(EU) 2022/2560Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh

1.   Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu vytvořením harmonizovaného rámce pro řešení narušení přímo či nepřímo způsobených zahraničními subvencemi s cílem zajistit rovné podmínky. Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které narušují vnitřní trh, a pro nápravu těchto narušení. K těmto narušením může dojít v souvislosti s jakoukoli hospodářskou činností, zejména pak v případě spojování podniků a při zadávacích řízeních.

2.   Toto nařízení se vztahuje na zahraniční subvence poskytnuté podniku, který vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu, včetně veřejného podniku, nad nímž má přímou nebo nepřímou kontrolu stát. Za podnik, který vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu, se mimo jiné považuje podnik, který získá kontrolu nad podnikem usazeným v Unii nebo který se s takovým podnikem sloučí, nebo podnik, který se zúčastní zadávacího řízení v Unii.

1.   Pro účely tohoto nařízení se má za to, že zahraniční subvence existuje tehdy, pokud některá třetí země poskytuje přímo či nepřímo finanční příspěvek, který přináší výhodu podniku vykonávajícímu hospodářskou činnost na vnitřním trhu a který je právně nebo fakticky omezen na jeden nebo více podniků nebo odvětví.

2.   Pro účely tohoto nařízení finanční příspěvek mimo jiné zahrnuje:

Finanční příspěvek poskytnutý třetí zemí zahrnuje finanční příspěvek poskytnutý:

1.   Má se za to, že narušení vnitřního trhu existuje, pokud zahraniční subvence může zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu a pokud tím daná zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Narušení vnitřního trhu se určí na základě ukazatelů, k nimž může patřit zejména:

2.   Pokud celková výše zahraniční subvence poskytnuté podniku nepřekročí 4 miliony EUR za období jakýchkoli tří po sobě následujících let, považuje se tato zahraniční subvence za subvenci, u níž není pravděpodobné, že naruší vnitřní trh.

3.   Pokud celková výše zahraniční subvence poskytnuté podniku nepřekročí výši podpory de minimis ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1407/2013 na třetí zemi během jakýchkoli tří po sobě následujících let, nepovažuje se tato zahraniční subvence za subvenci, která narušuje vnitřní trh.

4.   Zahraniční subvenci lze považovat za subvenci, která nenarušuje vnitřní trh, pokud je zaměřena na nápravu škod způsobených přírodními katastrofami nebo mimořádnými událostmi.

1.   Zahraniční subvence s největší pravděpodobností naruší vnitřní trh, spadá-li do některé z těchto kategorií:

2.   Podniku, který je předmětem šetření, se poskytne možnost poskytnout relevantní informace o tom, zda zahraniční subvence, která spadá do jedné z kategorií uvedených v odstavci 1, za konkrétních okolností daného případu nenarušuje vnitřní trh.

1.   Komise může na základě obdržených informací porovnat negativní účinky zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu podle článků 4 a 5 s pozitivními účinky na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu, přičemž zváží další pozitivní účinky zahraniční subvence, jako jsou širší pozitivní účinky ve vztahu k příslušným cílům politiky, zejména cílům Unie.

2.   Hodnocení podle odstavce 1 Komise zohlední při rozhodování o tom, zda uloží nápravná opatření nebo přijme závazky, jakož i o povaze a míře těchto nápravných opatření nebo závazků.

1.   Komise může uložit nápravná opatření za účelem nápravy narušení vnitřního trhu, které je skutečně nebo potenciálně způsobeno zahraniční subvencí, ledaže by přijala závazky nabídnuté podle odstavce 2 podnikem, který je předmětem šetření.

2.   Komise může přijmout závazky nabídnuté podnikem, který je předmětem šetření, pokud tyto závazky plně a účinně napraví narušení vnitřního trhu. Při přijetí těchto závazků stanoví Komise jejich závaznost pro podnik, který je předmětem šetření, prostřednictvím rozhodnutí se závazky v souladu s čl. 11 odst. 3. Dodržování dohodnutých závazků ze strany podniku je v příslušných případech sledováno.

3.   Závazky nebo nápravná opatření musí být přiměřené a musí plně a účinně napravit narušení vnitřního trhu skutečně nebo potenciálně způsobené zahraniční subvencí.

4.   Závazky nebo nápravná opatření mohou mimo jiné spočívat v:

5.   Komise v příslušném případě stanoví požadavky týkající se podávání zpráv a požadavky na transparentnost, včetně podávání pravidelných zpráv týkajících se provádění závazků a nápravných opatření uvedených v odstavci 4.

6.   Navrhuje-li podnik, který je předmětem šetření, vrácení zahraniční subvence včetně odpovídající úrokové sazby, Komise toto vrácení přijme jakožto závazek, pouze pokud si může ověřit, že vrácení subvence je transparentní, ověřitelné a účinné, přičemž zohlední riziko obcházení.

1.   Komise může z vlastního podnětu přezkoumat informace z jakéhokoli zdroje, včetně informací od členského státu, jakékoli fyzické nebo právnické osoby nebo sdružení, o údajných zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.

2.   Přezkumy zadávacích řízení z moci úřední se omezí na zadané zakázky.

Tyto přezkumy nesmí vést ke zrušení rozhodnutí o zadání zakázky nebo k ukončení smlouvy na zakázku.

1.   Pokud má Komise za to, že z informací podle článku 8 vyplývá možnost, že existuje zahraniční subvence narušující vnitřní trh, vyžádá si Komise veškeré informace, které považuje za nezbytné k předběžnému posouzení toho, zda finanční příspěvek, který je předmětem přezkumu, představuje zahraniční subvenci a zda narušuje vnitřní trh. Za tímto účelem může Komise zejména:

2.   Pokud členský stát informoval Komisi o tom, že se plánuje nebo již bylo zahájeno příslušné vnitrostátní řízení, Komise informuje takový členský stát o zahájení předběžného přezkumu. Komise zejména informuje členské státy, které jí oznámily vnitrostátní řízení podle nařízení (EU) 2019/452, o zahájení předběžného přezkumu. Je-li zahájen předběžný přezkum, který se týká zadávacího řízení, informuje o tom Komise rovněž dotčeného veřejného zadavatele nebo zadavatele.

3.   Pokud má Komise na základě předběžného přezkumu dostatek informací o tom, že podniku byla poskytnuta zahraniční subvence, která narušuje vnitřní trh:

4.   Pokud Komise během předběžného přezkumu dospěje k závěru, že pro zahájení hloubkového šetření má nedostatečné důkazy, a to kvůli neexistenci jakékoli zahraniční subvence nebo nedostatečným důkazům o skutečném nebo potenciálním narušení vnitřního trhu, uzavře předběžný přezkum, informuje podnik, který je předmětem šetření, členské státy, které byly informovány podle odstavce 2, a dotčeného veřejného zadavatele nebo zadavatele, pokud byl předběžný přezkum zahájen v souvislosti se zadávacím řízením.

1.   V průběhu hloubkového šetření Komise dále posuzuje zahraniční subvenci identifikovanou v rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření a vyžádá si veškeré informace, které považuje za nezbytné v souladu s články 13, 14 a 15.

2.   Pokud Komise podle článků 4 až 6 zjistí, že zahraniční subvence narušuje vnitřní trh, může přijmout prováděcí akt v podobě rozhodnutí o uložení nápravných opatření (dále jen „rozhodnutí s nápravnými opatřeními“). Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

3.   Pokud Komise podle článků 4 až 6 zjistí, že zahraniční subvence narušuje vnitřní trh, a podnik, který je předmětem šetření, nabídne závazky, které Komise považuje za přiměřené a dostačující k úplné a účinné nápravě narušení, může přijmout prováděcí akt v podobě rozhodnutí s cílem prohlásit tyto závazky pro daný podnik za závazné (dále jen „rozhodnutí se závazky“). Rozhodnutí, kterým se přijímá vrácení zahraniční subvence podle čl. 7 odst. 6, se považuje za rozhodnutí se závazky. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

4.   Komise přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí o nevznesení námitek (dále jen „rozhodnutí o nevznesení námitek“), pokud zjistí, že:

Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

5.   Komise se co nejvíce vynasnaží, aby přijala své rozhodnutí ve lhůtě 18 měsíců od zahájení hloubkového šetření.

1.   V zájmu zachování hospodářské soutěže na vnitřním trhu a zabránění nenapravitelné újmě může Komise přijmout prováděcí akt v podobě rozhodnutí o nařízení předběžných opatření, pokud:

Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

2.   Předběžná opatření mohou sestávat zejména, nikoli však výlučně, z opatření uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. a), c) a d). V souvislosti se zadávacími řízeními nesmí být přijata žádná předběžná opatření.

3.   Předběžná opatření se uplatňují buď po určitou dobu, která může být prodloužena v rozsahu, v němž je to nezbytné a vhodné, nebo do přijetí konečného rozhodnutí.

1.   Komise si za účelem plnění svých povinností stanovených tímto nařízením může vyžádat informace v souladu s tímto článkem.

2.   Komise může požadovat, aby podnik, který je předmětem šetření, poskytl veškeré nezbytné informace, včetně informací týkajících se jeho nabídky v rámci zadávacího řízení.

3.   Komise si může tyto informace vyžádat i od jiných podniků nebo sdružení podniků, včetně informací o jejich nabídkách v rámci zadávacích řízení, přičemž náležitě zohlední zásadu proporcionality.

4.   Žádost o informace podle odstavce 2 nebo 3:

5.   Na žádost Komise poskytnou členské státy Komisi veškeré informace nezbytné pro splnění povinností, které jí ukládá toto nařízení. Odstavec 4 písm. a) se použije obdobně.

6.   Komise může také požadovat poskytnutí veškerých nezbytných informací od třetí země. Ustanovení odst. 4 písm. a) a c) se použijí obdobně.

7.   Komise se může dotazovat jakékoli fyzické nebo právnické osoby, které s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření. Pokud se dotazování neuskuteční v prostorách Komise nebo telefonicky či jinými elektronickými prostředky, Komise před dotazováním:

1.   Komise může za účelem vykonávání povinností, které jí byly stanoveny tímto nařízením, provádět nezbytné inspekce v podnicích a sdruženích podniků.

2.   Pokud Komise takovou inspekci provádí, úředníci pověření Komisí provedením inspekce jsou oprávněni:

3.   Podnik nebo sdružení podniků se musí inspekcím nařízeným rozhodnutím Komise podrobit. Úředníci a ostatní doprovázející osoby pověřené Komisí provedením inspekce vykonávají své pravomoci po předložení rozhodnutí Komise, v němž:

4.   S dostatečným předstihem před inspekcí zašle Komise oznámení o inspekci členskému státu, na jehož území má být inspekce provedena, a o datu, kdy má být zahájena.

5.   Úředníci a další osoby zmocněné nebo jmenované členským státem, na jehož území má inspekce probíhat, poskytují na žádost členského státu nebo Komise aktivní součinnost úředníkům a ostatním doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem mají pravomoci uvedené v odstavci 2.

6.   Pokud úředníci nebo ostatní doprovázející osoby pověřené Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků inspekci ve smyslu tohoto článku odmítají, poskytne jim členský stát, na jehož území inspekce probíhá, nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnil inspekci uskutečnit. Jestliže pomoc stanovená v tomto odstavci vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, musí být o toto schválení požádáno. O takové povolení lze rovněž žádat jako o předběžné opatření.

7.   Na žádost Komise vykoná členský stát na svém území inspekci nebo jiné vyšetřovací opatření podle vnitrostátních právních předpisů za účelem prokázání existence zahraniční subvence narušující vnitřní trh.

1.   Komise může na základě dostupných údajů přijmout rozhodnutí podle článků 10, 11, čl. 25 odst. 3 písm. c) nebo čl. 31 odst. 2, pokud podnik, který je předmětem šetření, nebo třetí země, která poskytla zahraniční subvenci:

2.   Pokud podnik nebo sdružení podniků, členský stát nebo třetí země poskytnou Komisi nesprávné nebo zavádějící informace, k těmto informacím se nepřihlíží.

3.   Pokud podnik, včetně veřejného podniku, nad nímž má přímou nebo nepřímou kontrolu stát, neposkytne nezbytné informace ke stanovení toho, zda mu finanční příspěvek poskytuje výhodu, lze mít u tohoto podniku za to, že takovou výhodu získal.

4.   Při uplatnění skutečností, jež jsou k dispozici, může být výsledek řízení pro podnik méně příznivý, než kdyby podnik spolupracoval.

1.   Komise může rozhodnutím uložit pokuty nebo penále, pokud podnik nebo sdružení podniků úmyslně nebo z nedbalosti:

2.   Pokuty uložené podle odstavce 1 nepřesáhnou 1 % z celkového obratu dotčeného podniku nebo sdružení podniků za předchozí účetní období.

3.   Penále uložené podle odstavce 1 nepřesáhne 5 % z průměrného denního celkového obratu dotčeného podniku nebo sdružení podniků v předchozím účetním období za každý pracovní den prodlení, jež se počítá ode dne stanoveného v rozhodnutí do okamžiku, kdy podnik nebo sdružení podniků poskytnou úplné a správné informace požadované Komisí, nebo do okamžiku, kdy se podrobí inspekci.

4.   Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí v souladu s odst. 1 písm. a) stanoví Komise konečnou dvoutýdenní lhůtu, v níž má chybějící informace od dotčeného podniku nebo sdružení podniků obdržet.

5.   Pokud podnik nedodrží rozhodnutí se závazky podle čl. 11 odst. 3, rozhodnutí o nařízení předběžných opatření podle článku 12 nebo rozhodnutí s nápravnými opatřeními podle čl. 11 odst. 2, může Komise rozhodnutím uložit:

Komise může tyto pokuty nebo penále uložit rovněž v případě, že podnik nedodržuje rozhodnutí přijaté podle článků 11, 25 nebo 31, které mu ukládá povinnost informovat Komisi o jeho budoucí účasti na spojování podniků nebo na zadávacích řízeních podle článku 8.

6.   Při stanovení výše pokuty nebo penále Komise vezme v úvahu povahu, závažnost a délku trvání porušení, s náležitým zohledněním zásad přiměřenosti a vhodnosti.

7.   Pokud dotčené podniky nebo sdružení podniků splnily povinnost, k jejímuž vymáhání bylo penále určeno, může Komise definitivní částku penále snížit oproti původnímu rozhodnutí, kterým bylo uloženo.

1.   Komise může zrušit rozhodnutí přijaté podle čl. 11 odst. 2, 3 nebo 4, čl. 25 odst. 3 a čl. 31 odst. 1, 2 nebo 3 a přijmout nový prováděcí akt v podobě rozhodnutí v kterémkoli z následujících případů, pokud:

Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

2.   Zrušením rozhodnutí a přijetím nového rozhodnutí Komisí podle odstavce 1 není dotčeno rozhodnutí veřejného zadavatele nebo zadavatele o zadání zakázky. Není tím dotčena ani smlouva, která již byla uzavřena na základě takového rozhodnutí o zadání zakázky.

1.   Pro účely tohoto nařízení spojení vzniká, jestliže se změní kontrola na trvalém základě v důsledku:

2.   Vytvoření společného podniku plnícího na trvalém základě všechny funkce samostatné hospodářské jednotky je spojením ve smyslu odstavce 1.

3.   Pro účely tohoto nařízení se „spojení, které je nutno oznámit“ považuje za vzniklé, jestliže v tomto spojení:

4.   Spojení nevzniká, jestliže:

Lhůta jednoho roku uvedená v prvním pododstavci písm. a) může být Komisí na žádost prodloužena v případech, kdy instituce nebo dotčené pojišťovny mohou prokázat, že ve stanovené lhůtě nebylo možné prodej rozumně uskutečnit.

5.   Kontrola se skládá z práv, smluv nebo jiných prostředků, které jednotlivě nebo společně a s ohledem na dané skutečnosti nebo právní předpisy poskytují možnost uplatnění rozhodujícího vlivu v určitém podniku, zejména na základě:

6.   Kontrolu získávají osoby nebo podniky, které:

1.   Spojení, která je nutno oznámit, se oznamují Komisi před jejich uskutečněním a po uzavření dohody, oznámení veřejné nabídky na koupi akcií nebo nabytí kontrolního podílu.

2.   Dotčené podniky mohou rovněž oznámit navržené spojení, jestliže prokážou Komisi záměr v dobré víře uzavřít dohodu, nebo v případě veřejné nabídky na koupi akcií, jestliže veřejně oznámily záměr učinit takovouto nabídku, za podmínky, že zamýšlená dohoda či nabídka by vedly ke spojení, které je nutno oznámit podle odstavce 1.

3.   Spojení, které sestává z fúze ve smyslu čl. 20 odst. 1 písm. a) nebo ze získání společné kontroly ve smyslu čl. 20 odst. 1 písm. b), oznámí společně účastníci fúze nebo případně strany, které získávají společnou kontrolu. Ve všech ostatních případech oznámení učiní osoba nebo podnik získávající kontrolu nad jedním nebo více podniky nebo nad jejich částmi.

4.   Pokud dotčený podnik nesplní svou oznamovací povinnost, Komise může přezkoumat spojení podléhající této povinnosti v souladu s tímto nařízením tím, že si oznámení o tomto spojení vyžádá. V takovém případě není Komise vázána lhůtami uvedenými v čl. 24 odst. 1 a 4.

5.   Komise může požádat o předběžné oznámení jakéhokoli spojení, jež není spojením, které je nutno oznámit, ve smyslu článku 20, kdykoli před jeho uskutečněním, pokud má podezření, že dotčeným podnikům mohly být v průběhu tří let před provedením tohoto spojení poskytnuty zahraniční subvence. Toto spojení se pro účely tohoto nařízení považuje za spojení, které je nutno oznámit.

1.   Celkový obrat se skládá z částek nabytých dotčenými podniky v předchozím účetním období z prodeje výrobků a poskytování služeb spadajících do rámce běžných činností těchto podniků, po odečtení rabatu a daně z přidané hodnoty a dalších daní přímo spojených s obratem. Celkový obrat daného podniku nezahrnuje prodej výrobků nebo poskytování služeb mezi podniky uvedenými v odstavci 4.

Obrat v rámci Unie zahrnuje prodané výrobky a poskytnuté služby podnikům nebo spotřebitelům v Unii.

2.   Pokud spojení sestává z nabytí částí jednoho nebo více podniků, bez ohledu na to, zda mají právní subjektivitu, či nikoli, bere se v úvahu odchylně od odstavce 1, pokud jde o prodávajícího nebo prodávající, pouze obrat související s částmi, které jsou předmětem spojení.

Avšak dvě nebo více transakcí ve smyslu prvního pododstavce tohoto odstavce, k nimž dojde během dvou let mezi stejnými osobami nebo podniky, se považují za jedno a totéž spojení, jež vzniklo v den, kdy došlo k poslední transakci.

3.   Místo obratu se použije:

Pro účely písmene a) zahrnuje obrat v Unii pro úvěrové instituce nebo finanční instituce ty příjmové položky, které jsou v uvedeném písmeni definovány a které obdržely pobočka nebo jiná organizační složka této instituce usazené v Unii.

Pro účely písmene b) tvoří v případě pojišťoven obrat v Unii hrubé pojistné obdržené od unijních rezidentů.

4.   Aniž je dotčen odstavec 2, celkový obrat dotčeného podniku se vypočítá jako součet příslušných obratů:

5.   V případě, kdy dotčené podniky mají společně práva či pravomoci uvedené v odst. 4 písm. b), se při výpočtu celkového obratu dotčených podniků:

1.   Spojení, které je nutno oznámit, nesmí být uskutečněno dříve, než je oznámeno.

Kromě toho platí, že:

Lhůta uvedená v písmenech a) a b) začíná pracovním dnem následujícím po dni obdržení úplného oznámení nebo přijetí příslušného rozhodnutí Komise.

2.   Odstavec 1 nebrání uskutečnění veřejné nabídky na koupi akcií nebo sledu operací s cennými papíry, včetně těch převoditelných do jiných cenných papírů přijatých k obchodování na trhu, jakým je burza cenných papírů, v jejichž důsledku je od rozdílných prodávajících získána kontrola, pokud:

3.   Komise může na základě žádosti udělit výjimku z povinností uložených v odstavci 1 nebo 2. V žádosti o udělení výjimky se uvedou příslušné důvody. Při rozhodování o žádosti vezme Komise v úvahu zejména účinky odkladu uskutečňování spojení na jeden nebo více podniků dotčených spojením nebo na třetí stranu a riziko narušení vnitřního trhu, které spojení představuje. Tato výjimka může být udělena s výhradou určitých podmínek a povinností, aby bylo zajištěno, že nedojde k narušení vnitřního trhu. O výjimku lze požádat a lze ji udělit kdykoli, před oznámením nebo po provedení transakce.

4.   Lhůty stanovené v odst. 1 písm. b) třetím pododstavci tohoto článku se prodlouží, pokud o to dotčené podniky požádají nejpozději patnáct pracovních dnů po zahájení hloubkového šetření podle článku 10. Dotčené podniky mohou podat pouze jednu takovou žádost.

Lhůty stanovené v odst. 1 písm. b) tohoto článku může Komise prodloužit kdykoli po zahájení hloubkového šetření se souhlasem dotčených podniků.

Celkové trvání jakéhokoli prodloužení či jakýchkoli prodloužení učiněných na základě tohoto odstavce nepřekročí 20 pracovních dnů.

5.   Komise může výjimečně pozastavit lhůty stanovené v odstavci 1, pokud podniky neposkytly úplné informace, o které požádala podle článku 13, nebo se odmítly podrobit inspekci nařízené rozhodnutím podle článku 14.

6.   Komise může přijmout rozhodnutí podle čl. 25 odst. 3, aniž by byla vázána lhůtami uvedenými v odstavcích 1 a 4 tohoto článku, pokud:

7.   Jakákoli transakce provedená v rozporu s odstavcem 1 se považuje za platnou teprve po přijetí rozhodnutí podle čl. 25 odst. 3.

8.   Tento článek nemá žádný vliv na platnost transakcí s cennými papíry, včetně těch převoditelných do jiných cenných papírů přijatých k obchodování na trhu, jakým je burza cenných papírů, ledaže by kupující a prodávající věděli nebo měli vědět, že daná transakce byla uskutečněna v rozporu s odstavcem 1.

1.   Na oznámená spojení se uplatní článek 10, čl. 11 odst. 1, 3 a 4 a články 12 až 16 a 18.

2.   Komise může zahájit hloubkové šetření podle čl. 10 odst. 3 nejpozději 25 pracovních dnů po obdržení úplného oznámení.

3.   Po provedení hloubkového šetření Komise přijme prováděcí akt v podobě některého z následujících rozhodnutí:

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

4.   Rozhodnutí podle odstavce 3 se přijímají do 90 pracovních dnů po zahájení hloubkového šetření, případně s prodloužením podle čl. 24 odst. 1 písm. b) a odst. 4 a 5. Pokud Komise ve stanovené lhůtě nepřijme rozhodnutí, mohou dotčené podniky spojení uskutečnit.

5.   V každé žádosti o informace určené podniku Komise upřesní, zda budou lhůty pozastaveny podle čl. 24 odst. 5 v případě, že podnik neposkytne úplné informace ve stanovené lhůtě.

6.   Pokud Komise zjistí, že spojení, které je nutno oznámit podle čl. 21 odst. 1, nebo které bylo oznámeno na žádost Komise podle čl. 21 odst. 5, již bylo uskutečněno a že zahraniční subvence v rámci tohoto spojení narušují vnitřní trh podle článků 4, 5 a 6, může přijmout jedno z následujících opatření:

Komise může uložit opatření uvedená v písmenech a) a b) tohoto odstavce buď rozhodnutím podle odst. 3 písm. c) tohoto článku nebo samostatným rozhodnutím.

Komise může přijmout prostřednictvím prováděcího aktu v podobě rozhodnutí jakákoli opatření uvedená v písmenech a) nebo b) tohoto odstavce, pokud zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s rozhodnutím přijatým podle odst. 3 písm. a) tohoto článku, ve kterém bylo konstatováno, že při neexistenci závazků by spojení splňovalo kritérium stanovené v odst. 3 písm. c) tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 48 odst. 2.

7.   Komise může rovněž přijmout prováděcí akt v podobě rozhodnutí, kterým se nařizují předběžná opatření podle článku 12, pokud:

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

1.   Komise může ukládat pokuty nebo penále podle článku 17.

2.   Komise může rozhodnutím rovněž uložit dotčeným podnikům pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud uvedené podniky úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou v oznámení podle článku 21 nebo v jeho doplnění nesprávné nebo zavádějící informace.

3.   Komise může rozhodnutím rovněž uložit dotčeným podnikům pokuty nepřesahující 10 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud podniky úmyslně nebo z nedbalosti:

1.   Pro účely tohoto nařízení se má za to, že zahraniční finanční příspěvek v zadávacím řízení, který je nutno oznámit, vznikl, pokud:

2.   Pokud se veřejný zadavatel nebo zadavatel rozhodne rozdělit zakázku na části, považuje se zahraniční finanční příspěvek v zadávacím řízení, který je nutno oznámit, za vzniklý, pokud odhadovaná hodnota zakázky bez DPH překročí prahovou hodnotu stanovenou v odst. 1 písm. a) a hodnota příslušné části nebo souhrnná hodnota všech částí, o něž uchazeč žádá, je rovna nebo vyšší než 125 milionů EUR a zahraniční finanční příspěvek se rovná prahové hodnotě stanovené v odst. 1 písm. b) nebo je vyšší.

3.   Tato kapitola se nevztahuje na zadávání zakázek spadající do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES.

4.   Na postupy pro zadávání zakázek stanovené čl. 32 odst. 2 písm. c) směrnice 2014/24/EU a čl. 50 písm. d) směrnice 2014/25/EU se vztahují ustanovení kapitoly 2 tohoto nařízení a tyto postupy jsou vyloučeny z uplatňování kapitoly 4 tohoto nařízení.

5.   Odchylně od čl. 29 odst. 1 platí, že pokud stavební práce, dodávky nebo služby mohou být poskytnuty pouze konkrétním hospodářským subjektem, v souladu s čl. 31 odst. 4 směrnice 2014/23/EU, čl. 32 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/24/EU a s čl. 50 písm. c) směrnice 2014/25/EU, a odhadovaná hodnota zakázky je rovna nebo vyšší než hodnota uvedená v odst. 1 písm. a) tohoto článku, hospodářské subjekty podávající nabídku nebo žádost o účast informují Komisi o všech zahraničních finančních příspěvcích, je-li splněna podmínka stanovená v odst. 1 písm. b) tohoto článku. Aniž je dotčena možnost zahájit přezkum podle kapitoly 2 tohoto nařízení, předložení těchto informací se nepovažuje za oznámení a není předmětem šetření podle této kapitoly.

6.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo, je-li vedeno řízení bez předchozího uveřejnění oznámení, v zadávací dokumentaci, že se na hospodářské subjekty vztahuje oznamovací povinnost stanovená v článku 29. Pokud toto prohlášení není učiněno, není tím dotčeno použití tohoto nařízení na zakázky spadající do jeho oblasti působnosti.

1.   Jsou-li splněny podmínky pro oznámení finančních příspěvků podle čl. 28 odst. 1 a 2, hospodářské subjekty účastnící se zadávacího řízení oznámí veřejnému zadavateli nebo zadavateli veškeré zahraniční finanční příspěvky ve smyslu čl. 28 odst. 1 písm. b). Ve všech ostatních případech předloží hospodářské subjekty prohlášení, v němž uvedou seznam všech obdržených zahraničních finančních příspěvků a potvrdí, že obdržené zahraniční finanční příspěvky nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1 písm. b). Při otevřeném řízení se oznámení nebo prohlášení předkládá pouze jednou, a to současně s nabídkou. Při ”vícefázovém řízení”se oznámení nebo prohlášení předkládá dvakrát, a to nejprve s žádostí o účast, a poté jako aktualizované oznámení nebo aktualizované prohlášení současně s předkládanou nabídkou nebo konečnou nabídkou.

2.   Jakmile je oznámení nebo prohlášení předloženo, veřejný zadavatel nebo zadavatel toto oznámení nebo prohlášení předá neprodleně Komisi.

3.   Pokud oznámení nebo prohlášení není k žádosti o účast nebo k nabídce připojeno, veřejný zadavatel nebo zadavatel může dotčené hospodářské subjekty požádat o předložení příslušných dokumentů do 10 pracovních dnů. Nabídky nebo žádosti o účast podané hospodářskými subjekty, jež podléhají povinnostem stanoveným v tomto článku a k nimž není přiloženo oznámení nebo prohlášení podle odstavce 1 navzdory žádosti veřejného zadavatele nebo zadavatele podle tohoto odstavce, veřejný zadavatel nebo zadavatel prohlásí za nesprávné a odmítne je. Veřejný zadavatel nebo zadavatel informuje o tomto odmítnutí Komisi.

4.   Komise přezkoumá obsah obdrženého oznámení bez zbytečného odkladu. Pokud Komise zjistí, že oznámení je neúplné, informuje o svých zjištěních veřejného zadavatele nebo zadavatele a dotčený hospodářský subjekt, který Komise požádá, aby obsah oznámení doplnil do 10 pracovních dnů. Je-li oznámení připojené k nabídce nebo žádosti o účast navzdory žádosti Komise podle tohoto odstavce nadále neúplné, přijme Komise rozhodnutí, v němž danou nabídku nebo žádost o účast prohlásí za nesprávnou. V tomto rozhodnutí Komise rovněž požádá veřejného zadavatele nebo zadavatele, aby přijal rozhodnutí o odmítnutí takové nesprávné nabídky nebo žádosti o účast.

5.   Povinnost oznamovat zahraniční finanční příspěvky podle tohoto článku se vztahuje na hospodářské subjekty, skupiny hospodářských subjektů uvedené v čl. 26 odst. 2 směrnice 2014/23/EU, čl. 19 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 37 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, jakož i na hlavní subdodavatele a hlavní dodavatele, známé v době podání úplného oznámení nebo prohlášení nebo úplného aktualizovaného oznámení nebo aktualizovaného prohlášení. Subdodavatel nebo dodavatel se pro účely tohoto nařízení považuje za hlavního, pokud jeho účast zajišťuje klíčové prvky plnění zakázky, a v každém případě, pokud ekonomický podíl jeho příspěvku přesahuje 20 % hodnoty podané nabídky.

6.   Jménem skupin hospodářských subjektů, hlavních subdodavatelů a hlavních dodavatelů zajistí předložení oznámení nebo prohlášení hlavní dodavatel ve smyslu směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU nebo hlavní koncesionář ve smyslu směrnice 2014/23/EU. Pro účely článku 33 odpovídá hlavní dodavatel nebo hlavní koncesionář pouze za pravdivost údajů souvisejících s vlastními zahraničními finančními příspěvky.

7.   Má-li veřejný zadavatel nebo zadavatel při posuzování nabídek podezření na existenci zahraničních subvencí, přestože bylo předloženo prohlášení, bezodkladně o takovém podezření informuje Komisi. Aniž je dotčena pravomoc veřejných zadavatelů nebo zadavatelů posoudit, zda nabídka není mimořádně nízká, stanovená ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/25/EU, veřejný zadavatel nebo zadavatel neprovádí posouzení toho, zda nabídka není mimořádně nízká, pokud by toto posouzení bylo zahájeno pouze na základě podezření nasvědčujících možné existenci zahraničních subvencí. Pokud Komise dospěje k závěru, že neexistuje nepřiměřeně výhodná nabídka ve smyslu tohoto nařízení, informuje o tom příslušného veřejného zadavatele nebo zadavatele. Informace o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh mohou Komisi poskytnout i další fyzické nebo právnické osoby, které mohou Komisi sdělit rovněž jakákoli podezření na možné učinění nepravdivého prohlášení.

8.   Aniž je dotčena možnost Komise zahájit řízení z moci úřední, má-li Komise podezření, že hospodářský subjekt mohl v průběhu tří let před podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení využívat zahraniční subvence, může před zadáním zakázky požádat o oznámení zahraničních finančních příspěvků poskytnutých třetími zeměmi tomuto hospodářskému subjektu v jakémkoli zadávacím řízení, které nepodléhá oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1 nebo které spadá do oblasti působnosti čl. 30 odst. 4. Pokud Komise požádala o oznámení takového finančního příspěvku, považuje se tento finanční příspěvek v rámci zadávacího řízení za zahraniční finanční příspěvek podléhající oznamovací povinnosti a podléhá ustanovením kapitoly 4.

1.   Na oznámené finanční příspěvky v zadávacích řízeních se uplatní článek 10, čl. 11 odst. 1, 3 a 4 a články 13, 14, 15, 16, 18 a 23.

2.   Komise provede předběžný přezkum nejpozději do 20 pracovních dnů od obdržení úplného oznámení. V řádně odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu jednou prodloužit o 10 pracovních dnů.

3.   Komise rozhodne, zda ve lhůtě pro dokončení předběžného přezkumu zahájí hloubkové šetření, a neprodleně informuje dotčený hospodářský subjekt a veřejného zadavatele nebo zadavatele.

4.   Pokud Komise uzavřela předběžný přezkum, aniž by přijala rozhodnutí, a obdrží nové informace, které ji vedou k podezření, že bylo předložené oznámení nebo prohlášení neúplné, nebo pokud nebylo toto oznámení nebo prohlášení předáno Komisi, může Komise požádat o dodatečné informace v souladu s čl. 29 odst. 4. Komise může na základě těchto nových informací znovu zahájit předběžný přezkum. Pokud je předběžný přezkum podle této kapitoly zahájen a aniž je dotčena možnost zahájit předběžný přezkum podle kapitoly 2, je-li to nutné, rozhodným okamžikem pro určení doby trvání předběžného přezkumu je obdržení nového oznámení nebo prohlášení Komisí.

5.   Komise může přijmout rozhodnutí o ukončení hloubkového šetření nejpozději do 110 pracovních dnů od obdržení úplného oznámení. V řádně odůvodněných výjimečných případech, včetně šetření uvedených v odstavci 6 nebo případů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a) a b), může být tato lhůta po konzultaci s veřejným zadavatelem nebo zadavatelem jednou prodloužena o 20 pracovních dnů.

6.   Odchylně od odstavce 2 platí, že pokud je zadávací řízení vícefázové, Komise posoudí úplné oznámení předložené spolu s žádostí o účast do 20 pracovních dnů od obdržení tohoto oznámení, aniž by ukončila předběžný přezkum nebo přijala rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření. Po uplynutí lhůty 20 pracovních dnů se předběžný přezkum pozastaví až do předložení konečné nabídky nebo nabídky v případě užšího řízení. Jakmile je nabídka nebo konečná nabídka obsahující úplné aktualizované oznámení předložena, předběžný přezkum se obnoví a Komise má 20 pracovních dnů na to, aby jej dokončila při zohlednění všech dodatečných informací. Komise přijme rozhodnutí o ukončení jakéhokoli následného hloubkového šetření do 90 pracovních dnů od předložení úplného aktualizovaného oznámení.

1.   Pokud Komise po provedení hloubkového šetření zjistí, že hospodářský subjekt využívá zahraniční subvenci narušující vnitřní trh podle článků 4, 5 a 6, a pokud dotčený hospodářský subjekt nabídne závazky, které narušení vnitřního trhu plně a účinně napravují, přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí se závazky podle čl. 11 odst. 3. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

2.   Pokud dotčený hospodářský subjekt nenabídne závazky nebo pokud má Komise za to, že závazky uvedené v odstavci 1 nejsou vhodné ani dostatečné k tomu, aby plně a účinně napravily narušení, přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí zakazujícího zadání zakázky dotčenému hospodářskému subjektu (dále jen „rozhodnutí zakazující zadání zakázky“). Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2. Veřejný zadavatel nebo zadavatel danou nabídku na základě uvedeného rozhodnutí odmítne.

3.   Pokud Komise po provedení hloubkového šetření nezjistí, že by hospodářský subjekt využíval zahraniční subvenci narušující vnitřní trh, přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí podle čl. 11 odst. 4. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

4.   Posouzení podle článku 6 nesmí vést ke změně nabídky nebo konečné nabídky předložených hospodářským subjektem, jež je neslučitelná s právem Unie.

1.   Během předběžného přezkumu a hloubkového šetření mohou pokračovat všechny procesní kroky v rámci zadávacího řízení, s výjimkou zadání zakázky.

2.   Pokud se Komise rozhodne zahájit hloubkové šetření podle čl. 30 odst. 3, zakázka se hospodářskému subjektu, který předkládá oznámení podle článku 29, nezadá, dokud Komise nepřijme rozhodnutí podle čl. 31 odst. 3 nebo neuplynou lhůty stanovené v čl. 30 odst. 5 nebo 6. Pokud Komise nepřijme rozhodnutí v příslušné lhůtě, může být zakázka zadána jakémukoli hospodářskému subjektu, včetně hospodářského subjektu, který předkládá oznámení.

3.   Pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel zjistí, že ekonomicky nejvýhodnější nabídka byla předložena hospodářským subjektem, který předložil prohlášení ve smyslu článku 29, a pokud Komise nezahájila přezkum v souladu s čl. 29 odst. 8 a čl. 30 odst. 3 nebo čl. 30 odst. 4, zakázka může být zadána hospodářskému subjektu, který předkládá takovou nabídku, dříve, než Komise přijme některé z rozhodnutí podle článku 31, nebo než uplynou lhůty stanovené v čl. 30 odst. 2, 5 nebo 6, nebo než Komise přijme kterékoli z rozhodnutí podle článku 31 týkající se jiných nabídek, které jsou předmětem šetření.

4.   Pokud Komise přijme rozhodnutí podle čl. 31 odst. 2 týkající se nabídky, kterou veřejný zadavatel nebo zadavatel shledal jako ekonomicky nejvýhodnější, může být zakázka zadána hospodářskému subjektu, na který se nevztahuje rozhodnutí podle čl. 31 odst. 2 a jenž předložil druhou nejlepší nabídku.

5.   Pokud Komise přijme rozhodnutí podle čl. 31 odst. 1 nebo 3, může být zakázka zadána kterémukoli hospodářskému subjektu, který předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku, včetně hospodářského subjektu, který předložil oznámení podle článku 29.

6.   Veřejný zadavatel nebo zadavatel musí bez zbytečného odkladu informovat Komisi o každém rozhodnutí, které se týká zrušení zadávacího řízení, odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast dotčeného hospodářského subjektu, předložení nové nabídky dotčeným hospodářským subjektem nebo zadání zakázky.

7.   Zásady, jimiž se řídí postupy zadávání zakázek, včetně zásady proporcionality, nediskriminace, rovného zacházení, transparentnosti a hospodářské soutěže, jsou dodržovány ve vztahu ke všem hospodářským subjektům zapojeným do zadávacího řízení. Šetření zahraničních subvencí podle tohoto nařízení nevede k tomu, že by veřejný zadavatel nebo zadavatel s dotčenými hospodářskými subjekty jednal způsobem, který je s těmito zásadami v rozporu. V souladu se směrnicemi 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a s dalšími právními předpisy Unie se na hospodářské subjekty vztahují environmentální, sociální a pracovněprávní požadavky.

8.   Lhůty uvedené v této kapitole začínají běžet pracovním dnem následujícím po dni obdržení oznámení nebo přijetí příslušného rozhodnutí Komise.

1.   Komise může ukládat pokuty nebo penále podle článku 17.

2.   Komise může rovněž rozhodnutím uložit dotčeným hospodářským subjektům pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud tyto hospodářské subjekty úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou v oznámení nebo prohlášení podle článku 29 nebo v jejich doplnění nesprávné nebo zavádějící informace.

3.   Komise může rozhodnutím uložit dotčeným hospodářským subjektům pokuty nepřesahující 10 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud tyto hospodářské subjekty úmyslně nebo z nedbalosti:

1.   Finanční příspěvek oznámený v souvislosti se spojením podniků podle článku 21 nebo v rámci zadávacího řízení podle článku 29 může být relevantní pro toto nařízení a může být podle tohoto nařízení posuzován v souvislosti s jinou hospodářskou činností.

2.   Finanční příspěvek posuzovaný v souvislosti se řízením z moci úřední, jenž se týká konkrétní hospodářské činnosti podle článku 10 nebo článku 11, může být relevantní pro toto nařízení a může být podle tohoto nařízení posuzován v souvislosti s jinou hospodářskou činností.

1.   Pokud má členský stát za to, že existuje zahraniční subvence a že taková subvence může narušit vnitřní trh, předá tuto informaci Komisi. Komise může na základě této informace rozhodnout o zahájení předběžného přezkumu podle článku 10 nebo požádat o oznámení podle čl. 21 odst. 5 nebo čl. 29 odst. 8.

2.   Fyzická nebo právnická osoba či sdružení mohou Komisi poskytnout jakoukoli informaci o zahraničních subvencích, které mohou narušit vnitřní trh, jimiž disponují. Komise může na základě této informace rozhodnout o zahájení předběžného přezkumu podle článku 10 nebo požádat o oznámení podle čl. 21 odst. 5 nebo čl. 29 odst. 8.

3.   Komise zpřístupní členským státům a dotčeným veřejným zadavatelům nebo zadavatelům prostřednictvím určené elektronické databáze nedůvěrná znění všech rozhodnutí přijatých podle tohoto nařízení.

1.   Pokud na základě informací dostupných Komisi vznikne důvodné podezření, že zahraniční subvence v určitém odvětví, pro určitý druh hospodářské činnosti nebo na základě určitého subvenčního nástroje mohou narušovat vnitřní trh, může Komise provést šetření trhu týkající se daného odvětví, daného druhu hospodářské činnosti nebo použití dotčeného subvenčního nástroje. V průběhu uvedeného šetření trhu si může Komise vyžádat od dotčených podniků nebo sdružení podniků potřebné informace a může provádět nezbytné inspekce. Informace si Komise může vyžádat také od dotčených členských států nebo dotčené třetí země.

2.   Komise zveřejní v příslušných případech zprávu o výsledcích svého šetření trhu týkajícího se určitých odvětví, určitých druhů hospodářské činnosti nebo určitých subvenčních nástrojů a požádá o připomínky.

3.   Informace získané z takových šetření trhu může Komise použít v rámci postupů podle tohoto nařízení.

4.   Pro šetření trhu se použijí články 13, 14, 15 a 17.

1.   Pokud má Komise na základě šetření trhu podle článku 36 podezření na existenci opakovaných zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh nebo pokud několik donucovacích opatření podle tohoto nařízení identifikovalo zahraniční subvence narušující vnitřní trh poskytované stejnou třetí zemí, může Komise zahájit s dotčenou třetí zemí dialog s cílem prozkoumat možnosti, jak dosáhnout ukončení nebo změny takových subvencí s cílem odstranit jejich rušivé účinky na vnitřním trhu. Komise informuje Evropský parlament a Radu o veškerém relevantním vývoji.

2.   Tento dialog se třetí zemí by neměl Komisi bránit v přijímání opatření podle tohoto nařízení. Individuální opatření přijatá podle tohoto nařízení nejsou předmětem tohoto dialogu.

1.   Pravomoci Komise podle článků 10 a 11 podléhají promlčecí desetileté lhůtě, počínaje dnem, kdy je dotčenému podniku poskytnuta zahraniční subvence. Jakýmkoli opatřením přijatým Komisí podle článků 10, 13, 14 nebo 15 v souvislosti se zahraniční subvencí se promlčecí lhůta přeruší. Po každém přerušení začíná promlčecí desetiletá lhůta běžet znovu od začátku.

2.   Pravomoci Komise ukládat pokuty nebo penále podle článků 17, 26 a 33 podléhají promlčecí tříleté lhůtě, která začíná běžet dnem, kdy došlo k porušení povinnosti uvedenému v článcích 17, 26 nebo 33. V případě trvajícího nebo opakovaného porušení povinnosti začíná promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo takové porušení ukončeno. Jakýmkoli opatřením přijatým Komisí v souvislosti s porušením povinnosti uvedeným v článcích 17, 26 nebo 33 se promlčecí lhůta pro ukládání pokut nebo penále přeruší. Po každém přerušení začíná promlčecí tříletá lhůta běžet znovu od začátku.

3.   Pravomoci Komise vymáhat rozhodnutí o uložení pokut nebo penále podle článků 17, 26 a 33 podléhají promlčecí pětileté lhůtě, která začíná běžet dnem, kdy bylo rozhodnutí Komise o uložení pokut nebo penále přijato. Jakýmkoli opatřením přijatým Komisí nebo členským státem jednajícím na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platby pokuty nebo penále, se tato promlčecí lhůta přeruší. Po každém přerušení začíná promlčecí pětiletá lhůta běžet znovu od začátku.

4.   Promlčecí lhůta uplyne nejpozději v den, kdy uplyne období, které se rovná dvojnásobku promlčecí lhůty, pokud Komise:

5.   Promlčecí lhůta se pozastaví po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem soudního řízení vedeného před Soudním dvorem Evropské unie.

1.   Podnik nesmí organizovat finanční operace nebo smlouvy s cílem obejít oznamovací požadavky stanovené v čl. 21 odst. 1 a 5 a v čl. 29 odst. 1, 5 a 8.

2.   Má-li Komise podezření, že podnik uplatňoval nebo uplatňuje postupy uvedené v odstavci 1, může požadovat, aby tento podnik poskytl jakékoli informace, které Komise považuje za nezbytné proto, aby bylo stanoveno, zda tento podnik uplatňoval nebo uplatňuje postupy uvedené v odstavci 1, a může zahájit přezkum podle čl. 21 odst. 4 nebo čl. 30 odst. 4.

1.   Komise zveřejní souhrnné oznámení o rozhodnutích přijatých podle čl. 10 odst. 3 písm. a) s cílem umožnit jakékoli fyzické nebo právnické osobě, členskému státu nebo třetí zemi, jež poskytla zahraniční subvenci, vyjádřit své stanovisko.

2.   Komise zveřejní rozhodnutí přijatá podle čl. 11 odst. 2, 3 a 4, čl. 25 odst. 3 a 6 a čl. 31 odst. 1, 2 a 3 v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Komise vezme při zveřejnění souhrnných oznámení a rozhodnutí náležitě v úvahu oprávněné zájmy podniků na ochraně jejich obchodního tajemství a dalších důvěrných informací.

1.   Komise neprodleně oznámí rozhodnutí určené podniku nebo sdružení podniků a poskytne tomuto podniku nebo sdružení podniků příležitost sdělit jí, které informace v rozhodnutí považují za důvěrné.

2.   Komise informuje dotčeného veřejného zadavatele nebo zadavatele o rozhodnutí přijatém podle čl. 31 odst. 1 a 3 určeném hospodářskému subjektu, který se účastní zadávacího řízení.

3.   Rozhodnutí přijatá podle čl. 29 odst. 4 a čl. 31 odst. 2 jsou určena dotčenému veřejnému zadavateli nebo zadavateli. Komise poskytne hospodářskému subjektu, kterému je zadání zakázky zakázáno, kopii tohoto rozhodnutí.

1.   Komise před přijetím rozhodnutí podle článků 11, 12, 17, 18, čl. 25 odst. 3, článků 26, 31 nebo 33 poskytne podniku, který je předmětem šetření, příležitost předložit připomínky k důvodům, na jejichž základě má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí.

2.   Odchylně od odstavce 1 může být prozatímně přijato rozhodnutí podle článku 12, aniž by byla podniku, který je předmětem šetření, poskytnuta příležitost předložit předem své připomínky, a to za podmínky, že mu tuto příležitost Komise poskytne co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí.

3.   Komise opírá své rozhodnutí pouze o důvody, k nimž dotčené podniky dostaly příležitost předložit své připomínky.

4.   Aby měl podnik, který je předmětem šetření, možnost uplatnit své právo podle odstavce 1, má právo na přístup ke spisu Komise. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní dokumenty Komise nebo členských států, či zejména na korespondenci mezi Komisí a členskými státy.

Právo na přístup ke spisu podléhá výhradě oprávněného zájmu podniků nebo sdružení podniků na ochraně jejich obchodního tajemství a dalších důvěrných informací. Komise může podnik, který je předmětem šetření, a podniky nebo sdružení podniků, jež Komisi poskytly informace, požádat o souhlas s podmínkami pro zveřejňování informací. Pokud podniky nebo sdružení podniků s uvedenými podmínkami nesouhlasí, má Komise pravomoc tyto podmínky pro zveřejňování informací stanovit.

Nic v tomto odstavci nebrání Komisi použít a zveřejnit v nezbytném rozsahu informace prokazující existenci zahraniční subvence narušující vnitřní trh.

1.   Informace získané na základě tohoto nařízení se použijí pouze pro účely, k nimž byly získány, nedovolí-li poskytovatel informací jinak.

2.   Členské státy a Komise, jejich úředníci a jiné osoby pracující pod jejich dohledem zajišťují ochranu důvěrnosti informací získaných v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení v souladu s příslušnými použitelnými pravidly. Za tímto účelem nesdělují informace, na které se vztahuje povinnost zachování profesního tajemství a které získali na základě tohoto nařízení.

3.   Odstavce 1 a 2 nebrání zveřejnění statistik a zpráv, jež neobsahují údaje umožňující identifikaci konkrétních podniků nebo sdružení podniků.

4.   Sdělováním jakýchkoli informací poskytnutých v rámci tohoto nařízení nesmí být dotčeny podstatné zájmy bezpečnosti členských států.

1.   Tímto nařízením není dotčeno použití článků 101, 102, 106, 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (23) a nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

2.   Tímto nařízením není dotčeno použití nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 (24).

3.   Tímto nařízením není dotčeno použití nařízení (EU) 2019/452.

4.   Tímto nařízením není dotčeno použití nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 (25).

5.   Toto nařízení má přednost před nařízením (EU) 2016/1035 do okamžiku, než začne být uvedené nařízení použitelné podle svého článku 18. Spadá-li po tomto datu zahraniční subvence do oblasti působnosti nařízení (EU) 2016/1035 i tohoto nařízení, má přednost nařízení (EU) 2016/1035. Ustanovení tohoto nařízení vztahující se na zadávání veřejných zakázek a spojování podniků však mají přednost před nařízením (EU) 2016/1035.

6.   Toto nařízení má přednost před nařízením (EHS) č. 4057/86.

7.   Tímto nařízením není dotčeno použití nařízení (EU) 2019/712. Na spojení podniků ve smyslu článku 20 tohoto nařízení, jež se týkají leteckých dopravců, se vztahují ustanovení kapitoly 3 tohoto nařízení. Na zadávací řízení, jež se týkají leteckých dopravců, se vztahují ustanovení kapitoly 4 tohoto nařízení.

8.   Toto nařízení se vykládá v souladu se směrnicemi 2009/81/ES, 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a se směrnicemi Rady 89/665/EHS (26) a 92/13/EHS (27).

9.   Toto nařízení nebrání Unii ve výkonu jejích práv nebo plnění jejích povinností podle mezinárodních dohod. Šetření podle tohoto nařízení se neprovede a opatření se neuloží ani nezachovají v případě, že by bylo toto šetření nebo opatření v rozporu se závazky Unie vyplývajícími z jakýchkoli relevantních mezinárodních dohod, které uzavřela. Podle tohoto nařízení se zejména nepřijme žádné opatření, které by představovalo určité opatření proti subvenci ve smyslu článku 32.1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a poskytnuté třetí zemí, která je členem Světové obchodní organizace.

1.   Komise zveřejní nejpozději dne 12. ledna 2026 a poté pravidelně aktualizuje pokyny týkající se:

2.   Před vydáním pokynů podle odstavce 1 vede Komise odpovídající konzultace se zúčastněnými stranami a členskými státy. Pokyny vycházejí ze zkušeností získaných při uplatňování a prosazování tohoto nařízení.

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se:

2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

3.   Před přijetím jakéhokoli opatření podle odstavce 1 zveřejní Komise jeho návrh a vyžádá si připomínky ve stanovené lhůtě. Tuto lhůtu stanoví Komise a nesmí být kratší než čtyři týdny.

4.   První prováděcí akty podle odstavce 1 se přijmou do dne 12. července 2023.

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem případné změny prahové hodnoty pro oznámení spojení podniků stanovené v čl. 20 odst. 3 písm. a) jejím zvýšením až o 20 % nebo snížením až o 20 % poté, co:

2.   Pro účely vyhodnocení nezbytnosti změny prahové hodnoty pro oznamování podle odstavce 1 provede Komise své posouzení týkající se vymezeného období, které nesmí být kratší než dva roky, a to zejména na základě těchto objektivních kritérií:

3.   Pro zvýšení prahových hodnot podle čl. 20 odst. 3 písm. a) musí posouzení uvedené v odstavci 2 tohoto článku prokázat, že:

4.   Pro snížení prahových hodnot podle čl. 20 odst. 3 písm. a) musí posouzení podle odstavce 2 tohoto článku prokázat, že:

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem případné změny prahových hodnot pro oznámení uvedená v čl. 28 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 2 v případě zadávacího řízení jejich zvýšením až o 20 % nebo snížením až o 20 % poté, co:

6.   Pro účely hodnocení nezbytnosti změny prahové hodnoty pro oznámení podle odstavce 5 provede Komise své posouzení týkající se vymezeného období, které nesmí být kratší než dva roky, a to zejména na základě těchto objektivních kritérií:

7.   Pro zvýšení prahových hodnot pro oznámení musí posouzení uvedené v odstavci 6 prokázat, že:

8.   Pro snížení prahových hodnot musí posouzení uvedené v odstavci 6 prokázat, že:

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem zkrácení lhůt pro předběžný přezkum a hloubková šetření, stanovených v čl. 25 odst. 2 a 4 v případě oznámených spojení a v čl. 30 odst. 2, 5 a 6 v případě oznámených finančních příspěvků při zadávacích řízeních. Komise může takové akty v přenesené pravomoci přijmout, aby zkrátila lhůty uvedené v čl. 25 odst. 2 a 4 a v čl. 30 odst. 2, 5 a 6, pokud její praxe při uplatňování tohoto nařízení prokazuje, že může posouzení provést v kratší době.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 49 odst. 1 a 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 12. ledna 2025.

3.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 49 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 12. ledna 2025. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

4.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v čl. 49 odst. 1, 5 a 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

6.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

7.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 49 odst. 1, 5 a 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení.

2.   Do 13. července 2026 a poté každé tři roky přezkoumá Komise své postupy provádění a prosazování tohoto nařízení, zejména pokud jde o uplatňování článků 4, 5, 6 a 9 a prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v čl. 20 odst. 3 a v čl. 28 odst. 1 a 2, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž případně připojí, bude-li to považovat za vhodné, příslušné legislativní návrhy. V rámci svého přezkumu předloží Komise zprávu o vývoji mezinárodních vztahů, pokud jde o systémy třetích zemí pro kontrolu subvencí.

3.   Pokud Komise považuje za vhodné spojit zprávu s příslušnými legislativními návrhy, mohou tyto návrhy zahrnovat:

1.   Toto nařízení se použije na zahraniční subvence poskytnuté v průběhu pěti let přede dnem 12. července 2023, pokud tyto zahraniční subvence narušují vnitřní trh po 12. červenci 2023.

2.   Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení použije na zahraniční finanční příspěvky poskytnuté v průběhu tří let přede dnem 12. července 2023, pokud byly tyto zahraniční finanční příspěvky poskytnuty podniku, který oznamuje spojení nebo který oznamuje finanční příspěvky v souvislosti se zadávacím řízením podle tohoto nařízení.

3.   Toto nařízení se nepoužije na spojení, u kterých byla uzavřena dohoda, oznámena veřejná nabídka na koupi akcií nebo získán kontrolní podíl přede dnem 12. července 2023.

4.   Toto nařízení se nepoužije na veřejné zakázky, které byly zadány přede dnem 12. července 2023, ani na zadávací řízení, jež byla před uvedeným dnem zahájena.

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 12. července 2023.

3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se články 47 a 48 použijí ode dne 11. ledna 2023 a čl. 14 odst. 5, 6 a 7 se použijí ode dne 12. ledna 2024.

4.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se články 21 a 29 použijí ode dne 12. října 2023.