(EHK/OSN) č. 73Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 73 – Jednotná ustanovení pro schvalování nákladních automobilů, přívěsů a návěsů, pokud jde o jejich boční ochranu

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 73 – Jednotná ustanovení pro schvalování nákladních automobilů, přívěsů a návěsů, pokud jde o jejich boční ochranu

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

doplněk 1 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 10. listopadu 2007

OBSAH

PŘEDPIS

1.	Oblast působnosti

2.

Účel

3.

Definice

4.	Žádost o schválení

5.

Schválení

6.

Požadavky

7.	Technické specifikace bočních ochranných zařízení

8.

Odchylky

9.	Změny typu vozidla a rozšíření schválení

10.	Shodnost výroby

11.	Postihy za neshodnost výroby

12.	Definitivní ukončení výroby

13.	Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy správních orgánů

PŘÍLOHY

Příloha 1 –

Sdělení o udělení, odmítnutí, rozšíření, odejmutí schválení nebo o definitivním ukončení výroby typu vozidla, pokud jde o jeho boční ochranu podle předpisu č. 73

Příloha 2 –

Příklady značek schválení typu

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se týká kompletních vozidel kategorií N2, N3, O3 a O4  (1), pokud jde o jejich boční ochranu. Neplatí pro:

a)	tahače návěsů;

b)	vozidla navržená a konstruovaná pro zvláštní účely, u nichž není z praktických důvodů možné takovou boční ochranu umístit.

2.   ÚČEL

Vozidla, na něž se vztahuje tento předpis, musí být konstruována a/nebo vybavena tak, aby poskytovala účinnou ochranu nechráněným účastníkům silničního provozu proti nebezpečí pádu pod boky vozidla a uvíznutí pod jeho koly (2).

3.   DEFINICE

3.1   Pro účely tohoto předpisu se rozumí:

3.1.1

„schválením vozidla“ schválení kompletního typu vozidla, pokud jde o jeho boční ochranu;

3.1.2

„typem vozidla“ kategorie vozidel, jež se neliší z hlediska základních vlastností, jako je šířka zadní nápravy, celková šířka, rozměry, tvar a materiály celého boku vozidla (včetně kabiny, je-li jí vozidlo opatřeno), a vlastností zavěšení kol, pokud souvisejí s požadavky uvedenými v bodě 7 tohoto předpisu;

3.1.3

„maximální hmotností“ technicky přípustná hmotnost stanovená výrobcem vozidla (tato hmotnost může být vyšší než „maximální přípustná hmotnost“ stanovená vnitrostátním orgánem);

3.1.4

„pohotovostní hmotností“ hmotnost vozidla připraveného k jízdě, neobsazeného a bez nákladu, avšak s palivem, chladicí kapalinou, mazivem, nářadím a náhradním kolem, je-li poskytováno jako standardní vybavení výrobcem vozidla;

3.1.5

„nechráněnými účastníky silničního provozu“ chodci, cyklisté nebo motocyklisté, pro něž hrozí na silnici riziko, že mohou spadnout pod boky vozidla a uvíznout pod jeho koly.

4.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

4.1   Žádost o schválení typu vozidla, pokud jde o jeho boční ochranu, předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně zplnomocněný zástupce.

4.2   K žádosti musí být přiloženy v trojím vyhotovení tyto dokumenty:

4.2.1

podrobný popis typu vozidla s ohledem na jeho konstrukci, rozměry, obrysy a použité materiály v rozsahu nutném pro účely tohoto předpisu;

4.2.2

výkresy vozidla ukazující boční a zadní část typu vozidla a podrobnosti týkající se postranních částí konstrukce;

4.2.3

podrobný popis specifického zařízení pro boční ochranu: jeho rozměry, obrysy, použité materiály a umístění na vozidle.

4.3   Vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen, se předá technické zkušebně odpovědné za kontrolu technických specifikací.

4.3.1

Ke schválení může být přijato vozidlo, které nemá všechny konstrukční části příslušející k danému typu, pokud lze prokázat, že nepřítomnost vynechaných částí nemá nepříznivý vliv na výsledky schválení z hlediska požadavků tohoto předpisu.

4.3.2

Povinností žadatele o schválení je doložit, že přijetí variant podle bodu 4.3.1 je v souladu s požadavky tohoto předpisu.

4.3.3

Před udělením schválení typu ověří příslušný orgán, že existují vyhovující opatření pro zajištění účinné kontroly výroby.

5.   SCHVÁLENÍ

5.1   Schválení typu vozidla se udělí, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodů 6 a 7.

5.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu. Jeho první dvě číslice (v současné době 00 pro předpis v jeho původním znění) označují sérii změn, která zahrnuje nejnovější zásadní technické změny provedené v daném předpise v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit shodné číslo jinému typu vozidla.

5.3   Oznámení o udělení, odmítnutí nebo rozšíření schválení typu vozidla podle tohoto předpisu se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

5.4   Na každé vozidlo, které je shodné s typem vozidla schváleným podle tohoto přepisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném podle formuláře schválení umístí mezinárodní značka schválení typu, která se skládá z:

5.4.1

kružnice kolem písmene „E“, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (3);

5.4.2

čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu vpravo od kružnice uvedené v bodě 5.4.1.

5.5   Vyhovuje-li vozidlo typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení typu podle tohoto předpisu, není třeba symbol předepsaný v bodě 5.4.1 opakovat; v takovém případě se čísla předpisu a schválení typu a doplňkové symboly podle všech předpisů, podle nichž bylo schválení typu v zemi, která schválení podle tohoto předpisu vydala, uděleno, umístí ve svislých sloupcích vpravo od symbolu předepsaného v bodě 5.4.1.

5.6   Značka schválení typu musí být jasně čitelná a nesmazatelná.

5.7   Značka schválení typu se umístí v blízkosti tabulky s údaji vozidla, připevněné výrobcem, nebo přímo na ni.

5.8   V příloze 2 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značek schválení typu.

6.   POŽADAVKY

6.1   OBECNĚ

6.1.1

Vozidla kategorií N2, N3, O3 a O4 musí být konstruována a vybavena takovým způsobem, aby poskytovala po celé své délce účinnou ochranu nechráněným účastníkům silničního provozu proti nebezpečí pádu pod boky vozidla a uvíznutí pod jeho koly. Tento požadavek je považován za splněný v případě, že: 6.1.1.1 vozidlo je vybaveno zvláštním bočním ochranným zařízením (bočními chrániči) podle požadavků bodu 7, nebo že 6.1.1.2 vozidlo je konstruováno a/nebo na boku vybaveno tak, že jeho konstrukční části mohou být díky svému tvaru a vlastnostem zahrnuty do bočního ochranného zařízení a/nebo je mohou nahradit. Součásti, jejichž kombinovaná funkce splňuje požadavky bodu 7, jsou považovány za boční ochranné zařízení.

6.2   POLOHA VOZIDLA PŘI ZKOUŠKÁCH

Při ověřování, zda vozidlo vyhovuje technickým specifikacím uvedeným v bodě 7, je poloha vozidla následující:

vozidlo je umístěno na vodorovném a rovném povrchu;

řízená kola se nacházejí v poloze pro jízdu v přímém směru;

vozidlo musí být nenaložené;

návěsy spočívají na podpěrách pokud možno ve vodorovné poloze.

7.   TECHNICKÉ SPECIFIKACE BOČNÍCH OCHRANNÝCH ZAŘÍZENÍ

7.1   Boční ochranná zařízení nesmí zvětšovat celkovou šířku vozidla a hlavní část jeho vnějšího povrchu nesmí ležet více než 120 mm směrem dovnitř od vnějšího okraje (maximální šířky) vozidla. U některých vozidel může být přední konec tohoto zařízení ohnut směrem dovnitř v souladu s body 7.4.3 a 7.4.4. Zadní okraj nesmí ležet od nejzazšího okraje zadních pneumatik (nepřihlížeje k deformaci pneumatik v blízkosti vozovky) více než 30 mm směrem dovnitř, a to alespoň v případě posledních 250 mm.

7.2   Vnější povrch ochranného zařízení musí být hladký a pokud možno po celé délce spojitý; přilehlé části se však mohou vzájemně překrývat, pokud vrchní hrana směřuje dozadu nebo dolů, nebo může být ponechána mezera nepřesahující 25 mm – měřeno v podélném směru, pokud zadní díl nepřečnívá přes přední část; zaoblené hlavy šroubů nebo nýtů mohou vyčnívat nad povrch ne více než 10 mm, přičemž stejně mohou vyčnívat i jiné části, pokud jsou hladké a podobně zaoblené; všechny vnější hrany a rohy musí být zaobleny o poloměru nejméně 2,5 mm.

7.3   Zařízení může mít spojitý rovinný povrch nebo může být tvořeno jedním nebo několika vodorovnými lištami nebo kombinací rovinného povrchu a lišt; je-li použito lišt, nesmí být od sebe vzdáleny více než 300 mm a musí být:

vysoké nejméně 50 mm v případě vozidel N2 a O3;

vysoké nejméně 100 mm a co nejrovnější v případě vozidel N3 a O4;

kombinace ploch a lišt musí vytvářet prakticky spojité boční ochranné zařízení, podléhající nicméně ustanovením bodu 7.2.

7.4   Přední hrana bočního ochranného zařízení musí být konstruována takto:

7.4.1

Její poloha musí být: 7.4.1.1 u motorového vozidla: max. 300 mm směrem dozadu od svislé roviny kolmé k podélné rovině vozidla a tečné k vnějšímu povrchu pneumatiky kola bezprostředně před ochranným zařízením; 7.4.1.2 u přívěsu s ojí: max. 500 mm směrem dozadu od roviny uvedené v bodě 7.4.1.1; 7.4.1.3 u návěsu: max. 250 mm směrem dozadu od příčné roviny souměrnosti opěrných noh, pokud je vozidlo opěrnými nohami vybaveno, avšak v žádném případě nesmí vzdálenost od přední hrany k příčné rovině procházející středem návěsného čepu v jeho nejzazší poloze překročit 2,7 m.

7.4.2

Pokud leží přední hrana v jinak otevřeném prostoru, musí být tvořena spojitým svislým členem v celém rozsahu výšky ochranného zařízení; vnější a přední strany tohoto členu musí v případě vozidel N2 a O3 měřit nejméně 50 mm ve směru dozadu a být ohnuty na 100 mm směrem dovnitř, v případě vozidel N3 a O4 pak musí měřit nejméně 100 mm ve směru dozadu a být ohnuty na 100 mm směrem dovnitř.

7.4.3

U motorového vozidla, kde rozměr 300 mm uvedený v bodě 7.4.1.1 zasahuje do prostoru kabiny, musí být ochranné zařízení konstruováno tak, aby mezera mezi jeho přední hranou a panely kabiny nepřekračovala 100 mm, a případně musí být ohnuto pod úhlem nepřesahujícím 45o. V tomto případě se požadavky bodu 7.4.2 neuplatňují.

7.4.4

U motorového vozidla, kde rozměr 300 mm uvedený v bodě 7.4.1.1 přesahuje za kabinu a boční ochranné zařízení je protaženo dopředu do vzdálenosti 100 mm od kabiny, jakožto možnost nabízená výrobci, musí být splněny požadavky bodu 7.4.3.

7.5   Zadní hrana bočního ochranného zařízení musí být vzdálena max. 300 mm směrem dopředu od svislé roviny, kolmé k podélné rovině vozidla a tečné k vnějšímu povrchu pneumatiky kola bezprostředně za ochranným zařízením; spojitý svislý člen na zadní hraně není vyžadován.

7.6   Dolní hrana bočního ochranného zařízení nesmí být v žádném místě výše než 550 mm nad vozovkou.

7.7   Horní hrana ochranného zařízení nesmí být více než 350 mm pod částí konstrukce vozidla, kterou protíná nebo které se dotýká svislá rovina, tečná k vnějšímu povrchu pneumatik, nepřihlížeje k deformaci pneumatik v blízkosti vozovky, s výjimkou následujících případů:

7.7.1

Jestliže rovina podle bodu 7.7 neprotíná konstrukci vozidla, pak musí být horní hrana na úrovni povrchu ložné plochy nebo ve výšce 950 mm nad vozovkou, podle toho, která z těchto vzdáleností je menší.

7.7.2

Jestliže rovina podle bodu 7.7 protíná konstrukci vozidla ve výšce větší než 1,3 m nad vozovkou, pak horní hrana bočního ochranného zařízení musí být nad vozovkou nejméně 950 mm.

7.7.3

U vozidla, které je speciálně navržené a konstruované, a ne pouze upravené, pro přepravu kontejneru nebo odnímatelné nástavby, musí být horní hrana ochranného zařízení stanovena podle bodů 7.7.1 a 7.7.2, přičemž kontejner nebo nástavba jsou považovány za součást vozidla.

7.8   Boční ochranné zařízení musí být nehybné, bezpečně přimontované (nesmí docházet k jeho uvolňování v důsledku otřesů při normálním užívání vozidla) a s výjimkou částí vyjmenovaných v bodě 7.9 musí být vyrobeno z kovu nebo jiného vhodného materiálu. Boční ochranné zařízení je považováno za vhodné, odolá-li vodorovné statické síle 1 kN, působící kolmo na kteroukoliv část jeho vnějšího povrchu středem tlakového pístu, jehož čelní plocha je okrouhlá a rovinná o průměru 220 mm ± 10 mm, a jestliže průhyb ochranného zařízení při zatížení nepřesahuje:

30 mm v nejzazších 250 mm ochranného zařízení a

150 mm v ostatních částech ochranného zařízení.

Splnění těchto požadavků je možno ověřit výpočtem.

7.9   Součásti trvale připevněné k vozidlu, např. náhradní kola, skříň akumulátoru, vzduchojemy, palivové nádrže, světlomety a skříňky na nářadí, mohou být začleněny do bočního ochranného zařízení, pokud splňují požadavky tohoto předpisu týkající se rozměrů. Požadavky bodu 7.2 jsou obecně uplatňovány v případě mezer mezi ochrannými zařízeními a trvale připevněnými součástmi.

7.10   Ochranné zařízení nemůže být použito pro připevnění brzdových, vzduchových nebo hydraulických trubek.

8.   ODCHYLKY

8.1   Odchylně od výše uvedených požadavků mají vozidla níže uvedených typů vyhovovat jen v rozsahu, který je uveden u jednotlivých případů:

8.1.1

Je-li roztažitelný přívěs zkrácen na nejmenší délku, musí splňovat všechny požadavky bodu 7; je-li přívěs roztažen, musí boční ochranná zařízení nicméně vyhovovat bodům 7.6, 7.7 a 7.8 a dále buď bodu 7.4, nebo 7.5, ale ne nutně oběma; roztažení přívěsu nesmí vytvořit mezery v délce bočních ochranných zařízení.

8.1.2

Cisternové vozidlo, tj. vozidlo určené výhradně pro přepravu kapalin v uzavřené nádrži, trvale připevněné k vozidlu a opatřené hadicovými či trubkovými spojkami pro plnění a vyprazdňování, musí být vybaveno bočními ochrannými zařízeními, které v nejvyšší možné míře odpovídají požadavkům bodu 7; od přísného dodržování se lze odchýlit pouze v případě, že je to nezbytné z důvodů provozních požadavků.

8.1.3

U vozidla vybaveného nastavitelnými nohami k zajištění dodatečné stability při nakládání, vykládání či jiných činnostech, pro které je vozidlo určeno, může být boční ochranné zařízení opatřeno dodatečnými mezerami, aby tam, kde je to nutné, bylo umožněno roztažení noh.

8.1.4

U vozidla vybaveného kotevními úchyty pro kombinovanou přepravu typu ro-ro jsou přípustné mezery v bočním ochranném zařízení, které umožňují provlečení a napnutí upevňovacích lan.

8.2   Jsou-li boční stěny vozidla konstruovány a/nebo vybaveny tak, že jejich součásti společně svým tvarem a vlastnostmi splňují požadavky bodu 7, mohou být považovány za náhradu bočních ochranných zařízení.

9.   ZMĚNY TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

9.1   Každá změna typu vozidla se musí oznámit správnímu orgánu, který typ vozidla schválil. Tento orgán potom může buď:

9.1.1

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

9.1.2

požadovat od technické zkušebny odpovědné za provedené zkoušky nový zkušební protokol.

9.2   Oznámení o udělení nebo odmítnutí schválení typu se s uvedením bližších údajů o provedených změnách zašle postupem stanoveným v bodě 5.3 smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis.

9.3   Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí pořadové číslo každému formuláři sdělení vypracovanému pro takové rozšíření.

10.   SHODNOST VÝROBY

Postupy k zaručení shodnosti výroby musí splňovat postupy stanovené v dodatku 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2) a tyto požadavky:

10.1   Každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem a splňovalo požadavky stanovené v bodě 6.

10.2   Orgán, který schválení typu udělil, může kdykoli ověřit metody kontroly shodnosti uplatňované v jednotlivých výrobních závodech. Běžná četnost takových ověření je jednou za dva roky.

11.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

11.1   Schválení udělené typu vozidla podle tohoto předpisu je možno odejmout, pokud nejsou splněny požadavky stanovené v bodech 6 a 7.

11.2   Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím kopie formuláře schválení opatřené na konci podepsanou a datovanou poznámkou, psanou velkými písmeny „SCHVÁLENÍ ODEJMUTO“.

12.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení podá uvedený orgán zprávu o ukončení výroby ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím kopie formuláře schválení opatřené na konci podepsanou a datovanou poznámkou, psanou velkými písmeny „VÝROBA UKONČENA“.

13.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben a názvy a adresy správních orgánů provádějících schvalovací zkoušky, které vydávají schválení daného typu a kterým se zasílají zprávy o udělení, rozšíření, odmítnutí či odejmutí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby vydané v jiných státech.

---

(1)  Jak je definováno v příloze 7 Konsolidované rezoluce o konstrukci vozidel (R.E.3) (TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2, naposledy pozměněný Amend.4).

(2)  Tento předpis nebrání žádnému státu, aby uplatňoval dodatečné požadavky týkající se částí vozidla před jeho předními koly a za jeho zadními koly.

(3)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení typu udělují členské státy za použití svého příslušného symbolu EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jižní Afriku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii, 53 pro Thajsko, 54 a 55 (neobsazeno) a 56 pro Černou Horu. Následující čísla budou přidělena dalším zemím chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

---

---

---