(EU) 2022/2453Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2453 ze dne 30. listopadu 2022, kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 324, 19.12.2022, s. 1-54 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 30. listopadu 2022 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 8. ledna 2023 | Nabývá účinnosti: | 8. ledna 2023 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
19.12.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 324/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2453
ze dne 30. listopadu 2022,
kterým se mění prováděcí technické normy stanovené prováděcím nařízením (EU) 2021/637, pokud jde o zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na článek 434a uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 (2) upřesňuje jednotné formáty pro zpřístupňování informací a související pokyny pro zpřístupňování informací požadované podle hlav II a III nařízení (EU) č. 575/2013. Nařízení (EU) č. 575/2013 bylo změněno nařízením (EU) 2019/876 (3) mimo jiné s cílem vložit nový článek 449a. Uvedený článek požaduje, aby velké instituce, které vydaly cenné papíry, jež jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu, zpřístupňovaly ode dne 28. června 2022 informace o environmentálních, sociálních a správních rizicích (dále jen „rizicích ESG“), včetně fyzických rizik a rizik přechodu. Uvedená změna nařízení (EU) č. 575/2013 by se měla odrazit v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/637, které by navíc ke stávajícím jednotným formátům pro zpřístupňování informací a souvisejícím pokynům mělo stanovit také jednotné formáty a související pokyny pro zpřístupňování informací o rizicích ESG. |
(2) |
Při stanovování jednotných formátů pro zpřístupňování informací je třeba vzít v úvahu úplnou významnost informací, které mají být zpřístupněny. To znamená, že zpřístupňování informací institucemi by mělo zahrnovat jednak finanční dopad environmentálních, sociálních a správních faktorů na hospodářské a finanční činnosti institucí (hledisko „zvenčí dovnitř“), jednak environmentální, sociální a správní faktory, které mohou být vyvolány vlastní činností institucí a které se naopak stávají finančně významnými, když ovlivňují zúčastněné strany institucí (hledisko „zvnitřku ven“). Tabulky a šablony používané pro tato zpřístupnění informací by tudíž měly podávat dostatečně komplexní a srovnatelné informace o rizicích ESG, a měly by tak uživatelům těchto informací umožnit posouzení rizikového profilu institucí. |
(3) |
Je nezbytné zajistit soudržnost a soulad s jinými právními předpisy Unie v oblasti rizik ESG. Pravidla zpřístupňování informací o rizicích ESG by tudíž měla zohledňovat kritéria, klasifikace a definice stanovené v uvedených právních předpisech Unie. Uvedená pravidla by měla zejména brát v úvahu kritéria pro identifikaci a klasifikaci environmentálně udržitelných hospodářských činností stanovená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (4) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (5). Pokud jde o zpřístupňování informací o energetické náročnosti portfolia nemovitostí institucí, měly by být brány v úvahu informace uvedené v certifikátu energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (6). |
(4) |
Články 19a a 29a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (7) požadují, aby určité velké podniky, které jsou subjekty veřejného zájmu, nebo subjekty veřejného zájmu, které jsou mateřskými podniky velké skupiny, zahrnuly do zprávy vedení podniku nebo konsolidované zprávy vedení podniku informace o dopadech jejich činnosti na environmentální, sociální a zaměstnanecké otázky, dodržování lidských práv, boj proti korupci a úplatkářství. Tato povinnost se však nevztahuje na jiné podniky. V důsledku toho podniky, které nejsou předmětem článků 19a a 29a směrnice 2013/34/EU, nemusí takové informace zpřístupňovat a nemusí být schopny poskytovat institucím takové informace. U těchto podniků, které jsou protistranami institucí, lze tak pouze očekávat, že tyto informace a údaje poskytnou dobrovolně. Nicméně je vhodné poskytnout těmto podnikům pokyny k výpočtu procentního podílu expozic činnostem, které jsou environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852, aby tyto informace a údaje mohly být předkládány ve standardizovaném a srovnatelném formátu. Nejsou-li tyto informace a tyto údaje poskytovány dobrovolně, měly by být instituce schopny vypočítat procentní podíl expozic v souladu s taxonomií pomocí odhadů nebo zástupných ukazatelů. |
(5) |
Podle článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 musí být informace o rizicích ESG zpřístupňovány ode dne 28. června 2022, jednou ročně za první rok a poté dvakrát ročně. Z těchto důvodů by mělo být první roční referenční datum pro zpřístupnění informací stanoveno na 31. prosince 2022. |
(6) |
Toto nařízení vychází z návrhu prováděcích technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví. |
(7) |
O návrzích prováděcích technických norem, z nichž toto nařízení vychází, uskutečnil Evropský orgán pro bankovnictví otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o radu skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (8). |
(8) |
Prováděcí nařízení (EU) 2021/637 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny prováděcího nařízení (EU) 2021/637
Prováděcí nařízení (EU) 2021/637 se mění takto:
1) |
Vkládá se nový článek 18a, který zní: „Článek 18a Zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (rizicích ESG) 1. Instituce zpřístupňují informace uvedené v článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 takto:
2. Instituce se mohou rozhodnout, že zveřejní kvantitativní informace o zmírňujících opatřeních a expozicích rizikům souvisejícím se změnou klimatu a spojeným s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné podle článku 3 nařízení (EU) 2020/852, vůči protistranám, které jsou nefinančními podniky podle části 1 bodu 42 písm. e) přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací stanovené v článcích 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU a na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/2178 (*4), za použití šablony 9 obsažené v příloze XXXIX tohoto nařízení a podle pokynů stanovených v příloze XL tohoto nařízení. Pro účely výpočtu procentního podílu expozic činnostem, které splňují požadavky stanovené v článku 3 nařízení (EU) 2020/852 (expozice v souladu s taxonomií), vůči těmto protistranám mohou instituce:
Pro účely písmene a) informují instituce své protistrany, že poskytování těchto informací je dobrovolné. 3. Není-li v pokynech stanovených v příloze XL tohoto nařízení stanoveno jinak, instituce ode dne 31. prosince 2022 zpřístupňují informace obsažené v článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 v tato data:
(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13)." (*2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19)." (*3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1)." (*4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).“" |
2) |
Znění obsažené v příloze I tohoto nařízení se doplňuje jako příloha XXXIX. |
3) |
Znění obsažené v příloze II tohoto nařízení se doplňuje jako příloha XL. |
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 30. listopadu 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 ze dne 15. března 2021, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o způsob, jakým instituce zveřejňují informace uvedené v části osmé hlavách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1423/2013, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1555, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/200 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2295 (Úř. věst. L 136, 21.4.2021, s. 1).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
PŘÍLOHA II
„PŘÍLOHA XXXIX
Obezřetnostní zpřístupňování informací o rizicích ESG (článek 449a nařízení o kapitálových požadavcích)
OBSAH – obezřetnostní zpřístupňování informací o rizicích ESG (článek 449a nařízení o kapitálových požadavcích) |
Tabulka 1 – Kvalitativní informace o environmentálním riziku |
Tabulka 2 – Kvalitativní informace o sociálním riziku |
Tabulka 3 – Kvalitativní informace o správním riziku |
Šablona 1: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěrová kvalita expozic podle sektoru, emisí a zbytkové splatnosti |
Šablona 2: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu |
Šablona 3: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu |
Šablona 4: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: expozice 20 podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností |
Šablona 5: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního fyzického rizika v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku |
Šablona 6: Souhrn klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro expozice v souladu s taxonomií |
Šablona 7 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR) |
Šablona 8 – Ukazatel zelených aktiv (GAR) (%) |
Šablona 9 – Zmírňující opatření: BTAR |
Šablona 10 – Další opatření pro zmírňování změny klimatu, která nejsou zahrnuta v nařízení (EU) 2020/852 |
Tabulka 1 – Kvalitativní informace o environmentálním riziku
podle článku 449a nařízení o kapitálových požadavcích
Řádek |
Kvalitativní informace – volně zadávané |
|
|
Obchodní strategie a procesy |
|
a |
Obchodní strategie instituce pro začlenění environmentálních faktorů a rizik s přihlédnutím k dopadu environmentálních faktorů a rizik na obchodní prostředí, obchodní model, strategii a finanční plánování instituce |
|
b |
Cíle, cílové hodnoty a limity pro hodnocení a řešení environmentálního rizika v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a hodnocení výkonnosti na základě těchto cílů, cílových hodnot a limitů, včetně výhledových informací o koncipování obchodní strategie a procesů |
|
c |
Současné investiční činnosti a (budoucí) investiční cíle zaměřené na environmentální cíle a činnosti v souladu s taxonomií EU |
|
d |
Politiky a postupy týkající se přímé a nepřímé interakce s novými nebo stávajícími protistranami ohledně jejich strategií ke zmírnění a snížení environmentálních rizik |
|
|
Správa |
|
e |
Odpovědnost vedoucího orgánu za stanovení rámce rizik, dohled a řízení provádění cílů, strategie a politik v souvislosti s řízením environmentálních rizik, které zahrnuje příslušné kanály přenosu |
|
f |
Začlenění krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých účinků environmentálních faktorů a rizik, organizační struktury v rámci oblastí podnikání a funkcí interní kontroly vedoucím orgánem |
|
g |
Začlenění opatření k řízení environmentálních faktorů a rizik do systémů interní správy a řízení, včetně úlohy výborů, rozdělení úkolů a povinností a cyklu zpětné vazby od řízení rizik k vedoucímu orgánu zahrnujícího příslušné kanály přenosu |
|
h |
Linie podávání zpráv a četnost podávání zpráv ohledně environmentálního rizika |
|
i |
Sladění politiky odměňování s cíli instituce souvisejícími s environmentálním rizikem |
|
|
Řízení rizik |
|
j |
Začlenění krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých účinků environmentálních faktorů a rizik do rámce rizik |
|
k |
Definice, metodiky a mezinárodní standardy, z nichž vychází rámec řízení environmentálních rizik |
|
l |
Procesy k identifikaci, měření a sledování činností a expozic (a případně kolaterálu) citlivých vůči environmentálním rizikům, zahrnující příslušné kanály přenosu |
|
m |
Činnosti, závazky a expozice přispívající ke zmírňování environmentálních rizik |
|
n |
Zavádění nástrojů pro identifikaci, měření a řízení environmentálních rizik |
|
o |
Výsledky a výstup zavedených nástrojů rizik a odhadovaný dopad environmentálního rizika na kapitál a profil rizika likvidity |
|
p |
Dostupnost údajů, kvalita a přesnost a úsilí o zlepšení těchto aspektů |
|
q |
Popis limitů environmentálních rizik (jako faktorů obezřetnostních rizik), které jsou stanoveny, a vyvolání eskalace a vyloučení v případě porušení těchto limitů |
|
r |
Popis vazby (kanálů přenosu) mezi environmentálními riziky a úvěrovým rizikem, rizikem likvidity a financování, tržním rizikem, operačním rizikem a reputačním rizikem v rámci řízení rizik |
|
Tabulka 2 – Kvalitativní informace o sociálním riziku
podle článku 449a nařízení o kapitálových požadavcích
Řádek |
Kvalitativní informace – volně zadávané |
|
|
Obchodní strategie a procesy |
|
a |
Úprava obchodní strategie instituce za účelem začlenění sociálních faktorů a rizik s přihlédnutím k dopadu sociálních rizik na obchodní prostředí, obchodní model, strategii a finanční plánování instituce |
|
b |
Cíle, cílové hodnoty a limity pro hodnocení a řešení sociálních rizik v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a hodnocení výkonnosti na základě těchto cílů, cílových hodnot a limitů, včetně výhledových informací o koncipování obchodní strategie a procesů |
|
c |
Politiky a postupy týkající se přímé a nepřímé interakce s novými nebo stávajícími protistranami ohledně jejich strategií ke zmírnění a redukci sociálně škodlivých činností |
|
|
Správa |
|
d |
Odpovědnost vedoucího orgánu za stanovení rámce rizik, dohled a řízení provádění cílů, strategie a politik v souvislosti s řízením sociálních rizik, které zahrnuje přístupy protistran: |
|
i) |
k činnostem vůči komunitě a společnosti |
|
ii) |
ke vztahům se zaměstnanci a pracovním normám |
|
iii) |
k ochraně zákazníků a odpovědnosti za výrobky |
|
iv) |
k lidským právům |
|
e |
Začlenění opatření k řízení sociálních faktorů a rizik do systémů interní správy a řízení, včetně úlohy výborů, rozdělení úkolů a povinností a cyklu zpětné vazby od řízení rizik k vedoucímu orgánu |
|
f |
Linie podávání zpráv a četnost podávání zpráv ohledně sociálního rizika |
|
g |
Sladění politiky odměňování s cíli instituce souvisejícími se sociálními riziky |
|
|
Řízení rizik |
|
h |
Definice, metodiky a mezinárodní standardy, z nichž vychází rámec řízení sociálních rizik |
|
i |
Procesy k identifikaci, měření a sledování činností a expozic (a případně kolaterálu) citlivých vůči sociálním rizikům, zahrnující příslušné kanály přenosu |
|
j |
Činnosti, závazky a aktiva přispívající ke zmírňování sociálního rizika |
|
k |
Zavádění nástrojů pro identifikaci a řízení sociálního rizika |
|
l |
Popis stanovení limitů pro sociální riziko a případů, které vyvolají eskalaci a vyloučení v případě porušení těchto limitů |
|
m |
Popis vazby (kanálů přenosu) mezi sociálními riziky a úvěrovým rizikem, rizikem likvidity a financování, tržním rizikem, operačním rizikem a reputačním rizikem v rámci řízení rizik |
|
Tabulka 3 – Kvalitativní informace o správním riziku
podle článku 449a nařízení o kapitálových požadavcích
Řádek |
Kvalitativní informace – volně zadávané |
|
|
Správa |
|
a |
Začlenění výkonnosti protistrany v oblasti správy do systémů správy a řízení ze strany instituce, a to včetně výborů nejvyššího správního orgánu, výborů odpovědných za rozhodování o hospodářských, environmentálních a sociálních tématech |
|
b |
Zohlednění úlohy nejvyššího správního orgánu protistrany ze strany instituce ve výkaznictví nefinančních informací |
|
c |
Začlenění výkonnosti protistran v oblasti správy ze strany instituce do systémů správy a řízení včetně: |
|
i) |
etických hledisek |
|
ii) |
strategie a řízení rizik |
|
iii) |
inkluzivnosti |
|
iv) |
transparentnosti |
|
v) |
řízení střetu zájmů |
|
vi) |
interní komunikace ohledně kritických obav |
|
|
Řízení rizik |
|
d |
Začlenění výkonnosti protistran v oblasti správy ze strany instituce do systémů řízení rizik s přihlédnutím: |
|
i) |
k etickým hlediskům |
|
ii) |
ke strategii a řízení rizik |
|
iii) |
k inkluzivnosti |
|
iv) |
k transparentnosti |
|
v) |
k řízení střetu zájmů |
|
vi) |
k interní komunikaci ohledně kritických obav |
Šablona 1: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěrová kvalita expozic podle sektoru, emisí a zbytkové splatnosti
Šablona 2: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu
Šablona 3: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu
Šablona 4: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: expozice 20 podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností
|
a |
b |
c |
d |
e |
|
Hrubá účetní hodnota (souhrnná) |
Hrubá účetní hodnota vůči protistranám v porovnání s celkovou hrubou účetní hodnotou (souhrnnou) (*1) |
Z toho environmentálně udržitelné (zmírňování změny klimatu) |
Vážený průměr splatnosti |
Počet zahrnutých 20 nejvíce znečišťujících podniků |
1 |
|
|
|
|
|
Šablona 5: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního fyzického rizika v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku
Šablona 6: Souhrn klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro expozice v souladu s taxonomií
|
Klíčový ukazatel výkonnosti |
% pokrytí (z celkových aktiv) (*2) |
||
|
Zmírňování změny klimatu |
Přizpůsobování se změně klimatu |
Celkem (zmírňování změny klimatu + přizpůsobování se změně klimatu) |
|
GAR – stav |
|
|
|
|
GAR – tok |
|
|
|
|
Šablona 7 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR)
Šablona 8 – Ukazatel zelených aktiv (GAR) (%)
Šablona 9 – Zmírňující opatření: BTAR
Šablona 9.1 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet BTAR
Šablona 9.2 – BTAR v %
Šablona 9.3 – Shrnutí – BTAR v %
Šablona 10 – Další opatření pro zmírňování změny klimatu, která nejsou zahrnuta v nařízení (EU) 2020/852
(*1) Pro protistrany mezi 20 podniky s nejvyššími emisemi uhlíku na světě
(*2) % aktiv zahrnutých do klíčového ukazatele výkonnosti z celkových aktiv bank
PŘÍLOHA II
„PŘÍLOHA XL
Pokyny ke zpřístupňování informací o rizicích ESG
1.
Instituce zpřístupňují informace uvedené v článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 podle pokynů obsažených v této příloze. Pokyny se použijí při vyplňování tabulek a šablon, které jsou stanoveny v příloze XXXIX tohoto nařízení.
2.
Pro účely těchto pokynů se rozumí:
a) |
„environmentálními, sociálními nebo správními riziky (riziky ESG)“ riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů environmentálních, sociálních nebo správních faktorů (faktorů ESG) na protistrany instituce nebo investovaná aktiva; |
b) |
„environmentálním rizikem“ riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze současných nebo potenciálních dopadů environmentálních faktorů na protistrany instituce nebo investovaná aktiva, včetně faktorů souvisejících s přechodem k těmto environmentálním cílům:
Environmentální riziko zahrnuje jak fyzické riziko, tak riziko přechodu; |
c) |
„fyzickým rizikem“ v rámci celkového environmentálního rizika riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů fyzických účinků environmentálních faktorů na protistrany instituce nebo investovaná aktiva; |
d) |
„rizikem přechodu“ v rámci celkového environmentálního rizika riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů přechodu k environmentálně udržitelnému hospodářství na protistrany instituce nebo investovaná aktiva; |
e) |
„sociálním rizikem“ riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů sociálních faktorů na protistrany instituce nebo investovaná aktiva; |
f) |
„správním rizikem“ riziko ztrát vzniklých z jakéhokoli negativního finančního dopadu na instituci vyplývajícího ze stávajících nebo potenciálních dopadů správních faktorů na protistrany instituce nebo investovaná aktiva. |
3.
V těchto pokynech se odkazuje na tyto mezinárodní a unijní politické rámce a dostupné referenční hodnoty: Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (*1) (dále jen „Pařížská dohoda“), sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu (*2), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (*3), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU (*4), sdělení Komise – Pokyny pro vykazování nefinančních informací: dodatek o vykazování informací souvisejících se změnou klimatu (*5), pokyny zpřístupněné v rámci doporučení Pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu (TCFD) (*6), Finanční iniciativu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP FI) (*7), standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti vypracované v rámci Globální iniciativy pro podávání zpráv (*8) a zásady OSN pro odpovědné investování (UNPRI) (*9).
Tabulka 1 – Kvalitativní informace o environmentálním riziku: Pole s volně zadávanými kvalitativními informacemi v příloze XXXIX.
4. |
Instituce použijí následující pokyny k vyplnění tabulky 1 – „Kvalitativní informace o environmentálním riziku“ – uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení, aby popsaly začlenění environmentálních rizik, včetně konkrétních informací o rizicích spojených se změnou klimatu a o dalších environmentálních rizicích, do své obchodní strategie a procesů, správy a řízení rizik. To platí pro účely článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s článkem 435 uvedeného nařízení.
|
Tabulka 2 – Kvalitativní informace o sociálním riziku: Pole s volně zadávanými kvalitativními informacemi v příloze XXXVII
5. |
Instituce použijí následující pokyny k vyplnění tabulky 2 – „Kvalitativní informace o sociálním riziku“ – uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení, aby popsaly začlenění sociálních rizik do své obchodní strategie a procesů, správy a řízení rizik v souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s článkem 435 uvedeného nařízení.
|
Tabulka 3 – Kvalitativní informace o správním riziku: Pole s volně zadávanými kvalitativními informacemi v příloze XXXVII
6. |
Instituce použijí následující pokyny k vyplnění tabulky 3 – „Kvalitativní informace o správním riziku“ – uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení, aby popsaly začlenění správních rizik do své správy a řízení a do řízení rizik v souladu s článkem 449a nařízení (EU) č. 575/2013 ve spojení s článkem 435 uvedeného nařízení.
|
Šablona 1 – Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěrová kvalita expozic podle sektoru, emisí a zbytkové splatnosti. Pevně daný formát
1. |
Instituce použijí tyto pokyny k vyplnění šablony 1 uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení, aby poskytly informace o expozicích, které jsou náchylnější k rizikům, jimž mohou instituce čelit v důsledku přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu. Pro účely článku 449a nařízení (EU) č. 575/2013:
|
2. |
Instituce do komentáře připojeného k šabloně zahrnou vysvětlení zpřístupněných informací a změn oproti předchozím obdobím, za něž se informace zpřístupňují, jakož i veškeré důsledky, které tyto expozice mohou mít z hlediska úvěrového, tržního, operačního a reputačního rizika a rizika likvidity pro instituce. |
3. |
Instituce uvedou v řádcích šablony členění hrubé účetní hodnoty úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů poskytnutých nefinančním podnikům, jiných než k obchodování, podle sektorů hospodářských činností s použitím kódů klasifikace ekonomických činností (NACE) stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (*11) na základě hlavní činnosti protistrany. Zahrnují také mezisoučty, které agregují hrubou účetní hodnotu expozic vůči sektorům a subsektorům, které značně přispívají ke změně klimatu. Zejména se odkazuje na sektory uvedené v oddílech A až H a v oddíle L přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006, mezi něž patří odvětví ropy, plynu, těžby a dopravy jakožto sektory, které značně přispívají ke změně klimatu, jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 (*12), a mezisoučet expozic vůči „ostatním sektorům“, které nejsou ve zmíněném bodě odůvodnění uvedeny. |
4. |
Zařazení protistrany do určitého sektoru NACE se řídí povahou přímé protistrany. Pokud je protistranou instituce holdingová společnost, instituce zohlední sektor NACE konkrétního dlužníka v rámci holdingové společnosti (je-li odlišný od holdingové společnosti), který je příjemcem financování (tj. konkrétní dceřiné společnosti dané holdingové společnosti), a nikoli sektor holdingové společnosti, zejména v těch případech, kdy je dlužník, který využívá financování, nefinanční společností. Podobně pokud je přímou protistranou instituce (dlužníkem) zvláštní účelová jednotka, instituce zveřejní příslušné informace v rámci sektoru NACE odpovídajícího hospodářské činnosti mateřské společnosti zvláštní účelové jednotky. Klasifikace expozic nabytých společně více než jedním dlužníkem se opírá o vlastnosti toho dlužníka, který byl pro danou instituci z hlediska poskytnutí této expozice významnějším nebo rozhodujícím. Zařazení společně nabytých expozic do kódů NACE se řídí vlastnostmi významnějšího nebo rozhodujícího dlužníka. Instituce zpřístupní informace podle kódů NACE na úrovni podrobnosti požadované v řádcích šablony.
|
Šablona 2: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu. Pevně daný formát
1. |
Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 2: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: úvěry zajištěné nemovitým majetkem – energetická účinnost kolaterálu“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení. |
2. |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (*16) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (*17) podporují politiky, jejichž cílem je dosáhnout do roku 2050 vysoce energeticky účinného a dekarbonizovaného fondu budov. Směrnice 2010/31/EU zavedla certifikáty energetické náročnosti budov (EPC) jako nástroje pro snížení energetické náročnosti budov. Tyto certifikáty jsou označovány jako certifikát uznaný členským státem nebo jím určenou právnickou osobou, který udává energetickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy vypočtenou v souladu s uvedenou směrnicí. |
3. |
Tato šablona uvádí hrubou účetní hodnotu podle části 1 přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/451 týkající se úvěrů zajištěných komerčními a obytnými nemovitostmi a převzatých nemovitých kolaterálů, včetně informací o úrovni energetické účinnosti kolaterálů měřené z hlediska spotřeby energie v kWh/m2 (sloupce (b) až (g) šablony), z hlediska třídy kolaterálu podle certifikátu energetické náročnosti (EPC) podle čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU pro členské státy nebo podle definice v jakémkoli příslušném místním předpisu pro ty expozice mimo Unii, kde existuje ekvivalence k třídám podle certifikátu energetické náročnosti Unie (sloupce (h) až (n)). |
4. |
Zejména ve sloupcích (b) až (g) zveřejní instituce hrubou účetní hodnotu expozic podle košů energetické účinnosti na základě měrné spotřeby energie kolaterálu v kWh/m2, jak je uvedeno v certifikátu energetické náročnosti kolaterálu nebo odhadnuto institucemi, pokud třída podle certifikátu energetické náročnosti není k dispozici. Na řádcích 5 a 10 šablony instituce uvedou, do jaké míry jsou tyto údaje odhadovány a nevycházejí z tříd podle certifikátu energetické náročnosti. Ve sloupcích (h) až (n) instituce zveřejní hrubou účetní hodnotu expozic seskupených do tříd podle certifikátu energetické náročnosti kolaterálu pro ty kolaterály, u nichž má instituce k dispozici certifikát energetické náročnosti. |
5. |
Při zveřejňování rozdělení kolaterálů podle certifikátu energetické náročnosti zveřejní instituce ve sloupci (o) samostatně ty expozice, u nichž nemají informace o certifikátu energetické náročnosti kolaterálu. Pokud instituce nemají informace o certifikátu energetické náročnosti, ale používají interní výpočty k odhadu energetické účinnosti kolaterálu, mají zveřejnit procentní podíl expozic bez třídy podle certifikátu energetické náročnosti kolaterálu, pro které poskytují odhady (procentní podíl se vypočítá na základě hrubé účetní hodnoty expozic). Instituce zveřejní celkové hrubé účetní hodnoty z hlediska úrovně spotřeby energie a z hlediska třídy podle certifikátu energetické náročnosti v členění podle místa (oblast Unie vs. oblast mimo Unii), přičemž rozlišují mezi úvěry zajištěnými komerčními nemovitostmi, úvěry zajištěnými obytnými nemovitostmi a kolaterálem získaným převzetím. |
6. |
V případě expozic vůči subjektům sídlícím ve třetích zemích, kde neexistuje ekvivalent tříd podle certifikátu energetické náročnosti, ponechají instituce sloupce (h) až (n) prázdné. Instituce však zpřístupní informace požadované ve sloupcích (o) a (p) a případně ve sloupcích (b) až (g) prostřednictvím odhadovaných údajů. |
7. |
U expozic spojených s více než jedním kolaterálem, jako jsou dvě nemovitosti, se informace o energetické účinnosti nemovitostí spojených s expozicí rozdělí a zveřejní samostatně v rámci úrovní energetické účinnosti (jak pro kWh/m2 kolaterálu, sloupce (b) až (g), tak pro třídu podle certifikátu energetické náročnosti, sloupce (h) až (n), odpovídajících energetické účinnosti každého kolaterálu). Konkrétněji instituce vypočítají podíl každého kolaterálu na hrubé účetní hodnotě expozice na základě hodnoty kolaterálu a zveřejní jej v rámci koše energetické účinnosti spojeného s každým kolaterálem. Například instituce má úvěr v hrubé účetní hodnotě 100 000 EUR zajištěný dvěma nemovitostmi: nemovitostí A a nemovitostí B. Nemovitost A má hodnotu kolaterálu 80 000 EUR a certifikát energetické náročnosti třídy A, zatímco nemovitost B má hodnotu kolaterálu 70 000 EUR a certifikát energetické náročnosti třídy D. V tomto příkladu by instituce měla zveřejnit 53 333 EUR (tj. 100 000 EUR * [80 000/(80 000 + 70 000)] v rámci certifikátu energetické náročnosti třídy A a 46 667 EUR (tj. 100 000 EUR * [70 000/(80 000 + 70 000)] v rámci certifikátu energetické náročnosti třídy D, přičemž obě částky odpovídají danému konkrétnímu úvěru. |
Šablona 3: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu Flexibilní formát (pevně dané sloupce, flexibilní řádky).
1. |
Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 3: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: ukazatele souladu“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení. |
2. |
Instituce v této šabloně zpřístupní pro vybraný počet sektorů informace o svém úsilí o soulad s cíli Pařížské dohody. Zpřístupněné informace o souladu zachytí, do jaké míry jsou finanční toky sladěny s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu, jak je uvedeno v Pařížské dohodě. Ekonomickým scénářem, který popisuje tuto dekarbonizaci, je scénář Mezinárodní energetické agentury (IEA) Nulové čisté emise do roku 2050 (Net Zero Emissions by 2050, NZE2050) (*18). Instituce tento scénář zohlední. Vzhledem k tomu, že agentura IEA poskytuje scénáře na celosvětové úrovni a některé specifické ukazatele na evropské úrovni, mají instituce měřit odstup od referenčních hodnot scénáře IEA na celosvětové úrovni a v případě, že jsou k dispozici specifické ukazatele na evropské úrovni, pak na evropské úrovni. |
3. |
Instituce, které již odhadují informace o svém přizpůsobení se Pařížské dohodě v jednotlivých sektorech, zveřejní informace v této šabloně. Instituce mají v komentáři připojeném k šabloně vysvětlit použitou metodu a zdroj údajů. Instituce, které dosud neodhadují svůj soulad v jednotlivých sektorech, zpřístupní informace o svých plánech zavést metodu k odhadu a zpřístupnění těchto informací. V každém případě instituce začnou zpřístupňovat informace obsažené v této šabloně s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 30. června 2024. |
4. |
Instituce v této šabloně zveřejní:
|
Šablona 4 – Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: expozice dvaceti podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností. Pevně daný formát
1. |
Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 4: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního rizika přechodu v souvislosti se změnou klimatu: expozice dvaceti podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení. |
2. |
Instituce v této šabloně zpřístupní souhrnné informace o expozicích vůči protistranám s nejvyšší uhlíkovou náročností na světě. Zahrnují agregované a anonymizované informace o hrubé účetní hodnotě expozic vůči až dvaceti protistranám, které patří mezi dvacet podniků s nejvyšší uhlíkovou náročností na světě. Informace musí vycházet z veřejně dostupných důvěryhodných a přesných informací. Jako zdroj údajů pro určení podniků s nejvyšší uhlíkovou náročností lze použít například databázi Carbon Majors a zprávy organizací Carbon Disclosure Project a Climate Accountability Institute, jakož i agentury Thomson Reuters. |
3. |
Instituce uvedou v komentáři připojeném ke zpřístupnění informací zdroj údajů, který používají. Pokud instituce nejsou schopny identifikovat expozice vůči dvaceti podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností na světě, vysvětlí, proč takové expozice neuvedly, a to i v případě, že žádné expozice vůči dvaceti podnikům s nejvyšší uhlíkovou náročností na světě nemají.
|
Šablona 5 – Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního fyzického rizika v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku. Pevně daný formát
1. |
Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 5: Bankovní portfolio – ukazatele potenciálního fyzického rizika v souvislosti se změnou klimatu: expozice podléhající fyzickému riziku“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení. |
2. |
V této šabloně instituce uvedou informace o expozicích v bankovním portfoliu, včetně úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů neurčených k obchodování a neurčených k prodeji, vůči nefinančním podnikům, o úvěrech zajištěných nemovitostmi a o převzatých nemovitých kolaterálech, které jsou vystaveny chronickým a akutním nebezpečím souvisejícím s klimatem, v členění podle sektoru hospodářské činnosti (klasifikace NACE) a podle zeměpisného umístění činnosti protistrany nebo kolaterálu, a to pro ty sektory a zeměpisné oblasti, které jsou vystaveny akutním a chronickým projevům změny klimatu. |
3. |
K určení zeměpisných oblastí náchylných k určitým nebezpečím souvisejícím s klimatem využívají instituce specializované portály a databáze. K získání informací o charakteristikách lokalit citlivých na projevy změny klimatu mohou instituce používat údaje poskytované subjekty Unie a vnitrostátními vládními orgány, včetně meteorologických, environmentálních, statistických agentur nebo geovědních organizací. Jako zdroj údajů pro určení zeměpisných oblastí vystavených nebezpečím souvisejícím se změnou klimatu lze použít například (*20): Globální nástroj pro snižování rizika katastrof – ThinkHazard! (zahrnující vlny veder, nedostatek vody a vodní stres, povodně, lesní požáry, hurikány, sesuvy půdy); PREP – PREPdata (pobřežní záplavy, extrémní horka, sesuvy půdy, nedostatek vody a vodní stres, lesní požáry); WRI – atlas vodních rizik Aqueduct (záplavy, pobřežní záplavy, nedostatek vody a vodní stres) Swiss Re – CatNet® (záplavy, tropické cyklony (hurikány a tajfuny), lesní požáry); Světová banka – Portál znalostí o změně klimatu (extrémní horka, extrémní srážky, sucho); PCA – Globální platforma pro riziko sucha (sucho); NOAA – Historické dráhy hurikánů (tropické cyklony (hurikány a tajfuny)). |
4. |
Pokud je protistranou holdingová společnost, zohlední instituce sektor NACE konkrétního dlužníka kontrolovaného holdingovou společností (je-li odlišný od samotné holdingové společnosti), který dostává financování, zejména v těch případech, kdy je dlužník nefinanční společností. Podobně pokud je přímou protistranou instituce (dlužníkem) zvláštní účelová jednotka, instituce zpřístupní příslušné informace v rámci sektoru NACE odpovídajícího hospodářské činnosti mateřské společnosti zvláštní účelové jednotky. Klasifikace společných expozic vůči více než jednomu dlužníkovi se opírá o vlastnosti toho dlužníka, který byl pro danou instituci z hlediska poskytnutí této expozice nejvýznamnějším. Zařazení společně nabytých expozic do kódů NACE se řídí vlastnostmi významnějšího nebo rozhodujícího dlužníka. |
5. |
Instituce zpřístupní informace v této šabloně s vynaložením maximálního úsilí a v komentáři připojeném k šabloně vysvětlí zdroje informací a metody, které použily k identifikaci expozic vystavených fyzickému riziku změny klimatu.
|
Šablona 6 – Souhrn klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI) pro expozice v souladu s taxonomií. Pevně daný formát
1. |
Instituce uvedou v šabloně 6 přehled klíčových ukazatelů výkonnosti vypočtených na základě šablon 7 a 8 přílohy XXXIX, včetně ukazatele zelených aktiv (GAR) podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (*21). |
2. |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 vyžaduje, aby subjekty odhadovaly a zveřejňovaly GAR dvakrát, jednou na základě souladu protistrany s taxonomií z hlediska obratu (u nefinančních podniků) u těch expozic, jejichž účelem není financovat konkrétní určené činnosti (všeobecné úvěrování), a podruhé na základě souladu protistrany s taxonomií z hlediska kapitálových výdajů (CapEx) u stejných expozic z všeobecného úvěrování, ovšem v této šabloně instituce zveřejní GAR pouze jednou, a to na základě souladu protistrany z hlediska obratu, pokud jde o všeobecné úvěrování. |
3. |
V případě stavu odpovídají GAR (zmírňování změny klimatu), GAR (přizpůsobování se změně klimatu), GAR (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu) klíčovým ukazatelům výkonnosti obsaženým ve sloupcích (b), (g) a (l) šablony 8. Podobně v případě toku odpovídají GAR (zmírňování změny klimatu), GAR (přizpůsobování se změně klimatu), GAR (zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu) klíčovému ukazateli výkonnosti uvedenému na řádku 1 ve sloupcích (r), (w) a (ab) téže šablony 8. |
4. |
Informace o krytí se v případě údaje „GAR – stav“ uvedou v šabloně 8 na řádku 1 ve sloupci (p) a v případě údaje „GAR – tok“ ve sloupci (af). |
5. |
Instituce tyto informace zpřístupní s prvním referenčním datem stanoveným na 31. prosince 2023, což je v souladu s prvním referenčním datem zpřístupnění informací o GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. |
Šablona 7 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR). Pevně daný formát
1. |
Instituce použijí následující pokyny ke zpřístupnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 7 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet ukazatele zelených aktiv (GAR)“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení. |
2. |
V této šabloně instituce zveřejní informace o hrubé účetní hodnotě úvěrů a jiných pohledávek, dluhových cenných papírů a kapitálových nástrojů institucí v jejich bankovním portfoliu v členění informací podle typu protistrany, včetně finančních institucí, nefinančních podniků, domácností, místních vlád, jakož i úvěrů na nemovitosti poskytnutých domácnostem, a o způsobilosti expozic pro taxonomii a jejich souladu s taxonomií s ohledem na environmentální cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu podle čl. 9 písm. a) a b) nařízení (EU) 2020/852. |
3. |
Instituce v této šabloně uvedou zejména informace nezbytné pro výpočet GAR v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 vyžaduje, aby instituce odhadovaly a zveřejňovaly GAR dvakrát, jednou na základě souladu protistrany s taxonomií z hlediska obratu (u nefinančních podniků) u těch expozic, jejichž účelem není financovat konkrétní určené činnosti (všeobecné úvěrování), a podruhé na základě souladu protistrany s taxonomií z hlediska kapitálových výdajů (CapEx) u stejných expozic z všeobecného úvěrování, ovšem v této šabloně instituce zveřejní GAR pouze jednou, a to na základě souladu protistrany z hlediska obratu, pokud jde o všeobecné úvěrování. |
4. |
Na základě těchto informací instituce vypočítají a zveřejní své GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. Zahrnuté informace se týkají zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu podle čl. 9 písm. a) a b) nařízení (EU) 2020/852. |
5. |
Instituce tyto informace zpřístupní s prvním referenčním datem stanoveným na 31. prosince 2023, což je první referenční datum pro zpřístupnění informací o GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.
|
Šablona 8 – Ukazatel zelených aktiv (%)
1. |
Instituce použijí následující pokyny ke zveřejnění informací požadovaných v šabloně „Šablona 8 – Ukazatel zelených aktiv (GAR) (%)“ uvedené v příloze XXXIX tohoto nařízení. |
2. |
Na základě těchto informací uvedených v šabloně 7 zveřejní instituce v této šabloně GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. |
3. |
Účelem této šablony je ukázat, do jaké míry lze činnosti institucí kvalifikovat jako environmentálně udržitelné v souladu s články 3 a 9 nařízení (EU) 2020/852, aby zúčastněné strany mohly pochopit opatření, která instituce zavedly ke zmírňování rizik přechodu a fyzických rizik v souvislosti se změnou klimatu. |
4. |
Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 požaduje, aby instituce odhadovaly a zveřejňovaly GAR dvakrát. Jednou je zveřejnění založeno na souladu protistrany s taxonomií z hlediska obratu (u nefinančních podniků) u těch expozic, jejichž účelem není financování konkrétních určených činností (všeobecné úvěrování). Druhé zveřejnění je založeno na souladu protistrany z hlediska kapitálových výdajů (CapEx) s nařízením (EU) 2020/852 pro stejné expozice z všeobecného úvěrování. Ovšem v této šabloně instituce zveřejní GAR pouze jednou, a to na základě souladu protistrany z hlediska obratu, pokud jde o všeobecné úvěrování. |
5. |
Instituce tyto informace začnou zpřístupňovat s prvním referenčním datem stanoveným na 31. prosince 2023, což je v souladu s prvním referenčním datem zpřístupnění informací o GAR podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178.
|
Šablona 9 – Zmírňující opatření: BTAR
1. |
Článek 9 prováděcího nařízení (EU) 2021/2178 stanoví, že do 30. června 2024 Komise uplatňování uvedeného nařízení přezkoumá. Komise má posoudit zejména potřebu jakýchkoli dalších změn s ohledem na začlenění:
|
2. |
Instituce se mohou rozhodnout, že do této šablony zahrnou následující informace. V případě protistran, které jsou nefinančními podniky a nemají povinnosti týkající se zpřístupňování informací, mohou instituce s vynaložením přiměřeného úsilí a na základě informací, které již mají k dispozici a které byly od jejich protistran dobrovolně a dvoustranně shromážděny nebo které byly vypočteny pomocí odhadů, zpřístupnit rozšířené informace o způsobilosti pro taxonomii a souladu s taxonomií podle nařízení (EU) 2020/852, pokud jde o environmentální cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně podle čl. 9 písm. a) a b) nařízení (EU) 2020/852, u těch expozic vůči evropským nefinančním podnikům, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací stanovené ve směrnici 2013/34/EU, a vůči mimoevropským nefinančním podnikům, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací stanovené ve směrnici 2013/34/EU. Postačuje, pokud se tyto informace zpřístupní pouze jednou, a to na základě souladu protistran z hlediska obratu, pokud jde o úvěry v rámci všeobecného úvěrování, jako je tomu v případě GAR.
První referenční datum pro zpřístupnění informací u této šablony je 31. prosince 2024. Instituce nejsou povinny tyto informace zpřístupnit před 1. lednem 2025. |
Šablona 9.1 – Zmírňující opatření: aktiva pro výpočet BTAR
1. |
Instituce mohou v této šabloně zveřejnit hrubou účetní hodnotu aktiv významných pro výpočet BTAR. Tato šablona se týká pouze protistran, na které se nevztahují povinnosti týkající se zpřístupňování informací.
|
Šablona 9.2 – BTAR v %
Instituce mohou v této šabloně zveřejnit procentní podíl aktiv BTAR podle šablony 1 v porovnání s celkovými aktivy ve jmenovateli BTAR podle řádku 17 šablony 9.1.
Šablona 9.3 – BTAR v %
Tato šablona obsahuje shrnutí klíčových ukazatelů výkonnosti BTAR v členění podle environmentálních cílů v oblasti změny klimatu a celkem a v členění podle stavu a toku.
Šablona 10 – Další opatření pro zmírňování změny klimatu, která nejsou zahrnuta v nařízení (EU) 2020/852
1. |
Tato šablona zachycuje další opatření ke zmírňování změny klimatu a zahrnuje expozice institucí, které nejsou v souladu s taxonomií, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2020/852, podle šablon 7 a 8, ale které přesto podporují protistrany v procesu přechodu a přizpůsobování se pro cíle zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Tato zmírňující opatření a činnosti zahrnují dluhopisy a úvěry vydané podle jiných standardů, než jsou standardy Unie, včetně zelených dluhopisů; udržitelné dluhopisy, které jsou spojeny s aspekty změny klimatu; dluhopisy vázané na udržitelnost, které jsou spojeny s aspekty změny klimatu; zelené úvěry; úvěry vázané na udržitelnost, které jsou spojeny s aspekty změny klimatu; úvěry vázané na udržitelnost, které jsou spojeny s aspekty změny klimatu. |
2. |
Instituce zahrnou do komentáře přiloženého k této šabloně podrobná vysvětlení povahy a typu zmírňujících opatření, která se v této šabloně odrážejí, včetně informací o typu rizik, u kterých se snaží dosáhnout zmírnění, o cílech v oblasti změny klimatu, které podporují, a informací o souvisejících protistranách a načasování opatření. Vysvětlí také, proč tyto expozice nejsou plně v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2020/852 a nejsou udržitelné v souladu s nařízením (EU) 2020/852, ale přesto přispívají ke zmírnění rizik přechodu nebo fyzických rizik souvisejících se změnou klimatu, jakož i veškeré další příslušné informace, které mohou pomoci pochopit rámec řízení rizik instituce. |
3. |
Instituce začnou zpřístupňovat informace obsažené v šablonách s prvním referenčním datem pro zpřístupnění informací stanoveným na 31. prosince 2022.
|
(*1) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
(*2) COM(2019) 640 final.
(*3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(*4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Úř. věst. L 330, 15.11.2014, s. 1).
(*5) C/2019/4490 (Úř. věst. C 209, 20.6.2019, s. 1).
(*6) Doporučení pracovní skupiny pro zveřejňování finančních informací v souvislosti se změnou klimatu, https://www.fsb-tcfd.org/recommendations
(*7) Finanční iniciativa Programu OSN pro životní prostředí (UNEP FI), https://www.unepfi.org
(*8) Standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti Globální iniciativy pro podávání zpráv, https://www.globalreporting.org/standards
(*9) Zásady OSN pro odpovědné investování (UNPRI), https://www.unpri.org
(*10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(*11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(*12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17).
(*13) Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).
(*14) https://carbonaccountingfinancials.com/standard
(*15) https://www.cdp.net/en
(*16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
(*17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
(*18) Scénář nulových čistých emisí do roku 2050 (Net Zero Emissions by 2050 Scenario, NZE) – Mezinárodní energetická agentura (2021), Světový energetický model, IEA, Paříž https://www.iea.org/reports/world-energy-model
(*19) Zpráva za rok 2021 je k dispozici na tomto odkazu.
(*20) Další příklady jsou k dispozici ve zprávě UNEP FI a Acclimatise: „Chartering New Climate. State-of-the-art tools and data for banks to assess credit risks and opportunities from physical climate change impacts“, září 2020, https://www.unepfi.org/publications/banking-publications/charting-a-new-climate/. Zpráva poskytuje podrobné informace, pokud jde o pokrytá období, použití budoucích scénářů, prostorové rozlišení a pokrytí, formát výstupů, které lze získat z jednotlivých datových souborů, a také o poskytování licencí a náklady (povšimněte si, že většina portálů a databází nabízí volný přístup). Zpráva se dále zabývá různými technikami hodnocení a měření fyzických rizik, jako je např. tvorba tepelných map, korelační analýza, specializované nástroje a analytika.
(*21) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).
(*22) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).