(EU) 2022/2390Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2390 ze dne 7. prosince 2022, kterým se mění konečné vyrovnávací clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka prováděcím nařízením (EU) 2021/823 v návaznosti na částečný prozatímní přezkum podle článku 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/309 (2) uložila Komise konečná vyrovnávací cla na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka (dále jen „původní šetření“).

(2)

Dne 4. června 2018 se Komise po provedení částečného prozatímního přezkumu týkajícího se subvencování všech vyvážejících výrobců (dále jen „první prozatímní přezkum“) v souladu s článkem 19 základního nařízení, prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/823 (3) (dále jen „nařízení o prvním prozatímním přezkumu“) rozhodla zachovat opatření stanovená v původním šetření.

(3)

Dne 15. května 2020 v návaznosti na provedení částečného prozatímního přezkumu (dále jen „druhý prozatímní přezkum“) podle článku 19 základního nařízení Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/658 (4) (dále jen „nařízení o druhém prozatímním přezkumu) změnila výši vyrovnávacího cla vyměřovaného jednomu vyvážejícímu výrobci.

(4)

Dne 25. května 2021 po provedení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) Komise prodloužila opatření stanovená v původním šetření (a ve znění prováděcího nařízení 2020/658) o dalších pět let prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/823 (5)(dále jen „nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti“).

(5)

Aktuálně platné konečné sazby vyrovnávacího cla se pohybují v rozmezí od 1,5 % do 9,5 %.

(6)

Komise se z vlastního podnětu rozhodla zahájit částečný prozatímní přezkum, neboť měla dostatečné důkazy o tom, že se změnily okolnosti týkající se subvencování, na jejichž základě byla uložena stávající opatření, a že tyto změny mají trvalý charakter.

(7)

Přesněji řečeno, od roku 2016 došlo k významným změnám struktury a podmínek provádění subvencí poskytovaných producentům pstruhů duhových tureckou vládou. Zdálo se, že tyto změny vedly ke snížení přímých subvencí, které dostávají turečtí producenti pstruha duhového.

(8)

Komise se domnívala, že existují dostatečné důkazy o tom, že okolnosti týkající se subvencování se významně změnily, že tyto změny mají trvalý charakter, a že dotčená opatření by proto měla být přezkoumána s ohledem na všechny vyvážející výrobce.

(9)

Poté, co Komise informovala členské státy, zjistila, že existuje dostatečné množství důkazních informací pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a oznámila zahájení přezkumu podle článku 19 základního nařízení oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. září 2021 (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(10)

Šetření subvencování se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Mimo to Komise o zahájení šetření výslovně informovala výrobní odvětví Unie, známé vyvážející výrobce i tureckou vládu a vyzvala je k účasti.

(12)

Všechny strany byly vyzvány, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany měly také příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek vyvážejících výrobců v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Turecku, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(15)

Kromě toho Komise požádala zastoupení Turecké republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast v šetření zájem.

(16)

Požadované informace poskytlo třináct vyvážejících výrobců a jejich skupin v Turecku a souhlasilo se zařazením do vzorku. Celkový deklarovaný objem vývozu některých pstruhů duhových těmito společnostmi do Unie během období přezkumného šetření představoval 100 % vývozu z Turecka do Unie.

(17)

V souladu s čl. 27 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Během období přezkumného šetření připadalo na vzorek více než 60 % deklarovaného prodeje na vývoz do Unie.

(18)

V souladu s čl. 27 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s tureckými orgány.

(19)

Komise obdržela připomínky od spolupracujících vývozců, společností Selina Balık İşleme Tesisi İthalat İhracat ve Ticaret A.Ş, (dále jen „Selina Balik“) a Kılıç Deniz Ürünleri Üretimi İhracat İthalat ve Ticaret A.Ş. (dále jen „Kilic Deniz“), kteří požádali o zařazení do vzorku.

(20)

Komise se těmito žádostmi zabývala v poznámce, která byla dne 22. října 2021 zařazena do otevřeného spisu. Jak bylo vysvětleno v poznámce, obě žádosti byly zamítnuty vzhledem k tomu, že vzorek byl vybrán na základě největšího reprezentativního objemu vývozu, který bylo možné v daném čase přiměřeně prošetřit.

(21)

Společnosti Selina Balik a Kilic Deniz nepatřily mezi největší vyvážející výrobce, a proto by přidání těchto společností do vzorku také významně nezvýšilo jeho reprezentativnost, mohlo by ale bránit včasnému dokončení šetření.

(22)

Dne 11. listopadu 2021 zaslala dánská organizace pro akvakulturu (dále jen „DAO“) zastupující producenty pstruha duhového v Unii podání, v němž žádala, aby Komise do vzorku zařadila menší chovatele pstruhů z Turecka, neboť subvenční režimy se změnily tak, že výhody z nich mají více menší chovatelé než ti větší. Organizace DAO v této souvislosti poznamenala, že změny v přímých subvenčních režimech, zejména zavedení produkčních stropů, skutečně zvýšily subvencování menších chovatelů.

(23)

Proto organizace DAO požádala Komisi, aby změnila metodiku výběru vzorku tak, že nebude vybírat podle největšího vyváženého množství, které lze přiměřeně prošetřit, ale vybere statisticky platný vzorek, který by podle jejího názoru přesně reprezentoval rozmanitost tureckých producentů pstruhů. Organizace DAO však nenavrhla žádného konkrétního spolupracujícího vývozce, který by měl být do vzorku zařazen.

(24)

Komise tuto žádost zamítla vzhledem k tomu, že informace o výběru vzorku požadované od vývozců neobsahovaly informace, které by Komisi umožnily vzorek tímto způsobem vybrat.

(25)

Do výpočtu výše subvence byly promítnuty změny v přímých subvenčních režimech, jak je uvedeno v oddílu 4 níže.

(26)

Po zahájení šetření podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení obdržela Komise dvě žádosti o stanovení individuální výše napadnutelné subvence. Tyto žádosti byly podány formou vyplněného dotazníku.

(27)

První žádost přišla od společnosti Selina Balik.

(28)

Komise její žádost o individuální posouzení přijala, neboť již přezkoumávala situaci společnosti v rámci souběžně probíhajícího prozatímního přezkumu týkajícího se stejného výrobku. Tento prozatímní přezkum byl zahájen dne 5. února 2021 (7). Společnost Selina Balik však svou žádost o přezkum vzala zpět a Komise ji následně dne 10. března 2022 stáhla (8).

(29)

Společnost Selina Balik předložila úplnou odpověď na dotazník pro stejné období přezkumného šetření, jako je období přezkumného šetření (kalendářní rok 2020) tohoto prozatímního přezkumu. Společnost souhlasila s tím, že poskytnuté informace budou použity ve stávajícím přezkumu. Komise předložené informace již z velké části zkontrolovala a nebyla provedena pouze křížová kontrola na dálku.

(30)

Při zahájení tohoto šetření byly tedy již k dispozici úplné informace a pro účely stávajícího přezkumu nebylo možné považovat šetření situace týkající se společnosti Selina Balik za příliš zatěžující.

(31)

Druhá žádost přišla od společnosti Kilic Deniz.

(32)

Situace společnosti Kilic Deniz byla jiná než situace společnosti Selina Balik. Žádné odpovědi na dotazník nebyly k dispozici předem, a proto by sběr potřebných informací a analýza poskytnutých údajů byly provedeny kompletně během tohoto šetření jako doplnění ke sběru a analýze údajů od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(33)

Komise proto usoudila, že vyhovění této žádosti by bylo nepřiměřeně zatěžující a skutečně by zabránilo včasnému dokončení šetření. Tato žádost o individuální posouzení proto nebyla přijata.

(34)

Po zveřejnění informací předložila společnost Kilic Deniz připomínky ohledně toho, že jejich žádost o individuální zjišťování měla být přijata, a argumentovala tím, že tato jejich žádost byla založena na stejném odůvodnění jako žádost společnosti Selina Balik. Společnost Kilic Deniz rovněž uvedla, že ke skutečnosti, že společnost Selina Balik již poskytla informace v rámci souběžně probíhajícího šetření, by nemělo být přihlíženo, neboť by to bylo diskriminující, a dále to, že pro účely stávajícího částečného prozatímního přezkumu obdržela Komise odpovědi na dotazník od společnosti Kılıç Deniz i Selina Balık ve stejnou dobu.

(35)

Jak je vysvětleno v 32. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že situace obou společností byla rozdílná, a měla proto oprávněný důvod přistupovat k nim odlišně.

(36)

Skutečnost, že souběžně probíhal přezkum zaměřený na individuální situaci společnosti Selina Balik, který se týkal stejného období přezkumného šetření jako stávající přezkum, umožnila Komisi mít k dispozici stejný soubor údajů, který by byl vyžadován již v rané fázi stávajícího přezkumu.

(37)

Jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, společnost Selina Balik a společnosti, které jsou s ní ve spojení, již vyplněný dotazník předložily v rámci svého vlastního prozatímního přezkumu a u poskytnutých údajů byl dokončen postup nápravy nedostatků. Postup nápravy nedostatků vyžadoval značné zdroje, neboť vyplněný dotazník bylo třeba podrobně prozkoumat, načež nedostatky byly identifikovány a s dotčenými společnostmi vyřešeny.

(38)

Vzhledem k tomu, že společnost Selina Balik zmocnila Komisi k použití údajů předložených v rámci souběžného prozatímního přezkumu, mohla Komise uvedené údaje v tomto přezkumu plně zohlednit. Proto Komise tvrzení o diskriminačním zacházení zamítla.

(39)

Společnost Kilic Deniz dále namítala, že Komise měla přihlédnout k tomu, že jejich společnost již má zkušenosti ze spolupráce při antisubvenčních šetřeních, jelikož se účastnila původního šetření, druhého prozatímního přezkumu a subvenčního šetření týkajícího se dovozu mořčáka evropského a zubatce obecného z Turecka v roce 2015, které bylo z důvodu zrušení dotčeného dotačního režimu ukončeno.

(40)

Pokud jde o toto tvrzení, Komise poznamenala, že přiznání individuálního zjišťování se týká zátěže spojené s šetřením, nikoli zátěže nebo zkušeností na straně společnosti, které individuální zacházení požadují.

(41)

Společnost Kilic Deniz rovněž uvedla, že v období přezkumného šetření byla čtvrtým největším vyvážejícím výrobcem v Turecku a měla vyšší objem prodeje na vývoz do Evropské unie než společnost Selina Balık, což měla Komise vzít v úvahu při svém výběru týkajícím se individuálního zjišťování.

(42)

Komise tuto připomínku zamítla vzhledem k tomu, že se nejedná o podmínku pro přiznání individuálního zjišťování, ale spíše o to, zda by společnost měla být zahrnuta do vzorku vývozců. Jak je vysvětleno v 17. bodě odůvodnění, tento vzorek musel být omezený.

(43)

Společnost Kilic Deniz také požadovala, aby její pozměněné clo ve výši 1,5 % platilo po dobu pěti let od data změny, a proto nemohlo být tímto přezkumem změněno.

(44)

Komise poznamenala, že čl. 18 odst. 1 základního nařízení stanoví, že platnost konečného vyrovnávacího opatření skončí pět let od jeho uložení. Clo uvalené na dovoz společnosti Kilic Deniz bylo uloženo dne 28. února 2015, a pětileté období tedy začíná běžet od tohoto data.

(45)

V rámci nařízení o druhém prozatímním přezkumu, kterým se aktualizovala individuální celní sazba pro společnost Kilic Deniz z 9,5 % na 1,5 %, došlo jen k úpravě tabulky v článku 2 původního nařízení a nařízení nemá žádný vliv na délku opatření, která zůstávají v platnosti na konkrétní úrovni. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(46)

Společnost Kilic Deniz rovněž uvedla, že její současné platné individuální clo ve výši 1,5 % vyplývající z druhého prozatímního přezkumu by mělo být zachováno bez ohledu na výsledky stávajícího prozatímního přezkumu, neboť důvody pro zahájení obou přezkumů byly stejné a Komise neprokázala, že by změněné okolnosti, pokud jde o společnost Kilic Deniz, měly v aktuálním období přezkumného šetření trvalý charakter, aby to odůvodňovalo změnu výše jejího cla.

(47)

Komise odmítá i toto tvrzení společnosti Kilic Deniz, že důvody pro přezkum tohoto šetření se shodují s důvody uvedenými v přezkumu, který vedl k nařízení o druhém prozatímním přezkumu.

(48)

Jak je uvedeno v oddílu 4 jejich oznámení o zahájení přezkumu (9), důvody pro druhý prozatímní přezkum se týkají konkrétně jen společnosti Kilic Deniz a výše výhody, kterou získala. Stávající přezkum byl zahájen na základě změn, které se dotkly všech výrobců v Turecku.

(49)

Ve 285. a následujících bodech odůvodnění provedla Komise analýzu trvalého charakteru změněných okolností ve vztahu k období šetření původního nařízení.

(50)

Tato analýza se provádí na celostátní úrovni, která zahrnuje i situaci jednotlivých vyvážejících výrobců, na něž se vztahují subvence od turecké vlády. Argument, že Komise nezohlednila individuální situaci společnosti Kilic Deniz, byl proto zamítnut.

(51)

Společnost Kilic Deniz rovněž tvrdila, že Komise je povinna stanovit individuální rozpětí subvence pro každého známého vyvážejícího výrobce vzhledem k tomu, že Dohoda Světové obchodní organizace o subvencích a vyrovnávacích opatřeních neobsahuje ustanovení o výběru vzorku.

(52)

Komise toto tvrzení odmítá, neboť výběr vzorku je jasně stanoven v článku 27 základního nařízení.

(53)

Během šetření Komise všem zúčastněným stranám také objasnila, že všem spolupracujícím vývozcům, kteří nejsou zařazeni do vzorku a kterým nebude přiznáno individuální zacházení, bude přiznána průměrná sazba cla.

(54)

Aby Komise získala informace, které považovala pro své šetření za nezbytné, zaslala dotazníky třem vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a turecké vládě. Tři výrobci zařazení do vzorku a turecká vláda zaslali vyplněné dotazníky. Vyplněné dotazníky zaslali také dva vyvážející výrobci, kteří žádali o provedení individuálního zjišťování.

(55)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení subvencování.

(56)

V důsledku vypuknutí pandemie COVID-19 a následných opatření přijatých v reakci na ni (10) však Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách všech společností podle článku 26 základního nařízení.

(57)

Místo toho provedla Komise vzdálenou křížovou kontrolu informací, které poskytly následující společnosti:

(58)

Komise dne 25. srpna 2022 zveřejnila podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě zamýšlí pozměnit platná vyrovnávací cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(59)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(60)

V návaznosti na obdržení připomínek od zúčastněných stran Komise některé podstatné skutečnosti a úvahy upravila a dne 23. září 2022 všem zúčastněným stranám zaslala „dodatečné konečné informace“. Stranám byla poskytnuta lhůta na vyjádření.

(61)

Turecká vláda požádala o konzultace s útvary Komise v souladu s čl. 11 odst. 10 základního nařízení, které se konaly dne 4. října 2022.

(62)

Na základě připomínek od zúčastněných stran k dodatečným konečným informacím opravila Komise dvě chyby, jak je popsáno v 306. a 135. bodě odůvodnění, a výsledné změny ve výpočtech byly příslušným zúčastněným stranám sděleny dne 6. října 2022. Strany dostaly dodatečný čas na to, aby se k těmto změnám ve výpočtech svých subvencí vyjádřily.

(63)

Společnosti Gumusdoga, Fishark Ozpekler a Selina Balik ve svých připomínkách k druhému poskytnutí dodatečných konečných informací zopakovaly své výhrady vznesené již při předchozích dvou příležitostech poskytnutí informací. Uvedenými tvrzeními se toto nařízení zabývá.

(64)

Kromě toho společnost Gumusdoga požádala o aktualizaci svého obratu, čemuž Komise vyhověla, a uvedený obrat byl předmětem opravy, jak je popsáno v 306. bodě odůvodnění.

(65)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je konkrétní druh ryby – pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss):

(66)

Během šetření se Komise dozvěděla o dovozu pepřeného uzeného filé ze pstruha pocházejícího z Turecké republiky do EU. Část tohoto filé se dovážela jako výrobek, který je předmětem přezkumu, z něhož bylo zaplaceno clo, a další část se dovážela pod jiným číslem celního sazebníku (kód KN 1604 19 10), kdy za filé nebylo vybráno žádné clo.

(67)

Vyvážející výrobci v Turecku i výrobní odvětví Unie potvrdili, že se domnívají, že pepřené uzené filé ze pstruha je zahrnuto do definice výrobku, jak v rámci tohoto, tak i předchozích šetření.

(68)

Šetření rovněž ukázalo, že pouhé přidání pepře nezbavuje uzené filé jeho hlavních základních vlastností. Na základě této skutečnosti a skutečnosti, že mezi vývozci a výrobním odvětvím Unie existovala dohoda o definici výrobku, dospěla Komise k závěru, že „pepřené uzené filé“ je skutečně do rozsahu výrobku zahrnuto.

(69)

Na základě toho se Komise domnívá, že pepřené uzené filé ze pstruha je součástí výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jeho „uzená varianta“. Aby se předešlo pochybnostem, clo se bude vybírat z dovozu pepřeného uzeného filé ze pstruha, pokud je deklarováno pod celním kódem KN 1604 19 10 (TARIC 1604191011).

(70)

Vývozce Lezita Balık A.Ş, doplňkový kód TARIC B968, dne 9. června 2021 informoval Komisi, že změnil svůj název na Abalıoglu Balik ve Gıda Ürünleri Anonim Şirketi.

(71)

Společnost Komisi požádala o potvrzení, že tato změna názvu nemá vliv na její právo využívat sazbu antisubvenčního cla, která se na ni vztahovala pod jejím předchozím názvem.

(72)

Komise předložené informace prověřila a dospěla k závěru, že tato změna názvu byla řádně zaregistrována u příslušných orgánů (11) a neměla za následek žádný nový vztah s jinými skupinami společností, které Komise neprošetřovala.

(73)

Komise konstatovala, že společnost při tomto přezkumu spolupracovala a předložila formulář pro výběr vzorku pod svým novým názvem Abalıoglu Balik ve Gıda Ürünleri Anonim Şirketi.

(74)

Tato změna názvu proto nemá vliv na zjištění tohoto šetření, a zejména na sazbu antisubvenčního cla použitelnou na společnost.

(75)

Změna názvu by měla nabýt účinnosti dne 7. července 2020, což je datum, kdy společnost změnila svůj název.

(76)

Na základě subvencí prošetřovaných v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti byla prošetřena následující opatření, která údajně zahrnují poskytování subvenčních programů:

(77)

Pokud jde o program podpory sociálního zabezpečení, režim přidělování půdy a zpracované mořské plody, Komise zjistila, že tyto režimy neposkytovaly skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku během období přezkumného šetření žádné výhody, a proto nebyly předmětem dalšího šetření.

(78)

Dne 11. listopadu 2021 předložila organizace DAO připomínky k subvenčním režimům, které bude přezkum prošetřovat.

(79)

Ve zprávě předložené organizací DAO bylo uvedeno, že od posledního přezkumu byly změněny nebo aktualizovány následující subvenční režimy:

(80)

Komise uvedla, že režimy se v Turecku skutečně rok od roku mění. Pokud by taková změna režimu vedla ke změně výše výhody pro společnosti zařazené do vzorku, měla by Komise zajistit, aby tato změna okolností měla trvalý charakter. Pokud tomu tak je, Komise opatření odpovídajícím způsobem upraví, aby tuto změnu zohlednila.

(81)

Jak je však uvedeno níže a rovněž v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, některé z režimů uvedené na seznamu organizace DAO již nejsou v platnosti anebo neposkytují vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku žádnou výhodu.

(82)

Během období přezkumného šetření byla poskytnuta přímá podpora producentům pstruhů na základě nařízení prezidenta č. 2020/3190 (dále jen „nařízení č. 3190“) (12). Postupy a zásady týkající se provádění nařízení byly stanoveny ve sdělení č. 2020/39 (dále jen „sdělení č. 39“) vydaném Ministerstvem zemědělství a lesnictví (13).

(83)

Režim přímé podpory se vztahuje na druh pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Účelem režimu je kompenzovat náklady na chov pstruha duhového až do výše produkčního stropu.

(84)

Komise se domnívá, že režim přímé podpory je navržen tak, aby odlov pstruhů zvýhodňoval. Vyvážející výrobci, kteří jsou zařazeni do vzorku, odlovují jak své vlastní chované pstruhy, tak pstruhy nakupují od jiných chovatelů v Turecku a následně je zpracovávají a v různých úpravách vyvážejí do Evropské unie. Tyto úpravy, včetně vykuchaného a filetovaného pstruha, tvoří výrobek, který je předmětem přezkumu.

(85)

Výše podpory na produkci „pstruhů“ (jakékoli velikosti) byla stanovena na 0,75 TRY na kg až do maximální výše 350 000 kg ročně.

(86)

Výše podpory na produkci „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ byla stanovena na 1,5 TRY na kg a v rámci stejného limitu 350 000 kg ročně. Sdělení pro rok 2020 definuje „pstruha nad kilogram hmotnosti“ jako pstruha o hmotnosti vyšší než 1,25 kg na kus (14).

(87)

Tyto sazby subvence na produkci pstruhů jsou stejné jako sazby, které platily v roce 2019, tedy v období přezkumného šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(88)

Podpora produkce pstruhů je poskytována na základě nařízení prezidenta a sdělení, která se vydávají každý rok podle článku 19 zákona o zemědělství č. 5488. Tato nařízení a sdělení mění každý rok charakter podpory.

Tabulka 1

Režim přímé podpory na pstruhy

(89)

V době, kdy probíhalo původní šetření, sestával režim z platby podpory pro chovatele pstruhů na základě celkového množství vylovených pstruhů bez ohledu na velikost, přičemž výhoda na kilogram vylovených pstruhů se vyplácela v rámci dvou samostatných sazeb založených na vyloveném množství až do objemu 500 tun za rok.

(90)

V roce produkce 2017 přidala turecká vláda drobnou platbu ve výši 0,25 TRY na kilogram vylovených pstruhů o hmotnosti vyšší než 1 kilogram, kteří se označují jako „pstruzi nad kilogram hmotnosti“. Tato dodatečná platba se stále vztahovala na výrobek, který byl předmětem přezkumu, kdy pstruh mohl při vylovení vážit až 1,2 kilogramu.

(91)

Poté, co turecká vláda během prvního prozatímního přezkumu projednala s Komisí definici „pstruha nad kilogram hmotnosti“ (viz 40. až 45. bod odůvodnění nařízení o prvním prozatímním přezkumu), v roce 2018 „pstruha nad kilogram hmotnosti“ nově definovala jako pstruha, který při vylovení váží více než 1,25 kg.

(92)

V roce 2019 turecká vláda tuto dodatečnou platbu za „pstruha nad kilogram hmotnosti“ zrušila a namísto toho režim rozdělila na dva, tedy platbu 0,75 TRY na kilogram „pstruha“ (jakékoli velikosti) a platbu 1,5 TRY na kilogram „pstruha nad kilogram hmotnosti“.

(93)

Turecká vláda rovněž snížila i produkční strop z 500 na 350 tun ročně a omezila subvence na jednu licenci na region. Produkční strop 350 tun se vztahuje na produkci všech pstruhů v rámci stejné licence k chovu.

(94)

Ve stávajícím období přezkumného šetření Komise zjistila, že dvě ze tří společností zařazených do vzorku chovaly pstruhy všech velikostí ve stejných zařízeních a na základě stejné licence k chovu a ve výsledku využívaly obou sazeb.

(95)

V období, v němž přezkumné šetření probíhalo, mohli chovatelé pstruhů žádat o sazbu odpovídající „pstruhům“ (jakékoli velikosti) nebo o sazbu pro „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ podle hmotnosti vylovených pstruhů. Z důvodu vyšší sazby podpory pro „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ vyvážející výrobci zařazení do vzorku, kteří loví pstruhy o hmotnosti přesahující 1,25 kilogramu, ve většině případů uplatnili sazbu pro „pstruhy nad kilogram hmotnosti“.

(96)

V důsledku toho došlo ke zdvojnásobení subvencované produkce „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ v kg a výše subvence vyplácené chovatelům pstruhů v TRY v rámci tohoto režimu od roku 2019 do roku 2020 a k jasnému posunu k výlovu pstruhů větší velikosti.

(97)

Při zohlednění subvence vyplacené na „pstruhy“ (jakékoli velikosti) i na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ Komise zjistila, že subvence ze strany turecké vlády se během posuzovaného období ve skutečnosti zvýšily o 59 procentních bodů:

Tabulka 2

Změny týkající se množství a výše subvencí v letech 2017–2020

(98)

Proto se Komise domnívala, že úprava režimu v podstatě základní subvencování nezměnila, a pokud něco změnila, tak zvýšila jeho míru. Zdálo se, že to nemá finanční ani ekonomické odůvodnění.

(99)

Přímé platby podpory producentům pstruhů představují napadnutelné subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, tj. přímý převod finančních prostředků od turecké vlády producentům pstruhů.

(100)

Přímé subvence jsou specifické a napadnutelné ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, protože orgán, který subvenci poskytuje, a právní předpisy, podle nichž orgán poskytující subvenci jedná, výslovně omezují přístup k těmto subvencím na podniky působící v odvětví akvakultury. Podniky působící v odvětví akvakultury jsou výslovně jmenovány a pstruh je jasně uveden jako jeden z druhů, u nichž lze tento subvenční režim využívat.

(101)

Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku během období přezkumného šetření využívali tohoto režimu jak při sazbě 0,75 TRY („pstruh“ jakékoli velikosti) na kg, tak při sazbě 1,5 TRY („pstruh nad kilogram hmotnosti) na kg.

(102)

V původním šetření nebyla samostatná sazba subvence na odlov „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ stanovena, a proto tento problém nevznikl. V následných přezkumech, včetně přezkumu před pozbytím platnosti, nemohla Komise stanovit žádnou výhodu za odlov pstruhů s hmotností vyšší než 1,25 kg, neboť společnosti zařazené do vzorku „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ nelovily (15).

(103)

V rámci tohoto šetření Komise dospěla závěru, že během období, kdy přezkumné šetření probíhalo, chovali dva ze tří vyvážejících výrobců pstruhy všech velikostí na stejnou licenci k chovu, a využívali tak obou sazeb subvencování.

(104)

Komise uvedla, že pstruzi jsou chováni v rámci stejných výrobních zařízení, což jsou pozemní nádrže a klece na jezerech nebo na moři. Jak menší, tak větší pstruzi se chovají ve stejných zařízeních, dospívají ve stejných nádržích a je jim podávána stejná potrava. Každý pstruh s hmotností nižší než 1,25 kg se může stát pstruhem nad 1,25 kg hmotnosti. Jediným rozdílem je, že větší pstruh je vyloven později, aby mohl do požadované velikosti dorůst.

(105)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění v nařízení o prvním prozatímním přezkumu, „čl. 4 písm. f) sdělení č. 2017/38 poskytuje subvenci chovateli ryb „při výlovu“. I kdyby Turecko zamýšlelo omezit v roce 2018 subvenci na pstruhy o hmotnosti vyšší než 1,25 kg, v nařízení není žádné právní kritérium, které by vylučovalo subvenci v případě, že je pstruh prodáván v jiné formě. Podle obdržených informací je v daném odvětví běžnou praxí některé velké vylovené ryby zpracovávat a prodávat je jako dotčený výrobek, například ve formě filé.“

(106)

Každá výhoda získaná pro chov větších pstruhů je tedy automaticky spojená i s chovem menších pstruhů. Bez ohledu na to, zda byla na pstruhy uplatněna jedna nebo druhá sazba, přímá podpora se poskytuje na odlov pstruhů, již jsou výrobkem, který je předmětem přezkumu (živí nebo mrtví a zpracovaní několika různými způsoby). Pro pstruhy je poskytována výhoda, i pokud se prodávají ve formě filé, kdy se nerozlišují na základě velikosti vyloveného pstruha.

(107)

Obě sazby subvencování jsou podmíněny chovem pstruhů. Produkční kapacity v rámci licence k chovu se vztahují na pstruhy všech velikostí a výhoda plynoucí z obou sazeb podpory se chovateli vyplácí jednorázově a eviduje se na účtu celkových příjmů společnosti.

(108)

Komise tedy dospěla k závěru, že v roce 2020 platby vyplácené chovatelům pstruhů dosáhly výše celkové přímé podpory získané pro chov pstruhů včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(109)

Výhodu pro jednotlivé společnosti představovala během období přezkumného šetření částka přímé podpory získávaná na základě sazeb týkajících se jak produkce „pstruha“ (jakékoli velikosti), tak „pstruha nad kilogram hmotnosti“. Společnosti poskytly informace o výši získané podpory a o tom, od koho a pro jakou konkrétní produkci byla obdržena.

(110)

Částka přímé podpory poskytnutá pro produkci pstruhů všech velikostí v rámci obou sazeb podpory byla za účelem stanovení výše subvence v TRY na kilogram pstruhů vydělena celkovým vyloveným množstvím pstruhů.

(111)

V původním šetření (16) bylo zjištěno, že výhoda plynoucí z těchto subvencí se i nadále vztahovala také na nákupy pstruhů uskutečněné vyvážejícími výrobci zahrnutými do vzorku od chovatelů v Turecku, kteří nejsou ve spojení, za účelem zpracování, jelikož dotčený výrobek, který je předmětem přezkumu, zahrnuje jak přímo subvencovanou surovinu, konkrétně živé pstruhy, tak i navazující výrobky, jako jsou čerství nebo zmrazení celí pstruzi, filé a uzení pstruzi.

(112)

Výhoda v případě nakoupených pstruhů byla v původním šetření vypočtena na základě celkové výše subvence, kterou poskytly turecké orgány, vydělené celkovou výší produkce pstruhů v Turecku.

(113)

Komise uvedla, že v přezkumu před pozbytím platnosti (17) bylo potvrzeno zjištění, že vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku plynula z nákupu pstruhů výhoda. Výhoda byla vypočtena na základě celkové výše poskytnuté subvence vydělené celkovou částkou subvencované produkce pstruhů v Turecku.

(114)

Zjištění uvedená v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti však vycházela z informací na celostátní úrovni poskytnutých tureckou vládou a nezohledňovala konkrétní situaci vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. V rámci přezkumu před pozbytím platnosti není takové podrobné zjištění nutné vzhledem k tomu, že v přezkumu před pozbytím platnosti je potřeba stanovit pouze pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení subvencování, nikoli však přesná vyrovnávací rozpětí.

(115)

V tomto prozatímním přezkumu žádná ze zúčastněných stran nezpochybnila, že vyvážející výrobci i nadále využívají výhody subvencování při nákupu pstruhů od chovatelů, kteří nejsou ve spojení. Turecká vláda poskytla údaje týkající se míry subvencování pro rok 2020 u každého chovatele pstruhů v rámci obou sazeb ve výši 0,75 TRY („pstruh“ jakékoli velikosti) a 1,5 TRY (pstruh nad kilogram hmotnosti). Tyto údaje byly porovnány s výpisy nákupů tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a Komise zjistila následující:

(116)

Pro produkci v roce 2020 byla subvence na kilogram pstruha jakékoli velikosti vypočtena ve výši 0,53 TRY na kg, pokud se zohledňuje celá produkce, a ve výši 1,02 TRY na kg, pokud se zohledňuje pouze subvencovaná produkce.

(117)

Po poskytnutí informací se turecká vláda, vyvážející výrobci zařazení do vzorku, společnost Selina Balik a společnost Kilic Deniz vyjádřily ke zjištěním Komise týkajícím se přímé podpory producentům pstruhů.

(118)

Tyto strany zpochybnily především zahrnutí výhody vyplacené výrobcům zařazeným do vzorku a společnosti Selina Balik za odlov „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ do výpočtu subvence, neboť tato výhoda nebyla u předchozích šetření do výpočtů subvence zahrnuta. Namítaly také, že „pstruh nad kilogram hmotnosti“ nepředstavuje součást výrobku, který je předmětem přezkumu, ani nebyl zahrnut v dotazníku určeném vyvážejícím výrobcům.

(119)

Jak je uvedeno výše v oddílu 4.1.3, Komise potvrdila změnu okolností ohledně vyplácení výhody za odlov pstruhů, zejména od doby, kdy probíhalo původní šetření, ale také od období přezkumného šetření předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. Zatímco v minulosti byla přímá podpora poskytována na základě počtu kilogramů produkce bez rozlišování velikosti pstruha, turecká vláda postupně přešla na systém vyplácení na základě různých sazeb podpory v závislosti na velikosti odlovených pstruhů. Okolnosti, které existovaly v období přezkumného šetření, tedy jasně ukázaly, že chovatelé pstruhů v Turecku využívali při chovu a odlovu pstruhů pro výrobek, který je předmětem přezkumu, obou sazeb subvence vyplácené v rámci tohoto režimu.

(120)

Společnost Selina Balik namítala, že Komise nebyla oprávněna rozšířit definici výrobku, který je předmětem tohoto přezkumu, začleněním „pstruha nad kilogram hmotnosti“.

(121)

Komise uvádí, že definice výrobku zůstala stejná jako u předchozích šetření, konkrétně pokud jde o produkci živých nebo usmrcených pstruhů v několika formách zpracování. To, zda je sazba subvence podmíněná konkrétní velikostí odloveného pstruha, nemění její charakter ani postup ve smyslu zvýhodnění produkce pstruhů, kteří se pak prodávají v různých formách zpracování. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(122)

Strany rovněž zpochybnily zjištění Komise, že „pstruh nad kilogram hmotnosti“ může být dále zpracováván na filé, které je zahrnuto do definice výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto strany tvrdily, že zjištění uvedená ve 45. bodě odůvodnění nařízení o prvním prozatímním přezkumu, na které se Komise odvolávala v poskytnutých konečných informacích, nebyla během prvního prozatímního přezkumu zúčastněným stranám oznámena, a proto se k nim strany nemohly vyjádřit. Zopakovaly, že ani v jednom z předchozích šetření nebyla vypočtena žádná výhoda na „pstruha nad kilogram hmotnosti“.

(123)

Po poskytnutí konečných informací v rámci tohoto přezkumu měly strany dostatek času na předložení připomínek k 45. bodu odůvodnění prvního prozatímního nařízení. Tento argument byl proto zamítnut.

(124)

Komise dále poznamenala, že poměry ekvivalentu celé ryby (dále jen „WFE“) použité v tomto případě byly stejné, na rozdíl od poměrů použitých v původním šetření. Vždy jednoznačně umožňovaly, aby byl „pstruh nad kilogram hmotnosti“ zpracován na výrobek, který je předmětem přezkumu, daným způsobem, přičemž bylo uvedeno, že z jedné ryby lze vyrobit dva kusy filé.

(125)

Na tuto skutečnost jednoznačně upozornil vývozce, společnost Selina Balik, která ve svých připomínkách k poskytnutým konečným informacím uvádí, že „vzhledem k přirozenému charakteru výrobku [který je předmětem přezkumu] lze velké pstruhy zpracovávat na filé, které spadá do definice výrobku [který je předmětem přezkumu].“

(126)

Tvrzení, že v předchozích šetřeních nebyla vypočtena žádná výhoda na „pstruha nad kilogram hmotnosti“, a že by se tedy ani v tomto přezkumu neměla žádná výhoda vypočítávat, by mělo být zamítnuto vzhledem k tomu, že došlo ke změně okolností. Dle přezkumu před pozbytím platnosti nezískal ani jeden z obou výrobců zařazených do vzorku sazbu subvence ve výši 1,5 TRY na kilogram odloveného množství. V období přezkumného šetření týkajícího se tohoto přezkumu pak ano.

(127)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku dále tvrdili, že během období přezkumného šetření neprodukovali ani neprodávali žádné filé, které by pocházelo ze „pstruha nad kilogram hmotnosti“, a proto požádali Komisi, aby odpovídajícím způsobem upravila výpočet jejich přímé subvence vyloučením „pstruha nad kilogram hmotnosti“.

(128)

Komise konstatovala, že na podporu tohoto tvrzení nebyly předloženy žádné důkazy. Z šetření naopak vyplynulo, že oba tito vyvážející výrobci zařazení do vzorku obdrželi v období přezkumného šetření platby v rámci obou sazeb režimu přímých subvencí na pstruhy. Lovili proto pstruhy všech velikostí. S ohledem na poměry ekvivatentu celé ryby uvedené v tabulce ve 119. bodě odůvodnění lze odloveného „pstruha nad kilogram hmotnosti“ zpracovat ve formě filé a vykuchané ryby. Tento argument byl proto zamítnut.

(129)

Oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku rovněž tvrdili, že většina „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ byla vyvážena do Ruska a Japonska, a proto by subvence získaná na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ neměla být u výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrovnávána z hlediska prodeje na vývoz do Unie.

(130)

Toto tvrzení Komise zamítla. Jak již bylo vysvětleno, Komise usoudila, že platby vyplácené v rámci obou sazeb subvence na odlov pstruhů zvýhodňují všechny pstruhy, kteří se následně prodají. Výše subvence na kilogram pstruhů jakékoli velikosti vyvážených do Ruska a Japonska je proto stejná jako výše subvence na kilogram pstruhů jakékoli velikosti vyvážených do Evropské unie.

(131)

Nakonec vyvážející výrobci zařazení do vzorku zpochybnili zjištění Komise uvedená v 96. bodě odůvodnění, že veškeré výhody získané na chov „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ jsou automaticky spojeny i s chovem menších pstruhů, a argumentovali tím, že:

(132)

Komise podotýká, že u „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ je výrobní proces delší, což je důvodem, proč dotace v době odlovu činí 1,5 TRY na kilogram namísto standardních 0,75 TRY na kilogram. Chovatelé pstruhů však mají prospěch z celkové výše částek vyplacených v rámci obou sazeb subvence.

(133)

Tvrzení, že „pstruzi nad kilogram hmotnosti“ a menší pstruzi si navzájem konkurují, se nezdá být z hlediska přidělování výhody plynoucí z režimu přímých subvencí na výrobek, který je předmětem přezkumu, významné. Konkurenční prostředí by jednoduše vedlo chovatele k tomu, aby se rozhodli využívat své rybníky k odlovu pstruhů určité velikosti.

(134)

Chovatelé produkují pstruhy jakékoli velikosti na základě stejné licence k chovu a získávají jednu platbu v rámci obou sazeb subvence.

(135)

Na základě připomínek obdržených od společnosti Selina Balik po poskytnutí konečných informací a dodatečných konečných informací Komise opravila administrativní chyby v údajích o celkové výši produkce společnosti v souladu se zjištěními během vzdálené křížové kontroly informací.

(136)

Společnost Selina Balik však namítla, že Komise u jedné z těchto dvou společností zabývajících se chovem, které jsou zahrnuty v této skupině, použila jinou částku přímé subvence než částku uvedenou v jimi vyplněném dotazníku. Kromě toho společnost Selina Balik požádala Komisi o odečtení bankovních poplatků stržených za transakce, které byly s částkou přímé subvence spojené.

(137)

Obě tvrzení byla zamítnuta. Za prvé, u všech výrobců, kterých se toto šetření týká (včetně společnosti Selina Balik), použila Komise ověřené údaje týkající se výše částek vyplacených subvencí poskytnuté tureckou vládou. Společnost Selina Balik neposkytla žádné informace ani důkazy, které by odůvodňovaly nebo objasňovaly rozdíl mezi částkou vykázanou ve vyplněném dotazníku a částkou poskytnutou tureckou vládou, a proto se Komise spoléhala na údaje poskytnuté tureckou vládou. Ty byly ověřeny Komisí a ve všech ostatních případech porovnány s údaji oznámenými společnostmi zařazenými do vzorku. Byly proto důsledně používány jako základ pro výpočet výhody přímé subvence. Za druhé, společnost Selina Balik neprokázala, že účtované bankovní poplatky byly během období přezkumného šetření hrazeny přímo turecké vládě. Komise se proto domnívá, že tyto poplatky byly zaplaceny třetím stranám (např. bankám) a nebyly použity na pokrytí úprav, které připouští čl. 7 odst. 1 základního nařízení.

(138)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací turecká vláda zopakovala, že „pstruh nad kilogram hmotnosti“ není výrobkem, který je předmětem přezkumu; že postup jeho produkce se od procesu produkce menších pstruhů liší a že spadá pod jiné kódy HS a KN než menší pstruzi. Tato tvrzení byla opět zamítnuta z důvodů uvedených ve 113. bodě odůvodnění a bodech následujících.

(139)

Komise se především domnívá, že na platby uskutečněné za odlov „pstruhů nad kilogram hmotnosti“ se vztahuje definice výrobku, který je předmětem přezkumu. Výrobkem, který je předmětem přezkumu, je živý nebo usmrcený pstruh v několika formách zpracování, včetně filé. Pokud by výhody poskytnuté prostřednictvím přímé podpory na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ nebyly započítány, výsledná vyrovnávací cla by se nevztahovala na celý výrobek, který je předmětem přezkumu (vývoz zpracovaných pstruhů do Unie).

(140)

Po poskytnutí konečných informací turecká vláda, vyvážející výrobci zařazení do vzorku a společnost Selina Balik rozporovali výpočet nepřímé výhody, kterou vyvážející výrobci zařazení do vzorku a společnost Selina Balik získali na nákup pstruhů od jiných chovatelů pstruhů v Turecku.

(141)

Tyto zúčastněné strany rovněž tvrdily, že metodika pro výpočet výše subvence obdržené na nakoupené pstruhy se lišila od metodiky použité v předchozích šetřeních, ačkoli nedošlo k žádné změně okolností, které by takovou změnu metodiky odůvodňovaly. Tvrdily, že subvence získané na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ by měly být při výpočtu výše subvence získané v současném období přezkumného šetření vyjmuty.

(142)

Společnost Selina Balik uvedla především to, že vždy existovali chovatelé pstruhů, jejichž produkce byla nižší než stanovený produkční strop, ale že tato skutečnost nebyla v předchozích šetřeních při výpočtu výhody na nakoupené pstruhy zohledňována.

(143)

V předchozích šetřeních měla Komise za to, že všichni chovatelé v Turecku obdrželi stejnou částku subvence na kilogram pstruhů, které následně vyvážející výrobci zařazení do vzorku nakoupili. Část 4.1.5 výše vysvětluje, proč změna okolností vedla ke změně metodiky Komise.

(144)

Zúčastněné strany uvedly zejména to, že Komise mohla použít údaje vztahující se ke konkrétním chovatelům, které získala od turecké vlády, ale namísto toho na základě údajů těchto tří výrobců zařazených do vzorku vypočítala průměrnou částku, kterou pak vyjádřenou v tureckých lirách na kilogram jednotně použila pro výpočet výhody na pstruhy, které nakoupili tito tři producenti zařazení do vzorku a společnost Selina Balik.

(145)

Komise byla požádána, aby vypočítala individuální částky pro všechny čtyři skupiny společností na základě stejného souboru údajů, namísto použití průměrné sazby pro všechny skupiny společností. Jelikož Komise měla potřebné údaje k dispozici, toto tvrzení přijala.

(146)

Zúčastněné strany, včetně společnosti Selina Balik, rovněž konstatovaly, že rozdělení nákupů uskutečněných čtyřmi skupinami společností („nenalezen nebo není příjemcem subvence“, „pod produkčním stropem“ nebo „nad produkčním stropem“) na tři díly, které Komise provedla, a výpočty z tohoto rozdělení vyplývající, vedly k dvojímu započítání některých částek subvencí poskytnutých chovatelům pstruhů v Turecku jako celku.

(147)

Komise toto tvrzení přijala a po poskytnutí konečných informací svou metodiku odpovídajícím způsobem upravila.

(148)

Komise svou analýzu založila na seznamu chovatelů pstruhů, který poskytla turecká vláda. Z tohoto seznamu Komise zjistila, zda chovatel dotoval produkci o objemu nad nebo pod stanoveným produkčním stropem 350 tun. V tomto seznamu je uvedena celková subvencovaná produkce pstruhů a výše subvence obdržené v roce 2020 na licenci a na držitele licence jako právního subjektu.

(149)

Celkový objem produkce a výhoda pro celé Turecko byly tureckou vládou vyčísleny na 144 283 000 kilogramů a 76 316 948 tureckých lir.

(150)

Komise nejprve identifikovala chovatele s objemem produkce „pod produkčním stropem“, a konkrétně pak ty chovatele, kteří během období přezkumného šetření obdrželi subvenci na množství vyprodukované pod 350 tun bez ohledu na počet licencí k chovu. Poté pro chovatele označené jako chovatele „pod produkčním stropem“ vypočítala sazbu 0,966 turecké liry na kilogram tak, že jejich produkci považovala za plně subvencovanou a celkovou částku získané dotace (37 441 048 tureckých lir) vydělila celkovým subvencovaným množstvím produkce pstruhů (38 753 671 kilogramů).

(151)

Ve druhém kroku subvencovanou produkci o objemu nižším než produkční strop a částku výhody odečetla od celkové produkce na celostátní úrovni a výše výhody, což vedlo k výsledku 105 529 329 kilogramů a subvenci ve výši 38 875 901 TRY. Výsledkem byla průměrná subvence ve výši 0,368 TRY na vyprodukovaný kilogram pro všechny ostatní chovatele, a to konkrétně pro ty, kteří byli dříve identifikováni jako chovatelé, kteří produkují nad stanovený produkční strop nebo nedostávají žádnou subvenci.

(152)

Tyto dvě sazby subvence, tedy 0,966 TRY na kilogram a 0,368 TRY na kilogram, byly následně uplatněny na jednotlivé dodavatele skupin vyvážejících společností zařazených do vzorku a společnost Selina Balik při použití výše uvedené klasifikace a průměrné sazby subvence vypočtené pro každou skupinu společností.

(153)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací turecká vláda namítala, že rozdělení subvence vyplácené chovatelům s objemem produkce „pod produkčním stropem“ a zbývajícím chovatelům bylo nesprávné, a stanovila jiný způsob rozdělení subvence, aniž by jakkoli prokázala, z čeho toto rozdělení vyšlo a na základě čeho bylo vypočteno. Tato námitka byla proto zamítnuta.

(154)

Zúčastněné strany tvrdily, že poskytnuté informace týkající se nepřímé subvence nebyly dostatečné a že by jim měly být sděleny informace o subvencích získaných na jednotlivé dodavatele. Tato žádost byla zamítnuta z důvodu důvěrné povahy informací poskytnutých tureckou vládou. Komise považovala výše uvedený upravený popis metodiky spolu s dalšími informacemi poskytnutými spolupracujícím vyvážejícím výrobcům za dostačující k tomu, aby byla zajištěna práva stran.

(155)

Dva vyvážející výrobci tvrdili, že výpočet subvence na kilogram nakoupených pstruhů v jejich případě nebyl správný, neboť jejich nákupy během období přezkumného šetření byly ve skutečnosti tvořeny převážně nebo zcela pstruhy pod 1,2 kg hmotnosti. Navrhli, aby Komise zohlednila fakt, že jejich dodavatelé jsou z toho důvodu subvencováni pouze v rámci sazby 0,75 TRY na kilogram, a aby podle toho odpovídajícím způsobem přepočítala výhodu na jejich nakoupené pstruhy.

(156)

Toto tvrzení bylo zamítnuto, neboť důkazy jasně ukázaly, že produkce pstruhů v Turecku je subvencována na základě celkových částek vyplácených chovatelům v rámci obou sazeb subvence. Bez ohledu na velikost pstruhů nakoupených vyvážejícími výrobci se sazba subvence na kilogram nakoupených pstruhů odvíjí od situace dodávajícího chovatele, a nikoli od velikosti pstruhů, které vyvážející výrobci od tohoto chovatele nakupují. Skutečnost, že někteří vyvážející výrobci neprodukují pstruhy nad kilogram hmotnosti, tedy neznamená, že jejich dodavatelé (chovatelé) nejsou subvencováni na základě obou velikostí pstruhů. Jak je vysvětleno dále v 160. bodě odůvodnění, od turecké vlády nebyly v tomto ohledu obdrženy žádné připomínky ani další důkazy.

(157)

Po poskytnutí informací někteří vyvážející výrobci rozporovali metodu použitou Komisí a uvedli příklady některých svých dodavatelů ve snaze prokázat, že použitá metoda nezařazuje dotyčného chovatele pstruhů do správné kategorie.

(158)

Komise tato tvrzení zamítla, neboť příklady nebyly považovány za dostatečně reprezentativní, a proto se na nich neprokázalo, že by metodika Komise byla nevhodná.

(159)

Komise proto usoudila, že její metodika, která se opírá o matematické srovnání údajů poskytnutých tureckou vládou, je nejvhodnějším a nejrozumnějším způsobem rozdělení chovatelů pstruhů do dvou kategorií, což je nezbytné pro správnou identifikaci subvence nakoupených pstruhů.

(160)

Metodika byla zpřístupněna také turecké vládě spolu se všemi výpočty na úrovni chovatelů a turecká vláda nepředložila žádné důkazy, které by nutnost úpravy metodiky používané Komisí odůvodňovaly.

(161)

Komise rovněž konstatovala, že i kdyby tyto příklady uznala, nemohla by akceptovat pouhá prohlášení vyvážejících výrobců o situaci svých dodavatelů, aniž by měla možnost kterékoli z nich prověřit, nebo měla od dotčeného dodavatele k dispozici podpůrná tvrzení.

(162)

Společnost Fishark dále tvrdila, že celkové nakoupené množství použité při výpočtu výše nepřímé subvence nebylo správné, neboť Komise nevzala v úvahu celková nakoupená množství, která se vrátila zpět odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(163)

Komise toto tvrzení zamítla vzhledem k tomu, že během vzdálené křížové kontroly informací společnost objasnila, že transakce vykázané v položce „Vrácené prodeje“ odkazovaly na účetní opravy nesprávně vypočítaných hodnot nákupu, a proto se nevztahovaly k fyzickému vrácení výrobku, který je předmětem přezkumu. Společnost Fishark se po přijetí zprávy o vzdálené křížové kontrole informací k tomuto zjištění nevyjádřila a před poskytnutím konečných informací nepředložila žádné další důkazy. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(164)

Společnosti Gumusdoga a Fishark po poskytnutí dodatečných konečných informací tvrdily, že by Komise měla znovu zavést kategorii chovatelů označenou jako „nenalezen nebo není příjemcem žádné subvence“ a na nákupy od těchto zemědělců nepřiřazovat žádnou výhodu.

(165)

Komise toto tvrzení zamítla s odůvodněním, že se v rámci všech předchozích šetření zjistilo, že veškeří nakoupení pstruzi jsou do určité míry subvencováni a že nejnovější metodika toto obecné prohlášení reflektuje.

(166)

Společnost Selina Balik tvrdila, že metodika výpočtu nepřímé subvence není správná, protože nezohledňuje jmenovitou kapacitu uvedenou v každé licenci k chovu. Komise pak nevzala v úvahu zvláště skutečnost, že objem produkce, který lze subvencovat, je omezen nejen produkčním stropem 350 000 kilogramů WFE, ale také jmenovitou kapacitou uvedenou v příslušné licenci k chovu každého chovatele.

(167)

Komise použila metodu subvencované produkce z důvodu nesouladu mezi uvedenou celostátní jmenovitou kapacitou 244 000 tun a skutečnou produkcí ve výši 144 000 tun. Proto se mělo za to, že subvencovaná produkce umožňuje použití přiměřenější metody pro výpočet sazeb nepřímých subvencí, které mají být přiděleny vyvážejícím výrobcům. Podrobná zjištění včetně klasifikace společností byla předložena turecké vládě, přičemž v připomínkách turecké vlády k těmto poskytnutým informacím nebyly předloženy žádné připomínky ohledně přesnosti ani žádná jiná alternativní metoda. Komise proto veškeré alternativní metody navržené vyvážejícími výrobci zamítla.

(168)

Na tomto základě byly výsledky výpočtů následující:

Tabulka 3

Výhoda na kilogram nakoupených pstruhů v roce 2020

Tabulka 4:

Podpora produkce pstruhů

(169)

Nařízení č. 2012/3305 (18) a prováděcí komuniké č. 2012/1 (19) poskytují základ pro státní podporu investic v odvětví akvakultury (20) a tvoří základ programu investičních pobídek Turecka. Patří sem dva systémy pobídek:

(170)

Podniky, které nemohou splnit kritéria minimální výše investic v rámci režimu regionálních investičních pobídek, mohou využívat obecného režimu investičních pobídek, který je k dispozici pro všech šest regionů stanovených nařízením č. 2012/3305. Na základě úrovně hospodářského rozvoje šesti regionů se míra podpory může lišit.

(171)

Nařízení i sdělení (komuniké) jsou stále platná a šest regionů se od původního šetření nezměnilo.

(172)

Během období přezkumného šetření využívala společnost Gumusdoga snížené daně z příjmu.

(173)

Všechny tři společnosti zařazené do vzorku využívaly osvobození od DPH a cla v rámci režimu regionálních investičních pobídek.

(174)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (21) a přezkumu před pozbytím platnosti, (22) podpora investic se považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení v případech, kdy má tato podpora podobu daňové pobídky, což je situace, kdy vláda své jinak splatné příjmy promine nebo je nevybere.

(175)

Subvence je specifická a napadnutelná, jelikož její výhody jsou výslovně omezeny na společnosti nacházející se v jednom z regionů uvedených na seznamu. Přístup k subvenci je dále omezen na určité podniky, které působí v určitých odvětvích. Subvence navíc nesplňuje požadavky na nespecifičnost podle čl. 4 odst. 2 písm. b) základního nařízení vzhledem k počtu a povaze omezení platných pro určitá odvětví, zejména těch, jež buď omezují přístup k subvenci na určitý typ podniků, nebo zcela vylučují určitá odvětví.

(176)

Akvakultura je v příloze 2 A nařízení č. 2012/3305 výslovně uvedena jako jedna z činností, u nichž je možné využívat tento typ osvobození od daní. V příloze 4 nařízení jsou uvedena odvětví, která nemohou využívat žádné pobídky v rámci tohoto režimu.

(177)

S cílem stanovit výši napadnutelné subvence v případě osvobození od daní byla výhoda, jež byla poskytnuta příjemcům během období přezkumného šetření, vypočtena jako rozdíl mezi celkovou splatnou daní podle běžné daňové sazby a celkovou daní, která je splatná v rámci snížené daňové sazby.

(178)

Pokud jde o osvobození od DPH a cla, Komise identifikovala aktiva, která byla nakoupena během období přezkumného šetření, a zjistila výši částky osvobozené od DPH nebo cla. Výhoda peněžního toku ve výši dvou měsíců byla vypočtena pomocí krátkodobé úrokové sazby pro období přezkumného šetření.

(179)

Po poskytnutí informací požádala společnost Gumusdoga i turecká vláda o to, aby Komise osvobození od DPH nenapadala.

(180)

Turecká vláda tvrdila, že orgány Spojených států provádějící šetření neshledaly osvobození od DPH u režimu týkajícího se certifikací v rámci systému investičních pobídek v Turecku jako napadnutelné, a odkázala na rozhodnutí Spojených států „Countervailing Duty Investigation of Common Alloy Aluminium Sheet from the Republic of Turkey“ (Šetření ve věci vyrovnávacího cla na plechy z běžných hliníkových slitin z Turecké republiky) (23).

(181)

Komise konstatuje, že na straně 17 tohoto dokumentu ministerstvo obchodu USA uvádí, že jejich rozhodnutí je takové, že tento režim neposkytuje žádnou výhodu, ale že na jeho straně probíhal proces shromažďování dodatečných skutečností ohledně fungování systému DPH turecké vlády.

(182)

Komise rovněž konstatuje, že ministerstvo obchodu USA souhlasí s Komisí v tom, že osvobození od cla představuje v rámci tohoto režimu výhodu.

(183)

Turecká vláda namítala, že zatímco výrobci odvádějí DPH na vstupu ze svých nákupů od dodavatelů, vybírají DPH na výstupu z prodejů svým zákazníkům; konečné daňové zatížení tedy nesou odběratelé a osvobození od DPH tak není napadnutelné.

(184)

Podobně společnost Gumusdoga namítala, že je schopna započítávat své splatné DPH oproti své příjmové DPH, a jedinou výhodou účasti v tomto režimu proto bylo vyhnout se zálohovým platbám DPH, a tudíž administrativní zátěži týkající se započítávání splatné DPH oproti příjmové DPH. Proto požadovali, aby se v souladu s předchozími šetřeními žádná výhoda nevypočítávala.

(185)

Na rozdíl od připomínek společnosti Gumusdoga se Komise domnívala, že by tato osvobození od DPH a cla měla být napadena.

(186)

Z důvodů uvedených ve 148. až 150. bodě odůvodnění Komise v souladu s předchozími šetřeními zjistila, že režim osvobození od DPH v Turecku je napadnutelnou subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Skutečnost, že z účetního hlediska jsou splatné závazky DPH započteny s pohledávkami, neodstraňuje výhodu z hlediska peněžního toku vyplývající z toho, že vyvážející výrobci nemusí platit v hotovosti předem, a poté čekat na vrácení od daňových orgánů na základě zpracování jejich měsíčních přiznání k DPH, jak je tomu v případě společností, na které se režim nevztahuje.

(187)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací turecká vláda zopakovala, že režim osvobození od DPH v Turecku nepředstavuje napadnutelnou subvenci. Z důvodů stanovených ve výše uvedených bodech odůvodnění byl tento argument zamítnut.

(188)

Pokud jde o osvobození od DPH, z něhož měla prospěch společnost Gumusdoga, vypočítala Komise časový zisk ve výši dvou měsíců. Po konečném zveřejnění společnost požádala o objasnění, jak Komise došla k dvouměsíčnímu období, a tvrdila, že v případě započítávání plateb DPH je možné pouze jednoměsíční období. Jak bylo uvedeno ve 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, „výhody získané během období šetření spočívaly pouze v tom, že společnosti získaly dva měsíce času, než jim byla daňovými orgány DPH vrácena“. V původním šetření nebyly k tomuto prohlášení vzneseny žádné připomínky a Komise nemá ve spise k dispozici žádný důkaz o tom, že se systém DPH v Turecku od té doby změnil.

(189)

Po poskytnutí konečných informací společnost Gumusdoga uvedla, že by Komise měla určit snížení daně na různé výrobky uvedené v osvědčeních o investiční podpoře, na jejichž základě se snížení daně zakládalo.

(190)

Tento argument byl zamítnut, neboť částky snížení daně z příjmu jsou příjmem společnosti, a proto se zaúčtovávají do celkového obratu skupiny.

(191)

V případě napadnutelné subvence na osvobození od DPH a cla byla výhoda vypočtena jako výhoda peněžního toku pro nákupy během období přezkumného šetření.

Tabulka č. 5

Ušlé příjmy

(192)

Podle zákona o zemědělském pojištění č. 5363 (24) a nařízení č. 2018/380 (25) o rizicích, plodinách a regionech, které má pokrývat Zemědělský pojišťovací pool a zvýhodněné sazby pojistného pro období přezkumného šetření, mohou výrobci produktů akvakultury využívat snížené pojistné, které kryje ztráty rybích populací a lovu pstruhů v důsledku četných možných nákaz, přírodních katastrof, nehod atd. Podpora turecké vlády činí 50 % pojistného.

(193)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (26) a přezkumu před pozbytím platnosti, (27) výhoda poskytnutá tímto režimem má formu snížení finančních nákladů na životní pojištění populace akvakultury.

(194)

Tento režim představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého grantu turecké vlády producentům pstruhů a finančního příspěvku, neboť příjemci subvence získávají výhodu ze zvýhodněných sazeb pojistného, které jsou podstatně nižší než sazby za pojistné krytí srovnatelných rizik dostupné na trhu.

(195)

Režim poskytuje výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Tato výhoda se rovná rozdílu mezi sazbami nabízenými v rámci komerčního pojištění a subvencovanou sazbou.

(196)

Tato podpora je specifická, jelikož orgán, který ji poskytuje, a právní předpisy, kterými se tento orgán řídí, výslovně omezují přístup k těmto sníženým sazbám pojistného pro podniky, které působí v odvětví zemědělství, a je dokonce výslovně zaměřena na rizika, jimž čelí producenti v akvakultuře.

(197)

Během období přezkumného šetření obdržel vyvážející výrobce Gumusdoga zařazený do vzorku přímé převody peněžních prostředků od turecké vlády, které byly zaevidovány v jeho účetnictví jako příjem.

(198)

Komise si ke všem položkám za rok 2020 na tomto příjmovém účtu vyžádala informace a společnost pro každý záznam poskytla podrobné informace. Tři položky byly zaznamenány jako přímé převody peněžních prostředků omezující se na vývozce takto:

(199)

Zaprvé, společnost obdržela peněžní prostředky na účet „podpory Egejského sdružení vývozců“, o kterém společnost uvedla, že souvisí s podporou letecké dopravy. Tuto problematiku upravuje „Nařízení prezidenta o podpoře nákladů na leteckou nákladní dopravu ze dne 16. května 2020 pod číslem 2552“ pro květen až červenec 2020 (28).

(200)

Zadruhé, společnost obdržela peněžní prostředky na účet „vývozních pobídek ministerstva hospodářství“ (dále jen „podpora vývozních pobídek“). Společnost uvedla, že „podle nařízení č. 2014/8 (29) je zaměřena na podporu, aby umožnila společnostem vykonávajícím průmyslové a/nebo obchodní činnosti v Turecku získat certifikáty pro přístup na trh a zajistit jejich účast v globálním dodavatelském řetězci“.

(201)

Zatřetí, společnost obdržela peněžní prostředky na účet „příjmů na podporu výstav“. Společnost uvedla, že tato pomoc se řídí „Nařízením o podpoře účasti na veletrzích v zahraničí“ s číslem 2017/4 zveřejněným v Úředním věstníku ze dne 7. dubna 2017, číslo 30031. Podle tohoto nařízení mohou vývozci u Generálního ředitelství pro vývoz Ministerstva obchodu požádat o proplacení výdajů za účast na veletrzích konaných v zahraničí, které jsou Ministerstvem obchodu kvalifikovány jako způsobilé pro získání podpory.

(202)

Pokud jde o první grant, má Komise za to, že je podmíněn vývozem, neboť se jedná o náhradu nákladů na přepravu při vývozu. Kromě toho musí vývozce podepsat závazek k vývozu a grant vrátit v případě, pokud by se vyvezené zboží vrátilo zpět do Turecka. Kromě toho je režim specificky stanoven pro vývozce, kteří patří do určitých odvětví, mezi nimiž je uvedena akvakultura.

(203)

V případě druhého grantu se Komise domnívá, že se jedná také o podmíněný vývoz, neboť jde o náhradu výdajů vynaložených na vývozní transakce za účelem přístupu na zahraniční trhy, jako jsou náklady na certifikaci a kontrolu kvality.

(204)

V případě třetího grantu se Komise domnívá, že i zde se jedná také o podmíněný vývoz, neboť je určen na podporu vývozního obchodu prostřednictvím zahraničních veletrhů.

(205)

Tento režim představuje subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení ve formě přímého grantu od turecké vlády tureckým vývozcům. Režim poskytuje výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(206)

Tyto granty jsou podmíněny vývozní výkonností ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Některé z nich jsou rovněž specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) a čl. 4 odst. 3 základního nařízení vzhledem k tomu, že podle dokumentů poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem se zdají být omezeny na určitá průmyslová odvětví, jako je akvakultura. Komise se proto domnívá, že tyto granty jsou napadnutelné a mají specifický charakter.

(207)

Výhodou je částka příjmů přijatá a zaúčtovaná v období přezkumného šetření.

(208)

Po poskytnutí informací zpochybnila společnost Gumusdoga rozhodnutí Komise týkající se napadnutelnosti těchto tří grantů.

(209)

Pokud jde o „podporu Egejského družení vývozců“ (první grant), společnost Gumusdoga tvrdila, že režim se nevztahuje na výrobek, který je předmětem přezkumu, neboť vývoz výrobků pod kódy HS 0302, 0303 a 0304 do Evropské unie není do rozsahu podpory zahrnut.

(210)

Komise toto tvrzení zamítla, neboť podpora se může vztahovat na výrobky pod jinými kódy HS, které jsou součástí definice výrobku v rámci stávajícího šetření, konkrétně kódy HS 0301 a 0305. Společnost rovněž neposkytla Komisi dostatečné informace, aby mohla Komise prozkoumat, na které skupiny výrobků se podpora poskytnutá během období přezkumného šetření vztahovala.

(211)

Společnost Gumusdoga rovněž tvrdila, že tento první grant se nevztahuje na prodej na vývoz, který je určen na trh Unie.

(212)

Komise nezpochybňuje, že tento režim není pro výrobek, který je předmětem přezkumu, výlučný, a proto byla výhoda, kterou společnost získala, převzata z celkového vývozního obratu skupiny a poté přidělena výrobku, který je předmětem přezkumu.

(213)

Pokud jde o podporu vývozních pobídek (druhý grant), společnost Gumusdoga tvrdila, že pouze jedna z osmi žádostí zahrnutých do výpočtu výhody se týká výrobku, který je předmětem přezkumu, a období přezkumného šetření. V důsledku toho požádala Komisi o to, aby odpovídajícím způsobem přezkoumala výpočet výhody a vyřadila sedm žádostí, které se netýkaly výrobku, který je předmětem přezkumu, a období přezkumného šetření.

(214)

Komise toto tvrzení zamítá, neboť výhoda byla považována za příjem zaúčtovaný v období přezkumného šetření a byla převzata z celkového vývozního obratu skupiny a poté přidělena výrobku, který je předmětem přezkumu.

(215)

Společnost Gumusdoga rovněž požádala Komisi o to, aby nezohledňovala výhodu plynoucí z „příjmů na podporu výstav“ (třetí grant), neboť tento režim se nevztahuje na konkrétní odvětví nebo společnost ani na výrobek, který je předmětem přezkumu, nebo období přezkumného šetření.

(216)

Komise toto tvrzení zamítá, protože je to podmíněno vývozem a výhoda získaná během období přezkumného šetření byla převzata z celkového vývozního obratu skupiny a poté přidělena výrobku, který je předmětem přezkumu.

Tabulka 6

Přímý převod peněžních prostředků

(217)

Během původního šetření a přezkumu před pozbytím platnosti Komise zjistila, že producenti pstruhů využívali výhod plynoucích ze zvýhodněných půjček, například ze:

(218)

Komise zkoumala zvýhodněné půjčky poskytnuté vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku během roku 2020, včetně zemědělských půjček, vývozních půjček a dalších režimů půjček, včetně těch, které v roce 2020 organizovala turecká vláda v reakci na pandemii COVID-19.

(219)

Nařízení č. 2020/2015 stanoví, že zemědělská úvěrová družstva a společnost T.C. Ziraat Bankasi A.S. (dále jen „Ziraat Bankasi“) mohou producentům v odvětví akvakultury poskytovat půjčky s nízkým úrokem a obchodní půjčky. Producenti pstruhů mohou obdržet slevy z platných úrokových sazeb v rozmezí 10 až 80 %. Horní hranice úvěru je 10 000 000 TRY. Nařízení zahrnuje období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2022.

(220)

Zemědělská úvěrová družstva jsou soukromoprávními subjekty, které zřídili zemědělští výrobci (tj. fyzické nebo právnické osoby, které se zabývají zemědělskou výrobou) v Turecku za účelem podpory jejich finančních potřeb.

(221)

Společnost Ziraat Bankasi je zemědělskou bankou Turecké republiky v plném vlastnictví státu. Během původního šetření vlastnil její akcie Úřad náměstka předsedy vlády pro státní pokladnu. Od roku 2018 je však její kapitál převeden do Fondu tureckého bohatství a – jak bylo zjištěno v přezkumu před pozbytím platnosti – zůstává ze 100 % ve vlastnictví Fondu tureckého bohatství (30).

(222)

V souladu s článkem 2 zákona č. 6741 o založení společnosti spravující Fond tureckého bohatství a o změnách některých zákonů je Fond tureckého bohatství institucí přidruženou k úřadu prezidenta (31).

(223)

Podle čl. 13 odst. 2 nařízení rady ministrů č. 2016/9429 je předsedou správní rady fondu prezident republiky. Jednoho z členů správní rady může prezident republiky (32) jmenovat jako místopředsedu.

(224)

Jak je stanoveno v původním šetření (33), Ziraat Bankasi poskytuje zvýhodněné půjčky v odvětví akvakultury za účelem podpory zemědělské výroby a zemědělského podnikání. Rada ministrů každoročně stanovuje dobu trvání, postupy a zásady programu a státní pokladna převádí zbývající výši platby úroku v závislosti na příslušné snížené úrokové sazbě bance Ziraat Bankasi.

(225)

V rámci původního šetření bylo tedy zjištěno, že společnosti Ziraat Bankasi byla svěřena vládní pravomoc na základě nařízení č. 2013/4271, které bylo nahrazeno nařízením č. 2020/2015 na stejném základě.

(226)

Společnost T.C. Ziraat Bankasi A.S. má tedy stále svěřenou vládní pravomoc a Komise se stejně jako v předchozích šetřeních i nadále domnívá, že jde o veřejný orgán.

(227)

Během období přezkumného šetření měli spolupracující vyvážející výrobci zahrnutí do vzorku nesplacené nízkoúročené půjčky od společnosti Ziraat Bankasi.

(228)

Po poskytnutí informací společnost Gumusdoga uvedla, že by Komise neměla považovat zemědělské půjčky od společnosti Ziraat Bankasi za napadnutelné, jelikož jsou spojeny s nákupem pojištění souvisejícího s výrobou jiných výrobků, a nikoli výrobku, který je předmětem přezkumu.

(229)

Tento argument byl zamítnut vzhledem k tomu, že půjčka byla společnosti poskytnuta, aniž by existovaly nějaké důkazy o tom, že by podobné půjčky byly společnostem v Turecku běžně dostupné. Tato půjčka navíc nebyla podmíněná výrobou jiných výrobků, ale pouze nákupem pojištění pro konkrétní farmu.

(230)

Jak bylo stanoveno v původním šetření (34) a v přezkumu před pozbytím platnosti, (35) společnost Türkiye İhracat Kredi Bankası A.Ș (dále jen „Eximbank“) byla tureckou vládou dne 21. srpna 1987 pověřena nařízením č. 87/11914, v souladu se zákonem č. 3332 (36) o vývozních úvěrech, a je bankou ve stoprocentním vlastnictví státu, která v rámci vývozní strategie Turecka působí jako nástroj vývozních pobídek turecké vlády.

(231)

Banka Eximbank byla vládou pověřena, aby podporovala zahraniční obchod a turecké dodavatele/investory působící v zámoří za účelem zvýšení vývozu tureckých podniků a posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti.

(232)

Komise nadále zastává názor, že banka Eximbank je pověřena výkonem veřejné moci, a je proto veřejnoprávním subjektem.

(233)

Zákon č. 3332 a usnesení č. 2013/4286 (37) o zřízení banky Eximbank představují právní základ pro vývozní úvěry poskytované prostřednictvím banky Eximbank.

(234)

Banka Eximbank poskytuje vývozcům finanční podporu (buď přímo, nebo prostřednictvím zástupců, kteří pracují za provizi), jako jsou podmíněné vývozní úvěry před dodávkou nebo po dodávce a investiční úvěry zaměřené na vývoz, s cílem zvýšit konkurenceschopnost tureckých vývozců na zahraničních trzích.

(235)

Banka Eximbank používá také rediskontní úvěry sloužící k poskytování hotovostních záloh vývozcům na základě diskontování faktur a dokladů, které se týkají prodeje na vývoz (38). Právním základem pro tyto úvěry je dokument „Implementation Principles and Circular on Export and Foreign Exchange Earning Services Rediscount Credits (Rediscount Programme)“ (39) (Prováděcí zásady a oběžník týkající se služeb v oblasti vývozu a devizových příjmů – Rediskontní úvěry (Rediskontní program)) a článek 45 zákona o centrální bance.

(236)

Výroční zpráva Turecké centrální banky (TCMB) za rok 2020 uvádí, že cílem rediskontních úvěrů je „usnadnit vývozním společnostem přístup k úvěrům za výhodných podmínek a posílit rezervy Centrální banky Turecka.“ (40)

(237)

Rediskontní úvěry financuje Centrální banka Turecka, ale jsou poskytovány prostřednictvím tureckých finančních institucí (veřejných i soukromých bank), které jednají jako zástupci Centrální banky Turecka. Úrokové sazby stanoví Centrální banka Turecka a zprostředkující banky jsou odměňovány prostřednictvím provize účtované příjemcům.

(238)

Během období přezkumného šetření měli spolupracující vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku, nesplacené nízkoúročené vývozní úvěry poskytnuté buď přímo bankou Eximbank, nebo prostřednictvím jiných veřejných či soukromých bank jednajících jako zástupci banky Eximbank. Společnosti rovněž těžily z rediskontních úvěrů poskytnutých bankou Eximbank nebo prostřednictvím jiných veřejných či soukromých bank.

(239)

Někteří vyvážející výrobci zařazení do vzorku oznámili existenci dalších půjček, které si sjednali v roce 2020. Komise identifikovala tři režimy, které vyvážející výrobci zařazení do vzorku využívají, a požádala tureckou vládu o informace o následujících programech:

(240)

The Can Suyu – program Life Water je obecný úvěrový program, který je otevřen všem podnikům, které se zavázaly pokračovat ve své činnosti a zachovat (a nesnížit) počet zaměstnanců registrovaných v institucích sociálního zabezpečení ke konci února 2020. Tento program je půjčkou na zajištění kontinuity podnikání, kterou turecká vláda poskytla společnosti Kredi Garanti Fonu a pěti veřejným bankám, které drží její akcie.

(241)

Program Ise Devam – Continue to Business je dalším obecným úvěrovým programem spojeným s probíhajícími činnostmi stejně jako program Can Suyu – Life Water. Tento program je půjčkou na zajištění kontinuity podnikání, kterou turecká vláda poskytla společnosti Kredi Garanti Fonu a pěti veřejným bankám, které drží její akcie.

(242)

Úvěr IVME – úvěrový program na pohyb je specifičtějším programem pro určitá odvětví hospodářství. Tento program byl oznámen v rámci (akceleračního) balíčku financování IVME dne 23. května 2019 ministerstvem financí společně se třemi veřejnými bankami, Ziraat Bankasi, Halkbank a Vakifbank (41). Akcelerační balíček financování je pro změnu součástí dlouhodobé hospodářské politiky turecké vlády pro zemi, stanovené v Programu nové ekonomiky („Yeni Ekonomi Programi“).

(243)

V oficiálním oznámení se uvádí, že program je určen na „podporu odvětví, která jsou vysoce závislá na dovozu, mají schodek zahraničního obchodu, mají vysoký podíl na zaměstnanosti a vysoké objemy vývozu nebo měnových příjmů“. Podle inauguračního projevu ministra financí „balíček financování využívá výrobkově orientovaný přístup k financování. Nejen prostřednictvím hodnocení na odvětvové bázi, ale také financováním výrobků s potenciálem přispět ke snížení schodku zahraničního obchodu. Bude tak zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti příslušných výrobků na mezinárodních trzích a tím ke zvýšení vývozního potenciálu výrobků strategického významu (42).“

(244)

Hlavními činnostmi, které mají být podporovány, jsou „výroba surovin a meziproduktů, strojní výroba a zemědělství“. V oblasti surovin a dováženého zboží byly identifikovány čtyři hlavní segmenty: chemické/zdravotnické (farmaceutické) výrobky, výrobky z plastu a pryže, umělá a syntetická vlákna a segment papíru a lepenky (43).

(245)

V oblasti strojní výroby byl vytvořen seznam výrobců strojů za použití příslušných kódů NACE. Balíček financování zahrnuje půjčky poskytnuté tuzemským výrobcům strojů na seznamu s příslušným kódem NACE, kteří investují do nové výroby nebo navýšení kapacity, a také půjčky tuzemským kupujícím investujícím do nových strojů vyráběných stejnými výrobci. Balíček cílí na následující segmenty:

(246)

Zemědělství zahrnuje „živočišnou výrobu a produkci krmných plodin“ a tyto půjčky byly během období přezkumného šetření poskytnuty jednomu vyvážejícímu výrobci zařazenému do vzorku na akvakulturu. Podmínky pro poskytnutí půjčky jsou z hlediska nabízené úrokové sazby jednoznačně zvýhodněné.

(247)

U dvou obecných úvěrových programů Can Suyu – Life Water a Ise Devam – Continue to Business založených na úrovni zaměstnanosti ve společnostech v únoru 2020 Komise nenašla žádné důkazy o tom, že by tyto úvěrové programy byly specifické nebo napadnutelné.

(248)

V případě úvěrového programu IVME však Komise zjistila, že se omezuje na konkrétní odvětví a konkrétní činnosti (jak je uvedeno výše) a že úvěrový balíček je spojen s veřejnými bankami Ziraat Bank, Halkbank a Vakifbank.

(249)

Komise zjistila, že společnosti zařazené do vzorku využívaly pouze úvěry IVME poskytnuté bankami Ziraat Bank a Halkbank. Komise proto v rámci tohoto šetření nezkoumala postavení Vakifbank.

(250)

Komise ve výše uvedeném oddíle 4.5.1 potvrdila, že banka Ziraat je veřejným subjektem a je pověřena vládními pravomocemi.

(251)

Komise usoudila, že banka Türkiye Halk Bankası A.Ş (dále jen „Halkbank“) je rovněž veřejnoprávním subjektem pověřeným vládními pravomocemi, a to na základě veřejně dostupných informací a také na základě informací, které banka sama poskytla jako součást odpovědi na vládní dotazník, který obsahoval kopie výročních zpráv za rok 2019 a 2020.

(252)

Banka Halkbank byla založena tureckou vládou v roce 1933. Mustafa Kemal Atatürk, který prohlásil: „Je nesmírně důležité vytvořit organizaci, která bude vlastníkům malých podniků i velkým průmyslovým podnikům poskytovat půjčky, jež tak naléhavě potřebují, které budou snadno dostupné a cenově výhodné, a za obvyklých okolností snížit náklady na půjčky“, vydláždil cestu k založení Halkbank.

(253)

Banka Halkbank je ze 77,9 % ve vlastnictví vlády prostřednictvím Tureckého fondu bohatství (45). Komise uvedla, že všichni členové řídícího orgánu banky jsou nebo byli vládními úředníky nebo působili v jiných veřejnoprávních orgánech (46).

(254)

Komise například ve správní radě zaznamenala přítomnost Maksuta Serima, který byl v roce 2020 vrchním poradcem prezidenta Turecké republiky a v letech 2003 až 2016 byl hlavním poradcem předsedy vlády Turecké republiky.

(255)

Komise ve správní radě zaregistrovala také Sezaia Uçarmaka, který v roce 2020 působil jako náměstek ministra na ministerstvu obchodu.

(256)

Dále si Komise všimla, že stanovy společnosti Halkbank jasně určují specifické zaměření banky spočívající v poskytování přístupu k levným finančním prostředkům malým a středním podnikům, živnostníkům a řemeslníkům (čl. 4 odst. 4) se zapojením rady ministrů Turecké republiky.

(257)

Čl. 4 odst. 5 se zabývá možností, aby bylo ve veřejném vlastnictví méně než 50 % akcií banky: „V případě, že procento veřejně držených akcií banky klesne pod 50 %, budou činnosti banky týkající se nabídky úvěrových facilit pro živnostníky, obchodníky a také malé a střední průmyslové podniky pokračovat v souladu s metodami a zásadami, které určí rada ministrů“ (47).

(258)

Banka byla zřízena tureckou vládou a její prioritou jsou potřeby malých a středních podniků, živnostníků a řemeslníků.

(259)

Jak říká sama Halkbank: „Vzhledem k tomu, že prioritou Halkbank vždy bylo poskytovat této cílové skupině půjčky nabízené za nejvýhodnějších podmínek, zasluhuje si banka své uznávané postavení, které si získala v srdcích živnostníků, řemeslníků a malých a středních podniků“ (48). Ve svých výročních zprávách za rok 2020 a 2021 Halkbank také několikrát poukazuje na svou roli veřejnoprávní banky, která plní priority vlády.

(260)

Podle oficiálního prohlášení o poslání banky Halkbank uvedeného v jejích výročních zprávách je úlohou banky „podporovat rozvoj a růst Turecka v rámci uvědomění si společenské odpovědnosti a být lidovou bankou, která vytváří velkou přidanou hodnotu všem zúčastněným stranám“.

(261)

Toto poslání se v praxi provádí následovně: „Jelikož jsme své zdroje nasměrovali na priority turecké ekonomiky coby součást naší mise ‚V první řadě jsme lidé a pak teprve banka‘, zaměřili jsme se na provádění našeho podnikání v rámci přístupu, který je ohleduplný k lidem, společnosti a životnímu prostředí“.

(262)

Například na straně 52 zprávy za rok 2021 se píše „Banka … prostřednictvím ministerstva financí poskytla 12,1 miliardy TRY půjček se subvencovanými úroky 500 tisícům živnostníků a řemeslníků. Dále Halkbank na základě nařízení prezidenta pokračovala v provádění odkladů splátek půjček obchodníkům a řemeslníkům, jejichž podniky utrpěly ztráty způsobené pandemií“ (49).

(263)

Konkrétněji v souvislosti s půjčkami IVME generální ředitel Osman Arslan ocenil „harmonii a silnou koordinaci mezi institucemi související s hospodářským řízením s cílem dosáhnout úspěšných výsledků“ a dodal, že „s naším odhodláním dosáhnout cílů stanovených v Programu nové ekonomiky strávíme letošní rok intenzivní prací v terénu a vynaložíme velké úsilí, abychom mohli našim zákazníkům nabídnout nejvhodnější řešení jejich požadavků. Námi poskytované půjčky v rámci našich inovativních produktů, jako je Akcelerační balíček financování, podnikatelský úvěr orientovaný na zaměstnanost, úvěr s hospodářskou hodnotou, úvěr na bydlení, spotřebitelský úvěr na kampaně, úvěr indexovaný na TLREF a půjčka na vozidlo domácí výroby, dosáhly v roce 2019 výše 30 miliard TRY (50)“.

(264)

Podmínky půjček IVME zahrnují dobu odkladu a zvýhodněnou sazbu, která je stanovena jako procentní přirážka (1–3 % podle délky úvěru) k nízkorizikovým státním dluhovým cenným papírům domácích institucí.

(265)

Úroková sazba pro půjčky IVME je stanovena v pokynech vlády bankám a je stanovena bez ohledu na strukturu kapitálových nákladů banky, okolnosti vypůjčovatele nebo jeho úvěrovou způsobilost. Banky jsou proto považovány za subjekty, které jednají jménem vlády a které provádějí její pokyny.

(266)

Komise proto usoudila, že úvěrový program IVME je napadnutelný.

(267)

Jak bylo potvrzeno v původním šetření (51) a přezkumu před pozbytím platnosti, (52) preferenční financování se považuje za subvenci ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu i) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(268)

Na základě zjištění současného šetření dospěla Komise k závěru, že preferenční režimy financování poskytují příjemcům výhody, neboť takové financování je poskytováno pod hranicí tržních sazeb, tedy za podmínek, které neodrážejí tržní podmínky pro financování se srovnatelnou splatností.

(269)

Tyto preferenční režimy financování jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. a) základního nařízení, pokud jde o zemědělské půjčky, jelikož orgány poskytující podporu nebo právní předpisy, podle nichž tyto orgány vykonávají svou činnost, výslovně omezují přístup na určité podniky.

(270)

Vývozní úvěry jsou specifické ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení, neboť závisí na vývozní výkonnosti.

(271)

Po poskytnutí informací zpochybnila turecká vláda a společnost Gumusdoga napadnutí výhody vypočtené pro vývozní úvěry podmíněné vývozní výkonností v případech, kdy byla půjčka poskytnuta soukromou bankou.

(272)

Tento argument byl vznesen rovněž v souvislosti s předchozím přezkumem před pozbytím platnosti, a to v 87. bodě odůvodnění, a Komise námitku v 88. a 89. bodě odůvodnění zamítla (53).

(273)

Komise provedla pečlivou analýzu dokumentace, kterou jí společnost poskytla, aby získala nějaké důkazy o tom, zda tyto půjčky byly poskytnuty soukromou bankou bez jakéhokoli zásahu banky Eximbank nebo jiných veřejnoprávních orgánů, vzhledem k tomu, že uvedená společnost si tyto finanční prostředky vypůjčila na vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, v rámci sazeb pohybujících se výrazně pod výší sazeb zveřejněných Tureckou centrální bankou pro půjčky v eurech.

(274)

Dokumentace, kterou společnost poskytla, neobsahovala úvěrovou smlouvu s dotčenou bankou ani žádný důkaz, který by prokazoval, že dotčená banka nabídla společnosti individuální úrokovou sazbu, pro niž existoval konkrétní důvod.

(275)

Nebyly tedy nalezeny žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tyto půjčky byly poskytnuty za tržních podmínek, a argument byl proto zamítnut.

(276)

Kromě toho společnost Gumusdoga tvrdila, že Komise postupovala v rozporu s metodikou použitou pro výpočet výhody z vývozních úvěrů, protože některé nebyly zahrnuty do výpočtu celkové výhody.

(277)

Komise toto tvrzení zamítla. Jediným důvodem, proč nebyly některé vývozem podmíněné úvěry poskytnuté soukromými bankami zahrnuty do výpočtu celkové výhody, je skutečnost, že tyto úvěry byly poskytnuty v tureckých lirách.

(278)

Společnost Gumusdoga namítala, že díky své vysoké úvěruschopnosti má možnost u svých vývozem podmíněných úvěrů poskytovaných soukromými bankami získat příznivě nízké úrokové sazby, a proto by Komise neměla výhodu plynoucí z takovýchto úvěrů do svých výpočtů zahrnovat.

(279)

Komise tento argument odmítla vzhledem k tomu, že referenční úrokové sazby, které byly použity pro výpočet výhody, odpovídají průměrné úrokové sazbě u všech tureckých půjček, jež byly poskytnuty v určitém časovém období a v určité měně. Tento průměr zahrnoval všechny typy bonity.

(280)

Toto tvrzení společnosti Gumusdoga, že u některých vývozem podmíněných úvěrů byly stanoveny nízké úrokové sazby z důvodu individuálních zvláštních podmínek úvěru, bylo vzneseno rovněž i v přezkumu před pozbytím platnosti a zamítnuto ze stejných důvodů jako výše. Společnost Gumusdoga nebyla schopna prokázat, že některý z vývozem podmíněných úvěrů s nízkou úrokovou sazbou získala na základě svého úvěrového hodnocení nebo na základě jednání s bankou.

(281)

Komise se domnívala, že neexistuje žádná souvislost mezi napadnutelností půjčky a úrovní úvěruschopnosti společnosti. Referenční úrokové sazby byly použity pouze za účelem stanovení výše výhody plynoucí z těchto půjček, a nikoli k určení skutečnosti, zda lze půjčku považovat za napadnutelnou.

(282)

Všechny preferenční režimy financování se proto považují za napadnutelné subvence.

(283)

V souladu s čl. 6 písm. b) základního nařízení byla výhoda z preferenčního financování vypočtena jako rozdíl mezi částkou zaplacených úroků a částkou, která by byla zaplacena za srovnatelnou komerční půjčku. Jako referenční hodnotu použila Komise váženou průměrnou úrokovou sazbu komerčních úvěrů na domácím tureckém trhu na základě údajů získaných od Centrální banky Turecka (54). Jedná se o stejnou referenční hodnotu použitou v původním šetření a všech předchozích přezkumech. Komise přiřadila výhodu související s vývozními úvěry k prodeji na vývoz, zatímco zemědělské půjčky byly přiřazeny k celkovému prodeji.

(284)

Po poskytnutí informací se společnost Gumusdoga dotázala na metodiku použitou pro přidělování výhod pro vývozem podmíněné úvěry. V poskytnutých informacích přiřadila Komise výhodu následujícím způsobem:

(285)

Po poskytnutí informací společnost Gumusdoga uvedla, že všechny půjčky spadající pod položku b) by měly být ve skutečnosti přiřazeny k celkovému vývoznímu obratu vzhledem k tomu, že všechny tyto půjčky byly podmíněny také vývozem jiných výrobků. Toto tvrzení se týká stejného tvrzení téhož vyvážejícího výrobce uvedeného v 92. bodě odůvodnění nařízení (55) o přezkumu před pozbytím platnosti.

(286)

V přezkumu před pozbytím platnosti mohla Komise přiřadit výhodu plynoucí z některých vývozem podmíněných úvěrů k celkovému vývoznímu obratu, pokud existovaly důkazy, které by učinění tohoto kroku podporovaly (56). Vzhledem k tomu, že některé z těchto úvěrů byly v rámci tohoto přezkumu nadále aktuální, mohla Komise dospět ke stejnému závěru.

(287)

U půjček, které v rámci přezkumu před pozbytím platnosti nebyly přezkoumány, provedla Komise analýzu dokumentace, jež společnost Gumusdoga poskytla společně s vyplněným dotazníkem a následnými podáními.

(288)

Pokud se na základě této dokumentace prokázalo, že půjčka byla podmíněna vývozem všech výrobků, byla výhoda přiřazena k celkovému vývoznímu obratu skupiny. V opačném případě zůstala výhoda přiřazena k vývoznímu obratu pro výrobek, který je předmětem přezkumu. Dokumentace předložená společností Gumusdoga po poskytnutí informací, u níž nebylo možné provést ověření, nebyla zohledněna.

(289)

Po poskytnutí informací zaznamenali dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku administrativní chyby ve výpočtu výhody a tyto chyby byly opraveny. Komise rovněž zajistila, aby se vzhledem k tomu, že referenční sazba je zveřejňována každý pátek, daná referenční sazba uplatňovala na úvěry s datem zahájení doby trvání půjčky v následujícím týdnu, jak bylo uvedeno také v 93. bodě odůvodnění nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti.

(290)

Výše subvence vypočítaná pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, pokud jde o preferenční úvěry, je následující:

Tabulka 7

Financování

(291)

Komise zjistila, že agregovaná výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení je následující:

Tabulka 8

Zjištěná celková výše subvence

(292)

Šetření potvrdilo významné změny ve struktuře a podmínkách provádění přímých subvencí poskytovaných producentům pstruhů tureckou vládou ve srovnání s původním šetřením. Jak již bylo zjištěno v předchozích přezkumech uvedených v 2. a 3. bodě odůvodnění, turecká vláda zavedla nařízením č. 2016/8791 (57) zejména legislativní změnu týkající se zemědělských podpor, které měly být poskytovány v roce 2016. Podmínky pro subvence, jež mají být poskytovány, byly upřesněny ve sdělení č. 2016/33 (58) o podpoře akvakultury.

(293)

V podstatě a na rozdíl od původního šetření, v případě, že producent pstruhů měl více než jednu výrobní licenci (nebo „podnik chovu ryb“) ve stejné potenciální zóně na moři, jak byla vymezena ministerstvem, ve stejné (přehradní) nádrži nebo ve stejných nádržích nacházejících se ve stejných regionech, které patřily stejné osobě nebo stejnému podniku/společnosti, byly tyto licence nebo podniky chovu ryb považovány za jedinou licenci nebo podnik patřící této společnosti a přímá subvence měla být vyplácena podle tohoto výkladu.

(294)

Tato legislativní změna byla zachována v nařízeních z následujících let a také v nařízení č. 3190 pro období přezkumného šetření uvedené v 57. bodě odůvodnění. To naznačuje, že změna ve struktuře a provádění přímých subvencí poskytovaných tureckou vládou přetrvává již několik let a nic nenasvědčuje tomu, že turecká vláda zamýšlí provést další změny.

(295)

Kromě toho změna v roce 2019 (59) v režimu přímých subvencí omezila množství způsobilé pro přímé subvence na 350 milionů tun, tj. snížila produkční strop ve srovnání s původním obdobím šetření. Stejný maximální limit byl zachován i v roce 2020 prostřednictvím nařízení č. 3190. Jak je uvedeno výše, šetření neprokázalo, že by tato praxe nepokračovala.

(296)

Šetřením se také ukázalo, jak je uvedeno v 57. až 72. bodě odůvodnění, že turecká vláda stále více subvencovala chovatele pstruhů prostřednictvím rozdělení sazeb podpory. Společnosti chovající pstruhy všech velikostí získaly na základě stejné licence k chovu výhody v rámci obou sazeb subvence, tedy na „pstruhy“ i „pstruhy nad kilogram hmotnosti“.

(297)

Přechod turecké vlády od subvencování veškerých pstruhů jednou sazbou subvence na subvencování obou možností, tj. všech pstruhů i „pstruhů nad kilogram hmotnosti“, je považován za trvalý. Tento trend v posledních letech rychle narůstal a turecká vláda nedala najevo, že by neměl pokračovat. Toto zvýšení výhod v podobě plateb vyplácených v rámci sazeb podpory na „pstruhy nad kilogram hmotnosti“ bylo částečně kompenzováno snížením výhod získávaných na „pstruhy“. Obecně vzato získávají chovatelé pstruhů nadále od turecké vlády přímou podporu.

(298)

Komise konstatovala, že celková úroveň subvence na výrobek, který je předmětem přezkumu, v tureckých lirách na kilogram vývozu do EU neklesla ve stejném rozsahu jako vyrovnávací cla vypočtená během období přezkumného šetření. To je způsobeno poklesem hodnoty turecké liry vůči euru od doby, kdy probíhalo původní šetření, a tím, že se clo vypočítává na základě subvence v tureckých lirách na kilogram vydělené hodnotou CIF v tureckých lirách.

(299)

Komise však také konstatovala, že souběžně s poklesem hodnoty turecké liry vůči euru se v Turecku vyskytovala i období vysoké inflace. Proto také klesla hodnota turecké liry v zemi a částky vyplacených subvencí, které v tureckých lirách zůstaly neměnné, se reálně snížily. Komise proto považovala snížení vyrovnávacího cla z původního šetření za změnu okolností trvalého charakteru.

(300)

Ve svém podání ze dne 11. listopadu 2021 organizace DAO uvedla, že v Turecku dochází k neustálým a pravidelným změnám subvenčních režimů, a proto nelze jakoukoli změnu výše subvencí považovat za trvalou. Pstruzi z Turecka se vyvážejí za nižší ceny, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, a jejich vývoz stále způsobuje výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Současný přezkum by proto měl být ukončen a měla by být zachována úroveň platných opatření.

(301)

Argumenty organizace DAO nezohledňovaly významné změny ve struktuře a provádění režimů přímých subvencí, jak byly zjištěny během tohoto šetření. Případné roční změny sazeb subvencí neměly vliv na závěry, že okolnosti v původním šetření byly podstatně odlišné a že provedené změny měly trvalý charakter. Tvrzení organizace DAO v tomto ohledu byla proto odmítnuta.

(302)

Komise se proto domnívala, že došlo ke změně okolností a že tyto změny mají trvalý charakter. Komise po poskytnutí informací neobdržela k této záležitosti žádné připomínky.

(303)

Na základě závěrů, k nimž dospěla Komise, by měla být antisubvenční opatření na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecké republiky upravena s ohledem na změněné okolnosti.

(304)

Antisubvenční opatření byla vypočtena jako procentní podíl hodnoty CIF vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Evropské unie během období přezkumného šetření.

(305)

Po poskytnutí dodatečných informací požádala skupina Gumusdoga Komisi, aby upravila výpočet celkového obratu skupiny společností, které byly předmětem šetření, tak, aby zahrnoval obrat společností ve spojení – mimo tuto skupinu pěti společností, které mají přímou vazbu na jejich činnosti, pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu – které však patřily do skupiny Gumusdoga.

(306)

Tato žádost byla přijata a obrat dotčených společností byl připočten k celkovému obratu skupiny.

(307)

Po poskytnutí informací tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku tvrdili, že Komise nesprávně vypočítala hodnotu CIF u prodeje na vývoz pro výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie. Tvrdili, že by Komise měla v případě těchto prodejů považovat fakturované hodnoty transakcí DAP za hodnotu CIF, a prohlašovali, že tak Komise činila v předchozích šetřeních.

(308)

Komise tyto požadavky zamítla. Hodnota transakcí CIF u prodeje uskutečněného směrem do Unie byla použita (jak je uvedeno v 297. bodě odůvodnění výše) ke stanovení procentuální hodnoty, o kterou by měla být zvýšena dovozní cena, aby se odstranil účinek subvencování. To vyžaduje použití hodnoty CIF, neboť se jedná o hodnotu deklarovanou celním orgánům při dovozu do EU.

(309)

Jak je běžnou praxí Komise, pokud tato hodnota CIF nebyla nahlášena nebo pokud je dodání za podmínek CIF na hranici Unie, je základem pro stanovení hodnoty CIF fakturovaná hodnota. Pokud fakturovaná hodnota zahrnuje náklady po dovozu (například u prodeje za podmínek DAP a DDP), odhadla Komise hodnotu CIF u těchto transakcí pomocí dostupných důkazů. U prodejů za podmínek DDP a některých prodejů za podmínek DAP byla hodnota CIF známa a byla uvedena samostatně ve vyplněném dotazníku, a proto byla použita. Všechny použité hodnoty CIF byly zahrnuty do informací předložených stranami a ověřeny během vzdálené křížové kontroly.

(310)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce v tomto šetření považovala Komise za vhodné stanovit celostátní clo na úrovni nejvyššího individuálního cla vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(311)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti, které jsou uvedeny v tomto nařízení, jsou použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pochází z Turecka a je vyráběn uvedenými právnickými osobami.

(312)

Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb vyrovnávacího cla.

(313)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla. Tato žádost musí být předložena Komisi. Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude změna názvu zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(314)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (60), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro úroky použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(315)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037,