(EU) 2022/2577Nařízení Rady (EU) 2022/2577 ze dne 22. prosince 2022, kterým se stanoví rámec pro urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů

(1)

Útočná válka Ruské federace vůči Ukrajině a bezprecedentní snížení dodávek zemního plynu z Ruské federace do členských států ohrožují bezpečnost dodávek v Unii a jejích členských státech. Zneužívání dodávek plynu jakožto zbraně a způsob, jakým Ruská federace manipuluje s trhy úmyslným narušením toků plynu, vedly zároveň k prudkému nárůstu cen energie v Unii, což ohrožuje nejen hospodářství Unie, ale je i vážnou hrozbou pro bezpečnost dodávek. Rychlé zavedení obnovitelných zdrojů energie může pomoci zmírnit dopady současné energetické krize tím, že bude chránit před kroky Ruska. Energie z obnovitelných zdrojů může významně přispět k ochraně proti využívání energie Ruskem jakožto zbraně, neboť posílí bezpečnost dodávek v Unii, sníží nestabilitu na trhu a ceny energie.

(2)

Činy, jichž se Rusko dopustilo v posledních měsících, situaci na trhu dále zhoršily, a to zejména zvýšením rizika úplného zastavení dodávek ruského plynu do Unie v blízké budoucnosti, a tato situace má dopad na bezpečnost dodávek v Unii. Tím se prudce zvýšila volatilita cen energie v Unii a ceny plynu a elektřiny během léta vystoupaly na dosud nejvyšší úroveň, což zapříčinilo nárůst maloobchodních cen elektřiny, u nichž se očekává, že se postupně projeví ve většině spotřebitelských smluv a budou stále více zatěžovat domácnosti a podniky. Zhoršující se situace na trzích s energií významně přispěla k celkové inflaci v eurozóně a zpomalila hospodářský růst v celé Unii. Uvedené riziko bude přetrvávat bez ohledu na jakékoli dočasné snížení velkoobchodních cen a v příštím roce bude ještě závažnější, jak se uvádí v návrhu Komise pro mimořádnou situaci, jež je přiložen ke sdělení Komise ze dne 18. října 2022 nazvaném „Mimořádná situace v energetice – společná příprava, nákup a ochrana EU“. Evropské energetické společnosti by se mohly v příštím roce potýkat se závažnými obtížemi při plnění zásobníků plynu, neboť je vysoce pravděpodobné, že vzhledem k současné politické situaci dorazí do Unie plynovodem z Ruska méně plynu nebo se jeho dodávky zastaví úplně. Cílem pro rok 2023 stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 (1) je nadto naplnit 90 % skladovacích kapacit Unie oproti 80 % pro tuto zimu. Nepředvídatelné události, jako je sabotáž plynovodů, a další rizika narušení bezpečnosti dodávek by rovněž mohly způsobit další napětí na trzích se zemním plynem. Vyhlídky na konkurenceschopnost evropských technologických odvětví v oblasti energie z obnovitelných zdrojů byly navíc oslabeny nedávnými politikami v jiných regionech světa, jejichž cílem je poskytovat podporu a urychlit rozšiřování celých hodnotových řetězců technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(3)

V této souvislosti a s cílem řešit vystavení evropských spotřebitelů a podniků vysokým a volatilním cenám, které způsobují hospodářské a sociální obtíže, usnadnit požadované snížení poptávky po energii nahrazením dodávek zemního plynu energií z obnovitelných zdrojů a zvýšit bezpečnost dodávek musí Unie přijmout další okamžitá a dočasná opatření k urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie, zejména prostřednictvím cílených opatření, která v krátkodobém horizontu umožní zrychlit tempo zavádění obnovitelných zdrojů energie v Unii.

(4)

Tato naléhavá opatření jsou zvolena vzhledem k jejich povaze a potenciálu přispět v krátkodobém horizontu k řešení energetické nouze. Členské státy totiž mohou rychle uplatnit několik opatření z tohoto nařízení s cílem zjednodušit povolovací postup vztahující se na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aniž by byly vyžadovány zatěžující změny jejich vnitrostátních postupů a právních systémů, přičemž by tím v krátkodobém horizontu zajistily pozitivní zrychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie. Některá z těchto opatření mají obecnou působnost, jako je zavedení vyvratitelné domněnky, že u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů existuje pro účely příslušných právních předpisů v oblasti životního prostředí převažující veřejný zájem, nebo vyjasnění ohledně oblasti působnosti některých směrnic v oblasti životního prostředí, jakož i zjednodušení povolovacího rámce pro modernizaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů tím, že se zaměří na dopady vyplývající ze změn nebo rozšíření oproti původnímu projektu. Další opatření se zaměřují na specifické technologie, jako je výrazně kratší a rychlejší povolovací postup pro solární energetická zařízení na stávajících stavbách. Tato mimořádná opatření je vhodné provést co nejrychleji a přizpůsobit je tak, aby bylo možné náležitě reagovat na současné výzvy.

(5)

Je nezbytné zavést další naléhavá a cílená opatření zaměřená na konkrétní technologie a typy projektů, které mají největší potenciál pro rychlé zavedení a okamžitý účinek na cíle snížení volatility cen a snížení poptávky po zemním plynu, aniž by byla omezena celková poptávka po energii. Kromě urychlení povolovacích postupů pro instalaci solárních energetických zařízení na umělých stavbách je vhodné podporovat a urychlit zavádění malých solárních zařízení pro samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů a kolektivní samospotřebitele, jako jsou místní energetická společenství, neboť tyto možnosti jsou nejlevnější a nejdostupnější a mají nejnižší environmentální nebo jiný dopad spojený s rychlým zaváděním nových zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho tyto projekty přímo podporují domácnosti a podniky, které čelí vysokým cenám energie, a chrání spotřebitele před volatilitou cen. Modernizace elektráren na výrobu energie z obnovitelných zdrojů je možností pro rychlé zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů s nejmenším dopadem na síťovou infrastrukturu a životní prostředí, a to i v případě technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů, jako je větrná energie, pro něž jsou povolovací postupy obvykle delší. Tepelná čerpadla coby obnovitelný zdroj energie představují přímou alternativu oproti kotlům na zemní plyn a mají potenciál výrazně snížit poptávku po zemním plynu během otopného období.

(6)

Vzhledem k naléhavé a výjimečné energetické situaci by členské státy měly mít možnost zavést výjimky z určitých povinností posuzování stanovených v právních předpisech Unie v oblasti životního prostředí pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a pro projekty skladování energie a projekty elektroenergetických soustav, které jsou nezbytné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektroenergetické soustavy. Pro zavedení těchto výjimek by by však měly být splněny dvě podmínky, totiž aby byl projekt realizován v oblasti vyhrazené pro obnovitelné zdroje energie nebo rozvodné sítě a aby tato oblast byla předmětem strategického posouzení vlivů na životní prostředí. Nadto by měla být přijata přiměřená opatření ke zmírnění dopadů, nebo nejsou-li k dispozici, kompenzační opatření k zajištění ochrany druhů.

(7)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na povolovací postupy, u nichž jejichž datum zahájení spadá do období použitelnosti tohoto nařízení. S ohledem na cíl tohoto nařízení a na mimořádnou situaci a výjimečný kontext jeho přijetí, zejména vzhledem k tomu, že zrychlení tempa zavádění obnovitelných zdrojů energie v Unii v krátkodobém horizontu odůvodňuje použití ustanovení tohoto nařízení na probíhající povolovací postupy, by mělo být členským státům umožněno používat toto nařízení nebo některá jeho ustanovení na probíhající povolovací postupy, u nichž nebylo přijato konečné rozhodnutí příslušného orgánu, budou-li při uplatňování uvedených pravidel náležitě respektována dříve nabytá práva třetích osob a jejich legitimní očekávání. Členské státy by tudíž měly zajistit, aby používání tohoto nařízení na probíhající povolovací postupy bylo přiměřené a náležitě chránilo práva a legitimní očekávání všech zúčastněných stran.

(8)

Jedno z dočasných opatření spočívá v zavedení vyvratitelné domněnky, že u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů existuje převažující veřejný zájem a že tyto projekty slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti pro účely příslušných právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, s výjimkou případů, kdy existují jasné důkazy o tom, že dané projekty mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí, které nelze zmírnit nebo kompenzovat. Zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně tepelných čerpadel nebo větrné energie, mají zásadní význam pro boj proti změně klimatu a znečištění, snížení cen energie, snížení závislosti Unie na fosilních palivech a zajištění bezpečnosti dodávek v Unii. Domněnka, že zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně tepelných čerpadel, představují převažující veřejný zájem a slouží veřejnému zdraví a bezpečnosti, by těmto projektům v případě potřeby umožnila využívat zjednodušeného posouzení v případě zvláštních odchylek stanovených v příslušných právních předpisech Unie v oblasti životního prostředí s okamžitým účinkem. Členské státy by s ohledem na svá vnitrostátní specifika měly mít možnost omezit uplatňování této domněnky na určité části svého území nebo na určité technologie či projekty. Členské státy mohou zvážit uplatňování této domněnky ve svých relevantních vnitrostátních právních předpisech v oblasti územního plánování.

(9)

To odráží důležitou úlohu, kterou může energie z obnovitelných zdrojů hrát při dekarbonizaci energetického systému Unie, tím, že nabízí okamžitá řešení pro nahrazení energie z fosilních paliv a řeší vážnou situaci na trhu. Aby se odstranily překážky v povolovacím postupu a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, v postupu plánování a udělování povolení, měla by být při vyvažování právních zájmů v jednotlivých případech upřednostněna výstavba a provoz zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a rozvoj související síťové infrastruktury, a to alespoň u projektů, které jsou uznány za projekty veřejného zájmu. Pokud jde o ochranu druhů, toto upřednostnění by se mělo uplatnit pouze tehdy, jsou-li přijata a v rozsahu, v němž jsou přijata vhodná opatření na ochranu druhů přispívající k zachování nebo obnově populací druhů v příznivém stavu z hlediska ochrany, a v případě, že jsou pro tento účel k dispozici dostatečné finanční zdroje a území.

(10)

Jedním z klíčových zdrojů energie z obnovitelných zdrojů v rámci úsilí ukončit závislost Unie na ruských fosilních palivech a zároveň dosáhnout přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku je solární energie. Solární fotovoltaická energie, která je jedním z nejlevnějších dostupných zdrojů elektřiny, a solární termální technologie, které poskytují vytápění z obnovitelných zdrojů za nízké náklady na jednotku tepla, mohou být rychle zavedeny a mohou skýtat přímý přínos pro občany a podniky. V této souvislosti bude v souladu se sdělením Komise ze dne 18. května 2022 nazvaném „Strategie EU pro solární energii“ podporován rozvoj odolného průmyslového solárního hodnotového řetězce v Unii, mimo jiné prostřednictvím aliance pro solární fotovoltaický průmysl, jejíž činnost bude zahájena na konci roku 2022. Urychlení a zlepšení povolovacích postupů pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů napomůže v rozšíření výrobní kapacity Unie v oblasti čistých technologií. Současné okolnosti, a zejména velmi vysoká volatilita cen energie, vyžadují okamžitá opatření k zajištění výrazně rychlejších povolovacích postupů, aby se znatelně urychlilo tempo instalací solárních energetických zařízení na stavbách, které jsou obecně méně složité než pozemní instalace a které mohou rychle přispět ke zmírnění dopadů současné energetické krize, za podmínky, že bude zachována stabilita, spolehlivost a bezpečnost soustavy. Na tyto instalace by se proto měly vztahovat kratší povolovací postupy než na jiné projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(11)

Maximální lhůta v případech povolovacího postupu pro instalaci solárního energetického zařízení a s ním spojeného skladování a připojení k soustavě ve stávajících nebo budoucích umělých stavbách vytvořených pro jiné účely, než je výroba solární energie, by měla činit tři měsíce. U těchto instalací by měla být rovněž zavedena zvláštní výjimka z nutnosti provádět posouzení vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (2), neboť pravděpodobně nevyvolávají obavy týkající se konkurenčního využívání prostoru nebo dopadu na životní prostředí. Pro spotřebitele energie, kteří se chtějí stát samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů, jsou investice do malých decentralizovaných zařízení na solární energii jedním z nejúčinnějších prostředků, jak snížit své účty za energii a vystavení volatilitě cen. Členské státy by měly mít možnost, aby tuto kratší lhůtu a tuto odchylku z určitých opodstatněných důvodů neuplatňovaly na některé oblasti nebo stavby.

(12)

Ke snížení celkové poptávky po zemním plynu, ke zvýšení odolnosti soustavy a k dosažení cílů Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přispívají rovněž zařízení pro vlastní spotřebu, a to i pro kolektivní samospotřebitele, jako jsou místní energetická společenství. Instalace solárních energetických zařízení s výkonem nižším než 50 kW, včetně instalací ze strany samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, pravděpodobně nebudou mít závažné nepříznivé účinky na životní prostředí ani na soustavu a nevyvolávají obavy o bezpečnost. Mimoto malá zařízení obecně nevyžadují rozšíření kapacity v místě připojení k soustavě. Vzhledem k bezprostředním pozitivním účinkům takových instalací pro spotřebitele a k omezeným dopadům na životní prostředí, které mohou mít, je vhodné dále zjednodušit povolovací postup, který se na ně vztahuje, za předpokladu, že nepřesáhnou stávající kapacitu připojení k distribuční soustavě, a to zavedením fikce správního tichého souhlasu v relevantních povolovacích postupech s cílem podpořit a urychlit zavádění těchto zařízení a v krátkodobém horizontu využít jejich výhod. Členské státy by měly mít možnost, aby z důvodu svých vnitřních omezení uplatňovaly prahovou hodnotu nižší než 50 kW, za předpokladu, že tato prahová hodnota zůstane vyšší než 10,8 kW. Příslušné subjekty mohou žádosti obdržené pro tato zařízení během povolovacího postupu v délce jednoho měsíce v řádně odůvodněné odpovědi nicméně zamítnout z důvodů souvisejících s bezpečností, stabilitou a spolehlivostí soustavy.

(13)

Modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů má významný potenciál k rychlému zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, a tím umožňuje snížit spotřebu plynu. Modernizace umožňuje pokračovat ve využívání lokalit s významným potenciálem energie z obnovitelných zdrojů, což snižuje potřebu určovat nové lokality pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Modernizace větrných elektráren s účinnějšími turbínami umožňuje zachovat nebo zvýšit stávající kapacitu, avšak s menším počtem větších a účinnějších turbín. Modernizaci napomáhá rovněž již existující připojení k soustavě, pravděpodobná vyšší míra přijetí ze strany veřejnosti a poznatky o dopadech na životní prostředí.

(14)

Odhaduje se, že v letech 2021 až 2025 dosáhne konce své běžné 20 leté životnosti kapacita větrné energie na pevnině ve výši 38 GW. Vyřazení těchto kapacit z provozu namísto jejich modernizace by vedlo k podstatnému snížení stávající instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů, což by dále zkomplikovalo situaci na trhu s energií. Okamžité zjednodušení a urychlení povolovacích postupů týkajících se modernizace má zásadní význam pro zachování a zvýšení kapacity energie z obnovitelných zdrojů v Unii. Za tímto účelem zavádí toto nařízení dodatečná opatření k dalšímu zjednodušení povolovacího postupu týkajícího se modernizace projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Zejména maximální šestiměsíční lhůta platná v případech povolovacích postupů pro modernizaci projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by měla zahrnovat veškerá relevantní posouzení vlivů na životní prostředí. Kromě toho vždy, když modernizace zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo modernizace související síťové infrastruktury, která je nezbytná k integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektroenergetické soustavy, podléhá prověření nebo posouzení vlivů na životní prostředí, mělo by být posouzení omezeno na posouzení potenciálních závažných dopadů vyplývajících ze změny nebo rozšíření ve srovnání s původním projektem.

(15)

S cílem podpořit a urychlit modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů by měl být okamžitě zaveden zjednodušený postup pro připojení k soustavě, pokud modernizace povede k omezenému zvýšení celkové kapacity ve srovnání s původním projektem.

(16)

Při modernizaci solárního zařízení lze dosáhnout zvýšení účinnosti a kapacity, aniž by se zvětšil zabraný prostor. Modernizované zařízení by tedy nemělo jiný dopad na životní prostředí než původní zařízení, pokud se během postupu nezvětší využitý prostor a budou nadále dodržována původně požadovaná opatření ke zmírnění dopadů na životní prostředí.

(17)

Technologie tepelných čerpadel je klíčovou technologií pro využití obnovitelných zdrojů energie z okolního prostředí, včetně čistíren odpadních vod a geotermální energie, k vytápění a chlazení. Tepelná čerpadla rovněž umožňují využití odpadního tepla a chladu. Rychlé zavádění tepelných čerpadel, které mobilizuje nedostatečně využívané obnovitelné zdroje energie, jako je energie okolního prostředí, geotermální energie a odpadní teplo z průmyslových a terciárních odvětví, včetně datových center, umožňuje nahradit kotle na zemní plyn a jiná fosilní paliva zařízeními na vytápění z obnovitelných zdrojů a zároveň zvyšuje energetickou účinnost. Tím se urychlí snižování využívání plynu pro dodávky tepla, a to jak v budovách, tak v průmyslu. S cílem urychlit instalaci a používání tepelných čerpadel je vhodné zavést pro tato zařízení cílené kratší povolovací postupy, včetně zjednodušeného postupu pro připojení menších tepelných čerpadel k elektroenergetické soustavě, nepanují-li obavy ohledně bezpečnosti, nejsou-li zapotřebí další práce pro připojení k soustavě a nevykazují-li prvky systému technickou nekompatibilitu, ledaže by vnitrostátní právní předpisy žádný takový postup nevyžadovaly. Díky rychlejší a snazší instalaci tepelných čerpadel přispěje zvýšené využívání obnovitelných zdrojů energie v odvětví vytápění, které představuje téměř polovinu spotřeby energie v Unii, k zabezpečení dodávek energie a pomůže řešit obtížnější situaci na trhu.

(18)

Při uplatňování lhůt pro instalaci solárních energetických zařízení, modernizaci elektráren na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a zavádění tepelných čerpadel by se do těchto lhůt neměla započítávat doba, po kterou se budují či modernizují zařízení, jejich připojení k soustavě a související nezbytné infrastruktury sítě, s výjimkou případů, kdy se tato doba shoduje se jinými správními fázemi povolovacího postupu. Mimoto by se do těchto lhůt nemělo započítávat ani období pro administrativní fáze nezbytné pro významnou modernizaci soustavy, která je třeba pro zajištění stability, spolehlivosti a bezpečnosti soustavy.

(19)

Aby se dále usnadnilo zavádění energie z obnovitelných zdrojů, měly by mít členské státy nadále možnost, aby lhůty pro povolovací postup zkrátily ještě více.

(20)

Platná zůstávají ustanovení Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“), pokud jde o přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, a zejména povinnosti členských států ohledně účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně.

(21)

Zásada energetické solidarity je obecnou zásadou práva Unie, jak konstatoval Evropský soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 15. července 2021, ve věci C-848/19, Německo v. Polsko (3), a vztahuje se na všechny členské státy. Při uplatňování zásady energetické solidarity toto nařízení umožňuje přeshraniční distribuci účinků rychlejšího zavádění projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Opatření stanovená v tomto nařízení jsou zaměřena na zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve všech členských státech a pokrývají širokou škálu projektů, včetně projektů na stávajících stavbách, nových instalací solárních energetických zařízení a modernizace stávajících zařízení. Vzhledem ke stupni integrace trhů s energií v Unii by jakékoli zvýšení zavádění energie z obnovitelných zdrojů v jednom členském státě mělo být přínosné i pro další členské státy, pokud jde o bezpečnost dodávek a nižší ceny. Mělo by pomoci toku elektřiny z obnovitelných zdrojů přes hranice tam, kde je nejvíce zapotřebí, a zajistit, aby elektřina vyráběná za nízkých nákladů z obnovitelných zdrojů byla vyvážena do členských států, kde je výroba elektřiny dražší. Kromě toho budou mít nově instalované kapacity pro energii z obnovitelných zdrojů v členských státech dopad na celkové snížení poptávky po plynu v celé Unii.

(22)

Podle čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie může Rada na návrh Komise a v duchu solidarity mezi členskými státy rozhodnout o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty, především v oblasti energetiky. Vzhledem k nedávným událostem a nedávným činům Ruska představuje vysoké riziko úplného zastavení ruských dodávek plynu spolu s nejistým výhledem, pokud jde o alternativy, významnou hrozbu narušení dodávek energie, dalšího zvýšení cen energie a následného dalšího tlaku na hospodářství Unie. Proto je nutné přijmout naléhavá opatření.

(23)

Vzhledem k rozsahu energetické krize, míře jejího sociálního, hospodářského a finančního dopadu a potřebě jednat co nejrychleji by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Jeho platnost je omezena na 18 měsíců s doložkou o přezkumu, která v případě potřeby Komisi umožní, aby navrhla jeho platnost prodloužit.

(24)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné,