(EU) 2023/194Nařízení Rady (EU) 2023/194 ze dne 30. ledna 2023, kterým se pro rok 2023 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace, a kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví tato rybolovná práva pro některé populace hlubinných druhů ryb
| Publikováno: | Úř. věst. L 28, 31.1.2023, s. 1-219 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 30. ledna 2023 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 31. ledna 2023 | Nabývá účinnosti: | 15. října 2022 |
| Platnost předpisu: | Ne | Pozbývá platnosti: | 31. ledna 2024 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
|
31.1.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 28/1 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2023/194
ze dne 30. ledna 2023,
kterým se pro rok 2023 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace, a kterým se pro roky 2023 a 2024 stanoví tato rybolovná práva pro některé populace hlubinných druhů ryb
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k tomu, že:
|
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) vyžaduje, aby se při přijímání opatření pro zachování zdrojů zohlednila dostupná vědecká, technická a hospodářská doporučení, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (dále jen „výbor VTHVR“) a jinými poradními orgány, jakož i doporučení vydaná poradními sbory. |
|
(2) |
Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, eventuálně i s podmínkami, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být rybolovná práva stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. Kromě toho by pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, měly být stanoveny celkové přípustné odlovy (dále jen „TAC“) v souladu s cíli a opatřeními stanovenými v těchto plánech. Podle čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení se rybolovná práva rozdělují mezi členské státy tak, aby byla zajištěna relativní stabilita rybolovných činností každého členského státu pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu. |
|
(3) |
TAC by měly být stanoveny v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž by se mělo všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení a měly by se zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních poradních sborů. TAC by měly být rovněž stanoveny v souladu s příslušnými víceletými plány. |
|
(4) |
Od 1. ledna 2019 se podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 povinnost vykládky vztahuje na všechny populace, pro které platí omezení odlovu, ačkoli se mohou uplatnit určité výjimky. Na základě společných doporučení členských států a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 přijala Komise řadu nařízení v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky, ve formě plánů výmětů pro konkrétní druhy rybolovu. |
|
(5) |
Rybolovná práva pro populace, na něž se vztahuje povinnost vykládky, by měla zohlednit skutečnost, že výměty již v zásadě nejsou povoleny. Měla by proto vycházet z doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (dále jen „ICES“) ohledně množství celkového úlovku (a nikoli doporučení ohledně vykládek nebo doporučení ohledně záměrného úlovku). Od doporučeného množství celkového úlovku by měla být odečtena množství, která mohou být na základě výjimky z povinnosti vykládky i nadále předmětem výmětů. |
|
(6) |
U určitých populací doporučuje ICES nulové úlovky. Pokud by však TAC u těchto populací byly stanoveny na doporučenou úroveň, vedla by povinnost vykládky všech úlovků, včetně vedlejších úlovků těchto populací ve smíšeném rybolovu, k jevu tzv. „blokačních druhů“. Aby bylo dosaženo rovnováhy mezi udržením rybolovu, s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické důsledky v případě, že tomu tak nebude, a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací při zohlednění obtížnosti rybolovu všech populací ve smíšeném rybolovu s maximálním udržitelným výnosem (dále jen „MSY“), je třeba stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací. Tyto TAC by měly být stanoveny na úrovních, které zajistí snížení úmrtnosti těchto populací a podpoří zlepšení selektivity a zamezení vedlejším úlovkům těchto populací. Za účelem snížení úlovků populací, pro něž jsou stanoveny TAC pro vedlejší úlovky, by rybolovná práva pro lov ryb těchto populací měla být stanovena na úrovních, které napomohou obnově biomasy ohrožených populací a dosažení udržitelné úrovně. Aby se zabránilo nezákonným výmětům, měla by být rovněž zavedena technická a kontrolní opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy. |
|
(7) |
S cílem zaručit co největší využívání rybolovných práv ve smíšeném rybolovu v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je vhodné vytvořit sdílenou rezervu pro výměnu kvót pro členské státy, které nemají žádné kvóty pro pokrytí svých nevyhnutelných vedlejších úlovků. |
|
(8) |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 (2) byl zaveden víceletý plán řízení pro Severní moře, který vstoupil v platnost v roce 2018. Víceletý plán řízení pro západní vody byl stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 (3) a vstoupil v platnost v roce 2019. Rybolovná práva pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1 uvedených nařízení by měla být stanovena v souladu s rozmezím hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem, které vede k MSY (dále jen „rozmezí hodnot FMSY“), a zárukami stanovenými v uvedených nařízeních. Rozmezí FMSY byla stanovena v příslušném doporučení ICES. Nejsou-li k dispozici žádné dostatečné vědecké informace, měla by být rybolovná práva pro vedlejší úlovky populací stanovena v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, jak se v uvedených nařízeních uvádí. |
|
(9) |
Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že biomasa reprodukující se populace kterýchkoli populací uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) 2018/973 a nařízení (EU) 2019/472 poklesla pod úroveň limitního referenčního bodu pro biomasu Blim (4), mají se v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2018/973 a článkem 8 nařízení (EU) 2019/472 přijmout další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat populace nad úroveň, na níž je možné dosahovat MSY. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a přiměřené snížení rybolovných práv pro tyto nebo jiné populace v daném druhu rybolovu. |
|
(10) |
TAC pro tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve východním Atlantiku a Středozemním moři by měly být stanoveny v souladu s pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 (5). |
|
(11) |
Opatření pro řízení a úrovně TAC populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, z nichž by vycházel odhad jejich velikosti, by se měly řídit přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, jak je vymezen v čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a úvahy týkající se smíšeného rybolovu. |
|
(12) |
V souladu s víceletým plánem pro západní vody stanoveným nařízením (EU) 2019/472 má být cílová hodnota úmrtnosti způsobené rybolovem u populací uvedených v čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení zachována v rozmezí hodnot FMSY vymezeném v čl. 2 bodě 2 uvedeného nařízení. Celková úmrtnost mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) způsobená rybolovem v divizích ICES 8a a 8b by proto měla být stanovena v souladu s doporučením ICES pro MSY a hodnotou FMSY, s přihlédnutím ke komerčním úlovkům, včetně vykládek a výmětů, a k rekreačním úlovkům. Hodnota FMSY je hodnota úmrtnosti způsobené rybolovem, která udává dlouhodobý MSY. Příslušné členské státy (Francie a Španělsko) by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby úmrtnost způsobená rybolovem prováděným jejich loďstvy a rekreačními rybáři nepřekročila hodnotu FMSY, jak je požadováno v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472. |
|
(13) |
Opatření týkající se rekreačního rybolovu mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b by měla být zachována, neboť rekreační rybolov má na uvedenou populaci významný dopad. Omezení množství úlovků by měla být zachována v souladu s vědeckým doporučením. Pevné sítě by měly být vyloučeny, neboť nejsou dostatečně selektivní a je pravděpodobné, že uloví určitý počet jedinců překračující stanovená omezení. S ohledem na environmentální, sociální a hospodářskou situaci, zejména na závislosti komerčních rybářů v pobřežních komunitách na dotčených populacích, vytvářejí opatření pro mořčáka evropského vhodnou rovnováhu mezi zájmy komerčních a rekreačních rybářů. Opatření by měla zejména umožňovat, aby rekreační rybáři mohli lovit a zároveň byl zohledněn dopad jejich rybolovu na danou populaci. |
|
(14) |
Dne 4. listopadu 2021 ICES doporučila, aby při uplatňování přístupu předběžné opatrnosti byly pro rok 2022 stanoveny nulové úlovky úhoře říčního (Anguilla anguilla) na všech stanovištích a ve všech fázích života, v celém jeho přirozeném areálu rozšíření. Týká se to rekreačních i komerčních úlovků a zahrnuje úlovky sklovitých úhořů pro účely doplnění stavů a chovu. ICES rovněž uznala, že úlovky výlučně za účelem následného vypuštění mohou být součástí ochranných opatření, pokud tato opatření zvyšují celkovou pravděpodobnost přežití. Komise konzultovala poradní sbory a regionální skupiny členských států o tom, jak nejlépe provést toto doporučení ICES. Dne 30. května 2022 dále ICES konstatovala, že navzdory úsilí členských států nebylo dosaženo žádného celkového pokroku při dosahování cíle týkajícího se úniku biomasy úhoře stříbrného ve výši 40 % v celé Unii, jak požaduje čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 (6), a že nebyly pozorovány žádné jasné vzorce úmrtnosti. ICES rovněž doporučila, aby se úsilí o jeho zachování zaměřilo na opatření, u nichž je z jejich podstaty vysoká pravděpodobnost, že se sníží úmrtnost a zvýší úroveň úniků. |
|
(15) |
Na svém 45. výročním zasedání v roce 2022 přijala Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „GFCM“) doporučení GFCM/45/2022/1, kterým se posilují opatření pro řízení populace úhoře říčního ve Středozemním moři (zeměpisné podoblasti GFCM 1 až 27), dříve stanovená doporučením GFCM/42/2018/1. Tato opatření zahrnují roční období zákazu rybolovu v délce šesti měsíců, jehož načasování určí každá smluvní strana v souladu s plánem nebo plány řízení pro úhoře a časovými migračními vzorci úhoře ve smluvních stranách, jakož i zákaz rekreačního rybolovu. Smluvní strany se mohou rozhodnout, že stanoví období zákazu rybolovu v délce šesti po sobě jdoucích měsíců, nebo stanoví období zákazu rybolovu od 1. ledna do 31. března a tři další měsíce, které budou vybrány v době mezi 1. dubnem a 30. listopadem. Období zákazu komerční činnosti a zákaz rekreačního rybolovu by se měly vztahovat na všechny mořské vody Středozemního moře a na brakické vody, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, v souladu s doporučením GFCM/45/2022/1. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. Jelikož se doporučení GFCM/45/2022/1 nevztahuje na Černé moře a jelikož Černé moře a říční systémy, které jsou s ním spojeny, netvoří přírodní stanoviště úhoře říčního pro účely nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 (7), neměla by se opatření týkající se úhoře říčního uplatňovat v Černém moři (zeměpisná podoblast GFCM 29). |
|
(16) |
Dne 3. listopadu 2022 zopakovala ICES na rok 2023 své doporučení nulového odlovu úhoře ve všech přírodních stanovištích. Na základě tohoto doporučení a s ohledem na zpětnou vazbu obdrženou během konzultací se zúčastněnými stranami je vhodné prodloužit období zákazu rybolovu úhoře ve vodách Unie v severovýchodním Atlantiku na šest měsíců. Šestiměsíční období zákazu rybolovu by mělo populaci lépe chránit než stávající unijní a vnitrostátní opatření. Prodloužení období zákazu rybolovu zároveň s možností dalšího uplatňování opatření k doplnění stavu přispěje k obnově populace úhoře, a tím k dosažení cíle, kterým je únik alespoň 40 % dospělých úhořů, stanoveného v nařízení (ES) č. 1100/2007. |
|
(17) |
Ve všech příslušných vodách je období migrace úhoře ovlivněno celou řadou environmentálních a biologických faktorů, a může se proto lišit v závislosti na fázi života úhoře a v závislosti na stanovišti a zeměpisné oblasti, zejména v průlivech. Proto může být vhodné stanovit různá období zákazu rybolovu, zejména pro různé rybolovné oblasti členského státu a pro různé druhy rybolovu v těchto rybolovných oblastech, aby se zohlednily tyto prvky, jakož i časové a zeměpisné migrační vzorce úhoře ve stadiích života sklovitého úhoře a stříbrného úhoře. Dotčené členské státy by měly na základě těchto prvků určit příslušné období zákazu rybolovu či více takových období. |
|
(18) |
Podle nařízení (ES) č. 1100/2007 je doplnění stavu sklovitého úhoře opatřením pro zachování, které některé členské státy zvolily ve svých plánech řízení stavu úhoře. Aby mohly tyto členské státy pokračovat v provádění tohoto opatření pro zachování, je zapotřebí provádět úlovky sklovitého úhoře ve vhodnou dobu roku. V zájmu zajištění hospodářské životaschopnosti rybolovu sklovitého úhoře je nezbytné povolit určitý odlov sklovitých úhořů i pro jiné účely. Vzhledem ke stavu populace úhoře je rovněž vhodné zakázat jeho rekreační rybolov. |
|
(19) |
Vědecké doporučení pro populace příčnoústých (žraloky a rejnoky) uvádí nulové úlovky z důvodu jejich špatného stavu z hlediska ochrany. Vysoká míra přežití navíc znamená, že by zachování těchto populací podpořily spíše výměty než vykládka úlovků, protože se má za to, že výměty výrazně nezvyšují jejich úmrtnost způsobenou rybolovem. Rybolov těchto druhů by proto měl být zakázán. Podle čl. 15 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky nevztahuje na druhy, jejichž rybolov je zakázán. |
|
(20) |
U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena všeobecným zákazem jejich lovu. |
|
(21) |
Na 12. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Manila, 23.–28. října 2017) byla na seznamy chráněných druhů v dodatcích I a II uvedené úmluvy doplněna řada druhů. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi rybářských plavidel Unie provozujících rybolov ve všech vodách a plavidel třetích zemí provozujících rybolov ve vodách Unie. |
|
(22) |
S cílem zajistit maximální využívání rybolovných práv je vhodné umožnit zavedení flexibilního uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejnou biologickou populaci. |
|
(23) |
Nařízení Rady (ES) č. 847/96 (8) stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC (články 3 a 4). Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovení TAC rozhodnout, na které populace se nemají použít články 3 a 4 uvedeného nařízení, zejména na základě jejich biologického stavu. Ustanovení čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 zavedlo mechanismus meziroční flexibility pro všechny populace, na které se vztahuje povinnost vykládky. Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů, dosažení cílů společné rybářské politiky a biologický stav předmětných populací, měly by se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 použít na analytické TAC pouze tehdy, pokud není využívána meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013. |
|
(24) |
V případech, kdy se TAC přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zmocnit, aby určil tento TAC. Mělo by se zajistit, aby při určení úrovně TAC členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky. |
|
(25) |
V souladu s články 5, 6, 7 a 9 a přílohou I nařízení (EU) 2016/1627 je třeba stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2023. |
|
(26) |
Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici rybářským plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (9), a zejména jeho články 33 a 34, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné určit kódy, které mají členské státy použít, když zasílají Komisi údaje o vykládkách populací podle tohoto nařízení. |
|
(27) |
Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (dále jen „NEAFC“) na svém výročním zasedání v roce 2022 potvrdila opatření pro zachování dvou populací okouníka (Sebastes mentella) (pelagické druhy žijící v mělkých vodách a pelagické druhy žijící v hlubokých vodách) v Irmingerově moři a přilehlých vodách, kterými se zakazuje cílený rybolov těchto populací a jakékoli podpůrné činnosti. S cílem minimalizovat vedlejší úlovky navíc komise NEAFC zakázala rybolovné činnosti v oblasti, kde se okouníci hromadí. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. NEAFC nepřijala doporučení pro okouníka a pro platýse černého v podoblastech ICES 1 a 2. Kvóty Unie by proto měly být stanoveny v souladu s postojem Unie vyjádřeným v rámci NEAFC. Jelikož však nadále probíhají diskuse o provádění politické dohody mezi Unií a Norskem, pokud jde o rybolov v oblastech ICES 1 a 2, je vhodné, aby Unie po 31. březnu 2023 stanovila TAC pro okouníka v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2, protože tento rybolov je omezen na období od 1. července do 31. prosince 2023, a aby Unie stanovila prozatímní kvótu Unie pro platýse černého v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 2 na první čtvrtletí roku 2023 ve výši 25 % celkové kvóty Unie ve výši 1 711 tun, což odpovídá 9,25 % TAC navrženého EU na výročním zasedání NEAFC (18 494 tun). |
|
(28) |
Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“) se na svém výročním zasedání v roce 2022 dohodla, že v roce 2023 budou zachovány TAC z roku 2022 pro mečouna obecného v Středozemním moři a v severním Atlantiku (Xiphias gladius), tuňáka křídlatého ve Středozemním moři (Thunnus alalunga), marlína modrého (Makaira nigricans), marlína bělavého (Tetrapturus albidus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) a žraloka modrého (Prionace glauca). ICCAT rovněž stanovila pro rok 2023 TAC pro tuňáka obecného (Thunnus thynnus) ve výši 40 570 tun a pro mečouna obecného v jižním Atlantiku ve výši 10 000 tun. ICCAT přijala rovněž přidělené kvóty pro tuňáka křídlatého ve Středozemním moři na roky 2023 a 2024. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. |
|
(29) |
ICCAT rovněž poprvé přijala postup pro řízení populace tuňáka obecného v Atlantiku. Cílem tohoto opatření je zajistit dlouhodobý, udržitelný a ziskový rybolov západní populace i populace ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Postup pro řízení provádí cíle řízení pro východní a západní populace tuňáka obecného, včetně přijetí tříletých cyklů řízení a harmonogramu provádění do roku 2028. TAC podle postupu pro řízení na období 2023–2025 činí 40 570 tun ročně pro populaci ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři. Uvedená opatření by proto měla být provedena v právu Unie. |
|
(30) |
ICCAT přijala plán řízení pro žraloka mako (Isurus oxyrinchus) v jižním Atlantiku loveného společně s jinými druhy rybolovu ICCAT počínaje rokem 2023 s cílem okamžitě zabránit nadměrnému rybolovu a postupně dosáhnout úrovně biomasy dostatečné k podpoře maximálního udržitelného výnosu. Tento plán umožňuje zachování vedlejších úlovků žraloka mako v jižním Atlantiku v celkové výši 1 295 tun, což pro Unii činí 503 tun. Podle doporučení ICCAT nepředstavuje toto povolení zachovat omezený objem vedlejších úlovků žádné dlouhodobé právo a není jím dotčen žádný budoucí proces přidělování. Uvedené opatření by proto mělo být provedeno v právu Unie stanovením TAC pro vedlejší úlovky a odpovídající kvóty Unie. |
|
(31) |
S cílem snížit úmrtnost nedospělých tuňáků velkookých a žlutoploutvých způsobenou rybolovem ICCAT rovněž rozhodla, že pro rok 2023 bude zachován maximální limit 300 lovných zařízení s uzavíracím mechanismem na rybářské plavidlo a období zákazu rybolovu pro používání uvedených zařízení v délce 72 dnů. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. |
|
(32) |
ICCAT na svém výročním zasedání pro rok 2021 přijala patnáctiletý plán obnovy populace tuňáka křídlatého ve Středozemním moři (na období 2022–2036). Pro rok 2023 stanovila ICCAT pro tuňáka křídlatého ve Středozemním moři TAC ve výši 2 500 tun. Kromě toho stanovila ICCAT pro období 2022–2023 pro tuňáka křídlatého v severním Atlantiku TAC ve výši 37 801 tun na základě pravidla kontroly odlovu s cílem přijmout pro tuto populaci dlouhodobý postup řízení. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. |
|
(33) |
Podle několika doporučení komise ICCAT může Unie na základě žádosti převést určitý procentní podíl své nevyužité kvóty pro populace ICCAT v období dvou let. Tato doporučení by měla být provedena v právu Unie na základě návrhu nařízení Komise ze dne 21. dubna 2022 (10), a to co nejdříve, aby členské státy mohly využít kvóty Unie pro populace ICCAT v celém rozsahu, jak je stanoví ICCAT pro rok 2023. Do doby, než budou uvedená doporučení provedena v právu Unie, měly by být stanoveny kvóty pro jednotlivé členské státy pro některé populace na základě celkové kvóty Unie na rok 2023, na níž se dohodla ICCAT, před jakýmikoli úpravami v důsledku nadměrného nebo nedostatečného rybolovu ze strany členských států. Úpravy kvót jednotlivých členských států na rok 2023, které odrážejí veškeré odpočty provedené ICCAT, by měly být následně provedeny na základě pravidel Unie pro odpočty podle článku 105 nařízení (ES) č. 1224/2009 a s přihlédnutím ke sdělení Komise (11) o pokynech pro odpočet kvót podle čl. 105 odst. 1, 2 a 5 uvedeného nařízení. |
|
(34) |
Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (dále jen „CCAMLR“) na svém výročním zasedání v roce 2022 přijala pro období od 1. prosince 2022 do 30. listopadu 2023 omezení odlovu cílových druhů i druhů ulovených jako vedlejší úlovek. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. |
|
(35) |
Komise pro tuňáky Indického oceánu (dále jen „IOTC“) na svém výročním zasedání v roce 2022 ponechala v platnosti dříve přijatá opatření platná v oblasti pravomoci IOTC. Uvedená opatření by měla být nadále prováděna v právu Unie. |
|
(36) |
Výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (dále jen „SPRFMO“) se bude konat ve dnech 6. až 15. února 2023. Stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO, která jsou funkčně spojena s TAC, by proto měla být prozatímně zachována až do konání výročního zasedání a stanovení TAC na rok 2023. |
|
(37) |
Meziamerická komise pro tropické tuňáky (dále jen „IATTC“) na svém výročním zasedání v roce 2022 rozhodla ponechat v platnosti stávající opatření platná v oblasti úmluvy. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. |
|
(38) |
Na svém výročním zasedání v roce 2022 potvrdila Komise na ochranu tuňáka jižního (dále jen „CCSBT“) TAC pro tuňáka jižního (Thunnus maccoyii) na rok 2023, který byl přijat na výročním zasedání v roce 2020 na tříleté období (od roku 2021 do roku 2023). Uvedené opatření by mělo být provedeno v právu Unie. |
|
(39) |
Na svém výročním zasedání v roce 2022 rozhodla Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) zachovat v roce 2023 většinu TAC stanovených pro rok 2022 pro druhy spadající do její působnosti až do výročního zasedání v roce 2023. |
|
(40) |
Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (dále jen „WCPFC“) na svém výročním zasedání v roce 2022 rozhodla o zachování stávajících opatření použitelných v oblasti úmluvy WCPFC. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. |
|
(41) |
Na svém 44. výročním zasedání v roce 2022 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) rybolovná práva pro některé populace v podoblastech 1 až 4 oblasti úmluvy NAFO pro rok 2023. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie. |
|
(42) |
Smluvní strany Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (dále jen „SIOFA“) na svém 9. zasedání v roce 2022 ponechaly v platnosti dříve přijatá rybolovná práva pro populace, na něž se uvedená dohoda vztahuje. Uvedená opatření by měla být nadále prováděna v právu Unie. |
|
(43) |
Podle čl. 498 odst. 2 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (12) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“) mají Unie a Spojené království vést každoroční konzultace s cílem dohodnout do 10. prosince každého roku TAC na následující rok pro populace uvedené v příloze 35 dohody o obchodu a spolupráci. Neskončí-li tyto konzultace do 10. prosince, mají strany okamžitě obnovit konzultace, jejichž cílem nadále zůstává dohodnout se na TAC, jak vyžaduje čl. 499 odst. 1 dohody o obchodu a spolupráci. |
|
(44) |
V roce 2022 vedly Unie, Spojené království a Norsko třístranné konzultace o šesti sdílených a společně řízených populacích nacházejících se v oblastech pod jurisdikcí všech tří stran, a to s cílem dohodnout se na řízení těchto populací, včetně rybolovných práv na rok 2023. Tyto konzultace probíhaly v období od 3. listopadu do 9. prosince 2022 na základě postoje Unie potvrzeného Radou dne 20. října 2022. Výsledek konzultací byl zdokumentován ve schváleném zápisu, který dne 9. prosince 2022 podepsali vedoucí delegací Unie, Spojeného království a Norska. Příslušná rybolovná práva by proto měla být stanovena na úrovni dohodnuté se Spojeným královstvím a Norskem spolu s ostatními ustanoveními schváleného zápisu. |
|
(45) |
Nápravná opatření týkající se tresky obecné v Severním moři dohodnutá v roce 2022 společně se Spojeným královstvím a Norskem se zachovávají, aby bylo možné tuto populaci obnovit a řídit dlouhodobě udržitelným způsobem v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2018/973. |
|
(46) |
Unie každoročně pořádá dvoustranné konzultace s Norskem o dvou sdílených a společně řízených populacích v oblasti Skagerraku s cílem dohodnout se na řízení těchto populací, včetně rybolovných práv na příští rok, jakož i výměn kvót a přístupových ujednání. |
|
(47) |
Unie vede mnohostranné konzultace s pobřežními státy o stanovení rybolovných práv pro velké pelagické populace, včetně makrely obecné, tresky modravé a atlantsko-skandinávské populace sledě obecného, jakož i o ujednání o sdílení makrely obecné. |
|
(48) |
Vzhledem k tomu, že dvoustranné konzultace s Norskem dosud neskončily, měla by Rada, plně respektujíc Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), stanovit prozatímní TAC pro lov ve vodách Unie, mezinárodních vodách a vodách, do nichž byl rybářským plavidlům Unie udělen přístup, a oznámit to Norsku. Tyto prozatímní TAC vycházejí ze zachování celkových přípustných odlovů z roku 2022, které Rada přijala, a to použitím poměru 25 % úrovně TAC na rok 2022, s cílem pokrýt první čtvrtletí roku 2023. |
|
(49) |
Cílem prozatímních TAC je zajištění právní jistoty pro hospodářské subjekty Unie a pokračování udržitelných rybolovných činností Unie až do ukončení uvedených konzultací v souladu s právním rámcem a mezinárodními závazky Unie, nebo – nelze-li konzultace úspěšně uzavřít – dokud Rada nestanoví definitivní jednostranné TAC Unie. |
|
(50) |
Dne 16. prosince 2022 se Unie dohodla se Spojeným královstvím na stanovení velkého počtu TAC na rok 2023 pro populace uvedené v příloze 35 dohody o obchodu a spolupráci. Výsledek konzultací byl dokumentován v písemném záznamu, který dne 20. prosince 2022 potvrdila Rada a podepsali zástupce Komise jménem Unie a vedoucí delegace Spojeného království v souladu s čl. 498 odst. 6 dohody o obchodu a spolupráci a s rozhodnutím Rady (EU) 2021/1875 (13). Písemný záznam je výsledkem konzultací vedených Unií se Spojeným královstvím v souladu s čl. 498 odst. 2, 4 a 6 dohody o obchodu a spolupráci, s cíli a zásadami stanovenými v článcích 2, 3, 28 a 33 nařízení (EU) č. 1380/2013, v článcích 4 a 5 víceletých plánů pro západní vody a Severní moře a v rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875. Postoj Unie během těchto konzultací vycházel zásadně z uvedených cílů a zásad a z nejlepšího dostupného vědeckého doporučení ICES v souladu s čl. 494 odst. 3 písm. c) dohody o obchodu a spolupráci. Příslušná rybolovná práva by měla být stanovena na úrovni stanovené v písemném záznamu a další opatření funkčně provázaná s rybolovnými právy, která jsou rovněž stanovena v uvedeném písemném záznamu, by měla být provedena v právu Unie. |
|
(51) |
U některých sdílených populací, řízených společně se Spojeným královstvím, rada ICES v návaznosti na jejich posouzení z hlediska maximálního udržitelného výnosu vydala vědecké doporučení nulového odlovu. Jestliže by se TAC u těchto populací stanovil na úroveň uvedenou v doporučení, povinnost vykládky všech úlovků ve vodách Unie i ve vodách Spojeného království ve smíšeném rybolovu, včetně vedlejších úlovků těchto populací, by vedla k jevu tzv. „blokačních druhů“. Aby bylo dosaženo náležité rovnováhy mezi potřebou pokračovat v tomto smíšeném rybolovu s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické důsledky úplného přerušení tohoto rybolovu a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací a aby se zároveň zohlednila obtížnost rybolovu všech populací u smíšeného rybolovu s maximálním udržitelným výnosem, Unie a Spojené království se dohodly na tom, že je vhodné stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací. Tyto TAC by měly být stanoveny na úrovních, které zajistí snížení úmrtnosti těchto populací a podpoří zlepšení selektivity a zamezení vedlejším úlovkům těchto populací. Úrovně rybolovných práv pro tyto populace by měly být stanoveny v souladu s písemným záznamem, aby se zajistily rovné podmínky pro hospodářské subjekty v Unii a zároveň umožnilo významné obnovení biomasy těchto populací. |
|
(52) |
Vzhledem k tomu, že biomasa mníka modrého v mezinárodních vodách oblasti ICES 1 a 2 (BLI/12INT-), mníka modrého v Severním moři (BLI/24-), mníka modrého u Skagerraku (BLI/03/A-), tresky obecné v Irském moři (COD/07 A), tresky obecné západně od Skotska (COD/5BE6 A), tresky obecné v Keltském moři (COD/7XAD34), sledě obecného v Keltském moři (HER/7G-K), západní populace kranase rodu Trachurus (JAX/2 A-14) (14), růžichy šedé 6, 7 a 8 (SBR/678-) a tresky bezvousé v Irském moři (WHG/07 A) jsou pod referenčními body pro biomasu (Blim), Unie a Spojené království se dohodly, že jako dodatečné nápravné opatření je nezbytné, aby ve vztahu k těmto populacím nebyla využita žádná meziroční flexibilita pro převody z roku 2022 do roku 2023 proto, aby odlovy v roce 2023 nepřekročily úrovně TAC stanovené pro tyto populace. Z toho důvodu učinily dotčené členské státy prohlášení, kterým se zavazují nevyužít flexibilitu pro tyto populace. Toto prohlášení zahrnuje tresku obecnou v Kattegatu (COD/03AS), hlavouna tuponosého u Skagerraku, v Kattegatu a Baltském moři (RNG/03-), krevetu severní v Severním moři (PRA/2AC4-C), jazyk obecný západně od Skotska (SOL/56-14) a kranase obecného (jižní populace)(JAX/O8C), autonomní populace, u nichž je biomasa rovněž pod hodnotou Blim. |
|
(53) |
Unie a Spojené království se dohodly, že vzhledem k vyhodnocenému zlepšení stavu populace ostrouna obecného (Squalus acanthias) by neměla tato populace patřit k druhům, jejichž rybolov je zakázán, ale že v zájmu ochrany segmentu této populace, která je obzvláště citlivá na úmrtnost způsobenou rybolovem, je vhodné zamezit cílenému rybolovu zaměřenému na hejna dospělých samic. Za tímto účelem se Unie a Spojené království dohodly na dodržení maximální velikosti 100 cm při lovu ostrouna obecného. Takové opatření je funkčně provázáno s TAC pro danou populaci, neboť bez takového opatření by úroveň TAC sama o sobě nezajistila dostatečnou ochranu březích samic, které představují obzvláště zranitelnou část populace. Tato maximální velikost by se měla přestat uplatňovat dnem vstupu v platnost prováděcího aktu, kterým se zavádí odpovídající opatření a upravuje zacházení s úlovky této populace, jejichž velikost přesahuje 100 cm. |
|
(54) |
Unie a Spojené království se dohodly na recipročním přístupu v roce 2023 s cílem odlovit nejprve celkem 280 tun severoatlantské populace tuňáka křídlatého ve svých výlučných ekonomických zónách. To vylučuje přístup k oblastem podle čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013. |
|
(55) |
Seznam populací, na něž se vztahuje zachovávaná úroveň TAC vyšší než 25 %, vychází z analýzy využití kvót členskými státy v prvním čtvrtletí posledních tří let, za něž jsou k dispozici údaje (2018–2021). Tyto zvýšené prozatímní TAC jsou v souladu s doporučením ICES, použitelným právním rámcem Unie a dohodou o obchodu a spolupráci. Díky nim mohou rybářská plavidla Unie využívat rybolovná práva, na která mají nárok a o něž by jinak z důvodu sezónnosti rybolovu dotčených populací přišla. |
|
(56) |
Tato úroveň se pro rybářská plavidla Unie považuje za dostatečnou alespoň do 31. března 2023. |
|
(57) |
Unie oznámí prozatímní TAC relevantním třetím zemím. |
|
(58) |
Sezónní zákazy rybolovu smačků rodu Ammodytes za použití některých vlečných zařízení v divizích ICES 2a, 3a a podoblasti ICES 4 budou pokračovat, aby byla umožněna ochrana oblastí tření a omezení úlovků nedospělých jedinců. |
|
(59) |
Postupem podle Dohody mezi Evropskou unií na jedné straně a vládou Grónska a vládou Dánska na straně druhé o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a prováděcího protokolu k této dohodě (15) stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2023. Úroveň rybolovných práv, která má Unie k dispozici ve vodách Grónska v roce 2023, je uvedena v zápisu ze zasedání smíšeného výboru, které se konalo ve dnech 23. a 24. listopadu 2022 v Bruselu. Příslušná rybolovná práva by proto měla být stanovena na úrovni stanovené v uvedeném zápisu a s přihlédnutím k očekávaným převodům na Norsko v rámci každoroční výměny rybolovných práv. |
|
(60) |
Rybolovná práva pro huňáčka severního (Mallotus villosus) ve vodách Grónska oblastí 5 a 14 na rybolovné období od 15. října 2022 do 15. dubna 2023 jsou v nařízení Rady (EU) 2022/109 označena jako „bude určeno“. Dne 5. října 2022 grónské orgány informovaly Unii o výši kvóty huňáčka severního nabízené Unii na rybářskou sezónu 2022–2023 v rámci dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a prováděcího protokolu k této dohodě, která odpovídá 7 760 tunám. Podle schváleného zápisu z konzultací o rybolovu mezi Unií a Norskem na rok 2022, podepsaného dne 10. prosince 2021, by toto množství mělo být převedeno na Norsko na rybářskou sezónu 2022–2023. Rybolovná práva by tudíž měla být stanovena odpovídajícím způsobem. |
|
(61) |
Pokud jde o rybolovná práva na kraby rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu, Dohoda ze dne 9. února 1920 o Špicberkách (Svalbardu) (dále jen „Pařížská smlouva z roku 1920“) přiznává všem smluvním stranám uvedené dohody rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům, mimo jiné v oblasti rybolovu. Postoj Unie k tomuto přístupu, pokud jde o lov krabů rodu Chionoecetes na pevninském šelfu kolem Svalbardu, je uveden v několika verbálních nótách Norsku, přičemž poslední jsou ze dne 26. února 2021. 28. června 2021 a 1. srpna 2022. Aby se zajistila slučitelnost využívání populace krabů rodu Chionoecetes v oblasti Svalbardu s takovými nediskriminačními pravidly pro řízení, jež může stanovit Norsko, pod jehož svrchovanost a jurisdikci daná oblast spadá v souladu s příslušnými ustanoveními UNCLOS a Pařížské smlouvy z roku 1920, je vhodné stanovit počet plavidel oprávněných k výkonu tohoto rybolovu. Přidělení těchto rybolovných práv členským státům je omezeno na rok 2023. Připomíná se, že hlavní odpovědnost v Unii za zajištění dodržování platného práva nesou členské státy vlajky. |
|
(62) |
Pokud jde o rybolovná práva pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu, Pařížská smlouva z roku 1920 přiznává všem smluvním stranám uvedené dohody rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům v okolí Svalbardu, mimo jiné v oblasti rybolovu. Rada by proto měla stanovit kvótu Unie pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 1 a divize ICES 2b na základě referenčního TAC tresky obecné v severovýchodní Arktidě a historických rybolovných práv Unie. V souladu s politickou dohodou mezi Unií a Norskem týkající se rybolovu v podoblastech ICES 1 a 2 ze dne 29. dubna 2022 by Norsko mělo ve svých právních předpisech stanovit kvótu pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu ve výši 2,8274 % referenčního TAC, což rovněž odpovídá právům Unie podle Pařížské smlouvy z roku 1920. Vzhledem k tomu, že jednání o provádění politické dohody mezi Unií a Norskem probíhají, je namístě, aby Unie na první čtvrtletí roku 2023 stanovila prozatímní kvótu Unie pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 1 a divize 2b. Výše této prozatímní kvóty Unie by měla být stanovena na 3 907 tun vzhledem k historickému podílu Unie pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu. Mimoto má Norsko v úmyslu stanovit ve svých právních předpisech prozatímní kvótu pro Unii pro tresku obecnou ve vodách Svalbardu na této úrovni na období od 1. ledna do 31. března 2023. Prozatímní kvóty by měly být členským státům přiděleny v souladu s rozhodnutím Rady 87/277/EHS (16) s výhradou nezbytných úprav v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie a poměru mezi úrovní prozatímní kvóty Unie a podílu Unie na dané populaci. |
|
(63) |
V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuele o udělení rybolovných práv ve vodách Unie rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (17) je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie. |
|
(64) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem udělit povolení jednotlivým členským státům, aby mohly řídit určování intenzity svého rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech; poskytnout dodatečné dny na moři za trvalé zastavení rybolovných činností a k posílení přítomnosti vědeckých pozorovatelů a rovněž zavést tabulkové formáty pro shromažďování a předávání informací o převodech dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou členského státu. Komise by měla tyto pravomoci vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. (18) |
|
(65) |
Vzhledem k tomu, že některá ustanovení by měla být uplatňována bez přerušení, a s cílem zabránit právní nejistotě v období mezi koncem předchozího roku a dnem vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva na následující rok, měla by se ustanovení tohoto nařízení o zákazech a obdobích zákazu uplatňovat i na začátku roku 2024, a to až do doby, než vstoupí v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva na rok 2024. Tato ustanovení platná od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024 by navíc měla platit i na začátku roku 2025, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2025. |
|
(66) |
Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistil se výdělek rybářům Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2023, s výjimkou ustanovení o omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít ode dne 1. února 2023, a zvláštních ustanovení o určitých oblastech, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti. Z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost ihned po vyhlášení. |
|
(67) |
Některá mezinárodní opatření, kterými se vytvářejí či omezují rybolovná práva Unie, byla příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijata na konci roku 2022 a vstoupila v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Ustanovení, kterými se tato opatření provádějí v právu Unie, by se proto měla použít se zpětnou působností. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2022, měla by se příslušná ustanovení tohoto nařízení použít od téhož dne. Rovněž rybářská sezóna pro ledovky rodu Dissostichus v oblasti dohody SIOFA trvá od 1. prosince do 30. listopadu, a jelikož jsou TAC pro tuto skupinu druhů stanoveny na období od 1. prosince 2022, měly by se TAC použít od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněného očekávání, jelikož rybářská plavidla plující pod vlajkou smluvního státu mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR a v oblasti dohody SIOFA bez oprávnění. Mimoto by členské státy měly v souladu s pravidly ICCAT zajistit, aby jejich plavidla během 15 dnů před začátkem období zákazu rybolovu, tj. od 17. prosince 2022, nepoužívala zařízení s uzavíracím mechanismem, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace, včetně některých populací hlubinných druhů ryb.
2. Rybolovná práva uvedená v odstavci 1 zahrnují:
|
a) |
omezení odlovu pro rok 2023 a v případě, že je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2024; |
|
b) |
omezení intenzity rybolovu pro rok 2023, s výjimkou omezení intenzity rybolovu stanovených v příloze II, která se použijí v období od 1. února 2023 do 31. ledna 2024; |
|
c) |
rybolovná práva pro období od 1. prosince 2022 do 30. listopadu 2023 pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR a pro některé populace v oblasti dohody SIOFA. |
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na tato rybářská plavidla:
|
a) |
rybářská plavidla Unie; a |
|
b) |
plavidla třetích zemí ve vodách Unie. |
2. Toto nařízení se rovněž vztahuje na:
|
a) |
určité druhy rekreačního rybolovu výslovně uvedené v příslušných ustanoveních tohoto nařízení; a |
|
b) |
komerční rybolov z pobřeží. |
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí:
|
a) |
„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované ve třetí zemi; |
|
b) |
„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje v souvislosti s rekreací, turistikou nebo sportem; |
|
c) |
„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu; |
|
d) |
„celkovým přípustným odlovem“ (TAC):
|
|
e) |
„kvótou“ část TAC, která je přidělena Unii, členskému státu nebo třetí zemi; |
|
f) |
„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků; |
|
g) |
„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí ve smyslu čl. 6 bodu 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (19); |
|
h) |
„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí podle čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013; |
|
i) |
„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009; |
|
j) |
„instrumentální bójí“ bóje jasně označená jedinečným referenčním číslem umožňujícím identifikaci jejího vlastníka a vybavená systémem satelitního sledování za účelem monitorování její polohy; |
|
k) |
„bójí v provozu“ jakákoli instrumentální bóje, jež byla nejprve aktivována, zapnuta a umístěna na moři na unášeném zařízení s uzavíracím mechanismem nebo na logu a která vysílá polohu a jiné dostupné informace, jako například odhady echolotu. |
Článek 4
Rybolovné oblasti
Pro účely tohoto nařízení se příslušnými oblastmi rozumí:
|
a) |
„oblastmi ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří)“ zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 (20); |
|
b) |
„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží; |
|
c) |
„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu; |
|
d) |
„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES 7“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
|
|
e) |
„funkční jednotkou 25 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
|
|
f) |
„funkční jednotkou 26 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
|
|
g) |
„funkční jednotkou 27 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
|
|
h) |
„funkční jednotkou 30 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast podléhající španělské jurisdikci v Cádizském zálivu a v přilehlých vodách divize ICES 9a; |
|
i) |
„funkční jednotkou 31 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:
|
|
j) |
„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES 9a východně od 7° 23′ 48″ z. d.; |
|
k) |
„oblastí úmluvy CCAMLR (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě)“ zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 601/2004 (21); |
|
l) |
„oblastmi CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku)“ zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 (22); |
|
m) |
„oblastí úmluvy IATTC (Meziamerické komise pro tropické tuňáky)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky, zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 (Antigujská úmluva) (23); |
|
n) |
„oblastí úmluvy ICCAT (Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku)“ zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku (24); |
|
o) |
„oblastí pravomoci komise IOTC (Komise pro tuňáky Indického oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (25); |
|
p) |
„oblastmi NAFO (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku)“ zeměpisné oblasti uvedené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 (26); |
|
q) |
„oblastí úmluvy SEAFO (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku (27); |
|
r) |
„oblastí dohody SIOFA (Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu (28); |
|
s) |
„oblastí úmluvy SPRFMO (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu (29); |
|
t) |
„oblastí úmluvy WCPFC (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (30); |
|
u) |
„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře; |
|
v) |
„oblastí překrývajících se pravomocí mezi oblastmi úmluv IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:
|
|
w) |
„zeměpisnými podoblastmi GFCM“ oblasti vymezené v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 (31). |
HLAVA II
RYBOLOVNÁ PRÁVA PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 5
TAC a jejich rozdělení
1. TAC pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie a v některých vodách mimo Unii, jejich rozdělení mezi členské státy a případné podmínky funkčně spojené s užíváním těchto práv jsou stanoveny v příloze I.
2. Rybářská plavidla Unie mohou být oprávněna k rybolovu ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen v mezích TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek stanovených v článku 19 a části A přílohy V tohoto nařízení a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (32) a v jeho prováděcích předpisech.
3. Rybářská plavidla Unie mohou být oprávněna k rybolovu ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Spojeného království v mezích TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek stanovených v článku 19 tohoto nařízení a v nařízení (EU) 2017/2403 a v jeho prováděcích předpisech.
Článek 6
TAC, které určí členské státy
1. TAC pro některé populace ryb uvedené v příloze I určí dotčený členský stát.
2. TAC určené členským státem podle odstavce 1:
|
a) |
musí být v souladu se zásadami a pravidly společné rybářské politiky, zejména se zásadou udržitelného využívání populací; a |
|
b) |
musí vést k využívání populace, která je:
|
3. Do 15. března 2023 předloží každý dotčený členský stát Komisi tyto informace:
|
a) |
TAC, které určil; |
|
b) |
údaje, které shromáždil, vyhodnotil a použil jako základ pro určení TAC; |
|
c) |
údaje o tom, jakým způsobem jsou určené TAC v souladu s odstavcem 2. |
4. Pokud jde o TAC pro tkaničnici tmavou (Aphanopus carbo) v oblasti CECAF 34.1.2, Portugalsko předloží informace uvedené v odstavci 3 pro tento TAC na rok 2023 do 15. března 2023 a na rok 2024 do 15. března 2024.
Článek 7
Použití prozatímních TAC
1. Odkazuje-li se v tabulce rybolovných práv uvedené v příloze IA nebo v příloze IB na tento odstavec, TAC uvedené v této tabulce se uplatňují prozatímně od 1. ledna do 31. března 2023. Prozatímními TAC není dotčeno stanovení konečných TAC na rok 2023 v souladu s výsledky mezinárodních jednání nebo konzultací v souladu s vědeckým doporučením a příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 1380/2013 a příslušnými víceletými plány.
2. Rybářská plavidla Unie mohou lovit populace podléhající prozatímním TAC podle prvního odstavce ve vodách Unie a v mezinárodních vodách a ve vodách třetích zemí, které rybářským plavidlům Unie poskytly přístup do svých vod.
Článek 8
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků
1. Úlovky, které nepodléhají povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud:
|
a) |
byly odloveny rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo |
|
b) |
představují tu část kvóty Unie, která nebyla rozdělena mezi členské státy a dosud nebyla vyčerpána. |
2. Pro účely výjimky z povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót stanovené v čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 jsou populace necílových druhů v rámci bezpečných biologických limitů podle uvedeného článku uvedeny v příloze I tohoto nařízení.
Článek 9
Mechanismus výměny kvót u TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky
1. S cílem zohlednit povinnost vykládky a zpřístupnit kvóty pro některé vedlejší úlovky členským státům, které vlastní kvótu nemají, se na TAC stanovené v příloze IA použije mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5.
2. 6 % z každé kvóty z TAC pro tresku obecnou (Gadus morhua) v Keltském moři, tresku obecnou západně od Skotska, tresku bezvousou v Irském moři a platýse evropského v divizích ICES 7h, 7j a 7k a 3 % z každé kvóty z TAC pro tresku bezvousou západně od Skotska přidělené každému členskému státu se zpřístupní jako sdílená rezerva pro výměnu kvót (dále jen „sdílená rezerva“), jež bude otevřena od 1. ledna 2023. Členské státy bez přidělené kvóty mají k této rezervě kvót výhradní přístup do 30. dubna 2023.
3. Množství, jež se ze sdílené rezervy vyberou, nelze vyměnit ani převést do následujícího roku. Po 30. dubnu 2023 se případná nevyužitá množství vrátí členským státům, které jimi do sdílené rezervy původně přispěly.
4. Členské státy bez kvóty poskytují jako náhradu kvóty pro populace uvedené v části C přílohy IA, pokud se členský stát bez kvóty a členský stát přispívající do sdílené rezervy nedohodnou jinak.
5. Kvóty uvedené v odstavci 4 musí mít stejnou obchodní hodnotu na základě tržního směnného kurzu nebo jiných vzájemně přijatelných směnných kurzů. Pokud neexistuje jiná možnost, určí se obchodní hodnota na základě průměrných cen Unie z předchozího roku, které poskytlo Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury.
6. Pokud mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5 členským státům neumožňuje pokrýt jejich nevyhnutelné vedlejší úlovky v podobném rozsahu, usilují členské státy o dohodu na výměně kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž zajistí, aby vyměňované kvóty měly rovnocennou obchodní hodnotu.
Článek 10
Omezení intenzity rybolovu v divizi ICES 7e
1. V příloze II se stanoví technické aspekty práv a povinností v případě řízení populace jazyka obecného v divizi ICES 7e pro období uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b).
2. Na žádost členského státu v souladu s bodem 7.4 přílohy II může Komise přijmout prováděcí akt, kterým přidělí tomuto členskému státu počet dní na moři nad rámec dní uvedených v bodě 5 přílohy II, během nichž může být rybářské plavidlo plující pod jeho vlajkou a mající na palubě jakékoli regulované zařízení přítomno v divizi ICES 7e. Komise přijme tento prováděcí akt přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.
3. Na žádost členského státu může Komise přijmout prováděcí akt, kterým přidělí tomuto členskému státu nejvýše tři dny v období od 1. února 2023 do 31. ledna 2024 ke dnům, které jsou uvedeny v bodě 5 přílohy II, během nichž se rybářské plavidlo může nacházet v divizi ICES 7e, na základě programu posílené přítomnosti vědeckých pozorovatelů uvedeného v bodě 8.1 přílohy II. Tyto dny přidělí na základě popisu, který daný členský stát předložil v souladu s bodem 8.3 přílohy II, a po konzultaci s výborem VTHVR. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.
Článek 11
Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského v divizích ICES 4b, 4c a 6a a v podoblasti ICES 7
1. Pro rybářská plavidla Unie, jakož i pro komerční rybolov ze břehu platí zákaz lovit mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) v divizích ICES 4b a 4c a v podoblasti ICES 7; či uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat mořčáka evropského v této oblasti.
2. Zákaz stanovený v odstavci 1 se nevztahuje na vedlejší úlovky mořčáka evropského v rámci komerčního rybolovu pomocí sítí z pobřeží. Tato výjimka se vztahuje na historické počty plážových sítí stanovené na úrovni před rokem 2017. Komerční rybolov pomocí sítí z pobřeží se nesmí zaměřovat na mořčáka evropského a vykládat lze pouze nevyhnutelné vedlejší úlovky mořčáka evropského.
3. Odchylně od odstavce 1 se rybářským plavidlům Unie v divizích ICES 4b, 4c, 7d, 7e, 7f a 7h povoluje v lednu 2023 a od 1. dubna do 31. prosince 2023 lovit mořčáka evropského, jakož i uchovávat na palubě, překládat, přemísťovat nebo vykládat mořčáka evropského odloveného v uvedené oblasti prostřednictvím těchto zařízení a s těmito omezeními:
|
a) |
za použití vlečných sítí pro lov při dně, (33) pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 3,8 tun na rybářské plavidlo a rok a 5 % hmotnosti celkového úlovku mořských organismů na palubě odlovených daným plavidlem za jeden rybářský výjezd; |
|
b) |
za použití nevodů (34), pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 3,8 na rybářské plavidlo a rok tun a 5 % hmotnosti celkového úlovku mořských organismů na palubě odlovených daným plavidlem za jeden rybářský výjezd; |
|
c) |
za použití háčků a šňůr (35), a to do 6,2 tuny na rybářské plavidlo; |
|
d) |
za použití ukotvených tenatových sítí (36), pro nevyhnutelné vedlejší úlovky nepřesahující 1,6 tuny na rybářské plavidlo. |
Odchylky uvedené v prvním pododstavci písm. c) platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského za použití háčků a šňůr v období od 1. července 2015 do 30. září 2016.
Odchylky uvedené v prvním pododstavci písm. d) platí pro rybářská plavidla Unie se záznamy úlovků mořčáka evropského za použití ukotvených tenatových sítí v období od 1. července 2015 do 30. září 2016.
V případě nahrazení rybářského plavidla Unie mohou členské státy povolit, aby tyto odchylky platily pro jiné rybářské plavidlo Unie, za předpokladu, že počet rybářských plavidel Unie, na něž se každá z odchylek vztahuje, a jejich celková rybolovná kapacita se nezvýší.
4. Omezení odlovu stanovená v odstavci 3 nejsou převoditelná mezi rybářskými plavidly.
5. Při rekreačním rybolovu, a to i z pobřeží, v divizích ICES 4b, 4c, 6a a 7a až 7k:
|
a) |
od 1. února do 31. března 2023:
|
|
b) |
v lednu a v období od 1. dubna do 31. prosince 2023:
|
6. Odstavcem 5 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření týkající se rekreačního rybolovu.
Článek 12
Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b
1. Francie a Španělsko v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472 zajistí, aby úmrtnost populace mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b způsobená jejich komerčním a rekreačním rybolovem nepřekročila hodnotu FMSY vymezenou v čl. 2 odst. 5 nařízení (EU) 2019/472.
2. Při rekreačním rybolovu, včetně rybolovu z pobřeží, v divizích ICES 8a a 8b:
|
a) |
se povoluje odlovit a ponechat si nejvýše dva kusy mořčáka evropského na rybáře a den; |
|
b) |
nesmějí být použity pevné sítě k lovu ani uchovávání mořčáka evropského. |
3. Odstavcem 2 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření týkající se rekreačního rybolovu.
Článek 13
Opatření týkající se rybolovu úhoře říčního
1. Tento článek se vztahuje na vody Unie, včetně brakických vod, jako jsou ústí řek, pobřežní laguny a přechodné vody, a na rybářská plavidla Unie v zeměpisných podoblastech GFCM 1 až 27. Tento článek se nevztahuje na zeměpisnou podoblast GFCM 29.
2. Na dobu alespoň šesti měsíců se zakazuje komerční rybolov úhoře říčního (Anguilla anguilla) ve všech životních fázích, a to jako cíleného druhu i jako vedlejšího úlovku. Za tímto účelem každý dotčený členský stát určí jedno nebo více období zákazu rybolovu za těchto podmínek:
|
a) |
je-li to vhodné, může se toto období nebo tato období zákazu rybolovu v jednom členském státě v jednotlivých rybolovných oblastech lišit, aby se zohlednily zeměpisné a časové vzorce migrace úhoře v jeho různých životních fázích; |
|
b) |
období zákazu rybolovu trvá šest po sobě jdoucích měsíců nebo celkově šest měsíců v souladu s odstavci 3 nebo 4; a |
|
c) |
odchylně od písmene b), pokud dotčený členský stát rozhodne, že období zákazu rybolovu v zeměpisných podoblastech GFCM 1 až 27 začíná 1. března 2023 nebo později, trvá toto období šest po sobě jdoucích měsíců; |
|
d) |
toto období nebo tato období zákazu musí být v dotčeném členském státě v souladu s cíli pro zachování zdrojů stanovenými v nařízení (ES) č. 1100/2007, se zavedenými vnitrostátními plány řízení a s časovými migračními vzorci úhoře říčního v jeho různých životních fázích. |
3. V zeměpisných podoblastech GFCM 1 až 27 trvá období zákazu rybolovu od 1. ledna do 31. března 2023 a v období od 1. dubna do 30. listopadu 2023 stanoví každý dotčený členský stát jedno další tříměsíční období.
4. V podoblastech ICES 3, 4, 6, 7, 8 a 9 období zákazu rybolovu trvá:
|
a) |
u úhoře říčního o celkové délce nejméně 12 cm:
|
|
b) |
u úhoře říčního o celkové délce méně než 12 cm:
|
5. Každý dotčený členský stát informuje Komisi:
|
a) |
pokud jde o období zákazu rybolovu, které nebo která určil v souladu s odstavci 2 až 4:
|
|
b) |
do dvou týdnů od jejich přijetí o vnitrostátních opatřeních týkajících se období zákazu rybolovu nebo o období či obdobích, která určil v souladu s odstavci 2 až 4. |
6. Zakazuje se rekreační rybolov úhoře říčního ve všech životních fázích.
Článek 14
Zvláštní ustanovení o přidělení rybolovných práv
1. Přidělením rybolovných práv členským státům, jak je stanoveno v tomto nařízení, nejsou dotčeny:
|
a) |
výměny podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013; |
|
b) |
odpočty a přerozdělení podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009; |
|
c) |
přerozdělení podle článků 12 a 47 nařízení (EU) 2017/2403; |
|
d) |
vykládky dodatečných množství povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013; |
|
e) |
množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013; |
|
f) |
odpočty podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009; |
|
g) |
převody a výměny kvót podle článků 20 a 52 tohoto nařízení. |
2. Populace, na něž se vztahují preventivní nebo analytické TAC pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96, jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.
3. Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení na populace, na které se vztahuje analytický TAC.
4. Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využije meziroční flexibilitu podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.
Článek 15
Období zákazu rybolovu smačků rodu Ammodytes
V divizích ICES 2a a 3a a v podoblasti ICES 4 je od 1. ledna do 31. března 2023 a od 1. srpna do 31. prosince 2023 zakázán komerční rybolov smačků rodu Ammodytes vlečnou sítí pro lov při dně, nevody nebo podobnými vlečnými zařízeními o velikosti ok menších než 16 mm.
Článek 16
Nápravná opatření týkající se tresky obecné v Severním moři
1. Oblasti se zákazem rybolovu, s výjimkou rybolovu za použití pelagických zařízení (pomocí košelkových nevodů a vlečných sítí), a období, během nichž zákazy platí, jsou stanoveny v příloze IV.
2. Plavidlům, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů s minimální velikostí ok nejméně 70 mm v divizích ICES 4a a 4b nebo nejméně 90 mm v divizi ICES 3a a dlouhých lovných šňůr (37), se zakazuje rybolov ve vodách Unie divize ICES 4a, severně od 58° 30′ 00″ s. š. a jižně od 61° 30′ 00″ s. š., a ve vodách Unie divizí ICES 3a.20 (Skagerrak), 4a a 4b, severně od 57° 00′ 00″ s. š. a východně od 5° 00′ 00″ v. d.
3. Odchylně od odstavce 2 mohou rybářská plavidla v něm uvedená lovit v oblastech v něm uvedených, pokud splňují alespoň jedno z následujících kritérií:
|
a) |
jejich úlovky tresky obecné nepředstavují více než 5 % jejich celkových úlovků na jeden rybářský výjezd; rybářská plavidla, jejichž úlovky tresky obecné nepřekročily 5 % jejich celkových úlovků v letech 2017–2019, se považují za plavidla, která splňují toto kritérium, pokud nadále používají stejná lovná zařízení, jaká používala v uvedeném období; tato domněnka je vyvratitelná; |
|
b) |
používá se regulovaná a vysoce selektivní vlečná síť pro lov při dně nebo nevod, což podle vědecké studie vede k alespoň 30 % snížení úlovků tresky obecné ve srovnání s plavidly, která loví vlečnými zařízeními se základní velikostí ok uvedenou v bodě 1.1 části B přílohy V nařízení (EU) 2019/1241; tyto studie může vyhodnotit výbor VTHVR a v případě negativního hodnocení již dotyčná zařízení nelze považovat za vhodná pro použití v oblastech uvedených v odstavci 2 tohoto článku; |
|
c) |
u plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů o velikosti ok 100 mm nebo větší (TR1) jsou používána tato vysoce selektivní lovná zařízení:
|
|
d) |
u plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů o velikosti ok větších než 70 mm v divizi ICES 4a a 90 mm v divizi ICES 3a a menších než 100 mm (TR2) jsou používána tato vysoce selektivní lovná zařízení:
|
|
e) |
rybářská plavidla podléhají národnímu plánu na zamezení odlovu tresky obecné, který je určen k dosažení úrovní úlovků tresky obecné v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem odpovídající stanoveným rybolovným právům na základě úrovní vědeckého poradenství, a to prostřednictvím prostorových nebo technických opatření nebo jejich kombinací; tyto plány posoudí nejpozději dva měsíce po jejich provedení v případě členských států výbor VTHVR nebo v případě třetích zemí příslušný vnitrostátní vědecký orgán, přičemž se v případě potřeby zreviduje, pokud z těchto posouzení vyplyne, že cíle národního plánu na zamezení odlovu tresky obecné se nepodaří dosáhnout. |
4. Členské státy posílí sledování a kontrolu rybářských plavidel uvedených v odstavci 2 a dohled nad nimi za účelem zajištění kontroly dodržování podmínek stanovených v odstavci 3.
5. Tento článek se nevztahuje na rybolovné operace, jejichž účelem je výhradně vědecký výzkum, za předpokladu, že je výzkum prováděn v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2019/1241.
Článek 17
Nápravná opatření pro tresku obecnou v Kattegatu
1. Rybářská plavidla Unie lovící v Kattegatu pomocí vlečných sítí pro lov při dně (38) o minimální velikosti ok 70 mm používají jedno z těchto selektivních zařízení:
|
a) |
třídicí mřížku s maximální roztečí 35 mm s nezablokovaným otvorem pro ryby; |
|
b) |
třídicí mřížku s maximální roztečí 50 mm oddělující platýsovité a jiné ryby, s nezablokovaným otvorem pro jiné než platýsovité ryby; |
|
c) |
dílec seltra se čtvercovými oky o velikosti 300 mm; |
|
d) |
regulované vysoce selektivní zařízení, jehož technické vlastnosti mají podle vědecké studie vyhodnocené výborem VTHVR za následek, že treska obecná tvoří méně než 1,5 % úlovku, pokud je to jediné zařízení, které má dané rybářské plavidlo na palubě. |
2. Rybářská plavidla Unie, která se účastní projektu realizovaného členským státem a mají funkční vybavení pro řádně zdokumentovaný rybolov, mohou používat lovné zařízení v souladu s částí B přílohy V nařízení (EU) 2019/1241. Dotčený členský stát předá seznam těchto plavidel Komisi.
3. Tento článek se nevztahuje na rybolovné operace, jejichž účelem je výhradně vědecký výzkum, za předpokladu, že je výzkum prováděn v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2019/1241.
Článek 18
Zakázané druhy
1. Rybářská plavidla Unie nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat ani vykládat tyto druhy:
|
a) |
rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4 a divize 7d; ve vodách Spojeného království divize 2a; a vodách Unie divize 3a; |
|
b) |
pilonoše rudého (Beryx splendens) v podoblasti NAFO 6; |
|
c) |
bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a14. |
|
d) |
světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a14. |
|
e) |
světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a14. |
|
f) |
bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a14. |
|
g) |
soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Spojeného království a Unie podoblastí ICES 4 a 6 až 8; ve vodách Spojeného království divize 2a a podoblasti 5; a ve vodách Unie podoblastí 3, 9 a 10 |
|
h) |
světlouna velkého (Etmopterus princeps) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a14. |
|
i) |
psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4; ve vodách Spojeného království divize 2a; ve vodách Spojeného království a mezinárodních vodách podoblasti 5; ve vodách Spojeného království, Unie a mezinárodních vodách podoblastí 6 až 8; a v mezinárodních vodách podoblastí 12 a14; |
|
j) |
žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách; |
|
k) |
rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a; |
|
l) |
rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 6; a ve vodách Unie podoblasti ICES 10; |
|
m) |
žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách; |
|
n) |
pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři; |
|
o) |
červenici atlantskou (Hoplostethus atlanticus) ve vodách Spojeného království, Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 až 10, 12 a 14; |
|
p) |
hlubinné druhy žraloků uvedené v části D přílohy I ve vodách Spojeného království, Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 6 až 9; ve vodách Spojeného království a mezinárodních vodách oblasti 5; ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 10; ve vodách Unie oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2 a v mezinárodních vodách podoblasti ICES 12. |
2. Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a neprodleně se vypustí.
Článek 19
Předávání údajů
Když předkládají členské státy Komisi údaje vztahující se k vykládkám a intenzitě rybolovu podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009, použijí kódy populací uvedené v příloze I tohoto nařízení.
KAPITOLA II
Oprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí
Článek 20
Oprávnění k rybolovu
1. Maximální počet oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách třetích zemí je v příslušných případech stanoven v části A přílohy V.
2. Pokud členský stát převede na základě čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 kvótu jinému členskému státu v rybolovných oblastech vymezených v příloze V části A tohoto nařízení, je součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod se oznámí Komisi. Celkový počet oprávnění pro každou rybolovnou oblast stanovený v části A přílohy V tohoto nařízení nesmí být překročen.
KAPITOLA III
Rybolovná práva ve vodách regionálních organizací pro řízení rybolovu
Článek 21
Převody a výměny kvót
1. Pokud pravidla některé regionální organizace pro řízení rybolovu (dále jen „regionální organizace“) povolují převody nebo výměny kvót mezi jejími smluvními stranami, může členský stát (dále jen „dotčený členský stát“) jednat s některou smluvní stranou této regionální organizace a případně vypracovat možný návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót. Dotčený členský stát oznámí návrh Komisi.
2. Na základě oznámení podle odstavce 1 může Komise návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót schválit. Pokud Komise schválí tento návrh, vyjádří bez zbytečného odkladu souhlas s tím, aby byla zamýšleným převodem nebo výměnou kvót vázána. O převodu nebo výměně kvót informuje sekretariát regionální organizace v souladu s pravidly této regionální organizace.
3. Komise informuje o dohodnutém převodu nebo výměně kvót členské státy.
4. Rybolovná práva, která dotčený členský stát obdržel nebo převedl v rámci převodu nebo výměny kvót, se považují za kvóty přidané k jeho přiděleným kvótám nebo odečtené z jeho přidělených kvót, a to od okamžiku, kdy převod nebo výměna kvót nabude účinku podle podmínek dohody se smluvní stranou regionální organizace nebo případně v souladu s pravidly příslušné regionální organizace. Těmito převody a výměnami není dotčen rozdělovací klíč k rozdělení rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.
Článek 22
Okouníci rodu Sebastes v Irmingerově moři
1. Rybolovné činnosti se zakazují v oblasti vymezené těmito souřadnicemi měřenými podle systému WGS84:
|
Zeměpisná šířka |
Zeměpisná délka |
|
63 ° 00 ‘ |
–30 ° 00 ‘ |
|
61 ° 30 ‘ |
–27 ° 35 ‘ |
|
60 ° 45 ‘ |
–28 ° 45 ‘ |
|
62 ° 00 ‘ |
–31 ° 35 ‘ |
|
63 ° 00 ‘ |
–30 ° 00 ‘ |
2. Plavidlům se zakazuje lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat v přístavech Unie, a rybářským plavidlům Unie rovněž v přístavech třetích zemí, okouníky bradaté žijící v mělkých a v hlubokých vodách (Sebastes mentella) z Irmingerova moře a přilehlých vod (podoblasti ICES 5, 12 a 14 a podoblasti NAFO 1 a 2).
3. Rybářským plavidlům Unie se zakazuje, pokud jde o populace uvedené v odstavci 2, účastnit se překládky.
Článek 23
Omezení kapacity rybolovu, chovu a výkrmu
1. Počet návnadových člunů a člunů s vlečnými sítěmi Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného (Thunnus thynnus) o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku je omezen podle bodu 1 přílohy VI.
2. Počet plavidel drobného pobřežního rybolovu Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři je omezen podle bodu 2 přílohy VI.
3. Počet rybářských plavidel Unie, která loví tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu a jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm, je omezen podle bodu 3 přílohy VI.
4. Počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle bodu 4 přílohy VI.
5. Počet pastí používaných pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle bodu 5 přílohy VI.
6. Celková kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného a maximální vysazení odloveného volně žijícího tuňáka obecného přidělené chovům ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle bodu 6 přílohy VI.
7. Maximální počet rybářských plavidel Unie, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení Rady (ES) č. 520/2007 (39), je omezen podle bodu 7 přílohy VI tohoto nařízení.
8. Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého (Thunnus obesus) v oblasti úmluvy ICCAT, je omezen podle bodu 8 přílohy VI.
Článek 24
Rekreační rybolov
Členské státy případně ze svých kvót přidělených podle přílohy ID přidělí zvláštní podíl pro rekreační rybolov.
Článek 25
Žraloci
1. U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškouna velkookého (Alopias superciliosus).
2. Zakazuje se provádět cílený rybolov liškounů rodu Alopias.
3. U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl kladivounů čeledi Sphyrnidae (kromě kladivouna tiburo, Sphyrna tiburo).
4. U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).
5. U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis).
6. U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl severoatlantského žraloka mako (Isurus oxyrinchus).
Článek 26
Zařízení s uzavíracím mechanismem pro tropické tuňáky
1. Používání zařízení s uzavíracím mechanismem se v oblasti úmluvy ICCAT zakazuje od 1. ledna do 13. března 2023.
2. Během 15 dnů před začátkem období uvedeného v odstavci 1, od 17. prosince 2022 do 31. prosince 2022, členské státy zajistí, aby jejich rybářská plavidla nepoužívala zařízení s uzavíracím mechanismem. Žádné rybářské plavidlo nesmí mít v oblasti úmluvy ICCAT v žádném okamžiku více než 300 zařízení s uzavíracím mechanismem s bójemi v provozu.
3. Členské státy do 30. června 2023 oznámí Komisi historické údaje o lovných zařízeních kladených u zařízení s uzavíracím mechanismem za svá plavidla lovící košelkovými nevody. Pokud některý členský stát tyto údaje do uvedeného data nenahlásí, zakazuje se rybářským plavidlům plujícím pod jeho vlajkou umisťovat lovná zařízení u zařízení s uzavíracím mechanismem, dokud Komise tyto údaje od tohoto členského státu neobdrží k dalšímu hlášení ICCAT.
Článek 27
Oznámení o průzkumném rybolovu ledovek
Členské státy se v roce 2023 mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a v divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a mimo jurisdikci jednotlivých států. Členské státy, které tak hodlají učinit, to oznámí sekretariátu CCAMLR v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 nejpozději do 1. června 2023.
Článek 28
Omezení průzkumného rybolovu ledovek
1. Rybolov ledovek v rybářské sezóně 2022–2023 je omezen na členské státy, podoblasti a počet rybářských plavidel podle tabulky A v příloze VII pro daný druh a TAC a omezení vedlejších úlovků stanoví tabulka B v příloze VII.
2. Cílený rybolov druhů žraloků pro jiné účely, než je vědecký výzkum, je zakázán. Jakýkoli žralok, zejména nedospělí jedinci a gravidní samice, náhodně odlovený jako vedlejší úlovek při rybolovu ledovky musí být vypuštěn živý.
3. V relevantních případech se rybolov v jakékoli malé výzkumné jednotce zastaví, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených TAC, a po zbytek rybářské sezóny se v ní zakáže.
4. Rybolov se provádí v takovém zeměpisném rozsahu a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentraci odlovu a intenzitě rybolovu. V podoblastech FAO 48.6 a 88.1 a v divizi FAO 58.4.3a, je-li to povoleno podle článku 26, je však rybolov zakázán v hloubkách do 550 metrů.
Článek 29
Lov krunýřovky krillové během rybářské sezóny 2022–2023
1. Členský stát, který hodlá během rybářské sezóny 2022–2023 lovit krunýřovku krillovou (Euphausia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR, to oznámí Komisi nejpozději 1. května 2023 za použití formuláře uvedeného v části B dodatku k příloze VII. Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise předloží tato oznámení sekretariátu CCAMLR nejpozději 30. května 2023.
2. Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna rybářská plavidla, kterým se má udělit oprávnění účastnit se lovu krunýřovek krillových.
3. Členský stát, který má v úmyslu lovit krunýřovku krillovou v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí svůj záměr tak učinit pouze u oprávněných rybářských plavidel, která v době oznámení:
|
a) |
plují pod jeho vlajkou nebo |
|
b) |
plují pod vlajkou jiného člena CCAMLR a předpokládá se, že v době rybolovu se budou plavit pod vlajkou tohoto členského státu. |
4. Pokud se oprávněné rybářské plavidlo oznámené sekretariátu CCAMLR v souladu s odstavci 1, 2 a 3 nemůže účastnit lovu krunýřovky krillové z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci, je dotčený členský stát oprávněn povolit jeho nahrazení jiným rybářským plavidlem. V takovém případě dotčený členský stát okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytne jim:
|
a) |
úplné údaje o zamýšleném náhradním rybářském plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004, a |
|
b) |
úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a veškeré relevantní podklady nebo odkazy. |
5. Členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krillové žádnému rybářskému plavidlu uvedenému na kterémkoli seznamu rybářských plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov vedeném CCAMLR.
Článek 30
Omezení rybolovné capacity plavidel lovících v oblasti pravomoci IOTC
1. Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících tropické tuňáky v oblasti pravomoci komise IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 1 přílohy VIII.
2. Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti pravomoci IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 2 přílohy VIII.
3. Členské státy mohou změnit rozdělení rybářských plavidel z jednoho druhu rybolovu uvedeného v odstavcích 1 a 2 na jiný druh rybolovu, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotčených populací ryb.
4. V případě, že je navržen převod kapacity na loďstvo některého členského státu, tento členský stát zajistí, aby rybářská plavidla, která mají být převedena, byla v evidenci oprávněných plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro řízení rybolovu tuňáka. Rybářská plavidla, která jsou uvedena na seznamu kterékoli regionální organizace pro řízení rybolovu uvádějícího plavidla, která prováděla nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, nesmějí být převedena.
5. Členské státy mohou zvýšit svou rybolovnou kapacitu nad stropy uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze v mezích stanovených v rozvojových plánech předložených IOTC.
Článek 31
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocná plavidla
1. Unášená zařízení s uzavíracím mechanismem musejí být vybavena instrumentálními bójemi. Používání jakýchkoli jiných bójí, jako jsou rádiové bóje, je zakázáno.
2. Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí současně sledovat více než 300 bójí v provozu.
3. Pro každé plavidlo lovící košelkovými nevody lze každoročně získat nejvýše 500 instrumentálních bójí. Žádné plavidlo lovící košelkovým nevodem nesmí mít nikdy více než 500 instrumentálních bójí (na skladě a v provozu).
4. Maximálně tři pomocná plavidla obsluhují nejméně deset plavidel s košelkovými nevody, přičemž všechna plují pod vlajkou členského státu. Toto ustanovení se nepoužije na členské státy, které používají pouze jedno pomocné plavidlo.
5. Jedno plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí být v žádném okamžiku obsluhováno více než jedním pomocným plavidlem plujícím pod vlajkou některého členského státu.
6. Unie nezaregistruje v rejstříku oprávněných plavidel IOTC žádné nové ani dodatečné pomocné plavidlo.
Článek 32
Žraloci
1. U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškounovitých všech druhů čeledi Alopiidae.
2. Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) u všech druhů rybolovu, s výjimkou rybářských plavidel o celkové délce menší než 24 metrů, která provádějí rybolovné činnosti výhradně ve výlučné ekonomické zóně svého členského státu vlajky, pokud je jejich úlovek určen výhradně pro místní spotřebu.
3. Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavcích 1 a 2 poraněni a neprodleně se vypustí.
Článek 33
Mantovití
1. Rybářská plavidla Unie nesmějí lovit mantovité (čeleď Mobulidae zahrnující manty rodů Manta a Mobula) ani uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji ani prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých, s výjimkou případů, kdy jsou ulovené ryby spotřebovávány přímo rodinami rybářů (dále jen „rybolov pro vlastní spotřebu“).
Pro účely místní spotřeby však mohou být vyloženi mantovití, kteří jsou nezáměrně odloveni v rámci drobného rybolovu (rybolovu jiného než při hladině, tj. plavidly lovícími košelkovými nevody, na udici, pomocí tenatových sítí, ručních šňůr a vlečných šňůr s návnadou nebo dlouhých lovných šňůr, která jsou evidovaná v rejstříku oprávněných plavidel IOTC).
2. Všechna rybářská plavidla s výjimkou těch, která provozují rybolov pro vlastní spotřebu, urychleně vypustí mantovité živé a nezraněné, nakolik je to možné, jakmile jsou zpozorováni v síti, na háčku nebo na palubě, a to tak, aby odchyceným jedincům způsobila co nejmenší újmu.
Článek 34
Pelagický rybolov
1. V oblasti úmluvy SPRFMO mohou lovit pelagické populace v souladu s TAC stanovenými v příloze IH pouze ty členské státy, které v ní aktivně prováděly pelagický rybolov v letech 2007, 2008 nebo 2009.
2. Členské státy uvedené v odstavci 1 omezí v roce 2023 v uvedené oblasti celkovou hrubou prostornost rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou a lovících pelagické populace na celkovou výši pro Unii, tj. 78 600 tun hrubé prostornosti.
3. Členské státy uvedené v odstavci 1 mohou využívat rybolovná práva stanovená v příloze IH pouze tehdy, pokud do patnáctého dne následujícího měsíce zašlou Komisi tyto informace, aby je Komise mohla sdělit sekretariátu SPRFMO:
|
a) |
seznam plavidel aktivně provozujících rybolov nebo podílejících se na překládce v oblasti úmluvy SPRFMO; |
|
b) |
měsíční hlášení o úlovcích. |
Článek 35
Rybolov pomocí košelkových nevodů
1. Plavidla lovící košelkovými nevody nesmějí lovit tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) ani tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis):
|
a) |
od 29. července 2023 00:00 hod. do 8. října 2023 24:00 hod. nebo od 9. listopadu 2023 00:00 hod. do 19. ledna 2024 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:
|
|
b) |
od 9. října 2023 00:00 hod. do 8. listopadu 2023 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:
|
2. Členský stát vlajky informuje Komisi před 1. dubnem 2023 u každého ze svých rybářských plavidel uvedených v odstavci 1 o tom, které z období zákazu rybolovu uvedených v odst. 1 písm. a) dané plavidlo zvolilo.
3. Plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov tuňáků v oblasti úmluvy IATTC uchovávají na palubě a následně překládají nebo vykládají všechny tuňáky žlutoploutvé, velkooké a pruhované, které uloví.
4. Odstavec 3 se nepoužije:
|
a) |
pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost; |
|
b) |
během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu. |
Článek 36
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem
1. Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí v oblasti úmluvy IATTC v žádném okamžiku disponovat více než 400 aktivními zařízeními s uzavíracím mechanismem. Zařízení s uzavíracím mechanismem se považuje za aktivní, pokud je spuštěno na moře, začne předávat informace o své poloze a je sledováno plavidlem, jeho vlastníkem nebo provozovatelem. Zařízení s uzavíracím mechanismem lze aktivovat výhradně na palubě plavidel lovících košelkovými nevody.
2. Během 15 dnů před začátkem období zákazu zvoleného v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení plavidlo lovící košelkovými nevody v oblasti úmluvy IATTC:
|
a) |
se zdrží nasazení zařízení s uzavíracím mechanismem; |
|
b) |
získá zpět stejný počet zařízení s uzavíracím mechanismem, jaká byla původně nasazena. |
Článek 37
Omezení odlovu tuňáka velkookého v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru
Celkové roční úlovky tuňáka velkookého v oblasti úmluvy IATTC plavidly jednotlivých členských států lovícími na dlouhou lovnou šňůru jsou stanoveny v příloze IL.
Článek 38
Zákaz lovu žraloka dlouhoploutvého
1. Je zakázáno lovit žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) v oblasti úmluvy IATTC a uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého odloveného v této oblasti.
2. Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci žraloka dlouhoploutvého poraněni a musejí být provozovateli rybářských plavidel neprodleně vypuštěni.
3. Provozovatelé rybářských plavidel zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý) a oznámí tyto údaje členskému státu, jehož jsou státními příslušníky.
Členské státy předají tyto informace shromážděné za rok 2022 Komisi do 31. ledna 2023.
Článek 39
Zákaz lovu mantovitých
Rybářská plavidla Unie nesmějí v oblasti úmluvy IATTC lovit mantovité (čeleď Mobulidae, do níž patří rejnoci rodů Manta a Mobula) ani uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých ulovených v této oblasti. Jakmile zjistí, že byli uloveni mantovití, vypustí je, je-li to možné, živé a nezraněné.
Článek 40
Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků
V oblasti úmluvy SEAFO se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných druhů žraloků:
|
a) |
máčky přízračné (Apristurus manis); |
|
b) |
světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi); |
|
c) |
světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus); |
|
d) |
světlouna velkého (Etmopterus princeps); |
|
e) |
světlouna malého (Etmopterus pusillus); |
|
f) |
rejnokovitých (Rajidae); |
|
g) |
světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus); |
|
h) |
hlubinných žraloků nadřádu Selachimorpha; |
|
i) |
ostrouna obecného (Squalus acanthias). |
Článek 41
Podmínky pro lov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a tuňáka křídlatého
1. Členské státy zajistí, aby rybářským plavidlům lovícím košelkovými nevody tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC, která se nachází na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š., nebylo přiděleno více než 403 dnů rybolovu.
2. Rybářská plavidla Unie nesmějí v oblasti úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š. lovit jihotichomořského tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga).
3. Členské státy zajistí, aby úlovky tuňáka velkookého (Thunnus obesus) plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nepřekročily v roce 2023 množství stanovená v tabulce v příloze IG.
Článek 42
Řízení rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem
1. V části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. nesmějí plavidla lovící košelkovými nevody rozmísťovat či spouštět zařízení s uzavíracím mechanismem ani u nich klást sítě od 1. července 2023 00:00 hodin do 30. září 2023 24:00 hod.
2. Kromě zákazu uvedeného v odstavci 1 se zakazuje nastražovat sítě u zařízení s uzavíracím mechanismem na volném moři v oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. po dobu dalších dvou měsíců: buď od 1. dubna 2023 00:00 hod. do 31. května 2023 24:00 hod., nebo od 1. listopadu 2023 00:00 hod. do 31. prosince 2023 24:00 hod.
3. Každý dotčený členský stát určí, které z období zákazu rybolovu uvedených v odstavci 2 platí pro plavidla lovící košelkovými nevody plující pod jeho vlajkou. O zvoleném období zákazu informují členské státy Komisi do 15. února 2023. Komise oznámí období zákazu zvolená členskými státy sekretariátu WCPFC do 1. března 2023.
4. Každý členský stát zajistí, aby žádné z jeho plavidel lovících košelkovými nevody v žádném okamžiku nerozmístilo na moři více než 350 zařízení s uzavíracím mechanismem s aktivními instrumentálními bójemi. Bóje se aktivují výhradně na palubě plavidla lovícího košelkovými nevody.
Článek 43
Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného
Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v oblastech jižně od 20° j. š. oblasti úmluvy WCPFC je stanoven v příloze IX.
Článek 44
Omezení odlovu mečouna obecného v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru jižně od 20° j. š.
Členské státy zajistí, aby úlovky mečouna obecného (Xiphias gladius) jižně od 20° j. š. plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru v roce 2023 nepřekročily omezení stanovené v příloze IG. Zajistí také, aby toto opatření nevedlo k přesunu intenzity rybolovu mečouna obecného do oblasti severně od 20° j. š.
Článek 45
Žralok hedvábný a žralok dlouhoploutvý
1. V oblasti úmluvy WCPFC se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, vykládat nebo skladovat upravená těla nebo části upravených těl těchto druhů:
|
a) |
žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis); |
|
b) |
žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus). |
2. Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a neprodleně se vypustí.
Článek 46
Zákaz rybolovu v oblasti volného moře Beringova moře
Rybolov tresky pestré (Gadus chalcogrammus) v oblasti volného moře Beringova moře se zakazuje.
Článek 47
Omezení lovu při dně
Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou, která loví v oblasti dohody SIOFA:
|
a) |
omezila svou roční intenzitu rybolovu při dně na úroveň stanovenou v příloze X; |
|
b) |
nelovila při dně vyjma lovu na nástražné dlouhé lovné šňůry; |
|
c) |
nelovila v prozatímních chráněných oblastech Atlantis Bank, Coral, Fools Flat, Middle of What a Walter’s Shoal, jak jsou vymezeny v příloze IK, vyjma lovu na nástražné dlouhé lovné šňůry a za podmínky, že je na palubě po celou dobu lovu v těchto oblastech přítomen vědecký pozorovatel. |
Článek 48
Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků
V oblasti dohody SIOFA se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných druhů žraloků:
|
a) |
světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis); |
|
b) |
bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea); |
|
c) |
bezkýlovce zrnitého (Centrophorus granulosus); |
|
d) |
světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha); |
|
e) |
druhu Bythaelurus bachi; |
|
f) |
druhu Chimaera buccanigella; |
|
g) |
druhu Chimaera didierae; |
|
h) |
druhu Chimaera willwatchi; |
|
i) |
světlouna dlouhonosého (Centroscymnus crepidater); |
|
j) |
světlouna novozélandského (Centroscymnus plunketi); |
|
k) |
světlouna šupinkatého (Zameus squamulosus); |
|
l) |
druhu Etmopterus alphus; |
|
m) |
máčky indooceánské (Apristurus indicus); |
|
n) |
druhu Harriota raleighana; |
|
o) |
druhu Bythaelurus tenuicephalus; |
|
p) |
žraloka límcového (Chlamydoselachus anguineus); |
|
q) |
žraloka Nakamurova (Hexanchus nakamurai); |
|
r) |
světlouna malého (Etmopterus pusillus); |
|
s) |
světlouna antarktického (Somniosus antarcticus); |
|
t) |
žraloka šotka (Mitsukurina owstoni). |
HLAVA III
RYBOLOVNÁ PRÁVA PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ VE VODÁCH UNIE
Článek 49
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech mohou obdržet oprávnění lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.
Článek 50
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Spojeného království, registrovaná ve Spojeném království a licencovaná správním orgánem Spojeného království pro rybolov
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Spojeného království, registrovaná ve Spojeném království a licencovaná správním orgánem Spojeného království pro rybolov mohou obdržet oprávnění lovit ve vodách Unie v mezích TAC stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2017/2403.
Článek 51
Převod a výměna kvót se Spojeným královstvím
1. Jakýkoli převod nebo výměna kvót mezi Unií a Spojeným královstvím se uskuteční v souladu s tímto článkem.
2. Členský stát, který hodlá převést nebo vyměnit kvóty se Spojeným královstvím, může se Spojeným královstvím projednat návrh převodu nebo výměny kvót. Dotčený členský stát oznámí návrh Komisi.
3. Pokud Komise schválí návrh převodu nebo výměny kvót uvedený v odstavci 2 oznámený dotčeným členským státem, vyjádří bez zbytečného odkladu souhlas s tím, aby byla tímto převodem nebo výměnou kvót vázána. Komise oznámí Spojenému království a členským státům dohodnutý převod nebo výměnu kvót.
4. Rybolovná práva získaná od Spojeného království nebo převedená Spojenému království v rámci dohodnutého převodu nebo výměny kvót se považují za kvóty přidělené dotčenému členskému státu nebo odečtené od tohoto přídělu od okamžiku, kdy převod nebo výměna kvót byly oznámeny v souladu s odstavcem 3. Těmito převody a výměnami není dotčen rozdělovací klíč k rozdělení rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.
Článek 52
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely podléhají podmínkám stanoveným v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.
Článek 53
Oprávnění k rybolovu
Maximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla třetích zemí provádějící rybolov ve vodách Unie je stanoven v části B přílohy V.
Článek 54
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků
Podmínky uvedené v článku 7 tohoto nařízení se použijí na úlovky a vedlejší úlovky plavidel třetí země lovících na základě oprávnění uvedených v článku 54.
Článek 55
Zakázané druhy
1. Plavidla třetích zemí nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy, nacházejí-li se ve vodách Unie:
|
a) |
rejnoka paprsčitého (Amblyraja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 3a a 7d; a ve vodách Unie podoblasti 4; |
|
b) |
soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie podoblastí ICES 3, 4 a 6 až 10; |
|
c) |
psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie podoblastí ICES 4 a 6 až 8; |
|
d) |
světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie podoblasti ICES 4; |
|
e) |
žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách Unie; |
|
f) |
rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a; |
|
g) |
rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6, 9 a 10; |
|
h) |
pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve vodách Unie ve Středozemním moři; |
|
i) |
žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách Unie; |
|
j) |
červenice atlantské (Hoplostethus atlanticus) ve vodách Unie podoblastí ICES 3, 4 a 6 až 10; |
|
k) |
hlubinných druhů žraloků uvedených v části D přílohy I ve vodách Unie a vodách podoblastí ICES 6 až 10; ve vodách Unie oblastí CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2 |
2. Při náhodném ulovení nesmějí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a neprodleně se vypustí.
HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 56
Změny nařízení (EU) 2022/109
V příloze IB nařízení (EU) 2022/109 se tabulka pro rybolovná práva týkající se huňáčka severního (Mallotus villosus) ve vodách Grónska oblastí 5 a 14 nahrazuje tímto:
|
„Druh: |
huňáček severní Mallotus villosus |
Oblast: |
Vody Grónska oblastí 5 a 14 (CAP/514GRN) |
|
|
Dánsko |
0 |
|
Analytický TAC Článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije. |
|
|
Německo |
0 |
|
||
|
Švédsko |
0 |
|
||
|
Všechny členské státy |
0 |
(1) |
||
|
Unie |
0 |
(2) |
||
|
Norsko |
7 760 |
(2) |
||
|
|
|
|
||
|
TAC |
Nepoužije se |
|
||
|
(1) |
Dánsko, Německo a Švédsko mohou využít kvótu pro „všechny členské státy“ teprve poté, co vyčerpají svou vlastní kvótu. Členské státy, jejichž kvóty jsou vyšší než 10 % kvóty Unie, však nesmějí kvótu pro „všechny členské státy“ využít vůbec. Úlovky, které se započítají do této sdílené kvóty, se vykazují samostatně (CAP/514GRN_AMS). |
|||
|
(2) |
Pro rybolovné období od 15. října 2022 do 15. dubna 2023.“ |
|||
Článek 57
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený nařízením (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 58
Přechodná ustanovení
1. Články 11 až 13, 15 až 17, čl. 18 odst. 1 písm. a) až n), články 22, 25, 32, 33, 38 až 40, 45, 46, 48 a čl. 55 odst. 1 písm. a) až i) se použijí obdobně i v roce 2024, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2024.
2. Ustanovení čl. 18 odst. 1 písm. o) a p) a čl. 55 odst. 1 písm. j) a k) se použijí obdobně i v roce 2025, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2025.
Článek 59
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. prosince 2023. Avšak:
|
a) |
ustanovení čl. 6 odst. 4, čl. 18 odst. 1 písm. o) a p) a čl. 55 odst. 1 písm. j) a k) se použijí ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. prosince 2024; |
|
b) |
článek 13 se použije od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 na období zákazu rybolovu v zeměpisných podoblastech GFCM 1 až 27 a na období od 1. března 2023 do 31. března 2024 na období zákazu rybolovu v podoblastech ICES 3, 4, 6, 7, 8 a 9; |
|
c) |
článek 21 se použije ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. ledna 2024; |
|
d) |
články 27, 28 a 29 a příloha VII se použijí ode dne 1. prosince 2022 do dne 30. listopadu 2023; |
|
e) |
ustanovení čl. 26 odst. 2 se použije ode dne 17. prosince 2022 do dne 31. prosince 2022; |
|
f) |
ustanovení čl. 35 odst. 1 písm. a) se použije ode dne 1. ledna 2023 do dne 19. ledna 2024; |
|
g) |
článek 56 se použije od 15. října 2022 do 15. dubna 2023; |
|
h) |
příloha I se použije rovněž pro rok 2024, pokud je to v uvedené příloze uvedeno; |
|
i) |
příloha IK se použije ode dne 1. prosince 2022 do dne 30. listopadu 2023, pokud je to v uvedené příloze uvedeno; |
|
j) |
příloha II se použije ode dne 1. února 2023 do dne 31. ledna 2024; |
|
k) |
Maximální referenční velikost pro zachování zdrojů 100 cm pro ostrouna obecného (DGS/03 A-C, DGS/2AC4-C a DGS/15X14) by se měla přestat uplatňovat dnem vstupu v platnost prováděcího aktu, kterým se zavádí odpovídající opatření a upravuje zacházení s úlovky této populace, jejichž velikost přesahuje 100 cm. |
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 30. ledna 2023
Za Radu
předseda
P. KULLGREN
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1).
(4) Blim je úroveň biomasy, pod kterou může dojít ke snížení reprodukční schopnosti.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).
(6) Nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 ze dne 18. září 2007, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního (Úř. věst. L 248, 22.9.2007, s. 17).
(7) Viz Rozhodnutí Komise ze dne 4. dubna 2008, kterým se stanoví, že Černé moře a říční systémy, které jsou s ním spojeny, netvoří přírodní stanoviště úhoře říčního pro účely nařízení Rady (ES) č. 1100/2007, Úř. věst. L 98, 10.4.2008, s. 14.
(8) Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).
(9) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
(10) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2107, kterým se stanoví opatření pro řízení, zachování a kontrolu platná v oblasti úmluvy Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), a nařízení (EU) 2022/…, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.
(11) Sdělení Komise o pokynech pro odpočet kvót podle čl. 105 odst. 1, 2 a 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 a o nahrazení sdělení 2012/C 72/07 2022/C 369/03 (C/2022/6757) (Úř. věst. C 369, 27.9.2022, s. 3).
(12) Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10.
(13) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1875 ze dne 22. října 2021 o postoji, který má být zaujat jménem Unie v rámci každoročních konzultací se Spojeným královstvím za účelem dosažení dohody o celkových přípustných odlovech (Úř. věst. L 378, 26.10.2021, s. 6).
(14) To platí i pro jižní populaci kranase obecného (JAX/8C.).
(15) Úř. věst. L 175, 18.5.2021, s. 3.
(16) 87/277/EHS: Rozhodnutí Rady ze dne 18. května 1987 o přidělení práv k lovu tresky v oblasti Špicberk a Medvědího ostrova a v divizi 3M podle úmluvy NAFO (Úř. věst. L 135, 23.5.1987, s. 29).
(17) Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1565 ze dne 14. září 2015, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 55).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).
(21) Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).
(23) Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 24. Unie schválila Úmluvu o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky rozhodnutím Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22).
(24) Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 34. Unie k úmluvě ICCAT přistoupila rozhodnutím Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).
(25) Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 25. Unie k dohodě IOTC přistoupila rozhodnutím Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42).
(27) Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 40. Unie schválila úmluvu SEAFO rozhodnutím Rady 2002/738/ES ze dne 22. července 2002 o uzavření Úmluvy o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku Evropským společenstvím (Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39).
(28) Úř. věst. L 196, 18.7.2006, s. 15. Unie schválila dohodu SIOFA rozhodnutím Rady 2008/780/ES ze dne 29. září 2008 o uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 268, 9.10.2008, s. 27).
(29) Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 3. Unie schválila úmluvu SPRFMO rozhodnutím Rady 2012/130/EU ze dne 3. října 2011 o schválení Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 1).
(30) Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 3. Unie k úmluvě WCPF přistoupila rozhodnutím Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).
(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).
(33) Všechny typy vlečných sítí pro lov při dně (OTB, OTT, PTB, TBB, TBN, TBS a TB).
(34) Všechny typy nevodů (SSC, SDN, SPR, SV, SB a SX).
(35) Veškerý rybolov na dlouhou lovnou šňůru nebo lov na udici (LHP, LHM, LLD, LL, LTL, LX a LLS).
(36) Veškeré ukotvené tenatové sítě a pasti (GTR, GNS, GNC, FYK, FPN a FIX).
(37) Kódy zařízení: OTB, OTT, OT, TBN, TBS, TB, TX, PTB, SDN, SSC, SX, LL, LLS.
(38) Kódy zařízení: OTB, OTT, OT, TBN, TBS, TB, TX, PTB.
(39) Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).