(EU) 2025/1042Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1042 ze dne 27. května 2025 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli, pocínovaných nebo povlakovaných cínem, pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 16. května 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu plochých válcovaných výrobků ze železa nebo nelegované oceli, pocínovaných nebo povlakovaných cínem (dále jen „pocínované výrobky“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „Čína“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 2. dubna 2024 Sdružením evropských výrobců oceli (dále jen „EUROFER“ nebo „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou pocínovaných výrobků, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2731 o celní evidenci dovozu pocínovaných výrobků (3).

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 17. prosince 2024 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů.

(5)

Komise obdržela připomínky od společností Baoshan Iron & Steel Co., Ltd. a WISCO-Nippon Steel Tinplate Co., Ltd. (dále jen „Baosteel Group“) a Shougang Jingtang United Iron & Steel Co., Ltd. (dále jen „Shougang Jingtang“), ale žádná ze společností se k přesnosti výpočtů nevyjádřila.

(6)

Dne 14. ledna 2025 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz pocínovaných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/81 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(7)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložili společnost Baosteel Group, žadatel, společnost Shougang Jingtang, společnost Trivium Packaging B.V. (dále jen „Trivium“), Čínské sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“), Metal Packaging Europe (dále jen „MPE“) a společnost Steelforce Packaging BV (dále jen „Steelforce“) písemná podání, v nichž vyjádřili svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(8)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Proběhlo slyšení se žadatelem. V prozatímní fázi nebyly podány žádné žádosti o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(9)

Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(10)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz pocínovaných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(11)

Písemná stanoviska k poskytnutí konečných informací obdržela společnost Baosteel Group, stěžovatel, společnost Shougang Jingtang, sdružení CISA, společnosti MPE a Steelforce.

(12)

Po poskytnutí informací žádná ze stran nepožádala o slyšení. Žádná ze stran ani nepožádala o intervenci úředníka pro slyšení.

(13)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení sdružení CISA nesouhlasilo s hodnocením Komise z oddílu 1.4 prozatímního nařízení, kde Komise odmítla tvrzení sdružení CISA, že podnět neobsahoval dostatečné důkazy, které by odůvodňovaly zahájení tohoto šetření.

(14)

Sdružení CISA rovněž trvalo na svých tvrzeních, že nedůvěrná shrnutí informací použitá v podnětu nebyla dostatečně podrobná, čímž bylo porušeno jeho právo na obhajobu. Sdružení CISA prohlásilo, že Komise nesprávně považovala informace za dostatečně podrobné a že měla být znovu předložena řádně shrnutá nedůvěrná verze podnětu.

(15)

Sdružení EUROFER se proti těmto argumentům ohradilo a tvrdilo, že sdružení CISA svá předchozí tvrzení neposílilo novými argumenty, ale pouze je zopakovalo.

(16)

V souvislosti s postojem sdružení CISA shrnutým ve 14. bodě odůvodnění výše Komise v souladu s tvrzením sdružení EUROFER konstatovala, že sdružení CISA nepředložilo žádné nové argumenty ani důkazy, které by prokázaly, proč Komise v tomto bodě ve svém předběžném závěru pochybila. Komise proto toto tvrzení zamítla a setrvala na svých závěrech z 19. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že údaje obsažené v nedůvěrné verzi podnětu umožňují přiměřené pochopení podstaty důvěrně poskytnutých informací a že v tomto ohledu nebylo porušeno právo na obhajobu.

(17)

Pokud jde o tvrzení o nedostatečných důkazech v podnětu, sdružení CISA skutečně zopakovalo svůj postoj, že při zkoumání dostatečnosti důkazů pro zahájení tohoto šetření měla Komise více zohlednit další činitele, které by mohly způsobit újmu – konkrétně dopad rostoucích cen surovin a energie. Sdružení CISA tvrdilo, že tento činitel sám o sobě vyvrací relevanci ostatních činitelů jako příčiny újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(18)

Komise poukázala na to, že existence dalších činitelů, které mohou mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, neznamená, že účinek dumpingového dovozu není pro toto odvětví významný, ani že neoslabuje příčinnou souvislost mezi nimi. Na existenci příčinné souvislosti skutečně přesvědčivě poukázala spojitost mezi zhoršením situace výrobního odvětví Unie a intenzivnějším pronikáním dumpingového dovozu prodávaného za ceny, které se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie, na trh Unie.

(19)

Skutečnost rostoucích výrobních nákladů byla navíc výslovně uznána v samotném podnětu, ve 159. až 161. a 205. bodě odůvodnění jako součást analýzy příčinných souvislostí. Tento činitel byl tedy skutečně zohledněn v celkovém posouzení dostatečnosti důkazů, jak vyžaduje čl. 5 odst. 3 základního nařízení.

(20)

Komise proto tvrzení sdružení CISA zamítla a potvrdila své závěry uvedené v 6. až 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CISA znovu zopakovalo stejná tvrzení, která se týkala nedostatečně podrobného shrnutí veřejně přístupné verze stížnosti, nedostatečných důkazů pro zahájení šetření a neposouzení dalších faktorů, které mohly způsobit újmu.

(22)

Sdružení CISA tvrdilo, že jeho právo na obhajobu bylo v průběhu šetření porušeno. Vzhledem k tomu, že tato procesní pochybení již nelze v tak pozdní fázi šetření napravit, sdružení CISA požadovalo, aby bylo šetření ukončeno.

(23)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové argumenty, Komise setrvala na svém stanovisku uvedeném ve 20. bodě odůvodnění výše. Vzhledem k tomu, že Komise nezjistila žádná procesní pochybení týkající se tohoto šetření a sdružení CISA nepředložilo žádné podstatné důkazy, které by tato pochybení prokazovaly, Komise žádost sdružení CISA o ukončení šetření z těchto důvodů zamítla.

(24)

K výběru vzorku vyvážejících výrobců, výrobců v Unii nebo dovozců, kteří nejsou ve spojení, nebyly vzneseny žádné připomínky.

(25)

Dne 14. ledna 2025 obdržela Komise žádost čínské společnosti Jiangsu Kemao New Materials Technology Co., Ltd. o zařazení do šetření jako spolupracující vyvážející výrobce.

(26)

Jak je uvedeno v oddíle 5.3.1 oznámení o zahájení, vyvážející výrobci, kteří souhlasili se svým zařazením do vzorku, ale nebyli do vzorku vybráni, se považují za spolupracující (dále jen „spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku“). Proto byla tato žádost zamítnuta, jelikož se společnost nepřihlásila ve lhůtě stanovené v oddíle 5.3.1 písm. a) oznámení o zahájení v souladu s článkem 17 základního nařízení, jak vyžaduje čl. 9 odst. 6 uvedeného nařízení.

(27)

Vzorky jsou tedy potvrzeny.

(28)

Nebyly obdrženy žádné žádosti o individuální zjišťování.

(29)

Další inspekce na místě byly provedeny ve třech prodejních společnostech skupiny Baosteel Group ve spojení:

(30)

Inspekce na místě se uskutečnila také u uživatele Massilly Holding S.A.S (dále jen „Massilly“).

(31)

Definice výrobku, který je předmětem šetření, je uvedena v 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou pocínované ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, povlakované cínem nebo pocínované, též povlakované plastovým materiálem a/nebo lakované (dále jen „pocínované výrobky“), v současnosti kódů KN 7210 11 00 , 7210 12 , ex 7210 70 , 7210 90 40 , ex 7210 90 80 , 7212 10 a ex 7212 40 (kódy TARIC 7210 70 10 15, 7210 70 80 20, 7210 70 80 92, 7210 90 80 20, 7212 40 20 10, 7212 40 80 12, 7212 40 80 30, 7212 40 80 80 a 7212 40 80 85).

(32)

Ve 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je uvedena definice dotčeného výrobku, kterým je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Čínské lidové republiky.

(33)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výrobku, který je předmětem šetření, dotčenému výrobku a obdobnému výrobku, 41. až 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(34)

Po poskytnutí prozatímních informací se čínské sdružení vývozců CISA znovu vyjádřilo k použití metody stanovené v čl. 2 odst. 6a základního nařízení v tomto šetření. Společnost Baosteel Group rovněž zopakovala své tvrzení, že by Komise měla zamítnout tvrzení žadatele týkající se údajných podstatných zkreslení.

(35)

Sdružení CISA nejprve zopakovalo své tvrzení, že pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu (dále jen „zpráva“) nesplňuje požadavky na nestranné a objektivní důkazy. Uvedlo, že zpráva není nestranná ani objektivní, neboť byla sepsána za účelem pomoci výrobcům v Unii při vypracovávání podnětů proti Čínské lidové republice.

(36)

Sdružení CISA dále zopakovalo svou připomínku, že podnět se opírá o předchozí antidumpingová šetření, která mají poskytnout důkazy o podstatných zkresleních v Číně, zatímco Komise by měla v každém šetření pozitivně prokázat existenci dumpingových praktik. Sdružení CISA poznamenalo, že Odvolací orgán WTO uvedl, že „pouhé zapracování referenčních zjištění z jednoho rozhodnutí do jiného rozhodnutí obvykle nepostačuje jako odůvodněné a přiměřené vysvětlení. (5)“

(37)

Sdružení CISA nakonec uvedlo, že podle jeho názoru není čl. 2 odst. 6a základního nařízení v souladu se zásadami článku 2.2 antidumpingové dohody, pokud jde o použití reprezentativní země ke zjištění nákladů na výpočet běžné hodnoty.

(38)

Komise poznamenala, že 72. až 117. bod odůvodnění prozatímního nařízení podrobně uvádí vlastní zjištění Komise týkající se existence podstatných zkreslení při výrobě pocínovaných výrobků v Číně, přičemž využívá různé snadno dostupné zdroje.

(39)

Sdružení CISA a společnost Baosteel Group ve svých připomínkách nezpochybnily důkazy, které Komise uvedla v těchto bodech odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Připomínky sdružení CISA ke zprávě a podnětu již byly řešeny ve 120. až 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CISA zopakovalo své argumenty z poskytnutí prozatímních informací, jak je uvedeno v 34. až 39. bodě odůvodnění výše.

(42)

Sdružení opět uvedlo, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení ze strany Komise není podloženo objektivními důkazy ani řádným právním odůvodněním, a odkázalo Komisi na své připomínky k poskytnutí prozatímních informací.

(43)

Sdružení CISA nepředložilo žádné nové důkazy o tom, že Komise neměla v tomto šetření použít čl. 2 odst. 6a.

(44)

Vzhledem k tomu, že sdružení CISA ani společnost Baosteel Group ve svých podáních nepředložily žádné nové důkazy, potvrzují se závěry Komise uvedené ve 118. až 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

V 203. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo stanoveno, že u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří dováželi železnou rudu ze zemí, u nichž nebylo podezření na zkreslení podle čl. 2 odst. 6a, vzala Komise za základ nezkreslenou cenu placenou vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, a nikoli výše stanovenou referenční hodnotu z malajsijských dovozních cen.

(46)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel předložil připomínky týkající se vlivu společnosti China Minerals Resources Group (6) (dále jen „CMRG“) na nákup dovážené železné rudy v Číně. Tvrdily, že CMRG je státem řízený podnik pro společný nákup surovin a že mnoho státních oceláren „delegovalo veškeré naléhavé nákupy na společnost CMRG […], aby konsolidovaly nákupy železné rudy“.

(47)

Sdružení EUROFER přiložilo ke spisu tiskovou zprávu (7) ze dne 6. října 2023, v níž se uvádí, že společnost CMRG „jedná se čtyřmi největšími světovými dodavateli železné rudy – Rio Tinto, BHP, Vale a Fortescue Metals – [a] usiluje o preferenční podmínky týkající se přepravy, druhů atd.“

(48)

Na základě těchto tiskových zpráv sdružení EUROFER požádalo Komisi, aby pečlivě prověřila tvrzení čínských vyvážejících výrobců, že nakupují dováženou železnou rudu za nezkreslené ceny.

(49)

Čínské vládě byl na začátku šetření zaslán dotazník týkající se zkreslení v odvětví pocínovaných výrobků, na který neodpověděla. Komise proto informovala čínskou vládu, že použije ustanovení článku 18 základního nařízení, pokud jde o zkreslení v tomto odvětví.

(50)

Komise zjistila, že společnost CMRG byla založena výnosem Komise Státní rady pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu (dále jen „SASAC“) dne 22. července 2022 (8).

(51)

Podle jejich webových stránek je cílem společnosti CMRG „poskytovat bezpečné a udržitelné služby v oblasti dodávek surovin a řešení na míru pro průmyslová odvětví, jako je ocelářství. Vytvářením strategického partnerství s globálními dodavateli nerostných surovin, koncovými zákazníky a vedoucími představiteli v přístavním, přepravním, obchodním a finančním odvětví a prostřednictvím rozvoje digitální inteligence, ekologických technologií a udržitelných postupů v oblasti nerostných surovin usilujeme o vytvoření odolných a udržitelných průmyslových ekosystémů a zajištění stability a kvalitního rozvoje průmyslových a dodavatelských řetězců.“ (9)

(52)

Čínští vyvážející výrobci Baosteel Group a Shougang Jingtang reagovali na tyto připomínky sdružení EUROFER týkající se vlivu společnosti CMRG na jejich nákupy železné rudy a na žádost Komise poskytli další informace o těchto nákupech a jejich smluvních podmínkách.

(53)

Komise nejprve konstatovala, že tvrzení přišlo pozdě v průběhu řízení, což neposkytlo dostatek času na řádné prošetření vznesených podezření. V oznámení o zahájení řízení byla stanovena lhůta pro podání připomínek k podstatným zkreslením na 37 dní ode dne zveřejnění.

(54)

Z důkazů, které byly následně shromážděny od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, vyplynulo, že společnost CMRG byla skutečně zapojena do některých dohod o nákupu železné rudy podepsaných mezi vyvážejícími výrobci a dodavateli ze třetích zemí.

(55)

Avšak vzhledem ke skutečnosti, že společnost CMRG nebyla v období šetření plně funkční, neboť zahájila provoz až počátkem roku 2023, a Komise nemohla shromáždit další informace a nemohla ověřit informace předložené stranami v této pozdní fázi řízení, dospěla k závěru, že neexistují dostatečné důkazy, které by potvrzovaly tvrzení sdružení EUROFER.

(56)

Po poskytnutí konečných informací sdružení EUROFER opět tvrdilo, že Komise měla prošetřit vliv společnosti CMRG na ceny železné rudy, kterou odebírali vyvážející výrobci zařazení do vzorku, a měla použít dostupné skutečnosti podle článku 18 základního nařízení, aby odmítla dovozní ceny železné rudy, které platili čínští vyvážející výrobci.

(57)

Komise zjistila, že úloha společnosti CMRG při získávání dovážené železné rudy byla omezená a nemohla během šetření významně ovlivnit nákupní cenu dovážené železné rudy vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku. Sdružení EUROFER neposkytlo žádné nové informace, které by byly v rozporu s důkazy obsaženými ve spisu, a závěry Komise proto zůstaly nezměněny.

(58)

Po poskytnutí prozatímních informací se sdružení EUROFER dále vyjádřilo k výběru Malajsie jako reprezentativní země a uvedlo, že trh s ocelí je narušen zejména dovozem z Číny, přičemž důkazem je probíhající antidumpingové šetření zaměřené na čínské výrobky z ploché oceli válcované za tepla. Sdružení EUROFER znovu upozornilo, že Malajsie má požadavky na licence pro vývoz železné rudy a že Malajsie má jiný rozpočtový rok než Čína, a sice od dubna do března.

(59)

Společnost Baosteel Group tvrdila, že malajsijské antidumpingové šetření se týkalo spíše pokovené oceli než výrobků z ploché oceli válcované za tepla, které jsou spíše navazujícím ocelářským výrobkem než vstupním materiálem pocínovaných výrobků. Malajsijské šetření bylo rovněž zahájeno po skončení období šetření.

(60)

Sdružení EUROFER nepředložilo žádný návrh na další reprezentativní zemi a vyzvalo Komisi, aby pouze pečlivě přezkoumala referenční hodnoty z Malajsie použité pro výpočet běžné hodnoty.

(61)

Komise proto potvrdila Malajsii jako reprezentativní zemi. Kontrola referenčních hodnot založených na dovozních cenách výrobních činitelů do Malajsie je uvedena v oddíle 3.2.3.

(62)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se výběru reprezentativní země, 137. až 156. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(63)

Po poskytnutí prozatímních informací předložilo sdružení EUROFER připomínky k používání malajsijské referenční hodnoty pro prášek z železné rudy, koksovatelné uhlí a za tepla válcovanou ocel.

(64)

Nejprve se sdružení EUROFER vyjádřilo k dovozní ceně prášku z železné rudy do Malajsie a uvedlo, že tato cena je nižší než cena v ostatních indexech, včetně indexu Platts (IODEX CFR China 62 % FE).

(65)

Sdružení EUROFER však nepředložilo žádné důkazy o tom, že by cena dovozu železné rudy do Malajsie byla zkreslená nebo že by cena a množství dovážené do Malajsie nebyly reprezentativní, pouze že index Platts byl vyšší. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(66)

Dále sdružení EUROFER tvrdilo, že v antidumpingovém šetření týkajícím se výrobků z elektrolyticky pochromované oceli Komise odmítla použít skutečné nákupní ceny železné rudy společnosti Baosteel Group, protože zjistila, že nákupní ceny společnosti Baosteel Group byly ovlivněny vztahy mezi společnostmi ve spojení a/nebo převládajícími podstatnými zkresleními v Číně (10).

(67)

Sdružení EUROFER rovněž citovalo zjištění Komise v antidumpingovém šetření týkajícím se některých plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrotechnické oceli, v němž Komise dospěla k závěru, že železná ruda byla ovlivněna vládou (11).

(68)

Při šetření týkajícím se výrobků z elektrolyticky pochromované oceli Komise zjistila, že společnost Baosteel Group nedovážela přímo, ale prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Hongkongu. Při současném šetření nebyla tato situace zjištěna.

(69)

Zjištění šetření týkajícího se plochých válcovaných výrobků s orientovanou strukturou vyrobených z křemíkové elektrotechnické oceli zde nebyla použitelná, protože vyvážející výrobci zařazení do vzorku odebírali železnou rudu přímo ze zdrojů mimo Čínu. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(70)

Sdružení EUROFER poté uvedlo, že malajsijská referenční hodnota pro koksovatelné uhlí je nižší než index Platts („Prem Low Vol HCC FOB Aus“).

(71)

Nebyly předloženy žádné jiné důkazy o tom, že by dovozní cena do reprezentativní země byla zkreslená nebo nereprezentativní, a proto Komise toto tvrzení zamítla a tato referenční hodnota nebyla změněna.

(72)

Sdružení EUROFER se rovněž vyjádřilo k použití indexu „Steel hot-rolled coil (Japan, Korea, Taiwan-origin), import, CFR Vietnam“ od agentury Fastmarkets jako referenční hodnoty pro ocel válcovanou za tepla a uvedlo, že použitý index je nižší než průměr ostatních indexů, které sdružení EUROFER poskytlo od společnosti MEPS, a že dovozní ceny do Vietnamu by mohly být potenciálně zkresleny čínským dovozem, jak ukázalo zahájení antidumpingového šetření proti čínskému dovozu výrobků z ploché oceli válcované za tepla.

(73)

Sdružení EUROFER rovněž uvedlo, že probíhající antidumpingové šetření Komise týkající se výrobků z ploché oceli válcované za tepla z Vietnamu zkoumá existenci zkreslení trhu se surovinami ve Vietnamu, která se týkají uhlí a železné rudy.

(74)

Jelikož však referenční hodnota agentury Fastmarkets nezahrnovala dovoz z Číny do Vietnamu a sdružení EUROFER nepředložilo důkazy o tom, že dovozní ceny z Japonska, Koreje a Tchaj-wanu byly zkreslené, Komise toto tvrzení zamítla.

(75)

Po poskytnutí konečných informací sdružení EUROFER znovu požádalo Komisi, aby zvážila použití jiných, vyšších referenčních hodnot pro prášek z železné rudy, koksovatelné uhlí a plochou za tepla válcovanou ocel.

(76)

Vzhledem k tomu, že sdružení EUROFER nepředložilo žádné nové informace, které by naznačovaly, že použité referenční hodnoty byly zkreslené, jen to, že byly výrazně nižší než jiné mezinárodní indexy, které sdružení EUROFER předložilo, a pouze z tohoto důvodu byly údajně zkreslené, byla tato tvrzení zamítnuta.

(77)

Po poskytnutí prozatímních informací se k referenční hodnotě pro pelety ze železné rudy a plynové uhlí vyjádřila skupina vyvážejících výrobců Baosteel Group.

(78)

Pokud jde o referenční hodnotu pro pelety ze železné rudy, společnost Baosteel Group uvedla, že tato referenční hodnota je abnormálně vysoká a není možné, aby cena pelet ze železné rudy byla vyšší než cena za svitky válcované za tepla, což je navazující výrobek.

(79)

Komise s tím nesouhlasila jako s důvodem pro zamítnutí referenční hodnoty, která je založena na nezkreslené ceně dovozů do Malajsie ve významném množství. Nebyly předloženy žádné jiné důkazy o tom, že by dovozní cena do reprezentativní země byla zkreslená nebo nereprezentativní.

(80)

Komise rovněž nezjistila žádné důkazy o tom, že by porovnání referenční hodnoty pro pelety ze železné rudy s použitím dovozních cen do Malajsie s referenční hodnotou pro svitky válcované za tepla s použitím indexu agentury Fastmarkets prokázalo, že je některá z těchto referenčních hodnot zkreslená.

(81)

Společnost Baosteel Group poté požádala Komisi, aby zvážila alternativní referenční hodnoty namísto dovozní ceny z Malajsie. Jednalo se o tři indexy zveřejněné společností Platts za období šetření, a to FOB Tubarão (Brazílie), CFR North China a Atlantic Basin Iron Ore Pellets Contract Price Brazil Export FOB. Všechny tři indexy vykazovaly nižší cenu než cena dovozu do Malajsie.

(82)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné důkazy o tom, že by dovozní cena do reprezentativní země byla zkreslená nebo nereprezentativní, bylo tvrzení zamítnuto.

(83)

Po poskytnutí konečných informací společnost Baosteel Group znovu požádala Komisi o změnu referenční hodnoty pro pelety ze železné rudy, protože ji považovala za příliš vysokou ve vztahu k ostatním mezinárodním indexům, které společnost Baosteel Group předložila po poskytnutí prozatímních informací, a také ve vztahu k referenční hodnotě pro svitky válcované za tepla, což je navazující výrobek z pelet ze železné rudy.

(84)

Společnost Baosteel Group požádala Komisi, aby alternativně vypočítala referenční hodnotu pro pelety ze železné rudy pomocí metody výpočtu referenční hodnoty pro vedlejší produkty, tj. pomocí poměru mezi peletami ze železné rudy a svitky válcovanými za tepla.

(85)

Komise opět odmítla první argument, protože společnost Baosteel Group nepředložila žádné důkazy o tom, že použitá referenční hodnota byla zkreslená.

(86)

Komise uvedla, že v prozatímní fázi skutečně odmítla malajsijskou referenční hodnotu pro svitky válcované za tepla založenou na dovozních cenách a nahradila ji indexem agentury Fastmarkets.

(87)

Ve 171. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že srovnání dovozní ceny za studena válcované oceli a za tepla válcované oceli do Malajsie naznačuje, že dovozní cena za tepla válcované oceli nemusí být reprezentativní.

(88)

Společnost Baosteel Group však nepředložila žádné důkazy o tom, že by srovnání mezi dovozní cenou pelet ze železné rudy do Malajsie a indexem Fastmarkets pro svitky válcované za tepla způsobilo, že by dovozní cena pelet ze železné rudy nebyla reprezentativní.

(89)

Za druhé, Komise zamítla možnost stanovit referenční hodnotu pro pelety ze železné rudy pomocí metody pro vedlejší produkty, s nimiž se neobchoduje a které se do reprezentativní země nedovážejí, jelikož s peletami ze železné rudy se skutečně obchoduje a dováží se ve významném množství.

(90)

Za druhé, společnost Baosteel Group se vyjádřila k referenční hodnotě pro plynové uhlí a uvedla, že není možné, aby cena za plynové uhlí byla vyšší než cena za koksovatelné uhlí a že dovozní cena do Malajsie je abnormálně vysoká. Společnost Baosteel požádala Komisi, aby zvážila alternativní referenční hodnoty, jako jsou ceny v australských přístavech, evropských přístavech nebo referenční hodnota z publikace Metal Bulletin, která byla použita v antidumpingovém šetření týkajícím se výrobků z elektrolyticky pochromované oceli (12).

(91)

Komise zjistila, že se do Malajsie dováží značné množství koksovatelného uhlí. Jelikož nebyly předloženy žádné jiné důkazy o tom, že dovozní cena do reprezentativní země byla zkreslená nebo nereprezentativní nebo že referenční hodnota neodrážela koksovatelné uhlí používané vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, bylo tvrzení zamítnuto.

(92)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Shougang Jingtang předložila připomínky k referenční hodnotě prášku z železné rudy a ocelového šrotu.

(93)

Společnost Shougang Jingtang tvrdila, že Komise by měla pro výpočet nákladů na domácí nakupovanou rudu, kterou spotřebovala, použít referenční hodnotu prášku z železné rudy v Malajsii, místo aby ji nahradila cenou zaplacenou za železnou rudu, kterou společnost dovezla.

(94)

Komise toto tvrzení přijala a nahradila náklady na prášek z železné rudy nakupovaný v tuzemsku referenční hodnotou zjištěnou v Malajsii.

(95)

Pokud jde o ocelový šrot, společnost Shougang Jingtang poukázala na to, že ocelový šrot použitý jako výrobní činitel zahrnuje recyklovaný ocelový šrot, pro který měla Komise použít referenční hodnotu, kterou vypočítala pro ocelový šrot z vedlejších produktů.

(96)

Vzhledem k tomu, že společnost Shougang Jingtang ve své odpovědi na dotazník ani během inspekce na místě neuvedla použití recyklovaného ocelového šrotu jako samostatného výrobního činitele, Komise nemohla ověřit spotřebu ocelového šrotu na této úrovni podrobnosti. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(97)

Při poskytnutí konečných informací společnost Shougang Jingtang znovu Komisi požádala o rozdělení výrobního činitele na primární šrot a recyklovaný šrot, přestože toto rozdělení společnost neuvedla v žádném ze svých podání ani neověřila během inspekce na místě, protože údaje byly podle společnosti k dispozici jako součást odpovědi na dotazník.

(98)

Komise přezkoumala přílohu původní odpovědi na dotazník společnosti Shougang Jingtang, na kterou se společnost odvolává, a nezjistila žádné informace, které by umožnily rozdělení tohoto výrobního činitele na primární šrot a recyklovaný šrot. Tento důkaz byl poskytnut jako podkladová informace k tabulce o výrobních nákladech, avšak v této tabulce se nerozlišuje mezi primárním a recyklovaným šrotem.

(99)

Komise se proto rozhodla toto tvrzení zamítnout, protože společnost měla při předložení odpovědi na dotazník, v procesu řešení nedostatků nebo při ověřování odpovědi na dotazník upozornit na nutnost rozdělit tento výrobní činitel do správné tabulky a rozhodla se tak neučinit.

(100)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení EUROFER navrhlo, aby byl zdroj prodejních, režijních a správních nákladů a zisku změněn na společnost, jejíž činnosti jsou bližší činnostem vyvážejících výrobců, a navrhla společnost Leader Steel Holdings Berhad (13). Společnost Shougang Jingtang rovněž tvrdila, že společnost Alliance Steel (M) Sdn Bhd, která byla nalezena v reprezentativní zemi, nevyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(101)

Komise analyzovala účetní závěrku společnosti Leader Steel Holdings Berhad a zjistila, že zisk je téměř výhradně založen na ostatních příjmech, a nikoli na příjmech z vlastní obchodní činnosti společnosti. Finanční údaje společnosti proto neobsahovaly přiměřenou výši zisku a byly zamítnuty.

(102)

Při poskytnutí konečných informací sdružení EUROFER opět požádalo o použití údajů od společnosti Leader Steel Holdings Berhad a tvrdilo, že zisk v účetní závěrce za rok 2023 pochází z obchodní činnosti společnosti.

(103)

Z výsledovky společnosti Leader Steel Holdings Berhad za rok 2023 zveřejněné na jejích internetových stránkách však vyplývá, že zisk skupiny je na stejné úrovni jako její příjmy z nepodnikatelské činnosti, a nelze jej proto považovat za přiměřený. Tvrzení sdružení EUROFER bylo proto zamítnuto.

(104)

Jak je uvedeno ve 199. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise uznala, že společnost nalezená v Malajsii skutečně nevyrábí výrobek, který je předmětem šetření. Komise se však domnívala, že její finanční údaje poskytují přiměřenou a nezkreslenou výši prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, neboť společnost Alliance Steel (M) Sdn Bhd byla výrobcem stejné obecné kategorie výrobků jako výrobek, který je předmětem šetření, tj. výrobků z oceli.

(105)

Společnost Baosteel Group rovněž uvedla, že finanční rok Malajsie se neshoduje s obdobím šetření Komise. Neposkytla však žádné důkazy, které by prokazovaly, že použité finanční údaje by nebylo vhodné použít.

(106)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Shougang Jingtang požádala Komisi, aby přezkoumala poměry spotřeby společnosti použité pro výpočet její běžné hodnoty, protože byly omylem neobvykle vysoké. Podle společnosti to bylo způsobeno technickým problémem v tabulce nákladů jednoho z měsíců v období šetření.

(107)

Tato žádost byla zamítnuta, protože při výpočtech byly použity poměry spotřeby, které společnost uvedla v původní odpovědi na dotazník v průběhu postupu v souvislosti s nedostatky a které byly ověřeny během inspekce na místě v jejím závodě. Revidované poměry předložené společností Shougang Jingtang nebylo možné ověřit ani propojit s dokumenty předloženými spolu s dotazníkem nebo odpovědí na písemné upozornění na nedostatky ani s důkazy pořízenými během inspekce na místě.

(108)

Po poskytnutí konečných informací společnost Shougang Jingtang znovu požádala o úpravu poměrů spotřeby ověřených během inspekce na místě. Společnost Shougang Jingtang tvrdila, že Komise neměla povinnost tyto informace ověřovat a že Komise mohla z účtů jiné skupiny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjistit, že dumpingové rozpětí společnosti Shougang je příliš vysoké.

(109)

Komise žádost opět zamítla ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v 107. bodě odůvodnění. Účelem ověřovacího procesu bylo zajistit, aby údaje předložené společností odpovídaly údajům v její účetní evidenci nákladů, a tyto údaje odpovídaly. Společnost Shougang nepředložila po poskytnutí konečných informací žádné nové důkazy.

(110)

Společnost Shougang Jingtang dále tvrdila, že k jejím dovozním cenám železné rudy by neměly být připočítávány žádné náklady na domácí dopravu, protože tyto ceny zahrnují náklady na domácí dopravu. V případech, kdy společnost mohla poukázat na ověřené údaje týkající se nákladů na vnitrostátní dopravu, které byly nesprávně připočteny k poměrům spotřeby, byly tyto náklady odstraněny.

(111)

Po poskytnutí prozatímních informací obdržela Komise připomínky k výpočtu vývozní ceny od všech vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(112)

Společnost Shougang Jingtang uvedla, že zahrnula 6 % DPH do některých úprav, které byly požadovány při výpisu prodeje její společnosti ve spojení Shougang International, a požádala, aby byla tato DPH odstraněna. Toto tvrzení bylo uznáno a úpravy byly odpovídajícím způsobem revidovány.

(113)

Společnost Baosteel Group poznamenala, že Komise provedla dvojí odpočet při výpočtu vývozní ceny prostřednictvím společnosti Baosteel Italia podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Tato skutečnost byla zkontrolována a byla provedena oprava, aby se odstranil dvojí odpočet.

(114)

Společnost Shougang Jingtang tvrdila, že úprava vývozní ceny provedená v prozatímní fázi podle čl. 2 odst. 10 písm. i) pro její společnost ve spojení v Hongkongu (dále jen „Shougang Hong Kong“) nebyla v souladu s požadavky čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(115)

Společnost Shougang Jingtang tvrdila, že společnost Shougang International, mateřská společnost společnosti Shougang Hong Kong, působila jako zprostředkovatel prodeje pro společnost Shougang Jingtang a že úkolem společnosti Shougang Hong Kong bylo dokončit vývozní transakce pro společnost Shougang International, a proto společnost Shougang Hong Kong působila také jako zprostředkovatel pro společnost Shougang Jingtang. Provizní poplatky zaplacené společností Shougang Jingtang společnosti Shougang International proto představovaly platbu za službu jak společnosti Shougang International, tak společnosti Shougang Hong Kong, a Komise by měla odečíst provizní poplatky zaplacené společností Shougang Jingtang společnosti Shougang International od vývozní ceny a neprovádět žádné další úpravy.

(116)

Komise uvedla, že společnost Shougang Jingtang ve svých připomínkách uznala, že jak společnost Shougang International, tak společnost Shougang Hong Kong vykonávají podobné funkce jako obchodní zástupci pracující na základě provize, a zpochybnila pouze výši úprav, které je třeba provést.

(117)

Pokud jde o druhou z uvedených skutečností, Komise souhlasila s vyvážejícím výrobcem, že funkce dotčených právních subjektů se vzájemně doplňují. Ve spise však nebyl žádný důkaz, který by prokazoval, že poplatek za provizi obsažený ve smlouvě mezi společnostmi Shougang Jingtang a Shougang International bez jakýchkoli pochybností pokrýval platby za služby jak společnosti Shougang International, tak společnosti Shougang Hong Kong, a v každém případě se jednalo o platbu mezi dvěma spojenými subjekty a vztah mezi nimi ovlivňoval spolehlivost částky, kterou je třeba odečíst.

(118)

Komise proto vyčíslila částku provize pokrývající příslušné funkce vykonávané společnostmi Shougang International a Shougang Hong Kong na základě jejich příslušných prodejních, režijních a správních nákladů a nominálního zisku, který by měl podle očekávání generovat zástupce vykonávající tyto funkce. Takto stanovená částka byla odečtena od vývozní ceny na základě čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(119)

Jak je popsáno výše, na základě tvrzení zúčastněných stran Komise revidovala dumpingová rozpětí pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Tyto revize rovněž změnily rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku a výši celostátního cla.

(120)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(121)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 228. a 229. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(122)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CISA uvedlo, že nesouhlasí se závěry Komise týkajícími se spotřeby v Unii v 230. až 236. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jeho argumenty se však týkaly pouze prozatímního rozhodnutí neanalyzovat zvlášť volný trh a spotřebu pro vlastní potřebu, tedy pouze 232. až 234. bodu odůvodnění.

(123)

V tomto ohledu sdružení CISA zdůraznilo judikaturu WTO (14), která stanovila, že vyšetřující orgány musí objektivně analyzovat všechny segmenty odvětví. Sdružení CISA proto požádalo Komisi, aby tento nedostatek odstranila a oddělila analýzy závislých a volných trhů.

(124)

Komise poznamenala, že se sdružení CISA ani nepokusilo vysvětlit, proč by rozhodnutí Komise neanalyzovat tyto dva segmenty trhů odděleně bylo chybné. Jak jasně uvádí judikatura, na kterou se sdružení CISA odvolává, ve stejných odstavcích: “…alternativně by měly vyšetřující orgány poskytnout uspokojivé vysvětlení, proč není nutné přímo nebo konkrétně zkoumat ostatní části domácího výrobního odvětví.“ (15)

(125)

S ohledem na to bylo v 233. a 234. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jasně uvedeno, že Komise nepovažovala za nutné rozlišovat mezi závislým a volným trhem, protože zaprvé neexistoval žádný rozdíl v chování obou trhů a zadruhé závislý trh představoval v celém posuzovaném období přibližně 1 % objemu volného trhu. Sdružení CISA tuto argumentaci zcela přehlédlo.

(126)

Jelikož tedy nebyly předloženy žádné argumenty, které by toto rozhodnutí zpochybnily, Komise zamítla tvrzení sdružení CISA a setrvala na svých zjištěních z 230. až 236. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(127)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení CISA zpochybnilo závěry Komise týkající se úlohy čínského dovozu při způsobování podstatné újmy výrobnímu odvětví Unie uvedené v 237. až 240. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Sdružení CISA v podstatě zopakovalo zjištění Komise ohledně toho, jak pandemie COVID-19 a narušení námořního obchodu ovlivnily vývoj poptávky v Unii i objem dovozu z Číny. Sdružení CISA však tvrdilo, že trend od roku 2022 do období šetření ukazuje návrat k běžným obchodním vzorcům a obnovení rovnováhy narušeného trhu, nikoli situaci, která by způsobila újmu výrobnímu odvětví Unie.

(128)

Komise zdůraznila, že 237. až 240. bod odůvodnění prozatímního nařízení posuzují množství a podíly dovozu z Číny na trhu, nikoli příčinnou souvislost mezi ním a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Na druhou stranu připomínky sdružení CISA v podstatě nezpochybnily závěry Komise v těchto bodech odůvodnění.

(129)

Jelikož nebyla vznesena žádná tvrzení, která by prokazovala opak, Komise tedy potvrdila své závěry uvedené ve 237. až 240. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(130)

Sdružení CISA tvrdilo, že Komise v 241. až 250. bodě odůvodnění prozatímního nařízení neprovedla přesné a objektivní posouzení cenových trendů. Sdružení CISA tvrdilo, že čínské dovozní ceny se v posuzovaném období zvýšily, čímž se snížil potenciál cenového podbízení.

(131)

Sdružení CISA rovněž tvrdilo, že Komise zjednodušeně přisuzuje stlačování cen a pokles cen čínskému dovozu, místo aby za hlavní příčinu považovala rostoucí výrobní náklady.

(132)

Tabulka 4 prozatímního nařízení skutečně ukázala, že se čínské ceny během posuzovaného období zvýšily o 36 %. Jak je však uvedeno v tabulce 8 prozatímního nařízení, výrobní náklady výrobního odvětví Unie se v tomto období zvýšily ještě více, a to o 64 %. Proto sdružení CISA došlo k názoru, že zvýšená cena čínského dovozu snížila potenciál cenového stlačení nebo podbízení, byl věcně nesprávný. Samo sdružení CISA uznalo, že v období šetření, kdy byly čínské ceny vyšší než v roce 2020 nebo 2021, bylo zjištěno cenové podbízení, což podporuje závěry Komise v tomto ohledu.

(133)

V 277. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, že průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie zůstaly ve všech letech posuzovaného období s výjimkou roku 2022 nižší než průměrné výrobní náklady, což lze přičíst stlačování cen a poklesu cen v různých letech posuzovaného období, včetně období šetření.

(134)

Komise proto toto zamítla výše uvedená tvrzení jako neopodstatněná a potvrdila své závěry z 241. až 250. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(135)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 251. až 254. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(136)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Trivium zpochybnila správnost závěrů Komise o výrobních kapacitách dostupných v Unii. Konkrétně uvedli, že údaje o kapacitě jsou pravděpodobně teoretické, protože dosažení tohoto objemu výroby by vyžadovalo další vstupy z předcházejících ocelářských podniků a spuštění odstavených linek.

(137)

Společnost Trivium rovněž dodala, že jeden z výrobců v Unii nezařazených do vzorku, Liberty Liege Dudelange (dále jen „Liberty“), zastavil výrobu ve svém závodě v Liège v Belgii, zatímco další, závod Acciaierie d’Italia v Janově v Itálii (dále jen „Acciaierie“), nebyl již několik let plně funkční kvůli finančním potížím.

(138)

Nakonec společnost Trivium zdůraznila, že kapacita závodů ve Spojeném království by neměla být započítávána do kapacity Unie, jelikož Spojené království není od roku 2021 členským státem, a poukázala na to, že u jednoho z výrobců v Unii došlo k poruše na výrobní lince pro elektrolyticky pochromovanou ocel (dále jen „ECCS“). Jelikož ECCS a pocínované výrobky mají často stejné využití (zejména při výrobě potravinových konzerv), vedlo to ke zvýšené poptávce po pocínovaných výrobcích v Unii.

(139)

Sdružení EUROFER zpochybnilo argumenty předložené společností Trivium a uvedlo příklady veřejných prohlášení společnosti Liberty z roku 2024, (16) z nichž vyplývá, že společnost Liberty provádí přezkum svých činností s cílem restrukturalizace nebo případného odprodeje svých zařízení, což dokazuje, že nevyužívané kapacity mohou být opět k dispozici. Sdružení EUROFER dodalo, že i kdyby tomu tak nebylo a zařízení by byla zcela uzavřena, nemělo by to v krátkodobém horizontu významný dopad na dostupnost dodávek, protože Liberty tvoří pouze malý podíl na celkové kapacitě Unie.

(140)

Sdružení EUROFER učinilo podobná tvrzení o závodě Acciaierie v Janově a poukazovalo na tiskové zprávy, podle nichž závod vyráběl ještě v roce 2023. (17)

(141)

Komise v této souvislosti připomněla, že šetření se týká pouze výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení a že Spojené království je třetí země. Stejně tak se toto šetření vztahuje pouze na výrobek, který je předmětem šetření, jak je definován v oddíle 2 oznámení o zahájení. (18) Proto údaje o kapacitě nezahrnují kapacity zjištěné ve Spojeném království ani kapacity Unie týkající se výroby ECCS.

(142)

Komise rovněž připomněla, že údaje o kapacitě v tabulce 5 prozatímního nařízení poskytli samotní výrobci v Unii; konkrétně v odpovědi na makrodotazník, kterou Komise ověřila v konečné fázi šetření.

(143)

Údaje o kapacitě tedy pocházejí z ověřených údajů a nebyly předloženy žádné důkazy, které by zpochybnily jejich přesnost.

(144)

Komise potvrdila, že k celkovým údajům o kapacitě byl připočten i odpovídající podíl kapacit společností Liberty a Acciaierie d’Italia. Skutečnost, že tyto společnosti v dotyčném období snížily nebo omezily výrobu, neznamená, že tato kapacita neexistuje. Podle nejlepšího vědomí Komise a jak zdůraznilo sdružení EUROFER, výrobní linky nebyly demontovány a v zásadě by mohly být znovu spuštěny, pokud se zlepší podmínky na trhu. (19) Měly by se proto započítat do celkové výrobní kapacity v Unii.

(145)

Výrobní kapacita těchto dvou společností dohromady činí [250–350] tisíc tun ročně. Proto i kdyby nebyly započítány do celkové kapacity Unie, nezměnilo by to podstatně závěr Komise uvedený v 383. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který společnost Trivium napadla. I po tomto snížení by totiž celková výrobní kapacita Unie stále převyšovala celkovou poptávku Unie o [650–750] tisíc tun, a to platí i pro rok 2020, kdy byla poptávka nejvyšší, což nenasvědčuje riziku nedostatku dodávek.

(146)

Na základě výše uvedených skutečností Komise zamítla tvrzení společnosti Trivium jako neopodstatněná a potvrdila závěry 255. až 257. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(147)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací sdružení CISA tvrdilo, že Komise nerozlišuje mezi nominální kapacitou a skutečným využitím kapacity nebo provozní připraveností, čímž poskytuje zavádějící obraz o dostupnosti dodávek v Unii. Sdružení CISA zdůraznilo, že společnost Liberty veřejně přiznala potřebu restrukturalizace nebo prodeje, zatímco činnost společnosti Acciaierie dlouhodobě omezovaly finanční problémy. Uvedení těchto zařízení do provozu by tedy vyžadovalo značný kapitál, čas a regulační procesy, které omezují reálnou dostupnost výrobních kapacit v Unii.

(148)

Komise nikdy netvrdila, že tyto kapacity jsou pro výrobu k dispozici okamžitě. Jak již bylo uvedeno ve 144. bodě odůvodnění výše, tato zařízení sice v současné době nevyrábějí pocínované výrobky, ale v zásadě by mohla být znovu uvedena do provozu, pokud by se zlepšily podmínky na trhu, i když by tento proces mohl nějakou dobu trvat.

(149)

Navíc, jak již Komise uvedla ve 145. bodě odůvodnění výše, i bez zohlednění závodů společností Liberty a Acciaierie by celková výrobní kapacita Unie stále převyšovala celkovou poptávku Unie o [650–750] tisíc tun, a to i v roce 2020, kdy byla poptávka nejvyšší, což nenasvědčuje riziku nedostatku dodávek.

(150)

Komise proto tato tvrzení sdružení CISA zamítla.

(151)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Steelforce tvrdila, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu vykázal mezi rokem 2023 a obdobím šetření mírný nárůst, což naznačuje, že se trend vyrovnal, a nasvědčuje tomu, že úroveň poklesu podílu na trhu, která byla pozorována v celém posuzovaném období, nebude v budoucnu pokračovat. Společnost Steelforce tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč by mělo budoucí menší další oslabení trhu výrobního odvětví Unie odůvodnit zásah.

(152)

Období šetření se z velké části překrývalo s rokem 2023, tj. s obdobím od 1. dubna 2023 do 31. března 2024. Argument, že se pokles podílu na trhu vyrovnal, je proto zavádějící a nelze jej jednoduše extrapolovat do budoucna. Komise při své analýze vycházela z celého posuzovaného období, které ukázalo výrazný pokles podílu na trhu o 14 %, zatímco dovoz z Číny se ve stejném období zvýšil o 125 %. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(153)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky, potvrzuje se 258. až 260. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(154)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 261. až 267. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(155)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 268. až 271. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(156)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 272. a 273. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(157)

S ohledem na zamítnutí tvrzení sdružení CISA o stlačování a poklesu cen ve 131. až 134. bodě odůvodnění výše a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrzuje se 274. až 279. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(158)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 280. a 281. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(159)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 282. až 284. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(160)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 285. až 292. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(161)

Společnost Steelforce zpochybnila závěr Komise, že výrobnímu odvětví Unie vznikla újma. Společnost Steelforce poukázala na skutečnost, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal významný, přibližně 70 %, což je více než dvojnásobek podílu čínského dovozu na trhu během celého posuzovaného období. Společnost Steelforce tvrdila, že v tomto světle nelze snížení podílu na trhu ze 78 % na 67 % (tj. o 11 procentních bodů) považovat za „podstatné“, neboť nevede k významnému zhoršení stávajících tržních sil.

(162)

Společnost Steelforce dále uvedla, že podle čl. 3 odst. 1 základního nařízení nestačí, aby Komise prokázala jakýkoli stupeň újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, ale že tato újma musí být „podstatná“.

(163)

Komise v této souvislosti připomněla, že čl. 3 odst. 1 základního nařízení sice skutečně vyžaduje, aby Komise prokázala existenci podstatné újmy, neupřesňuje však, kdy a jakým způsobem by se mělo posoudit, že došlo k dosažení standardu „podstatné“ újmy, a ponechává to na uvážení Komise.

(164)

S ohledem na to Komise připomněla, že podstatnou újmu lze prokázat, i když má výrobní odvětví Unie většinový podíl na trhu Unie, přičemž, jak je výslovně stanoveno v čl. 3 odst. 5 základního nařízení, jediný ukazatel újmy nemusí nutně poskytnout rozhodující vodítko. Komise skutečně zvážila podíly na trhu spolu se všemi ostatními ukazateli újmy a vývojem trhu a dospěla k závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma. A konečně, pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu o 11 procentních bodů považuje Komise za podstatný.

(165)

Komise proto argument společnosti Steelforce zamítla a potvrdila své závěry z 293. až 305. bodu odůvodnění, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(166)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CISA tvrdilo, že Komise věcně neanalyzovala, zda ztráta 11 procentních bodů podílu výrobního odvětví Unie na trhu odráží druh významného zhoršení, které vyžaduje základní nařízení. Sdružení CISA navrhlo, aby byla při této analýze zohledněna proporcionalita na trhu pocínovaných výrobků, který podle ní klesá a je předmětem strukturálních změn.

(167)

Komise zjistila, že tvrzení sdružení CISA zjevně ignorují většinu analýzy, kterou Komise provedla. Jak je uvedeno v 164. bodě odůvodnění výše, Komise považovala pokles podílu na trhu o 11 procentních bodů za podstatný. Vývoj podílů na trhu v kontextu vývoje dalších ukazatelů, jako je poptávka, a dalších tržních sil byl podrobně analyzován, zejména v 258. až 267. bodě odůvodnění, 295. až 297. bodě odůvodnění, 300. a 303. bodě odůvodnění, 308. až 320. bodě odůvodnění, 330. až 336. bodě odůvodnění a 350. až 355. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a dále rozveden s ohledem na připomínky stran, mimo jiné v 170. a 176. až 182. bodě odůvodnění níže. Komise proto dotyčná tvrzení sdružení CISA odmítla jako neopodstatněná.

(168)

Sdružení CISA uvedlo, že závěr Komise, že příčinou újmy byl dumpingový dovoz, je chybný. Konkrétně sdružení CISA tvrdilo, že rostoucí dovozy nebyly řádně zohledněny ve světle období omezeného obchodu a zvýšené poptávky během pandemie COVID-19. Sdružení CISA tvrdilo, že zvýšení objemu dovozu projednané v 237. až 239. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo předvídatelnou korekcí po období omezeného obchodu a zvýšené poptávky.

(169)

Sdružení CISA rovněž zopakovalo své připomínky týkající se cen čínského dovozu, přičemž uvedlo, že se během posuzovaného období rovněž zvýšily, aniž předložilo další argumenty nebo důkazy, jak by to mohlo vyvrátit závěry Komise o příčinné souvislosti mezi dumpingovým čínským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(170)

Tvrzení sdružení CISA uvedená ve 168. bodě odůvodnění výše jsou však zjevně nepravdivá. Komise vzala v úvahu převládající podmínky na trhu během posuzovaného období a vývoj objemu dovozu a podílů na trhu zasadila do kontextu těchto podmínek, zejména narušení dodavatelských řetězců (20) a dopady pandemie COVID-19 na vývoj poptávky. (21) Názor sdružení CISA na souhru těchto činitelů se podstatně nelišil od závěrů, k nimž dospěla Komise.

(171)

Podobně Komise poukázala na to, že vývoj cen čínského dovozu a jeho vzájemný vztah s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byl již analyzován v 241. až 250. a 319. až 320. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(172)

Komise proto argumenty sdružení CISA zamítla a setrvala na svých závěrech z 307. a 320. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(173)

Společnost Steelforce tvrdila, že pokles výroby, který výrobní odvětví Unie zaznamenalo, je přinejmenším částečně důsledkem klesající poptávky, a to jak celosvětové, tak v Unii. Jak Komise uvedla v tabulce 2 prozatímního nařízení, poptávka v Unii klesla mezi rokem 2020 a obdobím šetření o 25 %. O poklesu celosvětové poptávky svědčí i skutečnost, že objem vývozu výrobního odvětví Unie se ve stejném období rovněž snížil o 24 %. Klesající produkci proto nelze svádět na dovoz z Číny.

(174)

Sdružení CISA souhrnně tvrdilo, že analýza příčinné souvislosti by měla zohlednit dopad klesající poptávky na objem prodeje a úpravy cen.

(175)

Pokud jde o argument společnosti Steelforce, Komise poukázala na to, že tento činitel byl ve skutečnosti zohledněn. Komise uznala, že výrobní odvětví Unie by na zmenšujícím se trhu mělo ztratit určité objemy prodeje a výroby. (22) Jak vyplývá mimo jiné z 327. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, 36 % pokles objemu prodeje do Unie, který zaznamenalo výrobní odvětví Unie, byl téměř o 50 % vyšší než propad spotřeby v Unii během posuzovaného období.

(176)

Současně se objem čínského dovozu zvyšoval, i když se trh zmenšoval. Dalo by se očekávat, že na zmenšujícím se trhu se všechny objemy sníží víceméně stejně. Čínští výrobci nejen zvyšovali objem vývozu, ale také získávali podíl na trhu na úkor výrobců v Unii (viz 263. a 264. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(177)

Komise připomněla, že tyto rostoucí objemy přicházely do Unie rovněž za dumpingové ceny, které v roce 2023 a v období šetření podbízely a stlačovaly ceny výrobního odvětví Unie.

(178)

Jak již Komise uvedla v 320. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, čínský dovoz má vzhledem ke svému objemu a podílu na trhu ve srovnání s dovozem z jiných třetích zemí jednoznačně největší vliv na cenové chování na trhu.

(179)

Komise proto argumenty společnosti Steelforce a sdružení CISA zamítla a potvrdila své závěry z 323. až 329. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(180)

Sdružení CISA opět tvrdilo, že Komise neposoudila, zda dovoz ze třetích zemí přispěl k cenové soutěži a přesunům podílu na trhu, zejména proto, že Komise ve 330. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uznala, že do Unie vstoupil dovoz z jiných zdrojů, jako je Korea a Turecko, ale neposoudila, zda tento dovoz přispěl k cenové soutěži a přesunům podílu na trhu.

(181)

Jak je však uvedeno v 333. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, objem dovozu a podíl na trhu z jiných třetích zemí, včetně Koreje a Turecka, byl v posuzovaném období nízký a výrazně se snížil, a proto nemohl mít významný dopad na výrobní odvětví Unie. Proto bylo tvrzení sdružení CISA neopodstatněné.

(182)

Jelikož nebyly vzneseny žádné významné připomínky nasvědčující opaku, setrvala tedy Komise na svých závěrech uvedených v 330. až 336. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(183)

Sdružení CISA opět tvrdilo, že Komise dostatečně neposoudila, jak pokles vývozu přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(184)

Sdružení CISA neposkytlo žádné argumenty ani vysvětlení, proč zastává tento názor. Komise proto toto tvrzení zamítla jako nepodložené.

(185)

Jelikož nebyly vzneseny žádné významné připomínky nasvědčující opaku, setrvala tedy Komise na svých závěrech uvedených v 337. až 342. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(186)

Sdružení CISA opět souhrnně tvrdilo, že Komise dostatečně neposoudila, jak rostoucí výrobní náklady přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Sdružení CISA neposkytlo žádné argumenty ani vysvětlení, proč zastává tento názor. Komise proto toto tvrzení sdružení CISA zamítla jako nepodložené.

(187)

Společnost MPE podobně naznačila, že rostoucí výrobní náklady úzce souvisejí s výkonností výrobního odvětví Unie na domácím i vývozním trhu. Společnost MPE navrhla, že Komise měla prokázat, že rostoucí výrobní náklady nejsou příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(188)

Společnost Steelforce naproti tomu trvala na svém stanovisku, že hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byly rostoucí investice, a konkrétně tvrdila, že analýza Komise na základě 291., 346. a 347. bodu odůvodnění prozatímního nařízení není v tomto ohledu dostatečná.

(189)

Společnost Steelforce tvrdila, že účel, kterému investice slouží, je nepodstatný, neboť mají zjevný dopad na finanční situaci výrobců v Unii.

(190)

Sdružení EUROFER na tato tvrzení reagovalo a uvedlo, že investice do údržby jsou pro každý podnik nezbytným krokem a investice do dosažení environmentálních cílů jsou vyžadovány právními předpisy Unie. Tím se nanejvýš vysvětluje, proč byly investice realizovány i v obtížném tržním prostředí. Sdružení EUROFER rovněž tvrdilo, že náklady spojené s investicemi do životního prostředí by neměly být považovány za činitel vyvracející příčinnou souvislost, protože Komise do svých výpočtů rozpětí újmy zahrnuje i budoucí náklady na dodržování předpisů v oblasti životního prostředí.

(191)

Pokud jde o tvrzení vznesená společností MPE, Komise poukázala na to, že ve své analýze újmy a příčinné souvislosti skutečně zohlednila rostoucí výrobní náklady a jejich vzájemné působení s dalšími činiteli. (23) Společnost MPE neprokázala, proč by kterákoli část její analýzy měla být chybná a jak by vývoj jiných ukazatelů mohl být naopak přičítán rostoucím výrobním nákladům. Pokud by například výrobní náklady byly hlavním prognostickým ukazatelem výkonnosti výrobního odvětví Unie, jak naznačuje společnost MPE, nebylo by možné, aby výrobní odvětví Unie dosáhlo ziskovosti v roce 2022, tedy v roce s druhými nejvyššími výrobními náklady v celém posuzovaném období, zatímco ve všech ostatních letech by zůstalo ztrátové.

(192)

Pokud jde o tvrzení o rostoucích investicích, Komise připomněla, že jak je vysvětleno v 291. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, téměř celý tento nárůst investic lze připsat pouze jednomu výrobci v Unii, a to z důvodu pravidelné údržby, kterou bylo třeba provést na jedné z jeho vysokých pecí, zatímco zbývající investice byly provedeny téměř výhradně kvůli dodržování předpisů v oblasti životního prostředí. Ostatní investice, a zejména u dalších dvou výrobců, zůstaly během posuzovaného období v podstatě nezměněny.

(193)

Vzhledem k tomu, že údržba základních aktiv, jak je popsáno výše, je pro každou společnost zásadní pro udržení smysluplného provozu, zatímco náklady na dodržování předpisů v oblasti životního prostředí jsou dány právními předpisy, Komise setrvala na svém stanovisku, že takové zvýšení investic nelze považovat za újmu, kterou si společnost způsobila sama. Nejedná se o obchodní rozhodnutí, které by bylo možné rozumně odložit. Pro tento závěr svědčí i skutečnost, že tyto investice byly provedeny v obtížném tržním prostředí, jak zdůraznilo sdružení EUROFER.

(194)

Komise nicméně simulovala údaje o ziskovosti tak, že ze souhrnných nákladů výrobního odvětví Unie odstranila a) investice jednoho výrobce s nejvyšším podílem investic a b) všechny investice všech tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. V obou scénářích zůstaly trendy ziskovosti stejné a výrobní odvětví Unie zůstalo v letech 2020, 2021, 2023 a v období šetření ztrátové.

(195)

To ukázalo, že provedené investice nebyly hlavní příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie – i kdyby v posuzovaném období nebyly provedeny žádné investice, situace ziskovosti výrobního odvětví Unie by se podstatně nezměnila.

(196)

Na základě výše uvedených skutečností a v návaznosti na dodatečnou analýzu dopadu investic na ziskovost výrobního odvětví Unie uvedenou výše Komise setrvala na svém závěru, že hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nebyly ani rostoucí výrobní náklady, ani investice.

(197)

Společnost Steelforce zopakovala své tvrzení, že újmu si výrobci v Unii způsobili sami svým obchodním rozhodnutím nadále se spoléhat na dlouhodobé smlouvy se svými odběrateli, uživateli pocínovaných výrobků. Společnost Steelforce namítala, že Komise v prozatímním nařízení nevysvětlila, proč by tato praxe nemohla být změněna, jelikož uživatelé se nebrání nákupu cínového plechu při spotovém prodeji od výrobců mimo Unii.

(198)

V reakci na to sdružení EUROFER zopakovalo, že dlouhodobé smlouvy jsou na trhu standardem, který nakonec v hodnotových řetězcích prosadily supermarkety, aby zajistily předvídatelnost cen, a že čínští vývozci této skutečnosti využívali, když podbízeli ceny výrobců v Unii prostřednictvím spotového prodeje, a tím nakonec převzali podíl na trhu.

(199)

Společnost Steelforce na tyto protiargumenty reagovala a zopakovala svůj argument, že důvodem, proč výrobci v Unii sami nepřejdou na spotový prodej (jelikož výrobci mimo Unii mohou s uživateli na takových smlouvách jednoznačně spolupracovat), je jejich vlastní obchodní rozhodnutí.

(200)

Komise připomněla, že ve skutečnosti vysvětlila, proč výrobci v Unii nemohou jednostranně měnit standard ročních smluv v rámci dodavatelských řetězců Unie. Jak je vysvětleno v 322. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a zopakováno sdružením EUROFER v jeho protiargumentu, velcí maloobchodníci (supermarkety) v Unii požadují roční ceny od svých dodavatelů konzervovaných potravin, kteří zase požadují totéž od svých dodavatelů plechovek, kteří zase požadují totéž od výrobců pocínovaných výrobků v Unii.

(201)

Nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by v závěrech Komise v tomto ohledu prokázaly chybu. S ohledem na tuto skutečnost a vzhledem k tomu, že Komise má ve spisu důkazy o tom, že roční smlouvy s výrobci v Unii jsou tržním standardem, zatímco čínští vývozci obvykle dostávají spotové objednávky, Komise setrvala na svých závěrech z 321., 322., 348. a 349. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(202)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CISA a společnost Steelforce nesouhlasily se závěry Komise ohledně významu ročních smluv v analýze příčinné souvislosti.

(203)

Společnost Steelforce tvrdila, že i kdyby využívání ročních smluv s výrobci v Unii bylo tržním standardem, Komise ani žádná ze zúčastněných stran nedokázala vysvětlit, proč by se u výrobního odvětví Unie mělo předpokládat, že bude vázané ročními smlouvami, zatímco uživatelé jednoznačně souhlasí s obchodováním s čínskými výrobci na spotovém trhu.

(204)

Sdružení CISA naopak poukázalo na skutečnost, že zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie nelze kompenzovat zvýšením cen. Sdružení CISA tvrdilo, že újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil čínský dovoz, který stlačuje ceny, ale jeho strukturální postavení v dodavatelském řetězci. Skutečnost, že navazující odvětví tlačí výrobní odvětví Unie k prodeji na základě ročních smluv, ponechává jen malý prostor pro nezbytné úpravy cen.

(205)

Jak již Komise vysvětlila v 322. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v 200. bodě odůvodnění výše, roční smlouvy jsou obecným tržním očekáváním, na které tlačí navazující podniky, počínaje supermarkety, a pokračují směrem nahoru v hodnotovém řetězci. Velcí maloobchodníci chtějí předvídatelnost cen v průběhu celého roku. Provoz konzerváren zároveň do značné míry závisí na načasování a objemu roční sklizně. Konzervárny tak ze samé podstaty svého podnikání potřebují předvídatelnost, pokud jde o objem a dobu přípravy prázdných plechovek, které v daném roce potřebují, aby mohly potraviny po sklizni včas zakonzervovat. To také znamená, že výrobci plechovek potřebují stejně předvídatelné dodávky pocínovaných výrobků, aby mohli tyto plechovky včas vyrobit. Tato specifičnost trhu podporuje předvídatelnost dodávek a vázanost většiny objednávek na místní dodavatelské řetězce s kratšími dodacími lhůtami, které jsou méně náchylné k narušení. To přirozeně vede k všeobecnému tlaku trhu na výrobce v Unii, aby se dohodli na ročních smlouvách s většinou svých odběratelů vyrábějících potravinové konzervy.

(206)

Vzhledem k tomu, že většina dodávek je takto zajištěna, pokud jde o objemy a ceny, mohou se výrobci potravinových plechovek rozhodnout odebírat určité objemy pocínovaných výrobků za nižší ceny také z Číny a dalších třetích zemí na spotovém trhu. Právě zvláštní povaha potřeb navazujících podniků a jejich racionální ekonomické chování v rámci tohoto hodnotového řetězce tedy vysvětlují, proč trh upřednostňuje roční smlouvy s výrobci z Unie, ale toleruje spotový prodej z Číny.

(207)

Komise dále poukázala na to, že argument společnosti Steelforce rovněž naznačuje, že výrobci v Unii se z nějakého důvodu rozhodli přijmout obchodní podmínky, které jim způsobují ztrátu. Komise nezjistila a společnost Steelforce nevysvětlila, proč by se výrobci v Unii jako racionální hospodářské subjekty rozhodli podnikat tímto způsobem.

(208)

Pokud jde o argument sdružení CISA, i kdyby byl přijat, Komise poukázala na to, že nedostatečná ziskovost je pouze jedním z prvků analýzy příčinné souvislosti. Jak je uvedeno v 350. až 354. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, závěr o příčinných souvislostech je založen na ztrátě podílu na trhu, cenovém podbízení, stlačení cen a poklesu cen.

(209)

Jak bylo prokázáno, výrobci v Unii skutečně ztráceli podíl na trhu ve prospěch čínského dovozu, který se prodával za ceny, jež byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, a téměř ve všech letech posuzovaného období způsobovaly stlačování cen a jejich pokles.

(210)

A konečně, strukturální postavení výrobního odvětví Unie v dodavatelském řetězci by samo o sobě nepředstavovalo problém. Nebýt rostoucího objemu čínského dovozu za dumpingové ceny, mohlo by výrobní odvětví Unie vyjednat lepší podmínky ve smlouvách. Jak vyplývá z tabulek 3 a 4 prozatímního nařízení, dovoz z Číny v letech 2022, 2023 a v období šetření zvyšoval svůj objem a podíl na trhu, zatímco v roce 2023 a v období šetření klesal z hlediska cen. Aby mohlo výrobní odvětví Unie konkurovat těmto neférovým cenám a udržet se na trhu, muselo přijmout nevýhodnější podmínky.

(211)

Jak je vysvětleno mimo jiné ve 274. až 279. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, takový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie stlačování cen, a nutil ho tak prodávat se ztrátou. To je jasně patrné ze skutečnosti, že výrobní odvětví Unie poté, co v roce 2022 mohlo prodávat nad úrovní svých výrobních nákladů, snížilo své ceny v roce 2023 a v období šetření, i když výrobní náklady v roce 2023 stále rostly (tabulka 8 prozatímního nařízení).

(212)

Argument sdružení CISA byl proto zamítnut jako neopodstatněný.

(213)

Jak je vysvětleno v oddílech 5.1 a 5.2 výše, Komise analyzovala všechny připomínky, které zúčastněné strany vznesly k analýze příčinných souvislostí provedené Komisí v prozatímním nařízení. Nebyly předloženy žádné nové důkazy nebo argumenty, které by opravňovaly ke změně závěrů Komise v tomto ohledu.

(214)

Komise proto potvrdila svá zjištění z 350. až 354. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a setrvala na svém závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(215)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací sdružení CISA nesouhlasilo se zjištěními Komise ohledně příčinné souvislosti, konkrétně se závěry Komise ohledně poklesu objemu prodeje výrobního odvětví Unie a dopadu rostoucích investic. Sdružení CISA tvrdilo, že ačkoli dovoz z Číny mohl vyvíjet určitý konkurenční tlak, dostupné důkazy nepodporují závěr, že představoval převažující nebo podstatnou příčinu újmy, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(216)

Jelikož sdružení CISA nepředložilo žádné nové důkazy nebo argumenty na podporu tohoto závěru, Komise toto tvrzení zamítla jako nepodložené a setrvala na svém závěru z 214. bodu odůvodnění výše.

(217)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 355. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(218)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 356. až 361. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(219)

Rozpětí újmy bylo přepočítáno s ohledem na cla, která mají být zaplacena. Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 220. až 227. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(220)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(221)

Nicméně i s revidovanými rozpětími zůstala rozpětí přiměřená k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí. Komise se proto domnívala, že není nutné se tímto aspektem zabývat.

(222)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(223)

Několik zúčastněných stran ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení zpochybnilo závěry Komise týkající se zájmu Unie.

(224)

Společnost Steelforce ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení tvrdila, že antidumpingová cla povedou k uzavření závodů na výrobu plechovek v Unii. To by zničilo hlavní trh výrobců v Unii, což znamená, že antidumpingová cla jsou proti zájmu samotného výrobního odvětví Unie.

(225)

Tento argument vychází z předpokladu, že dopad cel na uživatele by byl natolik škodlivý, že by vedl ke kolapsu výroby plechovek v Unii. Jak však ukazuje analýza v oddíle 7.3 níže, nebylo prokázáno, že by se tento scénář mohl naplnit.

(226)

S ohledem na tuto skutečnost a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 368. až 370. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(227)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Steelforce tvrdila, že Komise chybně posoudila úroky dovozců. Komise dospěla k závěru, že dovoz pocínovaných výrobků představuje malý podíl na obratu společnosti Steelforce Group, zatímco subjekt, který na dotazník odpověděl, je Steelforce Packaging BV, samostatný subjekt, který by byl postižen mnohem více.

(228)

Komise objasnila, že společnost Steelforce Packaging BV je skutečně pouze jednou společností v rámci skupiny Steelforce Group, zatímco závěry Komise z 373. a 374. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se týkaly celé společnosti Steelforce Group.

(229)

To však neznamená, že by závěry uvedené v těchto bodech odůvodnění byly neplatné. Komise v dotaznících požadovala údaje (zejména o obratu a ziskovosti) na úrovni celkových operací v Unii, a to právě proto, aby získala přesný obraz o tom, jak by bylo ovlivněno celkové postavení dovozce v Unii.

(230)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a vzhledem k tomu, že se proti clům neozvali žádní další dovozci ani obchodníci, Komise setrvala na svém závěru, že cla pravděpodobně nebudou mít významný negativní dopad na situaci dovozců a obchodníků v Unii.

(231)

Společnost Steelforce ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací tvrdila, že pokud Komise hodlá vyvodit závěry ohledně toho, jaký dopad by antidumpingová cla mohla mít na dovozce na základě údajů získaných od společnosti Steelforce, měly by být tyto závěry vyvozeny na základě celkového provozu společnosti Steelforce Packaging BV, subjektu skupiny Steelforce, který dováží pocínované výrobky, v Unii, a nikoli na základě celé skupiny Steelforce.

(232)

Sdružení CISA podobně tvrdilo, že Komise by neměla posuzovat dopad cel na úrovni skupiny, nýbrž na úrovni subjektu.

(233)

Komise však z údajů shromážděných od společnosti Steelforce nevyvodila žádné závěry o dopadu cel na ostatní dovozce. Místo toho se závěry uvedené v 371. až 374. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a ve 227. až 230. bodě odůvodnění týkaly pouze společnosti Steelforce. Z této analýzy, která se skutečně zabývala výkonností celé společnosti Steelforce, jak byla uvedena v odpovědi na dotazník, nevyplynulo, že by ji cla významně ovlivnila.

(234)

Za tímto účelem Komise neshledala oprávněný důvod přehodnotit svůj přístup a zabývat se pouze výkonností společnosti Steelforce Packaging BV. Jak vyplynulo z odpovědí na dotazník a z důkazů shromážděných během inspekce na místě, do dovozu a dalšího prodeje pocínovaných výrobků bylo v Unii do určité míry zapojeno několik subjektů skupiny Steelforce a příslušné údaje byly konsolidovány na úrovni skupiny. Vyčlenění pouze jedné společnosti ze skupiny a posouzení dopadu pouze na ni by bylo v rozporu se skutečnostmi zjištěnými šetřením.

(235)

Pokud jde o dovozce obecně, jak je vysvětleno v 375. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a 231. bodě odůvodnění výše, Komise mohla pouze vyvodit závěr, že cla na ně nebudou mít významný dopad, protože kromě společnosti Steelforce se žádný jiný dovozce proti clům neozval a nebyly předloženy ani argumenty ohledně toho, jak by obnovení rovných podmínek nepříznivě ovlivnilo konkurenční postavení dovozce.

(236)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Steelforce a MPE zopakovaly svá tvrzení, že výrobní odvětví Unie není spolehlivým zdrojem dodávek, neboť uživatelé se často setkávají se zpožděním dodávek od výrobců v Unii. Společnost Steelforce odkázala na e-maily, které poskytla k dřívějšímu podání a které uvádějí případy značných zpoždění dodávek ze strany výrobců v Unii, a poznamenala, že společnost Massilly tvrdila, že výrobci pocínovaných výrobků v Unii mají omezenou kapacitu a velmi přísnou politiku prognózování, která zakazuje jakékoli odchylky v objemu a vyšší ceny. Společnost MPE poskytla jako důkaz několik e-mailů od svých členů. Společnost MPE rovněž zopakovala, že cla budou mít za následek nedostatečnou nabídku pocínovaných výrobků v Unii. Sdružení CISA tyto připomínky podpořilo.

(237)

Kromě toho společnost Steelforce tvrdila, že navazující výrobní odvětví je závislé na dovozu z Číny, aby udrželo svůj výrobní plán. Společnost MPE tvrdila, že pro navazující obalové odvětví by nebylo možné vrátit se k dodávkám z jiných třetích zemí, protože Čína je kromě výrobního odvětví Unie zdaleka největším zdrojem dodávek.

(238)

Sdružení EUROFER na tato tvrzení reagovalo tvrzením, že existuje [8–13] milionů tun celosvětové provozní kapacity bez kapacity v Unii a Číně, která by mohla být nasměrována na trh Unie.

(239)

Společnost Steelforce tvrdila, že tato kapacita nezohledňuje poptávku ve třetích zemích nebo u jejich příslušných obchodních partnerů, a proto ji nelze přesměrovat do Unie.

(240)

Společnost MPE dále uvedla, že kombinovaný účinek ochranných a antidumpingových opatření způsobí kovovému obalovému průmyslu Unie značné problémy, a to jak z hlediska dostupnosti dodávek, tak z hlediska zvýšení výrobních nákladů.

(241)

Účelem antidumpingových opatření není zastavit dovoz z dotčené země, ale zajistit, aby na trh Unie vstupoval za spravedlivé ceny. Právě tímto prizmatem je třeba posuzovat dopad povinností na uživatele.

(242)

Komise proto nemohla přijmout argumenty, že uložení cel povede k nedostatku nabídky v Unii. Kromě toho, jak již bylo popsáno v 383. bodě odůvodnění prozatímního nařízení (a podrobněji popsáno ve 145. bodě odůvodnění výše), i v případě velmi nepravděpodobného scénáře, že by veškerý dovoz do Unie zanikl, existuje v Unii dostatečná kapacita k uspokojení celkové poptávky Unie. Kromě toho existují různé další zdroje dodávek ze třetích zemí.

(243)

Ačkoli společnost MPE prokázala, že někteří její členové budou čelit zpoždění dodávek od výrobců v Unii, Komise nemůže přijmout argument, že to lze napravit pouze dovozem z Číny. Komise v tomto šetření zjistila, že dodací lhůty z Unie jsou mnohem kratší než z Číny, zatímco na druhé straně někteří uživatelé zdůraznili vysokou spolehlivost výrobců v Unii.

(244)

Pokud jde o argument společnosti MPE uvedený ve 240. bodě odůvodnění výše, Komise připomněla, že ochranná opatření (24) jsou dočasným mechanismem a že cla, která by měla být zaplacena v rámci ochranného mechanismu, nebudou kumulována s antidumpingovými cly vyplývajícími z tohoto šetření. Tento argument byl proto bezpředmětný.

(245)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací rozšířilo sdružení CISA své argumenty týkající se dostupnosti výrobní kapacity společností Liberty a Acciaierie, které již byly analyzovány ve 147. až 150. bodě odůvodnění, na analýzu zájmu Unie. Sdružení CISA tvrdilo, že není reálné očekávat, že by tyto kapacity mohly být rychle znovu spuštěny, a že proto hrozí nedostatek dodávek.

(246)

Společnosti Steelforce a MPE zopakovaly své připomínky k údajné absenci včasného a pravidelného zásobování v Unii. Společnost MPE připomněla důkazy, které předložilo několik jejích členů a z nichž vyplývá, že se potýkají se zpožděním dodávek od výrobců v Unii, a namítla, že Komise zřejmě přikládá větší váhu názoru jiných uživatelů, kteří zdůraznili spolehlivost výrobců v Unii. Společnost Steelforce položila řečnickou otázku, proč není nadbytečná dostupná kapacita Unie využívána ke spolehlivým dodávkám uživatelům v Unii, a poukázala na důkazy předložené společností MPE o stále delších dodacích lhůtách, které ukazují, že tento trend se od roku 2022 zhoršuje.

(247)

Jak již bylo uvedeno ve 149. a 145. bodě odůvodnění výše, i když se z údajů o výrobní kapacitě Unie odstraní závody Liberty a Acciaierie, celková výrobní kapacita Unie stále převyšovala celkovou poptávku Unie ve všech letech posuzovaného období. Komise proto argument sdružení CISA odmítla jako bezpředmětný.

(248)

Pokud jde o připomínky společnosti MPE, Komise objasnila, že se nerozhodla přikládat větší váhu názorům některých uživatelů než názorům členů MPE. Místo toho Komise v 243. bodě odůvodnění výše dospěla k závěru, že několik případů problémů s dodávkami, které doložili někteří členové MPE, zejména když někteří jiní uživatelé chválili spolehlivost výrobního odvětví Unie, nevede k závěru, že by výrobní odvětví Unie zpravidla nebylo schopno včas a přiměřeně plošně dodávat pocínované výrobky.

(249)

I kdyby to byla pravda, jak již bylo uvedeno v 243. bodě odůvodnění výše, Komise nechápe, jak by neuložení antidumpingových cel na čínský dovoz, který má ještě delší dodací lhůty, mohlo pomoci takový problém vyřešit.

(250)

Konečně, pokud jde o argument společnosti Steelforce, Komise poukázala na to, že v roce 2022 byla poptávka v Unii, jakož i množství výroby a prodeje výrobců v Unii vyšší než v roce 2023 a v období šetření. Přesto údaje společnosti MPE citované společností Steelforce ukázaly, že v roce 2022 bylo také nejpravděpodobnější, že výrobní odvětví Unie bude dodávat včas a v plném rozsahu. Objem dodávek včas a v plném rozsahu se začal snižovat až v roce 2023 a v období šetření, protože na trh Unie pronikal stále větší objem dumpingového dovozu, který výrobnímu odvětví Unie ubíral podíl na trhu a dostával ho do stále nejistější finanční situace. To nepodporuje tvrzení, že by výrobní odvětví Unie nebylo schopno včas zásobovat své odběratele, pokud by čelilo standardní (vyšší) úrovni poptávky.

(251)

Společnosti Steelforce, Massilly, Trivium, MPE a sdružení CISA nesouhlasily s hodnocením Komise, jak cla ovlivní navazující odvětví.

(252)

Společnost MPE tvrdila, že závěry Komise o tom, jak antidumpingová cla ovlivní výrobní náklady společností Trivium a Massily, nelze rozšířit na všechny uživatele, protože společnosti Trivium a Massilly odebíraly z Číny poměrně malý podíl svých celkových pocínovaných výrobků. Společnost MPE poznamenala, že přesnější celkový obraz by se vytvořil, kdyby se tyto výpočty provedly za předpokladu, že výrobci kovových obalů v průměru odebírali 23,4 % svých dodávek pocínovaných výrobků z Číny, což odpovídá podílu čínského dovozu na trhu během období šetření. Za předpokladu, že pocínované výrobky představují 50 % výrobních nákladů uživatele, tyto výpočty vedou k nárůstu celkových výrobních nákladů o 5 až 6 %.

(253)

Podobně společnost Massilly během ověřování na místě prokázala, že dopad cel se bude týkat většinou pouze některých jejích zařízení, ale v mnohem větším rozsahu, než k jakému dospěla Komise v 384. až 387. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(254)

Společnost Steelforce na druhou stranu uvedla, že i 2 % nárůst nákladů výrobců plechovek je pro toto odvětví citlivé na ceny významný a ovlivní jejich konkurenceschopnost. Společnost Steelforce rovněž zopakovala tvrzení společnosti Massily v prozatímní fázi, že cla zasáhnou celý navazující hodnotový řetězec, včetně potravinářského průmyslu. Společnost Steelforce uvedla, že zatímco výrobní odvětví Unie zaměstnává přibližně 5 000 až 6 000 zaměstnanců na plnou pracovní dobu, samotná společnost MPE vykázala více než 66 000 přímých zaměstnanců u svých členských výrobců plechovek v Unii, a zájem Unie je tak výrazně ovlivněn. Zákazníci výrobců potravinových plechovek budou totiž ještě rychleji přecházet z plechovek na jiné typy obalů (PET nebo plastové), zatímco dovoz plechovek již naplněných potravinami dále zvýší tlak na navazující hodnotové řetězce. Sdružení CISA tato tvrzení podpořilo.

(255)

Společnost Steelforce tvrdila, že antidumpingové šetření týkající se ECCS je názorným případem, kdy se po uložení konečných antidumpingových cel Komisí (25) navazující hodnotový řetězec (výrobci plechovek) pod tlakem konkurence ze zahraničí propadl, výsledkem čehož poptávka po samotné ECCS klesla.

(256)

Společnost MPE nakonec uvedla, že by měl být chráněn celý navazující řetězec, jinak by cla ohrozila konkurenceschopnost obalového průmyslu, zejména s ohledem na stále rostoucí dovoz prázdných plechovek a jejich částí do Unie.

(257)

Pokud jde o tvrzení společnosti MPE uvedené ve 252. bodě odůvodnění, Komise připomněla, že při vyvozování svých závěrů vycházela z důkazů obsažených ve spisu. V tomto ohledu se odhady a závěry Komise z 386. bodu odůvodnění prozatímního nařízení skutečně opírají o komplexní a podrobné údaje poskytnuté v odpovědích na dotazník společností Trivium a Massilly, které byly následně ověřeny.

(258)

Na druhou stranu, i kdyby byly výpočty společnosti MPE přesné, společnost MPE nepředložila důkazy ani konkrétní příklady toho, že by uživatelé měli tak vysoký podíl pocínovaných výrobků na svých výrobních nákladech a zároveň tak velký podíl dováželi z Číny. Rovněž nebylo prokázáno, že by uživatelé neměli ve svém portfoliu jiné výrobky než plechovky, v takovém případě by byl dopad cel na jejich celkové podnikání méně výrazný. Naopak, oba uživatelé, kteří poskytli odpovědi na dotazník, mají ve svém portfoliu další produkty.

(259)

A konečně, pokud by existovali uživatelé s mnohem vyšším podílem pocínovaných výrobků na svých výrobních nákladech, kteří by rovněž odebírali mnohem vyšší podíl z Číny, a cla by se jich tedy dotkla výrazněji, předpokládá se, že by se přihlásili a spolupracovali při šetření, aby Komisi prokázali, že cla budou mít skutečně takový nepříznivý dopad na jejich podnikání. Tak tomu však v projednávané věci nebylo.

(260)

Pokud jde o tvrzení společnosti Massilly uvedené v 253. bodě odůvodnění výše, Massilly sice skutečně prokázala, že některé části jejího podnikání budou cly zasaženy více než jiné, to však neznamená, že by závěry Komise týkající se tohoto uživatele byly neplatné. Jak již bylo vysvětleno ve 229. bodě odůvodnění výše, Komise posoudila dopad cel na úrovni celkových operací v Unii, aby získala představu o tom, jak by bylo ovlivněno celkové postavení uživatele v Unii, a nikoli pouze část jeho podnikání.

(261)

Pokud jde o argumenty týkající se konkurenčních tlaků na navazující odvětví, Komise obdržela prezentaci s citlivými a neověřenými údaji jako důkaz na podporu těchto tvrzení. Prezentace se týkala vývoje cenových rozdílů mezi obaly z různých materiálů (včetně cínu a plastu) a změn podílu obalů z různých materiálů (včetně cínu a plastu) na trhu s obaly od roku 2020. Prezentace obsahovala také údaje Eurostatu o vývoji dovozu plechovek a jejich součástí (vrchních částí, uzávěrů apod.). V neposlední řadě prezentace obsahovala neoficiální důkazy o přesunu plniček plechovek do zahraničí.

(262)

Trendy uvedené v prezentaci nenaznačují, že by v důsledku uložení cel došlo k rozpadu navazujících hodnotových řetězců. Kromě toho, jak je uvedeno v tabulkách 4, 8 a 12 prozatímního nařízení, ceny cínového plechu byly v roce 2022 nejvyšší ze všech let posuzovaného období.

(263)

Podobně, i když Steelforce tvrdila, že je známo, že navazující trhy trpěly po šetření týkajícího se ECCS nepřekonatelným tlakem konkurenčních zahraničních výrobků, nebyly předloženy žádné smysluplné důkazy, které by to prokázaly. Společnost Steelforce poskytla odkazy na veřejná prohlášení italského výrobce potravin Del Monte, který otevřel nový závod v Indii. (26) Tento jediný příklad, který ani neukazuje důvody otevření tohoto zařízení, nelze považovat za dostatečný pro závěr, že šetření týkající se ECCS vedlo k nepřekonatelnému tlaku konkurenčních zahraničních výrobků.

(264)

Konečně, pokud jde o tvrzení společnosti MPE, že by měl být chráněn celý navazující hodnotový řetězec, Komise poznamenala, že údaje Eurostatu skutečně ukazují, že dovoz plechovek a jejich součástí (vrchních částí, uzávěrů apod.) do Unie roste.

(265)

Pokud jde o prázdné plechovky, dovoz z Číny sice roste, ale z hlediska objemu je až na třetím místě (po Spojeném království a Turecku). Kromě toho celkový objem dovozu zůstal mezi lety 2020 a 2024 v podstatě stejný (protože dovoz ze Spojeného království stejně výrazně klesal), takže nelze vyvodit závěr, zda tento dovoz měl či neměl nepříznivý dopad na podíl uživatelů v Unii, tj. výrobců plechovek, na trhu.

(266)

Naopak dovoz cínových součástí z Číny výrazně roste a od roku 2020 zaujímá největší podíl na dovozu (dalšími dvěma největšími zdroji dovozu jsou Turecko a Spojené království).

(267)

V každém případě se zdá, že tyto rostoucí tendence začaly již před několika lety, a jsou tedy na probíhajícím šetření nezávislé. Nic nenasvědčuje tomu, že by neuložení antidumpingových cel na pocínované výrobky vedlo k jejich zastavení nebo zvrácení. Kromě toho plechovky a cínové součásti nespadají do definice výrobku v rámci současného šetření, a Komise proto nemůže v rámci tohoto šetření uložit cla na navazující výrobky, jak navrhovala společnost MPE.

(268)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací sdružení CISA tvrdilo, že závěry Komise vyvozené na základě informací pouze od dvou společností, Trivium a Massilly, nemusí být pro širší odvětví reprezentativní, zejména vzhledem k velikosti těchto dvou uživatelů. Sdružení CISA dále obecně tvrdilo, že analýza Komise týkající se dopadu cel na uživatele byla nedostatečná, pokud jde o dopad na výrobní náklady a konkurenční tlaky v Unii a na vývozních trzích.

(269)

Na druhé straně společnost MPE zopakovala svá tvrzení o konkurenčních tlacích na uživatele působící v hodnotovém řetězci potravinářských obalů, které jsou způsobeny i) levným dovozem kovových obalových polotovarů a plněných potravinových plechovek a aerosolů pocházejících převážně z Číny a ii) alternativními obalovými materiály (např. plasty). To má za následek cenovou citlivost odvětví kovových obalů, která mu brání absorbovat nebo přenést na spotřebitele jakékoli zvýšení výrobních nákladů v důsledku uložení antidumpingových cel.

(270)

Společnost MPE dále tvrdila, že závěry Komise z 258. až 259. bodu odůvodnění se opírají o spekulativní argumenty; i když někteří uživatelé mohli mít ve svém portfoliu jiné výrobky, společnost MPE to pro účely tohoto šetření považovala za irelevantní. Podobně společnost MPE tvrdila, že účast uživatelů v antidumpingových šetřeních a v tomto případě je nízká, protože Komise dostatečně nezohledňuje jejich obavy.

(271)

Sdružení CISA však nepředložilo žádné argumenty ohledně toho, jak by některé jiné analytické metody učinily analýzu Komise přiměřenější, ani nepředložilo žádné nové důkazy, které by zpochybnily předchozí závěry Komise.

(272)

Společnost MPE rovněž nepředložila nové důkazy na podporu svých předchozích tvrzení. Komise však zdůraznila, že pečlivě zvážila všechny důkazy a argumenty předložené všemi zúčastněnými stranami, včetně dovozců a uživatelů.

(273)

Šetřením byla zjištěna existence dumpingu, újmy a příčinné souvislosti mezi nimi. Na tomto základě Komise analyzovala všechny informace a důkazy, které jí poskytly ostatní zúčastněné strany, včetně společnosti MPE, uživatelů a dovozců, pokud jde o zájem Unie. To zahrnovalo komplexní odpovědi na dotazník od dvou uživatelů, společností Massily a Trivium. Na základě jejich vyčerpávajících a v případě společnosti Massily ověřených údajů dospěla Komise k závěru, že tito uživatelé nebudou cly významně negativně ovlivněni.

(274)

Komise sice přezkoumala všechny informace, které jí byly předloženy, avšak od žádného jednotlivého uživatele neobdržela ověřitelné důkazy, které by prokazovaly, že je silně vystaven dovozu z Číny, a tudíž i nepřiměřenému dopadu uložení antidumpingových cel. Závěry o důvodech absence takové spolupráce nelze použít jako argument k prokázání toho, že uživatelé budou skutečně významně negativně ovlivněni, natož aby nahradily skutečné komplexní důkazy od uživatelů, které jsou k prokázání takových účinků zapotřebí.

(275)

Jak již bylo vysvětleno, z důkazů, které měla Komise k dispozici (ať už se týkaly následků případu ECCS nebo situace v odvětví obalů během posuzovaného období), nevyplývá, že by uložení cel mělo pravděpodobně významný negativní dopad na navazující odvětví, i když by to vedlo ke zvýšení cen pocínovaných výrobků v Unii. Jak již bylo uvedeno v 262. bodě odůvodnění, ceny pocínovaných výrobků byly v roce 2022 skutečně nejvyšší. Žádný z důkazů předložených Komisi neprokázal významné zhoršení postavení na trhu nebo výkonnosti uživatelských odvětví pocínovaných výrobků v uvedeném roce.

(276)

Na základě všech poskytnutých důkazů od všech zúčastněných stran, které se případu účastnily, proto Komise nemohla dospět k závěru, že by opatření měla tak negativní dopad na navazující odvětví, který by převážil nad potřebou chránit výrobce v Unii před dumpingem působícím újmu.

(277)

Společnost Steelforce tvrdila, že Komise dostatečně nezohlednila dopad cel na politiky Unie v oblasti životního prostředí. Společnost Steelforce nesouhlasila se závěrem 389. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, že Komise neměla dostatečné důkazy k závěru, že uložení cel by mělo negativní vliv na politiku Unie v oblasti životního prostředí. Společnost Steelforce tvrdila, že byly předloženy dostatečné důkazy a že Komise byla povinna tuto skutečnost dále prošetřit.

(278)

Komise s tímto hodnocením nesouhlasila, neboť všechny zúčastněné strany pouze tvrdily, že uložení cla povede k dramatickému přechodu od plechových obalů k jiným typům (méně šetrným k životnímu prostředí), což bude mít za následek ohrožení cílů Unie v oblasti životního prostředí.

(279)

Jak je však uvedeno v oddíle 7.3.2 výše, nebyly předloženy žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by uložení antidumpingových cel mělo takový účinek. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(280)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací sdružení CISA, společnosti MPE a Steelforce zopakovaly svá předchozí tvrzení o neslučitelnosti antidumpingových cel na dovoz pocínovaných výrobků z Číny s politikou Unie v oblasti životního prostředí.

(281)

Tyto opakované argumenty však vycházely z předpokladu, že Komise zjistí, že uložení cel povede k významnému nahrazení pocínovaných výrobků jinými materiály v odvětví obalů. Jelikož Komise nezměnila své předchozí závěry v tomto bodě (viz pododdíl 7.3.2 výše), považovala tato opakovaná tvrzení za bezpředmětná.

(282)

Komise připomněla, jak již bylo uvedeno v 391. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobní odvětví pocínovaných výrobků v Unii je v nejistém stavu. Výrobní odvětví Unie bylo po většinu posuzovaného období ztrátové, zatímco spolupracující dovozce a oba uživatelé, kteří předložili odpovědi na dotazník, byli naopak ziskoví.

(283)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise setrvala na svém stanovisku, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro závěr, že není v zájmu Unie uložit na dovoz pocínovaných výrobků pocházejících z Číny prozatímní opatření.

(284)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(285)

Ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení společnost MPE požadovala změnu formy cel buď na pevně stanovená cla, nebo na minimální dovozní cenu, aby se zmírnil dopad cel na uživatele.

(286)

Sdružení EUROFER se proti tomuto návrhu postavilo s tím, že zavedení opatření v podobě pevně stanovených cel nebo minimálních dovozních cen představuje riziko, že se opatření stanou zcela neúčinnými, a to s ohledem na obecnou volatilitu nákladů na energie a suroviny, která je umocněna zejména současnou politickou situací související s možnou obchodní válkou se Spojenými státy americkými a probíhajícími konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Na druhou stranu sdružení EUROFER tvrdilo, že pevně stanovené clo nebo minimální dovozní cena by mohly být pro uživatele škodlivější vzhledem k tomu, že ceny v období šetření byly poměrně vysoké.

(287)

Komise v této souvislosti uvedla, že společnost MPE nezdůvodnila, jak by změna formy cel na pevně stanovená cla nebo na minimální dovozní cenu snížila dopad cel na uživatele. Komise zjistila, že dovozní ceny po období šetření skutečně klesaly. To naznačuje, že přinejmenším v krátkodobém horizontu by změna formy cla z valorického (ad valorem) na pevně stanovené clo nebo na minimální dovozní cenu vypočtenou na základě hodnot převládajících v období šetření ve skutečnosti zdražila dovoz ještě více než valorické (ad valorem) clo.

(288)

Komise proto považovala v tomto případě valorická (ad valorem) cla za nejvhodnější formu opatření, která představuje optimální rovnováhu mezi zájmem uživatelů a potřebou ochrany výrobního odvětví Unie před dumpingovým dovozem.

(289)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(290)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(291)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Taková žádost musí být zaslána Komisi (27). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(292)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(293)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(294)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření obcházení antidumpingových opatření. V rámci takového šetření lze prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(295)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(296)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(297)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací požádalo sdružení EUROFER Komisi, aby s ohledem na 294. bod odůvodnění výše uvedla, že takové šetření proti obcházení zahájí z moci úřední, neboť Komise má přístup ke všem relevantním údajům uvedeným ve zmíněném bodě odůvodnění.

(298)

Společnost MPE naopak zopakovala svůj požadavek, aby Komise upravila podobu cel tak, aby byl dopad na uživatele co nejmenší.

(299)

Pokud jde o žádost sdružení EUROFER, Komise poznamenala, že nemůže předpokládat zahájení jakéhokoli druhu budoucího šetření v rámci probíhajícího šetření. Jak je uvedeno v 294. bodě odůvodnění výše, šetření proti obcházení lze zahájit pouze tehdy, jsou-li splněny všechny podmínky článku 13 základního nařízení. V rozporu s tvrzením sdružení EUROFER Komise neshromažďuje žádné údaje ani důkazy týkající se praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod, jak požaduje článek 13. Každé případné šetření bude zahájeno na základě příslušných vlastních skutečností. Žádost sdružení EUROFER byla proto zamítnuta.

(300)

Pokud jde o opakovanou žádost společnosti MPE o úpravu formy cel, Komise se sice snažila dosáhnout vhodné rovnováhy mezi zájmy evropských průmyslových odvětví, ale nebylo prokázáno, že by úprava formy cel v tomto případě pomohla uživatelům. Jak je vysvětleno v 287. bodě odůvodnění výše, dovozní ceny během období šetření klesaly. Změna formy cel z valorického (ad valorem) na pevné clo nebo na minimální dovozní cenu by ve skutečnosti dovoz zdražila ještě více než valorické clo (ad valorem), přinejmenším v krátkodobém horizontu.

(301)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(302)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2 výše, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(303)

V konečné fázi šetření Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(304)

Komise na základě údajů z databáze Surveillance analyzovala, zda kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. V rámci této analýzy Komise porovnávala:

(305)

Žádné ze čtyř výše uvedených srovnání neprokázalo další výrazný nárůst dovozu vedle výše dovozu, který způsobil újmu během období šetření.

(306)

Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro výběr se zpětnou platností nejsou splněny.

(307)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (28) uložila Komise ochranné opatření týkající se některých výrobků z oceli na dobu tří let. Prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/1782 (29) bylo ochranné opatření prodlouženo do 30. června 2026. Dotčený výrobek spadá do jedné z kategorií výrobků zahrnutých do ochranného opatření. Jakmile tedy dojde k překročení celních kvót stanovených v rámci ochranného opatření, stane se při témže dovozu splatným clo při překročení kvóty a antidumpingové clo. Vzhledem k tomu, že tato kumulace antidumpingových opatření s ochrannými opatřeními může mít větší dopad na obchod, než je žádoucí, rozhodla se Komise zabránit po dobu trvání uložení ochranného cla souběžnému uplatňování antidumpingového cla a cla při překročení kvóty na dotčený výrobek.

(308)

To znamená, že pokud se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 začne uplatňovat na dotčený výrobek a překročí úroveň antidumpingového cla podle tohoto nařízení, vybere se pouze clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159. Během období souběžného uplatňování ochranného a antidumpingového cla se výběr cel uložených podle tohoto nařízení pozastavuje. Pokud se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 stane použitelným na dotčený výrobek a je stanoveno na nižší úrovni, než je úroveň antidumpingového cla v tomto nařízení, vybere se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 společně s rozdílem mezi tímto clem a vyšší z úrovní antidumpingového cla uloženého podle tohoto nařízení. Část nevybraného antidumpingového cla se pozastaví.

(309)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (30), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(310)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,