(EU) 2022/2453Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453 ze dne 30. listopadu 2022, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 324, 19.12.2022, s. 1-54 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 30. listopadu 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 8. ledna 2023 Nabývá účinnosti: 8. ledna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



19.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 324/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2453

ze dne 30. listopadu 2022,

kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na článek 434a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 (2) upřesňuje jednotné formáty pro zpřístupňování informací a související pokyny pro zpřístupňování informací požadované podle hlav II a III nařízení (EU) č. 575/2013. Nařízení (EU) č. 575/2013 bylo změněno nařízením (EU) 2019/876 (3) mimo jiné s cílem vložit nový článek 449a. Uvedený článek požaduje, aby velké instituce, které vydaly cenné papíry, jež jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu, zpřístupňovaly ode dne 28. června 2022 informace o environmentálních, sociálních a správních rizicích (dále jen „rizicích ESG“), včetně fyzických rizik a rizik přechodu. Uvedená změna nařízení (EU) č. 575/2013 by se měla odrazit v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/637, které by navíc ke stávajícím jednotným formátům pro zpřístupňování informací a souvisejícím pokynům mělo stanovit také jednotné formáty a související pokyny pro zpřístupňování informací o rizicích ESG.

(2)

Při stanovování jednotných formátů pro zpřístupňování informací je třeba vzít v úvahu úplnou významnost informací, které mají být zpřístupněny. To znamená, že zpřístupňování informací institucemi by mělo zahrnovat jednak finanční dopad environmentálních, sociálních a správních faktorů na hospodářské a finanční činnosti institucí (hledisko „zvenčí dovnitř“), jednak environmentální, sociální a správní faktory, které mohou být vyvolány vlastní činností institucí a které se naopak stávají finančně významnými, když ovlivňují zúčastněné strany institucí (hledisko „zvnitřku ven“). Tabulky a šablony používané pro tato zpřístupnění informací by tudíž měly podávat dostatečně komplexní a srovnatelné informace o rizicích ESG, a měly by tak uživatelům těchto informací umožnit posouzení rizikového profilu institucí.

(3)

Je nezbytné zajistit soudržnost a soulad s jinými právními předpisy Unie v oblasti rizik ESG. Pravidla zpřístupňování informací o rizicích ESG by tudíž měla zohledňovat kritéria, klasifikace a definice stanovené v uvedených právních předpisech Unie. Uvedená pravidla by měla zejména brát v úvahu kritéria pro identifikaci a klasifikaci environmentálně udržitelných hospodářských činností stanovená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (4) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (5). Pokud jde o zpřístupňování informací o energetické náročnosti portfolia nemovitostí institucí, měly by být brány v úvahu informace uvedené v certifikátu energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (6).

(4)

Články 19a a 29a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (7) požadují, aby určité velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu, nebo subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřskými podniky velké skupiny, zahrnuly do zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku informace o dopadech jejich činnosti na environmentální, sociální a zaměstnanecké otázky, dodržování lidských práv, boj proti korupci a úplatkářství. Tato povinnost se však nevztahuje na jiné podniky. V důsledku toho podniky, které nejsou předmětem článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU, nemusí takové informace zpřístupňovat a nemusí být schopny poskytovat institucím takové informace. U těchto podniků, které jsou protistranami institucí, lze tak pouze očekávat, že tyto informace a údaje poskytnou dobrovolně. Nicméně je vhodné poskytnout těmto podnikům pokyny k výpočtu procentního podílu expozic činnostem, které jsou environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852, aby tyto informace a údaje mohly být předkládány ve standardizovaném a srovnatelném formátu. Nejsou-li tyto informace a tyto údaje poskytovány dobrovolně, měly by být instituce schopny vypočítat procentní podíl expozic v souladu s taxonomií pomocí odhadů nebo zástupných ukazatelů.

(5)

Podle článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 musí být informace o rizicích ESG zpřístupňovány ode dne 28. června 2022, jednou ročně za první rok a poté dvakrát ročně. Z těchto důvodů by mělo být první roční referenční datum pro zpřístupnění informací stanoveno na 31. prosince 2022.

(6)

Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(7)

O návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnil Evropský orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (8).

(8)

Prováděcí nařízení (EU) 2021/637 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny prováděcího nařízení (EU) 2021/637

Prováděcí nařízení (EU) 2021/637 se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek 18a, který zní:

„Článek 18a

Zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (rizicích ESG)

1.   Instituce zpřístupňují informace uvedené v článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 takto:

a)

kvalitativní informace o environmentálních, sociálních a správních rizicích za použití tabulek 1, 2 a 3 obsažených v příloze XXXIX tohoto nařízení a podle pokynů stanovených v příloze XL tohoto nařízení;

b)

kvantitativní informace o riziku přechodu v souvislosti se změnou klimatu za použití šablon 1 až 4 obsažených v příloze XXXIX tohoto nařízení a podle pokynů stanovených v příloze XL tohoto nařízení;

c)

kvantitativní informace o fyzických rizicích v souvislosti se změnou klimatu za použití šablony 5 obsažené v příloze XXXIX tohoto nařízení a podle pokynů stanovených v příloze XL tohoto nařízení;

d)

kvantitativní informace o zmírňujících opatřeních spojených s hospodářskými činnostmi, které se podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (*1) kvalifikují jako environmentálně udržitelné, vůči těm protistranám, na které se vztahují články 19a nebo 29a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (*2), vůči domácnostem a vůči místním vládám uvedeným v části 1 bodu 42 písm. b) přílohy V prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/451 (*3), za použití šablon 6, 7 a 8 obsažených v příloze XXXIX tohoto nařízení a podle pokynů stanovených v příloze XL tohoto nařízení;

e)

kvantitativní informace o dalších zmírňujících opatřeních a expozicích rizikům souvisejícím se změnou klimatu, které se nekvalifikují jako environmentálně udržitelné hospodářské činnosti podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852, ale podporují protistrany v procesu přechodu nebo přizpůsobování se pro cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, a to za použití šablony 10 obsažené v příloze XXXIX tohoto nařízení a podle pokynů stanovených v příloze XL tohoto nařízení.

2.   Instituce se mohou rozhodnout, že zveřejní kvantitativní informace o zmírňujících opatřeních a expozicích rizikům souvisejícím se změnou klimatu a spojeným s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852, vůči protistranám, které jsou nefinančními podniky podle části 1 bodu 42 písm. e) přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací stanovené v článcích 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU a na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/2178 (*4), za použití šablony 9 obsažené v příloze XXXIX tohoto nařízení a podle pokynů stanovených v příloze XL tohoto nařízení.

Pro účely výpočtu procentního podílu expozic činnostem, které splňují požadavky stanovené v článku 3 nařízení (EU) 2020/852 (expozice v souladu s taxonomií), vůči těmto protistranám mohou instituce:

a)

použít případně dostupné informace získané od jejich protistran na dobrovolném a dvoustranném základě prostřednictvím procesů poskytování úvěrů a pravidelného přezkumu a sledování úvěrů;

b)

v případě, že protistrana není schopna nebo ochotna poskytnout příslušné údaje na dvoustranném základě, použít interní odhady a zástupné ukazatele a v komentáři připojeném k šabloně vysvětlit, v jakém rozsahu byly tyto interní odhady a zástupné ukazatele použity a které interní odhady a zástupné ukazatele byly použity;

c)

v případě, že nejsou schopny shromáždit dotčené informace na dvoustranném základě nebo nemohou použít interní odhady nebo zástupné ukazatele anebo nemohou shromáždit tyto informace nebo použít tyto odhady a zástupné ukazatele způsobem, který není pro ně nebo jejich protistrany příliš zatěžující, vysvětlit tuto neschopnost v komentáři připojeném k šabloně.

Pro účely písmene a) informují instituce své protistrany, že poskytování těchto informací je dobrovolné.

3.   Není-li v pokynech stanovených v příloze XL tohoto nařízení stanoveno jinak, instituce ode dne 31. prosince 2022 zpřístupňují informace obsažené v článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 v tato data:

a)

v případě zpřístupnění informací jednou za rok: 31. prosince;

b)

v případě zpřístupnění informací dvakrát za rok: 30. června a 31. prosince každého roku.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13)."

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19)."

(*3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1)."

(*4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).“"

2)

Znění obsažené v příloze I tohoto nařízení se doplňuje jako příloha XXXIX.

3)

Znění obsažené v příloze II tohoto nařízení se doplňuje jako příloha XL.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. listopadu 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 ze dne 15. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o způsob, jakým instituce zveřejňují informace uvedené v části osmé hlavách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1423/2013, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1555, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/200 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2295 (Úř. věst. L 136, 21.4.2021, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA XXXIX

Obezřetnostní zpřístupňování informací o rizicích ESG (článek 449a nařízení o kapitálových požadavcích)

OBSAH – obezřetnostní zpřístupňování informací o rizicích ESG (článek 449a nařízení o kapitálových požadavcích)

Tabulka 1 – Kvalitativní informace o environmentálním riziku

Tabulka 2 – Kvalitativní informace o sociálním riziku

Tabulka 3 – Kvalitativní informace o správním riziku

Šablona 1: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěrová kvalita expozic podle sektoru, emisí a zbytkové splatnosti

Šablona 2: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu

Šablona 3: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu

Šablona 4: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: expozice 20 podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností

Šablona 5: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního fyzického rizika v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku

Šablona 6: Souhrn klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro expozice v souladu s taxonomií

Šablona 7 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR)

Šablona 8 – Ukazatel zelených aktiv (GAR) (%)

Šablona 9 – Zmírňující opatření: BTAR

Šablona 10 – Další opatření pro zmírňování změny klimatu, která nejsou zahrnuta v nařízení (EU) 2020/852

Tabulka 1 – Kvalitativní informace o environmentálním riziku

podle článku 449a nařízení o kapitálových požadavcích

Řádek

Kvalitativní informace – volně zadávané

 

Obchodní strategie a procesy

 

a

Obchodní strategie instituce pro začlenění environmentálních faktorů a rizik s přihlédnutím k dopadu environmentálních faktorů a rizik na obchodní prostředí, obchodní model, strategii a finanční plánování instituce

 

b

Cíle, cílové hodnoty a limity pro hodnocení a řešení environmentálního rizika v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a hodnocení výkonnosti na základě těchto cílů, cílových hodnot a limitů, včetně výhledových informací o koncipování obchodní strategie a procesů

 

c

Současné investiční činnosti a (budoucí) investiční cíle zaměřené na environmentální cíle a činnosti v souladu s taxonomií EU

 

d

Politiky a postupy týkající se přímé a nepřímé interakce s novými nebo stávajícími protistranami ohledně jejich strategií ke zmírnění a snížení environmentálních rizik

 

 

Správa

 

e

Odpovědnost vedoucího orgánu za stanovení rámce rizik, dohled a řízení provádění cílů, strategie a politik v souvislosti s řízením environmentálních rizik, které zahrnuje příslušné kanály přenosu

 

f

Začlenění krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých účinků environmentálních faktorů a rizik, organizační struktury v rámci oblastí podnikání a funkcí interní kontroly vedoucím orgánem

 

g

Začlenění opatření k řízení environmentálních faktorů a rizik do systémů interní správy a řízení, včetně úlohy výborů, rozdělení úkolů a povinností a cyklu zpětné vazby od řízení rizik k vedoucímu orgánu zahrnujícího příslušné kanály přenosu

 

h

Linie podávání zpráv a četnost podávání zpráv ohledně environmentálního rizika

 

i

Sladění politiky odměňování s cíli instituce souvisejícími s environmentálním rizikem

 

 

Řízení rizik

 

j

Začlenění krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých účinků environmentálních faktorů a rizik do rámce rizik

 

k

Definice, metodiky a mezinárodní standardy, z nichž vychází rámec řízení environmentálních rizik

 

l

Procesy k identifikaci, měření a sledování činností a expozic (a případně kolaterálu) citlivých vůči environmentálním rizikům, zahrnující příslušné kanály přenosu

 

m

Činnosti, závazky a expozice přispívající ke zmírňování environmentálních rizik

 

n

Zavádění nástrojů pro identifikaci, měření a řízení environmentálních rizik

 

o

Výsledky a výstup zavedených nástrojů rizik a odhadovaný dopad environmentálního rizika na kapitál a profil rizika likvidity

 

p

Dostupnost údajů, kvalita a přesnost a úsilí o zlepšení těchto aspektů

 

q

Popis limitů environmentálních rizik (jako faktorů obezřetnostních rizik), které jsou stanoveny, a vyvolání eskalace a vyloučení v případě porušení těchto limitů

 

r

Popis vazby (kanálů přenosu) mezi environmentálními riziky a úvěrovým rizikem, rizikem likvidity a financování, tržním rizikem, operačním rizikem a reputačním rizikem v rámci řízení rizik

 

Tabulka 2 – Kvalitativní informace o sociálním riziku

podle článku 449a nařízení o kapitálových požadavcích

Řádek

Kvalitativní informace – volně zadávané

 

Obchodní strategie a procesy

 

a

Úprava obchodní strategie instituce za účelem začlenění sociálních faktorů a rizik s přihlédnutím k dopadu sociálních rizik na obchodní prostředí, obchodní model, strategii a finanční plánování instituce

 

b

Cíle, cílové hodnoty a limity pro hodnocení a řešení sociálních rizik v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a hodnocení výkonnosti na základě těchto cílů, cílových hodnot a limitů, včetně výhledových informací o koncipování obchodní strategie a procesů

 

c

Politiky a postupy týkající se přímé a nepřímé interakce s novými nebo stávajícími protistranami ohledně jejich strategií ke zmírnění a redukci sociálně škodlivých činností

 

 

Správa

 

d

Odpovědnost vedoucího orgánu za stanovení rámce rizik, dohled a řízení provádění cílů, strategie a politik v souvislosti s řízením sociálních rizik, které zahrnuje přístupy protistran:

 

i)

k činnostem vůči komunitě a společnosti

ii)

ke vztahům se zaměstnanci a pracovním normám

iii)

k ochraně zákazníků a odpovědnosti za výrobky

iv)

k lidským právům

e

Začlenění opatření k řízení sociálních faktorů a rizik do systémů interní správy a řízení, včetně úlohy výborů, rozdělení úkolů a povinností a cyklu zpětné vazby od řízení rizik k vedoucímu orgánu

 

f

Linie podávání zpráv a četnost podávání zpráv ohledně sociálního rizika

 

g

Sladění politiky odměňování s cíli instituce souvisejícími se sociálními riziky

 

 

Řízení rizik

 

h

Definice, metodiky a mezinárodní standardy, z nichž vychází rámec řízení sociálních rizik

 

i

Procesy k identifikaci, měření a sledování činností a expozic (a případně kolaterálu) citlivých vůči sociálním rizikům, zahrnující příslušné kanály přenosu

 

j

Činnosti, závazky a aktiva přispívající ke zmírňování sociálního rizika

 

k

Zavádění nástrojů pro identifikaci a řízení sociálního rizika

 

l

Popis stanovení limitů pro sociální riziko a případů, které vyvolají eskalaci a vyloučení v případě porušení těchto limitů

 

m

Popis vazby (kanálů přenosu) mezi sociálními riziky a úvěrovým rizikem, rizikem likvidity a financování, tržním rizikem, operačním rizikem a reputačním rizikem v rámci řízení rizik

 

Tabulka 3 – Kvalitativní informace o správním riziku

podle článku 449a nařízení o kapitálových požadavcích

Řádek

Kvalitativní informace – volně zadávané

 

Správa

 

a

Začlenění výkonnosti protistrany v oblasti správy do systémů správy a řízení ze strany instituce, a to včetně výborů nejvyššího správního orgánu, výborů odpovědných za rozhodování o hospodářských, environmentálních a sociálních tématech

 

b

Zohlednění úlohy nejvyššího správního orgánu protistrany ze strany instituce ve výkaznictví nefinančních informací

 

c

Začlenění výkonnosti protistran v oblasti správy ze strany instituce do systémů správy a řízení včetně:

 

i)

etických hledisek

ii)

strategie a řízení rizik

iii)

inkluzivnosti

iv)

transparentnosti

v)

řízení střetu zájmů

vi)

interní komunikace ohledně kritických obav

 

Řízení rizik

 

d

Začlenění výkonnosti protistran v oblasti správy ze strany instituce do systémů řízení rizik s přihlédnutím:

 

i)

k etickým hlediskům

ii)

ke strategii a řízení rizik

iii)

k inkluzivnosti

iv)

k transparentnosti

v)

k řízení střetu zájmů

vi)

k interní komunikaci ohledně kritických obav

Šablona 1: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěrová kvalita expozic podle sektoru, emisí a zbytkové splatnosti

Image 1

Šablona 2: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu

Image 2

Šablona 3: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu

Image 3

Šablona 4: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: expozice 20 podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností

 

a

b

c

d

e

 

Hrubá účetní hodnota (souhrnná)

Hrubá účetní hodnota vůči protistranám v porovnání s celkovou hrubou účetní hodnotou (souhrnnou) (*1)

Z toho environmentálně udržitelné (zmírňování změny klimatu)

Vážený průměr splatnosti

Počet zahrnutých 20 nejvíce znečišťujících podniků

1

 

 

 

 

 

Šablona 5: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního fyzického rizika v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku

Image 4

Šablona 6: Souhrn klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro expozice v souladu s taxonomií

 

Klíčový ukazatel výkonnosti

% pokrytí (z celkových aktiv)  (*2)

 

Zmírňování změny klimatu

Přizpůsobování se změně klimatu

Celkem (zmírňování změny klimatu + přizpůsobování se změně klimatu)

GAR – stav

 

 

 

 

GAR – tok

 

 

 

 

Šablona 7 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR)

Image 5

Šablona 8 – Ukazatel zelených aktiv (GAR) (%)

Image 6

Šablona 9 – Zmírňující opatření: BTAR

Šablona 9.1 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet BTAR

Image 7

Šablona 9.2 – BTAR v %

Image 8

Šablona 9.3 – Shrnutí – BTAR v %

Image 9

Šablona 10 – Další opatření pro zmírňování změny klimatu, která nejsou zahrnuta v nařízení (EU) 2020/852

Image 10


(*1)  Pro protistrany mezi 20 podniky s nejvyššími emisemi uhlíku na světě

(*2)  % aktiv zahrnutých do klíčového ukazatele výkonnosti z celkových aktiv bank


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA XL

Pokyny ke zpřístupňování informací o rizicích ESG

1.   

Instituce zpřístupňují informace uvedené v článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 podle pokynů obsažených v této příloze. Pokyny se použijí při vyplňování tabulek a šablon, které jsou stanoveny v příloze XXXIX tohoto nařízení.

2.   

Pro účely těchto pokynů se rozumí:

a)

„environmentálními, sociálními nebo správními riziky (riziky ESG)“ riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů environmentálních, sociálních nebo správních faktorů (faktorů ESG) na protistrany instituce nebo investovaná aktiva;

b)

„environmentálním rizikem“ riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze současných nebo potenciálních dopadů environmentálních faktorů na protistrany instituce nebo investovaná aktiva, včetně faktorů souvisejících s přechodem k těmto environmentálním cílům:

i)

zmírňování změny klimatu;

ii)

přizpůsobování se změně klimatu;

iii)

udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;

iv)

přechod na oběhové hospodářství;

v)

prevence a omezování znečištění;

vi)

ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Environmentální riziko zahrnuje jak fyzické riziko, tak riziko přechodu;

c)

„fyzickým rizikem“ v rámci celkového environmentálního rizika riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů fyzických účinků environmentálních faktorů na protistrany instituce nebo investovaná aktiva;

d)

„rizikem přechodu“ v rámci celkového environmentálního rizika riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů přechodu k environmentálně udržitelnému hospodářství na protistrany instituce nebo investovaná aktiva;

e)

„sociálním rizikem“ riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů sociálních faktorů na protistrany instituce nebo investovaná aktiva;

f)

„správním rizikem“ riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů správních faktorů na protistrany instituce nebo investovaná aktiva.

3.   

V těchto pokynech se odkazuje na tyto mezinárodní a unijní politické rámce a dostupné referenční hodnoty: Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (*1) (dále jen „Pařížská dohoda“), sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu (*2), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (*3), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU (*4), sdělení Komise – Pokyny pro vykazování nefinančních informací: dodatek o vykazování informací souvisejících se změnou klimatu (*5), pokyny zpřístupněné v rámci doporučení Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD) (*6), Finanční iniciativu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP FI) (*7), standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti vypracované v rámci Globální iniciativy pro podávání zpráv (*8) a zásady OSN pro odpovědné investování (UNPRI) (*9).

Tabulka 1 – Kvalitativní informace o environmentálním riziku: Pole s volně zadávanými kvalitativními informacemi v příloze XXXIX.

4.

Instituce použijí následující pokyny k vyplnění tabulky 1 – „Kvalitativní informace o environmentálním riziku“ – uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení, aby popsaly začlenění environmentálních rizik, včetně konkrétních informací o rizicích spojených se změnou klimatu a o dalších environmentálních rizicích, do své obchodní strategie a procesů, správy a řízení rizik. To platí pro účely článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s článkem 435 uvedeného nařízení.

Odkazy na právní předpisy a pokyny

Řádek

Vysvětlení

 

Obchodní strategie a procesy

a

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) a e) uvedeného nařízení instituce poskytnou vysvětlení toho, jak jejich obchodní model, strategie a procesy a jejich finanční plánování začleňují rizika vyplývající z environmentálních faktorů (tj. environmentální rizika) a jak se tato rizika mohou v průběhu času vyvíjet s ohledem na měnící se technologie, politický rámec, podnikatelské prostředí, preference zúčastněných stran a změny v samotném fyzickém prostředí.

b

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) a c) až f) uvedeného nařízení stanoví instituce cíle, cílové hodnoty a limity pro hodnocení a řízení environmentálních rizik. Instituce vysvětlí procesy, které ke stanovení těchto cílů, cílových hodnot a limitů používají.

Instituce mají vysvětlit, jak jsou tyto cíle, cílové hodnoty a limity propojeny se stávajícím mezinárodním a unijním politickým rámcem a s dostupnými referenčními hodnotami.

c

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 poskytnou instituce informace o svých současných a budoucích (plánovaných) investicích do environmentálně udržitelných činností a do činností a sektorů, které jsou v souladu s environmentálními cíli, včetně cílů v oblasti změny klimatu, stanovenými v článku 9 nařízení (EU) 2020/852.

Pokud tyto informace závisejí na vlastním přístupu instituce nebo vycházejí z interních referenčních podmínek institucí, instituce do svých zpřístupněných informací zahrnou popis těchto přístupů a interních referenčních podmínek.

d

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o opatřeních přijatých s cílem zmírnit rizika spojená s environmentálními faktory. Instituce mají zvážit schopnost protistrany řídit environmentální rizika.

 

Správa

e

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o zapojení jejich vedoucího orgánu do dohledu nad environmentálními riziky a do řízení těchto rizik. Instituce mají brát v úvahu potenciální kanály přenosu takových environmentálních rizik (včetně fyzického rizika, rizika přechodu a rizika odpovědnosti).

f

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení instituce poskytnou informace o tom, jak jejich vedoucí orgán začleňuje krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé účinky environmentálních rizik do organizační struktury instituce pro účely řízení rizik. Instituce mají vysvětlit, jak se takový postup na úrovni vedoucího orgánu odráží v jejich liniích podnikání a funkcích vnitřní kontroly.

g

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 2 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení instituce poskytnou informace o organizaci svých výborů pro rizika a o rozdělení úkolů a povinností v rámci řízení rizik za účelem sledování a řízení environmentálních rizik, přičemž zohlední kanály přenosu fyzického rizika, rizika přechodu a rizika odpovědnosti.

h

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 2 písm. e) uvedeného nařízení instituce poskytnou informace o způsobech, jakými zahrnují environmentální rizika do svého rámce a struktury podávání interních zpráv, jakož i informace o četnosti podávání interních zpráv a výměny informací o takových rizicích.

i

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 2 písm. e) uvedeného nařízení instituce poskytnou informace o tom, zda jsou environmentální rizika zahrnuta do jejich politiky odměňování, a o kritériích a ukazatelích používaných k určení dopadu zohlednění environmentálních rizik na pohyblivou složku odměn.

 

Řízení rizik

j

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o začlenění krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých účinků environmentálních faktorů a rizik do rámce tolerance k riziku. O příslušném časovém horizontu rozhodnou instituce v souladu se svým rizikovým profilem a expozicemi.

k

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o metodách, definicích a standardech používaných k identifikaci a řízení environmentálních faktorů a rizik, jakož i o rámci, z něhož tyto standardy, definice a metody vycházejí.

Instituce vysvětlí, jak tyto metody, definice a standardy souvisejí s platným mezinárodním a unijním politickým rámcem a dostupnými referenčními hodnotami.

l

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení zpřístupní instituce:

a)

postupy, jimiž instituce identifikuje a sleduje své činnosti a expozice, které jsou citlivé a zranitelné vůči environmentálním rizikům, včetně veškerého movitého a nemovitého majetku souvisejícího s těmito činnostmi a expozicemi;

b)

postupy, jimiž instituce identifikuje a sleduje environmentální rizika, která jsou finančně významná nebo sice v současnosti nevýznamná, ale u nichž je předpoklad, že se v budoucnu významnými stanou.

Činnosti, expozice a aktiva, které jsou citlivé a zranitelné vůči environmentálním rizikům, zahrnují ty, které souvisejí se zemědělstvím, rybolovem, lesnictvím a energetikou v kombinaci s jejich zeměpisnou polohou, závislostí na vodě nebo jinými environmentálními faktory a riziky a které mohou být zranitelné vůči různým faktorům, včetně povodní, sucha, požárů a ztráty biologické rozmanitosti. Zahrnují také koncentraci operací protistrany v ohrožených zónách a je třeba na ně nahlížet tak, že se vztahují na celý hodnotový řetězec protistrany.

Při zpřístupňování informací uvedených v tomto písmeni instituce uvedou významnost (včetně dvojí významnosti), kterou je třeba chápat ve smyslu stanoveném v definicích, které jsou obsaženy ve zprávě uvedené v čl. 98 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*10), a zahrnou životní cyklus expozic, včetně poskytnutí úvěru společně s posouzením úvěruschopnosti protistrany a sledováním.

Instituce vysvětlí, do jaké míry toto posouzení zahrnuje příslušné kanály přenosu, včetně i) nižší ziskovosti, ii) nižší hodnoty nemovitostí, nižšího bohatství domácností, iii) nižší výkonnosti aktiv, iv) zvýšení nákladů na dodržování předpisů a v) zvýšení právních nákladů.

Instituce, které neoznačí žádná environmentální rizika za významná, vysvětlí a odůvodní, proč tomu tak je, a popíší metody, na jejichž základě k tomuto závěru dospěly.

m

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o činnostech, závazcích a expozicích, které zavedly ke zmírnění environmentálních rizik.

Instituce zveřejní metody, které používají k identifikaci opatření a činností ke zmírňování rizik. Instituce navíc poskytnou informace, do jaké míry tyto činnosti, závazky a expozice podchycují příslušné kanály přenosu, včetně i) nižší ziskovosti, ii) nižší hodnoty nemovitostí, nižšího bohatství domácností, iii) nižší výkonnosti aktiv, iv) zvýšení nákladů na dodržování předpisů a v) zvýšení právních nákladů.

n

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) a f) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o prováděcích nástrojích, které používají k identifikaci a řízení environmentálních rizik. Mezi tyto nástroje patří zátěžové testování, analýza citlivosti nebo jiné výhledové ukazatele, které se uplatňují na úrovni expozice, portfolia, protistrany nebo sektoru v závislosti na významnosti rizika.

Zpřístupněné informace uvádějí předpoklady a metody, z nichž příslušné prováděcí nástroje vycházejí. Instituce rovněž uvedou časový horizont používaný pro hodnocení environmentálních rizik na základě účetních a obezřetnostních ukazatelů, tj. krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý časový horizont.

o

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) a f) uvedeného nařízení popíší instituce výsledek hodnocení rizika provedeného pomocí nástroje rizika použitého v souladu s bodem 14.

Instituce uvedou odhadovaný dopad environmentálního rizika, včetně rizika spojeného se změnou klimatu, na solventnost instituce, regulační kapitálové požadavky a profil rizika likvidity v rámci interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (ICAAP) a interního postupu pro hodnocení přiměřenosti likvidity (ILAAP).

p

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 poskytnou instituce informace o údajích a informacích, které mají k dispozici pro provádění řízení environmentálních rizik, o klíčových údajích a informacích, které jim v současné době chybí, a o opatřeních, která přijímají k odstranění nedostatků v údajích a ke zlepšení jejich kvality a přesnosti.

q

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o limitech, které v souladu se svou obchodní strategií stanovují ve vztahu k finančním projektům nebo protistranám, jež významně poškozují environmentální cíle.

Tyto limity zahrnují limity stanovené institucemi v okamžiku vzniku a sledování s cílem vyvarovat se environmentálních rizik nebo je zmírnit a limity, které ukazují, kdy by konkrétní expozice vyvolala nápravná opatření, další šetření, interní eskalaci nebo vyloučení z portfolia.

r

Instituce popíší, jak přiřazují a propojují vznik environmentálních rizik ve své rozvaze prostřednictvím úvěrového rizika, rizika likvidity, tržního rizika a operačního rizika.

Instituce mají vysvětlit, jak posuzují a řídí dopad přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu na kategorie obezřetnostních rizik včetně úvěrového rizika, rizika likvidity, tržního rizika a operačního rizika.

Tabulka 2 – Kvalitativní informace o sociálním riziku: Pole s volně zadávanými kvalitativními informacemi v příloze XXXVII

5.

Instituce použijí následující pokyny k vyplnění tabulky 2 – „Kvalitativní informace o sociálním riziku“ – uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení, aby popsaly začlenění sociálních rizik do své obchodní strategie a procesů, správy a řízení rizik v souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s článkem 435 uvedeného nařízení.

Odkazy na právní předpisy a pokyny

Řádek

Vysvětlení

 

Obchodní strategie a procesy

a

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) a e) uvedeného nařízení instituce popíší, jak jejich obchodní model, strategie a procesy a finanční plánování začleňují rizika vyplývající ze sociálních faktorů (tj. sociální rizika) a jak se tato rizika v průběhu času vyvíjejí s ohledem na měnící se technologie, politický rámec, podnikatelské prostředí a preference zúčastněných stran.

b

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) a c) až f) uvedeného nařízení instituce poskytnou popis svých cílů, cílových hodnot a limitů pro hodnocení a řízení sociálních rizik, a popis procesů, kterými tyto cíle, cílové hodnoty a limity stanovují.

Instituce mají vysvětlit, jak jsou tyto cíle, cílové hodnoty a limity propojeny s platným mezinárodním a unijním politickým rámcem a s dostupnými referenčními hodnotami.

Sociální aspekty zahrnují porušování lidských práv, pracovní práva, nerovnost příjmů, nedostatečná lidská práva, bezpečnost a ochranu zákazníků, soukromí, chudobu a zákaz diskriminace. Změna klimatu a přechod na nízkouhlíkové hospodářství mají navíc sociální dopady, které zahrnují změny na trhu práce. Patří mezi ně pokles poptávky po určitých pracovních místech a dovednostech, vznik nových pracovních míst a dovedností, měnící se preference spotřebitelů, ochota akcionářů rychle integrovat klimatické, environmentální a sociální změny do svých společností, jak je stanoveno v bodě 78 zprávy orgánu EBA přijaté podle čl. 98 odst. 8 směrnice 2013/36/EU.

c

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení instituce popíší, jakým způsobem přijímají opatření ke zmírňování rizik spojených se sociálními faktory, včetně pochopení schopnosti protistran řídit sociální rizika a navázání dialogu s nimi za účelem zmírnění sociálních rizik.

 

Správa

d

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. b) a čl. 435 odst. 2 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení instituce popíší, jak je jejich vedoucí orgán zapojen do dohledu nad sociálními riziky a do řízení těchto rizik. Tyto informace zahrnují odůvodnění přístupu vedoucího orgánu a zohledňují řadu sociálních faktorů. Mezi tyto faktory patří angažovanost instituce ve vztahu ke komunitě a společnosti, její vztahy se zaměstnanci a dodržování pracovních norem, ochrana zákazníků a odpovědnost za výrobky a lidská práva.

e

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 2 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení instituce popíší, jak organizují své výbory pro rizika a jak rozdělují úkoly a povinnosti v rámci řízení rizik za účelem sledování a řízení sociálních rizik.

Instituce poskytnou informace o svých interních i externích zdrojích věnovaných hodnocení sociálních rizik.

f

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 2 písm. e) uvedeného nařízení instituce popíší, jak zahrnují sociální rizika do svého rámce a struktury podávání interních zpráv, a uvedou četnost podávání interních zpráv a výměny informací o sociálních rizicích.

g

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 2 písm. e) uvedeného nařízení instituce poskytnou informace o tom, zda jsou sociální rizika zahrnuta do jejich politiky odměňování, jakož i o kritériích a ukazatelích použitých k určení dopadu zohlednění sociálních rizik na pohyblivou složku odměn.

 

Řízení rizik

h

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o metodách, definicích a standardech, které používají k identifikaci a řízení sociálních faktorů a rizik, jakož i o rámci, z něhož tyto standardy, definice a metody vycházejí.

Instituce mají vysvětlit, jak tyto metody, definice a standardy souvisejí se současným mezinárodním a unijním politickým rámcem a dostupnými referenčními hodnotami.

i

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení instituce poskytnou informace o postupu, jímž identifikují a sledují své činnosti a expozice, které jsou citlivé na sociální rizika, a to i prostřednictvím svých protistran, investic nebo činností správy aktiv a včetně veškerého movitého a nemovitého majetku spojeného s těmito činnostmi a expozicemi.

Instituce poskytnou informace o postupu, jímž identifikují a sledují sociální rizika, která jsou finančně významná nebo sice v současnosti nevýznamná, ale u nichž je předpoklad, že v budoucnu významnými budou.

Tyto činnosti, expozice a aktiva citlivé na sociální rizika mohou souviset s protistranami porušujícími pracovní právo, lidská práva nebo jiné sociální zákony či práva, která mohou být předmětem soudního sporu. Mezi sektory se zvýšeným sociálním rizikem mohou konkrétně patřit sektory s migrujícími pracovníky, nízkými mzdami, špatnými pracovními normami nebo špatnými pracovními podmínkami, které negativně ovlivňují komunity a u nichž je větší pravděpodobnost, že budou pod veřejnou a politickou kontrolou.

j

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o činnostech, závazcích a aktivech, které zavedly ke zmírnění sociálních rizik.

k

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o prováděcích nástrojích, které používají k identifikaci a řízení sociálních rizik. Mezi tyto nástroje patří analýza scénářů, která se používá na úrovni expozic, portfolia, protistrany nebo sektoru a zahrnuje faktory, jako je migrace, demografické trendy, změna pracovních sil a technologická změna.

Sociální rizika mohou zahrnovat také změnu chování spotřebitelů, otázky diskriminace a sociálního začleňování, analýzu scénářů prohlubující se nerovnosti, sociální dopad změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu/zmírňování změny klimatu a zhoršování životního prostředí.

Instituce poskytnou informace o předpokladech a metodách použitých k provedení takové analýzy scénářů. Instituce uvedou časový horizont používaný pro hodnocení sociálního rizika v účetních a obezřetnostních ukazatelích, tj. krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý časový horizont.

l

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení poskytnou instituce informace o limitech, které stanovují v souvislosti s finančními projekty nebo protistranami, jež významně poškozují sociální cíle jejich obchodní strategie.

Takové limity zahrnují limity stanovené institucemi v okamžiku vzniku a sledování s cílem vyvarovat se sociálních rizik nebo je zmírnit a limity, které ukazují, kdy by konkrétní expozice vyvolala další šetření, interní eskalaci, nápravná opatření nebo vyloučení z portfolia.

m

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 instituce poskytují informace o způsobech, jakými přiřazují a propojují vznik sociálních rizik ve své rozvaze prostřednictvím úvěrového rizika, rizika likvidity, tržního rizika a operačního rizika.

Instituce mají poskytnout informace o způsobech, jakými posuzují a řídí dopad relevantních sociálně škodlivých událostí na kategorie obezřetnostních rizik včetně úvěrového rizika, rizika likvidity, tržního rizika a operačního rizika.

Tabulka 3 – Kvalitativní informace o správním riziku: Pole s volně zadávanými kvalitativními informacemi v příloze XXXVII

6.

Instituce použijí následující pokyny k vyplnění tabulky 3 – „Kvalitativní informace o správním riziku“ – uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení, aby popsaly začlenění správních rizik do své správy a řízení a do řízení rizik v souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s článkem 435 uvedeného nařízení.

Odkazy na právní předpisy a pokyny

Řádek

Vysvětlení

 

Správa

a

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 2 a uvedeného nařízení instituce poskytnou informace o způsobech, jimiž začleňují výkonnost protistrany v oblasti správy do systémů správy a řízení.

Úvahy o výkonnosti protistrany v oblasti správy mají zahrnovat nezbytné kroky rozhodovacích, dohledových a řídicích procesů protistrany na všech úrovních, včetně výborů nejvyššího správního orgánu a výborů odpovědných za rozhodování o hospodářských, environmentálních a sociálních tématech.

b

Instituce vysvětlí, jak zohledňují úlohu nejvyššího správního orgánu protistrany ve výkaznictví nefinančních informací, včetně nejvyššího výboru nebo funkční pozice, která formálně přezkoumává a schvaluje zprávu o udržitelnosti organizace a zajišťuje, aby byla zahrnuta všechna podstatná témata.

c

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 2 uvedeného nařízení instituce poskytnou informace o tom, jak začleňují výkonnost protistrany v oblasti správy do systémů správy a řízení.

Úvahy týkající se výkonu protistran instituce v oblasti správy mají zahrnovat všechny tyto aspekty:

a)

etická hlediska, včetně integrity chování, hodnot a etiky, opatření proti úplatkářství a korupci, odpovědnosti a právního státu;

b)

strategie a řízení rizik, včetně provádění strategie, operačního provádění a sledování, vnitřních kontrol a politik a postupů řízení rizik;

c)

inkluzivnost, včetně genderových rozdílů a zastoupením osob z menšinových skupin ve vedení, rozdílů v příjmech;

d)

transparentnost, včetně zpřístupňování informací o diskriminaci, daňových závazcích a platbách, zpřístupňování lobbistických činností a pravidel a postupů;

e)

řízení střetu zájmů, včetně postupů, jimiž nejvyšší správní orgán zajišťuje, aby se předešlo střetu zájmů, aby byl řízen a zmírňován, a

f)

interní komunikace o kritických obavách, včetně toho, jak funguje interní proces protistrany pro sdělování kritických obav nejvyššímu správnímu orgánu.

 

Řízení rizik

d

V souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s čl. 435 odst. 1 uvedeného nařízení instituce poskytnou informace o tom, jak do svých systémů řízení rizik začleňují výkonnost svých protistran v oblasti správy s přihlédnutím k aspektům uvedeným v řádku 3.

Šablona 1 – Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěrová kvalita expozic podle sektoru, emisí a zbytkové splatnosti. Pevně daný formát

1.

Instituce použijí tyto pokyny k vyplnění šablony 1 uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení, aby poskytly informace o expozicích, které jsou náchylnější k rizikům, jimž mohou instituce čelit v důsledku přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu. Pro účely článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013:

a)

instituce zpřístupňují informace o svých expozicích vůči nefinančním podnikům působícím v sektorech souvisejících s uhlíkem a o kvalitě těchto expozic, včetně toho, zda jsou nevýkonné, klasifikace druhého stupně a souvisejících rezerv, jakož i košů splatnosti;

b)

instituce začnou zpřístupňovat informace o emisích okruhu 1, 2 a 3 svých protistran, pokud jsou již k dispozici, včetně kvalitativních informací v komentáři připojeném k této šabloně o metodice a zdrojích, které byly k výpočtu těchto emisí použity. Pokud instituce ještě neodhadují emise svých protistran spojené s jejich finančními činnostmi, včetně úvěrových a investičních činností, zpřístupní informace o svých plánech na zavedení metodik pro odhad a zpřístupnění těchto informací. Instituce začnou zpřístupňovat informace ve sloupcích (i) až (k) šablony s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 30. června 2024.

2.

Instituce do komentáře připojeného k šabloně zahrnou vysvětlení zpřístupněných informací a změn oproti předchozím obdobím, za něž se informace zpřístupňují, jakož i veškeré důsledky, které tyto expozice mohou mít z hlediska úvěrového, tržního, operačního a reputačního rizika a rizika likvidity pro instituce.

3.

Instituce uvedou v řádcích šablony členění hrubé účetní hodnoty úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů poskytnutých nefinančním podnikům, jiných než k obchodování, podle sektorů hospodářských činností s použitím kódů klasifikace ekonomických činností (NACE) stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (*11) na základě hlavní činnosti protistrany. Zahrnují také mezisoučty, které agregují hrubou účetní hodnotu expozic vůči sektorům a subsektorům, které značně přispívají ke změně klimatu. Zejména se odkazuje na sektory uvedené v oddílech A až H a v oddíle L přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006, mezi něž patří odvětví ropy, plynu, těžby a dopravy jakožto sektory, které značně přispívají ke změně klimatu, jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (*12), a mezisoučet expozic vůči „ostatním sektorům“, které nejsou ve zmíněném bodě odůvodnění uvedeny.

4.

Zařazení protistrany do určitého sektoru NACE se řídí povahou přímé protistrany. Pokud je protistranou instituce holdingová společnost, instituce zohlední sektor NACE konkrétního dlužníka v rámci holdingové společnosti (je-li odlišný od holdingové společnosti), který je příjemcem financování (tj. konkrétní dceřiné společnosti dané holdingové společnosti), a nikoli sektor holdingové společnosti, zejména v těch případech, kdy je dlužník, který využívá financování, nefinanční společností. Podobně pokud je přímou protistranou instituce (dlužníkem) zvláštní účelová jednotka, instituce zveřejní příslušné informace v rámci sektoru NACE odpovídajícího hospodářské činnosti mateřské společnosti zvláštní účelové jednotky. Klasifikace expozic nabytých společně více než jedním dlužníkem se opírá o vlastnosti toho dlužníka, který byl pro danou instituci z hlediska poskytnutí této expozice významnějším nebo rozhodujícím. Zařazení společně nabytých expozic do kódů NACE se řídí vlastnostmi významnějšího nebo rozhodujícího dlužníka. Instituce zpřístupní informace podle kódů NACE na úrovni podrobnosti požadované v řádcích šablony.

Sloupce

Pokyny

a

Celková hrubá účetní hodnota

Instituce zpřístupní hrubou účetní hodnotu podle části 1 přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451 týkající se expozic vůči nefinančním podnikům, včetně úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů, které jsou klasifikovány v účetních portfoliích v bankovním portfoliu v souladu s uvedeným prováděcím nařízením, s výjimkou finančních aktiv k obchodování nebo aktiv určených k prodeji.

b

Z toho expozice vůči společnostem vyloučeným z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu

Instituce zpřístupní hrubou účetní hodnotu expozic vůči protistranám, které jsou vyloučeny z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 1 písm. d) až g) a čl. 12 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818.

c

Z toho environmentálně udržitelné (zmírňování změny klimatu)

Instituce zpřístupní expozice, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné, protože financují činnosti, které přispívají k environmentálnímu cíli zmírňování změny klimatu nebo jej umožňují v souladu s články 10 a 16 nařízení (EU) 2020/852, jak je uvedeno v šabloně 7 přílohy XXXIX tohoto nařízení.

V případě expozic zahrnutých do čitatele GAR začnou instituce tyto informace zpřístupňovat v roce 2024 s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 31. prosince 2023.

V případě expozic zahrnutých do čitatele BTAR, nikoli však do čitatele GAR, mohou instituce tyto informace začít zpřístupňovat v roce 2025, přičemž první referenční datum pro zpřístupnění informací je stanoveno na 31. prosince 2024.

d

Z toho stupeň 2

Instituce, které používají mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), zveřejní hrubou účetní hodnotu nástrojů „stupně 2“ podle IFRS 9.

Sloupce „Z toho stupeň 2“ nezveřejňují instituce, které používají vnitrostátní obecně přijímané účetní zásady vycházející ze směrnice Rady 86/635/EHS (*13).

e

Z toho nevýkonné expozice

Instituce zpřístupňují nevýkonné expozice ve smyslu čl. 47a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

f

Kumulované ztráty ze znehodnocení, kumulované negativní změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv

Instituce zveřejní částky určené v souladu s přílohou V částí 2 body 11, 69, 70, 71, 106 a 110 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

g

Z toho stupeň 2

Instituce zveřejní výši kumulované ztráty ze znehodnocení expozic stupně 2.

Instituce, které používají standardy IFRS, zveřejní hrubou účetní hodnotu nástrojů „stupně 2“ podle IFRS 9.

Sloupce „Z toho stupeň 2“ nezveřejňují instituce, které používají vnitrostátní obecně přijímané účetní zásady vycházející ze směrnice 86/635/EHS.

h

Z toho nevýkonné expozice

Instituce zpřístupní nevýkonné expozice podle čl. 47a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

i

Financované emise skleníkových plynů (emise okruhu 1, okruhu 2 a okruhu 3 protistrany) (v tunách ekvivalentu CO2)

Pokud jsou informace k dispozici, instituce zpřístupní odhady svých emisí skleníkových plynů okruhu 3 v tunách CO2 (TCO2) jako součást sloupce (i). Zpřístupnění se týká všech sektorů a subsektorů, které značně přispívají ke změně klimatu, včetně odvětví ropy, plynu, těžby a dopravy, jak je upřesněno v 6. bodě odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, a které jsou uvedeny v řádcích 2 až 52 šablony.

Instituce při odhadu emisí okruhu 3 vycházejí z informací o emisích získaných od jejich protistran a z informací o průměrné intenzitě emisí v sektoru. Mezi metody výpočtu emisí uhlíku společností patří globální norma pro účtování a vykazování emisí skleníkových plynů pro finanční odvětví, kterou vypracovalo partnerství Partnership for Carbon Accounting Financials (*14) (PCAF, obzvláště velký význam pro pracovní skupinu TCFD), nebo Projekt zveřejňování uhlíku (Carbon Disclosure Project) (*15).

Instituce odhadují emise okruhu 3 podle jednotlivých sektorů přiměřeným způsobem, a to i na základě porovnání svých expozic (úvěry a jiné pohledávky, dluhové cenné papíry a kapitálové účasti) vůči protistraně s celkovými závazky (účetní závazky a vlastní kapitál) protistrany.

V komentáři připojeném k šabloně instituce podrobně vysvětlí použité zdroje údajů a metodiku, kterou uplatnily při odhadu svých emisí skleníkových plynů okruhu 3. Instituce zejména vysvětlí, zda zpřístupňují některou z následujících informací:

a)

vykázané emise (emise jsou získávány přímo od dlužníka nebo společnosti, do které se investovalo);

b)

emise založené na fyzické činnosti (emise odhaduje vykazující finanční instituce na základě prvotních údajů o fyzické činnosti shromážděných od dlužníka nebo jednotky, do které se investovalo);

c)

emise založené na hospodářské činnosti (emise odhaduje vykazující finanční instituce na základě údajů o hospodářské činnosti získaných od dlužníka nebo společnosti, do které se investovalo).

Pokud instituce ještě neodhadují emise svých protistran spojené s jejich finančními činnostmi, včetně úvěrových a investičních činností, zpřístupní informace o svých plánech na zavedení metod pro odhad těchto informací. Instituce zpřístupní informace ve sloupcích (i), (j) a (k) šablony s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 30. června 2024.

Instituce se mohou rozhodnout, že tyto informace začnou zveřejňovat dříve, tj. s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 31. prosince 2022.

j

Z toho financované emise okruhu 3

Instituce zveřejní emise okruhu 3 svých protistran spojené s úvěrovými a investičními činnostmi institucí. Pokud instituce ještě neodhadují své emise okruhu 3, ponechají sloupec (j) prázdný a v komentáři připojeném k šabloně uvedou své plány na zavedení metod pro odhad a zpřístupnění těchto informací.

Instituce zveřejní své emise okruhu 3 s vynaložením maximálního úsilí, přičemž zahrnují nejvýznamnější sektory v souladu s přístupem PCAF a přístupem postupného zavádění údajů o emisích okruhu 3, který je obsažen v článku 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818.

Instituce zpřístupní informace o emisích okruhu 3 protistrany pro všechny sektory zahrnuté do šablony s prvním referenčním datem stanoveným na 30. června 2024.

V sektorech, kde existují potíže týkající se údajů a metodik, se instituce řídí standardem Greenhouse Gas Protocol a jeho 15 stupni, a to jak předcházejícími (upstream), tak navazujícími (downstream) činnostmi.

V souladu s pokyny TCFD k ukazatelům a cílům informují instituce transparentně o potížích při shromažďování tohoto druhu informací a pokud možno se vyhnou dvojímu započítání.

Instituce začnou zpřístupňovat informace ve sloupci (j) šablony s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 30. června 2024.

Instituce se mohou rozhodnout, že tyto informace začnou zveřejňovat dříve, tj. s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 31. prosince 2022.

k

Emise skleníkových plynů (sloupec (i)): procentní podíl portfolia, měřeno hrubou účetní hodnotou, na základě informací od konkrétní společnosti

Instituce uvedou procentní podíl portfolia (hrubé účetní hodnoty expozic), u něhož byly schopny odhadnout emise okruhu 1, 2 a 3 svých protistran spojené s úvěrovými a investičními činnostmi institucí na základě informací zveřejněných jejich protistranami nebo vykázaných instituci na dvoustranném základě.

l – p

<= 5 let; > 5 let <= 10 let; > 10 let <= 20 let; > 20 let; průměrná vážená splatnost

Instituce zařadí expozice do příslušného koše podle zbývající splatnosti finančního nástroje, přičemž zohlední toto:

a)

je-li částka splácena ve splátkách, zařadí se expozice do koše splatnosti odpovídajícího poslední splátce;

b)

pokud expozice nemá uvedenu splatnost z jiných důvodů, než je možnost protistrany zvolit si datum splacení, nebo pokud se jedná o kapitálové investice, uvádí se hodnota této expozice ve sloupci koše nevyšší splatnosti „> 20 let“;

c)

při výpočtu průměrné splatnosti expozic instituce váží splatnost každé expozice hrubou účetní hodnotou expozic.

Šablona 2: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu. Pevně daný formát

1.

Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 2: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení.

2.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (*16) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (*17) podporují politiky, jejichž cílem je dosáhnout do roku 2050 vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov. Směrnice 2010/31/EU zavedla certifikáty energetické náročnosti budov (EPC) jako nástroje pro snížení energetické náročnosti budov. Tyto certifikáty jsou označovány jako certifikát uznaný členským státem nebo jím určenou právnickou osobou, který udává energetickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy vypočtenou v souladu s uvedenou směrnicí.

3.

Tato šablona uvádí hrubou účetní hodnotu podle části 1 přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451 týkající se úvěrů zajištěných komerčními a obytnými nemovitostmi a převzatých nemovitých kolaterálů, včetně informací o úrovni energetické účinnosti kolaterálů měřené z hlediska spotřeby energie v kWh/m2 (sloupce (b) až (g) šablony), z hlediska třídy kolaterálu podle certifikátu energetické náročnosti (EPC) podle čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU pro členské státy nebo podle definice v jakémkoli příslušném místním předpisu pro ty expozice mimo Unii, kde existuje ekvivalence k třídám podle certifikátu energetické náročnosti Unie (sloupce (h) až (n)).

4.

Zejména ve sloupcích (b) až (g) zveřejní instituce hrubou účetní hodnotu expozic podle košů energetické účinnosti na základě měrné spotřeby energie kolaterálu v kWh/m2, jak je uvedeno v certifikátu energetické náročnosti kolaterálu nebo odhadnuto institucemi, pokud třída podle certifikátu energetické náročnosti není k dispozici. Na řádcích 5 a 10 šablony instituce uvedou, do jaké míry jsou tyto údaje odhadovány a nevycházejí z tříd podle certifikátu energetické náročnosti. Ve sloupcích (h) až (n) instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu expozic seskupených do tříd podle certifikátu energetické náročnosti kolaterálu pro ty kolaterály, u nichž má instituce k dispozici certifikát energetické náročnosti.

5.

Při zveřejňování rozdělení kolaterálů podle certifikátu energetické náročnosti zveřejní instituce ve sloupci (o) samostatně ty expozice, u nichž nemají informace o certifikátu energetické náročnosti kolaterálu. Pokud instituce nemají informace o certifikátu energetické náročnosti, ale používají interní výpočty k odhadu energetické účinnosti kolaterálu, mají zveřejnit procentní podíl expozic bez třídy podle certifikátu energetické náročnosti kolaterálu, pro které poskytují odhady (procentní podíl se vypočítá na základě hrubé účetní hodnoty expozic). Instituce zveřejní celkové hrubé účetní hodnoty z hlediska úrovně spotřeby energie a z hlediska třídy podle certifikátu energetické náročnosti v členění podle místa (oblast Unie vs. oblast mimo Unii), přičemž rozlišují mezi úvěry zajištěnými komerčními nemovitostmi, úvěry zajištěnými obytnými nemovitostmi a kolaterálem získaným převzetím.

6.

V případě expozic vůči subjektům sídlícím ve třetích zemích, kde neexistuje ekvivalent tříd podle certifikátu energetické náročnosti, ponechají instituce sloupce (h) až (n) prázdné. Instituce však zpřístupní informace požadované ve sloupcích (o) a (p) a případně ve sloupcích (b) až (g) prostřednictvím odhadovaných údajů.

7.

U expozic spojených s více než jedním kolaterálem, jako jsou dvě nemovitosti, se informace o energetické účinnosti nemovitostí spojených s expozicí rozdělí a zveřejní samostatně v rámci úrovní energetické účinnosti (jak pro kWh/m2 kolaterálu, sloupce (b) až (g), tak pro třídu podle certifikátu energetické náročnosti, sloupce (h) až (n), odpovídajících energetické účinnosti každého kolaterálu). Konkrétněji instituce vypočítají podíl každého kolaterálu na hrubé účetní hodnotě expozice na základě hodnoty kolaterálu a zveřejní jej v rámci koše energetické účinnosti spojeného s každým kolaterálem. Například instituce má úvěr v hrubé účetní hodnotě 100 000 EUR zajištěný dvěma nemovitostmi: nemovitostí A a nemovitostí B. Nemovitost A má hodnotu kolaterálu 80 000 EUR a certifikát energetické náročnosti třídy A, zatímco nemovitost B má hodnotu kolaterálu 70 000 EUR a certifikát energetické náročnosti třídy D. V tomto příkladu by instituce měla zveřejnit 53 333 EUR (tj. 100 000 EUR * [80 000/(80 000 + 70 000)] v rámci certifikátu energetické náročnosti třídy A a 46 667 EUR (tj. 100 000 EUR * [70 000/(80 000 + 70 000)] v rámci certifikátu energetické náročnosti třídy D, přičemž obě částky odpovídají danému konkrétnímu úvěru.

Šablona 3: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu Flexibilní formát (pevně dané sloupce, flexibilní řádky).

1.

Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 3: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení.

2.

Instituce v této šabloně zpřístupní pro vybraný počet sektorů informace o svém úsilí o soulad s cíli Pařížské dohody. Zpřístupněné informace o souladu zachytí, do jaké míry jsou finanční toky sladěny s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu, jak je uvedeno v Pařížské dohodě. Ekonomickým scénářem, který popisuje tuto dekarbonizaci, je scénář Mezinárodní energetické agentury (IEA) Nulové čisté emise do roku 2050 (Net Zero Emissions by 2050, NZE2050) (*18). Instituce tento scénář zohlední. Vzhledem k tomu, že agentura IEA poskytuje scénáře na celosvětové úrovni a některé specifické ukazatele na evropské úrovni, mají instituce měřit odstup od referenčních hodnot scénáře IEA na celosvětové úrovni a v případě, že jsou k dispozici specifické ukazatele na evropské úrovni, pak na evropské úrovni.

3.

Instituce, které již odhadují informace o svém přizpůsobení se Pařížské dohodě v jednotlivých sektorech, zveřejní informace v této šabloně. Instituce mají v komentáři připojeném k šabloně vysvětlit použitou metodu a zdroj údajů. Instituce, které dosud neodhadují svůj soulad v jednotlivých sektorech, zpřístupní informace o svých plánech zavést metodu k odhadu a zpřístupnění těchto informací. V každém případě instituce začnou zpřístupňovat informace obsažené v této šabloně s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 30. června 2024.

4.

Instituce v této šabloně zveřejní:

a)

Sloupce (a) a (b): tyto sloupce obsahují sektory (sektory podle IEA) ve sloupci (a), na jehož řádcích 1–8 je uveden povinný minimální soubor sektorů, a subsektory (sektory NACE ve sloupci (b) podle minimálního „seznamu sektorů NACE, které je třeba zohlednit“, jak je uvedeno v šabloně).

b)

Pokud je protistranou instituce holdingová společnost, instituce zohlední sektor NACE konkrétního dlužníka kontrolovaného holdingovou společností (je-li odlišný od holdingové společnosti), který dostává financování, a nikoli sektor holdingové společnosti, zejména v těch případech, kdy je dlužník nefinanční společností. Podobně pokud je přímou protistranou instituce (dlužníkem) zvláštní účelová jednotka, instituce zpřístupní příslušné informace v rámci sektoru NACE odpovídajícího hospodářské činnosti mateřské společnosti zvláštní účelové jednotky.

c)

Klasifikace expozic nabytých společně více než jedním dlužníkem se opírá o vlastnosti toho dlužníka, který byl pro danou instituci z hlediska poskytnutí této expozice významnějším nebo rozhodujícím. Instituce zpřístupní informace podle kódů NACE na úrovni podrobnosti požadované ve sloupci (b).

d)

Sloupec (c): hrubou účetní hodnotu ve smyslu části 1 přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451 týkající se expozic vůči nefinančním podnikům v každém ze sektorů uvedených ve sloupcích (a) a (b), včetně úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů, které jsou klasifikovány v účetních portfoliích v bankovním portfoliu v souladu s uvedeným prováděcím nařízením, s výjimkou finančních aktiv k obchodování nebo aktiv určených k prodeji.

e)

Sloupce (d) a (e): ukazatel nebo ukazatele souladu, které instituce uplatňuje, a nejbližší referenční rok pro ukazatel(e) souladu pro každý sektor. Instituce použijí ukazatel nebo ukazatele souladu, které lze měřit podle scénáře nulových čistých emisí do roku 2050 (NZE2050). Instituce mají zajistit, aby ukazatele umožňovaly komplexní zveřejnění výrobních kapacit financovaných institucemi a zahrnovaly všechny relevantní financované činnosti s vysokou uhlíkovou náročností. Součástí šablony je několik vzorových ukazatelů. Instituce mají zveřejnit několik ukazatelů pro každý sektor, který je relevantní pro jejich finanční činnost. Ty mají zahrnovat ukazatele intenzity emisí, ukazatele založené na kombinaci technologií a ukazatele založené na produkci. Instituce mají vycházet z hodnocení podkladových aktiv a činností spojených s finančními nástroji.

U úvěrů, u nichž je použití získaných peněžních prostředků známo, se hodnota zahrne pro příslušný sektor a ukazatel souladu. U úvěrů, u nichž použití získaných peněžních prostředků není známo, se hrubá účetní hodnota expozice přidělí příslušným sektorům a ukazatelům souladu na základě rozdělení činností protistran, a to i podle obratu protistran podle činností.

Instituce přidají do šablony řádek pro každou relevantní kombinaci sektorů zveřejněných ve sloupci (b) a ukazatelů souladu uvedených ve sloupci (d).

f)

Sloupec (f): odstup (k danému okamžiku, PiT) ukazatele nebo ukazatelů ve sloupci (d) od datových bodů scénáře nulových čistých emisí do roku 2050 (NZE2050) pro rok 2030 se vyjadřuje v procentních bodech. Tento odstup představuje současný stupeň souladu s ukazatelem scénáře pro rok 2030 a vyjadřuje se jako rozdíl mezi ukazatelem ve sloupci (d) a projekcí scénáře agentury IEA pro rok 2030, vydělený referenčním ukazatelem scénáře a převedený na procenta.

Instituce mohou příslušné informace a použitelné ukazatele scénáře pro rok 2030 pro jednotlivé sektory nalézt na internetových stránkách agentury IEA. Instituce vyjdou zejména z publikace Net Zero by 2050 – A Roadmap for the Global Energy Sector (Čistá nula do roku 2050 – plán pro celosvětovou energetiku), kterou agentura IEA každoročně zveřejňuje (*19). Konkrétní datové body a ukazatele lze stáhnout z excelové tabulky, která je součástí scénáře nulových čistých emisí do roku 2050 sestaveného Mezinárodní energetickou agenturou.

Podkladové činnosti expozic se považují za sladěné, pokud je úroveň ukazatele pod úrovní referenční hodnoty u klesajících referenčních hodnot (činnosti s vysokou uhlíkovou náročností) nebo nad úrovní referenční hodnoty u rostoucích referenčních hodnot (činnosti s nízkou uhlíkovou náročností);

Formula

g)

Sloupec (g): cíl institucí pro dobu následující tři roky po referenčním roce uvedeném ve sloupci (e) a pro ukazatele souladu uvedené ve sloupci (d). Ve sloupci (g) se uvede postup sladění portfolia a cíle, kterých instituce plánují dosáhnout, aby se dlouhodobě držely scénáře agentury IEA.

Šablona 4 – Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: expozice dvaceti podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností. Pevně daný formát

1.

Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 4: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: expozice dvaceti podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení.

2.

Instituce v této šabloně zpřístupní souhrnné informace o expozicích vůči protistranám s nejvyšší uhlíkovou náročností na světě. Zahrnují agregované a anonymizované informace o hrubé účetní hodnotě expozic vůči až dvaceti protistranám, které patří mezi dvacet podniků s nejvyšší uhlíkovou náročností na světě. Informace musí vycházet z veřejně dostupných důvěryhodných a přesných informací. Jako zdroj údajů pro určení podniků s nejvyšší uhlíkovou náročností lze použít například databázi Carbon Majors a zprávy organizací Carbon Disclosure Project a Climate Accountability Institute, jakož i agentury Thomson Reuters.

3.

Instituce uvedou v komentáři připojeném ke zpřístupnění informací zdroj údajů, který používají. Pokud instituce nejsou schopny identifikovat expozice vůči dvaceti podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností na světě, vysvětlí, proč takové expozice neuvedly, a to i v případě, že žádné expozice vůči dvaceti podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností na světě nemají.

 

Sloupec

Pokyny

a

Hrubá účetní hodnota (souhrnná)

Hrubá účetní hodnota se rozumí ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451. Zahrnuje úvěry a jiné pohledávky, dluhové cenné papíry a kapitálové nástroje, které jsou podle uvedeného prováděcího nařízení zařazeny do účetních portfolií v bankovním portfoliu, s výjimkou finančních aktiv k obchodování a aktiv určených k prodeji.

Instituce zahrnují souhrnné expozice vůči až dvaceti protistranám instituce, které patří mezi dvacet podniků s nejvyšší uhlíkovou náročností na světě.

b

Hrubá účetní hodnota vůči společnosti v porovnání s celkovou hrubou účetní hodnotou (souhrnnou)

Instituce zveřejní procentní podíl vyplývající ze souhrnné hrubé účetní hodnoty uvedené ve sloupci (a) vydělené celkovou hrubou účetní hodnotou expozic institucí v bankovním portfoliu podle přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451, včetně úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů v bankovním portfoliu, zařazených do účetních portfolií v bankovním portfoliu v souladu s uvedeným prováděcím nařízením, s výjimkou finančních aktiv k obchodování a aktiv určených k prodeji.

c

Z toho environmentálně udržitelné (zmírňování změny klimatu)

Instituce zveřejní souhrnnou hrubou účetní hodnotu environmentálně udržitelných expozic, které přispívají k cíli zmírňování změny klimatu. Tato částka vychází z účelu financované činnosti v případě účelových úvěrů nebo z informací protistrany o míře souladu jejích hospodářských činností s nařízením (EU) 2020/852, pokud jde o cíl zmírňování změnu klimatu (% obratu, který významně přispívá ke zmírňování změny klimatu).

Instituce začnou tyto informace zveřejňovat s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 31. prosince 2023.

d

Průměrná splatnost

Instituce zveřejní průměrnou splatnost expozic uvažovaných při výpočtu, přičemž je váží hrubou účetní hodnotou expozice.

e

Počet zahrnutých 20 nejvíce znečišťujících podniků

Instituce uvedou počet společností, které jsou největšími znečišťovateli, zahrnutých do výpočtu souhrnné hrubé účetní hodnoty.

Šablona 5 – Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního fyzického rizika v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku. Pevně daný formát

1.

Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 5: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního fyzického rizika v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení.

2.

V této šabloně instituce uvedou informace o expozicích v bankovním portfoliu, včetně úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů neurčených k obchodování a neurčených k prodeji, vůči nefinančním podnikům, o úvěrech zajištěných nemovitostmi a o převzatých nemovitých kolaterálech, které jsou vystaveny chronickým a akutním nebezpečím souvisejícím s klimatem, v členění podle sektoru hospodářské činnosti (klasifikace NACE) a podle zeměpisného umístění činnosti protistrany nebo kolaterálu, a to pro ty sektory a zeměpisné oblasti, které jsou vystaveny akutním a chronickým projevům změny klimatu.

3.

K určení zeměpisných oblastí náchylných k určitým nebezpečím souvisejícím s klimatem využívají instituce specializované portály a databáze. K získání informací o charakteristikách lokalit citlivých na projevy změny klimatu mohou instituce používat údaje poskytované subjekty Unie a vnitrostátními vládními orgány, včetně meteorologických, environmentálních, statistických agentur nebo geovědních organizací. Jako zdroj údajů pro určení zeměpisných oblastí vystavených nebezpečím souvisejícím se změnou klimatu lze použít například (*20): Globální nástroj pro snižování rizika katastrof – ThinkHazard! (zahrnující vlny veder, nedostatek vody a vodní stres, povodně, lesní požáry, hurikány, sesuvy půdy); PREP – PREPdata (pobřežní záplavy, extrémní horka, sesuvy půdy, nedostatek vody a vodní stres, lesní požáry); WRI – atlas vodních rizik Aqueduct (záplavy, pobřežní záplavy, nedostatek vody a vodní stres) Swiss Re – CatNet® (záplavy, tropické cyklony (hurikány a tajfuny), lesní požáry); Světová banka – Portál znalostí o změně klimatu (extrémní horka, extrémní srážky, sucho); PCA – Globální platforma pro riziko sucha (sucho); NOAA – Historické dráhy hurikánů (tropické cyklony (hurikány a tajfuny)).

4.

Pokud je protistranou holdingová společnost, zohlední instituce sektor NACE konkrétního dlužníka kontrolovaného holdingovou společností (je-li odlišný od samotné holdingové společnosti), který dostává financování, zejména v těch případech, kdy je dlužník nefinanční společností. Podobně pokud je přímou protistranou instituce (dlužníkem) zvláštní účelová jednotka, instituce zpřístupní příslušné informace v rámci sektoru NACE odpovídajícího hospodářské činnosti mateřské společnosti zvláštní účelové jednotky. Klasifikace společných expozic vůči více než jednomu dlužníkovi se opírá o vlastnosti toho dlužníka, který byl pro danou instituci z hlediska poskytnutí této expozice nejvýznamnějším. Zařazení společně nabytých expozic do kódů NACE se řídí vlastnostmi významnějšího nebo rozhodujícího dlužníka.

5.

Instituce zpřístupní informace v této šabloně s vynaložením maximálního úsilí a v komentáři připojeném k šabloně vysvětlí zdroje informací a metody, které použily k identifikaci expozic vystavených fyzickému riziku změny klimatu.

Sloupce

Pokyny

a

Zeměpisná oblast vystavená akutním a chronickým projevům změny klimatu

Instituce pokrývají zeměpisné oblasti vystavené nepříznivému dopadu fyzických projevů změny klimatu. Tyto zeměpisné oblasti zahrnují země nebo jiné zeměpisné či správní regiony, kde probíhají činnosti protistrany nebo se nachází kolaterál a které jsou vystaveny chronickým nebo akutním projevům změny klimatu. Pro zeměpisné pokrytí expozic použijí instituce podle potřeby úroveň členění uvedenou v klasifikaci územních statistických jednotek (neboli NUTS).

b

Hrubá účetní hodnota

Instituce zpřístupní hrubou účetní hodnotu ve smyslu části 1 přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451 týkající se expozic vůči nefinančním podnikům (včetně úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů), které jsou klasifikovány v účetních portfoliích v bankovním portfoliu v souladu s uvedeným prováděcím nařízením, s výjimkou finančních aktiv k obchodování a aktiv určených k prodeji.

c–o

Z toho expozice citlivé na dopad fyzických projevů změny klimatu

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu expozic náchylných k dopadu fyzických projevů změny klimatu. Hrubá účetní hodnota expozic náchylných k dopadu fyzických projevů změny klimatu se může rovnat plné hodnotě expozice zveřejněné ve sloupci (b) této šablony nebo může být částí této hodnoty expozice.

c–g

Rozdělení podle košů splatnosti

Instituce zařadí expozice do příslušného koše podle zbytkové splatnosti finančního nástroje, přičemž zohlední toto:

a)

má-li být částka splacena ve splátkách, zařadí se expozice do koše splatnosti odpovídajícího poslední splátce;

b)

nemá-li expozice uvedenu splatnost z jiných důvodů, než je možnost protistrany zvolit si datum splacení, uvádí se hodnota této expozice ve sloupci „> 20 let“;

c)

při výpočtu průměrné splatnosti expozic instituce váží splatnost každé expozice hrubou účetní hodnotou expozic.

h

Z toho expozice citlivé na dopad chronických projevů změny klimatu

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu expozic citlivých pouze na dopad chronických projevů změny klimatu, včetně nebezpečí souvisejících s postupnými změnami počasí a klimatu a majících možný dopad na hospodářskou produkci a produktivitu.

i

Z toho expozice citlivé na dopad akutních projevů změny klimatu

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu expozic citlivých pouze na dopad akutních projevů změny klimatu, včetně nebezpečí, která mohou způsobit náhlé škody na majetku, narušení dodavatelských řetězců a odpisy aktiv.

j

Z toho expozice citlivé na dopad chronických i akutních projevů změny klimatu

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu, na kterou mají dopad chronické i akutní projevy změny klimatu, uvedené ve sloupcích (h) a (i).

k

Z toho stupeň 2

Instituce, které používají standardy IFRS, zveřejní hrubou účetní hodnotu nástrojů „stupně 2“ ve smyslu IFRS 9.

Sloupce „Z toho stupeň 2“ nezveřejňují instituce, které používají vnitrostátní obecně přijímané účetní zásady vycházející ze směrnice 86/635/EHS.

l

Z toho nevýkonné expozice

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu nevýkonných expozic uvedených v čl. 47a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou náchylné k dopadu projevů změny klimatu.

m, n, o

Kumulované ztráty ze znehodnocení, kumulované negativní změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv

Instituce zveřejní částky uvedené v příloze V části 2 bodech 11, 69, 70, 71, 106 a 110 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

n

Z toho expozice stupně 2

Ve sloupci (m) se uvede výše kumulované ztráty ze znehodnocení expozic stupně 2.

Instituce, které používají standardy IFRS, zveřejní hrubou účetní hodnotu nástrojů „stupně 2“ ve smyslu IFRS 9.

Sloupce „Z toho stupeň 2“ nezveřejňují instituce, které používají vnitrostátní obecně přijímané účetní zásady vycházející ze směrnice 86/635/EHS.

o

Z toho nevýkonné expozice

Instituce zveřejní výši kumulované ztráty ze znehodnocení, kumulované negativní změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika a rezerv připadajících na nevýkonné expozice podle čl. 47a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

Šablona 6 – Souhrn klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro expozice v souladu s taxonomií. Pevně daný formát

1.

Instituce uvedou v šabloně 6 přehled klíčových ukazatelů výkonnosti vypočtených na základě šablon 7 a 8 přílohy XXXIX, včetně ukazatele zelených aktiv (GAR) podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (*21).

2.

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 vyžaduje, aby subjekty odhadovaly a zveřejňovaly GAR dvakrát, jednou na základě souladu protistrany s taxonomií z hlediska obratu (u nefinančních podniků) u těch expozic, jejichž účelem není financovat konkrétní určené činnosti (všeobecné úvěrování), a podruhé na základě souladu protistrany s taxonomií z hlediska kapitálových výdajů (CapEx) u stejných expozic z všeobecného úvěrování, ovšem v této šabloně instituce zveřejní GAR pouze jednou, a to na základě souladu protistrany z hlediska obratu, pokud jde o všeobecné úvěrování.

3.

V případě stavu odpovídají GAR (zmírňování změny klimatu), GAR (přizpůsobování se změně klimatu), GAR (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu) klíčovým ukazatelům výkonnosti obsaženým ve sloupcích (b), (g) a (l) šablony 8. Podobně v případě toku odpovídají GAR (zmírňování změny klimatu), GAR (přizpůsobování se změně klimatu), GAR (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu) klíčovému ukazateli výkonnosti uvedenému na řádku 1 ve sloupcích (r), (w) a (ab) téže šablony 8.

4.

Informace o krytí se v případě údaje „GAR – stav“ uvedou v šabloně 8 na řádku 1 ve sloupci (p) a v případě údaje „GAR – tok“ ve sloupci (af).

5.

Instituce tyto informace zpřístupní s prvním referenčním datem stanoveným na 31. prosince 2023, což je v souladu s prvním referenčním datem zpřístupnění informací o GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

Šablona 7 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR). Pevně daný formát

1.

Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 7 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR)“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení.

2.

V této šabloně instituce zveřejní informace o hrubé účetní hodnotě úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů institucí v jejich bankovním portfoliu v členění informací podle typu protistrany, včetně finančních institucí, nefinančních podniků, domácností, místních vlád, jakož i úvěrů na nemovitosti poskytnutých domácnostem, a o způsobilosti expozic pro taxonomii a jejich souladu s taxonomií s ohledem na environmentální cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu podle čl. 9 písm. a) a b) nařízení (EU) 2020/852.

3.

Instituce v této šabloně uvedou zejména informace nezbytné pro výpočet GAR v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 vyžaduje, aby instituce odhadovaly a zveřejňovaly GAR dvakrát, jednou na základě souladu protistrany s taxonomií z hlediska obratu (u nefinančních podniků) u těch expozic, jejichž účelem není financovat konkrétní určené činnosti (všeobecné úvěrování), a podruhé na základě souladu protistrany s taxonomií z hlediska kapitálových výdajů (CapEx) u stejných expozic z všeobecného úvěrování, ovšem v této šabloně instituce zveřejní GAR pouze jednou, a to na základě souladu protistrany z hlediska obratu, pokud jde o všeobecné úvěrování.

4.

Na základě těchto informací instituce vypočítají a zveřejní své GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. Zahrnuté informace se týkají zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu podle čl. 9 písm. a) a b) nařízení (EU) 2020/852.

5.

Instituce tyto informace zpřístupní s prvním referenčním datem stanoveným na 31. prosince 2023, což je první referenční datum pro zpřístupnění informací o GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

Sloupce

Pokyny

a

Hrubá účetní hodnota

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

b

Z toho: vůči sektorům významným pro taxonomii

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu způsobilých expozic vůči sektorům (čtyřúrovňové kódy NACE) významným pro odpovídající environmentální cíl podle taxonomie, jak je uvedeno v příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (*22).

Instituce zveřejní expozice vůči příslušným sektorům v rámci cíle zmírňování změny klimatu v souladu s čl. 9 písm. a) a článkem 10 nařízení (EU) 2020/852.

c

Z toho: environmentálně udržitelné

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu způsobilých expozic, které jsou environmentálně udržitelné, jak je uvedeno v příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.

Instituce zveřejní environmentálně udržitelné expozice v rámci cíle zmírňování změny klimatu v souladu s čl. 9 písm. a) a článkem 10 nařízení (EU) 2020/852.

Pokud je známo použití získaných peněžních prostředků (specializované úvěry, včetně úvěrů na projektové financování podle přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451), instituce zveřejní, do jaké míry je expozice environmentálně udržitelná. Toto zpřístupnění informací je založeno na tom, do jaké míry financovaný projekt významně přispívá ke zmírňování změny klimatu v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2020/852 nebo je podpůrnou činností v souladu s článkem 16 uvedeného nařízení a splňuje kritéria stanovená v článku 3 uvedeného nařízení. Není-li použití získaných peněžních prostředků známo, instituce zveřejní, do jaké míry je expozice environmentálně udržitelná, na základě informací obdržených od protistrany v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2020/852 o podílu obratu pocházejícího z produktů nebo služeb spojených s hospodářskými činnostmi, které se podle článku 3 uvedeného nařízení kvalifikují jako environmentálně udržitelné.

Každá expozice se posuzuje pouze jednou a přiřazuje se pouze jednomu environmentálnímu cíli. Pokud jsou expozice významné pro více než jeden environmentální cíl, přiřadí se k nejrelevantnějšímu cíli.

d

Z toho: specializované úvěry

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Specializované úvěrové expozice jsou chápány ve smyslu čl. 147 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013. Zahrnují expozice, které jsou environmentálně udržitelné v rámci cíle zmírňování změny klimatu v souladu s čl. 9 písm. a) a článkem 10 nařízení (EU) 2020/852.

Je-li známo použití získaných peněžních prostředků, v případě specializovaných úvěrů instituce zveřejní, do jaké míry je expozice environmentálně udržitelná na základě rozsahu a podílu, v jakém se konkrétní financovaný projekt kvalifikuje jako projekt přispívající významně ke zmírňování změny klimatu (informace o konkrétním projektu) v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2020/852 nebo jako podpůrná činnost v souladu s článkem 16 a splňuje kritéria stanovená v článku 3 uvedeného nařízení. Instituce poskytují transparentní informace o druhu hospodářských činností, které jsou financovány prostřednictvím specializovaných úvěrů. Pokud se stejná specializovaná úvěrová expozice týká dvou environmentálních cílů, úvěrové instituce ji přidělí tomu nejrelevantnějšímu.

e

Z toho: přechodné

Článek 10 nařízení (EU) 2020/852.

f

Z toho: podpůrné

Článek 16 nařízení (EU) 2020/852.

g

Z toho: vůči sektorům významným pro taxonomii

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu způsobilých expozic vůči sektorům (čtyřúrovňové kódy NACE) významným pro odpovídající environmentální cíl podle taxonomie, jak je uvedeno v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.

Instituce zveřejní expozice vůči příslušným sektorům v rámci cíle přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 9 písm. b) a článkem 11 nařízení (EU) 2020/852.

h

Z toho: environmentálně udržitelné

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu způsobilých expozic, které jsou environmentálně udržitelné, jak je uvedeno v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.

Instituce zveřejní environmentálně udržitelné expozice v rámci cíle přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 9 písm. b) a článkem 11 nařízení (EU) 2020/852.

Je-li známo použití získaných peněžních prostředků, v případě specializovaných úvěrů instituce zveřejní, do jaké míry je expozice environmentálně udržitelná na základě rozsahu a podílu, v jakém se financovaný projekt kvalifikuje jako projekt přispívající významně k přizpůsobování se změně klimatu v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2020/852 nebo jako podpůrná činnost v souladu s článkem 16 uvedeného nařízení a splňuje kritéria stanovená v článku 3 uvedeného nařízení.

Není-li použití získaných peněžních prostředků známo, instituce zveřejní, do jaké míry je expozice environmentálně udržitelná, na základě informací od protistrany v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2020/852 o podílu obratu pocházejícího z produktů nebo služeb spojených s hospodářskými činnostmi, které se podle článku 3 uvedeného nařízení kvalifikují jako environmentálně udržitelné.

Každá expozice se posuzuje pouze jednou a přiřazuje se pouze jednomu environmentálnímu cíli. Pokud jsou expozice významné pro více než jeden environmentální cíl, přiřadí se k tomu nejrelevantnějšímu.

i

Z toho: specializované úvěry

Instituce mají zveřejnit hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Specializované úvěrové expozice jsou chápány ve smyslu čl. 147 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013.

Instituce zveřejní specializované úvěrové expozice, které jsou environmentálně udržitelné v rámci cíle přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 9 písm. b) a článkem 11 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce zveřejní, do jaké míry je expozice environmentálně udržitelná, s využitím informací od protistrany.

Je-li známo použití získaných peněžních prostředků, v případě specializovaných úvěrů instituce zveřejní, do jaké míry je expozice environmentálně udržitelná na základě rozsahu a podílu, v jakém se konkrétní financovaný projekt kvalifikuje jako projekt přispívající významně k přizpůsobování se změně klimatu (konkrétní informace o projektu) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2020/852 nebo jako podpůrná činnost v souladu s článkem 16 uvedeného nařízení a splňuje kritéria stanovená v článku 3 uvedeného nařízení. Instituce poskytují transparentní informace o druhu hospodářských činností, které jsou financovány prostřednictvím specializovaných úvěrů. Pokud se stejná specializovaná úvěrová expozice může týkat dvou environmentálních cílů, přiřadí se k tomu nejrelevantnějšímu.

j

Z toho: přizpůsobování se

Článek 11 nařízení (EU) 2020/852. Tyto činnosti zahrnují činnosti, které nejsou činnostmi podpůrnými.

k

Z toho: podpůrné

Článek 16 nařízení (EU) 2020/852.

l

Z toho: vůči sektorům významným pro taxonomii

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Instituce uvedou součet sloupců (b) a (g) této šablony.

m

Z toho: environmentálně udržitelné

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Instituce uvedou součet sloupců (c) a (h) této šablony.

n

Z toho: specializované úvěry

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu ve smyslu přílohy V části 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Specializované úvěrové expozice jsou chápány ve smyslu čl. 147 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013.

Instituce uvedou součet sloupců (d) a (i) této šablony.

o

Z toho: přechodné/přizpůsobování se

Články 10 a 11 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce uvedou součet sloupců (e) a (j) této šablony.

p

Z toho: podpůrné

Článek 16 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce uvedou součet sloupců (f) a (k) této šablony.

Řádky

Pokyny

 

GAR – zahrnutá aktiva v čitateli i jmenovateli

Způsobilé jsou expozice, které se vztahují k protistranám a třídám aktiv zahrnutým do oblasti působnosti požadavků na zveřejňování v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2020/852.

1

Úvěry a jiné pohledávky, dluhové cenné papíry a kapitálové nástroje (neurčené k obchodování) způsobilé pro GAR

Instituce zveřejní úvěry a jiné pohledávky, dluhové cenné papíry a kapitálové nástroje zařazené v bankovním portfoliu, neurčené k obchodování a neurčené k prodeji, definované v příloze V prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

2

Finanční instituce

Instituce zveřejní expozice uvedené v příloze V části 1 bodě 42 písm. c) a d) prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

3

Úvěrové instituce

Instituce zveřejní expozice uvedené v příloze V části 1 bodě 42 písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

4, 9, 13, 17, 21, 34, 40

Úvěry a jiné pohledávky

Instituce zveřejní úvěry a jiné pohledávky uvedené v příloze V části 1 bodě 32 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

5, 10, 14, 18, 22, 37, 41

Dluhové cenné papíry

Instituce zveřejní dluhové cenné papíry uvedené v příloze V části 1 bodě 31 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

6, 11, 15, 19, 23, 38, 42

Kapitálové nástroje

Instituce zveřejní kapitálové nástroje podle přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451. Kapitálové nástroje v bankovním portfoliu zahrnují investice do přidružených, společných a dceřiných podniků, které nejsou zcela nebo poměrně konsolidovány.

7

Ostatní finanční instituce

Instituce zveřejní expozice ostatním finančním institucím uvedeným v příloze V části 1 bodě 42 písm. d) prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

8

Z toho: investiční podniky

Instituce zveřejní expozice investičním podnikům ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

12

Z toho: správcovské společnosti

Instituce zveřejní expozice správcovským společnostem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 19 nařízení (EU) č. 575/2013.

16

Z toho: pojišťovny

Instituce zveřejní expozice pojišťovnám ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) č. 575/2013.

20

Nefinanční podniky podléhající povinnostem týkajícím se zpřístupňování informací podle směrnice o vykazování nefinančních informací

Instituce zveřejní expozice nefinančním podnikům uvedeným v příloze V části 1 bodě 42 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2021/451, na které se vztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací podle směrnice 2014/95/EU.

28

Z toho: úvěry na komerční nemovitosti

Instituce zveřejní expozice uvedené v příloze V části 2 bodě 173 písm. a) a bodě 239ix prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

24

Domácnosti

Instituce zveřejní úvěry a jiné pohledávky uvedené v příloze V části 1 bodě 42 písm. f) prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Instituce mají shromažďovat informace od svých protistran dvoustranně v rámci procesu poskytování úvěrů a pravidelného procesu přezkumu a sledování úvěrů.

25

Z toho: Úvěry zajištěné obytnými nemovitostmi

Instituce zveřejní úvěry a jiné pohledávky zajištěné obytnými nemovitostmi uvedené v příloze V části 2 bodě 173 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Soulad těchto expozic s nařízením (EU) 2020/852 se posuzuje pouze na základě zjednodušeného přístupu pro cíl zmírňování změny klimatu v souladu s technickými screeningovými kritérii pro budovy, kterými jsou renovace a pořízení a vlastnictví v souladu s body 7.2., 7.3., 7.4., 7.5., 7.6. a 7.7. přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, a to na základě energetické účinnosti podkladového kolaterálu.

26

Z toho: úvěry na renovace budov

Instituce zveřejní úvěry, které byly poskytnuty domácnostem za účelem renovace jejich obydlí.

Soulad těchto expozic s nařízením (EU) 2020/852 se posuzuje pouze na základě zjednodušeného přístupu pro cíl zmírňování změny klimatu v souladu s technickými screeningovými kritérii pro budovy, kterými jsou renovace a pořízení a vlastnictví v souladu s body 7.2., 7.3., 7.4., 7.5., 7.6. a 7.7. přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, a to na základě energetické účinnosti podkladového kolaterálu.

27

Z toho úvěry na motorová vozidla

Instituce zveřejní úvěry na motorová vozidla uvedená v příloze V části 2 bodě 173 písm. b) bodě ii) prováděcího nařízení (EU) 2021/451 a jiné úvěry poskytnuté na pořízení motorového vozidla, které byly posouzeny podle zjednodušeného přístupu pro cíl zmírňování změny klimatu v souladu s technickými screeningovými kritérii pro financování, pronájem a leasing vozidel v souladu s oddílem 6.5 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, a to na základě energetické účinnosti podkladového vozidla.

28

Financování místních vlád

Součet řádků 29 a 30.

29

Financování bydlení

Instituce zveřejní úvěry, které poskytly místním vládám za účelem financování pořízení veřejného bydlení.

30

Ostatní financování místních vlád

Instituce zveřejní úvěry, které poskytly místním vládám za účelem financování jiných specializovaných úvěrových expozic než těch, které vyplývají z pořízení veřejného bydlení.

31

Kolaterál získaný převzetím: obytných a komerčních nemovitostí

Instituce zveřejní kolaterál získaný převzetím podle přílohy V části 2 bodu 341 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

32

Aktiva GAR celkem

Tento řádek se rovná řádku 1 této šablony.

 

Aktiva vyloučená z čitatele pro výpočet GAR (zahrnutá do jmenovatele)

33

Nefinanční podniky EU (nepodléhající povinnostem týkajícím se zpřístupňování informací podle směrnice o vykazování nefinančních informací)

Instituce zveřejní expozice nefinančním podnikům ve smyslu přílohy V části 1 bodu 42 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2021/451, které se nacházejí v Unii a na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací podle směrnice 2014/95/EU.

37

Nefinanční podniky jiné než z EU (nepodléhající povinnostem týkajícím se zpřístupňování informací podle směrnice o vykazování nefinančních informací)

Instituce zveřejní expozice nefinančním podnikům ve smyslu přílohy V části 1 bodu 42 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2021/451, které se nacházejí mimo Unii a na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací podle směrnice 2014/95/EU.

 

Aktiva vyloučená z čitatele pro GAR (zahrnutá do jmenovatele)

41

Deriváty

Instituce zveřejní deriváty neurčené k obchodování podle přílohy V části 1 oddílu 10 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

42

Mezibankovní úvěry na vyžádání

Instituce zveřejní „ostatní vklady na požádání“ podle přílohy V části 2 bodu 3 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

43

Hotovost a aktiva související s hotovostí

Instituce zveřejní „pokladní hotovost“ podle přílohy V části 2 bodu 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

44

Ostatní aktiva (včetně goodwillu, komodit atd.)

Instituce zveřejní ostatní aktiva v rozvaze instituce, která nejsou uvedena na řádcích 41, 42 a 43 této šablony.

45

Aktiva celkem ve jmenovateli (GAR)

Tento řádek je součtem řádků 32, 33, 37 a 41 až 44 této šablony.

 

Jiná aktiva vyloučená z čitatele a jmenovatele pro výpočet GAR

46

Suverénní subjekty

Instituce zveřejní vládní instituce podle přílohy V části 1 bodu 42 prováděcího nařízení (EU) 2021/451, s výjimkou expozic zahrnutých na řádcích 29 a 30 této šablony.

47

Expozice vůči centrálním bankám

Instituce zveřejní expozice vůči centrálním bankám.

48

Obchodní portfolio

Instituce zveřejní finanční aktiva k obchodování nebo obchodovatelná finanční aktiva definovaná v použitelných účetních zásadách.

49

Aktiva celkem vyloučená z čitatele a jmenovatele

Tento řádek je součtem řádků 46, 47 a 48 této šablony.

50

Aktiva celkem

Tento řádek je součtem řádků 45 a 49 této šablony.

Šablona 8 – Ukazatel zelených aktiv (%)

1.

Instituce použijí následující pokyny ke zveřejnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 8 – Ukazatel zelených aktiv (GAR) (%)“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení.

2.

Na základě těchto informací uvedených v šabloně 7 zveřejní instituce v této šabloně GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

3.

Účelem této šablony je ukázat, do jaké míry lze činnosti institucí kvalifikovat jako environmentálně udržitelné v souladu s články 3 a 9 nařízení (EU) 2020/852, aby zúčastněné strany mohly pochopit opatření, která instituce zavedly ke zmírňování rizik přechodu a fyzických rizik v souvislosti se změnou klimatu.

4.

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 požaduje, aby instituce odhadovaly a zveřejňovaly GAR dvakrát. Jednou je zveřejnění založeno na souladu protistrany s taxonomií z hlediska obratu (u nefinančních podniků) u těch expozic, jejichž účelem není financování konkrétních určených činností (všeobecné úvěrování). Druhé zveřejnění je založeno na souladu protistrany z hlediska kapitálových výdajů (CapEx) s nařízením (EU) 2020/852 pro stejné expozice z všeobecného úvěrování. Ovšem v této šabloně instituce zveřejní GAR pouze jednou, a to na základě souladu protistrany z hlediska obratu, pokud jde o všeobecné úvěrování.

5.

Instituce tyto informace začnou zpřístupňovat s prvním referenčním datem stanoveným na 31. prosince 2023, což je v souladu s prvním referenčním datem zpřístupnění informací o GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

Sloupce

Pokyny

a

Podíl aktiv financujících sektory významné pro taxonomii

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv financujících činnosti uvedené v nařízení (EU) 2020/852 (tj. způsobilých aktiv) na celkovém stavu zahrnutých aktiv. Tato položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých aktiv financujících sektory významné pro taxonomii uvedené v nařízení (EU) 2020/852 pro cíl zmírňování změny klimatu podle pokynů k sloupci (b) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv vymezená v pokynech k sloupci (a) šablony 7.

b

Z toho: environmentálně udržitelné

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti (tj. aktiv, která jsou v souladu) na stavu způsobilých aktiv. Položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti pro cíl zmírňování změny klimatu podle pokynů k sloupci (c) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých expozic podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

c

Z toho: specializované úvěry

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv kategorizovaných jako specializované úvěry, které financují environmentálně udržitelné činnosti pro cíl zmírňování změny klimatu, na stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota aktiv podle pokynů k sloupci (d) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

d

Z toho: přechodné

Článek 10 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv souvisejících s přechodnými činnostmi pro cíl zmírňování změny klimatu na stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota aktiv podle pokynů k sloupci (e) šablony 8.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

e

Z toho: podpůrné

Článek 16 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv souvisejících s podpůrnými činnostmi pro cíl zmírňování změny klimatu na stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota aktiv podle pokynů k sloupci (f) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

f

Podíl aktiv financujících sektory významné pro taxonomii

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv financujících činnosti významné pro taxonomii (tj. způsobilých aktiv) na stavu zahrnutých aktiv. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých aktiv financujících sektory významné pro taxonomii pro cíl přizpůsobování se změně klimatu podle pokynů k sloupci (g) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

g

Z toho: environmentálně udržitelné

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti (tj. aktiv, která jsou v souladu) na stavu způsobilých aktiv. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti pro cíl přizpůsobování se změně klimatu podle pokynů k sloupci (h) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých expozic podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

h

Z toho: specializované úvěry

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv kategorizovaných jako specializované úvěry, které financují environmentálně udržitelné činnosti pro cíl přizpůsobování se změně klimatu, na stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota aktiv podle pokynů k sloupci (i) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

i

Z toho: přizpůsobování se

Článek 11 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv souvisejících s činnostmi přizpůsobování pro cíl přizpůsobování se změně klimatu na stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota aktiv podle pokynů k sloupci (j) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

j

Z toho: podpůrné

Článek 16 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv souvisejících s podpůrnými činnostmi pro cíl přizpůsobování se změně klimatu na stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti. Položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota aktiv podle pokynů k sloupci (k) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

k

Podíl aktiv financujících sektory významné pro taxonomii

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv financujících činnosti významné pro taxonomii (tj. způsobilých aktiv) pro cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu v porovnání s celkovým stavem zahrnutých aktiv. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých aktiv financujících sektory významné pro taxonomii podle pokynů k sloupci (l) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

l

Z toho: environmentálně udržitelné

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti pro cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně na stavu způsobilých aktiv. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti podle pokynů k sloupci (m) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých expozic podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

m

Z toho: specializované úvěry

Instituce zveřejní podíl stavu aktiv kategorizovaných jako specializované úvěry, které financují environmentálně udržitelné činnosti pro cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, na stavu aktiv financujících environmentálně udržitelné činnosti. Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota aktiv podle pokynů k sloupci (n) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

n

Z toho: přechodné/přizpůsobování se

Články 10 a 11 nařízení (EU) 2020/852.

Procentní podíl odpovídá sloupcům (d) a (i).

o

Z toho: podpůrné

Článek 16 nařízení (EU) 2020/852.

Procentní podíl odpovídá sloupcům (e) a (j).

p

Podíl celkových zahrnutých aktiv

Instituce zveřejní podíl celkových aktiv zahrnutých do GAR. Položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota stavu zahrnutých aktiv podle pokynů k sloupci (1) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota celkových aktiv v rozvaze institucí podle pokynů k řádku 50 šablony 7.

q

Podíl nových aktiv financujících sektory významné pro taxonomii

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících činnosti významné pro taxonomii (tj. způsobilá aktiva) pro cíl zmírňování změny klimatu na celkových nových způsobilých aktivech (tj. způsobilých aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují). Nová aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Tato položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv financujících sektory významné pro taxonomii podle pokynů k sloupci (b) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

r

Z toho: environmentálně udržitelné

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti pro cíl zmírňování změny klimatu na celkových nových způsobilých aktivech (tj. způsobilých aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují). Nová aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (c) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

s

Z toho: specializované úvěry

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) kategorizovaných jako specializované úvěry, které financují environmentálně udržitelné činnosti pro cíl zmírňování změny klimatu, na celkových nových způsobilých aktivech (tj. aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti. Nová způsobilá aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (d) šablony 8.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

t

Z toho: přechodné

Článek 10 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) souvisejících s přechodnými činnostmi pro cíl zmírňování změny klimatu na celkových nových způsobilých aktivech (tj. aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti. Nová způsobilá aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (e) šablony 8.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých nových aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

u

Z toho: podpůrné

Článek 16 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) souvisejících s podpůrnými činnostmi pro cíl zmírňování změny klimatu na celkových nových způsobilých aktivech (tj. aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti. Nová způsobilá aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (f) šablony 8.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota zahrnutých nových aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

v

Podíl nových aktiv financujících sektory významné pro taxonomii

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících činnosti, na které se vztahuje nařízení (EU) 2020/852, pro cíl přizpůsobování se změně klimatu na celkových nových způsobilých aktivech (tj. způsobilých aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují). Nová aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Tato položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv financujících sektory významné pro taxonomii podle pokynů k sloupci (g) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

w

Z toho: environmentálně udržitelné

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti pro cíl přizpůsobování se změně klimatu na celkových nových způsobilých aktivech (tj. způsobilých aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují). Nová aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Tato položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (h) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

x

Z toho: specializované úvěry

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) kategorizovaných jako specializované úvěry, které financují environmentálně udržitelné činnosti pro cíl přizpůsobování se změně klimatu, na celkových nových způsobilých aktivech (tj. aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti. Nová způsobilá aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Tato položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (i) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

y

Z toho: přizpůsobování se

Článek 11 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) souvisejících s přechodnými činnostmi pro cíl přizpůsobování se změně klimatu na celkových nových způsobilých aktivech (tj. aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti. Nová způsobilá aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Tato položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (j) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

z

Z toho: podpůrné

Článek 16 nařízení (EU) 2020/852.

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) souvisejících s podpůrnými činnostmi pro cíl přizpůsobování se změně klimatu na celkových nových způsobilých aktivech (tj. aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti. Nová způsobilá aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Tato položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (k) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

aa

Podíl aktiv financujících sektory významné pro taxonomii

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících činnosti, na které se vztahují cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně stanovené v nařízení (EU) 2020/852, na celkových nových způsobilých aktivech (tj. způsobilých aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují). Nová aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Tato položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv financujících sektory významné pro taxonomii podle pokynů k sloupci (l) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

ab

Z toho: environmentálně udržitelné

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti pro cíl zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně na celkových nových způsobilých aktivech (tj. způsobilých aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují). Nová aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Tato položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (m) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

ac

Z toho: specializované úvěry

Instituce zveřejní podíl nových aktiv (tj. aktiv vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) kategorizovaných jako specializované úvěry, které financují environmentálně udržitelné činnosti pro cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, na celkových nových aktivech (tj. aktivech vzniklých v běžném období, za něž se informace zpřístupňují) financujících environmentálně udržitelné činnosti. Nová aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Tato položka se vyjadřuje v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota způsobilých nových aktiv podle pokynů k sloupci (n) šablony 7.

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je hrubá účetní hodnota nových zahrnutých aktiv z těchto aktiv podle pokynů k sloupci (a) šablony 7.

ad

Z toho: přechodné/přizpůsobování se

Články 10 a 11 nařízení (EU) 2020/852.

Procentní podíl odpovídá sloupcům (t) a (y).

ae

Z toho: podpůrné

Článek 16 nařízení (EU) 2020/852.

Procentní podíl odpovídá sloupcům (u) a (z).

af

Podíl zahrnutých nových celkových aktiv

Instituce zveřejní podíl nových celkových aktiv zahrnutých do GAR. Nová aktiva se vypočítají po odečtení splátek a jiných snížení.

Položka se vyjádří v procentech.

Čitatelem klíčového ukazatele výkonnosti je rozdíl v hrubé účetní hodnotě zahrnutých aktiv podle pokynů k řádku 1 šablony 7 mezi běžným obdobím, za něž se informace zpřístupňují (t), a předchozím obdobím, za něž se informace zpřístupňují (t–1).

Jmenovatelem klíčového ukazatele výkonnosti je rozdíl v hrubé účetní hodnotě nových celkových aktiv podle pokynů k řádku 53 šablony 7 mezi běžným obdobím, za něž se informace zpřístupňují (t), a předchozím obdobím, za něž se informace zpřístupňují (t–1).

Řádky

Pokyny

1

GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.

2

Úvěry a jiné pohledávky, dluhové cenné papíry a kapitálové nástroje (neurčené k obchodování) způsobilé pro výpočet GAR

GAR v % pro expozice na řádku 1 šablony 7.

3

Finanční instituce

GAR v % pro expozice na řádku 2 šablony 7.

4

Úvěrové instituce

GAR v % pro expozice na řádku 3 šablony 7.

5

Ostatní finanční instituce

GAR v % pro expozice na řádku 7 šablony 7.

6

Z toho: investiční podniky

GAR v % pro expozice na řádku 8 šablony 7.

7

Z toho: správcovské společnosti

GAR v % pro expozice na řádku 12 šablony 7.

8

Z toho: pojišťovny

GAR v % pro expozice na řádku 16 šablony 7.

9

Nefinanční podniky podléhající povinnostem týkajícím se zpřístupňování informací podle směrnice o vykazování nefinančních informací

GAR v % pro expozice na řádku 20 šablony 7.

10

Domácnosti

GAR v % pro expozice na řádku 24 šablony 7.

11

Z toho úvěry zajištěné obytnými nemovitostmi

GAR v % pro expozice na řádku 25 šablony 7.

12

Z toho úvěry na renovace budov

GAR v % pro expozice na řádku 26 šablony 7.

13

Z toho úvěry na motorová vozidla

GAR v % pro expozice na řádku 27 šablony 7.

14

Financování místních vlád

GAR v % pro expozice na řádku 28 šablony 7.

15

Financování bydlení

GAR v % pro expozice na řádku 29 šablony 7.

16

Ostatní financování místních vlád

GAR v % pro expozice na řádku 30 šablony 7.

17

Kolaterál získaný převzetím: obytných a komerčních nemovitostí

GAR v % pro expozice na řádku 31 šablony 7.

Šablona 9 – Zmírňující opatření: BTAR

1.

Článek 9 prováděcího nařízení (EU) 2021/2178 stanoví, že do 30. června 2024 Komise uplatňování uvedeného nařízení přezkoumá. Komise má posoudit zejména potřebu jakýchkoli dalších změn s ohledem na začlenění:

a)

expozic ústředním vládám a centrálním bankám do čitatele a jmenovatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků;

b)

expozic podnikům, které nezveřejňují přehled nefinančních informací podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU, do čitatele klíčových ukazatelů výkonnosti finančních podniků.

2.

Instituce se mohou rozhodnout, že do této šablony zahrnou následující informace. V případě protistran, které jsou nefinančními podniky a nemají povinnosti týkající se zpřístupňování informací, mohou instituce s vynaložením přiměřeného úsilí a na základě informací, které již mají k dispozici a které byly od jejich protistran dobrovolně a dvoustranně shromážděny nebo které byly vypočteny pomocí odhadů, zpřístupnit rozšířené informace o způsobilosti pro taxonomii a souladu s taxonomií podle nařízení (EU) 2020/852, pokud jde o environmentální cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně podle čl. 9 písm. a) a b) nařízení (EU) 2020/852, u těch expozic vůči evropským nefinančním podnikům, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací stanovené ve směrnici 2013/34/EU, a vůči mimoevropským nefinančním podnikům, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací stanovené ve směrnici 2013/34/EU. Postačuje, pokud se tyto informace zpřístupní pouze jednou, a to na základě souladu protistran z hlediska obratu, pokud jde o úvěry v rámci všeobecného úvěrování, jako je tomu v případě GAR.

První referenční datum pro zpřístupnění informací u této šablony je 31. prosince 2024. Instituce nejsou povinny tyto informace zpřístupnit před 1. lednem 2025.

Šablona 9.1 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet BTAR

1.

Instituce mohou v této šabloně zveřejnit hrubou účetní hodnotu aktiv významných pro výpočet BTAR. Tato šablona se týká pouze protistran, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací.

1

AKTIVA GAR CELKEM

V souladu se zveřejněním na řádku 32 šablony 7.

2

Nefinanční podniky EU (nepodléhající povinnostem týkajícím se zpřístupňování informací podle směrnice o vykazování nefinančních informací)

Instituce zveřejní expozice nefinančním podnikům ve smyslu přílohy V části 1 bodu 42 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2021/451, které se nacházejí v Unii a na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací podle směrnice 2013/34/EU.

Pokud protistrana nepodléhá povinnostem týkajícím se zpřístupňování informací podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852, mohou instituce pro výpočet procentního podílu expozic v souladu s taxonomií podle nařízení (EU) 2020/852 na základě přiměřeného úsilí shromažďovat informace od svých protistran na dobrovolném a dvoustranném základě prostřednictvím procesu poskytování úvěrů a pravidelného přezkumu a sledování úvěrů. Pouze v případě, že protistrana není schopna nebo ochotna poskytnout příslušné údaje, použijí úvěrové instituce interní odhady a zástupné ukazatele a v komentáři připojeném k šabloně vysvětlí rozsah použití těchto odhadů a druh použitých odhadů. Pokud instituce nejsou schopny dobrovolně a dvoustranně shromáždit anebo odhadnout příslušné informace nebo pokud to nejsou schopny učinit přiměřeným způsobem, který by je nebo jejich protistrany příliš nezatěžoval, vysvětlí tuto skutečnost v komentáři připojeném k šabloně a uvedou důvody a dotčené protistrany.

V případě zpřístupňování informací týkajících se podniků, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací podle směrnice 2013/34/EU, včetně malých a středních podniků, se instituce při posuzování všeobecného úvěrování/financování s neznámým použitím získaných peněžních prostředků řídí zjednodušeným přístupem a za účelem určení celkového souladu expozic s nařízením (EU) 2020/852 se ve svém posouzení soustředí na hlavní hospodářskou činnost podniku, tj. na jeho hlavní zdroj obratu. V případě specializovaných úvěrů se posouzení zakládá na tom, do jaké míry se konkrétní financovaný projekt kvalifikuje jako projekt významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se této změně (informace o konkrétním projektu).

4

Z toho: úvěry zajištěné komerčními nemovitostmi

Expozice uvedené v příloze V části 2 bodě 173 písm. a) a bodě 239ix prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

Soulad těchto expozic s taxonomií podle nařízení (EU) 2020/852 se posuzuje pouze na základě zjednodušeného přístupu pro cíl zmírňování změny klimatu v souladu s technickými screeningovými kritérii pro budovy, kterými jsou renovace a pořízení a vlastnictví v souladu s body 7.2., 7.3., 7.4., 7.5., 7.6. a 7.7. přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, a to na základě energetické účinnosti podkladového kolaterálu.

5

Z toho: úvěry na renovace budov

Úvěry poskytnuté malým a středním podnikům a jiným nefinančním podnikům, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací podle směrnice 2014/95/EU, za účelem renovace budovy.

Soulad těchto expozic s taxonomií podle nařízení (EU) 2020/852 se posuzuje pouze na základě zjednodušeného přístupu pro cíl zmírňování změny klimatu v souladu s technickými screeningovými kritérii pro budovy, kterými jsou renovace a pořízení a vlastnictví v souladu s body 7.2., 7.3., 7.4., 7.5., 7.6. a 7.7. přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, a to na základě energetické účinnosti podkladového kolaterálu.

8

Nefinanční podniky jiné než z EU (nepodléhající povinnostem týkajícím se zpřístupňování informací podle směrnice o vykazování nefinančních informací)

Expozice nefinančním podnikům podle přílohy V části 1 bodu 42 písm. e) prováděcího nařízení (EU) 2021/451, které se nacházejí mimo Unii a na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací podle směrnice 2014/95/EU.

Pokud instituce poskytují tyto informace v rámci zpřístupňování informací podle článku 8 nařízení (EU) 2020/852 v souladu s čl. 7 odst. 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, zveřejní stejné informace i zde. V opačném případě instituce shromažďují informace od svých protistran na dvoustranném základě prostřednictvím procesu poskytování úvěrů a pravidelného přezkumu a sledování úvěrů nebo používají pro zpřístupňování informací o expozicích mimo EU na základě nejlepšího úsilí tyto zástupné ukazatele:

a)

své vlastní modely a klasifikaci expozic podle nich; v tomto případě instituce vysvětlí hlavní rysy použitých modelů;

b)

zpřístupněné informace protistran založené na mezinárodních standardech (včetně TCFD), pokud jsou k dispozici; v takovém případě instituce vysvětlí druh dostupných informací a použité standardy;

c)

jiné veřejně dostupné údaje.

Instituce mají v komentáři připojeném k této šabloně vysvětlit zdroje použité ke zpřístupnění těchto informací. Pokud instituce nejsou schopny dvoustranně shromáždit nebo odhadnout příslušné informace nebo pokud to nejsou schopny učinit přiměřeným způsobem, který by je nebo jejich protistrany příliš nezatěžoval, vysvětlí tuto skutečnost v komentáři připojeném k šabloně a uvedou důvody a dotčené protistrany.

U tohoto druhu protistran se instituce při posuzování všeobecného úvěrování/financování s neznámým použitím získaných peněžních prostředků řídí zjednodušeným přístupem a za účelem určení celkového souladu expozic s nařízením (EU) 2020/852 se ve svém posouzení soustředí na hlavní hospodářskou činnost podniku, tj. na jeho hlavní zdroj obratu. V případě specializovaných úvěrů je posouzení založeno na rozsahu a podílu, v jakém se konkrétní financovaný projekt kvalifikuje jako projekt významně přispívající ke zmírnění změny klimatu nebo k přizpůsobování se této změně (informace o konkrétním projektu), a v případě portfolia nemovitostí se posouzení provádí pro cíl zmírňování změny klimatu na základě energetické účinnosti podkladového kolaterálu a jejich souladu s kritérii stanovenými pro příslušné činnosti v nařízení (EU) 2020/852.

Řádek 12

AKTIVA BTAR CELKEM

Součet řádků 1, 2 a 8

Řádky 13 až 19

Viz definice v šabloně 7 (řádky 41 až 50)

Šablona 9.2 – BTAR v %

Instituce mohou v této šabloně zveřejnit procentní podíl aktiv BTAR podle šablony 1 v porovnání s celkovými aktivy ve jmenovateli BTAR podle řádku 17 šablony 9.1.

Šablona 9.3 – BTAR v %

Tato šablona obsahuje shrnutí klíčových ukazatelů výkonnosti BTAR v členění podle environmentálních cílů v oblasti změny klimatu a celkem a v členění podle stavu a toku.

Šablona 10 – Další opatření pro zmírňování změny klimatu, která nejsou zahrnuta v nařízení (EU) 2020/852

1.

Tato šablona zachycuje další opatření ke zmírňování změny klimatu a zahrnuje expozice institucí, které nejsou v souladu s taxonomií, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2020/852, podle šablon 7 a 8, ale které přesto podporují protistrany v procesu přechodu a přizpůsobování se pro cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Tato zmírňující opatření a činnosti zahrnují dluhopisy a úvěry vydané podle jiných standardů, než jsou standardy Unie, včetně zelených dluhopisů; udržitelné dluhopisy, které jsou spojeny s aspekty změny klimatu; dluhopisy vázané na udržitelnost, které jsou spojeny s aspekty změny klimatu; zelené úvěry; úvěry vázané na udržitelnost, které jsou spojeny s aspekty změny klimatu; úvěry vázané na udržitelnost, které jsou spojeny s aspekty změny klimatu.

2.

Instituce zahrnou do komentáře přiloženého k této šabloně podrobná vysvětlení povahy a typu zmírňujících opatření, která se v této šabloně odrážejí, včetně informací o typu rizik, u kterých se snaží dosáhnout zmírnění, o cílech v oblasti změny klimatu, které podporují, a informací o souvisejících protistranách a načasování opatření. Vysvětlí také, proč tyto expozice nejsou plně v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2020/852 a nejsou udržitelné v souladu s nařízením (EU) 2020/852, ale přesto přispívají ke zmírnění rizik přechodu nebo fyzických rizik souvisejících se změnou klimatu, jakož i veškeré další příslušné informace, které mohou pomoci pochopit rámec řízení rizik instituce.

3.

Instituce začnou zpřístupňovat informace obsažené v šablonách s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 31. prosince 2022.

Sloupce

Pokyny

a

Typ finančního nástroje

Instituce zveřejní typ finančního nástroje podle přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

b

Typ protistrany

Instituce zveřejní typ protistrany podle přílohy V části 1 bodu 42 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

c

Hrubá účetní hodnota (mil. EUR)

Instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu podle přílohy V části 1 bodu 34 prováděcího nařízení (EU) 2021/451.

d

Typ zmírňovaného rizika (riziko přechodu v souvislosti se změnou klimatu)

Instituce zveřejní typ rizika, které se tímto opatřením zmírňuje: riziko přechodu v souvislosti se změnou klimatu.

e

Typ zmírňovaného rizika (fyzické riziko v souvislosti se změnou klimatu)

Instituce zveřejní typ rizika, které se tímto opatřením zmírňuje: fyzické riziko v souvislosti se změnou klimatu.

f

Kvalitativní informace o povaze zmírňujících opatření

Instituce popíší povahu zmírňujících opatření přispívajících ke zmírňování změny klimatu podle článku 10 nařízení (EU) 2020/852 a k přizpůsobování se změně klimatu podle článku 11 uvedeného nařízení, a důvody, proč expozice nejsou pro účely GAR považovány za expozice v souladu s taxonomií.


(*1)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(*2)  COM(2019) 640 final.

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).

(*5)  C/2019/4490 (Úř. věst. C 209, 20.6.2019, s. 1).

(*6)  Doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu, https://www.fsb-tcfd.org/recommendations

(*7)  Finanční iniciativa Programu OSN pro životní prostředí (UNEP FI), https://www.unepfi.org

(*8)  Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti Globální iniciativy pro podávání zpráv, https://www.globalreporting.org/standards

(*9)  Zásady OSN pro odpovědné investování (UNPRI), https://www.unpri.org

(*10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(*11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(*12)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).

(*13)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

(*14)  https://carbonaccountingfinancials.com/standard

(*15)  https://www.cdp.net/en

(*16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(*17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(*18)  Scénář nulových čistých emisí do roku 2050 (Net Zero Emissions by 2050 Scenario, NZE) – Mezinárodní energetická agentura (2021), Světový energetický model, IEA, Paříž https://www.iea.org/reports/world-energy-model

(*19)  Zpráva za rok 2021 je k dispozici na tomto odkazu.

(*20)  Další příklady jsou k dispozici ve zprávě UNEP FI a Acclimatise: „Chartering New Climate. State-of-the-art tools and data for banks to assess credit risks and opportunities from physical climate change impacts“, září 2020, https://www.unepfi.org/publications/banking-publications/charting-a-new-climate/. Zpráva poskytuje podrobné informace, pokud jde o pokrytá období, použití budoucích scénářů, prostorové rozlišení a pokrytí, formát výstupů, které lze získat z jednotlivých datových souborů, a také o poskytování licencí a náklady (povšimněte si, že většina portálů a databází nabízí volný přístup). Zpráva se dále zabývá různými technikami hodnocení a měření fyzických rizik, jako je např. tvorba tepelných map, korelační analýza, specializované nástroje a analytika.

(*21)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

(*22)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU