(EHK/OSN) č. 46Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 46 – Jednotná ustanovení pro schvalování zařízení pro nepřímý výhled a motorových vozidel z hlediska montáže těchto zařízení

Publikováno: Úř. věst. L 177, 10.7.2010, s. 211-262 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. července 2010 Autor předpisu:
Platnost od: 22. července 2009 Nabývá účinnosti: 22. července 2009
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html.

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 46 – Jednotná ustanovení pro schvalování zařízení pro nepřímý výhled a motorových vozidel z hlediska montáže těchto zařízení

Zahrnující veškerá platná znění až po:

doplněk 4 k sérii změn 02 – datum vstupu v platnost: 22. července 2009

opravu 1 doplňku 4 – datum vstupu v platnost: 11. listopadu 2009

OBSAH

PŘEDPIS

1.

Oblast působnosti

I.   ZAŘÍZENÍ PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED

2.

Definice

3.

Žádost o schválení

4.

Značení

5.

Schválení

6.

Požadavky

6.1

Zrcátka

6.2

Zařízení pro nepřímý výhled jiná než zrcátka

7.

Změna typu zařízení pro nepřímý výhled a rozšíření schválení

8.

Shodnost výroby

9.

Postihy za neshodnost výroby

10.

Definitivní ukončení výroby

11.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů

II.   MONTÁŽ ZAŘÍZENÍ PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED

12.

Definice

13.

Žádost o schválení

14.

Schválení

15.

Požadavky

16.

Změny typu vozidla a rozšíření schválení

17.

Shodnost výroby

18.

Postihy za neshodnost výroby

19.

Definitivní ukončení výroby

20.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a správních orgánů

21.

Přechodná ustanovení

PŘÍLOHY

Příloha 1 –

Vzor informačního dokumentu pro schválení typu zařízení pro nepřímý výhled

Příloha 2 –

Vzor informačního dokumentu pro schválení typu vozidla z hlediska montáže zařízení pro nepřímý výhled

Příloha 3 –

podle předpisu č. 46

Příloha 4 –

Sdělení o udělení nebo zamítnutí nebo rozšíření nebo odejmutí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu vozidla z hlediska montáže zařízení pro nepřímý výhled podle předpisu č. 46

Příloha 5 –

Uspořádání značky schválení typu pro zařízení pro nepřímý výhled

Příloha 6 –

Zkušební metoda stanovení odrazivosti

Příloha 7 –

Postup stanovení poloměru křivosti „r“ odrazného povrchu zrcátka

Příloha 8 –

Postup stanovení bodu „H“ a skutečného úhlu trupu pro místa k sezení v motorovém vozidle

Dodatek 1 –

Popis trojrozměrného zařízení pro stanovení bodu „H“

Dodatek 2 –

Trojrozměrná vztažná soustava

Dodatek 3 –

Vztažné údaje týkající se míst k sezení

Příloha 9 –

(vyhrazeno)

Příloha 10 –

Výpočet detekční vzdálenosti

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na:

a)

povinná a nepovinná zařízení pro nepřímý výhled, uvedená v tabulce v bodě 15.2.1.1.1 pro vozidla kategorie M a N (1), a povinná nebo volitelná zařízení pro nepřímý výhled uvedená v bodech 15.2.1.1.3 a 15.2.1.1.4 pro vozidla kategorie L (1) s karoserií, jež alespoň zčásti obklopuje řidiče;

b)

montáž zařízení pro nepřímý výhled na vozidla kategorie M a N a na vozidla kategorie L (1) s karoserií, jež alespoň zčásti obklopuje řidiče.

I.   ZAŘÍZENÍ PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu se použijí tyto definice:

„zařízeními pro nepřímý výhled“ se rozumí zařízení pro sledování dopravního prostoru v blízkosti vozidla, který nemůže být sledován přímým výhledem. Mohou to být běžná zrcátka, zařízení kamera-monitor nebo jiná zařízení schopná předávat řidiči informace o poli nepřímého výhledu;

„zrcátkem“ se rozumí jakékoli zařízení, kromě zařízení, jako jsou periskopy, jehož účelem je poskytovat jasný pohled směrem dozadu, do strany nebo před vozidlo v polích výhledu podle bodu 15.2.4;

2.1.1.1   „vnitřním zrcátkem“ se rozumí zařízení podle bodu 2.1, které může být namontováno v prostoru pro cestující ve vozidle;

2.1.1.2   „vnějším zrcátkem“ se rozumí zařízení podle bodu 2.1, které může být namontováno na vnějším povrchu vozidla;

2.1.1.3   „kontrolním zrcátkem“ se rozumí zrcátko jiné než zrcátko podle bodu 2.1.1, které může být namontováno uvnitř nebo vně vozidla za účelem poskytnutí jiných polí výhledu, než které jsou definovány v bodě 15.2.4;

2.1.1.4   „systémem pro podporu výhledu“ se rozumí systém, který řidiči umožňuje zpozorovat a/nebo vidět předměty v prostoru v blízkosti vozidla;

2.1.1.5   poloměrem „r“ se rozumí střední hodnota poloměrů křivosti měřených na odrazném povrchu metodou popsanou v příloze 7;

2.1.1.6   „hlavními poloměry křivosti v jednom bodě na odrazném povrchu (r i )“ se rozumí hodnoty získané pomocí přístroje definovaného v příloze 7, naměřené na oblouku odrazného povrchu procházejícím středem tohoto povrchu rovnoběžně s úsečkou b, definovanou v bodě 6.1.2.1.2.1, a na oblouku kolmém k této úsečce;

2.1.1.7   „poloměrem křivosti v jednom bodě na odrazném povrchu (rp)“ se rozumí aritmetický průměr hlavních poloměrů křivosti r i a r' i , tj.:

Formula

2.1.1.8   „sférickým povrchem“ se rozumí povrch, který má konstantní a stejný poloměr ve všech směrech;

2.1.1.9   „asférickým povrchem“ se rozumí povrch, který má konstantní poloměr pouze v jedné rovině;

2.1.1.10   „asférickým zrcátkem“ se rozumí zrcátko složené ze sférické a asférické části, přičemž přechod odrazného povrchu ze sférické do asférické části musí na něm být vyznačen. Křivost hlavní osy zrcátka je v soustavě souřadnic x/y určena poloměrem primární sférické kaloty:

Formula

R

:

jmenovitý poloměr zakřivení sférické části

k

:

konstanta změny křivosti

a

:

konstanta velikosti sféry primární sférické kaloty;

2.1.1.11   „středem odrazného povrchu“ se rozumí střed viditelné plochy odrazného povrchu;

2.1.1.12   „poloměrem křivosti základních součástí zrcátka“ se rozumí poloměr „c“ oblouku kružnice, který se nejvíce přibližuje zakřivenému tvaru dotyčné součásti;

2.1.1.13   „třídou zrcátka“ se rozumí všechna zařízení, která mají jednu nebo více společných vlastností nebo funkcí. Jsou klasifikována takto:

třída I: „vnitřní zpětné zrcátko“ poskytující pole výhledu definované v bodě 15.2.4.1,

třída II a III: „Hlavní vnější zpětné zrcátko“ poskytující pole výhledu definované v bodech 15.2.4.2 a 15.2.4.3,

třída IV: „širokoúhlé vnější zrcátko“ poskytující pole výhledu definované v bodě 15.2.4.4,

třída V: „blízkopohledové vnější zrcátko“ poskytující pole výhledu definované v bodě 15.2.4.5,

třída VI: „přední zrcátko“ poskytující pole výhledu definované v bodě 15.2.4.6,

třída VII: zrcátka určená pro vozidla kategorie L s karoserií.

„zařízením kamera-monitor pro nepřímý výhled“ se rozumí zařízení vymezené v bodě 2.1, kterým je pole výhledu získáno kombinací kamery a monitoru definovaných v bodech 2.1.2.1 a 2.1.2.2;

2.1.2.1   „kamerou“ se rozumí zařízení, které poskytuje obraz vnějšího prostoru a které posléze převádí tento obraz na signál (např. obrazový signál);

2.1.2.2   „monitorem“ se rozumí zařízení, kterým se převádí signál na obrazy znázorněné ve viditelné části spektra;

2.1.2.3   „detekcí“ se rozumí schopnost rozlišit v určité vzdálenosti objekt od jeho pozadí/okolí;

2.1.2.4   „kontrastem osvětlení“ se rozumí poměr jasu mezi objektem a jeho bezprostředním pozadím/okolím, který umožňuje rozlišení objektu od jeho pozadí/okolí;

2.1.2.5   „rozlišovací schopností“ se rozumí nejmenší detail, který může být systémem vnímání rozlišitelný, tj. vnímaný odděleně od většího celku. Rozlišovací schopnost lidských očí se označuje jako „ostrost vidění“;

2.1.2.6   „kritickým objektem“ se rozumí válcový předmět o průměru D0 = 0,8 m (2).

2.1.2.7   „kritickým vnímáním“ se rozumí hladina vnímání, které jsou lidské oči obecně schopné dosáhnout za různých podmínek. V podmínkách silničního provozu je mezní hodnotou pro kritické vnímání osm úhlových minut zorného úhlu;

2.1.2.8   „polem výhledu“ se rozumí část trojrozměrného prostoru sledovaného pomocí zařízení pro nepřímý výhled. Není-li uvedeno jinak, je toto pole určeno výhledem na úrovni vozovky poskytovaným zařízením a/nebo zařízeními jinými než zrcátka. Pole může být omezeno příslušnou detekční vzdáleností odpovídající kritickému objektu.

2.1.2.9   „detekční vzdáleností“ se rozumí vzdálenost měřená na vozovce ze vztažného zorného bodu k nejzazšímu bodu, ve kterém může být kritický objekt ještě vnímán (mezní hodnota kritického vnímání);

2.1.2.10   „kritickým polem výhledu“ se rozumí prostor, ve kterém musí být kritický objekt s pomocí zařízení pro nepřímý výhled rozeznán a který je definován úhlem a jednou nebo více detekčními vzdálenostmi;

2.1.2.11   „vztažným zorným bodem“ se rozumí bod spojený s vozidlem, ke kterému je vztaženo požadované pole výhledu. Tímto bodem je průmět průsečnice svislé roviny procházející zornými body řidiče s rovinou rovnoběžnou se střední podélnou rovinou vozidla ve vzdálenosti 20 cm vně vozidla na vozovku;

2.1.2.12   „viditelnou částí spektra“ se rozumí světlo o vlnové délce v rozmezí vnímání lidského oka, tj. 380–780 nm;

2.1.2.13   „sledovacím zařízením kamera-monitor-záznamové zařízení“ se rozumí kamera a buď monitor, nebo záznamové zařízení jiné než zařízení kamera-monitor podle definice v bodě 2.1.2, které může být namontováno uvnitř nebo vně vozidla k tomu, aby zajistilo pole výhledu jiná než podle specifikace v bodě 15.2.4 nebo aby zajistilo bezpečnostní systém ve vozidle nebo v jeho okolí;

2.1.3   „jinými zařízeními pro nepřímý výhled“ se rozumí zařízení podle bodu 2.1, u nichž není dosaženo pole výhledu pomocí zrcátka nebo zařízením typu kamera-monitor pro nepřímý výhled;

2.1.4   „typem zařízení pro nepřímý výhled“ se rozumí zařízení, která se neliší v následujících základních vlastnostech:

konstrukce zařízení, popřípadě včetně jeho připevnění ke karoserii,

v případě zrcátek: třída, tvar, rozměry a poloměr křivosti odrazného povrchu zrcátka,

v případě zařízení kamera-monitor: detekční vzdálenost a rozsah výhledu.

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1   Žádost o schválení typu zařízení pro nepřímý výhled podává držitel obchodního názvu nebo značky nebo jeho řádně pověřený zástupce.

3.2   Vzor informačního dokumentu je uveden v příloze 1.

Pro každý typ zařízení pro nepřímý výhled je nutno k žádosti přiložit:

3.3.1   v případě zrcátek čtyři vzorky: tři vzorky pro zkoušky a jeden k uchování v technické zkušebně pro další zkoušky, které se mohou později ukázat nezbytné. Technická zkušebna může požadovat další vzorky;

3.3.2   v případě jiných zařízení pro nepřímý výhled: jeden vzorek všech částí.

4.   ZNAČENÍ

4.1   Vzorky zařízení pro nepřímý výhled předkládané ke schválení musí být opatřeny obchodním názvem nebo značkou výrobce; toto označení musí být jasně čitelné a nesmazatelné.

4.2   Každé zařízení musí mít dostatečné místo pro umístění značky schválení typu, která musí být čitelná i po namontování tohoto zařízení na vozidlo; toto místo musí být vyznačeno na výkresech zmíněných v příloze 1.

5.   SCHVÁLENÍ

5.1   Vyhovují-li vzorky předložené ke schválení požadavkům bodu 6 tohoto předpisu, udělí se schválení pro dotyčný typ zařízení pro nepřímý výhled.

5.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. Jeho první dvě číslice (v současné době 02) udávají sérii změn, která zahrnuje nejnovější významné technické změny předpisu v době vydání schválení. Táž smluvní strana nesmí totéž číslo přidělit jinému typu zařízení pro nepřímý výhled.

5.3   Oznámení o udělení nebo odmítnutí nebo rozšíření nebo odejmutí schválení nebo o definitivním ukončení výroby typu zařízení pro nepřímý výhled podle tohoto předpisu se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 3 tohoto předpisu.

Na každé zařízení pro nepřímý výhled shodné s typem schváleným podle tohoto předpisu se kromě značky předepsané v bodě 4.1 viditelně a na místě zmíněném v bodě 4.2 umístí mezinárodní značka schválení typu, která se skládá z:

5.4.1   písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (3);

5.4.2   čísla schválení typu;

5.4.3   doplňkového symbolu I nebo II nebo III nebo IV nebo V nebo VI nebo VII udávajícího třídu, do které typ zrcátka patří, nebo symbolu S v případě zařízení pro nepřímý výhled jiného než zrcátko. Tento doplňkový symbol se umístí na jakékoli vhodné místo poblíž kružnice s vepsaným písmenem „E“.

5.5   Číslo schválení typu a doplňkový symbol musí být jasně čitelné a nesmazatelné.

5.6   V příloze 5 tohoto předpisu je uveden příklad uspořádání zmíněné značky schválení typu a doplňkového symbolu.

6.   POŽADAVKY

6.1   ZRCÁTKA

6.1.1   VŠEOBECNÉ SPECIFIKACE

6.1.1.1   Všechna zrcátka musí být seřiditelná.

6.1.1.2   Okraj odrazného povrchu musí být zachycen v ochranném pouzdře (držáku apod.), které musí mít na svém obvodu ve všech bodech a ve všech směrech hodnotu poloměru křivosti „c“ rovnou 2,5 mm nebo větší. Vyčnívá-li odrazný povrch z ochranného pouzdra, nesmí být poloměr křivosti „c“ okraje vyčnívající části menší než 2,5 mm a odrazný povrch musí být možno zasunout do ochranného pouzdra silou 50 N, kterou se působí v místě největšího vyčnívání z ochranného pouzdra ve vodorovném směru přibližně rovnoběžném se střední podélnou rovinou vozidla.

6.1.1.3   Je-li zrcátko namontováno na rovinném povrchu, musí mít všechny jeho části, kterých se může ve statickém stavu dotknout koule o průměru 165 mm u vnitřních zrcátek nebo o průměru 100 mm u vnějších zrcátek, bez ohledu na polohu seřízení zařízení, včetně částí, které po zkoušce podle bodu 6.1.3.2 zůstanou spojeny s podpěrou, poloměr křivosti „c“ nejméně 2,5 mm.

6.1.1.4   Ustanovení o poloměru podle bodu 6.1.1.3 se nevztahují na okraje upevňovacích otvorů nebo vybrání, jejichž průměr nebo nejdelší úhlopříčka je menší než 12 mm, jestliže jsou zaobleny.

6.1.1.5   Zařízení pro připevnění zrcátek k vozidlu musí být navrženo tak, aby válec o poloměru 70 mm (50 mm v případě vozidla kategorie L), jehož osu tvoří osa nebo některá z os otáčení zajišťující vychýlení zrcátka ve směru možného nárazu, protínal alespoň část povrchu, k němuž je zařízení připevněno.

6.1.1.6   Na části vnějších zrcátek uvedené v bodech 6.1.1.2 a 6.1.1.3 se odpovídající ustanovení nevztahují, jsou-li zhotoveny z materiálu, jehož tvrdost není větší než 60 podle Shoreho stupnice A.

6.1.1.7   U těch částí vnitřních zrcátek, které jsou zhotoveny z materiálu o tvrdosti menší než 50 podle Shoreho stupnice A a které jsou namontovány na tuhé podpěře, se požadavky bodů 6.1.1.2 a 6.1.1.3 vztahují jen na podpěru.

6.1.2   ZVLÁŠTNÍ SPECIFIKACE

6.1.2.1   ROZMĚRY

6.1.2.1.1   Vnitřní zpětná zrcátka (třída I)

Rozměry odrazného povrchu musí být takové, aby bylo možné do něj vepsat obdélník o délce jedné strany 40 mm a délce druhé strany „a“, přičemž platí:

Formula

kde „r“ je poloměr křivosti.

6.1.2.1.2   Hlavní vnější zpětná zrcátka (třídy II a III)

6.1.2.1.2.1   Rozměry odrazného povrchu musí být takové, aby bylo možné do něj vepsat:

obdélník o výšce 40 mm a délce základny, která, měřená v milimetrech, má hodnotu „a“,

úsečku, která je rovnoběžná s výškou obdélníku a jejíž délka vyjádřená v milimetrech má hodnotu „b“.

6.1.2.1.2.2   Minimální hodnoty „a“ a „b“ jsou uvedeny v následující tabulce:

Třída zpětného zrcátka

a

(mm)

b

(mm)

II

Formula

200

III

Formula

70

6.1.2.1.3   „Širokoúhlá“ vnější zrcátka (třída IV)

Obrysy odrazného povrchu musí být jednoduchého geometrického tvaru a jeho rozměry musí být takové, aby zrcátko poskytovalo, v případě nutnosti ve spojení s vnějším zrcátkem třídy II, pole výhledu podle bodu 15.2.4.4.

6.1.2.1.4   „Blízkopohledová“ vnější zrcátka (třída V)

Obrysy odrazného povrchu musí být jednoduchého geometrického tvaru a jeho rozměry musí být takové, aby zrcátko poskytovalo pole výhledu podle bodu 15.2.4.5.

6.1.2.1.5   Přední zrcátka (třída VI)

Obrysy odrazného povrchu musí být jednoduchého geometrického tvaru a jeho rozměry musí být takové, aby zrcátko poskytovalo pole výhledu podle bodu 15.2.4.6.

6.1.2.1.6   Zrcátka pro vozidla kategorie L s karoserií (třída VII)

6.1.2.1.6.1   „Hlavní“ vnější zrcátka (třída VII)

Minimální rozměry odrazného povrchu musí být takové, aby byly splněny tyto podmínky:

a)

jeho plocha není menší než 6 900 mm2;

b)

v případě kruhových zrcátek není průměr menší než 94 mm;

c)

v případě nekruhových zpětných zrcátek jejich rozměry umožňují vepsání kružnice o průměru 78 mm na odraznou plochu.

Maximální rozměry odrazného povrchu musí být takové, aby byly splněny tyto podmínky:

a)

v případě kruhových zpětných zrcátek není průměr větší než 150 mm;

b)

v případě nekruhových zpětných zrcátek se odrazná plocha vejde do obdélníku o rozměru 120 × 200 mm.

6.1.2.2   Odrazný povrch a součinitele odrazivosti

6.1.2.2.1   Odrazný povrch zrcátka musí být buď rovinný, nebo sféricky vypuklý. Vnější zrcátka mohou být vybavena dodatečnou asférickou částí za předpokladu, že hlavní zrcátko vyhovuje požadavkům pro nepřímé pole výhledu.

6.1.2.2.2   Rozdíly mezi poloměry křivosti zrcátek

6.1.2.2.2.1   Rozdíl mezi ri nebo r'i, a rp v kterémkoli vztažném bodu nesmí být větší než 0,15 r.

6.1.2.2.2.2   Rozdíl mezi kterýmkoli z poloměrů křivosti (rp1, rp2, a rp3) a r nesmí být větší než 0,15 r.

6.1.2.2.2.3   Není-li „r“ menší než 3 000 mm, nahradí se hodnota 0,15 r uvedená v bodech 6.1.2.2.2.1 a 6.1.2.2.2.2 hodnotou 0,25 r.

6.1.2.2.3   Požadavky na asférické části zrcátek

6.1.2.2.3.1   Asférická zrcátka musí mít dostatečnou velikost a tvar, aby poskytla řidiči užitečné informace. To zpravidla znamená nejmenší šířku 30 mm v určitém bodu.

6.1.2.2.3.2   Poloměr zakřivení „ri“ asférické části nesmí být menší než 150 mm.

Hodnota „r“ u sféricky vypuklých zrcátek nesmí být menší než:

6.1.2.2.4.1   1 200 mm u vnitřních zpětných zrcátek (třída I);

6.1.2.2.4.2   1 200 mm u hlavních vnějších zpětných zrcátek třídy II a III;

6.1.2.2.4.3   300 mm u „širokoúhlých“ vnějších zrcátek (třída IV) a „blízkopohledových“ vnějších zrcátek (třída V);

6.1.2.2.4.4   200 mm u předních zrcátek (třída VI).

6.1.2.2.4.5   1 000 mm nebo větší než 1 500 mm u zrcátek třídy VII.

6.1.2.2.5   Hodnota normálového součinitele odrazivosti stanoveného metodou popsanou v příloze 6 nesmí být menší než 40 %.

V případě odrazného povrchu s proměnnou odrazivostí musí „denní“ nastavení dovolovat rozeznávání barev signálů používaných v silničním provozu. Hodnota normálového součinitele odrazivosti při „nočním“ nastavení nesmí být menší než 4 %.

6.1.2.2.6   Při běžném používání si musí odrazný povrch zachovat vlastnosti uvedené v bodě 6.1.2.2.5 i po delším vystavení nepříznivým povětrnostním podmínkám.

6.1.3   Zkoušky

Zrcátka tříd I až VI a třídy VII (se stejnou montáží jako zrcátka třídy III) se zkouší podle bodů 6.1.3.2.1 a 6.1.3.2.2. Zrcátka třídy VII upevněná na stopce se zkouší podle bodu 6.1.3.2.3.

6.1.3.1.1   Zkouška podle bodu 6.1.3.2 se nevyžaduje u vnějších zrcátek, jejichž žádná část není, nezávisle na poloze seřízení, níže než 2 m nad vozovkou, jestliže zatížení vozidla odpovídá maximální technicky přípustné hmotnosti.

Tato výjimka se vztahuje též na upevňovací části zrcátek (připevňovací desky, raménka, otočné klouby atd.), které se nacházejí níže než 2 m nad vozovkou a které nepřesahují celkovou šířku vozidla měřenou v příčné svislé rovině procházející nejnižším místem upevnění zrcátka nebo kterýmkoli bodem před touto rovinou, jestliže v této konfiguraci je celková šířka větší.

V těchto případech musí být dodán popis stanovující, že zrcátko musí být namontováno tak, aby splňovalo výše uvedené podmínky polohy jeho upevňovacích částí na vozidle.

Jestliže se tato výjimka použije, musí být držák nesmazatelně označen značkou Formula

a tato skutečnost musí být zaznamenána v certifikátu schválení typu.

6.1.3.2   Rázová zkouška

Zkouška podle tohoto bodu se neprovádí u zařízení zabudovaných do karoserie vozidla, pokud úhel, který svírá čelní odrazná plocha s podélnou střední rovinou vozidla, není větší než 45°, nebo u zařízení, která podle předpisu č. 26 nepřečnívají více než 100 mm přes vnější okraj karoserie vozidla.

6.1.3.2.1   Popis zkušebního zařízení

Zkušební zařízení se skládá z kyvadla, které se může kývat kolem dvou vodorovných vzájemně kolmých os, z nichž jedna je kolmá k rovině dráhy spuštěného kyvadla.

Na konci kyvadla je kladivo tvořené tuhou koulí o průměru (165 ± 1) mm potaženou pryží o tloušťce 5 mm a tvrdosti 50 podle Shoreho stupnice A.

Kyvadlo je opatřeno zařízením umožňujícím stanovit maximální úhel vychýlení ramena v rovině spouštění.

V souladu s požadavky na rázovou zkoušku stanovenými v bodě 6.1.3.2.2.6 slouží k přidržování vzorků podpěra pevně spojená s konstrukcí kyvadla.

Na obrázku 1 jsou uvedeny rozměry zkušebního zařízení (v mm) a zvláštní konstrukční údaje:

Obrázek 1

Image

6.1.3.2.1.2   Střed úderu kyvadla se shoduje se středem koule tvořící kladivo. Jeho vzdálenost „l“ od osy kývání v rovině spouštění je rovna 1 m ± 5 mm. Redukovaná hmotnost kyvadla je mo = (6,8 ±0,05) kg. Vztah „mo“ k celkové hmotnosti „m“ kyvadla a ke vzdálenosti „d“ mezi těžištěm kyvadla a jeho osou otáčení je vyjádřen rovnicí:

Formula

6.1.3.2.2   Popis zkoušky

6.1.3.2.2.1   Zrcátko se připevní k podpěře postupem doporučeným výrobcem zařízení, popřípadě výrobcem vozidla.

Umístění zrcátka pro zkoušku:

6.1.3.2.2.2.1   zrcátka se na kyvadlovém zařízení pro rázovou zkoušku umístí tak, aby jejich osy byly v podobné vodorovné a svislé poloze, v jaké jsou po namontování na vozidlo podle montážního návodu žadatele;

6.1.3.2.2.2.2   je-li zrcátko seřiditelné vzhledem ke své základně, musí být zkušební poloha taková, aby natáčecí zařízení bylo v nejnepříznivější poloze v mezích seřízení stanovených žadatelem;

6.1.3.2.2.2.3   má-li zrcátko zařízení k seřizování vzdálenosti od základny, nastaví se toto zařízení do polohy, při níž je vzdálenost mezi ochranným pouzdrem a základnou nejkratší;

6.1.3.2.2.2.4   je-li odrazný povrch v ochranném pouzdře pohyblivý, seřídí se tak, aby jeho horní roh, který je nejdále od vozidla, byl v poloze největšího vyčnívání z ochranného pouzdra.

6.1.3.2.2.3   S výjimkou zkoušky 2 pro vnitřní zrcátka (viz bod 6.1.3.2.2.6.1) musí vodorovná rovina a podélná svislá rovina procházející středem kladiva, když je kyvadlo ve svislé poloze, procházet středem odrazného povrchu definovaným v bodě 2.1.1.11. Podélný směr kývání kyvadla musí být rovnoběžný se střední podélnou rovinou vozidla.

6.1.3.2.2.4   Jestliže za podmínek seřízení podle bodů 6.1.3.2.2.1 a 6.1.3.2.2.2 omezují části zrcátka zpětný kyv kladiva, musí být bod nárazu posunut ve směru kolmém k příslušné ose otáčení.

Toto posunutí nesmí být větší, než je bezpodmínečně nutné k provedení zkoušky; musí se omezit tak,

aby byla koule ohraničující kladivo alespoň tečná k válci definovanému v bodě 6.1.1.5,

nebo aby bod dotyku kladiva byl ve vzdálenosti nejméně 10 mm od obvodu odrazného povrchu.

6.1.3.2.2.5   Zkouška se provede tak, že se kladivo nechá spadnout z výšky odpovídající úhlu kyvadla 60° od svislice tak, aby narazilo na zrcátko v okamžiku, kdy kyvadlo dosáhne svislé polohy.

Zrcátka se podrobí rázu za těchto různých podmínek:

6.1.3.2.2.6.1   Vnitřní zrcátka

Zkouška 1: Bod nárazu je bod definovaný v bodě 6.1.3.2.2.3. Při nárazu musí kladivo zasáhnout zpětné zrcátko na straně s odrazným povrchem.

Zkouška 2: Bod nárazu je na okraji ochranného pouzdra; k nárazu dochází pod úhlem 45° k rovině odrazného povrchu a ve vodorovné rovině procházející středem tohoto povrchu. Náraz musí směřovat na stranu s odrazným povrchem.

6.1.3.2.2.6.2   Vnější zrcátka

Zkouška 1: Bod nárazu je bod definovaný v bodě 6.1.3.2.2.3 nebo 6.1.3.2.2.4. Při nárazu musí kladivo zasáhnout zrcátko na straně s odrazným povrchem.

Zkouška 2: Bod nárazu je bod definovaný v bodě 6.1.3.2.2.3 nebo 6.1.3.2.2.4. Při nárazu musí kladivo zasáhnout zrcátko na straně protilehlé odraznému povrchu.

Jsou-li zpětná zrcátka třídy II nebo III připevněna k témuž držáku jako zpětná zrcátka třídy IV, provedou se výše uvedené zkoušky na dolním zrcátku. Technická zkušebna odpovědná za zkoušky však může opakovat jednu nebo obě tyto zkoušky na horním zrcátku, pokud je zrcátko níže než 2 m nad vozovkou.

6.1.3.2.3   Zkouška ohybem ochranného pouzdra upevněného na stopce (třída VII)

6.1.3.2.3.1   Popis zkoušky

Ochranné pouzdro se vodorovně uloží do zkušebního zařízení tak, aby nastavitelné části upevnění mohly být bezpečně upnuty. Konec ochranného pouzdra, který je ve směru největšího rozměru pouzdra nejblíže k bodu upevnění na nastavitelnou část, se znehybní pevnou zarážkou šířky 15 mm překrývající celou šířku pouzdra.

Na druhý konec pouzdra se umístí stejná zarážka tak, aby se na ni mohlo působit stanoveným zkušebním zatížením (obrázek 2).

Konec pouzdra protilehlý konci, na který se působí silou, se může upnout a nemusí se udržovat v poloze vyznačené na obrázku 2.

Obrázek 2

Příklad zkušebního zařízení pro zkoušku zpětného zrcátka ohybem

Image

6.1.3.2.3.2   Zkušební zatížení 25 kg působí po dobu jedné minuty.

6.1.3.3   Výsledky zkoušek

Při zkouškách podle bodu 6.1.3.2 musí kyvadlo po nárazu pokračovat v pohybu tak, aby průmět polohy zaujímané ramenem na spouštěcí rovinu svíral se svislicí úhel nejméně 20°. Přesnost měření úhlu musí být v rozmezí ± 1°.

6.1.3.3.1.1   Tento požadavek se nevztahuje na zrcátka přilepená na čelní sklo, na která se po zkoušce vztahuje požadavek stanovený v bodě 6.1.3.3.2.

6.1.3.3.1.2   U všech zpětných zrcátek třídy II a třídy IV a u zpětných zrcátek třídy III, která jsou připevněna k témuž držáku jako zrcátka třídy IV, se požadovaný úhel zpětného kyvu kyvadla vzhledem k svislici snižuje ze 20° na 10°.

6.1.3.3.2   Jestliže se u zrcátek přilepených na čelní sklo při zkouškách podle bodu 6.1.3.2 ulomí držák zrcátka, nesmí zbývající část přečnívat od základny více než o 10 mm a konfigurace zbytku po zkoušce musí vyhovovat podmínkám stanoveným v bodě 6.1.1.3.

Při zkouškách podle bodu 6.1.3.2 se odrazný povrch zrcátka nesmí rozbít. Rozbití odrazného povrchu je však přípustné, je-li splněna některá z těchto podmínek:

6.1.3.3.3.1   úlomky skla nadále lnou k zadní části ochranného pouzdra nebo k povrchu pevně spojenému s ochranným pouzdrem; částečné oddělení skla je přípustné, pokud jeho rozměr na obou stranách praskliny není větší než 2,5 mm. Je přípustné, aby se v místě nárazu od povrchu skla oddělily drobné střepiny;

6.1.3.3.3.2   odrazný povrch je zhotoven z bezpečnostního skla.

6.2   ZAŘÍZENÍ PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED JINÁ NEŽ ZRCÁTKA

6.2.1   OBECNÉ POŽADAVKY

6.2.1.1   V případě potřeby musí být zařízení pro nepřímý výhled seřiditelné uživatelem bez použití nářadí.

6.2.1.2   Jestliže zařízení pro nepřímý výhled může zachytit celkové předepsané pole výhledu pouze snímáním pole výhledu, nesmí celkový proces snímání, zobrazení a uvedení do výchozí polohy trvat déle než dvě sekundy.

6.2.2   ZAŘÍZENÍ KAMERA-MONITOR PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED

6.2.2.1   Obecné požadavky

6.2.2.1.1   Je-li zařízení kamera-monitor pro nepřímý výhled namontováno na rovinném povrchu, musí mít všechny jeho části, kterých se může za statického stavu dotknout koule o průměru 165 mm u monitoru nebo o průměru 100 mm u kamery, poloměr křivosti „c“ nejméně 2,5 mm bez ohledu na polohu seřízení zařízení.

6.2.2.1.2   Ustanovení o poloměru podle bodu 6.2.2.1.1 se nevztahují na okraje upevňovacích otvorů nebo vybrání, jejichž průměr nebo nejdelší úhlopříčka je menší než 12 mm, jestliže jsou zaobleny.

6.2.2.1.3   U částí kamery a monitoru, které jsou zhotoveny z materiálu o tvrdosti menší než 60 podle Shoreho stupnice A a které jsou namontovány na tuhé podpěře, se požadavky bodu 6.2.2.1.1 vztahují jen na podpěru.

6.2.2.2   Funkční požadavky

6.2.2.2.1   Kamera musí být schopna dobře fungovat za podmínek slabého slunečního světla. Musí poskytovat kontrast jasu nejméně 1:3 za podmínek slabého slunečního světla v oblasti vně části obrazu, kde je zobrazen světelný zdroj (podmínky podle EN 12368:8.4). Světelný zdroj musí ozářit kameru 40 000 luxy. Úhel mezi kolmicí k rovině snímače a přímkou spojující střed snímače a světelný zdroj musí být 10°.

6.2.2.2.2   Monitor musí poskytovat minimální kontrast při různých světelných podmínkách podle ustanovení normy ISO 15008:2003.

6.2.2.2.3   Průměrný jas monitoru musí být možné ručně nebo automaticky seřizovat podle okolních podmínek.

6.2.2.2.4   Měření kontrastu jasu se provádí podle normy ISO 15008:2003.

6.2.3   OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED

Musí být prokázáno, že zařízení vyhovují následujícím požadavkům:

6.2.3.1   zařízení musí vnímat viditelnou část spektra a musí tento obraz vždy poskytovat ve viditelné části spektra bez potřeby interpretace;

6.2.3.2   funkčnost systému musí být zaručena za podmínek používání, za kterých je systém uveden do provozu. V závislosti na použité technologii získávání obrazů a jejich prezentace se bod 6.2.2.2 použije zcela nebo částečně. V ostatních případech je možno za tím účelem prokázat pomocí citlivosti systému obdobného bodu 6.2.2.2, že citlivost zařízení je zajištěna funkcí přinejmenším srovnatelnou s požadovanou, a prokázat, že je zaručena funkčnost přinejmenším rovnocenná funkčnosti zařízení pro nepřímý výhled se zrcátky nebo zařízení kamera-monitor.

7.   ZMĚNA TYPU ZAŘÍZENÍ PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

Každá změna typu zařízení pro nepřímý výhled, včetně jeho spojení s karoserií, se musí oznámit správnímu orgánu, který tento typ zařízení pro nepřímý výhled schválil. Tento orgán potom může buď:

7.1.1   usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že zařízení pro nepřímý výhled v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

7.1.2   požadovat od technické zkušebny odpovědné za provedení zkoušek nový zkušební protokol.

7.2   Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením jednotlivých úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to postupem stanoveným v bodě 5.3.

7.3   Rozšíření schválení se oznámí všem smluvním stranám dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to postupem stanoveným v bodě 5.3.

7.4   Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí pořadové číslo každému formuláři sdělení vypracovanému pro takové rozšíření.

8.   SHODNOST VÝROBY

8.1   Postup pro zajištění shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanoveným v dodatku 2 (E/EHK/324-E/EHK/TRANS/505/Rev.2) dohody.

8.2   Každé zařízení pro nepřímý výhled schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v bodě 6.

9.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1   Schválení udělené typu zařízení pro nepřímý výhled podle tohoto předpisu je možno odejmout, pokud není dodržen požadavek stanovený v bodě 8.1 nebo jestliže typ zařízení pro nepřímý výhled nevyhovuje požadavkům předepsaným v bodě 8.2.

9.2   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím kopie formuláře sdělení opatřené na konci velkými písmeny napsanou, podepsanou a datovanou poznámkou „SCHVÁLENÍ ODEJMUTO“.

10.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu zařízení pro nepřímý výhled schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení podá uvedený orgán zprávu o ukončení výroby ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím kopie formuláře schválení opatřené na konci velkými písmeny napsanou, podepsanou a datovanou poznámkou „VÝROBA UKONČENA“.

11.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní stany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek, jakož i názvy a adresy správních orgánů, které schválení udělují a jimž se zasílají formuláře potvrzující udělení nebo odmítnutí nebo rozšíření nebo odejmutí schválení vydané v jiných zemích.

II.   MONTÁŽ ZAŘÍZENÍ PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED

12.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu se použijí tyto definice:

12.1   „zornými body řidiče“ se rozumí dva body vzdálené od sebe 65 mm a 635 mm svisle nad bodem „R“ sedadla řidiče definovaným v příloze 8. Přímka spojující tyto body je kolmá ke střední podélné svislé rovině vozidla. Střed úsečky spojující oba zorné body leží v podélné svislé rovině, která musí procházet středem určeného místa sezení řidiče podle údajů výrobce vozidla;

„ambinokulárním viděním“ se rozumí celkové pole výhledu získané složením monokulárních polí výhledu pravého a levého oka (viz obrázek 3 níže);

Obrázek 3

Image

„typem vozidla z hlediska nepřímého výhledu“ se rozumí motorová vozidla, která se neliší v těchto základních vlastnostech:

12.3.1   typ zařízení pro nepřímý výhled;

12.3.2   vlastnosti karoserie, které omezují pole výhledu;

12.3.3   souřadnice bodu „R“ (jsou-li použitelné);

12.3.4   předepsané umístění a značky schválení typu povinných a (jsou-li namontována) nepovinných zařízení pro nepřímý výhled;

12.4   „vozidly kategorií L2, L5, M1, M2, M3, N1, N2 a N3“ se rozumí vozidla v příloze 7 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2);

12.5   „bezkapotovou kabinou“ se rozumí uspořádání, kdy je více než polovina délky motoru za nejpřednějším bodem základny čelního skla a hlavice volantu je v přední čtvrtině délky vozidla.

13.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

13.1   Žádost o schválení typu vozidla z hlediska montáže zařízení pro nepřímý výhled předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

13.2   Vzor informačního dokumentu je uveden v příloze 2.

13.3   Vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen, se předá technické zkušebně odpovědné za provádění schvalovacích zkoušek.

13.4   Před udělením schválení typu ověří příslušný orgán existenci vyhovujících opatření pro zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

14.   SCHVÁLENÍ

14.1   Pokud typ vozidla předaný ke schválení podle bodu 13 splňuje požadavky bodu 15 tohoto předpisu, udělí se schválení.

14.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. Jeho první dvě číslice (v současné době 02) udávají sérii změn, která zahrnuje nejnovější nebo technické změny předpisu v době vydání schválení. Táž smluvní strana nesmí totéž číslo přidělit jinému typu vozidla.

14.3   Oznámení o udělení nebo odmítnutí nebo rozšíření nebo odejmutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 4 tohoto předpisu.

15.   POŽADAVKY

15.1   OBECNĚ

15.1.1   Povinná a nepovinná zařízení pro nepřímý výhled uvedená v tabulce v bodě 15.2.1.1.1 a namontovaná na vozidlo musí být typu schváleného podle tohoto předpisu.

15.1.2   Zrcátka a jiná zařízení pro nepřímý výhled musí být namontována takovým způsobem, aby zrcátko nebo jiné zařízení významně svým pohybem neměnilo změřené pole výhledu nebo aby se nechvělo takovou měrou, že by mohlo být příčinou nesprávné interpretace obrazu vnímaného řidičem.

15.1.3   Podmínky uvedené v bodě 15.1.2 musí být dodrženy při pohybu vozidla rychlostí do 80 % jeho maximální konstrukční rychlosti, avšak nejvýše 150 km/h.

15.1.4   Níže definovaná pole výhledu se získají při ambinokulárním vidění, přičemž oči jsou v poloze „zorných bodů řidiče“ definovaných v bodě 12.1. Pole výhledu se stanoví u vozidla v provozním stavu podle definice v dokumentu TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2, příloha 7, bod 2.5.4, u vozidel kategorií M1 a N1 plus jeden cestující na předním sedadle (75 kg). Pole výhledu se stanoví průhledem oken, jejichž celkový součinitel průchodu světla odpovídá příloze 21 předpisu č. 43.

15.2   ZRCÁTKA

15.2.1   Počet

15.2.1.1   Minimální počet povinných zrcátek

15.2.1.1.1   Pole výhledu stanovená v bodě 15.2.4 musí být zajištěna minimálním počtem povinných zrcátek podle následující tabulky. Jestliže určité zrcátko není požadováno jako povinné, nejsou požadovány ani jiné systémy nepřímého výhledu.

Kategorie vozidla

Vnitřní zrcátko

Vnější zrcátka

Vnitřní zrcátko

třídy I

Hlavní zrcátko (velké)

třídy II

Hlavní zrcátko (malé)

třídy III

Širokoúhlé zrcátko

třídy IV

Blízkopohledové zrcátko

třídy V

Přední zrcátko

třídy VI

M1

Povinné

není-li vozidlo vybaveno čímkoli jiným než materiálem bezpečnostního zasklení v poli výhledu předepsaném v bodě 15.2.4.1

Nepovinné

pokud zrcátko nezajišťuje výhled směrem dozadu

Nepovinné

Povinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce; alternativně mohou být namontována zrcátka třídy II

Nepovinné

jedno na straně řidiče a/nebo jedno na straně spolujezdce

Nepovinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce (obě musí být namontována nejméně 2 m nad vozovku)

Nepovinné

(musí být namontováno nejméně 2 m nad vozovku)

M2

Nepovinné

(žádné požadavky na pole výhledu)

Povinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce

Není dovoleno

Nepovinné

jedno na straně řidiče a/nebo jedno na straně spolujezdce

Nepovinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce (obě musí být namontována nejméně 2 m nad vozovku)

Nepovinné

(musí být namontováno nejméně 2 m nad vozovku)

M3

Nepovinné

(žádné požadavky na pole výhledu)

Povinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce

Není dovoleno

Nepovinné

jedno na straně řidiče a/nebo jedno na straně spolujezdce

Nepovinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce (obě musí být namontována nejméně 2 m nad vozovku)

Nepovinné

(musí být namontováno nejméně 2 m nad vozovku)

N1

Povinné

není-li vozidlo vybaveno čímkoli jiným než materiálem bezpečnostního zasklení v poli výhledu předepsaném v bodě 15.2.4.1

Nepovinné

pokud zrcátko nezajišťuje výhled směrem dozadu

Nepovinné

Povinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce; alternativně mohou být namontována zrcátka třídy II

Nepovinné

jedno na straně řidiče a/nebo jedno na straně spolujezdce

Nepovinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce

(obě musí být namontována nejméně 2 m nad vozovku)

Nepovinné

(musí být namontováno nejméně 2 m nad vozovku)

N2 ≤ 7,5 t

Nepovinné

(žádné požadavky na pole výhledu)

Povinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce

Není dovoleno

Povinné

pro obě strany, lze-li namontovat zrcátko třídy V

Nepovinné

pro obě strany zároveň, není-li to možné

Povinné

(viz body 15.2.2.7 a 15.2.4.5.5)

jedno na straně spolujezdce

Nepovinné

jedno na straně řidiče (obě musí být namontována nejméně 2 m nad vozovku); je povolená odchylka +10 cm

Nepovinné

jedno přední zrcátko (musí být namontováno nejméně 2 m nad vozovku)

N2 > 7,5 t

Nepovinné

(žádné požadavky na pole výhledu)

Povinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce

Není dovoleno

Povinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce

Povinné

(viz body 15.2.2.7 a 15.2.4.5.5)

jedno na straně spolujezdce

Nepovinné

jedno na straně řidiče (obě musí být namontována nejméně 2 m nad vozovku)

Povinné

(viz bod 15.2.1.1.2)

jedno přední zrcátko (musí být namontováno nejméně 2 m nad vozovku)

N3

Nepovinné

(žádné požadavky na pole výhledu)

Povinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce

Není dovoleno

Povinné

jedno na straně řidiče a jedno na straně spolujezdce

Povinné

(viz body 15.2.2.7 a 15.2.4.5.5)

jedno na straně spolujezdce

Nepovinné

jedno na straně řidiče (obě musí být namontována nejméně 2 m nad vozovku)

Povinné

(viz bod 15.2.1.1.2)

jedno přední zrcátko (musí být namontováno nejméně 2 m nad vozovku)

15.2.1.1.2   V případě, že pole výhledu předepsané pro přední zrcátko podle bodu 15.2.4.6 a/nebo pro blízkopohledové zrcátko podle bodu 15.2.4.5 může být dosaženo jiným zařízením pro nepřímý výhled schváleným podle bodu 6.2 a namontovaným podle bodu 15, může být toto zařízení použito místo příslušného zrcátka nebo zrcátek.

V případě použití zařízení kamera-monitor musí monitor poskytovat výhradně:

a)

pole výhledu předepsané podle bodu 15.2.4.5, pokud je nahrazováno blízkopohledové zrcátko;

b)

pole výhledu předepsané podle bodu 15.2.4.6 při pohybu vozidla dopředu rychlostí do 10 km/h, pokud je nahrazováno přední zrcátko, nebo

c)

současně pole výhledu předepsaná podle bodů 15.2.4.5 a 15.2.4.6, pokud je nahrazováno blízkopohledové zrcátko i přední zrcátko. Pokud se vozidlo pohybuje dopředu rychlostí vyšší než 10 km/h nebo couvá, lze monitor využít pro jiné informace za předpokladu, že je trvale zobrazováno pole výhledu podle bodu 15.2.4.5.

15.2.1.1.3   Zpětná zrcátka požadovaná pro vozidla kategorie L s karoserií

Kategorie vozidla

Vnitřní zrcátko

(třída I)

Hlavní vnější zrcátko (zrcátka)

(třídy III a VII)

Motorová vozidla kategorie L opatřená karoserií, jež zčásti nebo zcela obklopuje řidiče

1 (4)

1, je-li vnitřní zrcátko

2, není-li vnitřní zrcátko

Je-li namontováno pouze jedno vnější zpětné zrcátko, musí být umístěno na levé straně vozidla v těch zemích, kde je pravostranný provoz, a na pravé straně vozidla v těch zemích, kde je levostranný provoz.

15.2.1.1.4   Nepovinná zpětná zrcátka pro vozidla kategorie L

Vnější zpětné zrcátko lze montovat na opačnou stranu vozidla, než na kterou je montováno povinně podle bodu 15.2.1.1.3. Takové zpětné zrcátko musí splňovat požadavky tohoto předpisu.

15.2.1.2   Ustanovení tohoto předpisu se nevztahují na kontrolní zrcátka definovaná v bodě 2.1.1.3. Vnější kontrolní zrcátka však musí být namontována nejméně 2 m nad vozovku při zatížení vozidla odpovídajícím jeho maximální technicky přípustné hmotnosti.

15.2.2   Umístění

15.2.2.1   Zrcátka musí být umístěna tak, aby řidič sedící na sedadle v normální jízdní poloze měl jasný výhled na silnici za vozidlem, po straně (stranách) vozidla nebo před vozidlem.

15.2.2.2   Vnější zrcátka musí být viditelná bočními okny nebo částí čelního skla stíranou stíračem. Z konstrukčních důvodů se však toto ustanovení (tj. ustanovení pro stíranou část čelního okna) nevztahuje na:

a)

vnější zrcátka na straně spolujezdce a nepovinná vnější zrcátka na straně řidiče u vozidel kategorií M2 a M3;

b)

zrcátka třídy VI.

15.2.2.3   Pro každé vozidlo v provedení podvozek s kabinou, u kterého se měří pole výhledu, musí být výrobcem uvedena maximální a minimální šířka karoserie a v případě potřeby jsou tyto šířky simulovány maketou čelního panelu. Veškeré konfigurace vozidla a zpětných zrcátek uvažované při zkouškách musí být uvedeny v certifikátu schválení typu vozidla z hlediska montáže zrcátek (viz příloha 4).

15.2.2.4   Předepsané vnější zrcátko na straně řidiče musí být umístěno tak, aby úhel mezi střední podélnou svislou rovinou vozidla a svislou rovinou procházející středem zrcátka a středem úsečky dlouhé 65 mm, která spojuje oba zorné body řidiče, nebyl větší než 55°.

15.2.2.5   Zrcátka nesmí přečnívat přes vnější obrys karoserie vozidla podstatně více, než je nezbytné ke splnění požadavků na pole výhledu stanovených v bodě 15.2.4.

15.2.2.6   Je-li spodní okraj vnějšího zrcátka při zatížení vozidla odpovídajícím maximální technicky přípustné hmotnosti níže než 2 m nad vozovkou, nesmí toto zrcátko přečnívat přes celkovou šířku vozidla měřenou bez zrcátek více než 250 mm.

15.2.2.7   Zrcátka třídy V a třídy VI musí být na vozidlech namontována tak, aby bez ohledu na jejich polohu po seřízení žádná část těchto zrcátek nebo jejich držáků nebyla níže než 2 m nad vozovkou, když zatížení vozidla odpovídá jeho maximální technicky přípustné hmotnosti.

Tato zrcátka však nesmí být namontována na vozidlech, u nichž je výška kabiny taková, že tento požadavek nemůže být splněn. V takovém případě není vyžadováno jiné zařízení pro nepřímý výhled.

15.2.2.8   Za podmínek stanovených v bodech 15.2.2.5, 15.2.2.6 a 15.2.2.7 mohou zrcátka přečnívat přes maximální přípustnou šířku vozidla.

15.2.2.9   Všechna zrcátka třídy VII musí být namontována takovým způsobem, aby zůstávala ve stabilní poloze při normálních podmínkách jízdy vozidla.

15.2.3   Seřizování

15.2.3.1   Řidič musí mít možnost seřizovat vnitřní zrcátko ze své jízdní polohy.

15.2.3.2   Vnější zrcátko umístěné na straně řidiče musí být možno seřizovat zevnitř vozidla při zavřených dveřích, okno však může být otevřené. Poloha zrcátka se však může aretovat zvenčí.

15.2.3.3   Požadavky bodu 15.2.3.2 se nevztahují na vnější zrcátka, která po vychýlení nárazem mohou být bez seřizování vrácena do původní polohy.

15.2.4   Pole výhledu

15.2.4.1   Vnitřní zpětné zrcátko (třída I)

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším 20 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která má střed ve střední podélné svislé rovině vozidla a sahá od místa vzdáleného 60 m za zornými body řidiče k obzoru (viz obrázek 4).

Obrázek 4

Pole výhledu zrcátek třídy I

Image

15.2.4.2   Hlavní vnější zpětná zrcátka třídy II

15.2.4.2.1   Vnější zpětné zrcátko na straně řidiče

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším 5 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla na straně řidiče a která sahá od místa vzdáleného 30 m za zornými body řidiče k obzoru.

Kromě toho musí řidič vidět pás vozovky o šíři 1 m, který je ohraničen rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla a který začíná 4 m za svislou rovinou procházející zornými body řidiče (viz obrázek 5).

15.2.4.2.2   Vnější zpětné zrcátko na straně spolujezdce

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším 5 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena na straně spolujezdce rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla na straně spolujezdce a která sahá od místa vzdáleného 30 m za zornými body řidiče k obzoru.

Kromě toho musí řidič vidět pás vozovky o šíři 1 m, který je ohraničen rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla a který začíná 4 m za svislou rovinou procházející zornými body řidiče (viz obrázek 5).

Obrázek 5

Pole výhledu zrcátek třídy II

Image

15.2.4.3   Hlavní vnější zpětná zrcátka třídy III

15.2.4.3.1   Vnější zpětné zrcátko na straně řidiče

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším 4 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla na straně řidiče a která sahá od místa vzdáleného 20 m za zornými body řidiče k obzoru (viz obrázek 6).

Kromě toho musí řidič vidět pás vozovky o šíři 1 m, který je ohraničen rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla a který začíná 4 m za svislou rovinou procházející zornými body řidiče.

15.2.4.3.2   Vnější zpětné zrcátko na straně spolujezdce

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším 4 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla na straně spolujezdce a která sahá od místa vzdáleného 20 m za zornými body řidiče k obzoru (viz obrázek 6).

Kromě toho musí řidič vidět pás vozovky o šíři 1 m, který je ohraničen rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla a který začíná 4 m za svislou rovinou procházející zornými body řidiče.

Obrázek 6

Pole výhledu zrcátek třídy III

Image

15.2.4.4   „Širokoúhlé“ vnější zrcátko (třída IV)

15.2.4.4.1   „Širokoúhlé“ vnější zrcátko na straně řidiče

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším 15 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla na straně řidiče a která sahá přinejmenším od vzdálenosti 10 m do vzdálenosti 25 m za zornými body řidiče.

Kromě toho musí řidič vidět pás vozovky o šíři 4,5 m, který je ohraničen rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla a který začíná 1,5 m za svislou rovinou procházející zornými body řidiče (viz obrázek 7).

15.2.4.4.2   „Širokoúhlé“ vnější zrcátko na straně spolujezdce

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším 15 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla na straně spolujezdce a která sahá přinejmenším od vzdálenosti 10 m do vzdálenosti 25 m za zornými body řidiče.

Kromě toho musí řidič vidět pás vozovky o šíři 4,5 m, který je ohraničen rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla a který začíná 1,5 m za svislou rovinou procházející zornými body řidiče (viz obrázek 7).

Obrázek 7

Pole výhledu širokoúhlých zrcátek třídy IV

Image

15.2.4.5   „Blízkopohledové“ vnější zrcátko (třída V)

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl rovinnou a vodorovnou část vozovky podél boku vozidla ohraničenou následujícími svislými rovinami (viz obrázky 8a a 8b):

15.2.4.5.1   rovinou rovnoběžnou se střední svislou podélnou rovinou vozidla, která prochází krajním bodem kabiny vozidla na straně spolujezdce;

15.2.4.5.2   v příčném směru rovinou rovnoběžnou s rovinou podle bodu 15.2.4.5.1 a vzdálenou od ní 2 m;

15.2.4.5.3   vzadu rovinou rovnoběžnou se svislou rovinou procházející zornými body řidiče a ležící 1,75 m za touto rovinou;

15.2.4.5.4   vpředu rovinou rovnoběžnou se svislou rovinou procházející zornými body řidiče a ležící 1 m před touto rovinou. Je-li svislá příčná rovina procházející přední hranou nárazníku vozidla méně než 1 m před svislou rovinou procházející zornými body řidiče, omezí se pole výhledu touto rovinou.

Montáž blízkopohledového zrcátka třídy V není povinná v případě, že pole výhledu znázorněné na obrázcích 8a a 8b může být zprostředkováno kombinací polí výhledu širokoúhlého zrcátka třídy IV a předního zrcátka třídy VI.

Obrázky 8a a 8b

Pole výhledu blízkopohledových zrcátek třídy V

Image

Image

15.2.4.6   Přední zrcátko (třída VI)

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena

a)

příčnou svislou rovinou procházející krajním bodem přední části vozidla;

b)

příčnou svislou rovinou ve vzdálenosti 2 000 mm před rovinou definovanou v písmeni a);

c)

podélnou svislou rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla procházející krajním bodem vozidla na straně řidiče a

d)

podélnou svislou rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla ve vzdálenosti 2 000 mm vně od krajního bodu vozidla na opačné straně, než je strana řidiče.

Přední část tohoto pole výhledu na opačné straně, než je strana řidiče, může být zaoblena poloměrem 2 000 mm (viz obrázek 9).

Pro definované pole výhledu viz rovněž bod 15.2.4.9.2.

Ustanovení pro přední zrcátka jsou povinná pro bezkapotové kabiny vozidel kategorií N2 > 7,5 t a N3 (podle definice v bodě 12.5).

Jestliže vozidla těchto kategorií nemohou splnit požadavky užitím předního zrcátka a/nebo zařízením kamera/monitor, musí být použit systém pro podporu výhledu. V případě systému pro podporu výhledu musí být toto zařízení schopno detekovat předmět o výšce 50 cm a průměru 30 cm uvnitř pole vymezeného na obrázku 9.

Obrázek 9

Pole výhledu předních zrcátek třídy VI

Image

15.2.4.6.2   Přední zrcátko třídy VI však není povinné, jestliže je řidič schopen vidět, při uvážení překážky výhledu způsobené sloupky A, přímku 300 mm před vozidlem ve výšce 1 200 mm nad povrchem vozovky, která je umístěna mezi podélnou svislou rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou a procházející krajním bodem vozidla na straně řidiče a mezi podélnou svislou rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou 900 mm vně od krajního bodu vozidla na opačné straně, než je strana řidiče.

15.2.4.6.3   Při stanovování předku vozidla pro účel bodů 15.2.4.6.1 a 15.2.4.6.2 se neberou v úvahu části trvale připojené k vozidlu, které jsou umístěny jak nad očními body řidiče, tak i před příčnou svislou rovinou procházející nejpřednějším povrchem předního nárazníku vozidla.

15.2.4.7   Zrcátka kategorie L (třída VII)

15.2.4.7.1   Vnější zpětné zrcátko na straně řidiče

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším 2,50 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla na straně řidiče a která sahá od místa vzdáleného 10 m za zornými body řidiče k obzoru (viz obrázek 10).

Obrázek 10

Pole výhledu zrcátek třídy VII

Image

15.2.4.7.2   Vnější zpětné zrcátko na straně spolujezdce

Pole výhledu musí být takové, aby řidič viděl přinejmenším 4 m širokou rovinnou a vodorovnou část vozovky, která je ohraničena rovinou rovnoběžnou se střední podélnou svislou rovinou vozidla a procházející krajním bodem vozidla na straně spolujezdce a která sahá od místa vzdáleného 20 m za zornými body řidiče k obzoru (viz obrázek 10).

15.2.4.8   Sestává-li zrcátko z několika odrazných povrchů, které mají rozdílný poloměr křivosti nebo spolu navzájem svírají úhel, musí přinejmenším jeden z odrazných povrchů poskytnout pole výhledu a mít rozměry (viz bod 6.1.2.1.2.2) uvedené pro danou třídu zrcátka.

15.2.4.9   Překážky ve výhledu

15.2.4.9.1   Vnitřní zpětné zrcátko (třída I)

Pole výhledu může být zmenšeno opěrkami hlavy a takovými zařízeními, jakými jsou zejména sluneční clony, stírače zadního skla, prvky vyhřívání a brzdová svítilna (brzdové svítilny) kategorie S3, nebo částmi karosérie, jako jsou sloupky oken zadních dělených dveří, a to za předpokladu, že požadované pole výhledu je zmenšeno jen částečně. Stupeň zakrytí se měří při nejnižší poloze opěrek hlavy a při sklopení slunečních clon směrem dozadu.

15.2.4.9.2   Vnější zrcátka (třídy II, III, IV, V, VI a VII)

U výše uvedených polí výhledu se neberou v úvahu překážky způsobené karoserií a některými jejími částmi, jako jsou jiná zrcátka, dveřní kliky, obrysové svítilny, směrové svítilny, přední a zadní nárazníky a součásti zařízení pro čištění odrazné plochy, pokud způsobují zakrytí výhledu menší než 10 % předepsaného pole výhledu. U vozidel konstruovaných pro zvláštní účely, u nichž v důsledku zvláštních vlastností není možno tento požadavek splnit, může být zakrytí požadovaného pole výhledu u zrcátek třídy VI způsobené zvláštními vlastnostmi vyšší než 10 %, ale nikoli více, než je pro jejich zvláštní funkci nezbytné.

15.2.4.10   Zkušební postup

Pole výhledu se stanoví tak, že se v zorných bodech umístí výkonné světelné zdroje a měří se světlo odražené na kontrolní svislou promítací plochu. Mohou se použít i jiné rovnocenné metody.

15.3   ZAŘÍZENÍ PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED JINÁ NEŽ ZRCÁTKA

15.3.1   Zařízení pro nepřímý výhled musí mít takové parametry, aby umožňovalo zpozorovat kritický objekt uvnitř popsaného pole výhledu, při uvážení kritického vnímání.

15.3.2   Překážky řidičova přímého výhledu způsobené montáží zařízení pro nepřímý výhled musí být omezeny na minimum.

15.3.3   V případě zařízení kamera-monitor pro nepřímý výhled musí být pro stanovení detekční vzdálenosti použita metoda uvedená v příloze 10.

15.3.4   Požadavky na montáž monitoru

Směr pohledu na monitor musí být přibližně shodný se směrem hlavního zrcátka.

15.3.5   Vozidla mohou být vybavena doplňkovými zařízeními pro nepřímý výhled.

15.3.6   Ustanovení tohoto předpisu se nevztahují na sledovací zařízení kamera-monitor-záznamové zařízení podle definice v bodě 2.1.2.13. Vnější sledovací kamery musí být buď namontovány nejméně 2 m nad vozovku při zatížení vozidla odpovídajícím jeho maximální technicky přípustné hmotnosti, nebo je-li jejich spodní okraj níže než 2 m nad vozovkou, nesmí vyčnívat více než 50 mm přes celkovou šířku vozidla měřenou bez tohoto zařízení a musí mít rádius zaoblení nejméně 2,5 mm.

16.   ZMĚNA TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

Každá změna typu vozidla se musí oznámit správnímu orgánu, který typ vozidla schválil. Tento orgán potom může buď:

16.1.1   usoudit, že provedené úpravy pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky; nebo

16.1.2   požadovat od technické zkušebny odpovědné za provedení zkoušek nový zkušební protokol.

16.2   Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením jednotlivých úprav se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 4 tohoto předpisu.

16.3   Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí pořadové číslo každému formuláři sdělení vypracovanému pro takové rozšíření.

17.   SHODNOST VÝROBY

17.1   Postup pro zajištění shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanoveným v dodatku 2 (E/EHK/324-E/EHK/TRANS/505/Rev.2) dohody.

17.2   Každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky uvedené v bodě 15 výše.

18.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

18.1   Schválení udělené typu vozidla podle tohoto předpisu je možno odejmout, pokud není dodržen požadavek stanovený v bodě 17.1 nebo jestliže vozidlo nevyhoví při kontrolách předepsaných v bodě 17.2.

18.2   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím kopie formuláře schválení opatřené na konci velkými písmeny napsanou, podepsanou a datovanou poznámkou „SCHVÁLENÍ ODEJMUTO“.

19.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení podá uvedený orgán zprávu o ukončení výroby ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím kopie formuláře schválení opatřené na konci velkými písmeny napsanou, podepsanou a datovanou poznámkou „VÝROBA UKONČENA“.

20.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní stany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek, jakož i názvy a adresy správních orgánů, které schválení udělují a jimž se zasílají formuláře potvrzující udělení nebo odmítnutí nebo rozšíření nebo odejmutí schválení vydané v jiných zemích.

21.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

21.1   Počínaje úředním datem vstupu série změn 02 tohoto předpisu v platnost žádná ze smluvních stran uplatňujících tento předpis neodmítne žádost o schválení podle tohoto předpisu ve znění série změn 02.

21.2   Od 26. ledna 2006 smluvní strany uplatňující tento předpis udělí schválení typu vozidla z hlediska montáže zařízení pro nepřímý výhled pouze tehdy, jestliže typ vozidla splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02. Toto datum se však odkládá o 12 měsíců, pokud jde o požadavky týkající se montáže předních zrcátek třídy VI.

21.3   Od 26. ledna 2006 smluvní strany uplatňující tento předpis udělí schválení typu zařízení pro nepřímý výhled pouze tehdy, jestliže daný typ splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02. Toto datum se však odkládá o 12 měsíců, pokud jde o požadavky týkající se předních zrcátek třídy VI jako konstrukčních částí a jejich montáže na vozidlo.

21.4   Od 26. ledna 2010 smí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, u vozidel kategorií M1 a N1 a od 26. ledna 2007 u vozidel ostatních kategorií odmítnout uznání schválení typu vozidla, jestliže nebyla vydána v souladu se sérií změn 02 tohoto předpisu.

21.5   Od 26. ledna 2010 smí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, u vozidel kategorií M1 a N1 a od 26. ledna 2007 u vozidel ostatních kategorií odmítnout uznání schválení typu zařízení pro nepřímý výhled, jestliže nebyla vydána v souladu se sérií změn 02 tohoto předpisu.

21.6   Schválení udělená pro zrcátka třídy I nebo III podle tohoto předpisu v původním znění (série 00) nebo ve znění série změn 01 před datem vstupu této série změn v platnost zůstávají platná.

21.7   Ustanovení tohoto předpisu nevylučují schválení typu vozidla z hlediska montáže zpětných zrcátek podle tohoto předpisu ve znění série změn 02, jestliže všechna zpětná zrcátka třídy I nebo III, jimiž je vozidlo osazeno, nebo jejich část, jsou opatřena značkou schválení typu předepsanou podle původního znění (série 00 nebo 01) tohoto předpisu.

21.8   Bez ohledu na ustanovení bodů 21.3 a 21.5 mohou smluvní strany, které uplatňují tento předpis, pro účely náhradních dílů nadále udělovat schválení podle série změn 01 tohoto předpisu pro zařízení pro nepřímý výhled pro použití na typech vozidel, které byly schváleny před datem uvedeným v bodě 21.2 podle série změn 01 předpisu č. 46, a v případě potřeby vydávat rozšíření těchto schválení.


(1)  Podle definice v příloze 7 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2, naposledy pozměněný dokumentem Amend.4).

(2)  Systém pro nepřímý výhled je určen k rozeznání účastníků silničního provozu, které je třeba brát v úvahu. Významnost účastníka silničního provozu je dána jeho polohou a (potenciální) rychlostí. Rozměry těchto účastníků silničního provozu (chodců, cyklistů, řidičů mopedů) se zvětšují víceméně úměrně jejich rychlosti. Pro účely detekce odpovídá řidič mopedu (D = 0,8 m) ve vzdálenosti 40 m chodci (D = 0,5 m) ve vzdálenosti 25 m. S přihlédnutím k rychlosti by měl být vybrán řidič mopedu jako kritérium pro detekční velikost; z toho důvodu se pro stanovení účinnosti detekce použije objekt o velikosti 0,8 m.

(3)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy za použití svého příslušného symbolu EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jihoafrickou republiku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu a 51 pro Korejskou republiku. Následující čísla budou přidělena dalším zemím chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(4)  Vnitřní zpětné zrcátko se nepožaduje, nemohou-li být splněny požadavky výhledu podle bodu 15.2.5.4.1. V takovém případě se požadují dvě vnější zpětná zrcátka, jedno na levé a druhé na pravé straně vozidla.


PŘÍLOHA 1

Informační dokument pro schválení typu zařízení pro nepřímý výhled

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají trojmo.

Předkládají-li se výkresy, musí být vypracovány ve vhodném měřítku na formátu A4 nebo musí být na tento formát složeny a musí být dostatečně podrobné.

Předkládají-li se fotografie, musí zobrazovat dostatečně podrobně.

1.   Značka (obchodní název výrobce): …

2.   Typ a obecný obchodní popis (popisy): …

3.   Způsob označení typu, je-li na zařízení vyznačen: …

4.   Kategorie vozidla, pro kterou je zařízení určeno: …

5.   Název a adresa výrobce: …

6.   Umístění a způsob připevnění značky schválení typu: …

7.   Adresa (adresy) výrobního závodu (výrobních závodů): …

Zrcátka (uveďte pro každé zrcátko): …

8.1   Varianta: …

8.2   Výkres (výkresy) pro identifikaci zrcátka: …

8.3   Podrobnosti způsobu připevnění: …

Zařízení pro nepřímý výhled jiná než zrcátka: …

Typ a vlastnosti (např. úplný popis zařízení): …

9.1.1   V případě zařízení kamera-monitor: detekční vzdálenost (mm), kontrast, rozsah jasu, potlačení odlesku, zobrazení (černobílé/barevné), obnovovací frekvence obrazu, dosah jasu monitoru: …

9.2   Dostatečně podrobné výkresy pro identifikaci úplného zařízení včetně návodů k montáži; na výkrese musí být vyznačeno umístění značky schválení typu: …


PŘÍLOHA 2

Informační dokument pro schválení typu vozidla z hlediska montáže zařízení pro nepřímý výhled

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají trojmo.

Předkládají-li se výkresy, musí být vypracovány ve vhodném měřítku na formátu A4 nebo musí být na tento formát složeny a musí být dostatečně podrobné.

Předkládají-li se fotografie, musí zobrazovat dostatečně podrobně.

OBECNĚ

1.   Značka (obchodní název výrobce): …

2.   Typ a obecný obchodní popis (popisy): …

3.   Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (b): …

4.   Umístění tohoto označení: …

5.   Kategorie vozidla (c): …

6.   Název a adresa výrobce: …

7.   Adresa (adresy) výrobního závodu (výrobních závodů): …

OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA

8.   Fotografie a/nebo výkres (výkresy) vozidla představujícího příslušný typ: …

9.   Kabina řidiče (bezkapotová nebo kapotová) (1): …

Řízení: vlevo/vpravo (1): …

10.1   Vozidlo je vybaveno zařízením pro pravostranný/levostranný provoz (1).

Rozsah (vnějších) rozměrů vozidla (celkově): …

Podvozek bez karoserie

Šířka (2): …

11.1.1.1   Maximální dovolená šířka: …

11.1.1.2   Minimální dovolená šířka: …

Podvozek s karoserií: …

11.2.1   Šířka (1): …

Karoserie

Zařízení pro nepřímý výhled

Zrcátka …

12.1.1.1   Výkres (výkresy) ukazující umístění zrcátka na vozidle: …

12.1.1.2   Detaily způsobu připevnění zrcátka na vozidle včetně konstrukční části vozidla, ke které je připevněno: …

12.1.1.3   Nepovinná zařízení, která mohou ovlivnit pole výhledu směrem dozadu: …

12.1.1.4   Stručný popis elektronických součástí seřizovacího mechanismu (jsou-li užity): …

12.1.2   Zařízení pro nepřímý výhled jiná než zrcátka: …

12.1.2.1   Dostatečně podrobné výkresy s návody k montáži: …


(1)  Nehodící se škrtněte.

(2)  „Celkovou šířkou“ vozidla se rozumí rozměr měřený podle bodu 6.2 normy ISO 612-1978. Nad rámec ustanovení uvedené normy se v případě měření šířky vozidel jiné kategorie než M1 neuvažují tato zařízení:

těsnicí zařízení pro celní účely a jejich ochrana,

zařízení pro připoutání plachty a jejich ochrana,

zařízení indikující poškození pneumatiky,

přečnívající pružné části systému proti rozstřiku,

světelná zařízení,

u autobusů: nástupní rampy v provozním stavu, zvedací plošiny a podobná zařízení v provozním stavu, pokud jejich rozměr nepřesahuje 10 mm od boku vozidla a dopředu nebo dozadu směřující rohy ramp jsou zaobleny poloměrem nejméně 5 mm; hrany musí být zaobleny poloměrem nejméně 2,5 mm,

zařízení pro nepřímý výhled,

ukazatele tlaku v pneumatikách,

zasouvatelné schůdky,

prohnutá část boků pneumatiky bezprostředně nad bodem styku s vozovkou.


PŘÍLOHA 3

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image

 (1)

Vydal:

Název správního orgánu:

ve věci (2):

UDĚLENÍ SCHVÁLENÍ

ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

ZAMÍTNUTÍ SCHVÁLENÍ

ODEJMUTÍ SCHVÁLENÍ

DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

typu zařízení pro nepřímý výhled podle předpisu č. 46

Schválení č. … Rozšíření č. …

1.

Obchodní název nebo značka zařízení: …

2.

Název typu zařízení podle výrobce: …

3.

Název a adresa výrobce: …

4.

Případně název a adresa zástupce …

5.

Předáno ke schválení dne: …

6.

Technická zkušebna odpovědná za provedení schvalovacích zkoušek: …

7.

Datum protokolu vydaného uvedenou zkušebnou: …

8.

Číslo protokolu vydaného uvedenou zkušebnou: …

9.

Stručný popis: …

Identifikace zařízení: zrcátko, kamera/monitor, jiné zařízení (2)

Zařízení pro nepřímý výhled třídy I, II, III, IV, V, VI, S (2)

Symbol Formula, jak je uvedeno v bodě 6.1.3.1.1 tohoto předpisu: ano/ne (2)

10.

Umístění značky schválení typu: …

11.

Důvod (důvody) případného rozšíření: …

12.

Schválení uděleno/zamítnuto/rozšířeno/odejmuto (2)

13.

Místo: …

14.

Datum: …

15.

Podpis: …

16.

K tomuto sdělení je přiložen seznam dokumentů uložených u správního orgánu, který udělil schválení. Dokumenty lze obdržet na vyžádání.


(1)  Rozlišovací číslo země, která schválení udělila/rozšířila/zamítla/odejmula (viz ustanovení o schválení v předpisech).

(2)  Nehodící se škrtněte.


PŘÍLOHA 4

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 ×297 mm))

Image

 (1)

Vydal:

Název správního orgánu:

ve věci (2):

UDĚLENÍ SCHVÁLENÍ

ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

ZAMÍTNUTÍ SCHVÁLENÍ

ODEJMUTÍ SCHVÁLENÍ

DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

typu vozidla z hlediska montáže zařízení pro nepřímý výhled podle předpisu č. 46

Schválení číslo: … Rozšíření č.: …

1.   Značka (obchodní název výrobce): …

2.   Typ a obecný obchodní popis (popisy): …

Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen: …

3.1   Umístění tohoto označení: …

4.   Kategorie vozidla: (M1, M2, M3, N1, N2 ≤ 7,5 t, N2 > 7,5 t, N3) (2)

5.   Název a adresa výrobce: …

6.   Adresa (adresy) výrobního závodu (výrobních závodů): …

7.   Doplňkové informace (jsou-li): viz dodatek

8.   Technická zkušebna odpovědná za provedení zkoušek: …

9.   Datum zkušebního protokolu: …

10.   Číslo zkušebního protokolu: …

11.   Poznámky (jsou-li): viz dodatek

12.   Místo: …

13.   Datum: …

14.   Podpis: …

15.   Je přiložen seznam informačních dokumentů uložených u schvalovacího orgánu, které lze obdržet na požádání.

Dodatek k formuláři sdělení o schválení typu č. … týkající se schválení typu vozidla z hlediska montáže zařízení pro nepřímý výhled podle předpisu č. 46

1.   Obchodní název nebo značka zrcátek a doplňkových zařízení pro nepřímý výhled a číslo schválení typu konstrukční části: …

2.   Třída (třídy) zrcátek a zařízení pro nepřímý výhled (I, II, III, IV, V, VI, VII, S) (2)

3.   Rozšíření schválení typu vozidla zahrnující následující zařízení pro nepřímý výhled: …

4.   Údaje k určení bodu „R“ místa sezení řidiče: …

5.   Maximální a minimální šířka karoserie, pro kterou bylo uděleno schválení typu pro zrcátko a pro zařízení pro nepřímý výhled (v případě provedení podvozek s kabinou podle bodu 15.2.2.3): …

6.   K tomuto certifikátu jsou přiloženy následující dokumenty opatřené výše uvedeným číslem schválení typu:

výkresy znázorňující montáž zařízení pro nepřímý výhled,

výkresy a plány znázorňující místa montáže a vlastnosti části konstrukce, ke které jsou zařízení pro nepřímý výhled namontována.

7.   Poznámky: (např. platnost pro pravostranný/levostranný provoz (2))


(1)  Rozlišovací číslo země, která schválení udělila/rozšířila/zamítla/odejmula (viz ustanovení o schválení v předpisech).

(2)  Nehodící se škrtněte.


PŘÍLOHA 5

Uspořádání značky schválení typu zařízení pro nepřímý výhled

(Viz bod 5.4 předpisu)

Image

Výše uvedená značka schválení typu umístěná na zařízení pro nepřímý výhled udává, že se jedná o zpětné zrcátko třídy II, které bylo schváleno v Nizozemsku (E 4) podle předpisu č. 46 a pod schvalovacím číslem 022439. První dvě číslice čísla schválení typu udávají, že při udělení schválení již předpis č. 46 obsahoval sérii změn 02.

Poznámka: Číslo schválení typu a doplňkový symbol musí být umístěny v blízkosti kružnice a buď nad, nebo pod písmenem „E“ nebo vlevo či vpravo od tohoto písmene. Číslice čísla schválení typu musí být na stejné straně písmene „E“ a musí směřovat stejným směrem. Doplňkový symbol musí být umístěn přímo proti číslu schválení typu. U čísla schválení je třeba se vyhnout používání římských číslic, aby se předešlo možnosti záměny s jinými symboly.


PŘÍLOHA 6

ZKUŠEBNÍ METODA STANOVENÍ ODRAZIVOSTI

1.   DEFINICE

Standardní osvětlovací zdroj CIE A (1): kolorimetrický osvětlovací zdroj představující černé těleso při T68 = 2 855,6 K.

1.1.2   Standardní zdroj CIE A (1): plynem plněná žárovka s wolframovým vláknem s ekvivalentní barevnou teplotou T68 = 2 855,6 K.

1.1.3   Standardní kolorimetrický pozorovací přístroj CIE 1931 (1): přijímač záření, jehož kolorimetrické charakteristiky odpovídají hodnotám spektrálních trichromatických složek Formula (λ), Formula (λ), Formula (λ) (viz tabulka).

1.1.4   Spektrální trichromatické složky CIE (1): trichromatické hodnoty spektrálních složek izoenergetického spektra v systému CIE (XYZ).

1.1.5   Fotopické vidění (1): vidění normálním okem, je-li přizpůsobeno hladinám jasu nejméně několika cd/m2.

2.   PŘÍSTROJ

2.1   Obecně

Přístroj se skládá ze zdroje světla, držáku zkoušeného vzorku, přijímače s fotosnímačem a indikátorem (viz obrázek 1) a z prostředků k potlačení účinku vnějšího světla.

Přijímač může obsahovat Ulbrichtovu kouli usnadňující měření odrazivosti nerovinných (vypuklých) zrcátek (viz obrázek 2).

2.2   Spektrální charakteristiky světelného zdroje a přijímače

Světelným zdrojem je standardní zdroj CIE A spojený s optickým systémem zajišťujícím téměř rovnoběžný svazek světelných paprsků. K udržování stálého napětí na žárovce za provozu přístroje se doporučuje použít stabilizátor napětí.

Přijímač musí obsahovat fotosnímač se spektrální odezvou úměrnou fotopické světelné účinnosti standardního kolorimetrického pozorovacího přístroje CIE (1931) (viz tabulka). Lze použít též jinou kombinaci osvětlovacího zdroje s filtrem a přijímačem, která poskytuje celkově rovnocenné výsledky jako standardní osvětlovací zdroj CIE A a fotopické vidění. Používá-li se v přijímači Ulbrichtova koule, musí být vnitřní povrch koule opatřen povlakem matné (difuzní) spektrálně neselektivní bílé barvy.

2.3   Geometrické podmínky

Svazek dopadajících světelných paprsků musí svírat s kolmicí na zkoušený povrch pokud možno úhel (θ) 0,44 ±0,09 rad (neboli 25 ± 5°) a nesmí překročit horní mezní hodnotu (tj. 0,53 rad neboli 30°). Osa přijímače musí s touto kolmicí svírat úhel (θ) rovnající se úhlu dopadajícího svazku světelných paprsků (viz obrázek 1). Svazek dopadajících světelných paprsků musí mít při dopadu na zkušební povrch průměr nejméně 13 mm (0,5 in.). Odražený svazek paprsků nesmí být širší než citlivá plocha fotosnímače, nesmí pokrývat méně než 50 % této plochy a musí pokud možno pokrývat stejnou část plochy jako svazek paprsků použitý při kalibraci přístroje.

Používá-li se v přijímači Ulbrichtova koule, musí být její průměr nejméně 127 mm (5 in.). Otvory ve stěně koule pro vzorek a dopadající svazek paprsků musí být dostatečně velké, aby umožňovaly plný průchod dopadajícího i odraženého svazku paprsků. Fotosnímač musí být umístěn tak, aby přímo nezachycoval světlo dopadajícího ani odraženého svazku paprsků.

2.4   Elektrické charakteristiky soustavy fotosnímač-indikátor

Výstup fotosnímače udávaný indikátorem musí být lineární funkcí svítivosti na fotocitlivé ploše. Musí být zajištěny prostředky (elektrické a/nebo optické) k usnadnění nulovacího a kalibračního seřizování. Tyto prostředky nesmí ovlivnit linearitu nebo spektrální charakteristiky přístroje. Přesnost soustavy přijímač-indikátor musí být v rozmezí ±2 % plného rozsahu nebo ±10 % měřené hodnoty, podle toho, která hodnota je menší.

2.5   Držák vzorku

Tento mechanismus musí umožňovat umístění zkušebního vzorku tak, aby se osy ramene zdroje a přijímače protínaly na odrazném povrchu. Tento odrazný povrch může být uvnitř vzorku zrcátka nebo na některé z jeho stran podle toho, zda jde o typ zrcátka s prvním povrchem, druhým povrchem nebo o hranolové zrcátko sklopného typu.

3.   POSTUP

3.1   Metoda přímé kalibrace

U metody přímé kalibrace se jako porovnávací etalon užívá vzduch. Tato metoda se používá u přístrojů konstruovaných tak, že dovolují kalibraci v rozsahu 100 % stupnice zapojením přijímače přímo do osy světelného zdroje (viz obrázek 1).

V některých případech může být žádoucí (např. při měření povrchů s malou odrazivostí) používat při této metodě mezilehlý kalibrační bod (v rozmezí od 0 % do 100 % rozsahu stupnice). V těchto případech je zapotřebí zařadit do optické dráhy neutrální filtr se známou prostupností a seřizovat kalibrační systém, dokud měřič neukazuje procento prostupnosti neutrálního filtru. Před zahájením měření odrazivosti se tento filtr vyjme.

3.2   Metoda nepřímé kalibrace

Metoda nepřímé kalibrace se používá u přístrojů s pevnou geometrií zdroje a přijímače. Je zapotřebí vhodně kalibrovaný a udržovaný etalon odrazivosti. Tímto porovnávacím etalonem má být pokud možno rovinné zrcátko s hodnotou odrazivosti co nejbližší zkoušeným vzorkům.

3.3   Měření rovinných zrcátek

Odrazivost vzorků rovinných zrcátek lze měřit na přístrojích, u nichž se používá přímá nebo nepřímá metoda kalibrace. Hodnota odrazivosti se přímo odečte na stupnici indikátoru.

3.4   Měření nerovinných (vypuklých) zrcátek

Měření odrazivosti nerovinných (vypuklých) zrcátek vyžaduje použití přístrojů s Ulbrichtovou koulí v přijímači (viz obrázek 2). Ukazuje-li indikátor přístroje u etalonového zrcátka s odrazivostí E % počet dílků ne, pak u zrcátka s neznámou odrazivostí bude počet dílků nx odpovídat odrazivosti X % podle vzorce:

Formula

Obrázek 1

Zobecněné schéma reflektometru se znázorněním seřízení pro dvě kalibrační metody

Image

Obrázek 2

Zobecněné schéma reflektometru s Ulbrichtovou koulí v přijímači

Image

Trichromatické hodnoty spektrálních složek standardního kolorimetrického pozorovacího přístroje CIE 1931  (2)

Tato tabulka byla převzata z publikace CIE 50 (45) (1970)

λ

nm

Formula

(λ)

Formula

(λ)

Formula

(λ)

380

0,001 4

0,000 0

0,006 5

390

0,004 2

0,000 1

0,020 1

400

0,014 3

0,000 4

0,067 9

410

0,043 5

0,001 2

0,207 4

420

0,134 4

0,004 0

0,645 6

430

0,283 9

0,011 6

1,385 6

440

0,348 3

0,023 0

1,747 1

450

0,336 2

0,038 0

1,772 1

460

0,290 8

0,060 0

1,669 2

470

0,195 4

0,091 0

1,287 6

480

0,095 6

0,139 0

0,813 0

490

0,032 0

0,208 0

0,465 2

500

0,004 9

0,323 0

0,272 0

510

0,009 3

0,503 0

0,158 2

520

0,063 3

0,710 0

0,078 2

530

0,165 5

0,862 0

0,042 2

540

0,290 4

0,954 0

0,020 3

550

0,433 4

0,995 0

0,008 7

560

0,594 5

0,995 0

0,003 9

570

0,762 1

0,952 0

0,002 1

580

0,916 3

0,870 0

0,001 7

590

1,026 3

0,757 0

0,001 1

600

1,062 2

0,631 0

0,000 8

610

1,002 6

0,503 0

0,000 3

620

0,854 4

0,381 0

0,000 2

630

0,642 4

0,265 0

0,000 0

640

0,447 9

0,175 0

0,000 0

650

0,283 5

0,107 0

0,000 0

660

0,164 9

0,061 0

0,000 0

670

0,087 4

0,032 0

0,000 0

680

0,046 8

0,017 0

0,000 0

690

0,22 7

0,008 2

0,000 0

700

0,011 4

0,004 1

0,000 0

710

0,005 8

0,002 1

0,000 0

720

0,02 9

0,001 0

0,000 0

730

0,001 4

0,000 5

0,000 0

740

0,000 7

0,000 2 (3)

0,000 0

750

0,000 3

0,000 1

0,000 0

760

0,000 2

0,000 1

0,000 0

770

0,000 1

0,000 0

0,000 0

780

0,000 0

0,000 0

0,000 0

VYSVĚTLUJÍCÍ VYOBRAZENÍ

Příklad zařízení na měření odrazivosti sférických zrcátek

Image


(1)  Definice jsou převzaty z publikace CIE 50 (45), Mezinárodní elektronický slovník, skupina 45: Osvětlování.

(2)  Zkrácená tabulka. Hodnoty Formula (λ) = V (λ) jsou zaokrouhleny na čtyři desetinná místa.

(3)  Změněno v r. 1966 (ze 3 na 2)


PŘÍLOHA 7

Postup stanovení poloměru křivosti „R“ odrazného povrchu zrcátka

1.   MĚŘENÍ

1.1   Měřicí zařízení

Použije se „sférometr“ podobný zařízení znázorněnému na obrázku 1 v této příloze, na kterém jsou uvedeny vzdálenosti mezi vyhledávacím hrotem měřicího přístroje a pevnými rameny zkušební tyčky.

1.2   Měřicí body

1.2.1   Hlavní poloměry křivosti se měří ve třech bodech ležících co nejblíže polohám v jedné třetině, polovině a dvou třetinách vzdálenosti na oblouku odrazného povrchu procházejícím středem tohoto povrchu a rovnoběžném s úsečkou b nebo na oblouku procházejícím středem odrazného povrchu, který je k úsečce b kolmý, je-li tento oblouk delší.

1.2.2   Není-li vzhledem k rozměrům odrazného povrchu možné dosáhnout měření ve směrech definovaných v bodě 2.1.1.6 tohoto předpisu, mohou technické zkušebny odpovědné za zkoušky provést měření ve zmíněném bodu ve dvou kolmých směrech co nejbližších výše předepsaným směrům.

2.   VÝPOČET POLOMĚRU KŘIVOSTI „r“

Poloměr „r“ vyjádřený v mm se vypočte podle vzorce:

Formula

kde:

rp1

=

poloměr křivosti v prvním měřicím bodu,

rp2

=

poloměr křivosti v druhém měřicím bodu,

rp3

=

poloměr křivosti v třetím měřicím bodu.

Obrázek 1

Sférometr

Image


PŘÍLOHA 8

Postup stanovení bodu „H“ a skutečného úhlu trupu pro místa k sezení v motorovém vozidle

1.   ÚČEL

Postup popsaný v této příloze se používá ke stanovení polohy bodu „H“ a skutečného úhlu trupu pro jedno nebo více míst k sezení v motorovém vozidle a k ověření vztahu naměřených údajů ke konstrukčním specifikacím uváděným výrobcem vozidla (1).

2.   DEFINICE

Pro účely této přílohy se použijí tyto definice:

„vztažnými údaji“ se rozumí jedna nebo více následujících charakteristik místa k sezení:

2.1.1   bod „H“ a bod „R“ a jejich vztah;

2.1.2   skutečný úhel trupu a konstrukční úhel trupu a jejich vztah;

2.2   „trojrozměrným zařízením pro stanovení bodu ‚H‘“ (zařízení 3-D H) se rozumí zařízení používané ke stanovení bodů „H“ a skutečných úhlů trupu. Toto zařízení je popsáno v dodatku 1 této přílohy;

2.3   „bodem ‚H‘“ se rozumí střed otáčení trupu a stehna zařízení 3-D H umístěného na sedadle vozidla podle bodu 4 níže. Bod „H“ se nachází ve středu osy zařízení vedoucí mezi terčíky bodu „H“ na obou stranách zařízení 3-D H. Bod „H“ teoreticky odpovídá bodu „R“ (tolerance viz bod 3.2.2 níže). Jakmile je bod „H“ stanoven postupem popsaným v bodě 4, považuje se za pevný vzhledem ke konstrukci sedáku a pohybuje se při úpravě polohy sedadla spolu s ním;

2.4   „bodem ‚R‘“ nebo „vztažným bodem místa k sezení“ se rozumí konstrukční bod určený výrobcem vozidla pro každé místo k sezení a stanovený s ohledem na trojrozměrnou vztažnou soustavu;

2.5   „linií trupu“ se rozumí osa sondy zařízení 3-D H se sondou ve zcela zadní poloze;

2.6   „skutečným úhlem trupu“ se rozumí úhel naměřený mezi svislicí vedoucí bodem „H“ a linií trupu při použití úhloměrné stupnice sklonu zad na zařízení 3-D H. Skutečný úhel trupu teoreticky odpovídá konstrukčnímu úhlu trupu (tolerance viz bod 3.2.2 níže);

2.7   „konstrukčním úhlem trupu“ se rozumí úhel mezi svislicí vedoucí bodem „R“ a linií trupu v poloze, která odpovídá konstrukční poloze opěradla stanovené výrobcem vozidla;

2.8   „střední rovinou sedící osoby“ (C/LO) se rozumí střední rovina zařízení 3-D H umístěného na všech určených místech k sezení; představují ji souřadnice bodu „H“ na ose „Y“. U samostatných sedadel je střední rovina sedadla totožná se střední rovinou sedící osoby. U ostatních sedadel je střední rovina sedící osoby udávána výrobcem;

2.9   „trojrozměrnou vztažnou soustavou“ se rozumí soustava popsaná v dodatku 2 této přílohy;

2.10   „výchozími značkami“ se rozumí fyzické body (otvory, povrchy, značky nebo vruby) na karoserii vozidla určené výrobcem;

2.11   „polohou vozidla pro měření“ se rozumí poloha vozidla určená souřadnicemi výchozích značek v trojrozměrné vztažné soustavě.

3.   POŽADAVKY

3.1   Uvedení údajů

Pro každé místo k sezení, u něhož jsou k prokázání souladu s ustanoveními tohoto předpisu vyžadovány vztažné údaje, musí být zaneseny na formuláři uvedeném v dodatku 3 této přílohy všechny nebo přiměřeně vybrané následující údaje:

3.1.1   souřadnice bodu „R“ vztažené k trojrozměrné vztažné soustavě;

3.1.2   konstrukční úhel trupu;

3.1.3   všechny údaje potřebné k seřízení sedadla (je-li seřiditelné) do měřicí polohy stanovené v bodě 4.3 níže.

3.2   Vztah mezi naměřenými údaji a konstrukčními specifikacemi

3.2.1   Souřadnice bodu „H“ a hodnota skutečného úhlu trupu získané postupem stanoveným v bodě 4 níže se postupně porovnají se souřadnicemi bodu „R“ a s hodnotou konstrukčního úhlu trupu uváděnými výrobcem vozidla.

3.2.2   Vzájemné polohy bodů „R“ a „H“ a vztah mezi konstrukčním a skutečným úhlem trupu se pro dané místo k sezení považují za vyhovující, jestliže bod „H“, určený svými souřadnicemi, leží ve čtverci se svislými a vodorovnými stranami o délce 50 mm, jehož úhlopříčky se protínají v bodě „R“, a jestliže skutečný úhel trupu se od konstrukčního úhlu trupu liší nejvýše o 5°.

3.2.3   Jestliže jsou tyto podmínky splněny, použije se bod „R“ a konstrukční úhel trupu k prokázání souladu s ustanoveními tohoto předpisu.

3.2.4   Jestliže bod „H“ nebo skutečný úhel trupu nesplňují požadavky výše uvedeného bodu 3.2.2, stanoví se bod „H“ a skutečný úhel trupu ještě dvakrát (celkem třikrát). Pokud výsledky dvou z těchto tří úkonů splňují požadavky, platí podmínky výše uvedeného bodu 3.2.3.

3.2.5   Jestliže výsledky nejméně dvou ze tří úkonů popsaných v bodě 3.2.4 nevyhovují požadavkům bodu 3.2.2 nebo jestliže ověření nemůže být provedeno, protože výrobce vozidla nedodal informace týkající se polohy bodu „R“ nebo údaje o konstrukčním úhlu trupu, použije se těžiště tří naměřených bodů nebo průměr tří naměřených úhlů a tyto výsledky se považují za použitelné ve všech případech, kdy je v tomto předpise zmíněn bod „R“ nebo konstrukční úhel trupu.

4.   POSTUP STANOVENÍ BODU „H“ A SKUTEČNÉHO ÚHLU TRUPU

4.1   Vozidlo se podle uvážení výrobce předehřeje na teplotu 20 ± 10 °C, aby bylo zajištěno, že materiál sedadla dosáhne pokojové teploty. Jestliže sedadlo, které má být zkoušeno, nebylo ještě nikdy použito, usadí se na něj dvakrát po dobu jedné minuty osoba nebo zařízení o hmotnosti 70 až 80 kg, aby se prohnul sedák a opěradlo. Na žádost výrobce se sestavy všech sedadel ponechají nezatížené po dobu minimálně 30 minut před instalací zařízení 3-D H.

4.2   Vozidlo musí být v poloze pro měření definované v bodě 2.11 výše.

4.3   Je-li sedadlo seřiditelné, nastaví se nejprve do nejzazší normální polohy pro řízení či jízdu podle údajů výrobce vozidla, přičemž se bere v úvahu pouze podélné seřízení sedadla s vyloučením posuvu sedadla používaného pro jiné účely, než je normální poloha pro řízení nebo jízdu. Existují-li jiné způsoby seřízení (seřízení výšky, úhlu sklonu, opěradla apod.), nastaví se sedadlo do polohy určené výrobcem vozidla. U odpružených sedadel se svislá poloha ustaví napevno, aby odpovídala normální poloze pro řízení podle údajů výrobce.

4.4   Oblast místa k sezení, která přijde do styku se zařízením 3-D H, se pokryje bavlněnou textilií dostatečných rozměrů a vhodné struktury, čímž se rozumí hladká bavlněná tkanina o hustotě 18,9 vlákna na cm2 a plošné hmotnosti 0,228 kg/m2 nebo pletená či netkaná textilie rovnocenných vlastností.

Pokud se zkouška provádí na sedadle mimo vozidlo, musí mít podlaha, na níž je sedadlo umístěno, tytéž základní vlastnosti (2) jako podlaha vozidla, ve kterém má být sedadlo použito.

4.5   Sestava sedací a trupové části zařízení 3-D H se umístí tak, aby střední rovina sedící osoby (C/LO) byla totožná se střední rovinou zařízení 3-D H. Na žádost výrobce může být zařízení 3-D H posunuto směrem dovnitř vzhledem k C/LO, pokud je zařízení 3-D H umístěno tak daleko vně, že hrana sedadla nedovolí vyrovnání zařízení 3-D H.

4.6   Ke skořepině sedací části se připevní sestavy dolních končetin (chodidla a bérce) buď jednotlivě, nebo s použitím tyče T a sestavy dolní končetiny. Přímka vedená terčíky bodu „H“ musí být rovnoběžná se základnou a kolmá k podélné střední rovině sedadla.

Poloha chodidel a nohou zařízení 3-D H se nastaví takto:

4.7.1   Určené místo k sezení: řidič a spolujezdec na vnějším předním sedadle

4.7.1.1   Obě sestavy chodidel a bérců se posunou dopředu tak, aby chodidla zaujala přirozenou polohu na podlaze, v případě nutnosti mezi ovládacími pedály. Pokud je to možné, umístí se levé chodidlo přibližně stejně daleko vlevo od střední roviny zařízení 3-D H, jako je pravé chodidlo od střední roviny vpravo. V případě potřeby se nastaví vodováha ověřující příčnou polohu zařízení 3-D H do vodorovné polohy přestavením sedací části nebo nastavením sestav nohou a chodidel směrem vzad. Přímka procházející terčíky bodu „H“ je kolmá k podélné střední rovině sedadla.

4.7.1.2   Jestliže levá noha nemůže být udržena v poloze rovnoběžné s pravou nohou a levé chodidlo nelze opřít o nosnou konstrukci, posune se levé chodidlo tak, aby bylo podepřeno. Vzájemná poloha terčíků musí být zachována.

4.7.2   Určené místo k sezení: vnější zadní

Na zadních nebo přídavných sedadlech je poloha nohou určena výrobcem. Pokud v takovém případě chodidla spočívají na částech podlahy, které jsou různě vysoko, chodidlo, které jako první přijde do styku s předním sedadlem, slouží jako vztažné a druhé chodidlo se nastaví tak, aby vodováha udávající příčnou orientaci sedací části zařízení ukazovala vodorovnou polohu.

4.7.3   Ostatní určená místa k sezení:

Použije se obecný postup podle bodu 4.7.1 s tou výjimkou, že chodidla se umístí podle určení výrobce vozidla.

4.8   Nasadí se závaží bérců a stehen a zařízení 3-D H se vyrovná.

Skořepina zádové části se sklopí vpřed až k dorazu a zařízení 3-D H se pomocí tyče T odtáhne od opěradla. Zařízení 3-D H se usadí do nové polohy na sedadle jedním z následujících způsobů:

4.9.1   jestliže má zařízení 3-D H tendenci klouzat dozadu, použije se následující postup. Zařízení 3-D H se nechá klouzat dozadu do okamžiku, kdy již není zapotřebí vyvíjet vodorovnou zadržovací sílu na tyč T, tj. až se skořepina zádové části dotkne opěradla. V případě potřeby se upraví poloha bérce;

4.9.2   jestliže zařízení 3-D H nemá tendenci klouzat dozadu, použije se následující postup. Zařízení 3-D H se posune směrem dozadu působením vodorovné síly na tyč T, až se skořepina sedací části dotkne opěradla sedadla (viz obrázek 2 dodatku 1 k této příloze).

4.10   Na sestavu zádové a sedací části zařízení 3-D H se v místě průsečíku úhloměrné stupnice kyčelního úhlu a uložení tyče T působí silou 100 ± 10 N. Síla musí působit ve směru přímky procházející výše uvedeným průsečíkem do bodu těsně nad uložením stehenní tyče (viz obrázek 2 v dodatku 1 k této příloze). Skořepina zádové části se pak opatrně vrátí k opěradlu. Po zbývající část postupu je potřeba postupovat opatrně a zabránit sklouznutí zařízení 3-D H směrem dopředu.

4.11   Nasadí se pravé a levé závaží hýždí a potom střídavě osm závaží trupu. Polohu zařízení 3-D H je třeba zachovat.

4.12   Skořepina zádové části se nakloní dopředu, aby se uvolnil tlak na opěradlo. Zařízením 3-D H se třikrát kývne ze strany na stranu v úhlu 10° (5° na každou stranu od svislé roviny), aby se uvolnilo nahromaděné tření mezi zařízením 3-D H a sedadlem.

Během kývání by se mohla tyč T zařízení 3-D H odchýlit od určeného vodorovného a svislého nastavení. Proto je nutno tyč T během kývavých pohybů přiměřenou boční silou přidržet. Při přidržování tyče T a kývání zařízením 3-D H je nezbytné zajistit, aby ve svislém směru nebo ve směru dopředu a dozadu neúmyslně nepůsobily žádné vnější síly.

Během tohoto kroku se chodidla zařízení 3-D H nesmí přidržovat. Pokud chodidla změní polohu, měla by tak prozatím zůstat.

Skořepina zádové části se opatrně vrátí k opěradlu a zkontroluje se, zda jsou obě vodováhy v nulové poloze. Pokud během kývání zařízením 3-D H došlo ke změně polohy chodidel, je třeba polohu znovu nastavit pomocí následujícího postupu:

Střídavě se mírně nadzvedávají obě chodidla od podlahy, až přestane docházet k dalšímu pohybu chodidel. Během zvedání musí být chodidla zcela volně, možnost rotace nesmí být omezena; nesmí působit žádné síly zepředu ani z boku. Jakmile se chodidla umístí zpět do dolní polohy, musí být pata v kontaktu s konstrukcí k tomu určenou.

Zkontroluje se, zda je boční vodováha v nulové poloze; podle potřeby se na horní část skořepiny zádové části zatlačí ze strany tak, aby se sedací část zařízení 3-D H na sedadle vyrovnala.

4.13   Tyč T je přidržována, aby zařízení 3-D H neklouzalo po sedáku směrem vpřed, a postupuje se takto:

a)

skořepina zádové části se vrátí k opěradlu;

b)

na tyč úhlu zad se přibližně ve výšce středu závaží trupu směrem dozadu střídavě aplikuje a uvolňuje vodorovné zatížení nepřesahující 25 N, dokud úhloměrná stupnice kyčelního úhlu neukáže, že bylo po uvolnění zatížení dosaženo stabilní polohy. Je třeba zajistit, aby na zařízení 3-D H nepůsobily žádné vnější síly směrem dolů nebo z boku. Pokud je nutná další úprava rovnovážné polohy zařízení 3-D H, sklopí se skořepina zádové části směrem dopředu, zařízení se znovu vyrovná a opakuje se postup od bodu 4.12.

Provedou se všechna měření:

4.14.1   souřadnice bodu „H“ se měří vzhledem k trojrozměrné vztažné soustavě;

4.14.2   skutečný úhel trupu se odečte na úhloměrné stupnici sklonu zad zařízení 3-D H se sondou ve zcela zadní poloze.

4.15   Je-li třeba zařízení 3-D H instalovat znovu, musí před novou instalací zůstat sestava sedadla nezatížená nejméně po dobu 30 minut. Zařízení 3-D H by nemělo zůstat nainstalované na sedadle déle než po dobu nezbytnou k provedení zkoušky.

Pokud je možno sedadla ve stejné řadě považovat za podobná (lavicové sedadlo, stejná sedadla atd.), stanoví se jen jeden bod „H“ a jeden „skutečný úhel trupu“ pro každou řadu sedadel, přičemž zařízení 3-D H popsané v dodatku 1 k této příloze je usazeno na místo pro danou řadu typické. Tímto místem je:

4.16.1   v případě přední řady – sedadlo řidiče;

4.16.2   v případě zadní řady nebo řad – vnější sedadlo.


(1)  U míst k sezení jiných než přední sedadla, u nichž nelze bod „H“ stanovit pomocí postupu nebo trojrozměrného zařízení pro stanovení bodu „H“, může být podle uvážení příslušného orgánu jako vztažný bod použit bod „R“ označený výrobcem.

(2)  Úhel sklonu, výškový rozdíl vůči upevnění sedadla, struktura povrchu atd.

DODATEK 1

POPIS TROJROZMĚRNÉHO ZAŘÍZENÍ PRO STANOVENÍ BODU „H“ (1)

(Zařízení 3-D H)

1.   Skořepiny zádové a sedací části

Skořepiny zádové a sedací části jsou vyrobeny z vyztužených plastů a kovu; simulují lidský trup a stehno a jsou mechanicky otočně spojeny v bodu „H“. K sondě otočně upevněné v bodu „H“ je připevněna úhloměrná stupnice (kvadrant) k měření skutečného úhlu trupu. Seřiditelná stehenní tyč připojená ke skořepině sedací části určuje osu stehna a slouží jako základní přímka pro úhloměrnou stupnici kyčelního úhlu.

2.   Prvky těla a dolních končetin

Segmenty bérců jsou připojeny k sestavě skořepiny sedací části tyčí T spojující kolena, která je příčným prodloužením seřiditelné stehenní tyče. V segmentech bérců jsou zabudovány úhloměrné stupnice pro měření kolenních úhlů. Sestavy bot a chodidel jsou kalibrovány pro měření úhlu chodidla. Ke stanovení polohy zařízení v prostoru slouží dvě vodováhy. V příslušných těžištích jsou umístěna závaží jednotlivých prvků těla, s jejichž pomocí lze vyvolat průhyb sedadla odpovídající muži o hmotnosti 76 kg. Všechny spoje zařízení 3-D H je třeba kontrolovat, zda se pohybují volně bez znatelného tření.

Obrázek 1

Názvy prvků zařízení 3-D H

Image

Obrázek 2

Rozměry prvků zařízení 3-D H a rozložení zatížení

Image


(1)  Podrobnosti ohledně konstrukce zařízení 3-D H může poskytnout Society of Automotive Engineers (SAE), 400 Conmonwealth Drive, Warrendale, Pennsylvania/15096, USA. Uvedené zařízení odpovídá popisu dle normy ISO 6549-1980.

DODATEK 2

TROJROZMĚRNÁ VZTAŽNÁ SOUSTAVA

1.   Trojrozměrná vztažná soustava je definována třemi pravoúhlými rovinami stanovenými výrobcem vozidla (viz obrázek) (1).

2.   Poloha vozidla pro měření se stanoví takovým umístěním vozidla na nosnou plochu, aby souřadnice výchozích značek odpovídaly hodnotám uvedeným výrobcem.

3.   Souřadnice bodu „R“ a bodu „H“ se stanoví vůči výchozím značkám určeným výrobcem vozidla.

Obrázek

Trojrozměrná vztažná soustava

Image


(1)  Vztažná soustava odpovídá normě ISO 4130, 1978.

DODATEK 3

VZTAŽNÉ ÚDAJE TÝKAJÍCÍ SE MÍST K SEZENÍ

1.   Kódování vztažných údajů

Vztažné údaje se zaznamenávají do seznamu postupně pro každé místo k sezení. Místa k sezení jsou označena dvoumístným kódem. Prvním znakem je arabská číslice určující řadu sedadel, počítáno směrem zepředu dozadu. Druhým znakem je velké písmeno označující umístění místa k sezení v řadě při pohledu ve směru jízdy vozidla; používají se tato písmena:

L

=

levé

C

=

střední

R

=

pravé

2.   Popis polohy vozidla pro měření

2.1   Souřadnice výchozích značek

X …

Y …

Z …

3.   Seznam vztažných údajů

Místo k sezení: …

3.1.1   Souřadnice bodu „R“

X …

Y …

Z …

3.1.2   Konstrukční úhel trupu: …

3.1.3   Specifikace pro seřízení sedadla (1)

vodorovně: …

svisle: …

úhlově: …

úhel trupu: …

Poznámka: vztažné údaje pro další místa k sezení uveďte v bodech 3.2, 3.3 atd.


(1)  Nehodící se škrtněte.


PŘÍLOHA 9

(vyhrazeno)


PŘÍLOHA 10

VÝPOČET DETEKČNÍ VZDÁLENOSTI

1.   ZAŘÍZENÍ KAMERA-MONITOR PRO NEPŘÍMÝ VÝHLED

1.1   Rozlišovací práh kamery

Rozlišovací práh kamery je určen vzorcem:

Formula

kde:

ωc

rozlišovací práh kamery (v úhlových minutách)

βc

zorný úhel kamery (ve stupních)

Nc

počet řádek obrazu kamery

Hodnoty βc a Nc dodá výrobce.

1.2   Určení kritické vzdálenosti pohledu na monitor

Pro monitor s určitými rozměry a vlastnostmi lze vypočítat vzdálenost od monitoru, při níž je detekční vzdálenost závislá pouze na vlastnostech kamery. Tato kritická vzdálenost pohledu rm,c je vymezena takto:

Formula

kde:

rm,c

kritická vzdálenost pohledu (m)

Hm

výška obrazu monitoru (m)

Nm

počet řádek obrazu monitoru (-)

ωeye

rozlišovací práh pozorovatele (v úhlových minutách)

Číslo 60 je pro převod z úhlových minut na stupně.

Hodnoty Hm a Nm dodá výrobce.

ωeye = 1

1.3   Určení detekční vzdálenosti

1.3.1   Maximální detekční vzdálenost, která je menší než kritická vzdálenost pohledu: je-li vzdálenost očí pozorovatele od monitoru v důsledku instalace menší než kritická vzdálenost pohledu, je maximální dosažitelná detekční vzdálenost určena takto:

Formula

kde:

rd

detekční vzdálenost (m)

Do

průměr objektu (m)

ƒ

součinitel zvýšení rozlišovacího prahu

ωc, βc a Nc podle bodu 1.1

D0 = 0,8 m

ƒ = 8

1.3.2   Detekční vzdálenost, která je větší než kritická vzdálenost pohledu: je-li vzdálenost očí pozorovatele od monitoru v důsledku instalace větší než kritická vzdálenost pohledu, je maximální dosažitelná detekční vzdálenost určena takto:

Formula

kde:

rm

vzdálenost pohledu na monitor (m)

Dm

úhlopříčka obrazovky monitoru (v palcích)

Nm

počet řádek obrazu monitoru (-)

βc a Nc podle bodu 1.1

Nm a ωeye podle bodu 1.2

2.   DALŠÍ FUNKČNÍ POŽADAVKY

Na základě montážních podmínek se stanoví, zda celé zařízení vyhovuje funkčním požadavkům uvedeným v bodě 6.2.2 tohoto předpisu, zejména požadavkům na potlačení odlesku a na maximální a minimální jas monitoru. Musí se také stanovit úroveň potlačení odlesku a úhel, pod kterým může sluneční světlo dopadat na monitor, a oba údaje se musí porovnat s odpovídajícími výsledky měření systému. To může být provedeno buď na základě modelu vytvořeného pomocí CAD pro stanovení úhlů světla pro zařízení namontované na daném vozidle, nebo provedením odpovídajících měření na daném vozidle podle bodu 6.2.2.2 tohoto předpisu.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU