(EU) 2023/957Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 ze dne 10. května 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 105-114	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	10. května 2023	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	5. června 2023	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2024
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

16.5.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 130/105

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/957

ze dne 10. května 2023,

kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pařížská dohoda (4) přijatá dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021 posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že dopady změny klimatu budou při nárůstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a vyslovuje odhodlání usilovat o to, aby se nárůst teploty omezil na 1,5 °C.

(2)

Naléhavá potřeba i nadále v rámci Pařížské dohody usilovat o splnění cíle omezit nárůst teploty na 1,5 °C se nabyla na významu poté, co Mezivládní panel pro změnu klimatu ve své šesté hodnotící zprávě uvedl, že globální oteplování lze omezit na 1,5 °C pouze tehdy, bude-li v tomto desetiletí okamžitě dosaženo výrazného a trvalého snížení celosvětových emisí skleníkových plynů.

(3)	Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“).

(4)

Zelená dohoda pro Evropu spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jež mají za cíl dosáhnout v Unii do roku 2050 klimatické neutrality, a stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím efektivně využívajícím zdroje, kde bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace má odlišný dopad na pracovníky z různých odvětví. Tato transformace má zároveň určité aspekty týkající se genderové rovnosti, jakož i zvláštní dopad na některé znevýhodněné a zranitelné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením, osoby menšinového rasového nebo etnického původu a osoby a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy. Větší výzvy rovněž klade na některé regiony, zejména regiony strukturálně znevýhodněné a okrajové, jakož i na ostrovy. Je proto třeba zajistit, aby byla transformace spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nezůstal opomenut.

(5)

Nezbytnost a hodnota naplnění Zelené dohody pro Evropu vzrostly zejména s ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie. Tyto dopady ukázaly, že naše společnost a hospodářství musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a jednat včas, aby těmto otřesům zabránila či zmírnila jejich dopad, způsobem, který bude spravedlivý a nikdo při něm nezůstane opomenut, a to ani osoby ohrožené energetickou chudobou. Evropští občané neustále vyjadřují své silné přesvědčení, že to se vztahuje zejména na změny klimatu.

(6)	V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném příspěvku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

(7)

Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality v celém hospodářství a cíl dosáhnout v následujících letech negativních emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný cíl v rámci Unie dosáhnout do roku 2030 domácího snížení čistých skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcených emisí) alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a stanoví, že Komise má usilovat o to, aby všechny budoucí návrhy opatření nebo návrhy právních předpisů, včetně rozpočtových návrhů, byly v souladu s cíli tohoto nařízení, a aby v případě jakéhokoliv nesouladu Komise uvedla důvody tohoto nesouladu v rámci posouzení dopadu, který bude k těmto návrhům připojen.

(8)

K dosažení snížení emisí stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119 musí přispět všechna hospodářská odvětví. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6) se proto mění tak, aby do systému EU pro obchodování s emisemi (dále jen „systém EU ETS“) začleňovala činnosti v oblasti námořní dopravy s cílem zajistit, aby tyto činnosti přispívaly spravedlivým dílem ke zvýšeným cílům Unie v oblasti klimatu, jakož i k cílům Pařížské dohody. Je tudíž rovněž nezbytné změnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 (7) tak, aby zohledňovalo začlenění činností v oblasti námořní dopravy do systému EU ETS.

(9)

Kromě toho by měla být v případě nařízení (EU) 2015/757 změněna i oblast působnosti, aby se zohlednily zvýšené cíle Unie v oblasti klimatu, jakož i cíle Pařížské dohody. Spolehlivý systém pro monitorování, vykazování a ověřování je základním předpokladem pro každé tržní opatření, normu účinnosti či jiné relevantní opatření, ať jsou uplatňovány na úrovni Unie či celosvětově. Zatímco velkou většinu emisí skleníkových plynů z lodní dopravy představují emise oxidu uhličitého (CO2), významný podíl těchto emisí představují i emise methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O). Zahrnutí emisí CH4 a N2O do nařízení (EU) 2015/757 by bylo přínosné pro ekologickou vyváženost a podnítilo by osvědčené postupy a mělo by být prováděno od roku 2024. Významný podíl emisí skleníkových plynů všech lodí pro kusový náklad produkují lodě pro kusový náklad o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun. Za účelem zvýšení environmentální účinnosti systému monitorování, vykazování a ověřování, zajištění rovných podmínek a snížení rizika obcházení by měly být lodě pro kusový náklad o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun zahrnuty do nařízení (EU) 2015/757 od roku 2025. Významný podíl emisí skleníkových plynů produkují i pobřežní lodě. Uvedené nařízení by se proto mělo od roku 2025 vztahovat i na pobřežní lodě o hrubé prostornosti 400 rejstříkových tun a vice. Komise by měla do 31. prosince 2024 posoudit, zda by do nařízení (EU) 2015/757 neměly být zahrnuty i další typy lodí o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun.

(10)

Nařízení (EU) 2015/757 by mělo být změněno tak, aby společnosti měly povinnost vykazovat souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti a předkládat je příslušnému správnímu orgánu, jakož i povinnost předkládat tomuto orgánu ke schválení své ověřené plány monitorování. Při ověřování na úrovni společnosti by ověřovatel neměl ověřovat výkazy emisí na úrovni lodi ani zprávy na úrovni lodi, které mají být předloženy v případě změny společnosti, neboť tyto zprávy na úrovni lodi již byly ověřeny. S cílem zajistit soudržnost správy a prosazování by měl být subjekt odpovědný za dodržování nařízení (EU) 2015/757 stejný jako subjekt odpovědný za dodržování směrnice 2003/87/ES.

(11)

S cílem zajistit, aby systém EU ETS na správní úrovni účinně fungoval, a zohlednit zahrnutí emisí CH4 a N2O, jakož i zahrnutí emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti nařízení (EU) 2015/757, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o metody a pravidla monitorování a pravidla pro vykazování emisí, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2015/757, jakož i o veškeré další relevantní informace stanovené v uvedeném nařízení, pravidla pro schvalování plánů monitorování a jejich změn ze strany příslušných správních orgánů, pravidla pro monitorování, vykazování a předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pravidla pro ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro vydávání ověřovacích zpráv o souhrnných údajích o emisích na úrovni společnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (8). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(12)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit pravidla pro monitorování, vykazování a ověřování, která jsou nezbytná pro rozšíření systému EU ETS na činnosti v oblasti námořní dopravy, a zajistit monitorování, vykazování a ověřování emisí dalších skleníkových plynů a emisí z dalších typů lodí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(13)	Nařízení (EU) 2015/757 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2015/757

Nařízení (EU) 2015/757 se mění takto:

1)	název se nahrazuje tímto: „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES“;

2)	v celém nařízení, s výjimkou článku 2, čl. 5 odst. 2 a čl. 21 odst. 5 a příloh I a II, se výraz „CO2“ nahrazuje výrazem „skleníkový plyn“ a provedou se veškeré nezbytné gramatické změny;

článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro přesné monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších příslušných informací pocházejících z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, nacházejí se v těchto přístavech nebo z nich odplouvají, s cílem podpořit nákladově efektivní snižování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy.“;

v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Toto nařízení se vztahuje na lodě o hrubé prostornosti 5 000 rejstříkových tun a více, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách za účelem obchodní přepravy nákladu nebo cestujících z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1a. Od 1. ledna 2025 se toto nařízení vztahuje rovněž na lodě pro kusový náklad o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách za účelem obchodní přepravy nákladu z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i v přístavech určení spadajících do jurisdikce některého členského státu, a na pobřežní lodě o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách z posledního přístavu těchto lodí určení do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i v přístavech určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1b. Od 1. ledna 2025 se toto nařízení vztahuje na pobřežní lodě o hrubé prostornosti 5 000 rejstříkových tun a více, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i v přístavech určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1c. Skleníkovými plyny, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou:

a)	oxid uhličitý (CO2);

b)	methan (CH4), pokud jde o emise vypouštěné od roku 2024; a

c)	oxid dusný (N2O), pokud jde o emise vypouštěné od roku 2024.

Odkazuje-li se v tomto nařízení na celkové souhrnné emise skleníkových plynů nebo na celkový souhrnný emitovaný skleníkový plyn, rozumí se tím celková souhrnná množství každého plynu zvlášť.“;

článek 3 se mění takto:

písmena a) až d) se nahrazují tímto:

„a)	„emisemi skleníkových plynů“ vypouštění skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení v souladu s čl. 2 odst. 1c prvním pododstavcem, loděmi;

b)	„přístavem určení“ přístav určení ve smyslu čl. 3 písm. z) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (*1);

c)	„plavbou“ jakýkoli pohyb lodě počínající v přístavu určení nebo v něm končící;

d)	„společností“ rejdařská společnost ve smyslu čl. 3 písm. w) směrnice 2003/87/ES;

(*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).“;"

písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m)	„vykazovaným obdobím“ období od 1. ledna do 31. prosince kteréhokoli roku; u plaveb, které jsou zahájeny a ukončeny ve dvou různých rocích, se příslušné údaje započítají do příslušného roku;“;

doplňují se nové body, které znějí:

„p)	„příslušným správním orgánem“ správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti uvedený v článku 3gf směrnice 2003/87/ES;

„souhrnnými údaji o emisích na úrovni společnosti“ součet emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, pokud jde o činnosti v oblasti námořní dopravy v souladu s přílohou I této směrnice, a jež má společnost podle uvedené směrnice vykázat, za všechny lodě, za něž společnost během vykazovaného období odpovídá.“;

6)	v článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní: „8. Společnosti vykazují souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti pro lodě, za něž nesou odpovědnost, během vykazovaného období podle článku 11a.“ ;

v článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I a II tohoto nařízení, za účelem zohlednění zahrnutí emisí CH4 a N2O a emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti tohoto nařízení a změn směrnice 2003/87/ES, jakož i uvedení těchto příloh do souladu s prováděcími akty přijatými podle čl. 14 odst. 1 uvedené směrnice, příslušnými mezinárodními pravidly a s mezinárodními i evropskými normami. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I a II tohoto nařízení za účelem upřesnění prvků metod monitorování v nich stanovených s ohledem na technologický a vědecký vývoj a za účelem zajištění efektivního fungování systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) zřízeného podle směrnice 2003/87/ES.

Komise přijme do 1. října 2023 akty v přenesené pravomoci za účelem zohlednění zahrnutí emisí CH4 a N2O a emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti tohoto nařízení, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce. Metody monitorování emisí CH4 a N2O jsou založeny na stejných zásadách jako metody monitorování emisí CO2 stanovené v příloze I tohoto nařízení s nezbytnými úpravami s ohledem na povahu příslušných skleníkových plynů. Metody stanovené v příloze I tohoto nařízení a pravidla stanovená v příloze II tohoto nařízení se případně sladí s metodami a pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.“

;

článek 6 se mění takto:

v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)	název společnosti a adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu kontaktní osoby a jedinečné identifikační číslo společnosti a registrovaného vlastníka podle IMO“;

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Společnosti používají standardizované plány monitorování vycházející z šablon a předkládají uvedené plány za využití automatizovaných systémů a formátů pro výměnu údajů. Tyto šablony, včetně technických pravidel pro jejich jednotné uplatňování, a technická pravidla pro jejich automatické předkládání stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2."

;

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„6. Do 1. dubna 2024 společnosti předloží příslušnému správnímu orgánu pro každou ze svých lodí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení plán monitorování, u nějž ověřovatel nejprve posoudí jeho soulad s tímto nařízením a který zohlední zahrnutí emisí CH4 a N2O do oblasti působnosti tohoto nařízení.

7. Aniž je dotčen odstavec 6, předloží společnosti u lodí, které budou do oblasti působnosti tohoto nařízení poprvé zařazeny po 1. lednu 2024, plán monitorování v souladu s požadavky tohoto nařízení příslušnému správnímu orgánu bez zbytečného prodlení a nejpozději tři měsíce po první zastávce každé lodě v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu.

8. Do 6. června 2025 schválí příslušné správní orgány plány monitorování předložené společnostmi v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle třetího pododstavce tohoto odstavce. U lodí, které budou do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES poprvé zařazeny po 1. lednu 2024, příslušný správní orgán schválí předložený plán monitorování do čtyř měsíců od první zastávky lodě v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle třetího pododstavce tohoto odstavce.

Do 1. října 2023 přijme Komise v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění články 6 až 10, pokud jde o pravidla pro plány monitorování uvedená v těchto článcích, za účelem zohlednění zahrnutí emisí CH4 a N2O a emisí skleníkových plynů z pobřežních plavidel do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, pokud jde o pravidla pro schvalování plánů monitorování příslušnými správními orgány.“

;

článek 7 se mění takto:

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Změny plánu monitorování podle odst. 2 písm. b), c) a d) tohoto článku posuzuje ověřovatel podle čl. 13 odst. 1. Po posouzení ověřovatel oznámí společnosti, zda jsou tyto změny v souladu s tímto nařízením. Společnost předloží svůj změněný plán monitorování příslušnému správnímu orgánu poté, co od ověřovatele obdrží oznámení, že plán monitorování je v souladu s tímto nařízením.“

;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5. Příslušný správní orgán schválí změny plánu monitorování podle odst. 2 písm. a) až d) v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle druhého pododstavce tohoto odstavce.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, pokud jde o pravidla pro schvalování změn plánů monitorování příslušnými správními orgány.“

;

10)

v čl. 10 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

„k)

celkové souhrnné emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravy v souladu s přílohou I uvedené směrnice a které mají být podle uvedené směrnice v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravy vykázány, spolu s informacemi nezbytnými k odůvodnění použití jakékoli příslušné odchylky od čl. 12 odst. 3 uvedené směrnice stanovené v čl. 12 odst. 3-e až 3-b uvedené směrnice.“;

11)

článek 11 se mění takto:

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Od roku 2025 společnosti každý rok do 31. března předkládají příslušnému správnímu orgánu, orgánům dotčených států vlajky pro lodě plující pod vlajkou členského státu a Komisi výkaz emisí, který se týká emisí za celé vykazované období předešlého roku pro každou loď, za niž nesou odpovědnost, a který ověřovatel v souladu s článkem 13 ověřil jakožto uspokojivý. Příslušný správní orgán může požadovat, aby společnosti předložily zprávy o emisích dříve než 31. března, nejdříve však 28. února.“;

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Změní-li se společnost, předloží předchozí společnost příslušnému správnímu orgánu, orgánům dotčených států vlajky pro lodě plující pod vlajkou členského státu, nové společnosti a Komisi, co nejblíže dni dokončení změny a nejpozději do tří měsíců poté, ověřenou zprávu obsahující stejné prvky jako výkaz emisí uvedený v odstavci 1, avšak omezenou na období odpovídající činnostem prováděným v rámci její odpovědnosti.“

;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Do 1. října 2023 přijme Komise v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění články 11, 11a a 12 týkající se pravidel pro podávání zpráv s cílem zohlednit zahrnutí emisí CH4 a N2O, jakož i zahrnutí emisí skleníkových plynů z pobřežních plavidel, do oblasti působnosti tohoto nařízení.“

;

12)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

Vykazování a předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti

1. Společnosti stanoví souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti během vykazovaného období na základě údajů z výkazu emisí a zprávy podle čl. 11 odst. 2 za každou loď, za kterou během vykazovaného období nesou odpovědnost, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku.

2. Počínaje rokem 2025 předkládají společnosti příslušnému správnímu orgánu do 31. března každého roku souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti, které zahrnují emise ve vykazovaném období předešlého roku, jež mají být vykázány podle směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravě, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku, a jež byly ověřeny v souladu s kapitolou III tohoto nařízení.

3. Příslušný správní orgán může požadovat, aby společnosti předložily ověřené souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti uvedené v odstavci 2 dříve než 31. března, nejdříve však 28. února.

4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení o pravidla pro monitorování a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti příslušnému správnímu orgánu.“;

13)

článek 12 se mění takto:

a)	nadpis se nahrazuje tímto: „Formát výkazu emisí a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti“;

b)	odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Výkaz emisí a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti se předkládají za využití automatizovaných systémů a formátů pro výměnu údajů včetně elektronických šablon.“ ;

14)

článek 13 se mění takto:

a)	odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. Ověřovatel posoudí, zda výkaz emisí a zpráva uvedená v čl. 11 odst. 2 splňují požadavky stanovené v článcích 8 až 12 a v přílohách I a II.“ ;

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„5. Ověřovatel posoudí, zda souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti splňují požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 6.

Pokud ověřovatel s přiměřenou jistotou dospěje k závěru, že souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti neobsahují významné nepřesnosti, vydá zprávu o ověření, v níž uvede, že souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti byly ověřeny jako uspokojivé v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 6.

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení o pravidla pro ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti, včetně metod ověření a způsobu ověření, a pro vydávání zprávy o ověření.“

;

15)

článek 14 se mění takto:

v odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)	výpočtů vedoucích ke stanovení celkových emisí skleníkových plynů a celkových souhrnných emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravy v souladu s přílohou I uvedené směrnice a jež mají být podle uvedené směrnice vykázány;“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4. Při zvažování ověření souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti ověřovatel posoudí úplnost vykazovaných údajů a soulad těchto vykazovaných údajů s informacemi poskytnutými společností včetně ověřených výkazů emisí společnosti a zpráv uvedených v čl. 11 odst. 2.“

;

16)

V článku 15 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6. Pokud jde o ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti, ověřovatel a společnost dodrží pravidla ověřování stanovená v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 13 odst. 6. Ověřovatel neověřuje výkaz emisí a zprávu uvedenou v čl. 11 odst. 2 za každou loď, za niž společnost odpovídá.“

;

17)

V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Ověřovatelé, kteří posuzují plány monitorování, výkazy emisí, zprávy uvedené v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení a souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti a vydávají zprávy o ověření uvedené v čl. 13 odst. 3 a 5 tohoto nařízení a dokumenty o souladu uvedené v čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení, musí být pro činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení akreditováni vnitrostátním akreditačním orgánem v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008.“

;

18)

článek 20 se mění takto:

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. V případě, že určitá loď nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování po dvě či více po sobě jdoucích vykazovaných obdobích a že selhala jiná donucovací opatření, jež měla zajistit plnění těchto požadavků, může příslušný orgán členského státu přístavu vstupu poté, co dané společnosti umožnil předložit připomínky, vydat příkaz k vyhoštění lodě, přičemž o tom uvědomí Komisi, Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA), další členské státy a dotčený stát vlajky. V důsledku vydání takovéhoto příkazu k vyhoštění lodě odepře každý členský stát s výjimkou členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje, dané lodi vstup do svých přístavů, dokud společnost nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování v souladu s články 11 a 18. Pokud tato loď pluje pod vlajkou členského státu a vplouvá do některého z jeho přístavů, nebo se v něm nachází, dotčený členský stát poté, co dané společnosti umožnil předložit připomínky, loď zadrží, dokud společnost nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování.

Je-li loď, jak je uvedeno v prvním pododstavci, nalezena v některém z přístavů členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje, může dotčený členský stát poté, co dotčené společnosti poskytl příležitost předložit své připomínky, vydat příkaz k zadržení lodi, dokud společnost nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování. Informuje o tom Komisi, agenturu EMSA a ostatní členské státy.

Splnění těchto povinností monitorování a vykazování potvrdí tím, že příslušnému vnitrostátnímu orgánu, který příkaz k vyhoštění lodě vydal, předloží platný dokument o souladu. Tímto odstavcem nejsou dotčeny mezinárodní námořní předpisy platné v případě, že jsou lodě v tísni.“

;

b)	v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Možnost odchýlit se podle prvního pododstavce se nevztahuje na členský stát, je-li jeho orgánem příslušný správní orgán.“;

19)

článek 21 se mění takto:

v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)	identifikaci lodě (název, společnost, identifikační číslo lodě podle IMO a rejstříkový přístav nebo domovský přístav);“

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Komise každé dva roky posoudí celkový dopad činností v oblasti námořní dopravy, včetně dopadu emisí skleníkových plynů a částic s potenciálem globálního oteplování jiných než CO2 nebo účinků těchto plynů a částic na světové klima, na něž se toto nařízení nevztahuje.“

;

20)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22a

Přezkum

Komise provede nejpozději 31. prosince 2024 přezkum tohoto nařízení, přičemž zejména zohlední další zkušenosti získané při jeho provádění, mimo jiné pokud jde o lodě o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun v působnosti tohoto nařízení za účelem případného následného zahrnutí těchto lodí do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES nebo navržení jiných opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z těchto lodí. K tomuto přezkumu bude případně připojen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.“;

21)

článek 23 se mění takto:

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. července 2015.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 11a odst. 4 a čl. 13 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. června 2023.

Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem příslušného pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 11a odst. 4, čl. 13 odst. 6, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“

;

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 11a odst. 4, čl. 13 odst. 6, čl. 15 odst. 5 nebo čl. 16 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Poslední věta prvního pododstavce tohoto odstavce se však nepoužije na akty v přenesené pravomoci přijaté do 1. října 2023 podle čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 6 odst. 8 druhého pododstavce nebo čl. 11 odst. 4.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 5. června 2023. Avšak čl. 1 bod 5 písm. a) a b) tohoto nařízení, pokud jde o čl. 3 písm. b), d) a m) nařízení (EU) 2015/757, se použije ode dne 1. ledna 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 10. května 2023.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

J. ROSWALL

(1) Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 175.

(2) Úř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 116.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2023.

(4) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).

(8) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání