(EU) 2025/1047Nařízení Komise (EU) 2025/1047 ze dne 27. května 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2023/1803, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 9 a mezinárodní standard účetního výkaznictví 7

Publikováno:	Úř. věst. L 1047, 28.5.2025	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	27. května 2025	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	17. června 2025	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2026
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Úřední věstník
Evropské unie

Řada L

2025/1047

28.5.2025

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2025/1047

ze dne 27. května 2025,

kterým se mění nařízení (EU) 2023/1803, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 9 a mezinárodní standard účetního výkaznictví 7

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením Komise (EU) 2023/1803 (2) byly přijaty některé mezinárodní účetní standardy a interpretace, které existovaly ke dni 8. září 2022.

(2)

Dne 30. května 2024 vydala Rada pro mezinárodní účetní standardy některé změny mezinárodního standardu účetního výkaznictví 9 Finanční nástroje („IFRS 9“) a mezinárodního standardu účetního výkaznictví 7 Finanční nástroje: zveřejňování („IFRS 7“). Cílem těchto změn bylo řešit některá zjištění vyplývající z přezkumu požadavků na klasifikaci a oceňování v IFRS 9 provedeného v roce 2022 a reagovat na žádost zúčastněných stran určenou Výboru pro interpretace IFRS.

(3)

Tyto změny vyjasňují klasifikaci finančních aktiv s environmentálními, sociálními a správními („ESG“) a podobnými znaky a vypořádání závazků prostřednictvím elektronických platebních systémů. Tyto změny rovněž ukládají požadavky na zveřejňování informací s cílem zvýšit transparentnost pro investory, pokud jde o investice do kapitálových nástrojů oceněných reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku („FVOCI“) a finančních nástrojů s podmíněnými znaky, jako jsou znaky spojené s cíli souvisejícími s ESG.

(4)

Tyto změny by měly podporovat úvěry se znaky souvisejícími s ESG, neboť by v závislosti na obchodním modelu měly mít možnost uplatnit buď naběhlou hodnotu, nebo FVOCI na základě toho, že splňují test týkající se pouze splátek jistiny a úroků. Účetní výkaznictví by tak mělo podporovat opatření hospodářské transformace, která pomáhají prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu.

(5)

Na základě konzultace s Evropskou poradní skupinou pro účetní výkaznictví (EFRAG) došla Komise k závěru, že změny IFRS 9 a IFRS 7 splňují podmínky pro přejímání stanovené v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. Skupina EFRAG rovněž dospěla k závěru, že přínosy těchto změn převažují nad souvisejícími náklady.

(6)	Nařízení (EU) 2023/1803 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (EU) 2023/1803 se mění takto:

1)	mezinárodní standard účetního výkaznictví („IFRS“) 9 Finanční nástroje se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

2)	IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Změny uvedené v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období, které začíná dne 1. ledna 2026 nebo po tomto datu.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. května 2025.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2002/1606/oj.

(2) Nařízení Komise (EU) 2023/1803 ze dne 13. září 2023, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 237, 26.9.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1803/oj).

PŘÍLOHA

ZMĚNY KLASIFIKACE A OCEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH NÁSTROJŮ

Změny IFRS 9 a IFRS 7

Změny IFRS 9 Finanční nástroje

Vkládají se nové odstavce 7.1.12–7.1.13 a 7.2.47–7.2.49 a nový nadpis před odstavcem 7.2.47.

7.1 DATUM ÚČINNOSTI

...

7.1.12.

Dokumentem Změny klasifikace a oceňování finančních nástrojů vydaným v květnu 2024, kterým byly změněny standardy IFRS 9 a IFRS 7, byly vloženy nové odstavce 7.2.47–7.2.49, B3.1.2 A, B3.3.8–B3.3.10, B4.1.8 A, B4.1.10 A, B4.1.16 A a B4.1.20 A. Byly jím rovněž změněny odstavce B4.1.10, B4.1.13, B4.1.14, B4.1.16, B4.1.17, B4.1.20, B4.1.21 a B4.1.23. Účetní jednotka použije tyto změny pro roční účetní období začínající 1. ledna 2026 nebo později. Dřívější použití je povoleno.

7.1.13.

Pokud se účetní jednotka rozhodne použít uvedené změny pro dřívější období, pak buď:

a)	použije všechny změny současně a tuto skutečnost zveřejní, nebo

b)	pro dané dřívější období použije pouze změny aplikační příručky k oddílu 4.1 tohoto standardu (Klasifikace finančních aktiv) a tuto skutečnost zveřejní.

7.2 PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

...

Přechodná ustanovení dokumentu Změny klasifikace a oceňování finančních nástrojů

7.2.47.

Účetní jednotka použije dokument Změny klasifikace a oceňování finančních nástrojů retrospektivně v souladu se standardem IAS 8, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 7.2.48–7.2.49. Pro účely požadavků uvedených v těchto odstavcích je datem prvotní aplikace začátek ročního účetního období, ve kterém účetní jednotka použije tyto změny poprvé.

7.2.48.

Účetní jednotka není povinna upravit údaje za minulá období tak, aby odrážely tyto změny. Účetní jednotka může upravit údaje za minulá období, pouze pokud tak lze učinit bez zohlednění zpětného pohledu. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za minulá období, uzná dopad prvotní aplikace těchto změn jako úpravu počátečního zůstatku finančních aktiv a finančních závazků a případný kumulativní dopad jako úpravu počátečního zůstatku nerozděleného zisku (nebo jiné složky vlastního kapitálu podle toho, jak to bude vhodné) k datu prvotní aplikace.

7.2.49.

K datu prvotní aplikace změn aplikační příručky k oddílu 4.1 tohoto standardu (Klasifikace finančních aktiv) účetní jednotka pro každou třídu finančních aktiv, která změnila kategorii oceňování v důsledku použití těchto změn, zveřejní:

a)	kategorii oceňování a účetní hodnotu stanovenou bezprostředně před použitím těchto změn a

b)	kategorii oceňování a účetní hodnotu stanovenou bezprostředně po použití těchto změn.

Dodatek B

Aplikační příručka

Vkládají se nové odstavce B3.1.2 A, B3.3.8–B3.3.10, B4.1.8 A, B4.1.10 A, B4.1.16 A a B4.1.20 A a nový nadpis před odstavcem B3.1.2 A. Mění se odstavce B4.1.10, B4.1.13, B4.1.14, B4.1.16, B4.1.17, B4.1.20, B4.1.21 a B4.1.23. Odstavce B4.1.7 A, B4.1.15 a B4.1.22 se nemění, jsou však pro větší přehlednost do textu rovněž začleněny.

UZNÁNÍ A VYNĚTÍ (KAPITOLA 3)

Prvotní uznání (oddíl 3.1)

...

Datum prvotního uznání nebo vynětí

B3.1.2 A

Nepoužije-li se odstavec 3.1.2, uzná účetní jednotka finanční aktivum nebo finanční závazek k datu, k němuž se účetní jednotka stane stranou smluvních ustanovení týkajících se nástroje (viz odstavec 3.1.1). Finanční aktivum se vyjme ke dni uplynutí platnosti smluvních práv k peněžním tokům nebo ke dni převodu aktiva (viz odstavec 3.2.3). Nerozhodne-li se účetní jednotka použít odstavec B3.3.8, vyjme se finanční závazek k datu vypořádání, což je datum, k němuž finanční závazek zaniká, neboť povinnost definovaná smlouvou je splněna, zrušena nebo vyprší její platnost (viz odstavec 3.3.1) nebo závazek jinak splňuje podmínky pro vynětí (viz odstavec 3.3.2).

...

Vynětí finančních závazků (oddíl 3.3)

...

B3.3.8

I přes požadavek odstavce B3.1.2 A na vynětí finančního závazku k datu vypořádání je účetní jednotce při vypořádávání finančního závazku (nebo části finančního závazku) v hotovosti za použití elektronického platebního systému povoleno považovat finanční závazek (nebo jeho část) za uhrazený před datem vypořádání, pouze pokud účetní jednotka vydala příkaz k úhradě, který vedl k tomu, že:

a)	účetní jednotka nemá praktickou schopnost vzít zpět, zastavit nebo zrušit příkaz k úhradě;

b)	účetní jednotka nemá v důsledku vydání příkazu k úhradě praktickou schopnost přístupu k hotovosti, která má být použita k vypořádání, a

c)	vypořádací riziko spojené s elektronickým platebním systémem je nepodstatné.

B3.3.9

Pro účely uplatňování odst. B3.3.8 písm. c) je vypořádací riziko spojené s elektronickým platebním systémem nepodstatné, pokud je jeho povaha taková, že se dokončení příkazu k úhradě řídí standardním administrativním postupem a doba mezi splněním kritérií uvedených v odst. B3.3.8 písm. a) a b) a dodáním hotovosti protistraně je krátká. Vypořádací riziko by však nebylo nepodstatné, pokud by dokončení příkazu k úhradě záviselo na schopnosti účetní jednotky dodat hotovost v den vypořádání.

B3.3.10

Účetní jednotka, která se rozhodne uplatnit odstavec B3.3.8 na vypořádání finančního závazku (nebo části finančního závazku) za použití elektronického platebního systému, uvedený odstavec uplatní na všechna vypořádání prováděná za použití téhož elektronického platebního systému.

KLASIFIKACE (KAPITOLA 4)

Klasifikace finančních aktiv (oddíl 4.1)

...

Smluvní peněžní toky, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny

...

B4.1.7 A

Smluvní peněžní toky, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny, odpovídají základnímu ujednání o úvěrech. V základním ujednání o úvěrech jsou obvykle nejpodstatnějšími prvky úroků protiplnění za časovou hodnotu peněz (viz odstavce B4.1.9 A–B4.1.9E) a úvěrové riziko. V rámci tohoto ujednání však může úrok zahrnovat i protiplnění za jiná základní úvěrová rizika (například riziko likvidity) a náklady (například administrativní náklady) spojené s držením finančního aktiva po určitou dobu. Mimoto může úrok obsahovat ziskovou marži, která odpovídá základnímu ujednání o úvěrech. Za mimořádných ekonomických podmínek může být úrok záporný, jestliže například držitel finančního aktiva buď explicitně, nebo implicitně platí za uložení svých peněz na určitou dobu (a tento poplatek je vyšší než protiplnění, které držitel obdrží za časovou hodnotu peněz, úvěrové riziko a další základní úvěrová rizika a náklady). Smluvní podmínky, které zavádějí do smluvních peněžních toků rizika nebo volatilitu nesouvisející se základním ujednáním o úvěrech, jako je například riziko změny cen kapitálu nebo komodit, nevedou ke vzniku smluvních peněžních toků, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny. Vzniklé nebo nakoupené finanční aktivum může představovat základní ujednání o úvěrech bez ohledu na to, zda se jedná o úvěr z pohledu právní formy.

...

B4.1.8 A

Je možné, že při posuzování, zda smluvní peněžní toky finančního aktiva odpovídají základnímu ujednání o úvěrech, bude účetní jednotka muset zvážit různé prvky úroků odděleně. Posouzení úroků se zaměřuje na to, za co je účetní jednotka kompenzována, spíše než jak velkou kompenzaci účetní jednotka obdrží. Částka kompenzace, kterou účetní jednotka obdrží, však může naznačovat, že účetní jednotka je kompenzována za něco jiného než základní rizika a náklady. Smluvní peněžní toky neodpovídají základnímu ujednání o úvěrech, pokud jsou indexovány na základě proměnné, která není základním úvěrovým rizikem nebo nákladem (například hodnota kapitálových nástrojů nebo cena komodity), nebo pokud představují podíl na tržbách nebo zisku dlužníka, i když jsou takové smluvní podmínky na trhu, na němž účetní jednotka působí, běžné.

...

Smluvní podmínky, které mění časový rozvrh nebo výši smluvních peněžních toků

B4.1.10

Jestliže finanční aktivum obsahuje smluvní podmínku, která by mohla změnit časový rozvrh nebo výši smluvních peněžních toků (například pokud může být aktivum předčasně splaceno před datem splatnosti nebo jestliže lze jeho splatnost prodloužit), musí účetní jednotka určit, zda smluvní peněžní toky, které by v důsledku této smluvní podmínky mohly vzniknout v době trvání daného nástroje, jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny. Aby mohla provést toto určení, musí účetní jednotka posoudit smluvní peněžní toky, které by mohly vzniknout jak před touto změnou smluvních peněžních toků, tak po ní, a to bez ohledu na pravděpodobnost vzniku změny smluvních peněžních toků. Může být rovněž nutné, aby účetní jednotka posoudila podstatu veškerých podmíněných událostí (tj. spouštěcích událostí), které by vedly ke změně časového rozvrhu nebo výše smluvních peněžních toků. Podstata podmíněné události jako takové sice není rozhodujícím faktorem při posuzování, zda smluvní peněžní toky jsou pouze splátkami jistiny a úroků, může však sloužit jako určitý ukazatel. Srovnejme například finanční nástroj s úrokovou mírou, která se zvyšuje, pokud dlužník neuhradí určitý počet splátek, a finanční nástroj s úrokovou mírou, která se zvyšuje v případě, že určitý kapitálový index dosáhne určité úrovně. V prvně zmíněném případě je pravděpodobnější, že smluvní peněžní toky během doby trvání nástroje budou z důvodu vztahu mezi neuhrazenými splátkami a zvýšením úvěrového rizika pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny. V prvně zmíněném případě se podstata podmíněné události přímo vztahuje ke změnám v základních úvěrových rizicích a nákladech a smluvní peněžní toky se mění stejným směrem jako změny v základních úvěrových rizicích a nákladech. (Viz též odstavec B4.1.18).

B4.1.10 A

V některých případech vede prvek podmíněnosti ke vzniku smluvních peněžních toků, které odpovídají základnímu ujednání o úvěrech jak před změnou smluvních peněžních toků, tak po ní, avšak podstata podmíněné události se sama o sobě přímo nevztahuje ke změnám v základních úvěrových rizicích a nákladech. Úroková sazba úvěru se například upraví o určitou částku, pokud dlužník dosáhne smluvně určeného snížení uhlíkových emisí. V takovém případě plynou při uplatnění odstavce B4.1.10 z finančního aktiva smluvní peněžní toky, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny, pouze pokud by ve všech smluvně možných scénářích nebyly smluvní peněžní toky výrazně odlišné od smluvních peněžních toků z finančního nástroje s identickými smluvními podmínkami, ale bez takového prvku podmíněnosti. Účetní jednotka může být za určitých okolností schopna provést toto určení tím, že provede kvalitativní hodnocení, zatímco za jiných okolností může být nezbytné provést hodnocení kvantitativní. Pokud je na první pohled patrné, že smluvní peněžní toky nejsou výrazně odlišné, nemusí účetní jednotka provádět podrobné posouzení.

...

B4.1.13

Následující příklady ilustrují smluvní peněžní toky, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny. Tento seznam příkladů není vyčerpávající.

Nástroj

Analýza

...

Nástroj EA

Nástroj EA je úvěr s úrokovou sazbou, která se upravuje během každého účetního období o pevný počet bazických bodů, pokud dlužník během předchozího účetního období dosáhne smluvně určeného snížení uhlíkových emisí.

Maximální možné kumulativní úpravy by výrazně nezměnily úrokovou sazbu úvěru.

...

Tyto smluvní peněžní toky jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny.

Účetní jednotka zváží, zda jsou smluvní peněžní toky, které by mohly vzniknout jak před každou změnou smluvních peněžních toků, tak po ní, pouze splátkami jistiny a úroků (viz odstavec B4.1.10).

Pokud k podmíněné události spočívající v dosažení cíle uhlíkových emisí dojde, upraví se úroková sazba o pevný počet bazických bodů, což povede ke smluvním peněžním tokům, které odpovídají základnímu ujednání o úvěrech. Vzhledem k tomu, že podstata podmíněné události sama o sobě se přímo nevztahuje ke změnám základních úvěrových rizik a nákladů, nemůže účetní jednotka bez dalšího posouzení dospět k závěru, zda jsou peněžní toky z finančního aktiva pouze splátkami jistiny a úroků.

Účetní jednotka proto posuzuje, zda by ve všech smluvně možných scénářích nebyly smluvní peněžní toky výrazně odlišné od smluvních peněžních toků z finančního nástroje s identickými smluvními podmínkami, ale bez prvku podmíněnosti vázaného na uhlíkové emise (viz odstavec B4.1.10 A).

Vzhledem k tomu, že veškeré úpravy během doby trvání nástroje by nevedly ke vzniku smluvních peněžních toků, které jsou výrazně odlišné, dospěje účetní jednotka k závěru, že z úvěru plynou smluvní peněžní toky, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny.

B4.1.14

Následující příklady ilustrují smluvní peněžní toky, které nejsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny. Tento seznam příkladů není vyčerpávající.

Nástroj

Analýza

...

Nástroj I

Nástroj I je úvěr s úrokovou sazbou, která se upravuje během každého účetního období, aby odpovídala pohybům indexu cen uhlíkových emisí určeného trhem během předchozího účetního období.

...

Tyto smluvní peněžní toky nejsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny.

Smluvní peněžní toky jsou indexovány na základě proměnné (index cen uhlíkových emisí), která není základním úvěrovým rizikem nebo nákladem. Smluvní peněžní toky tudíž neodpovídají základnímu ujednání o úvěrech (viz odstavec B4.1.8 A).

B4.1.15

V některých případech mohou z finančního aktiva plynout smluvní peněžní toky, které jsou popsány jako jistina a úrok, tyto peněžní toky však nepředstavují platbu jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny podle odst. 4.1.2 písm. b), odst. 4.1.2 A písm. b) a odstavce 4.1.3 tohoto standardu.

B4.1.16

O tento případ se může jednat, pokud dané finanční aktivum představuje investici do určitých aktiv nebo peněžních toků, a smluvní peněžní toky proto nejsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny. Pokud například smluvní podmínky stanoví, že ke zvýšení peněžních toků daného finančního aktiva dojde v případě, že určitou zpoplatněnou komunikaci bude využívat více automobilů, neodpovídají tyto smluvní peněžní toky základnímu ujednání o úvěrech. V důsledku této skutečnosti by tento nástroj nesplňoval podmínku uvedenou v odst. 4.1.2 písm. b) a v odst. 4.1.2 A písm. b).

B4.1.16 A

Situace popsaná v odstavci B4.1.15 může rovněž vzniknout, pokud finanční aktivum obsahuje prvky „bez postihu“. Finanční aktivum obsahuje prvky bez postihu, jestliže je konečné právo účetní jednotky obdržet peněžní toky smluvně omezeno na peněžní toky vytvářené určitými aktivy. Jinými slovy je účetní jednotka primárně vystavena riziku výkonnosti určitých aktiv, nikoliv úvěrovému riziku dlužníka. Konečné právo dlužníka obdržet peněžní toky může být například smluvně omezeno na peněžní toky vytvářené určitými aktivy strukturované účetní jednotky.

B4.1.17

Nicméně skutečnost, že finanční aktivum obsahuje prvky bez postihu, nemusí sama o sobě nutně znamenat, že dané finanční aktivum nemůže splňovat podmínku uvedenou v odst. 4.1.2 písm. b) a v odst. 4.1.2 A písm. b). V takové situaci se vyžaduje, aby věřitel posoudil („přezkoumal“) propojení mezi určitými podkladovými aktivy nebo peněžními toky a smluvními peněžními toky finančního aktiva, které je klasifikováno, s cílem stanovit, zda tyto smluvní peněžní toky jsou splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny. Účetní jednotka také zváží, jak je toto propojení ovlivněno ostatními smluvními ujednáními, jako je podřízený dluh nebo kapitálové nástroje vydané dlužníkem. Jestliže podmínky daného finančního aktiva dávají vzniknout jakýmkoli jiným peněžním tokům nebo omezují peněžní toky způsobem, který je v rozporu s úhradami představujícími jistinu a úrok, nesplňuje toto finanční aktivum podmínku uvedenou v odst. 4.1.2 písm. b) a v odst. 4.1.2 A písm. b). Toto hodnocení samo o sobě není ovlivněno tím, zda jsou podkladová aktiva finančními aktivy nebo nefinančními aktivy.

...

Smluvně propojené nástroje

B4.1.20

U některých typů transakcí s prvky bez postihu může emitent určit pořadí plateb držitelům finančních aktiv využitím několika smluvně propojených nástrojů (tranší). Každá tranše má stanoveno pořadí podřízenosti, které určuje, v jakém pořadí budou peněžní toky, které emitent případně vytvoří z podkladového portfolia finančních nástrojů, přidělovány dané tranši. Stanovení pořadí plateb držitelům těchto tranší se provádí prostřednictvím kaskádovité platební struktury, která vytváří koncentrace úvěrových rizik a vede k nerovnoměrné alokaci hotovostních schodků z podkladového portfolia mezi tranše. V takových situacích mají držitelé tranší právo na splátky jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny pouze v případě, že emitent vytvoří dostatečné peněžní toky k vypořádání nadřazených tranší. V těchto typech transakcí uplatňují držitelé tranše místo odstavce B4.1.17 odstavce B4.1.21–B4.1.26.

B4.1.20 A

Některé transakce, které mohou obsahovat více dluhových nástrojů a u nichž se zdá, že mají vlastnosti popsané v odstavci B4.1.20, jsou ve skutečnosti ujednání o úvěrech, která jsou strukturována s cílem poskytnout věřiteli (nebo skupině věřitelů) zajištění úvěrového rizika. Může být například zřízena strukturovaná účetní jednotka za účelem držení podkladových aktiv, která vytvoří peněžní toky k vyplacení věřitele. Strukturovaná účetní jednotka vydává prioritní a podřízené dluhové nástroje. Věřitel drží prioritní dluhový nástroj a účetní jednotka, která garantuje strukturovanou účetní jednotku, jež drží podřízený dluhový nástroj, nemá praktickou schopnost prodat podřízený nástroj, aniž by se prioritní dluhový nástroj stal splatným. Držitelé takových dluhových nástrojů uplatňují místo odstavců B4.1.21–B4.1.26 odstavce B4.1.7–B4.1.19.

B4.1.21

Při transakcích, které obsahují smluvně propojené nástroje, jak je popsáno v odstavci B4.1.20, má tranše znaky peněžního toku, které jsou splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny, pouze v případě, že:

...

B4.1.22

Účetní jednotka musí provádět přezkum až do úrovně, kdy je schopna identifikovat podkladové portfolio nástrojů, které vytvářejí (nikoli jimiž pouze procházejí) tyto peněžní toky. To je podkladovým portfoliem finančních nástrojů.

B4.1.23

Podkladové portfolio musí obsahovat jeden nebo více nástrojů se smluvními peněžními toky, které jsou pouze splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny. Pro účely tohoto posouzení může podkladové portfolio zahrnovat finanční nástroje, které nespadají do požadavků na klasifikaci (viz oddíl 4.1), ale které vytvářejí smluvní peněžní toky, jež jsou rovnocenné pouze splátkám jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny – například některé pohledávky z leasingu. Nicméně pohledávky z leasingu, které podléhají riziku zbytkové hodnoty nebo které sestávají z variabilních leasingových plateb, jež jsou indexovány na základě proměnné, která není základním úvěrovým rizikem nebo nákladem (např. sazby tržního nájemného), však nevytvářejí smluvní peněžní toky, které jsou rovnocenné pouze splátkám jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny.

Změny IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování

Vkládají se nové odstavce 20B, 20C, 20D, 44LL a 44MM. Mění se odstavce 11 A a 11B.

VÝZNAM FINANČNÍCH NÁSTROJŮ PRO FINANČNÍ POZICI A FINANČNÍ VÝKONNOST

...

Výkaz o finanční pozici

...

Investice do kapitálových nástrojů označených za oceněné reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku

11 A

Pokud účetní jednotka určila, že investice do kapitálových nástrojů budou oceňovány reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, jak to umožňuje odstavec 5.7.5 IFRS 9, musí pro každou třídu investic zveřejnit:

...

c)	reálnou hodnotu ke konci vykazovaného období;

...

zisk nebo ztrátu reálné hodnoty vykázané v ostatním úplném výsledku během daného období s tím, že odděleně vykáže zisk nebo ztrátu reálné hodnoty vztahující se k investicím vyňatým během vykazovaného období a zisk nebo ztrátu reálné hodnoty vztahující se k investicím drženým na konci vykazovaného období.

11B

Pokud účetní jednotka v průběhu vykazovaného období odúčtovala investice do kapitálových nástrojů oceněné reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, zveřejní:

...

d)	jakékoli převody kumulativního zisku nebo ztráty v rámci vlastního kapitálů v průběhu vykazovaného období související s investicemi odúčtovanými v daném vykazovaném období.

...

Výkaz o úplném výsledku

Výnosy, náklady, zisky nebo ztráty

...

20B

Účetní jednotka zveřejní informace požadované podle odstavce 20C za jednotlivé třídy finančních aktiv oceňovaných naběhlou hodnotou nebo reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku a za třídu finančních závazků oceňovaných naběhlou hodnotou. Účetní jednotka zváží, jak podrobné budou zveřejňované údaje, vhodnou úroveň agregace nebo rozčlenění a zda uživatelé účetní závěrky potřebují další vysvětlení pro posouzení zveřejněných kvantitativních informací.

20C

Aby uživatelé účetní závěrky mohli pochopit účinek smluvních podmínek, které by mohly změnit výši smluvních peněžních toků na základě toho, zda se vyskytne (nebo nevyskytne) určitá podmíněná událost, která přímo nesouvisí se změnami základních úvěrových rizik a nákladů (jako je časová hodnota peněž nebo úvěrového rizika), účetní jednotka zveřejní:

a)	kvalitativní popis podstaty podmíněné události;

b)	kvantitativní informace o možných změnách smluvních peněžních toků, které by mohly vyplynout z uvedených smluvních podmínek (například rozsah možných změn), a

c)	hrubou účetní hodnotu finančních aktiv a naběhlou hodnotu finančních závazků, na které se vztahují uvedené smluvní podmínky.

20D

Účetní jednotka například zveřejní informace požadované podle odstavce 20C za třídu finančních závazků oceňovaných naběhlou hodnotou, jejichž smluvní peněžní toky se změní, pokud účetní jednotka dosáhne snížení svých uhlíkových emisí.

...

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

...

44LL

Dokumentem Změny klasifikace a oceňování finančních nástrojů vydaným v květnu 2024 byly vloženy nové odstavce 20B, 20C a 20D a změněny odstavce 11 A a 11B. Účetní jednotka použije tyto změny, pokud použije změny IFRS 9 v souladu s odstavci 7.1.12–7.1.13 IFRS 9. Pokud se účetní jednotka rozhodne použít pouze změny aplikační příručky k oddílu 4.1 IFRS 9 (Klasifikace finančních aktiv) pro dřívější období v souladu s odst. 7.1.13 písm. b) IFRS 9, použije účetní jednotka současně též odstavce 20B, 20C a 20D tohoto standardu. V žádném případě nemusí účetní jednotka zveřejňovat informace vyžadované změnami pro jakékoli vykazované období přede dnem prvotní aplikace změn.

44MM

Ve vykazovaném období, v němž účetní jednotka prvotně použije dokument Změny klasifikace a oceňování finančních nástrojů, není účetní jednotka povinna zveřejnit informace, které by jinak byly požadovány dle odst. 28 písm. f) standardu IAS 8.

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1047/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)

Zavřít

(EU) 2025/1047Nařízení Komise (EU) 2025/1047 ze dne 27. května 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2023/1803, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 9 a mezinárodní standard účetního výkaznictví 7

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání