(EHK/OSN) č. 31Předpis č. 31 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování světlometů motorových vozidel typu „sealed-beam“ (SB) vyzařujících evropské asymetrické potkávací světlo nebo dálkové světlo nebo obojí

Publikováno:	Úř. věst. L 185, 17.7.2010, s. 15-55	Druh předpisu:	Akty přijaté institucemi zřízenými mezinárodní dohodou
Přijato:	15. října 2008	Autor předpisu:
Platnost od:	17. července 2010	Nabývá účinnosti:
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis č. 31 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování světlometů motorových vozidel typu „sealed-beam“ (SB) vyzařujících evropské asymetrické potkávací světlo nebo dálkové světlo nebo obojí

Revize 2

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

doplněk 7 k sérii změn 02 – datum vstupu v platnost: 15. října 2008

OBSAH

PŘEDPIS

1.	Oblast působnosti

Definice

3.	Žádost o schválení typu

Značení

5.	Schválení typu

6.	Všeobecné požadavky

7.	Jmenovité a zkušební hodnoty

Osvětlení

Barva

10.	Posouzení míry nepohodlí (oslněním)

11.	Shodnost výroby

12.	Postihy za neshodnost výroby

13.	Změna a rozšíření schválení typu halogenového „sealed-beam“ světlometu (HSB jednotka)

14.	Definitivní ukončení výroby

15.	Přechodná ustanovení

16.	Názvy a adresy technických zkušebenodpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů

PŘÍLOHY

Příloha 1 –

Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí nebo odnětí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu halogenového „sealed-beam“ světlometu (HSB jednotka) podle předpisu č. 31

Příloha 2 –

Příklady uspořádání značek schválení typu

Příloha 3 –

Elektrické připojení HSB jednotek

Příloha 4 –

Měřicí stěny

Příloha 5 –

Minimální požadavky na kontrolní postupy shodnosti výroby

Příloha 6 –

Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů v provozu

Příloha 7 –

Požadavky na svítilny s rozptylovými skly z plastu – zkoušení rozptylového skla nebo vzorků materiálu a úplných svítilen

Příloha 8 –

Minimální požadavky na výběr vzorků inspektorem

1. OBLAST PŮSOBNOSTI (1)

Tento předpis se vztahuje na světlomety vozidel kategorií M, N a T (2).

2. DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

2.1

„Halogenovým světlometem typu sealed-beam“ (dále jen „HSB jednotka“) se rozumí světlomet, jehož součásti – odražeč ze skla, kovu nebo jiného materiálu, optický systém a jeden nebo více halogenových zdrojů světla – vytvářejí nedílný celek, jsou neoddělitelné a nemohou být rozmontovány, aniž by přitom nedošlo ke znehodnocení celku. Jde o jednotky:

2.1.1

„kategorie 1“, jestliže vyzařují pouze dálkové světlo;

2.1.2

„kategorie 21“, jestliže vyzařují pouze potkávací světlo;

2.1.3

„kategorie 22“, jestliže podle volby uživatele vyzařují buď dálkové, nebo potkávací světlo.

2.2	„Rozptylovým sklem“ se rozumí vnější část světlometu (jednotky), která propouští světlo svítící plochou.

2.3	„Nátěrem“ se rozumí jakýkoliv výrobek nebo výrobky, nanesený/nanesené v jedné nebo více vrstvách na vnější povrch rozptylového skla.

2.4

„HSB jednotkami různých typů“ se rozumí jednotky, které se liší v takových podstatných hlediscích, jako jsou:

2.4.1

obchodní název nebo značka;

2.4.2

vlastnosti optického systému;

2.4.3

začlenění nebo vyloučení součástí schopných změnit optické účinky odrazem, lomem, absorpcí a/nebo deformací v provozu. Začlenění nebo vyloučení filtrů určených pouze ke změně barvy světla a nikoli ke změně rozložení světla však nepředstavuje změnu typu;

2.4.4

jmenovité napětí;

2.4.5

tvar vlákna nebo vláken;

2.4.6

druh vyzařovaného světla (potkávací světlo, dálkové světlo nebo obojí);

2.4.7

materiály, z nichž je zhotoveno rozptylové sklo a případný nátěr.

2.5	„Barvou světla vyzařovaného zařízením“: V tomto předpise se požijí definice barvy vyzařovaného světla uvedené v předpise č. 48 a jeho sériích změn platných v době podání žádosti o schválení typu.

3. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ TYPU

3.1

Žádost o schválení typu podává vlastník obchodního názvu nebo značky nebo jeho řádně pověřený zástupce. V žádosti musí být uvedeno:

3.1.1

zda je HSB jednotka určena k vyzařování jak světla potkávacího, tak světla dálkového, nebo pouze jednoho z těchto světel;

3.1.2

zda je jednotka HSB určená k vyzařování potkávacího světla konstruována jak pro pravostranný, tak pro levostranný provoz, nebo jen pro pravostranný, nebo jen pro levostranný provoz.

3.2

Ke každé žádosti je třeba přiložit:

3.2.1

výkresy v trojím vyhotovení, které jsou dostatečně podrobné k tomu, aby umožňovaly identifikaci typu a které znázorňují HSB jednotku v nárysu (s případnými detaily drážkování rozptylového skla) a v příčném řezu; v měřítku 2:1, v nárysu a bokorysu, musí být ve výkresech také vyznačeny vlákno/vlákna a pouzdro/pouzdra; ve výkresech musí být ve vztahu ke kružnici značky schválení typu vyznačeno místo vyhrazené pro číslo schválení typu a pro doplňkové symboly;

3.2.2

stručný technický popis;

3.2.3

tyto vzorky:

3.2.3.1

u žádosti o schválení HSB jednotky vyzařující bezbarvé světlo: pět vzorků;

3.2.3.2

u žádosti o schválení HSB jednotky vyzařující barevné světlo: dva vzorky s barevným světlem a pět vzorků s bezbarvým světlem stejného typu, které se liší od předkládaného typu pouze tím, že jejich rozptylové sklo nebo filtr jsou bezbarvé;

3.2.3.3

u žádosti o schválení HSB jednotek vyzařujících barevné světlo, které se liší od bezbarvých jednotek pouze barvou vyzařovaného světla a které splňují požadavky bodů 6, 7 a 8 níže, lze předložit pouze jeden vzorek jednotky vyzařující barevné světlo, který se podrobí zkoušce popsané v bodě 9 níže.

3.2.4

Pokud jde o zkoušky plastů, ze kterých jsou vyrobena rozptylová skla:

3.2.4.1

třináct rozptylových skel:

3.2.4.1.1

šest z nich je možno nahradit šesti vzorky materiálu o rozměrech alespoň 60 × 80 mm, které mají plochý nebo vypouklý vnější povrch, v jehož středu se nachází v podstatě rovinná plocha (poloměr zakřivení nesmí být menší než 300 mm) o rozměrech alespoň 15 × 15 mm,

3.2.4.1.2

každé z těchto rozptylových skel nebo vzorků materiálu musí být vyrobeno postupem, který bude použit v sériové výrobě;

3.2.4.2

odražeč, ke kterému mohou být rozptylová skla upevněna podle pokynů výrobce.

3.3	K materiálům, z nichž jsou vyrobena rozptylová skla a případným nátěrům, pokud již byly zkoušeny, by měl být přiložen zkušební protokol o jejich vlastnostech.

3.4	Příslušný orgán ověří před udělením schválení typu existenci vyhovujících opatření pro zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

4. ZNAČENÍ (3)

4.1	HSB jednotky předložené ke schválení typu musí být označeny obchodním názvem nebo značkou žadatele.

4.2	HSB jednotky musí mít na rozptylovém skle plochu dostatečných rozměrů pro značku schválení typu a doplňkové symboly, které jsou předepsány v bodě 5 níže; tato plocha musí být vyznačena na výkresech zmíněných v bodě 3.2.1 výše.

4.3	Dále na nich musí být vyznačeno jmenovité napětí a jmenovitý příkon vlákna dálkového světla a jmenovitý příkon vlákna potkávacího světla, pokud je jím jednotka vybavena. Tyto údaje se uvádějí na rozptylovém skle nebo na tělese jednotky.

5. SCHVÁLENÍ TYPU

5.1 Obecně

5.1.1

Pokud všechny vzorky typu HSB jednotky předložené podle bodu 3 výše splňují ustanovení tohoto předpisu, schválení se udělí.

5.1.2

Pokud skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny splňují požadavky několika předpisů, a pokud každá z nich splňuje požadavky, jež se na ni vztahují, je možné použít jedinou mezinárodní značku schválení typu.

5.1.3

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 02) udávají sérii změn, která zahrnuje poslední zásadní technické změny tohoto předpisu v době vydání schválení. Táž smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu HSB jednotky, na který se vztahuje tento předpis, kromě případu, kdy je schválení rozšířeno na zařízení, které se liší pouze barvou vyzařovaného světla.

5.1.4

Oznámení o udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí nebo odnětí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu optické jednotky podle tohoto předpisu se smluvním stranám dohody z roku 1958, které tento předpis uplatňují, zasílá na formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

5.1.5

Kromě značení podle bodu 4.1 musí být každý světlomet odpovídající typu HSB jednotky schválené podle tohoto předpisu na místě uvedeném v bodě 4.2 výše opatřen značkou schválení typu níže popsanou v bodech 5.2 a 5.3.

5.2 Skladba značky schválení typu

Značka schválení typu sestává z:

5.2.1

mezinárodní značky schválení typu skládající se z:

5.2.1.1

písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (4);

5.2.1.2

čísla schválení typu, předepsaného výše v bodě 5.1.3;

5.2.2

následujícího doplňkového symbolu (nebo symbolů):

5.2.2.1

u HSB optických jednotek, které splňují pouze požadavky pro levostranný provoz, se vyznačí vodorovná šipka směřující vpravo při pohledu na HSB optickou jednotku, tj. k té straně vozovky, na které je provoz;

5.2.2.2

u HSB optických jednotek, které splňují požadavky tohoto předpisu pouze pro potkávací světlo, se vyznačí písmena „HSC“;

5.2.2.3

u HSB optických jednotek, které splňují požadavky tohoto předpisu pouze pro dálkové světlo, se vyznačí písmena „HSR“;

5.2.2.4

u HSB optických jednotek, které splňují požadavky tohoto předpisu pro potkávací i dálkové světlo, se vyznačí písmena „HSCR“;

5.2.2.5

u HSB optických jednotek, které splňují požadavky tohoto předpisu pro dálkové světlo, se pak poblíž písmene „E“ v kružnici vyznačí ještě maximální svítivost, vyjádřená referenční značkou definovanou dále v bodě 8.3.2.1.2;

5.2.2.6

pokud mají HSB jednotky rozptylové sklo z plastu, pak se vedle symbolů podle bodů 5.2.2.3 až 5.2.2.5 výše uvedou ještě písmena „PL“;

5.2.2.7

dvě číslice čísla schválení (v současnosti 02), které udávají sérii změn zahrnující poslední významné technické změny nařízení v době, kdy se schválení vydává, a případně požadovaná šipka, mohou být vyznačeny poblíž výše uvedených doplňkových symbolů.

5.2.2.8

V každém případě musí být na schvalovacím formuláři a na formuláři pro oznámení zasílaných státům, které jsou smluvními stranami dohody a uplatňují tento předpis, stanoven příslušný pracovní režim pro zkoušení podle bodu 1.1.1.1 přílohy 6 a přípustné/á napětí podle bodu 1.1.1.2 přílohy 6.

V příslušných případech musí být zařízení označeno takto:

u jednotek, které splňují požadavky tohoto předpisu a které jsou konstruovány tak, že vlákno potkávacího světla nesmí svítit současně s vláknem pro kteroukoliv jinou světelnou funkci, s níž je sloučeno:

lomítkem (/), které je na značce schválení typu umístěno za symbolem pro potkávací světlomet.

5.2.2.9

Značky a symboly uvedené v bodech 5.2.1 a 5.2.2 výše musí být jasně čitelné a nesmazatelné i tehdy, je-li optická jednotka namontována na vozidle.

5.3 Uspořádání značky schválení typu

5.3.1 Samostatné svítilny

Příklady uspořádání značek schválení typu s výše popsanými doplňkovými symboly jsou uvedeny na obrázcích 1 až 7 v příloze 2 tohoto předpisu.

5.3.2 Skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny

5.3.2.1

Jestliže skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny splňují požadavky několika předpisů, může se na ně připevnit jediná mezinárodní značka schválení typu, která je tvořena písmenem „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení typu udělila, a číslo schválení typu. Tato značka schválení typu může být umístěna kdekoliv na skupinových, sdružených nebo sloučených svítilnách za předpokladu, že:

5.3.2.1.1

je viditelná po jejich montáži;

5.3.2.1.2

žádná z částí skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen, která přenáší světlo, nemůže být odmontována, aniž by se současně neodstranila značka schválení typu.

5.3.2.2

Identifikační symbol každé svítilny, příslušný každému předpisu, podle kterého byla schválení typu udělena, společně s označením odpovídajících sérií změn zahrnujících poslední významné technické změny předpisu v době vydání schválení typu, a případně požadovaná šipka, musí být vyznačeny:

5.3.2.2.1

buď na příslušném povrchu vyzařujícím světlo,

5.3.2.2.2

nebo ve skupině tak, aby každá ze skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen mohla být jasně rozpoznána (viz čtyři možné příklady v příloze 2).

5.3.2.3

Rozměr částí jednotlivé značky schválení typu nesmí být menší než minimální rozměr požadovaný pro nejmenší z jednotlivých značek podle předpisu, na jehož základě bylo schválení typu uděleno.

5.3.2.4

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Táž smluvní strana nesmí totéž číslo přidělit jinému typu skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen, kterých se týká tento předpis.

5.3.2.5

Příklady uspořádání značek schválení pro skupinové, sdružené nebo sloučené svítilny, včetně všech výše popsaných doplňkových symbolů, jsou uvedeny na obrázku 8 v příloze 2 tohoto předpisu.

5.3.3 Svítilny, které mohou být sloučené s jinými svítilnami a jejichž rozptylové sklo je používáno u jiných typů svítilen:

platí ustanovení uvedená v bodě 5.3.2 výše.

5.3.3.1

Je-li kromě toho použito totéž rozptylové sklo, může být opatřeno různými značkami schválení jednotlivých typů světlometů nebo soustav svítilen za předpokladu, že těleso HSB jednotky má také plochu podle bodu 4.2 výše, a to i tehdy, když jej nelze od rozptylového skla oddělit, a je opatřeno značkou schválení pro platné funkce.

Pokud různé typy HSB jednotek mají totéž hlavní těleso, může být toto těleso opatřeno různými značkami schválení typu.

5.3.3.2

Příklady uspořádání značek schválení pro výše zmíněný případ jsou uvedeny na obrázku 9 v příloze 2 tohoto předpisu.

6. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

6.1	Všechny vzorky musí vyhovovat požadavkům stanoveným v tomto bodě a níže v bodech 7 a 8, a pokud je to nutné, také požadavkům v bodě 9.

6.2

HSB jednotky musí být konstruovány a vyráběny tak, aby za normálních podmínek užívání a navzdory otřesům, jimž jsou vystaveny, byla zajištěna jejich uspokojivá funkce a aby si zachovaly vlastnosti předepsané tímto předpisem.

6.2.1

HSB optické jednotky musí být vybaveny zařízením, kterým se dají na vozidle seřídit tak, aby splňovaly příslušné předpisy. Toto zařízení není třeba montovat na ty části HSB optické jednotky, které jsou používány u vozidel, u nichž může k seřízení světlometu dojít jiným způsobem.

Jestliže jsou HSB optická jednotka vyzařující dálkové světlo a HSB optická jednotka vyzařující potkávací světlo sdruženy jako vyměnitelné součásti složeného celku, seřizovací zařízení musí umožňovat řádné individuální nastavení každé HSB jednotky.

6.2.2

Tento pokyn se však nevztahuje na sestavy světlometů, jejichž odražeče jsou nedělitelné. Pro tento typ sestav platí požadavky uvedené v bodě 8.3 tohoto předpisu. Jestliže je k vytvoření dálkového světla užito více než jednoho světelného zdroje, musí být ke stanovení maximální hodnoty osvětlení (EM) použity jeho kombinované funkce.

6.3	Svorky musí být v elektrickém kontaktu pouze s příslušným vláknem nebo vlákny, musí být robustní a pevně uchycené k HSB jednotce.

6.4	HSB jednotky musí mít elektrická zapojení podle jednoho ze vzorů v příloze 3 tohoto předpisu. Také jejich rozměry musí odpovídat hodnotám stanoveným ve zmíněné příloze.

6.5	Doplňkové zkoušky se provedou podle požadavků v příloze 6, aby bylo zajištěno, že nedojde k nadměrné změně fotometrických vlastností.

6.6	Jestliže je rozptylové sklo HSB jednotky z plastu, provedou se zkoušky podle požadavků přílohy 7.

7. JMENOVITÉ A ZKUŠEBNÍ HODNOTY

7.1	Jmenovité napětí je 12 V (5).

7.2	Příkon vlákna dálkového světla nesmí při zkušebním napětí 13,2 V přesáhnout 75 W, příkon vlákna potkávacího světla nesmí přesáhnout 68 V.

8. OSVĚTLENÍ (6)

8.1 Všeobecné požadavky

8.1.1

HSB jednotky musí být vyrobeny tak, aby potkávací světlo poskytovalo patřičné osvětlení a neoslňovalo a aby dálkové světlo vytvářelo dobré osvětlení.

8.1.2

Osvětlení, které poskytuje HSB jednotka, se ověří na svislé stěně umístěné ve vzdálenosti 25 m před jednotkou (viz příloha 4 tohoto předpisu) (7).

8.1.3

Hodnoty osvětlení měřicí stěny, které jsou uvedeny dále v bodech 8.2.5 a 8.3, se měří pomocí fotosnímače, jehož účinná plocha se musí nacházet uvnitř čtverce o hraně 65 mm.

8.2 Požadavky na potkávací světlo

8.2.1

Potkávací světlo musí vytvářet dostatečně ostré rozhraní, které umožní dosáhnout uspokojivého nastavení. Na opačné straně směru dopravního provozu, pro který je jednotka určena, musí rozhraní tvořit vodorovnou přímku. Na druhé straně nesmí přesahovat lomenou čáru HV H1 H4 tvořenou přímkou HV H1 svírající úhel 45° s vodorovnou rovinou a přímkou H1 H4 ležící 25 cm nad přímkou hh, nebo přes přímku HV H3 skloněnou pod úhlem 15° nad vodorovnou rovinou (viz příloha 4 tohoto předpisu). Rozhraní překračující jak přímku HV H2, tak a přímku H2 H4 a vznikající z kombinace dvou výše zmíněných možností je v každém případě nepřípustné.

8.2.2

HSB jednotka musí být zaměřena tak, že:

8.2.2.1

rozhraní u HSB jednotky konstruované tak, aby vyhovovala požadavkům pravostranného provozu, je vodorovné v levé polovině stěny (8) a u HSB jednotky konstruované tak, aby vyhovovala požadavkům levostranného provozu, je vodorovné v pravé polovině měřicí stěny;

8.2.2.2

tato vodorovná část rozhraní je na stěně umístěna 25 cm pod přímkou hh (viz příloha 4 tohoto předpisu);

8.2.2.3

zalomení rozhraní je na přímce vv (9).

8.2.3

Takto seřízená HSB jednotka, žádá-li se pouze o schválení potkávacího světla, musí splňovat pouze požadavky uvedené dále v bodech 8.2.5 a 8.2.6 (10); je-li určena pro vyzařovaní jak potkávacího, tak dálkového světla, musí splňovat požadavky uvedené v bodech 8.2.5, 8.2.6 a 8.3.

8.2.4

V případě, že takto seřízená HSB jednotka nesplňuje požadavky stanovené v bodech 8.2.5, 6.2.6 a 8.3, může být její seřízení změněno za předpokladu, že se osa světla podélně nevychýlí o více než 1° (= 44 cm) doprava nebo doleva (11). Ke snazšímu seřízení pomocí rozhraní je možno světlomet částečně zakrýt, aby bylo rozhraní ostřejší.

8.2.5

Osvětlení stěny potkávacím světlem musí splňovat požadavky uvedené v následující tabulce:

BOD NA MĚŘICÍ STĚNĚ		POŽADOVANÉ OSVĚTLENÍ (lx)
HSB JEDNOTKY PRO PRAVOSTRANNÝ PROVOZ	HSB JEDNOTKY PRO LEVOSTRANNÝ PROVOZ	POŽADOVANÉ OSVĚTLENÍ (lx)
B 50 L	B 50 L	≤ 0,4
75 L	75 L	≥ 12
75 L	75 R	≤ 12
50 L	50 R	≥ 12
50 R	50 L	≤ 15
50 V	20 V	≥ 6
25 L	25 R	≥ 2
25 R	25 L	≥ 2
		≤ 0,7
		≥ 3
Kterýkoliv bod v pásmu III Kterýkoliv bod v pásmu IV Kterýkoliv bod v pásmu I		≤ 2 × (E50 R nebo E50 L) (12)

8.2.6

V žádném z pásem I, II, III a IV nesmí docházet k bočnímu kolísání, které by mělo negativní dopad na viditelnost.

8.3 Požadavky na dálkové světlo

8.3.1

U HSB jednotky konstruované k vyzařování jak dálkového, tak potkávacího světla se osvětlení stěny dálkovým světlem měří při stejném seřízení HSB jednotky jako při měření podle bodů 8.2.5 a 8.2.6; vyzařuje-li HSB jednotka pouze dálkové světlo, nastaví se tak, aby plocha největšího osvětlení byla soustředěna na průsečík HV přímek hh a vv; taková HSB jednotka musí splňovat pouze požadavky uvedené v bodě 8.3.

8.3.2

Osvětlení stěny dálkovým světlem musí splňovat následující požadavky:

8.3.2.1

průsečík HV přímek hh a vv musí ležet uvnitř izoluxy odpovídající 80 % maximálního osvětlení. Tato maximální hodnota osvětlení (EM) nesmí být menší než 48 lx a nesmí překročit 240 lx; kromě toho u kombinované potkávací a dálkové HSB jednotky nesmí být toto maximum větší než šestnáctinásobek osvětlení naměřeného u potkávacího světla v bodě 75 R (nebo 75 L).

8.3.2.1.1

Maximální svítivost (IM) dálkového světla, vyjádřená v tisících kandel, se vypočítá podle vzorce:

IM = 0,625 EM

8.3.2.1.2

Referenční značka (I'M) této maximální svítivosti, která je zmíněna v bodě 5.2.2.5, se získá jako poměr: IM = IM/3= 0, 208 EM.

Tato hodnota se zaokrouhlí na hodnotu nejbližší číslu 7,5 – 10 – 12,5 – 17,5 – 20 – 25 – 27,5 – 30 – 37,5 – 40 – 45 – 50.

8.3.2.2

Vodorovně vlevo a vpravo od výchozího bodu HV nesmí být osvětlení menší než 24 lx až do vzdálenosti 1,125 m a nesmí být menší než 6 lx až do vzdálenosti 2,25 m.

9. BARVA

9.1	HSB jednotky musí vyzařovat bílé světlo.

10. POSOUZENÍ MÍRY NEPOHODLÍ (OSLNĚNÍM)

Musí být posouzena míra nepohodlí (oslněním), kterou způsobuje potkávací světlo HSB jednotky (13).

11. SHODNOST VÝROBY

11.1	Světlomety schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny tak, aby splňovaly požadavky stanovené v bodě 8 a 9 a byly tak shodné se schváleným typem světlometu.

11.2	Pro ověření, že požadavky bodu 11.1 jsou splněny, musí být prováděny vhodné kontroly výroby.

11.3

Držitel schválení typu musí zvláště:

11.3.1

zajistit existenci postupů pro účinnou kontrolu jakosti výrobků;

11.3.2

mít přístup ke kontrolnímu vybavení, které je nezbytné pro ověřování shodnosti každého schváleného typu;

11.3.3

zajistit, aby byly zaznamenávány údaje o výsledcích zkoušek a aby příslušné doklady byly dostupné po dobu stanovenou orgánem státní správy;

11.3.4

analyzovat výsledky každého druhu zkoušky, aby se ověřila a zajistila stabilita vlastností výrobku v přípustných tolerancích průmyslové výroby;

11.3.5

zajistit, aby pro každý typ výrobku byly prováděny alespoň zkoušky uvedené v příloze 5 tohoto předpisu;

11.3.6

zajistit, aby jakýkoliv výběr vzorků, při kterém se zjistí neshodnost s daným druhem zkoušky, vedl k novému výběru vzorků a další zkoušce. K obnovení shodnosti příslušné výroby musí být učiněny veškeré nezbytné kroky.

11.4

Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit metody kontroly shodnosti využívané na každé výrobní jednotce.

11.4.1

Inspektorovi musí být při každé jeho návštěvě předloženy k inspekci zkušební knihy a záznamy průzkumu výroby.

11.4.2

Inspektor může nahodile vybírat vzorky, které se odzkouší v laboratoři výrobce. Minimální počet vzorků se stanoví podle výsledků vlastních zkoušek výrobce.

11.4.3

Pokud se úroveň jakosti jeví jako neuspokojivá nebo pokud se zdá potřebné ověřit platnost zkoušek prováděných podle bodu 11.4.2 výše, inspektor v souladu s kritérii v příloze 8 vybere vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež provedla zkoušky pro schválení typu.

11.4.4

Příslušný orgán je oprávněn provádět jakékoli zkoušky předepsané tímto předpisem. Zkoušky jsou v souladu s kritérii v příloze 8 prováděny na náhodně vybraných vzorcích, aniž by se narušily dodavatelské dohody výrobce.

11.4.5

Příslušný orgán musí usilovat o to, aby inspekce proběhla každé dva roky. Toto opatření je však v pravomoci příslušného orgánu a záleží na jeho důvěře v účinnost opatření, která mají zajistit účinnou kontrolu shodnosti výroby. V případě, že jsou zjištěny negativní výsledky, musí příslušný orgán zajistit, aby byly co nejrychleji učiněny veškeré nezbytné kroky k obnovení shodnosti výroby.

11.5	Světlomety se zjevnými vadami se neberou v úvahu.

11.6	Referenční značka se nebere v úvahu.

12. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

12.1	Pokud nejsou výše uvedené požadavky splněny nebo pokud HSB jednotka opatřená značkou schválení neodpovídá schválenému typu, může být schválení udělené podle tohoto předpisu odňato.

12.2	Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany dohody, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím formuláře oznámení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

13. ZMĚNA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU HALOGENOVÉHO „SEALED-BEAM“ SVĚTLOMETU (HSB JEDNOTKA)

13.1

Každá změna typu HSB jednotky se musí oznámit správnímu orgánu, který udělil schválení typu dotyčné HSB jednotky. Tento orgán může:

13.1.1

buď usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že HSB jednotka nadále splňuje požadavky, nebo

13.1.2

požadovat od technické zkušebny odpovědné za provedení zkoušek nový zkušební protokol.

13.2	Potvrzení nebo zamítnutí schválení s uvedením úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 5.1.4 výše.

13.3.

Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení typu, musí každému takovému rozšíření přidělit pořadové číslo a musí o tom prostřednictvím formuláře oznámení podle přílohy 1 tohoto předpisu informovat ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis.

14. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Jestliže držitel schválení zcela přestane vyrábět typ HSB jednotky schválené podle tohoto nařízení, uvědomí o této skutečnosti orgán, který schválení udělil. Jakmile tento orgán obdrží příslušné oznámení, informuje ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře oznámení podle přílohy 1 tohoto předpisu.

15. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

15.1	Od data vstupu série změn 02 tohoto předpisu v platnost nesmí žádná ze smluvních stran, která jej uplatňuje, odmítnout udělení schválení typu podle tohoto předpisu ve znění série změn 02.

15.2	Po uplynutí 24 měsíců od data vstupu v platnost, jak je uvedeno výše v bodě 15.1,musí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, udělit schválení typu pouze tehdy, pokud typ HSB jednotky odpovídá požadavkům tohoto předpisu ve znění série změn 02.

15.3

Schválení typu udělená podle tohoto předpisu před datem zmíněným výše v bodě 15.2 zůstávají v platnosti. Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, však mohou zakázat montáž HSB jednotek, které neodpovídají požadavkům tohoto předpisu ve znění série změn 02:

15.3.1

na vozidla, kterým je uděleno schválení typu nebo jednotlivé schválení později než po 24 měsících od data vstupu v platnost, zmiňovaného výše v bodě 15.1,

15.3.2

na vozidla, uváděná do provozu později než po pěti letech od data vstupu série změn v platnost (viz bod 15.1).

16. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní stany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, oznámí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů, které udělují schválení a jimž mají být zasílána oznámení o udělení, rozšíření, odmítnutí nebo odnětí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu vystavená v jiných státech.

(1) Žádné ustanovení tohoto předpisu nebrání kterékoliv smluvní straně dohody, která jej uplatňuje, aby zakázala kombinaci HSB světlometu vybaveného rozptylovým sklem z plastu a schváleného podle tohoto předpisu se zařízením mechanického čistění (se stěrači).

(2) Podle definice v příloze 7 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2, naposledy pozměněný dokumentem Amend.4).

(3) V případě jednotek konstruovaných tak, aby vyhovovaly požadavkům na dopravní provoz probíhající pouze po jedné straně vozovky (buď vpravo, nebo vlevo), se dále doporučuje, aby se na rozptylovém skle nesmazatelně vyznačila plocha, která může být z důvodů pohodlí účastníků silničního provozu zakryta v zemi, kde dopravní provoz probíhá po opačné straně vozovky, než pro který byla jednotka konstruována. Toto značení však není nutné v případě, že je tato plocha zřetelně znatelná z konstrukce.

(4) 1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení typu udělují členské státy a užívají své příslušné symboly EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jižní Afriku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii, 53 pro Thajsko, 54 a 55 (neobsazeno), 56 pro Černou Horu, 57 (neobsazeno) a 58 pro Tunisko. Dalším zemím se přidělí po sobě následující čísla chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(5) Požadavky na HSB jednotky o jmenovitém napětí 24 V jsou nyní zvažovány.

(6) Všechna fotometrická měření se provedou při jmenovitém napětí uvedeném v bodě 7.1.

(7) Pokud se u HSB jednotky konstruované tak, aby vyhovovala požadavkům tohoto předpisu pouze pro potkávací světlo, odklání ohnisková osa významným způsobem od obecného směru světelného svazku, provede se seřízení do stran způsobem, který co nejlépe splňuje požadavky na osvětlení v bodech 75 R a 50 R pro pravostranný provoz a 75 L a 50 L pro levostranný provoz.

(8) Měřicí stěna by měla být dostatečně široká, aby umožnila přezkoušení rozhraní v rozsahu nejméně 5° na každou stranu od přímky vv.

(9) Pokud nemá světlo rozhraní se zřetelným zalomením, provede se seřízení do stran tak, aby co nejlépe vyhovovalo požadavkům na osvětlení v bodech 75 R a 50 R pro pravostranný provoz a v bodech 75 L a 50 L pro levostranný provoz.

(10) Jednotka HSB konstruovaná k vyzařování potkávacího světla může zahrnovat dálkové světlo, na které se nevztahují tyto požadavky.

(11) Mez pro nové seřízení o 1° vpravo nebo vlevo je slučitelná s dalším svislým seřízením nahoru nebo dolů. Svislé seřízení je omezeno pouze požadavky bodu 8.3. Vodorovná část rozhraní by však neměla přesahovat přímku hh (ustanovení bodu 8.3 nejsou použitelná pro HSB jednotky, které mají splňovat požadavky tohoto předpisu pouze pro potkávací světlo).

(12) E50R a E50L jsou skutečně naměřená osvětlení.

(13) Tento požadavek bude předmětem doporučení pro správní orgány.

PŘÍLOHA 1

OZNÁMENÍ

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

PŘÍLOHA 2

PŘÍKLADY USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU

Obrázek 1

Výše uvedená značka schválení typu, kterou je opatřena HSB optická jednotka, označuje jednotku schválenou v Nizozemsku (E4) pod číslem schválení 2439, která splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02 jak pro potkávací světlo, tak i pro dálkové světlo a která je konstruována pouze pro pravostranný provoz.

Číslo 30 udává, že maximální svítivost dálkového světla je v rozsahu od 86 250 cd do 101 250 cd.

Poznámka: Číslo schválení typu a doplňkové symboly musí být umístěny v blízkosti kružnice, a to buď nad nebo pod písmenem „E“ či vpravo nebo vlevo od tohoto písmene. Číslice čísla schválení typu musí být na stejné straně jako písmeno „E“ a musí být stejně orientované. Aby se předešlo jakékoliv záměně s jinými symboly, neměly by se v čísle schválení typu používat římské číslice.

Obrázek 2

Výše uvedená značka schválení typu, kterou je opatřena HSB optická jednotka, označuje jednotku, která splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02 jak pro potkávací světlo, tak i pro dálkové světlo a která je konstruována pouze pro levostranný provoz.

Obrázek 3 a

Výše uvedená značka schválení typu, kterou je opatřena HSB optická jednotka, označuje jednotku, která splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02 pouze pro potkávací světlo a která je konstruována pouze pro pravostranný provoz.

Obrázek 3 b

Obrázek 4	Obrázek 5
Výše uvedené značky schválení typu, kterými jsou opatřeny HSB optické jednotky s rozptylovým sklem z plastu, označuje jednotky, které splňují požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02:
výlučně pro potkávací světlo a které jsou konstruovány pouze pro levostranný provoz.	výlučně pro dálkové světlo.
	Číslo 30 udává, že maximální svítivost dálkového světla je v rozsahu od 82 500 cd do 101 250 cd.
Obrázek 6	Obrázek 7
Označení HSB jednotky, která splňuje požadavky předpisu č. 31
jak pro potkávací světlo, tak pro dálkové světlo a která je konstruována pouze pro pravostranný provoz.	výlučně potkávací světlo a která je konstruována pouze pro pravostranný provoz.
Vlákno potkávacího světla nesmí být rozsvíceno současně s vláknem dálkového světla a/nebo jiné sloučené svítilny.

Obrázek 8

Zjednodušené značení skupinových, sdružených nebo sloučených svítilen

(Svislé a vodorovné čáry vyznačují tvar zařízení pro světelnou signalizaci. Nejsou součástí značky schválení typu.)

VZOR A

VZOR B

VZOR C

VZOR D

Poznámka: Výše uvedené čtyři příklady odpovídají světelnému zařízení opatřenému značkou schválení typu, která se týká:

přední obrysové svítilny schválené v souladu se sérií změn 01 předpisu č. 7;

HSB optické jednotky s potkávacím světlem konstruované pro pravostranný i levostranný provoz a dálkovým světlem s maximální svítivostí mezi 86 250 a 101 250 cd (jak udává číslice 30), schválené v souladu se sérií změn 02 předpisu č. 31, která zahrnuje rozptylové sklo z plastu;

předního mlhového světlometu schváleného podle série změn 02 předpisu č. 19 a obsahujícího rozptylové sklo z plastu;

přední směrové svítilny kategorie 1a schválené podle série změn 02 předpisu č. 6.

Obrázek 9

Svítilna sloučená s HSB jednotkou

Příklad 1

Výše uvedený příklad odpovídá značení rozptylového skla z plastu určeného pro různé typy HSB jednotek, a to konkrétně buď pro:

buď	:	HSB jednotku s potkávacím světlem pro pravostranný i levostranný provoz a dálkovým světlem, schválenou v Německu (E1) v souladu požadavky předpisu č. 5 ve znění série změn 02, která je sloučena s přední obrysovou svítilnu schválenou podle série změn 01 předpisu č. 7;
nebo	:	HSB jednotku s potkávacím světlem pro pravostranný i levostranný provoz a dálkovým světlem s maximální svítivostí mezi 86 250 a 101 250 cd, schválenou v Německu a podle požadavků Německa (E1) v souladu s požadavky předpisu č. 31 ve znění série změn 02, která je sloučena se stejnou obrysovou svítilnou jako výše;
nebo také pro	:	kteroukoli výše uvedenou HSB jednotku schválenou jako samostatná svítilna.

Těleso optické jednotky musí být označeno pouze platným číslem schválení typu, například:

Příklad 2

Výše uvedený příklad odpovídá značení rozptylového skla užitého v soustavě dvou HSB optických jednotek schválených v Nizozemsku (E4), která zahrnuje světlomet vyzařující potkávací světlo konstruovaný pro oba dopravní systémy a dálkové světlo, které splňuje požadavky předpisu č. 1, a světlomet vyzařující dálkové světlo podle požadavků předpisu č. 31.

PŘÍLOHA 3

ELEKTRICKÉ PŘIPOJENÍ HSB JEDNOTEK

Obrázek 1

Kategorie 1 (pouze dálkové světlo)

Obrázek 2

Kategorie 21 (pouze potkávací světlo)

Obrázek 3

Kategorie 22 (potkávací a dálkové světlo)

PŘÍLOHA 4

MĚŘICÍ STĚNA

A.	HSB jednotka pro pravostranný provoz

B.	HSB jednotka pro levostranný provoz

PŘÍLOHA 5

Minimální požadavky na kontrolní postupy shodnosti výroby

1. OBECNĚ

1.1	Požadavky na shodnost výroby se z mechanického a geometrického hlediska považují za splněné, pokud rozdíly nepřekračují nevyhnutelné výrobní odchylky v rozsahu požadavků tohoto předpisu.

1.2

Pokud jde o fotometrické vlastnosti, není shodnost sériově vyráběných světlometů zpochybněna tehdy, jestliže se při zkoušení fotometrických vlastností náhodně vybraného světlometu:

1.2.1

žádná měřená hodnota neodchyluje nepříznivě o více než 20 % od hodnot předepsaných tímto předpisem. Pro hodnoty B 50 L (nebo R) a pásmo III mohou mít maximální nepříznivé odchylky tyto hodnoty:

B 50 L (nebo R)	0,2	lx odpovídá 20 %
B 50 L (nebo R)	0,3	lx odpovídá 30 %
Pásmo III	0,3	lx odpovídá 20 %
Pásmo III	0,45	lx odpovídá 30 %

1.2.2

nebo pokud

1.2.2.1

jsou hodnoty předepsané tímto předpisem pro potkávací světlo splněny v bodě HV (s tolerancí + 0,2 lx) a vůči tomuto zaměření nejméně v jednom bodě každé plochy ohraničené na měřicí stěně (ve vzdálenosti 25 m) kružnicí o poloměru 15 cm kolem bodů B 50 L (nebo R) (1) (s tolerancí + 0,1 lx), 75 R (nebo L), 50 V, 25 R, 25 L a v celé ploše pásma IV, které neleží více než 22,5 cm nad přímkou 25 R a 25 L;

1.2.2.2

a jestliže u dálkového světla s bodem HV ležícím uvnitř izoluxy 0,75 Emax je pro fotometrické hodnoty v libovolném měřicím bodě podle bodu 8.3 tohoto předpisu dodržena u maximálních hodnot odchylka + 20 % a u minimálních hodnot odchylka – 20 %.

1.2.3

Jestliže výsledky zkoušek popsaných výše nesplňují požadavky, smí být seřízení světlometu změněno za předpokladu, že se osa světla podélně nevychýlí o více než 1° doprava nebo doleva (2).

1.3

Pro ověření změny svislé polohy čáry rozhraní vlivem tepla se užije následující postup:

jeden ze vzorků světlometu se třikrát po sobě podrobí cyklu podle bodu 2.2.2 přílohy 6, a pak se odzkouší postupem uvedeným v bodě 2.1 přílohy 6.

Světlomet se považuje za vyhovující, nepřekračuje-li hodnota Δ r úhel 1,5 mrad.

Pokud tato hodnota úhel 1,5 mrad překračuje, avšak není větší než 2,0 mrad, přezkouší se druhý světlomet; průměr absolutních hodnot zjištěných u obou vzorků nesmí překračovat hodnotu 1,5 mrad.

1.4	Je nutné dodržet barevné souřadnice.

2. MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBCEM

U každého typu světlometu je držitel značky schválení povinen provádět v přiměřených intervalech přinejmenším následující zkoušky. Zkoušky se provádí podle ustanovení tohoto předpisu.

Pokud některý vzorek nevyhoví příslušnému typu zkoušky, vyberou se a vyzkouší další vzorky. Výrobce učiní kroky pro zajištění shody příslušné výroby.

2.1 Podstata zkoušek

Zkoušky shodnosti dle tohoto předpisu zahrnují fotometrické vlastnosti a ověření změny svislé polohy čáry rozhraní vlivem tepla.

2.2 Použité zkušební metody

2.2.1

Zkoušky se obecně provádějí podle metod stanovených v tomto předpise.

2.2.2

Při jakékoli zkoušce shodnosti prováděné výrobcem lze se souhlasem příslušného orgánu odpovědného za schvalovací zkoušky použít rovnocenné metody. Výrobce odpovídá za prokázání toho, že použité metody jsou rovnocenné metodám stanoveným v tomto předpise.

2.2.3

Použití bodů 2.2.1 a 2.2.2 vyžaduje pravidelnou kalibraci zkušebního zařízení a jeho korelaci s měřeními, která provádí příslušný orgán.

2.2.4

Ve všech případech jsou referenčními metodami metody uvedené v tomto předpise, zejména pro účely úředního ověřování a výběr vzorků.

2.3 Způsob výběru vzorků

Vzorky světlometů se namátkově vybírají z výroby jednotné série. Jednotnou sérií se rozumí soubor světlometů téhož typu definovaný podle výrobních metod výrobce.

Hodnocení se obecně vztahuje na sériovou výrobu jednotlivých závodů. Výrobce však může vést společné záznamy pro stejný typ z více závodů za předpokladu, že podléhají stejnému systému jakosti a řízení jakosti.

2.4 Naměřené a zaznamenané fotometrické vlastnosti

U vybraných světlometů se provedou fotometrická měření v bodech stanovených tímto předpisem; odečty se v případě dálkového světla provedou pouze u bodů Emax, HV (3), HL, HR (4), v případě potkávacího světla u bodů B 50 L (nebo R), HV, 50 V, 75 R (nebo L) a 25 L (nebo R) (viz obrázek v příloze 4).

2.5 Kritéria přípustnosti

Mají-li být splněny požadavky na ověřování shodnosti výrobků stanovené v bodě 11.1 tohoto předpisu, je výrobce odpovědný za statistický rozbor výsledků zkoušek a ve spolupráci s příslušným orgánem za definici kritérií přijatelnosti svých výrobků.

Kritéria přípustnosti musí být taková, aby minimální pravděpodobnost vyhovění namátkové kontrole v souladu s přílohou 8 (první výběr vzorků) byla při 95 % spolehlivosti 0,95.

(1) Písmena v závorkách se vztahují na světlomety pro levostranný provoz.

(2) Mez pro nové seřízení o 1° vpravo nebo vlevo není neslučitelná s dalším svislým seřízením nahoru nebo dolů. Svislé seřízení je omezeno pouze požadavky bodu 8.3. Vodorovná část rozhraní by však neměla přesahovat přímku hh (ustanovení bodu 8.3 nejsou použitelná pro HSB jednotky, které mají splňovat požadavky tohoto předpisu pouze pro potkávací světlo).

(3) Pokud je dálkové světlo sloučené s potkávacím světlem, je bod HV pro dálkové světlo týmž měřicím bodem jako pro světlo potkávací.

(4) HL a HR: body na přímce hh umístěné ve vzdálenosti 1,125 m nalevo a napravo od bodu HV.

PŘÍLOHA 6

Zkoušky stálosti fotometrických parametrů světlometů v provozu

ZKOUŠKY ÚPLNÝCH SVĚTLOMETŮ

Poté, co byly za použití postupů předepsaných v tomto předpise změřeny fotometrické hodnoty, u dálkového světla v bodě Emax a u potkávacího světla v bodech HV, 50 R, 50 L (nebo HV, 50 L, B 50 R u světlometů konstruovaných pro levostranný provoz), zkouší se na vzorku úplného světlometu stálost fotometrických parametrů v provozu. Pod pojmem „úplný světlomet“ se rozumí vlastní úplná svítilna, včetně těch okolních součástí tělesa a žárovek, které by mohly ovlivnit jeho tepelný rozptyl.

1. ZKOUŠKA STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ

Zkouška se provádí v suchém a klidném ovzduší při teplotě okolí 23 °C ± 5 °C, přičemž úplný světlomet je namontován na podstavě, která představuje správnou montáž na vozidle.

1.1 Čistý světlomet

Světlomet se ponechá v činnosti po dobu 12 hodin, jak je předepsáno v bodě 1.1.1, a kontroluje se, jak je předepsáno v bodě 1.1.2.

1.1.1 Postup zkoušky

Světlomet musí být po stanovený čas provozován takto:

a)	v případě, že se má schválit pouze jedna světelná funkce (dálkové nebo potkávací světlo), je po předepsanou dobu rozsvíceno příslušné vlákno (1);

v případě sloučené potkávací a dálkové svítilny (dvouvláknový HSB světlomet):

jestliže žadatel o schválení typu udává, že světlomet má být používán s jediným rozsvíceným vláknem (2) v daném okamžiku, má být zkouška provedena za této podmínky tak, že každá ze stanovených funkcí je uváděna v činnost (1) postupně a svítí polovinu času stanoveného v bodě 1.1,

ve všech ostatních případech (1) (2) svítí světlomet po stanovenou dobu v následujícím cyklu:

15 minut s rozsvíceným vláknem potkávacího světla,

5 minut se všemi rozsvícenými vlákny;

c)	v případě skupinových světelných funkcí musí být všechny jednotlivé funkce rozsvíceny současně po dobu stanovenou pro jednotlivé světelné funkce a) a současně je třeba brát v úvahu užití sloučených světelných funkcí b) podle požadavků výrobce.

1.1.1.2 Zkušební napětí

Napětí se nastaví tak, aby poskytovalo 90 % maximálního příkonu stanoveného v tomto předpisu pro typ/typy HSB světlometu/světlometů.

1.1.2 Výsledky zkoušky

1.1.2.1 Vizuální prohlídka

Jakmile se světlomet přizpůsobí okolní teplotě, musí být jeho rozptylové sklo a případné vnější sklo očištěno čistou navlhčenou bavlněnou látkou. Světlomet se pak prohlédne, přičemž na rozptylovém skle ani na případném vnějším skle nesmí být patrné žádné pokřivení, deformace, trhliny ani barevné změny.

1.1.2.2 Fotometrická zkouška

Ke splnění požadavků tohoto předpisu se ověří fotometrické hodnoty v těchto bodech:

potkávací světlo:

50 R – B 50 L – HV pro světlomety konstruované pro pravostranný provoz,

50 L – B 50 R – HV pro světlomety konstruované pro levostranný provoz;

dálkové světlo:

bod Emax.

Má-li se vzít v úvahu deformace základny světlometu působením tepla, je možno provést i jiné zaměření (změny polohy čáry rozhraní se týká bod 2 této přílohy). Mezi fotometrickými vlastnostmi a hodnotami měřenými před zkouškou je včetně tolerancí fotometrických postupů přípustný rozdíl 10 %.

1.2 Znečištěný světlomet

Po zkouškách podle bodu 1.1 výše se světlomet po přípravě podle bodu 1.2.1 a kontrole podle bodu 1.1.2 ponechá po dobu 1 hodiny v provozu, jak je uvedeno v bodě 1.1.1.

1.2.1 Příprava světlometu

1.2.1.1 Zkušební směs

1.2.1.1.1

Na světlomet s vnějším rozptylovým sklem ze skla:

se nanese směs vody a nečistot, která sestává z:

9 hmotnostních dílů křemenného písku o velikosti částic 0–100 μm,

1 hmotnostního dílu uhlíkového prachu rostlinného původu (z bukového dřeva) o velikosti částic 0–100 μm,

0,2 hmotnostního dílu NaCMC (3) a

vhodného množství destilované vody o vodivosti ≤ 1 mS/m.

Směs nesmí být starší než 14 dní.

1.2.1.1.2

Na světlomet s vnějším rozptylovým sklem z plastu:

se nanese směs vody a nečistot, která sestává z:

9 hmotnostních dílů křemenného písku o velikosti částic 0–100 μm,

1 hmotnostního dílu uhlíkového prachu rostlinného původu (z bukového dřeva) o velikosti částic 0–100 μm,

0,2 hmotnostního dílu NaCMC (3) a

13 hmotnostních dílů destilované vody o vodivosti ≤ 1 mS/m a

2 ± 1 hmotnostních dílů povrchově aktivní látky (4).

Směs nesmí být starší než 14 dní.

1.2.1.2 Nanesení zkušební směsi na světlomet

Zkušební směs se rovnoměrně nanese na celou plochu výstupu světla světlometu a nechá se zaschnout. Tento postup se opakuje tak dlouho, dokud hodnota osvětlení nepoklesne na 15–20 % hodnot naměřených za podmínek uvedených výše v bodě 1:

bod Emax ve fotometrickém rozložení dálkového světla pro dálkový/potkávací světlomet,

bod Emax ve fotometrickém rozložení dálkového světla pouze pro dálkový světlomet,

50 L a 50 V (5) pouze pro potkávací světlomet konstruovaný pro pravostranný provoz,

50 L a 50 V (5) pouze pro potkávací světlomet konstruovaný pro levostranný provoz.

1.2.1.3 Měřicí zařízení

Měřicí zařízení musí být takové, jaké bylo použito při schvalovacích zkouškách světlometu.

2. ZKOUŠKA ZMĚNY SVISLÉ POLOHY ČÁRY ROZHRANÍ VLIVEM TEPLA

Při této zkoušce se ověřuje, zda svislý posuv čáry rozhraní vyvolaný vlivem tepla nepřekračuje hodnotu, jež je pro potkávací světlomet v provozu stanovena.

Světlomet zkoušený podle bodu 1.1 se podrobí zkoušce popsané v bodě 2.1, aniž je sejmut nebo znovu seřízen ve vztahu ke svému zkušebnímu upevnění.

2.1 Zkouška

Zkouší se v suchém a stálém ovzduší při okolní teplotě 23 °C ± 5 °C.

Použije se sériově vyrobený HSB světlomet zahořený po dobu alespoň jedné hodiny; světlomet se uvede do provozu s potkávacím světlem, aniž je sejmut nebo znovu seřízen ve vztahu k jeho zkušebnímu upevnění (napětí se pro účely této zkoušky nastaví podle bodu 1.1.1.2). Poloha vodorovné části čáry rozhraní (mezi přímkou vv a svislou přímkou procházející bodem B 50 L pro pravostranný dopravní provoz nebo bodem B 50 R pro levostranný dopravní provoz) musí být ověřena po třech minutách (r3) a po 60 minutách (r60) po skončení svícení.

Výše popsané měření změny polohy čáry rozhraní se vykoná jakoukoli metodou, která má přijatelnou přesnost a reprodukovatelné výsledky.

2.2 Výsledky zkoušky

2.2.1

Výsledek vyjádřený v miliradiánech (mrad) se považuje za přijatelný pouze tehdy, není-li absolutní hodnota rI = r3 – r60 měřená na světlometu větší než 1,0 mrad (≤ rI ≤ 1,0 mrad).

2.2.2

Pokud je však tato hodnota větší než 1,0 mrad, ale nepřevyšuje 1,5 mrad (1,0 mrad ≤ rI ≤ 1,5 mrad), vyzkouší se podle bodu 2.1 druhý světlomet, který byl dříve z důvodů stabilizace polohy mechanických částí světlometu na podstavci, který představuje správnou montáž na vozidle, třikrát po sobě podroben níže popsanému cyklu:

potkávací světlo je zapnuto po dobu jedné hodiny (napětí se upraví podle bodu 1.1.1.2).

Následuje hodinová přestávka.

Typ světlometu se považuje za přijatelný, není-li průměr absolutní hodnoty Δ rI naměřené u prvního vzorku a průměr absolutní hodnoty Δ rII naměřené u druhého vzorku větší než 1,0 mrad:

Formula

(1) Pokud je zkoušený světlomet ve skupině nebo sloučen se signálními svítilnami, musí být tyto svítilny během zkoušky rozsvíceny. V případě směrové svítilny musí být toto světlo v činnosti v blikavém režimu, přičemž poměr dob zapnuto/vypnuto je přibližně jedna ku jedné.

(2) Pokud mají být současně rozsvícena dvě nebo více vláken za současného použití světelné houkačky, nepovažuje se to za obvyklé současné použití vláken.

(3) NaCMC značí sodnou sůl karboxymethylcelulózy, běžně označované symbolem CMC. NaCMC užívaná ve směsi nečistot má v 2 % roztoku při 20 °C stupeň substituce (DS) 0,6–0,7 a viskozitu 200–300 cP.

(4) Tato tolerance kvantity má umožnit získání takové směsi nečistot, která se bude dobře nanášet na všechna rozptylová skla z plastu.

(5) Bod 50 V leží 375 mm pod bodem HV na svislé přímce v-v na stěně umístěné ve vzdálenosti 25 m.

PŘÍLOHA 7

Požadavky na svítilny s rozptylovými skly z plastu – Zkoušení rozptylových skel nebo vzorků materiálu a úplných svítilen

1. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY

1.1	Vzorky poskytnuté podle bodu 3.2.4 tohoto předpisu musí vyhovovat požadavkům uvedeným níže v bodech 2.1 až 2.5.

1.2	Dva z pěti vzorků úplných svítilen poskytnuté podle bodu 3.2.3 tohoto předpisu a obsahující rozptylová skla z plastu musí z hlediska materiálu rozptylového skla vyhovovat požadavkům stanoveným níže v bodě 2.6.

1.3	Vzorky plastových rozptylových skel nebo vzorky materiálu se společně s odražečem, na který se případně mají namontovat, podrobí schvalovacím zkouškám v časovém pořadí, které je uvedeno v tabulce A v dodatku 1 této přílohy.

1.4	Pokud však výrobce svítilny může prokázat, že výrobek již prošel zkouškami předepsanými dále v bodech 2.1 až 2.5 nebo odpovídajícími zkouškami podle jiného předpisu, není třeba tyto zkoušky opakovat; povinné jsou pak pouze zkoušky předepsané v tabulce B v dodatku 1.

2. ZKOUŠKY

2.1 Odolnost proti změnám teploty

2.1.1 Zkoušky

Tři nové vzorky (rozptylová skla) se podrobí pěti cyklům změny teploty a vlhkosti (RH = relativní vlhkost) podle následujícího programu:

3 hodiny při 40 °C ± 2 °C a RH 85–95 %,

1 hodina při 23 °C ± 5 °C a RH 60–75 %,

15 hodin při –30 °C ± 2 °C,

1 hodina při 23 °C ± 5 °C a RH 60–75 %, 3 hodiny při 80 °C ± 2 °C,

1 hodina při 23 °C ± 5 °C a RH 60–75 %.

Před touto zkouškou se vzorky uchovávají po dobu nejméně čtyř hodin při teplotě 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkosti 60–75 %.

Poznámka: Jednohodinové fáze při teplotě 23 °C ± 5 °C zahrnují dobu potřebnou k přechodu z jedné teploty na druhou, aby nedošlo k teplotnímu šoku.

2.1.2 Fotometrická měření

2.1.2.1 Metoda

Fotometrická měření na vzorcích se provedou před zkouškou a po ní.

Při měření se používá standardní žárovka a měří se v těchto bodech:

B 50 L a 50 R u potkávacího světla potkávacího světlometu nebo potkávacího/dálkového světlometu (B 50 R a 50 L u světlometů určených pro levostranný provoz);

bod Emax v případě dálkového světla dálkového světlometu nebo potkávacího/dálkového světlometu.

2.1.2.2 Výsledky

Rozdíl mezi fotometrickými hodnotami naměřenými u každého vzorku před a po zkoušce nesmí překročit 10 %, včetně tolerancí fotometrické měřicí metody.

2.2 Odolnost vůči atmosférickým a chemickým vlivům

2.2.1 Zkouška odolnosti vůči atmosférickým vlivům

Tři nové vzorky (rozptylových skel nebo materiálu) se vystaví záření zdroje, u nějž je spektrální rozložení energie podobné jako u absolutně černého tělesa o teplotě mezi 5 500 a 6 000 K. Mezi zdroj a vzorky se umístí vhodné filtry, aby se co nejvíce omezilo záření o vlnových délkách kratších než 295 nm a delších než 2 500 nm. Vzorky se vystaví osvětlení o intenzitě 1 200 W/m2 ± 200 W/m2 po dobu potřebnou k tomu, aby výsledná světelná energie činila 4 500 MJ/m2 ± 200 MJ/m2. Uvnitř tohoto prostoru musí teplota měřená na černém panelu umístěném na stejné úrovni jako vzorky činit 50 °C ± 5 °C. Z důvodů zajištění rovnoměrné expozice se vzorky otáčejí kolem zdroje záření rychlostí 1 až 5 1/min.

Vzorky se ostřikují destilovanou vodou o vodivosti nižší než 1 mS/m při teplotě 23 °C ± 5 °C, a to v tomto cyklu:

ostřikování	:	5 minut,
sušení	:	25 minut.

2.2.2 Zkouška odolnosti proti chemickým vlivům

Po zkoušce popsané v bodě 2.2.1 výše a měření provedeném podle bodu 2.2.3.1 níže, se vnější povrch těchto tří vzorků ošetří způsobem popsaným v bodě 2.2.2.2 směsí, jejíž složení je uvedeno v bodě 2.2.2.1 níže.

2.2.2.1 Zkušební směs

Zkušební směs je složena z 61,5 % n-heptanu, 12,5 % toluenu, 7,5 % etyltetrachloridu, 12,5 % trichloretylénu a 6 % xylénu (jedná se o procenta objemová).

2.2.2.2 Aplikace zkušební směsi

Kus bavlněné látky (podle ISO 105) se nasytí směsí popsanou výše v bodě 2.2.2.1 a do 10 sekund se jím po dobu 10 minut nanese a potírá vnější strana vzorku při tlaku 50 N/cm2, který odpovídá působení 100 N na zkušebním povrchu 14 × 14 mm.

Během těchto deseti minut se látkový polštářek znovu napustí směsí, aby skladba nanášené tekutiny byla stále totožná s předepsanou zkušební směsí.

Během nanášení je možno kompenzovat tlak nanášení na vzorek, aby se předešlo jeho popraskání.

2.2.2.3 Očištění

Po nanesení zkušebního roztoku se vzorky na vzduchu osuší a pak se omyjí roztokem podle bodu 2.3 (odolnost vůči čistícím prostředkům) při teplotě 23 °C ± 5 °C. Potom se vzorky při teplotě 23 °C ± 5 °C pečlivě opláchnou destilovanou vodou o obsahu nečistot nejvýše 0,2 % a osuší se měkkou látkou.

2.2.3 Výsledky

2.2.3.1

Po zkoušce odolnosti vůči atmosférickým vlivům musí být vnější povrch vzorků prostý trhlin, škrábnutí, naštípnutí a deformací a průměrná změna propustnosti

Δ t = (T2 – T3)/T2 měřená na třech vzorcích postupem podle dodatku 2 k této příloze nesmí překročit hodnotu 0,020

(Δ tm ≤ 0,020).

2.2.3.2

Po zkoušce odolnosti vůči chemickým vlivům musí být vzorky bez jakýchkoli stop chemického narušení, které by mohlo způsobovat změny rozptylu světelného toku, jehož průměrná změna

Δ d = (T5 – T4)/T2 měřená na třech vzorcích postupem podle dodatku 2 k této příloze nesmí překročit hodnotu 0,020

(Δ dm ≤ 0,020).

2.3 Odolnost vůči čistícím prostředkům a uhlovodíkům

2.3.1 Odolnost vůči čistícím prostředkům

Vnější povrch tří vzorků (rozptylových skel nebo materiálu) se zahřeje na teplotu 50 °C ± 5 °C a na pět minut se ponoří do směsi tvořené 99 hmotnostními díly destilované vody obsahující nejvýše 0,02 % nečistot a 1 hmotnostním dílem alkylarylsulfonátu temperované na teplotu 23 °C ± 5 °C.

Po skončení zkoušky se vzorky usuší při teplotě 50 °C ± 5 °C. Povrch vzorků se očistí vlhkou látkou.

2.3.2 Odolnost vůči uhlovodíkům

Vnější povrch těchto tří vzorků se pak po dobu jedné minuty lehce tře bavlněnou látkou napuštěnou směsí ze 70 % n-heptanu a 30 % toluenu (objemová %), a pak se nechá oschnout na volném vzduchu.

2.3.3 Výsledky

Po postupném provedení obou výše uvedených zkoušek nesmí průměrná hodnota změny propustnosti

Δ t = (T2 – T3)/T2 měřená na třech vzorcích postupem podle dodatku 2 k této příloze překročit hodnotu 0,010 (Δ tm ≤ 0,010).

2.4 Odolnost vůči mechanickému poškození

2.4.1 Postup mechanického poškozování

Vnější povrch tří nových vzorků (rozptylových skel) podstoupí zkoušku rovnoměrného mechanického poškozování postupem popsaným v dodatku 3 k této příloze.

2.4.2 Výsledky

Po této zkoušce se změny:

propustnosti: Δ t = (T2– T3)/T2,

a rozptylu: Δ d = (T5– T4)/T2,

měří postupem popsaným v dodatku 2 na ploše stanovené v bodě 3.2.4.1.1 tohoto předpisu. Průměrná hodnota z těchto tří vzorků musí splňovat hodnoty: Δ tm ≤ 0,100; Δ dm ≤ 0,050.

2.5 Zkouška přilnavosti případných nátěrů

2.5.1 Příprava vzorku

Na nátěru se plocha o velikosti 20 mm × 20 mm rozřeže holicí čepelkou nebo jehlou na mřížku se čtvercovými okénky o velikosti přibližně 2 mm × 2 mm. Na čepelku nebo jehlu se působí takovým tlakem, aby se prořízl alespoň nátěr.

2.5.2 Popis zkoušky

Použije se lepicí páska s přilnavostí 2 N/(cm šířky) ± 20 % měřeno za standardizovaných podmínek podle dodatku 4 k této příloze. Tato lepicí páska, která musí být alespoň 25 mm široká, se přitiskne nejméně na pět minut na povrch upravený dle bodu 2.5.1.

Konec lepicí pásky se potom zatíží tak, aby byla síla přilnavosti k uvažovanému povrchu vyrovnána silou kolmou k tomuto povrchu. Za tohoto stavu se páska odtrhne rovnoměrnou rychlostí 1,5 m/s + 0,2 m/s.

2.5.3 Výsledky

Mřížkovaná plocha nesmí být nijak výrazně poškozena. Přípustné je poškození na průsečících mezi čtverci nebo na hranách řezů, pokud velikost poškozené plochy nepřekračuje 15 % mřížkované plochy.

2.6 Zkoušky úplné svítilny s rozptylovým sklem z plastu

2.6.1. Odolnost povrchu rozptylového skla vůči mechanickému poškození

2.6.1.1 Zkoušky

Rozptylové sklo vzorku světlometu č. 1 se podrobí zkoušce popsané výše v bodě 2.4.1.

2.6.1.2 Výsledky

Výsledky fotometrických měření svítilny podle tohoto předpisu nesmí po zkoušce překročit maximální hodnoty předepsané pro body B 50 L a HV o více než 30 % a nesmí být o více než 10 % pod minimálními hodnotami předepsanými pro bod 75 R (u světlometů určených pro levostranný provoz se to týká bodů B 50 R, HV a 75 L).

2.6.2 Zkouška přilnavosti případných nátěrů

Rozptylové sklo vzorku svítilny č. 2 se podrobí zkoušce popsané výše v bodě 2.5.

3. OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBY

3.1

Z hlediska materiálů používaných pro výrobu rozptylových skel se sériové světlomety považují za vyhovující tomuto předpisu, jestliže:

3.1.1

po zkoušce odolnosti vůči chemickým vlivům a zkoušce odolnosti vůči čistícím prostředkům a uhlovodíkům nevykazuje vnější povrch vzorků žádné trhliny, odštípnutí nebo deformace, které by byly viditelné pouhým okem (viz body 2.2.2, 2.3.1 a 2.3.2);

3.1.2

po zkoušce popsané v bodě 2.6.1.1 jsou fotometrické hodnoty v bodech měření podle bodu 2.6.1.2 v mezích stanovených tímto předpisem pro shodnost výroby.

3.2	Pokud výsledky zkoušek požadavky nesplňují, zkoušky se zopakují na jiném vzorku namátkově vybraných světlometů.

DODATEK 1

ČASOVÉ POŘADÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK

Zkoušky plastů (rozptylová skla nebo vzorky materiálu dodané podle bodu 3.2.4 tohoto předpisu).

Zkoušky vzorků

Rozptylová skla nebo vzorky materiálu

Rozptylová skla

1.1	Omezená fotometrie (bod 2.1.2)

1.1.1

Změna teploty (bod 2.1.1)

1.1.2

Omezená fotometrie (bod 2.1.2)

1.2.1

Měření propustnosti

1.2.2

Měření rozptylu

1.3	Atmosférické vlivy (bod 2.2.1)

1.3.1

Měření propustnosti

1.4	Chemické vlivy (bod 2.2.2)

1.4.1

Měření rozptylu

1.5	Čistící prostředky (bod 2.3.1)

1.6	Uhlovodíky (bod 2.3.2)

1.6.1

Měření propustnosti

1.7	Poškozování (bod 2.4.1)

1.7.1

Měření propustnosti

1.7.2

Měření rozptylu

1.8	Přilnavost (bod 2.5)

Zkoušky úplných svítilen (dodaných podle bodu 3.2.3 tohoto předpisu).

Zkoušky

Úplný světlomet

Vzorek č.

2.1	Poškozování (bod 2.6.1.1)

2.2	Fotometrie (bod 2.6.1.2)

2.3	Přilnavost (bod 2.6.2)

DODATEK 2

Metoda měření rozptylu a propustnosti světla

1. ZAŘÍZENÍ (viz obrázek)

Paprsek kolimátoru K s poloviční divergencí β/2 = 17,4 × 10-4 rd je omezen clonkou DT s otvorem 6 mm, proti kterému je umístěn vzorek.

Rozptylová achromatická čočka L2, korigovaná na sférickou aberaci, spojuje clonku DT se snímačem R; průměr čočky L2 musí být takový, aby neclonil světlo rozptylované vzorkem v kuželu s polovičním vrcholovým úhlem β/2 = 14°.

Do obrazové ohniskové roviny čočky L2 se umístí prstencová clonka DD s úhly α0/2 = 1° a αmax/2 = 12°.

Nepropustná středová část clonky je nezbytná pro vyloučení světla přicházejícího přímo ze zdroje světla. Středovou část clonky musí být možno odstranit tak, aby se mohla vrátit zpět do přesně stejné polohy.

Vzdálenosti L2 DT a ohnisková délka F2 čočky L2 musí být voleny tak, aby obraz DT úplně pokryl snímač R.

Pokud je počáteční dopadající tok světla považován za 1 000 jednotek, musí být absolutní přesnost všech odečtů lepší než 1 jednotka.

2. MĚŘENÍ

Provádějí se tato měření:

Odečet	Se vzorkem	Se středovou částí DD	Zjišťovaná hodnota
T1	ne	ne	Dopadající tok světla při prvním odečtu
T2	ano (před zkouškou)	ne	Tok světla propuštěný novým materiálem v poli 24 °C
T3	ano (před zkouškou)	ne	Tok světla propuštěný testovaným materiálem v poli 24 °C
T4	ano (před zkouškou)	ano	Tok světla rozptýlený novým materiálem
T5	ano (před zkouškou)	ano	Tok světla rozptýlený zkoušeným materiálem

DODATEK 3

METODA ZKOUŠENÍ OSTŘIKEM

1. ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ

1.1 Stříkací pistole

Stříkací pistole musí být opatřena tryskou o průměru 1,3 mm umožňující při pracovním tlaku 6,0 bar – 0 + 0,5 bar průtok 0,24 ± 0,02 l/min.

Za těchto pracovních podmínek musí na povrchu vystaveném poškozování ve vzdálenosti 380 mm ± 10 mm od trysky, mít vzorek nástřiku v průměru 170 mm ± 50 mm.

1.2 Zkušební směs

Zkušební směs musí být tvořena:

křemenným pískem o tvrdosti 7 podle Mohrovy stupnice se zrnitostí mezi 0 a 0,2 mm s téměř normálním rozložením a s úhlovým činitelem 1,8 až 2;

vodou o tvrdosti nepřesahující 205 g/m3 pro směs sestávající z 25 g písku na 1 litr vody.

2. ZKOUŠKA

Vnější povrch rozptylového skla svítilen se jedenkrát nebo vícekrát vystaví proudu písku podle výše uvedeného popisu. Proud musí být nastřikován téměř kolmo ke zkoušenému povrchu.

Poškození se zkouší za pomoci jednoho nebo více referenčních vzorků skla umístěných v blízkosti zkoušených rozptylových skel. Směs se stříká tak dlouho, dokud změna rozptylu světla u měřeného vzorku nebo vzorků, měřená postupem uvedeným v dodatku 2, nesplňuje podmínku:

Δd = (T5–T4)/T2 = 0,0250 ± 0,0025

K ověření, že je celý zkoušený povrch narušen stejnoměrně, je možno použít několik referenčních vzorků.

DODATEK 4

ZKOUŠKA PŘILNAVOSTI LEPICÍ PÁSKY

1. ÚČEL

Touto metodou je možno stanovit za standardních podmínek lineární sílu, kterou lepicí páska lne ke skleněné desce.

2. PRINCIP

Měření síly potřebné k odlepení lepicí pásky od skleněné desky pod úhlem 90°.

3. URČENÉ ATMOSFÉRICKÉ PODMÍNKY

Okolí musí splňovat teplotní podmínky 23 °C ± 5 °C a musí mít relativní vlhkost (RH) 65 ± 15 %.

4. ZKOUŠENÉ KUSY

Před zkouškou se zkoušený svitek lepicí pásky po dobu 24 hodin teplotně stabilizuje za specifikovaných okolních podmínek (viz bod 3 výše).

Z každého svitku se zkouší pět zkušebních kusů dlouhých 400 mm. Tyto zkušební kusy se ze svitku odeberou po odstranění prvních tří obvodů.

5. POSTUP

Zkouška se provádí za podmínek vnějšího prostředí stanovených v bodě 3.

Pět zkušebních vzorků odeberte radiálním odvinováním pásky rychlostí cca 300 mm/s, pak je do 15 s nalepte takto:

Postupně nalepte pásku na sklo jemným podélným pohybem prstu tam a zpět bez nadměrného tlaku tak, aby se mezi páskou a skleněnou deskou netvořily vzduchové kapsy.

Soustavu ponechte po dobu 10 minut v určených atmosférických podmínkách.

Kolmo k ose zkoušeného kusu odlepte od desky zhruba 25 mm zkušební pásky. Upevněte desku a ohněte volný konec pásky zpět o 90°. Působte silou tak, aby čára oddělování pásky od desky byla kolmá na tuto sílu a kolmá na desku.

Zatáhněte za pásku tak, aby se odlepila rychlostí 300 mm/s ± 30 mm/s, a zaznamenejte sílu, která je k tomu zapotřebí.

6. VÝSLEDKY

Získaných pět hodnot se seřadí a jejich průměrná hodnota se bere za výsledek měření. Tato hodnota se vyjádří v newtonech na centimetr šířky pásky.

PŘÍLOHA 8

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VÝBĚR VZORKŮ INSPEKTOREM

1. OBECNĚ

1.1	Požadavky na shodnost výroby se z mechanického a geometrického hlediska považují za splněné, pokud odchylky nepřekročí nevyhnutelné výrobní odchylky v rámci případných požadavků tohoto předpisu.

1.2

1.2.1

žádná měřená hodnota neodchyluje nepříznivě o více než 20 % od hodnot předepsaných tímto předpisem. Pro hodnoty B 50 L (nebo R) a pásmo III mohou být maximální odchylky:

B 50 L (nebo R)	0,2	lx odpovídá 20 %
B 50 L (nebo R)	0,3	lx odpovídá 30 %
Pásmo III	0,3	lx odpovídá 20 %
Pásmo III	0,45	lx odpovídá 30 %

1.2.2

nebo pokud

1.2.2.1

jsou hodnoty předepsané tímto předpisem pro potkávací světlo splněny v bodě HV (s tolerancí 0,2 lx) a vůči tomuto zaměření nejméně v jednom bodě každé plochy ohraničené na měřicí stěně (ve vzdálenosti 25 m) kružnicí o poloměru 15 cm kolem bodů B 50 L (nebo R) (1) (s tolerancí 0,1 lx), 75 R (nebo L), 50 V, 25 R, 25 L a v celé ploše pásma IV, které neleží více než 22,5 cm nad přímkou 25 R a 25 L;

1.2.2.2

1.2.3

1.2.4

Světlomety se zjevnými vadami se neberou v úvahu.

1.2.5

Referenční značka se nebere v úvahu.

1.3	Je nutné dodržet barevné souřadnice.

2. PRVNÍ VÝBĚR VZORKŮ

Při prvním výběru vzorků se náhodně vyberou čtyři světlomety. Vzorek prvních dvou světlometů se označí písmenem A, vzorek druhých dvou světlometů písmenem B.

2.1 Shodnost není zpochybněna

2.1.1

Po provedení výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze není shodnost sériově vyráběných světlometů zpochybněna, pokud jsou odchylky naměřených hodnot v nepříznivém směru u světlometů následující:

2.1.1.1

vzorek A

A1	jeden světlomet		0 %
A1	jeden světlomet	ne více než	20 %
A2	oba světlomety	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	přejít ke vzorku B

2.1.1.2

vzorek B

oba světlomety

0 %

2.1.2

nebo pokud jsou u vzorku A splněny podmínky bodu 1.2.2.

2.2 Shodnost je zpochybněna

2.2.1

Po provedení výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze je shodnost sériově vyráběných světlometů zpochybněna a výrobce je požádán, aby uvedl výrobu do souladu s požadavky (opravná opatření), pokud jsou odchylky naměřených hodnot světlometů následující:

2.2.1.1

vzorek A

A3	jeden světlomet	ne více než	20 %
	jeden světlomet	více než	20 %
	ale	ne více než	30 %

2.2.1.2

vzorek B

B2	v případě A2
	jeden světlomet	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	jeden světlomet	ne více než	20 %
B3	v případě A2
	jeden světlomet		0 %
	jeden světlomet	více než	20 %
	ale	ne více než	30 %

2.2.2

nebo pokud nejsou u vzorku A splněny podmínky bodu 1.2.2.

2.3 Odnětí schválení typu

Shodnost bude zpochybněna a použije se bod 12, pokud po výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze jsou odchylky naměřených hodnot u světlometů následující:

2.3.1

vzorek A

A4	jeden světlomet	ne více než	20 %
A4	jeden světlomet	více než	30 %
A5	oba světlomety	více než	20 %

2.3.2

vzorek B

B4	v případě A2
	jeden světlomet	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	jeden světlomet	ne více než	20 %
B5	v případě A2
B5	oba světlomety	více než	20 %
B6	v případě A2
	jeden světlomet		0 %
	jeden světlomet	více než	30 %

2.3.3

nebo pokud nejsou u vzorků A a B splněny podmínky bodu 1.2.2.

3. OPAKOVANÝ VÝBĚR VZORKŮ

V případech A3, B2 a B3 je nutný opakovaný výběr vzorků. Třetí vzorek C dvou světlometů a čtvrtý vzorek D dvou světlometů, které jsou vybrány ze zásob světlometů vyrobených po opravném opatření, je nutné vybrat do dvou měsíců od oznámení.

3.1 Shodnost není zpochybněna

3.1.1

Po provedení výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze se shodnost sériově vyráběných světlometů nezpochybní, pokud jsou odchylky naměřených hodnot světlometů následující:

3.1.1.1

vzorek C

C1	jeden světlomet		0 %
C1	jeden světlomet	ne více než	20 %
C2	oba světlomety	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	přejít ke vzorku D

3.1.1.2

vzorek D

D1	v případě vzorku C2
	oba světlomety		0 %

3.1.2

nebo pokud jsou u vzorku C splněny podmínky bodu 1.2.2.

3.2 Shodnost je zpochybněna

3.2.1

3.2.1.1

vzorek D

D2	v případě vzorku C2
	jeden světlomet	více než	0 %
	ale	ne více než	20 %
	jeden světlomet	ne více než	20 %

3.2.1.2

nebo pokud u vzorku C nejsou splněny podmínky bodu 1.2.2.

3.3 Odnětí schválení typu

Shodnost bude zpochybněna a použije se bod 12, pokud po výběru vzorků podle obrázku 1 v této příloze jsou odchylky naměřených hodnot u světlometů následující:

3.3.1

vzorek C

C3	jeden světlomet	ne více než	20 %
C3	jeden světlomet	více než	20 %
C4	oba světlomety	více než	20 %

3.3.2

vzorek D

D3	v případě vzorku C2
	jeden světlomet	0 nebo více než	0 %
	jeden světlomet	více než	20 %

3.3.3

nebo pokud nejsou u vzorků C a D splněny podmínky bodu 1.2.2.

4. ZMĚNA SVISLÉ POLOHY ČÁRY ROZHRANÍ

Pro kontrolu změny svislé polohy čáry rozhraní vlivem tepla se užije následující postup:

Jeden ze světlometů vzorku A po výběru podle obrázku 1 v této příloze se po podrobení třem po sobě jdoucím cyklům podle bodu 2.2.2 přílohy 6 odzkouší postupem uvedeným v bodě 2.1 přílohy 6.

Světlomet se považuje za vyhovující, nepřekračuje-li hodnota Δ r úhel 1,5 mrad.

Pokud tato hodnota překročí 1,5 mrad, ale není větší než 2,0 mrad, podrobí se druhý světlomet ze vzorku A zkoušce, po které průměrná hodnota absolutních hodnot měřených na obou vzorcích nesmí překročit 1,5 mrad. Pokud však tato hodnota u vzorku A neplní hodnotu 1,5 mrad, podrobí se oba vzorky světlometů souboru B témuž postupu a hodnota Δ r žádného z obou vzorků nesmí překročit 1,5 mrad.

Obrázek 1

(1) Písmena v závorkách se vztahují na světlomety pro levostranný provoz.

(2) Mez pro nové seřízení o 1° vpravo nebo vlevo je slučitelná s dalším svislým seřízením nahoru nebo dolů. Svislé seřízení je omezeno pouze požadavky bodu 8.3. Vodorovná část rozhraní by však neměla přesahovat přímku hh (ustanovení bodu 8.3 nejsou použitelná pro HSB jednotky, které mají splňovat požadavky tohoto předpisu pouze pro potkávací světlo).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání