(EU) 2025/1106Nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu (Text s významem pro EHP)

(1)

Útočná válka Ruska proti Ukrajině a její dopady na evropskou a celosvětovou bezpečnost představují pro Evropskou unii existenční výzvu.

(2)

V reakci na tuto výzvu a s odkazem na Versailleské prohlášení ze dne 11. března 2022 a Strategický kompas pro bezpečnost a obranu, schválený dne 21. března 2022, Evropská rada ve svých závěrech ze dne 6. března 2025 zdůraznila, že Evropa se musí stát suverénnější, odpovědnější za svou vlastní obranu a musí být lépe vybavena, aby mohla jednat a autonomně řešit bezprostřední i budoucí výzvy a hrozby. Na uvedeném zasedání Evropské rady se všechny členské státy zavázaly odpovídajícím způsobem zvýšit svou celkovou obrannou připravenost, snížit strategické závislosti, řešit nedostatky v oblasti kritických schopností a posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany v celé Unii, aby byla Unie schopna lépe zajistit dodávky vybavení v potřebném množství a zrychleném tempu.

(3)

Dne 18. května 2022 předložili Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku společné sdělení o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a dalším postupu, v němž se zdůrazňuje, že se Unie potýká s nedostatky, pokud jde o financování obrany, obranný průmysl a obranné schopnosti.

(4)

Dne 20. července 2023 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2023/1525 (1) o podpoře výroby munice (ASAP) s cílem urychleně podpořit navýšení výrobních kapacit evropského obranného průmyslu, zabezpečit dodavatelské řetězce, usnadnit efektivní zadávací řízení, řešit nedostatky ve výrobních kapacitách a podpořit investice.

(5)

Dne 18. října 2023 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2023/2418 (2), kterým se zřizuje nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA), s cílem posílit spolupráci mezi členskými státy ve fázi zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a prostřednictvím kolaborativních akcí odstranit nejnaléhavější a nejkritičtější nedostatky v zásobách členských států, zejména ty, které jsou důsledkem reakce na útočnou válku Ruska proti Ukrajině.

(6)

Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 14. a 15. prosince 2023 zhodnotila práci vykonanou za účelem provedení Versailleského prohlášení a Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu a zdůraznila, že je třeba vynaložit větší úsilí, má-li Unie dosáhnout svých cílů, které spočívají ve zvýšení obranné připravenosti. Silný obranný průmysl označila za podmínku pro dosažení této připravenosti a zajištění obrany Unie, a proto se evropský obranný průmysl musí stát odolnějším, inovativnějším a konkurenceschopnějším.

(7)

Dne 5. března 2024 přijala Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů (EDIP), aby bylo možné navázat na zkušenosti získané v rámci nařízení (EU) 2023/2418 a (EU) 2023/1525 a pokračovat v jejich duchu z dlouhodobější a strukturovanější perspektivy.

(8)

Od začátku roku 2025 se však bezpečnostní kontext Unie výrazně zhoršuje, a to nejen v souvislosti s trvalou hrozbou ze strany Ruska a jeho intenzivnějšího přechodu na válečnou ekonomiku a s vývojem války na Ukrajině, ale také kvůli nejistotě vyplývající z nastávající geopolitické situace, v níž musí Unie výrazně zintenzivnit své úsilí o autonomní zajištění své obrany. Vzhledem k tomuto nedávnému zhoršení, které zvyšuje míru ohrožení Unie, je nezbytné, aby členské státy začaly neodkladně vynakládat rozsáhlé veřejné výdaje na rozšíření evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB). V důsledku toho rovněž narůstá potřeba v duchu solidarity urychlit poskytování podpory Unie těm členským státům, které se budou kvůli nezbytným rozsáhlým veřejným investicím pravděpodobně potýkat se závažnými obtížemi, jež mohou mít dopad na jejich hospodářskou situaci. S ohledem na hrozby pro pozemní, vzdušné a námořní hranice Unie, a v důsledku toho i na potřebu zapojit se do rozsáhlých veřejných investic má tato solidarita zásadní význam zejména pro ty členské státy, které jsou vojenským hrozbám nejvíce vystaveny. V tomto ohledu mají obzvláštní význam a naléhavost hrozby představované Ruskem a Běloruskem. Vzhledem k času, který je zapotřebí pro vývoj výrobků a pro zajištění navýšení odpovídající průmyslové výrobní kapacity v celé Unii, je nyní pro Unii zásadní začít poskytovat podporu těmto členským státům co nejdříve, aby mohly velmi rychle zadávat objednávky, a zvýšit předvídatelnost pro odvětví obranného průmyslu, které tak bude motivováno k tomu, aby v zájmu posílení svých výrobních kapacit provádělo investice ve velmi krátkém horizontu.

(9)

Rozsah a rychlost nárůstu investic do výrobních kapacit obranného průmyslu, které se od členských států vyžadují, budou mít pravděpodobně významný dopad na veřejné finance členských států, a to v době, kdy rozpočtová situace v několika členských státech zůstává napjatá.

(10)

Tento mimořádný stav, který není způsoben členskými státy a který se vymyká jejich kontrole, opodstatňuje přijetí mimořádných opatření Unií v zájmu zřízení dočasného nástroje zaměřeného na poskytování finanční pomoci těm členským státům, které chtějí investovat do průmyslové výroby v oblasti obrany, a to v podobě nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (dále jen „nástroj SAFE“).

(11)

Nástroj SAFE by měl umožnit naléhavé významné veřejné investice do evropského obranného průmyslu s cílem rychle zvýšit jeho výrobní kapacitu, zlepšit včasnou dostupnost obranných produktů a urychlit strukturální změny a těmto změnám se přizpůsobit. Vzhledem k tomu, že toto nařízení je výjimečnou a dočasnou reakcí na naléhavou existenční výzvu, měla by být finanční pomoc poskytovaná v jeho rámci k dispozici pouze pro účely řešení nepříznivých hospodářských důsledků zhoršující se bezpečnostní situace a okamžitých potřeb členských států v oblasti zadávání veřejných zakázek, které přispějí ke zvýšení připravenosti obranného průmyslu v rámci EDTIB. Nástroj SAFE by měl být součástí celkového úsilí na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni s cílem věnovat více zdrojů na investice do obranného průmyslu, a reagovat tak na krizovou situaci vyplývající ze současných bezpečnostních hrozeb. Na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni by měly být souběžně uplatňovány další opatření, které by toto úsilí podporovaly, včetně aktivace stávající flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu.

(12)

Finanční pomoc v rámci nástroje SAFE by měla být prováděna členskými státy způsobem, který je v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se členské státy společně dohodly v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), se spoluprací členských států v rámci stálé strukturované spolupráce zřízené rozhodnutím Rady (SZBP) 2017/2315 (3), s iniciativami a projekty Evropské obranné agentury (EDA) a s civilní a vojenskou pomocí Ukrajině ze strany Unie. Při provádění tohoto nařízení by členské státy měly řádně zohlednit příslušné činnosti prováděné Organizací Severoatlantické smlouvy (NATO), zejména cíle schopností NATO, a dalšími partnery, pokud tyto činnosti slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie.

(13)

Členské státy by měly mít možnost využívat finanční pomoc v rámci nástroje SAFE v součinnosti s dalšími stávajícími a budoucími programy Unie, zejména ke spolufinancování konkrétních akcí. Souběžně s tím by programy Unie podporující spolupráci při zadávání zakázek v oblasti obrany nebo obecněji zaměřené na podporu konkurenceschopnosti EDTIB mohly konkrétně stanovit dodatečnou podporu Unie. Tato dodatečná podpora by se mohla vztahovat na kolaborativní zadávání veřejných zakázek využívající finanční pomoci v rámci nástroje SAFE nebo na hospodářské subjekty zapojené do takových veřejných zakázek s cílem stimulovat odpovídající průmyslové navýšení a dále posílit účinky nástroje SAFE na EDTIB.

(14)

Aby se snížila administrativní zátěž členských států, měla by mít Komise možnost zvážit v rámci příslušných programů, a zejména těch, které podporují spolupráci v oblasti kolaborativního zadávání veřejných zakázek, informace poskytované v rámci tohoto nařízení, zejména pro účely podávání zpráv o provádění finanční pomoci. Tím by se napomohlo zjednodušení podmínek žádosti o finanční podporu.

(15)

Nedostatečná spolupráce mezi členskými státy vedla k neefektivnosti a vzniku několika obranných systémů stejného druhu v rámci Unie, což neprospívá cíli ochrany území Unie, který sledují příslušné vnitrostátní investice, a zároveň to vede k roztříštěnosti a nedostatečnému fungování významných částí EDTIB. K řešení této situace by přijímající členské státy měly k provádění kolaborativního zadávání veřejných zakázek využít finanční pomoci poskytované podle tohoto nařízení. Způsobilé činnosti, výdaje a opatření financované prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany by se měly týkat prvního seznamu prioritních oblastí, které určila Evropská rada, s přihlédnutím ke zkušenostem získaným z války na Ukrajině, v souladu s již vykonanou prací v rámci EDA a v plné soudržnosti s NATO: munice a raketové střely; dělostřelecké systémy, včetně schopností provádět přesné údery na velkou vzdálenost; schopnosti pozemního boje a jejich podpůrné systémy, včetně vybavení vojáků a pěchotních zbraní; ochrana kritické infrastruktury; kybernetická oblast; vojenská mobilita, včetně kontramobility; protivzdušná a protiraketová obrana; námořní hladinové a podvodní schopnosti; drony a protidronové systémy; strategické podpůrné schopnosti, mimo jiné strategická vzdušná přeprava, doplňování paliva za letu a systémy C4ISTAR, jakož i kosmické prostředky a služby; ochrana kosmických prostředků; umělá inteligence a elektronický boj. Cílem tohoto kolaborativního zadávání veřejných zakázek by mělo být rychlejší přizpůsobení výrobní kapacity obranných produktů strukturálním změnám, zajištění interoperability a zaměnitelnosti v celé Unii, motivace ke spolupráci ve fázi zadávání veřejných zakázek, podpora zvyšování výrobní kapacity, jakož i rozvoj a pořizování související infrastruktury, vybavení a logistických služeb.

(16)

Vzhledem k nedávnému vývoji geopolitické situace a mimořádnému ohrožení bezpečnosti Unie a jejích členských států, s cílem co nejrychleji účinně a nezávisle posílit průmyslovou základnu Unie a tím zvýšit účinnost a přidanou hodnotu finanční pomoci poskytované v rámci nástroje SAFE by toto nařízení mělo stanovit podmínky způsobilosti pro využití finanční pomoci členskými státy. Dodavatelé a subdodavatelé zapojení do kolaborativního zadávání veřejných zakázek v rámci nástroje SAFE by proto měli být usazeni a mít své struktury výkonného vedení v Unii, v členech Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (dále jen „státy ESVO EHP“) nebo na Ukrajině a měli by pro účely kolaborativního zadávání veřejných zakázek využívat infrastrukturu, zařízení, majetek či zdroje nacházející se na území členského státu, státu ESVO EHP nebo Ukrajiny. Aby se zajistilo, že dodavatelé a subdodavatelé zapojení do kolaborativního zadávání veřejných zakázek nebudou jednat v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, neměli by být kontrolováni třetími zeměmi nebo subjekty třetích zemí. Kontrolu je v této souvislosti třeba chápat jako schopnost vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt přímo nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Členské státy, které se účastní zadávání veřejných zakázek podporovaného z nástroje SAFE, odpovídají za zajištění splnění podmínek způsobilosti.

(17)

Za určitých okolností by mělo být možné odchýlit se od zásady, že dodavatelé a subdodavatelé zapojení do kolaborativního zadávání veřejných zakázek využívají infrastrukturu, zařízení, majetek či zdroje nacházející se na území členského státu, státu ESVO EHP nebo Ukrajiny a nepodléhají kontrole třetích zemí nebo subjektů ze třetích zemí. Za takových okolností by se měly mít možnost účastnit právní subjekty usazené v Unii, státě ESVO EHP nebo na Ukrajině, které využívají infrastrukturu, zařízení, majetek či zdroje nacházející se mimo území členského státu, státu ESVO EHP nebo Ukrajiny nebo kontrolované třetí zemí nebo subjektem ze třetí země, pokud jsou splněny přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

(18)

Právní subjekty usazené v Unii, státě ESVO EHP nebo na Ukrajině a kontrolované třetí zemí, která není Ukrajina ani stát ESVO EHP (dále jen „jiná třetí země“), nebo subjektem z jiné třetí země, je-li to povoleno, by měly být způsobilé k účasti na kolaborativním zadávání veřejných zakázek, pokud byly podrobeny prověřování ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (4) a v případě potřeby příslušným zmírňujícím opatřením nebo pokud jsou Komisi poskytnuty záruky, jak je stanoví toto nařízení, schválené v souladu s vnitrostátními postupy členského státu, státu ESVO EHP nebo Ukrajiny, kde jsou uvedené subjekty usazeny. V zájmu snížení administrativní zátěže by Komise měla navrhnout jednoduchý standardizovaný vzor pro záruky Tyto záruky by měly být vydávány pouze za předpokladu, že jsou splněny přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci SZBP podle hlavy V Smlouvy o EU.

(19)

Aby se zajistila včasná dostupnost a dodávky obranných produktů z EDTIB a urychlilo se její přizpůsobování strukturálním změnám, a tím se posílila účinnost poskytnuté finanční pomoci, je důležité stanovit minimální požadavky týkající se hodnoty vytvořené v Unii. Kolaborativní veřejné zakázky by proto měly obsahovat požadavek, aby náklady na komponenty pocházející ze zemí mimo Unii, státy ESVO EHP a Ukrajinu nepřesahovaly 35 % odhadovaných nákladů na komponenty konečného produktu. Pro účely výpočtu této procentní hodnoty by Komise mohla vypracovat pokyny.

(20)

Kritéria způsobilosti by měla zohledňovat stávající dodavatelské řetězce a průmyslovou spolupráci s partnery ze zemí mimo Unii a měla by umožňovat splnění požadavků na způsobilost. Mělo by proto být způsobilé kolaborativní zadávání veřejných zakázek, do něhož jsou zapojeni subdodavatelé, jimž je přiděleno 15 % až 35 % hodnoty zakázky a kteří nejsou usazeni nebo nemají své struktury výkonného vedení v Unii, ve státě ESVO EHP nebo na Ukrajině.

(21)

V souvislosti s některými produkty pro obranné účely, jejichž základní technologie nejsou v Unii široce dostupné a které mohou být ve velkém měřítku obtížně nahraditelné, by měly být vyžadovány dodatečné podmínky zajišťující, že ozbrojené síly členských států mohou s těmito produkty volně nakládat bez omezení uložených třetími zeměmi. U takových obranných produktů by proto dodavatel nebo konsorcium dodavatelů měli mít možnost rozhodnout – bez omezení uložených třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí – o vymezení, přizpůsobení a vývoji návrhu pořizovaných obranných produktů, včetně zákonné pravomoci nahradit nebo odstranit komponenty, na něž se vztahují omezení uložená třetími zeměmi nebo subjekty ze třetích zemí.

(22)

Podmínky způsobilosti nástroje SAFE sledují cíl okamžitého zvýšení výrobních kapacit obranného průmyslu Unie a současně umožňují nezbytnou flexibilitu s přihlédnutím k internacionalizaci dodavatelských řetězců příslušných produktů a technologií. Kromě států ESVO EHP a Ukrajiny by měl nástroj SAFE umožnit účastnit se kolaborativního zadávání veřejných zakázek v jeho rámci rovněž přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátům, jakož i třetím zemím, s nimiž Unie uzavřela partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany (nezávazný nástroj).

(23)

Dvoustranné nebo mnohostranné dohody o hospodářské, finanční nebo technické spolupráci, včetně pomoci, mezi Unií a jednou nebo více z těchto podobně smýšlejících zemí jiných než Ukrajina a státy ESVO EHP by měly umožnit případnou účast dodavatelů a subdodavatelů usazených v příslušných zemích na kolaborativním zadávání veřejných zakázek v rámci nástroje SAFE, a to v souladu s podmínkami, které budou v těchto dohodách stanoveny. Tyto dohody by neměly zpochybnit způsobilost produktů, které splňují požadavek, aby náklady na komponenty pocházející ze zemí mimo Unii, státy ESVO EHP a Ukrajinu nepřesahovaly 35 % odhadovaných nákladů na komponenty konečného produktu.

(24)

Silnější a schopnější Unie v oblasti bezpečnosti a obrany pozitivně přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro státy patřící mezi jeho členy zůstává základním kamenem jejich kolektivní obrany. Unie je odhodlána dále posilovat a prohlubovat transatlantickou spolupráci a angažovanost v oblasti bezpečnosti a obrany s cílem posílit interoperabilitu, pokračovat v průmyslové spolupráci a zajistit reciproční přístup k nejmodernějším technologiím s důvěryhodnými partnery, a to rovněž prostřednictvím posílení EDTIB. Toto nařízení by k uvedeným záměrům mělo přispět.

(25)

Členské státy, které chtějí získat finanční pomoc v rámci nástroje SAFE, by měly Komisi předložit žádost doprovázenou investičním plánem evropského obranného průmyslu (dále jen „plán“). Aby se usnadnila příprava plánů, měly by se Komise a členské státy zapojit do výměn s cílem určit předběžné přidělení částek úvěru. Komise by měla posoudit všechny žádosti předložené členskými státy. Při ověřování souladu plánů s kritérii stanovenými tímto nařízením by Komise měla v příslušných případech využít odborných znalostí EDA nebo Vojenského štábu EU. Po celou dobu přípravy plánů by členské státy měly mít možnost vyměňovat si informace s Komisí s cílem upravit své návrhy plánů před jejich předložením. Pokud se Komise domnívá, že plány nesplňují podmínky stanovené v tomto nařízení, měly by mít členské státy po celou dobu provádění plánů možnost je změnit. Komise by měla přidělit částky úvěrů dotčeným členským státům při uplatnění zásad rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti, zejména pokud součet požadovaných částek úvěrů překročí celkovou maximální částku finanční pomoci, která je v rámci nástroje SAFE k dispozici. Úvěry by měly být rozděleny mezi žádající členské státy v souladu se zásadami rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti. Plány by měly popisovat opatření k posílení odolnosti evropského odvětví obranného průmyslu, zejména usnadněním přístupu malých a středních podniků, společností se střední tržní kapitalizací a nových aktérů v oblasti obrany na obranný trh.

(26)

Vzhledem k významu finančních dopadů podpory členských států podle tohoto nařízení a k potřebě zajistit soulad mezi různými oblastmi vnější činnosti Unie a hospodářskou politikou a s ohledem na zvláštní úlohu, kterou má Rada v těchto oblastech plnit, by měly být Radě v případech stanovených tímto nařízením svěřeny prováděcí pravomoci.

(27)

S cílem usnadnit provádění plánu by Komise a každý dotčený členský stát měly uzavřít provozní ujednání s podrobnostmi týkajícími se vyplácení finanční pomoci, včetně předběžného harmonogramu vyplácení, a podepsat smlouvu o úvěru s podrobnými podmínkami úvěrové podpory v rámci nástroje SAFE. Mělo by být poskytnuto předběžné financování ve výši 15 %, aby bylo možné rychle zahájit provádění činností a opatření a uskutečňování výdajů v rámci nástroje SAFE.

(28)

Je vhodné organizovat finanční pomoc v rámci diverzifikované strategie financování stanovené v článku 224 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (5) (dále jen „finanční nařízení“) a zřízené jednotné metody financování, která by měla zvýšit likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost emisí Unie. Úvěry by měly být poskytovány s dostatečně dlouhou dobou splácení, a to až 45 let. Splátky jistiny by v zásadě mohly využít odkladnou lhůtu deset let. Z obezřetnostních důvodů souvisejících se správou úvěrového portfolia by podíl úvěrů poskytnutých třem členským státům, které představují největší podíl poskytnutých úvěrů, neměl překročit 60 % maximální výše finanční pomoci v rámci nástroje SAFE.

(29)

Aby se optimalizovalo využití dostupné finanční pomoci v případech, kdy po přijetí prováděcího rozhodnutí Rady podle tohoto nařízení zůstanou určité finanční částky k dispozici, je vhodné, aby Komise zveřejnila novou výzvu k vyjádření zájmu. V takovém případě by se postupy stanovené pro žádost o finanční pomoc měly použít s výhradou nezbytných úprav, zejména pokud jde o související lhůty a skutečnost, že by měla být předložena změna plánu.

(30)

Kolaborativní zadávání veřejných zakázek by mělo zahrnovat alespoň dvě zúčastněné země z řad členských států, států ESVO EHP nebo Ukrajiny, z nichž alespoň jedna by měla být členským státem přijímajícím úvěrovou podporu v rámci nástroje SAFE. Kolaborativního zadávání veřejných zakázek s členským státem, který čerpá finanční pomoc v rámci nástroje SAFE, by navíc měly mít možnost účastnit se přistupující země, další kandidátské země a potenciální kandidáti a další třetí země, s nimiž Unie uzavřela partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany (nezávazný nástroj). Kolaborativní zadávání veřejných zakázek může zahrnovat stávající veřejné zakázky, které splňují stejné podmínky. Veřejné zakázky prováděné jedním členským státem by rovněž měly být způsobilé pro podporu, pokud byla smlouva podepsána nejpozději 30. května 2026, za předpokladu, že tento členský stát podnikne veškeré nezbytné kroky, které budou dohodnuty v provozním ujednání, k rozšíření výhod uvedené zakázky tím, že aktivně osloví další členské státy, státy ESVO EHP a Ukrajinu, jakož i přistupující země, kandidátské země, potenciální kandidáty nebo jiné třetí země, s nimiž Unie uzavřela partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany. Zahrnutí států ESVO EHP a Ukrajiny mezi země, které mohou tvořit minimální požadovaný počet pro kolaborativní zadávání veřejných zakázek, je v případě států ESVO EHP odůvodněno jejich úzkým partnerstvím v oblasti produkce obranného průmyslu s Unií a v případě Ukrajině tím, že tato země přímo čelí probíhající útočné válce Ruska. Členské státy se rovněž vyzývají, aby dále podporovaly Ukrajinu vybavením pořízeným s finanční pomocí z nástroje SAFE. Účast zmíněných třetích zemí na kolaborativním zadávání veřejných zakázek zadaných EDTIB nebo technologické a průmyslové základně obrany Ukrajiny nebo účast států ESVO EHP by měla pomoci zvýšit úroveň agregace poptávky nezbytnou k dosažení širší průmyslové kapacity. Rovněž by mohla podpořit interoperabilitu systémů a produktů zavedených nejbližšími partnery Unie v této oblasti a zároveň potenciálně umožnit zúčastněným členským státům získat lepší ceny.

(31)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES (6) stanoví právní rámec pro koordinaci zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, přičemž zohledňuje požadavky členských států na bezpečnost a povinnosti vyplývající ze Smlouvy. Uvedená směrnice stanoví zvláštní pravidla platná pro naléhavé situace způsobené krizí, jako je zkrácení lhůt pro doručení nabídek a možnost použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. V zájmu posílení účinnosti nástroje SAFE s cílem řešit v duchu solidarity mimořádnou situaci vyplývající z vývoje geopolitické situace je nezbytné, aby byly co nejdříve zahájeny rozsáhlé investice do EDTIB.

(32)

Za tímto účelem by mělo být usnadněno zadávání veřejných zakázek založených na kolaborativním zadávání veřejných zakázek zahrnujícím alespoň jeden členský stát, který čerpá finanční pomoc v rámci nástroje SAFE. Lhůty stanovené ve směrnici 2009/81/ES, včetně zkrácených lhůt stanovených v čl. 33 odst. 7 uvedené směrnice, neposkytují dostatečnou flexibilitu k řešení naléhavosti současné krizové situace. Mělo by se proto mít za to, že členské státy provádějící kolaborativní zadávání veřejných zakázek s využitím pomoci poskytované v rámci nástroje SAFE se nacházejí v naléhavé situaci způsobené krizí, která odůvodňuje použití vyjednávacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, jak je stanoveno ve směrnici 2009/81/ES. Kromě toho je vzhledem k naléhavosti vyplývající ze současné krizové situace, která vyžaduje okamžité a rozsáhlé investice do EDTIB, a v zájmu ochrany bezpečnostních zájmů členských států, které se účastní zadávání veřejných zakázek podporovaných nástrojem SAFE, rovněž nezbytné umožnit otevření stávající rámcové dohody nebo smlouvy veřejným zadavatelům z členských států, které původně nebyly stranami této rámcové dohody nebo smlouvy, i když tato dohoda nebo smlouva takovou možnost původně nestanovila, a to za podmínky, že je získán předchozí souhlas podniku, který rámcovou dohodu nebo smlouvu uzavřel.

(33)

Cílem nástroje SAFE je podpořit převažující zájem veřejné bezpečnosti doplněním finančního úsilí členských států na zajištění - prostřednictvím rozšíření EDTIB - včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů, které členským státům umožní připravit se na jakýkoli druh agrese. Prostřednictvím podmínek způsobilosti má podpořit konkurenceschopnost a průmyslovou připravenost EDTIB, které jsou nezbytné ke zlepšení schopnosti členských států účinně a nezávisle bránit území Unie a jejích členských států. Sleduje rovněž doplňkový cíl, jímž je zvýšit využitím kolaborativního zadávání veřejných zakázek úroveň interoperability obranných produktů. Aby bylo toto úsilí doplněno, je vhodné v duchu solidarity a s cílem zajistit finanční udržitelnost úsilí nezbytného k řešení závažných obtíží s dostupností obranných produktů přijmout opatření, která zabrání nutnosti financovat daně z těchto výdajů předem. Obranné produkty získané v rámci veřejných zakázek podporovaných z nástroje SAFE by proto měly být osvobozeny od daně z přidané hodnoty (DPH) zavedením osvobození od DPH podle směrnice Rady 2006/112/ES (7). Toto osvobození by mělo být cílené a mělo by se vztahovat pouze na dodání pro účely smluv uzavřených na základě kolaborativního zadávání veřejných zakázek v rámci nástroje SAFE.

(34)

Unie je i nadále plně odhodlána prosazovat mezinárodní solidaritu. Veškerá opatření, která jsou považována za nezbytná a která jsou přijata podle tohoto nařízení, včetně opatření nezbytných k předcházení kritickému nedostatku nebo k jeho zmírnění, by měla být prováděna dočasně, cíleným, transparentním a přiměřeným způsobem a v souladu se závazky WTO.

(35)

Toto nařízení by mělo být prováděno v souladu s příslušnými pravidly přijatými podle článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie, zejména s finančním nařízením a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (8).

(36)

Tímto nařízením není dotčeno platné mezinárodní právo zakazující používání, vývoj nebo výrobu určitých obranných produktů a technologií.

(37)

Komise a členské státy by měly mít možnost provádět komunikační činnosti s cílem zajistit viditelnost financování z prostředků Unie a v příslušných případech zajistit, aby podpora poskytovaná v rámci nástroje SAFE byla řádně uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování.

(38)

Tímto nařízením není dotčena výhradní odpovědnost každého členského státu za svou národní bezpečnost, jak stanoví čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU, ani právo každého členského státu chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(39)

Uplatňováním tohoto nařízení by neměl být dotčen specifický charakter bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.

(40)

Aby bylo možné co nejrychleji zahájit provádění tohoto nařízení, a dosáhnout tak jeho cílů, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve,

a)

kategorie jedna: munice a raketové střely; dělostřelecké systémy, včetně schopností provádět přesné údery na velkou vzdálenost; schopnosti pozemního boje a jejich podpůrné systémy, včetně vybavení vojáků a pěchotních zbraní; malé drony (NATO třída 1) a související protidronové systémy; ochrana kritické infrastruktury; kybernetická oblast; a vojenská mobilita, včetně kontramobility;

b)

kategorie dvě: protivzdušná a protiraketová obrana; námořní hladinové a podvodní schopnosti; drony jiné než malé (NATO třída 2 a 3) a související protidronové systémy; strategické podpůrné schopnosti, mimo jiné strategická vzdušná přeprava, doplňování paliva za letu, systémy C4ISTAR, jakož i kosmické prostředky a služby; ochrana kosmických prostředků; umělá inteligence a elektronický boj.

1)

„obranným produktem“ zboží, služby a práce, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES, jak je stanoveno v článku 2 uvedené směrnice;

2)

„jinými produkty pro obranné účely“ jakékoli zboží, služba a práce jiné než ty, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES, jak je stanoveno v článku 2 uvedené směrnice, které jsou nezbytné pro obranné účely nebo jsou k těmto účelům určeny;

3)

„kolaborativním zadáváním veřejných zakázek“ zadávací řízení na obranné produkty nebo jiné produkty pro obranné účely a výsledné zakázky prováděné alespoň jedním členským státem přijímajícím finanční pomoc v rámci nástroje SAFE a jedním dalším členským státem nebo jedním členem Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (dále jen „státy ESVO EHP“), nebo Ukrajinou. Kolaborativní zadávání veřejných zakázek může navíc zahrnovat přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáty a další třetí země, s nimiž Unie uzavřela partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany (nezávazný nástroj). Kolaborativní zadávání veřejných zakázek může zahrnovat stávající veřejné zakázky, které splňují stejné podmínky.