů

2.4.1   Koeficient vratného odrazu R’

Koeficient (R’) je vyjádřen jako podíl svítivosti (I) plochy s vratným odrazem ve směru pozorování a osvětlení (E) plochy s vratným odrazem kolmo ke směru dopadajícího světla a osvětleným povrchem A vzorku.

Formula

Koeficient vratného odrazu R’ je vyjádřen v kandelách na metr čtverečný na lux (cd. m-2. lx-1).

2.4.2   „Úhlový průměr vzorku s vratným odrazem (symbol η)“ – úhel stanovený největším rozměrem vzorku s vratným odrazem buď ve středu zdroje osvětlení, nebo ve středu přijímače.

2.4.3   „Faktor jasu“ – poměr jasu tělesa k jasu dokonalého difusoru za identických podmínek osvětlení a pozorování.

2.4.4   „Barva odraženého světla zařízení.“ Definice barvy odraženého světla jsou uvedeny v bodech 2.30 a 2.31 předpisu č. 48.

2.5   Fluorescence

2.5.1   Pokud jsou určité látky umístěny ke zdroji ultrafialového nebo modrého záření, vydávají záření, které má téměř vždy větší vlnovou délku než záření, které tento efekt vyvolává. Tento jev se nazývá fluorescence. Za dne a v šeru jsou fluorescenční barvy jasnější než běžné barvy, protože odrážejí část světla, které na ně dopadá, a kromě toho vydávají světlo. V noci nejsou jasnější než běžné barvy.

2.5.2   „Barva fluorescenčního světla zařízení.“ Definice barvy fluorescenčního světla jsou uvedeny v bodě 2.32 předpisu č. 48.

2.6   Popis goniometru

Goniometr, který může být použit k měření vratného odrazu v geometrii CIE, je zobrazen v příloze 1, obrázek 2. Na tomto obrázku je hlava fotometru náhodně zobrazena vertikálně nad zdrojem. První osa je zobrazena jako pevná a horizontální a je vedena kolmo k polorovině pozorování. Použito může být jakékoliv uspořádání složek, které odpovídá zobrazenému uspořádání.

2.7   Definice „typu“

Štítky pro zadní značení pomalých vozidel různých typů představují štítky pro značení pomalých vozidel, které se liší v podstatných rysech, jako jsou:

2.7.1

obchodní název nebo značka;

2.7.2

charakteristiky materiálu nebo prostředků s vratným odrazem;

2.7.3

charakteristiky fluorescenčního materiálu;

2.7.4

části ovlivňující vlastnosti materiálu nebo prostředků s vratným odrazem.

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ TYPU

3.1   Žádost o schválení typu štítku pro zadní značení pomalých vozidel předkládá držitel obchodního názvu nebo značky, nebo v případě nutnosti jeho řádně zmocněný zástupce. K žádosti je připojeno:

3.1.1

Výkresy ve trojím vyhotovení v dostatečně podrobném provedení, aby umožňovaly identifikaci typu. Výkresy geometricky znázorňují polohu pro připevnění štítku pro zadní značení pomalých vozidel k zadnímu konci vozidla. Výkresy rovněž zobrazují polohu určenou pro číslo schválení typu a pro identifikační symbol vůči kružnici značky schválení typu.

3.1.2

Stručný popis udávající technické specifikace materiálů, z nichž jsou plochy s vratným odrazem zhotoveny.

3.1.3

Stručný popis udávající technické specifikace materiálů, z nichž je zhotovena fluorescenční plocha.

3.1.4

Vzorky ploch s vratným odrazem a fluorescenčních ploch (třída 1), nebo pouze ploch s vratným odrazem (třída 2).

3.2   Před udělením schválení typu ověří příslušný orgán, zda existují dostatečná opatření, která zajistí účinnou kontrolu shodnosti výroby.

4.   ZNAČENÍ

4.1   Každý štítek pro zadní značení pomalých vozidel předložený ke schválení uvádí:

4.1.1

obchodní název nebo značku žadatele;

4.1.2

v případě štítků, jejichž systém s vratným odrazem není pro všechny úhly rotace ε, je horizontálně na části štítku, která má být po umístění na vozidlo nejvyšší částí štítku, vepsáno slovo „TOP“.

4.2   Značení je umístěno buď na plochu s vratným odrazem či na fluorescenční plochu štítku, nebo na okraji a po umístění štítku značení na vozidlo je viditelné z vnější strany.

4.3   Značení je jasně čitelné a nesmazatelné.

5.   SCHVÁLENÍ TYPU

5.1   Pokud štítky pro zadní značení pomalých vozidel předložené ke schválení podle bodu 4 splňují požadavky tohoto předpisu, je schválení pro tento typ štítků pro zadní značení pomalých vozidel uděleno.

5.2   Každému schválenému typu je přiděleno číslo schválení typu. První dvě číslice (nyní 01) udávají sérii změn zahrnujících nejnovější hlavní technické změny tohoto předpisu v okamžiku vydání schválení typu. Symbol nad kružnicí udává třídu štítku pro zadní značení pomalých vozidel, „RF“ v případě třídy 1 (materiály s vratným odrazem a fluorescenční materiály) a „RR“ v případě třídy 2 (pouze materiály s vratným odrazem). Tatáž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu štítku pro zadní značení pomalých vozidel.

5.3   Oznámení o schválení typu, zamítnutí nebo rozšíření schválení typu štítku pro zadní značení pomalých vozidel podle tohoto předpisu je smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, sděleno na formuláři podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu a na připojeném výkresu, který předložil žadatel o schválení typu, a to na formátu který nepřesahuje formát A4 (210 × 297 mm), nebo složeném na takový formát, a pokud možno v měřítku 1:1.

5.4   Každý štítek pro zadní značení pomalých vozidel, který je shodný s typem schváleným podle tohoto předpisu, obsahuje kromě značení předepsaného v bodě 4.1:

5.4.1   Mezinárodní značku schválení typu skládající se z:

5.4.1.1

kružnice kolem písmena „E“, za kterým je uvedeno poznávací číslo země, která schválení typu udělila (3);

5.4.1.2

čísla schválení typu.

5.5   Značka schválení typu je jasně čitelná a nesmazatelná.

5.6   Příloha 3 tohoto předpisu uvádí příklad uspořádání značky schválení typu.

6.   OBECNÉ SPECIFIKACE

6.1   Štítky pro zadní značení pomalých vozidel jsou konstruovány tak, aby za běžného používání uspokojivě sloužily. Kromě toho nesmí mít žádné konstrukční ani výrobní závady, které by bránily jejich účinné funkci nebo údržbě v dobrých podmínkách.

6.2   Části štítků s vratným odrazem/fluorescenčních štítků pro zadní značení pomalých vozidel (třída 1) nebo pouze štítků s vratným odrazem pro zadní značení pomalých vozidel (třída 2) není možné snadno odejmout.

6.3   Způsob připevnění štítků pro zadní značení pomalých vozidel umožňuje stabilní a trvalé spojení mezi štítkem a zadní částí vozidla, například pomocí šroubů nebo nýtů.

6.4   Vnější povrch štítku s vratným odrazem/fluorescenčního štítku pro zadní značení pomalých vozidel (třída 1) nebo pouze štítku s vratným odrazem pro zadní značení pomalých vozidel (třída 2) je možné snadno očistit. Povrch tedy není hrubý a žádné výčnělky, které se na něm mohou vyskytovat, neznemožní snadné čištění.

7.   ZVLÁŠTNÍ SPECIFIKACE (ZKOUŠKY)

7.1   Štítky pro zadní značení pomalých vozidel také splňují podmínky týkající se rozměrů, tvaru, vzoru a kolorimetrické, fotometrické, fyzikální a mechanické požadavky stanovené v přílohách 5 až 12 tohoto předpisu.

8.   ÚPRAVY A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU ŠTÍTKŮ PRO ZADNÍ ZNAČENÍ POMALÝCH VOZIDEL (KVŮLI KONSTRUKCI) A JEJICH PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL

8.1   Každá úprava typu štítku pro zadní značení pomalých vozidel je oznámena správnímu orgánu, který schválení typu udělil. Tento orgán poté může:

8.1.1

usoudit, že provedené úpravy pravděpodobně nemají značně nepříznivý vliv a že typ prostředku přesto stále splňuje dané požadavky; nebo

8.1.2

požadovat další zkušební zprávu od technické zkušebny odpovědné za provádění zkoušek.

8.2   Potvrzení nebo zamítnutí schválení typu s uvedením změn je smluvním stranám dohody, které používají tento předpis, sděleno postupem stanoveným v bodě 5.3 výše.

8.3   Příslušný orgán vystavující rozšíření schválení typu přiřadí takovému rozšíření pořadové číslo a informuje o něm smluvní strany dohody z roku 1958, které používají tento předpis, prostřednictvím formuláře pro sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

9.   SHODNOST VÝROBY

Shodnost výrobních postupů vyhovuje postupům stanoveným v dohodě, dodatku 2 (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2) s následujícími požadavky:

9.1

Štítky pro zadní značení schválené podle tohoto předpisu jsou vyrobeny tak, aby se shodovaly se schváleným typem, a splňují požadavky stanovené v bodech 6 a 7.

9.2

Jsou splněny minimální požadavky na postupy kontrol shodnosti výroby stanovené v příloze 13 tohoto předpisu.

9.3

Jsou splněny minimální požadavky na odběr vzorků kontrolorem stanovené v příloze 14 tohoto předpisu.

9.4

Orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit shodnost kontrolních metod používaných v každém výrobním zařízení. Běžná četnost těchto ověřování je jednou za dva roky.

10.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

10.1   Schválení typu, které bylo uděleno určitému typu štítků pro zadní značení pomalých vozidel podle tohoto předpisu, může být odejmuto, pokud nejsou splněny požadavky stanovené výše nebo pokud štítek značení se značkou schválení typu neodpovídá schválenému typu.

10.2   Pokud některá smluvní strana dohody, která používá tento předpis, odejme schválení typu, jež dříve udělila, ihned o tom uvědomí ostatní smluvní strany, které používají tento předpis, a to prostřednictvím formuláře pro sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

11.   UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení typu zcela přestane vyrábět štítky pro zadní značení pomalých vozidel schválené podle tohoto předpisu, informuje o tom orgán, který mu schválení typu udělil. Po obdržení příslušného sdělení o tom tento orgán informuje ostatní smluvní strany dohody, které používají tento předpis, prostřednictvím formuláře pro sdělení podle vzoru v příloze 2 tohoto předpisu.

12.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

12.1   Od data oficiálního vstupu doplňku 2 k sérii změn 01 v platnost neodmítne žádná smluvní strana, která používá tento předpis, udělit schválení typu podle tohoto předpisu ve znění doplňku 2 k sérii změn 01.

12.2   Po uplynutí 24 měsíců od vstupu doplňku 2 k sérii změn 01 v platnost udělují smluvní strany, které používají tento předpis, schválení typu pouze v případě, že typ štítků pro zadní značení, který má být schválen, splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění doplňku 2 k sérii změn 01.

12.3   Smluvní strany, které používají tento předpis, neodmítnou udělit rozšíření schválení typu podle předchozích verzí tohoto předpisu, až po doplněk 1 k sérii změn 01.

12.4   Schválení typu udělená podle tohoto předpisu před uplynutím 24 měsíců od data vstupu doplňku 2 k sérii změn 01 v platnost a všechna rozšíření schválení typu, včetně těch, která se vztahují k předchozím sériím změn a která byla udělena následně, zůstávají v platnosti na dobu neurčitou. Pokud typ štítku pro zadní značení pomalých vozidel schválený podle předchozí verze tohoto předpisu až po doplněk 1 k sérii změn 01 splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění doplňku 2 k sérii změn 01, informuje o tom smluvní strana, která udělila schválení typu, ostatní smluvní strany, které používají tento předpis.

12.5   Žádná smluvní strana, která používá tento předpis, nezamítne typ štítku pro zadní značení pomalých vozidel schválený podle tohoto předpisu ve znění doplňku 2 k sérii změn 01.

12.6   Od data oficiálního vstupu doplňku 2 k sérii změn 01 v platnost nezakáže žádná smluvní strana, která používá tento předpis, připevnění štítků pro zadní značení pomalých vozidel schválených podle tohoto předpisu ve znění doplňku 2 k sérii změn 01 na vozidlo.

12.7   Smluvní strany, které používají tento předpis, i nadále povolí připevnění štítků pro zadní značení pomalých vozidel na vozidlo, pokud byly tyto štítky schváleny podle předchozí verze tohoto předpisu až po doplněk 1 k sérii změn 01 během období 48 měsíců po datu, kdy doplněk 2 k sérii změn 01 vstoupil v platnost.

12.8   Po uplynutí období 48 měsíců od data vstupu doplňku 2 k sérii změn 01 v platnost mohou smluvní strany, které používají tento předpis, zakázat připevnění štítků pro zadní značení pomalých vozidel, které nesplňují požadavky tohoto předpisu ve znění doplňku 2 k sérii změn 01, na nové vozidlo, pro které bylo uděleno vnitrostátní nebo individuální schválení typu více než 24 měsíců poté, co doplněk 2 k sérii změn 01 k tomuto předpisu vstoupil v platnost.

13.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody, které používají tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů, které udělují schválení typu a jimž mají být zasílány formuláře osvědčující schválení typu, jeho rozšíření, zamítnutí či odejmutí vystavené v jiných zemích.


(1)  Podle definice v příloze 7 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2, naposledy pozměněný dokumentem Amend. 4).

(2)  Definice technických pojmů jsou definice, které byly přijaty Mezinárodní komisí pro osvětlení (International Commission on Illumination, CIE) – viz Technická zpráva o zpětném odrazu, Publikace CIE č. 54.

(3)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (nepřiděleno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (nepřiděleno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (nepřiděleno), 34 pro Bulharsko, 35 (nepřiděleno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (nepřiděleno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, 41 (nepřiděleno), 42 pro Evropské společenství (schválení vydávají členské státy, přičemž použijí svůj příslušný symbol EHK), 43 pro Japonsko, 44 (nepřiděleno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jihoafrickou republiku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii, 53 pro Thajsko, 54 a 55 (nepřiděleno), 56 pro Černou Horu, 57 (nepřiděleno) a 58 pro Tunisko. Následující čísla budou přidělována dalším zemím chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách vzájemného uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí smluvním stranám dohody generální tajemník Organizace spojených národů.


PŘÍLOHA 1

KOORDINAČNÍ SYSTÉM CIE

Obrázek 1

Image

Obrázek 2

Image


PŘÍLOHA 2

SDĚLENÍ

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image


PŘÍLOHA 3

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČKY SCHVÁLENÍ TYPU

Image

Poznámka: Číslo schválení typu a doplňkový symbol musí být umístěny blízko kružnice a buď nad, nebo pod písmenem „E“, nebo vlevo či vpravo od tohoto písmene. Číslice čísla schválení typu musí být na stejné straně písmene „E“ a ve stejném směru. Číslo schválení typu a doplňkový symbol musí být umístěny proti sobě. Pro číslo schválení typu nesmí být použity římské číslice, aby nedošlo k záměně s jinými symboly.


PŘÍLOHA 4

ZKUŠEBNÍ POSTUP

ZKUŠEBNÍ VZORKY

1.

Pro provedení různých zkoušek je do zkušební laboratoře dodáno pět štítků pro zadní značení pomalých vozidel.

2.

Zkušební vzorky jsou běžné výroby a jsou vyrobeny podle doporučení výrobce/výrobců materiálů či prostředků s vratným odrazem a fluorescenčních materiálů či prostředků (třída 1), nebo pouze materiálů či prostředků s vratným odrazem (třída 2).

3.

Po ověření obecných specifikací (bod 6 tohoto předpisu) a specifikací týkajících se tvaru a rozměrů (příloha 5) jsou před provedením zkoušek popsaných v přílohách 6, 7 a 8 čtyři vzorky podrobeny zkoušce odolnosti vůči žáru podle přílohy 9 tohoto předpisu. Pátý vzorek je ponechán pro referenční účely během provádění zkoušek.

4.

Fotometrická a kolorimetrická měření mohou být provedena na stejném vzorku.

5.

Pro ostatní zkoušky by měly být použity vzorky, které nebyly použity pro žádné jiné zkoušky.


PŘÍLOHA 5

SPECIFIKACE TVARU A ROZMĚRŮ

TVAR A ROZMĚRY ŠTÍTKŮ S VRATNÝM ODRAZEM/FLUORESCENČNÍCH ŠTÍTKŮ (TŘÍDA 1) NEBO POUZE ŠTÍTKŮ S VRATNÝM ODRAZEM (TŘÍDA 2) PRO ZADNÍ ZNAČENÍ POMALÝCH VOZIDEL

1.   Tvar

Štítek má tvar rovnostranného trojúhelníku se seříznutými rohy a montuje se jedním vrcholem vzhůru na zadní část pomalých vozidel.

2.   Vzor

Štítek pro zadní značení pomalých vozidel má červený fluorescenční střed a červené okraje s vratným odrazem zhotovené buď z vrstvy či potahu s vratným odrazem, nebo z plastových jehlanovitých odrazek (třída 1). Štítek pro zadní značení pomalých vozidel třídy 2 má střed s vratným odrazem.

3.   Rozměry

Délka základny uzavřeného fluorescenčního trojúhelníku (třída 1) nebo trojúhelníku s vratným odrazem (třída 2) je nejméně 350 mm a nejvýše 365 mm. Minimální šířka povrchu červeného okraje s vratným odrazem, který vydává světlo, je 45 mm, maximální šířka je 48 mm. Tyto vlastnosti jsou použity v příkladu v příloze 12.


PŘÍLOHA 6

KOLORIMETRICKÉ SPECIFIKACE

1.   Štítek pro zadní značení pomalých vozidel a jejich přípojných vozidel se skládá z červených materiálů či prostředků s vratným odrazem a červených fluorescenčních materiálů či prostředků (třída 1), nebo pouze z červených materiálů či prostředků s vratným odrazem (třída 2).

2.   Červené materiály nebo prostředky s vratným odrazem

2.1   Při měření spektrofotometrem podle ustanovení dokumentu CIE č. 15 (1971) a při ozáření standardním svítidlem CIE D65 pod úhlem 45° k normále a při pohledu podél normály (geometrie 45/0) se barva materiálu za nových podmínek nachází v mezích stanovených podle bodu 2.31 předpisu č. 48.

Tabulka 1

Barva

1

2

3

4

Faktor jasu

Červená x

0,690

0,595

0,560

0,650

≥ 0,03

y

0,310

0,315

0,350

0,350

2.1.1

Faktor jasu pro červenou barvu je ≥ 0,03.

2.2   Při ozáření standardním svítidlem CIE A při vstupním úhlu β1 = β2 = 0°, nebo pokud se vytváří bezbarvý povrchový odraz pod úhlem β1 = ± 5°, β2 = 0°, který je měřen při úhlu pozorování 20’, barva materiálu za nových podmínek se nachází v mezích stanovených podle bodu 2.30 předpisu č. 48.

Tabulka 2

Barva

1

2

3

4

Červená x

0,720

0,735

0,665

0,643

y

0,258

0,265

0,335

0,335

Poznámka: CIE TC 1.6 se v současné době zabývá otázkou nočních barev materiálů s vratným odrazem; výše uvedené meze jsou tedy pouze provizorní a budou zrevidovány později, až CIE TC 1.6 dokončí svoji práci.

3.   Červený fluorescenční materiál

3.1   Při měření spektrofotometrem podle ustanovení dokumentu CIE č. 15 (1971) a při polychromatickém ozáření standardním svítidlem CIE D65 pod úhlem 45° k normále a při pohledu podél normály (geometrie 45/0) se barva materiálu za nových podmínkách nachází v mezích stanovených podle bodu 2.32 předpisu č. 48.

Tabulka 3

Barva

1

2

3

4

Faktor jasu

Červená x

0,690

0,595

0,569

0,655

≥ 0,30

y

0,310

0,315

0,341

0,345

3.1.1

Faktor jasu je ≥ 0,30.

4.   Shodnost s kolorimetrickými specifikacemi se ověřuje vizuální srovnávací zkouškou.

Pokud i po této zkoušce zůstanou jakékoliv pochyby, ověří se shodnost s kolorimetrickými specifikacemi stanovením trojbarevných souřadnic u nejpochybnějšího vzorku.


PŘÍLOHA 7

FOTOMETRICKÉ SPECIFIKACE

FOTOMETRICKÉ VLASTNOSTI

1.

Při osvětlení standardním svítidlem CIE A a při měření podle doporučení CIE TC 2.3 (publikace CIE č. 54, 1982) je koeficient vratného odrazu R’ v kandelách na metr čtverečný na lux (cd.m–2.lx–1) celé červené plochy s vratným odrazem za nových podmínek nejméně takový, jak je uvedeno v tabulce 1.

Tabulka 1

Koeficient vratného odrazu R’ [cd.m–2.lx–1]

Úhel pozorování α

[’]

Vstupní úhel β

[°]

20’

β1

0° 0° 0° 0°

β2

5° 20° 30° 40°

R’ vnějšího okraje (třída 1, 2) [cd.m–2.lx–1]

R’ uzavřeného trojúhelníku (třída 2) [cd.m–2.lx–1]

120 60 30 10

10 7 4 -

2.

Protilehlý úhel vzorku není větší než 80’.


PŘÍLOHA 8

ODOLNOST VŮČI VNĚJŠÍM VLIVŮM

1.   ODOLNOST VŮČI POVĚTRNOSTNÍM VLIVŮM

1.1   Postup – pro každou zkoušku jsou použity dva exempláře vzorku (viz bod 2.1.2 tohoto předpisu). Jeden exemplář je uložen v tmavé a suché nádobě pro následné použití jako „referenční neexponovaný exemplář“.

Druhý exemplář je vystaven zdroji osvětlení podle normy ISO 105-B02-1978, oddíl 4.3.1; materiál s vratným odrazem je zdroji světla vystaven tak dlouho, dokud modrý standard č. 7 nevybledne na č. 4 na šedé stupnici, a fluorescenční materiál tak dlouho, dokud modrý standard č. 5 nevybledne na č. 4 na šedé stupnici.

Po zkoušce se exemplář umyje ve zředěném neutrálním roztoku čistícího prostředku, osuší se a vyzkouší se, zda vyhovuje požadavkům stanoveným v bodech 1.2 až 1.4.

1.2   Vzhled – žádná část exponovaného exempláře nesmí vykazovat známky popraskání, šupinatění, drolení, tvoření puchýřků, oddělování vrstev, vybělení, vzniku skvrn nebo koroze.

Nesmí dojít ke smršťování, které by přesáhlo 0,5 % v kterémkoli lineárním směru, a nesmějí být patrné závady v přilnutí, jako je odlepování rohů od podkladu.

1.3   Stálost barvy – barvy exponovaného exempláře musí i nadále splňovat požadavky v příloze 6.

1.4   Vliv na koeficient svítivosti materiálu s vratným odrazem.

1.4.1

U této kontroly je provedeno měření pouze při úhlu pozorování 20′ a vstupním úhlu 5° metodou stanovenou v příloze 7.

1.4.2

Koeficient svítivosti suchého exponovaného exempláře je nejméně 80 % hodnoty uvedené v příloze 7, tabulce 1.

1.4.3

Exemplář je dále vystaven simulovanému dešti a jeho koeficient svítivosti za těchto podmínek je nejméně 90 % hodnoty, která byla získána při měření za sucha podle bodu 1.4.2 výše.

2.   ODOLNOST VŮČI KOROZI (norma ISO 3768)

2.1   Jeden exemplář vzorku je vystaven vlivu slané mlhy po dobu 48 hodin, která se skládá ze dvou časových úseků po 24 hodinách, oddělených dvouhodinovou přestávkou, kdy se exemplář nechá oschnout.

Slaná mlha se vytvoří rozprašováním solného roztoku při teplotě 35 + 2 °C získaného rozpuštěním pěti hmotnostních dílů chloridu sodného v 95 dílech destilované vody, která neobsahuje více než 0,02 % nečistot.

2.2   Bezprostředně po provedení zkoušky nesmí vzorek vykazovat žádné známky koroze, která by mohla poškodit účinnost tohoto prostředku.

2.2.1

Při měření po přestávce 48 hodin podle bodu 1 přílohy 7, nemá koeficient svítivosti R plochy s vratným odrazem při vstupním úhlu 5° a při úhlu pozorování 20′ nižší hodnotu, než je hodnota uvedena v příloze 7, tabulce 1. Povrch se před měřením vyčistí, aby se odstranily usazeniny soli ze slané mlhy.

3.   ODOLNOST VŮČI PALIVŮM

Část vzorku nejméně 300 mm dlouhá se na jednu minutu ponoří do směsi n-heptanu a toluenu, objemově v poměru 70 % a 30 %.

Po vyjmutí se povrch vzorku vytře do sucha měkkým hadříkem a nesmí vykazovat žádné viditelné změny, které by snižovaly jeho funkčnost.

4.   PEVNOST POJENÍ (v případě lepených materiálů)

4.1   Stanoví se soudržnost materiálů s vratným odrazem po 24 hodinách vytvrzování užitím devadesátistupňového odlupování na stroji pro zkoušku tahem.

4.2   Stanoví se soudržnost vrstvených nebo potahovaných materiálů s vratným odrazem a fluorescenčních materiálů.

4.3   Potahované materiály jakéhokoliv druhu nejsou bez nářadí a bez poškození materiálu odstranitelné.

4.4   U vrstvených materiálů (přilnavé filmy) je pro odstranění z podkladu při rychlosti 300 mm za minutu potřeba minimální síla 10 N na 25 mm šířky.

5.   ODOLNOST VŮČI VODĚ

Výřez vzorku minimálně 300 mm dlouhý se na 18 hodin ponoří do destilované vody o teplotě 23 ± 5 °C; pak se ponechá za normálních laboratorních podmínek 24 hodin schnout.

Po ukončení zkoušky se výřez zkontroluje. Žádný úsek dále než 10 mm od hrany řezu nesmí vykazovat známky poškození, které by snížilo účinnost štítku.

6.   ODOLNOST VŮČI NÁRAZU (s výjimkou plastových jehlanovitých odrazek)

Pokud se na povrchy s vratným odrazem a na fluorescenční povrchy podloženého štítku při teplotě okolí 23 ± 2 °C z výšky 2 m pustí kulička z pevné oceli o průměru 25 mm, materiál nesmí ve vzdálenosti více než 5 mm od oblasti nárazu vykazovat žádné praskliny ani oddělení od podkladu.

7.   ODOLNOST VŮČI ČIŠTĚNÍ

7.1   Ruční čištění

7.1.1

Zkušební vzorek znečištěný směsí čistícího mazacího oleje a grafitu je možné snadno vyčistit bez poškození povrchů s vratným odrazem či fluorescenčních povrchů tak, že se otře slabým rozpouštědlem, jako je n-heptan, a omyje neutrálním čistícím prostředkem.

7.2   Tlakové mytí

7.2.1

Zkušební vzorek, který se podrobí nepřetržitému ostřiku po dobu 60 sekund, nesmí za normálních montážních podmínek vykazovat žádné poškození povrchu s vratným odrazem nebo oddělení od podkladu nebo montážního povrchu za těchto zkušebních podmínek:

a)

tlak mycího/vodního roztoku 8 ± 0,2 MPa;

b)

teplota mycího/vodního roztoku 60° – 5 °C;

c)

průtok mycího/vodního roztoku 7 ± 1 l/min;

d)

ústí čisticí trysky musí být ve vzdálenosti 600 ± 20 mm od povrchu s vratným odrazem;

e)

čisticí tryska musí svírat s kolmicí na povrch s vratným odrazem úhel maximálně 45 stupňů;

f)

čtyřicetistupňová tryska vytvářející široký rozstřik.


PŘÍLOHA 9

ODOLNOST VŮČI ŽÁRU

1.

Čtyři vzorky se ponechají po dobu 48 hodin v suché atmosféře při teplotě 65 ± 2 °C. Poté se nechají vychladnout po dobu 1 hodiny při teplotě 23 ± 2 °C a následně se ponechají po dobu 12 hodin při teplotě – 20 ± 2 °C.

1.1

Po čtyřhodinové přestávce v normálních laboratorních podmínkách se vzorek zkontroluje.

2.

Po této zkoušce nesmí být patrné žádné praskliny nebo zjevné poškození povrchu, zejména optických jednotek.


PŘÍLOHA 10

PEVNOST ŠTÍTKŮ

Trojúhelníkový štítek je na jedné ze svých dlouhých stran pevně uchycen svěrkou upínacího zařízení ne dále než do vzdálenosti 20 mm. Protější vrchol se zatíží kolmo k rovině štítku silou 10 N.

Vrchol se nesmí ve směru působení síly vychýlit o více než 40 mm.

Po odstranění působení síly se štítek viditelně vrátí do své původní polohy. Zbytkový odklon nesmí být větší než 5 mm.


PŘÍLOHA 11

Časová stálost optických vlastností  (1) štítků pro zadní značení

1.

Orgán, který udělil schválení typu, má právo kontrolovat časovou stálost optických vlastností používaného typu štítku pro zadní značení.

2.

Podobné kontroly mohou na svém území provádět příslušné orgány zemí jiných než země, v níž bylo schválení typu uděleno. Pokud používaný typ štítku pro zadní značení pomalých vozidel vykazuje systematickou vadu, pak tyto orgány zašlou orgánu, který udělil schválení typu, veškeré složky demontované za účelem přezkoušení spolu s žádostí o jeho stanovisko.

3.

Nejsou-li stanovena jiná kritéria, je pojem „systematická vada“ používaného typu štítku pro zadní značení vykládán v souladu s bodem 6.1 tohoto předpisu.


(1)  I přes důležitost zkoušek, jejichž účelem je stanovit časovou stálost optických vlastností štítků pro zadní značení, neumožňují současné technické možnosti posoudit tuto stálost pomocí rychlých laboratorních zkoušek.


PŘÍLOHA 12

Štítky pro zadní značení pomalých vozidel a jejich přípojných vozidel

Příklad

Všechny rozměry jsou uvedeny v mm

Image


PŘÍLOHA 13

Minimální požadavky na postupy kontrol shodnosti výroby

1.   OBECNÉ

1.1   Požadavky shodnosti se z mechanického a geometrického hlediska považují za splněné, pokud rozdíly nepřekračují nevyhnutelné výrobní odchylky v rámci požadavků tohoto předpisu.

1.2   Shodnost hromadně vyráběných štítků pro zadní značení není z hlediska fotometrického výkonu zpochybněna, pokud se při zkoušce fotometrického výkonu jakéhokoli náhodně vybraného štítku pro zadní značení žádná měřená hodnota neodchyluje nepříznivě o více než 20 % od hodnot předepsaných tímto předpisem.

1.3   Je nutné vyhovět hodnotám chromatických souřadnic.

2.   MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA PŘEZKOUŠENÍ SHODNOSTI VÝROBCEM

U každého typu štítku pro zadní značení provede držitel značky schválení typu alespoň následující zkoušky, a to v přiměřených intervalech. Zkoušky se provádí podle ustanovení tohoto předpisu.

Pokud jakýkoliv odběr vzorků prokáže v rámci daného typu zkoušky neshodnost, jsou odebrány a zkoušeny další vzorky. Výrobce podnikne kroky k zajištění shodnosti takové výroby.

2.1   Povaha zkoušek

Zkoušky shodnosti podle tohoto předpisu se týkají fotometrických a kolorimetrických vlastností a zahrnují zkoušku odolnosti těchto vlastností vůči povětrnostním vlivům.

2.2   Metody použité při zkouškách

2.2.1

Zkoušky se obecně provádějí podle metod stanovených v tomto předpise.

2.2.2

Při jakékoli zkoušce shodnosti prováděné výrobcem lze se souhlasem příslušného orgánu odpovědného za schvalovací zkoušky použít rovnocenné metody. Výrobce odpovídá za prokázání toho, že použité metody jsou rovnocenné metodám stanoveným v tomto předpise.

2.2.3

Použití bodů 2.2.1 a 2.2.2 vyžaduje pravidelnou kalibraci zkušebního zařízení a jeho korelaci s měřeními, která provádí příslušný orgán.

2.2.4

Ve všech případech jsou referenčními metodami metody tohoto předpisu, zejména pro účely správního ověření a odběru vzorků.

2.3   Způsob odběru vzorků

Vzorky štítků pro zadní značení se vyberou náhodně z jednotné výrobní série. Jednotnou sérií se rozumí soubor štítků pro zadní značení stejného typu na základě vymezení podle výrobních metod výrobce.

Hodnocení se obecně vztahuje na sériovou výrobu jednotlivých závodů. Výrobce však může soustředit záznamy týkající se stejného typu z různých závodů do jedné skupiny za předpokladu, že tyto závody provádějí svou činnost ve stejném systému kvality a se stejným řízením kvality.

2.4   Měřené a zaznamenávané fotometrické vlastnosti

Vzorek štítku pro zadní značení se podrobí fotometrickým měřením pro zjištění minimálních hodnot v bodech a chromatických souřadnicích, které jsou stanoveny v tomto předpise.

2.5   Kritéria přijatelnosti

Výrobce je povinen provést statistický rozbor výsledků zkoušek a stanovit ve shodě s příslušným orgánem kritéria přípustnosti pro své výrobky tak, aby byly splněny požadavky na ověření shody výrobků stanovené v bodě 9.1 tohoto předpisu.

Kritéria přípustnosti musí být taková, aby minimální pravděpodobnost vyhovění namátkové kontrole v souladu s přílohou 14 (první odběr vzorků) byla při 95% spolehlivosti 0,95.


PŘÍLOHA 14

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR VZORKŮ KONTROLOREM

1.   OBECNÉ

1.1   Shodnost s požadavky je podle požadavků tohoto předpisu považována z mechanického a geometrického hlediska za uspokojivou, pokud případné rozdíly nepřekračují nevyhnutelné výrobní odchylky.

1.2   Shodnost hromadně vyráběných štítků pro zadní značení není z hlediska fotometrického výkonu zpochybněna, pokud se při zkoušce fotometrického výkonu jakéhokoli náhodně vybraného štítku pro zadní značení:

1.2.1

žádná měřená hodnota neodchyluje nepříznivě o více než 20 % od hodnot předepsaných tímto předpisem.

1.2.2

Štítky pro zadní značení se zjevnou vadou se neposuzují.

1.3   Je nutné vyhovět hodnotám chromatických souřadnic.

2.   PRVNÍ ODBĚR VZORKŮ

Při prvním odběru vzorků se náhodně vyberou čtyři štítky pro zadní značení. První dva vzorky jsou označeny jako A, druhé dva vzorky jako B.

2.1   Shodnost není zpochybněna

2.1.1

Po provedení odběru vzorků, jak je zobrazeno na obrázku 1 této přílohy, není shodnost hromadně vyráběných štítků pro zadní značení zpochybněna, pokud jsou odchylky naměřených hodnot štítků pro zadní značení v nepříznivém směru následující:

2.1.1.1

Vzorek A

A1:

jeden štítek pro zadní značení vozidel

0 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel ne více než

20 procent

A2:

oba štítky pro zadní značení vozidel více než

0 procent

avšak ne více než

20 procent

přejít ke vzorku B

 

2.1.1.2

Vzorek B

B1:

oba štítky pro zadní značení vozidel

0 procent

2.2   Shodnost je zpochybněna

2.2.1

Po provedení odběru vzorků, jak je zobrazeno na obrázku 1 této přílohy, je shodnost hromadně vyráběných štítků pro zadní značení zpochybněna a výrobce je požádán, aby výrobu uvedl do souladu s požadavky (opravné řízení), pokud jsou odchylky naměřených hodnot štítků pro zadní značení následující:

2.2.1.1

Vzorek A

A3:

jeden štítek pro zadní značení vozidel ne více než

20 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

20 procent

avšak ne více než

30 procent

2.2.1.2

Vzorek B

B2:

v případě vzorku A2

 

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

0 procent

avšak ne více než

20 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel ne více než

20 procent

B3:

v případě vzorku A2

 

jeden štítek pro zadní značení vozidel

0 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

20 procent

avšak ne více než

30 procent

2.3   Schválení typu odebráno

Shodnost je zpochybněna a použije se bod 10, pokud jsou po provedení odběru vzorků podle obrázku 1 této přílohy odchylky naměřených hodnot štítků pro zadní značení následující:

2.3.1

Vzorek A

A4:

jeden štítek pro zadní značení vozidel ne více než

20 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

30 procent

A5:

oba štítky pro zadní značení vozidel více než

20 procent

2.3.2

Vzorek B

B4:

v případě vzorku A2

 

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

0 procent

avšak ne více než

20 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

20 procent

B5:

v případě vzorku A2

 

oba štítky pro zadní značení vozidel více než

20 procent

B6:

v případě vzorku A2

 

jeden štítek pro zadní značení vozidel

0 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

30 procent

3.   OPAKOVANÝ ODBĚR VZORKŮ

V případech A3, B2 a B3 je proveden opakovaný odběr vzorků. Třetí vzorek C dvou štítků pro zadní značení a čtvrtý vzorek D dvou štítků pro zadní značení, které jsou vybrány ze zásob štítků vyrobených po opravném řízení, je nutné odebrat do dvou měsíců od oznámení.

3.1   Shodnost není zpochybněna

3.1.1

Po provedení odběru vzorků, jak je zobrazeno na obrázku 1 této přílohy, není shodnost hromadně vyráběných štítků pro zadní značení zpochybněna, pokud jsou odchylky naměřených hodnot štítků pro zadní značení následující:

3.1.1.1

Vzorek C

C1:

jeden štítek pro zadní značení vozidel

0 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel ne více než

20 procent

C2:

oba štítky pro zadní značení vozidel více než

0 procent

avšak ne více než

20 procent

přejít ke vzorku D

 

3.1.1.2

Vzorek D

D1:

v případě vzorku C2

 

oba štítky pro zadní značení vozidel

0 procent

3.2   Shodnost je zpochybněna

3.2.1

Po provedení odběru vzorků, jak je zobrazeno na obrázku 1 této přílohy, je shodnost hromadně vyráběných štítků pro zadní značení zpochybněna a výrobce je požádán, aby výrobu uvedl do souladu s požadavky (opravné řízení), pokud jsou odchylky naměřených hodnot štítků pro zadní značení následující:

3.2.1.1

Vzorek D

D2:

v případě vzorku C2

 

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

0 procent

avšak ne více než

20 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel ne více než

20 procent

3.3   Schválení typu odebráno

Shodnost je zpochybněna a použije se bod 10, pokud jsou po provedení odběru vzorků podle obrázku 1 této přílohy odchylky naměřených hodnot štítků pro zadní značení následující:

3.3.1

Vzorek C

C3:

jeden štítek pro zadní značení vozidel ne více než

20 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

20 procent

C4:

oba štítky pro zadní značení vozidel více než

20 procent

3.3.2

Vzorek D

D3:

v případě vzorku C2

 

jeden štítek pro zadní značení vozidel 0 nebo více než

0 procent

jeden štítek pro zadní značení vozidel více než

20 procent

4.   ZKOUŠKY ODOLNOSTI

Exempláře jednoho štítku pro zadní značení vzorku A jsou po provedení odběru vzorků podle obrázku 1 této přílohy zkoušeny podle postupů popsaných v přílohách 8 a 9 tohoto předpisu.

Štítek pro zadní značení se považuje za přijatelný, pokud vyhoví zkouškám. Avšak pokud exempláře vzorku A zkouškám nevyhověly, podrobí se dva štítky pro zadní značení vzorku B stejnému postupu a oba zkoušce vyhoví.

Obrázek 1

Image


PŘÍLOHA 15

Pokyny pro montáž štítků pro zadní značení pomalých vozidel (kvůli konstrukci) a jejich přípojných vozidel

1.   Vládám se doporučuje, aby vyžadovaly umístění „štítků pro zadní značení pomalých vozidel a jejich přípojných vozidel“ na pomalých vozidlech, která kvůli své konstrukci nemohou jet rychlostí vyšší než 30 km/h, podle tohoto předpisu a specifických požadavků týkajících se jeho oblasti působnosti v souladu s pokyny uvedenými v této příloze.

2.   Oblast působnosti

Hlavním účelem těchto pokynů je stanovit požadavky na montáž, uspořádání, polohu a geometrickou viditelnost štítků pro zadní značení pomalých vozidel a jejich přípojných vozidel, která kvůli své konstrukci nemohou jet rychlostí vyšší než 30 km/h. Tím se zvýší jejich viditelnost a zjednoduší identifikace těchto vozidel.

3.   Počet

Nejméně jeden.

4.   Uspořádání

Štítek/štítky pro zadní značení jsou typově schválené a splňují požadavky tohoto předpisu.

Vrchol štítku pro zadní značení směřuje vzhůru.

Každá část štítku pro zadní značení leží v rozmezí do 5° od příčné vertikální roviny kolmé k podélné ose vozidla a směřuje dozadu.

5.   Poloha

Na šířku

:

Pokud se jedná pouze o jeden štítek pro zadní značení, musí být vzhledem k podélné střední rovině vozidla umístěn na opačné straně vozidla, než je směr dopravy v zemi registrace vozidla.

Na výšku

:

Nejméně 250 mm (dolní okraj) nad zemí, avšak ne více než 1 500 mm (horní okraj).

Na délku

:

Na konci vozidla.

6.   Geometrická viditelnost

Horizontální úhel

:

30° směrem dovnitř a směrem ven, zakrytí neoddělitelnými konstrukčními částmi vozidla je povoleno v rozsahu do 10 % povrchu štítku pro zadní značení.

Vertikální úhel

:

15° nad a pod horizontálou.

Orientace

:

směrem dozadu.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU