(EU) 2022/2465Nařízení Rady (EU) 2022/2465 ze dne 12. prosince 2022, kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

Publikováno: Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 81-84 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 12. prosince 2022 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 17. prosince 2022 Nabývá účinnosti: 17. prosince 2022
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 17. června 2023
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



16.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 322/81


NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/2465

ze dne 12. prosince 2022,

kterým se mění příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Trh Unie s některými vstupy pro výrobu dusíkatých hnojiv je do velké míry závislý na dovozu ze třetích zemí. V roce 2021 Unie dovezla 2,9 milionu tun amoniaku a 4,7 milionu tun močoviny pro výrobu dusíkatých hnojiv. Ceny těchto produktů v roce 2021 výrazně vzrostly a v letošním roce se ještě zvýšily.

(2)

V současné době se významná část těchto vstupů pro výrobu dusíkatých hnojiv do Unie dováží ze třetích zemí, které využívají preferenčního přístupu na trh Unie, a dováží se tedy bezcelně. Bez ohledu na tuto skutečnost Unie dováží velké množství vstupů pro výrobu dusíkatých hnojiv také ze zemí, na něž se vztahuje společný celní sazebník stanovený v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (1), přičemž celní sazby se v současnosti pohybují mezi 5,5 a 6,5 %.

(3)

Ve sdělení Komise ze dne 23. března 2022 nazvaném „Zajištění potravinového zabezpečení a posílení odolnosti potravinových systémů“ uvádí, že již před ruskou invazí na Ukrajinu zaznamenaly komoditní trhy značný nárůst cen, který se na zemědělských trzích odrazil zvýšením nákladů na energii a hnojiva a následným zvýšením cen zemědělských produktů. Komise uvádí, že invaze na Ukrajinu a globální nárůst cen komodit zvýšily ceny na zemědělských trzích a odhalují zranitelnost potravinového systému Unie, který je částečně závislý na dovozu hnojiv. To zvyšuje náklady producentů a ovlivňuje cenu potravin, což vyvolává obavy, pokud jde o kupní sílu spotřebitelů a příjmy zemědělců v Unii. Komise zdůrazňuje, že v krátkodobém horizontu musí být náklady na minerální hnojiva a jejich dostupnost prioritou až do přechodu k používání udržitelných typů hnojiv nebo způsobů hnojení. Během tohoto období musí mít odvětví hnojiv v Unii přístup k potřebným dovozům, včetně vstupů pro výrobu hnojiv v rámci samotné Unie. Komise také zdůrazňuje, že ceny a dodávky hnojiv pro zemědělce budou sledovány, aby se zajistilo, že nebudou ohroženy vyhlídky na sklizeň v Unii.

(4)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je vhodné přijmout opatření ke snížení nákladů, jež vznikají výrobcům hnojiv v Unii při dovozu vstupů nezbytných pro výrobu dusíkatých hnojiv.

(5)

Cla na dovoz meziproduktů, jako je amoniak a močovina, do Unie navíc představují ve srovnání s jinými světovými trhy, na kterých dovozní cla neexistují, překážku pro dodávky na trh Unie, a to zejména v době nedostatku dusíkatých hnojiv na mezinárodních trzích. Tento rozdíl ve clech rovněž oslabuje snahy o diverzifikaci dovozu do Unie.

(6)

Je proto vhodné dočasně pozastavit cla společného celního sazebníku uvedená v čl. 56 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (2) pro některé vstupy na výrobu dusíkatých hnojiv. Toto dočasné opatření by se mělo použít po dobu šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby bylo možné posoudit účinky tohoto opatření, měla by Komise vypracovat zprávu a předložit ji Radě.

(7)

V souladu s čl. 21 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii dbá Unie rovněž na zajištění soudržnosti mezi jednotlivými oblastmi své vnější činnosti a mezi svou vnější činností a ostatními politikami Unie.

(8)

Vztahy mezi Unií a Ruskou federací se v posledních letech vyvíjely velmi nepříznivě, přičemž se obzvláště zhoršily v posledních měsících kvůli tomu, že Ruská federace nedodržuje mezinárodní právo, a zejména z důvodu její nevyprovokované a neodůvodněné útočné válce proti Ukrajině.

(9)

Od července 2014 Unie postupně zaváděla vůči Ruské federaci omezující opatření. Ve svých závěrech ze dne 24. února 2022 Evropská rada uvedla, že nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruské federace vůči Ukrajině hrubě porušuje mezinárodní právo a zásady Charty OSN a ohrožuje evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu.

(10)

Dne 3. června 2022 přijala Rada šestý balíček sankcí proti Ruské federaci v důsledku pokračování její útočné války proti Ukrajině a zpráv o brutálních zločinech spáchaných ruskými ozbrojenými silami na Ukrajině.

(11)

Ačkoli je Ruská federace členem Světové obchodní organizace, je Unie na základě výjimek, které platí podle Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, a zejména článku XXI GATT 1994, osvobozena od povinnosti přiznávat produktům dováženým z Ruské federace výhody udělené obdobným produktům dováženým z jiných zemí (zacházení podle nejvyšších výhod).

(12)

Nebylo by proto vhodné, aby se na dovoz produktů, na které se vztahuje toto nařízení, z Ruské federace vztahovalo bezcelní zacházení a zacházení podle nejvyšších výhod.

(13)

Vztahy mezi Unií a Běloruskem se v posledních letech rovněž zhoršily kvůli tomu, že režim nedodržuje mezinárodní právo a základní a lidská práva. Bělorusko navíc od samého počátku podporovalo útočnou válku Ruské federace proti Ukrajině, mimo jiné tím, že umožnilo Ruské federaci odpálit balistické střely z běloruského území, umožnilo přepravu ruských vojenských sil a těžkých zbraní, tanků a vojenských transportérů, umožnilo ruským vojenským letadlům přeletět v běloruském vzdušném prostoru na Ukrajinu, poskytovalo místa pro doplňování paliva a skladovalo ruské zbraně a vojenský materiál v Bělorusku.

(14)

Od října 2020 Unie postupně zaváděla omezující opatření vůči Bělorusku. Dne 2. prosince 2021 přijala Rada pátý balíček sankcí v souvislosti s pokračujícím porušováním lidských práv a účelovým využíváním migrantů. Další balíčky sankcí byly přijaty dne 24. února, 2. března, 9. března a 3. června 2022 s ohledem na zapojení Běloruska do nevyprovokované a neodůvodněné agresivní války Ruské federace vůči Ukrajině. Bělorusko navíc není členem Světové obchodní organizace. Unie proto není povinna na základě Dohody o zřízení Světové obchodní organizace poskytovat produktům z Běloruska zacházení podle nejvyšších výhod. Obchodní dohody navíc umožňují přijmout opatření, jež jsou odůvodněna na základě použitelných doložek o výjimkách, zejména bezpečnostních výjimkách.

(15)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je vhodné vyloučit Ruskou federaci a Bělorusko z oblasti působnosti pozastavení všeobecných cel podle tohoto nařízení při použití všeobecných pravidel pro celní sazby přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87, a zejména části první hlavy I oddílu B odst. 1 uvedené přílohy.

(16)

Na dovoz vstupů pro výrobu dusíkatých hnojiv z Ruské federace a Běloruska by se proto nemělo vztahovat pozastavení cla. Místo toho by měl dovoz produktů, na něž se toto nařízení vztahuje, z Ruské federace a Běloruska nadále podléhat dovoznímu clu, kterému podléhal doposud.

(17)

Vzhledem k významnému a náhlému nárůstu cen vstupů pro výrobu dusíkatých hnojiv, který zhoršila mimořádná situace, kterou na trhu s hnojivy vyvolala útočná válka Ruské federace proti Ukrajině, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(18)

Příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 se mění takto:

1)

V části druhé, třídě VI, kapitole 28 se pro kód KN 2814 10 00 znění ve sloupci 3 (Smluvní celní sazba (%)) nahrazuje tímto:

„5,5 (*1)

(*1)  Clo všeobecně pozastaveno na dobu šesti měsíců od 16. prosince 2022, s výjimkou Ruska a Běloruska, u nichž se podle nařízení Rady (EU) 2022/2465 uplatňuje sazba 5,5 %.“"

2)

V části druhé, třídě I, kapitole 31 se pro kódy KN 3102 10 10 a 3102 10 90 znění ve sloupci 3 (Smluvní celní sazba (%)) nahrazuje tímto:

„6,5 (*2)

(*2)  Clo všeobecně pozastaveno na dobu šesti měsíců od 16. prosince 2022, s výjimkou Ruska a Běloruska, u nichž se podle nařízení Rady (EU) 2022/2465 uplatňuje sazba 6,5 %.“"

Článek 2

Do 17. května 2023 Komise vypracuje a předloží Radě zprávu hodnotící důsledky pozastavení cla stanoveného v tomto nařízení. Na základě této zprávy Komise případně předloží legislativní návrh na prodloužení doby pozastavení cla.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Pozbývá platnosti dne 17. června 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. prosince 2022.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU