(EU) 2022/2387Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2387 ze dne 30. srpna 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655, pokud jde o úpravu ustanovení o monitorování emisí plynných znečišťujících látek ze spalovacích motorů v provozu instalovaných v nesilničních mobilních strojích, aby zahrnovala motory s výkonem menším než 56 kW a větším než 560 kW

1)

V článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

2)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

(*1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 ze dne 19. prosince 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628, pokud jde o technické a obecné požadavky na mezní hodnoty emisí a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích (Úř. věst. L 102, 13.4.2017, s. 1).“"

3)

V článku 3a se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

4)

Příloha nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/655 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

1)

za bod 1.2 se vkládají nové body 1.2.a a 1.2.b, které znějí:

„1.2.a.   Skupina motorů monitorovaných v provozu (skupina ISM)

Za účelem provedení zkoušek v provozu se všechny typy motorů a rodiny motorů vyráběné výrobci rozdělí do skupin podle jejich podkategorie, jak je stanoveno v tabulce 1 a znázorněno na obrázku 1. Jeden výrobce může mít pro každý možný typ skupiny ISM jednu skupinu ISM.

Tabulka 1

Skupiny ISM

Obrázek 1

Znázornění skupin ISM

2)

v bodě 1.3 se zrušuje písmeno b);

3)

bod 1.4 se nahrazuje tímto:

4)

bod 2.1 se nahrazuje tímto:

5)

v bodě 2.2 se úvodní věta nahrazuje tímto:

6)

bod 2.3 se nahrazuje tímto:

7)

body 2.6 až 2.6.4 se nahrazují tímto:

„2.6.   Kritéria pro výběr motorů, u nichž mají být provedeny zkoušky

Počet motorů, u nichž mají být provedeny zkoušky, se vztahuje na skupinu ISM a nikoli na podkategorie motorů, rodiny motorů nebo typy motorů náležející do skupiny ISM.

Výrobce vybere motory, které vyváženým způsobem reprezentují podkategorie, rodiny motorů a typy motorů náležející do skupiny ISM. To nemusí nutně znamenat, že je třeba provést zkoušky motorů náležejících do každé podkategorie motorů, rodiny motorů nebo ke každému typu motorů.

V případě skupin ISM obsahujících kategorii IWP i IWA musí výběr motorů v co nejvyšší možné míře zahrnovat motory obou kategorií.

2.6.1.   Rozvrh zkoušek pro skupinu ISM A

Pro monitorování v provozu zvolí výrobce jeden z následujících rozvrhů zkoušek popsaných v bodech 2.6.1.1 a 2.6.1.2.

2.6.1.1.   Rozvrh zkoušek založený na době životnosti emisních vlastností (EDP – Emission Durability Period)

2.6.1.2.   Rozvrh zkoušek založený na čtyřletém období

Každý výrobce podrobí zkoušce průměrně devět motorů ze skupiny ISM ročně během čtyř po sobě následujících let. Zkušební protokoly se předkládají schvalovacímu orgánu každý rok pro zkoušky, které byly provedeny. Harmonogram zkoušek a předkládání výsledků se zahrne do prvotního plánu a do všech následně aktualizovaných plánů pro monitorování motorů v provozu předkládaných výrobcem a schvalovaných schvalovacím orgánem.

2.6.2.   Rozvrh zkoušek pro skupiny ISM B, F, G, J, K, L, M a N

Pro monitorování v provozu zvolí výrobce pro každou skupinu jeden z následujících rozvrhů zkoušek popsaných v bodech 2.6.2.1 a 2.6.2.2.

2.6.2.1.   Rozvrh zkoušek založený na době životnosti emisních vlastností (EDP – Emission Durability Period)

2.6.2.2.   Rozvrh zkoušek založený na čtyřletém období

Zkoušce se podrobí průměrně x motorů ze skupiny ISM ročně během čtyř po sobě následujících let podle tabulky 4. Zkušební protokoly se předkládají schvalovacímu orgánu každý rok pro zkoušky, které byly provedeny. Harmonogram zkoušek a předkládání výsledků se zahrne do prvotního plánu a do všech následně aktualizovaných plánů pro monitorování motorů v provozu předkládaných výrobcem a schvalovaných schvalovacím orgánem.

2.6.3.   Skupiny ISM C, D, E, H a I

Pro monitorování v provozu zvolí výrobce pro každou skupinu jeden z rozvrhů zkoušek popsaných v bodě 2.6.2 nebo rozvrh zkoušek založený na stáří zařízení popsaný v bodě 2.6.3.1.

2.6.3.1.   Rozvrh zkoušek založený na stáří nesilničních mobilních strojů (viz obrázek 2)

Obrázek 2

Znázornění motorů způsobilých ke zkoušce ISM na základě stáří nesilničních mobilních strojů

2.6.4.   Skupiny ISM O a P

Pro každou skupinu ISM zvolí výrobce jeden z rozvrhů zkoušek popsaných v bodě 2.6.2. V případě, že je zvolen rozvrh zkoušek stanovený v bodě 2.6.2.1, musí mít výrobci možnost použít v rámci stejné skupiny ISM rozvrh zkoušek založený na stavu počitadla ujetých kilometrů popsaný v bodě 2.6.4.1.

V případě, že si výrobce zvolí postup stanovený v bodě 2.6.2.1, platí požadovaná naakumulovaná doba provozu uvedena v tabulce 5, nikoli v tabulce 3.

Tabulka 5

Procenta hodnot EDP pro skupiny ISM O a P

2.6.4.1.   Rozvrh zkoušek založený na stavu počitadla ujetých kilometrů nesilničních mobilních strojů

8)

za bod 2.6.4.1.2 se doplňují nové body 2.6.5 a 2.6.6, které znějí:

9)

bod 3.3.2 se nahrazuje tímto:

10)

bod 3.4.2 se nahrazuje tímto:

11)

za bod 3.5 se doplňuje nový bod 3.6, který zní:

12)

bod 4.1.1 se zrušuje;

13)

bod 4.2.2 se nahrazuje tímto:

14)

za bod 4.2.2 se doplňuje nový bod 4.3, který zní:

„4.3.   Dočasná ztráta signálu

Při zaznamenávání parametrů musí být dosaženo úplnosti údajů minimálně 98 %, což znamená, že dojde-li při původním zaznamenávání údajů jednou nebo vícekrát k neúmyslné dočasné ztrátě signálu, je přípustné vyloučit z každého sledu operací maximálně 2 % údajů, přičemž žádný souvislý časový interval nesmí trvat déle než 30 sekund. Během předběžného zpracování, kombinování nebo následného zpracování jakéhokoli sledu operací nesmí dojít k žádné ztrátě signálu.“;

15)

body 5 až 5.2.2 se nahrazují tímto:

„5.   Datový tok ECU

16)

za bod 5.2 se doplňují nové body 5.3 až 5.4, které znějí:

17)

bod 6.4 se nahrazuje tímto:

18)

za bod 6.4 se doplňují nové body 6.5 a 6.6, které znějí:

Obrázek 3

Znázornění úplného sledu pro provádění monitorování v provozu

“;

19)

body 7 a 8 se nahrazují tímto:

„7.   Dostupnost údajů ze zkoušek

Ze souboru(ů) nezpracovaných údajů ze zkoušek použitých pro dokončení bodu 6 nesmí být měněny ani mazány žádné údaje. Výrobce tento soubor (soubory) nezpracovaných údajů ze zkoušek uchová nejméně po dobu deseti let a na žádost jej (je) zpřístupní schvalovacímu orgánu a Komisi.

8.   Výpočty

Výrobci musí dodržet postupy stanovené v dodatku 5 týkající se výpočtů emisí plynných znečišťujících látek pro monitorování v provozu u motorů instalovaných v nesilničních mobilních strojích s použitím PEMS.

20)

dodatek 1 se mění takto:

21)

dodatek 2 se mění takto:

22)

v dodatku 3 se body 2 až 6 nahrazují tímto:

„2.   Vyloučení údajů

2.1.   Dočasná ztráta signálu

2.2.   Pravidelné kontroly měřicích přístrojů

2.3.   Okolní podmínky

2.4.   Údaje při studeném startu

Před výpočty emisí plynných znečišťujících látek se vyloučí naměřené údaje o emisích plynných znečišťujících látek při studeném startu.

2.4.1.   Motory chlazené kapalinou

Zaznamenávání platných naměřených údajů pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek začíná v okamžiku, kdy teplota chladiva motoru poprvé dosáhla 343 K (70 °C), nebo poté, co se teplota chladiva motoru stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 2 K, nebo poté, co se teplota chladiva motoru stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 5 K v případě zkoušek prováděných při okolní teplotě rovnající se 273,15 K nebo nižší, podle toho, co nastane dříve; v každém případě však ne dříve než po uplynutí 20 minut od nastartování motoru.

2.4.2.   Motory chlazené vzduchem

Zaznamenávání platných naměřených údajů pro výpočty emisí plynných znečišťujících látek začíná v okamžiku, kdy se teplota naměřená v referenčním bodě identifikovaném v bodě 3.7.2.2.1 části C v dodatku 3 k příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/656 stabilizovala po dobu 5 minut v rozmezí +/– 5 %; v každém případě však ne dříve než po uplynutí 20 minut od nastartování motoru.

3.   Korekce o posun

3.1.   Maximální přípustný posun

Posun odezvy na nulu a posun odezvy na kalibrační plyn pro plný rozsah musí být menší než 2 % plného rozsahu stupnice na nejnižším používaném rozsahu:

3.2.   Korekce o posun

4.   Časová synchronizace

K minimalizování zkreslujícího účinku časové prodlevy mezi různými signály při výpočtu hmotnostních emisí plynných znečišťujících látek je nutné údaje směrodatné pro výpočet emisí plynných znečišťujících látek časově synchronizovat v souladu s požadavky uvedenými v bodech 4.1 až 4.4.

4.1.   Údaje analyzátorů plynů

Údaje získané z analyzátorů plynů musí být náležitě synchronizovány v souladu s požadavky uvedenými v bodě 8.1.5.3 přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

4.2.   Údaje analyzátorů plynů a EFM

Údaje získané z analyzátorů plynů musí být náležitě synchronizovány s údaji průtokoměru výfukových plynů (EFM) postupem uvedeným v bodě 4.4.

4.3.   Údaje systému PEMS a motoru

Údaje získané z přenosného systému měření emisí (analyzátorů plynů a EFM) musí být náležitě synchronizovány s údaji ECU motoru postupem uvedeným v bodě 4.4.

4.4.   Postup pro lepší časovou synchronizaci údajů PEMS

Zkušební parametry uvedené v tabulce v dodatku 2 se dělí do tří různých kategorií:

Časová synchronizace každé kategorie s dvěma zbývajícími kategoriemi se ověří nalezením nejvyššího korelačního koeficientu mezi dvěma řadami zkušebních parametrů. U všech zkušebních parametrů v každé kategorii se musí provést posun tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího korelačního faktoru. Pro výpočet korelačních koeficientů se použijí tyto zkušební parametry:

5.   Kontrola konzistentnosti údajů

5.1.   Údaje analyzátorů plynů a EFM

V případě motorů, které jsou navrženy tak, aby měly komunikační rozhraní schopné poskytnout údaje o toku paliva v souladu s tabulkou 2 v dodatku 7, se konzistentnost údajů (hmotnostní průtok výfukových plynů naměřený průtokoměrem výfukových plynů a koncentrace plynů) ověří pomocí korelace mezi naměřeným tokem paliva v motoru z ECU a tokem paliva v motoru vypočteným podle postupu stanoveného v bodě 2.1.6.4 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

Provede se lineární regrese naměřených a vypočtených hodnot průtoku paliva. Použije se metoda nejmenších čtverců s nejvhodnější rovnicí, která má tvar:

y = mx + b

kde:

Pro každou regresní přímku se vypočte sklon (m) a koeficient určení (r2). Tuto analýzu se doporučuje provést v intervalu od 15 % nejvyšší hodnoty do nejvyšší hodnoty a při kmitočtu 1 Hz nebo větším. Aby se zkouška mohla pokládat za platnou, musí být posouzena tato dvě kritéria:

Tabulka 1

Dovolené odchylky

5.2.   Údaje točivého momentu z ECU

Pokud se při výpočtech použijí údaje točivého momentu z ECU, ověří se konzistentnost údajů točivého momentu z ECU porovnáním nejvyšších hodnot točivého momentu z ECU při (v příslušných případech) různých otáčkách motoru s odpovídajícími hodnotami na oficiální křivce točivého momentu při plném zatížení motoru a v souladu s dodatkem 6.

5.3.   Spotřeba paliva specifická pro brzdění (BSFC)

Jsou-li k dispozici údaje ECU, BSFC se kontroluje na základě:

5.4.   Okolní tlak

Okolní tlak se kontroluje uvedením do souvislosti s údajem o nadmořské výšce podle GPS, je-li k dispozici.

5.5.   Pokud schvalovací orgán není spokojen s výsledky kontroly konzistentnosti údajů, může prohlásit zkoušku za neplatnou.

6.   Korekce suchého stavu na vlhký stav

Pokud se koncentrace měří v suchém stavu, musí být tyto hodnoty převedeny na koncentrace ve vlhkém stavu v souladu s postupem uvedeným v bodě 2 nebo 3 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654.

7.   Korekce NOx s ohledem na vlhkost a teplotu

U koncentrací NOx naměřených analyzátory plynu se neprovádí korekce s ohledem na teplotu a vlhkost okolního vzduchu.“;

23)

v dodatku 4 se body 2 a 3 nahrazují tímto:

„2.   Postup stanovení případů nečinnosti

3.   Algoritmus označování „práce stroje“ za účelem provádění požadavků stanovených v bodě 2

Bod 2 se provede v pořadí stanoveném v bodech 3.1 až 3.4.

3.1.   Krok 1: Identifikace jednotlivých případů a jejich rozdělení na případy činnosti a případy nečinnosti.

3.2.   Krok 2: Sloučení případů krátkodobé činnosti (≤ D0) s případy nečinnosti.

Případy činnosti kratší než D0, kterým předcházejí a po kterých následují zbývající případy nečinnosti trvající déle než D1, označte jako případy nečinnosti.

3.3.   Krok 3: Vyloučení případů činnosti po případech dlouhodobé nečinnosti (fáze náběhu motoru).

Použije-li se bod 2.2.3, jako případy nečinnosti označte ty případy činnosti, k nimž dochází po případech dlouhodobé nečinnosti (> D2) až do okamžiku, kdy:

3.4.   Krok 4: Zahrnutí případů nečinnosti po případech činnosti.

Zahrňte D1 minut případu nečinnosti po jakémkoli případu činnosti jako součást daného případu činnosti.

Tabulka 2

Hodnoty parametrů D0, D1, D2 a D3

“;

24)

v dodatku 5 se body 2.1 až 2.3.2 nahrazují tímto:

„2.1.   Metoda průměrovacích okének

2.1.1.   Všeobecné požadavky

Průměrovací okénko je podmnožinou úplného souboru vypočtených údajů při monitorovací zkoušce v provozu, v rámci které se hmotnost CO2 nebo práce shodují s hmotností CO2 nebo prací motoru naměřenými v rámci referenčního laboratorního zkušebního cyklu. Hmotnost emisí plynných znečišťujících látek a faktory shodnosti se vypočtou pomocí metody klouzavých průměrovacích okének na základě referenční práce (postup podle bodu 2.2) a referenční hmotnosti CO2 (postup podle bodu 2.3) naměřených v rámci referenčního laboratorního zkušebního cyklu.

Výkon motoru v závislosti na čase a emise plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacích okének, počínaje od prvního průměrovacího okénka.

Výpočty se provedou podle těchto písmen:

Obrázek 4

Výkon motoru v závislosti na čase a emise plynných znečišťujících látek v rámci průměrovacích okének, počínaje od prvního průměrovacího okénka, v závislosti na čase

2.1.2.   Referenční hodnoty

Referenční práce a referenční hmotnost CO2 typu motoru nebo všech typů motorů ve stejné rodině motorů se určí takto:

2.2.   Metoda založená na práci

Obrázek 5

Metoda založená na práci

Doba trvání (t 2, i  – t 1, i ) i-tého průměrovacího okénka se stanoví takto:

W(t 2, i) – W(t 1, i) ≥ Wref

kde:

W(t 2, i  – Δt) – W(t 1, i) < W ref ≤ W(t 2, i) – W(t 1, i)

kde Δt je časový interval odběru údajů o délce trvání 1 s nebo kratší.

2.2.1.   Výpočty emisí plynných znečišťujících látek specifických pro brzdění

Emise plynných znečišťujících látek specifické pro brzdění egas (g/kWh) se pro každé průměrovací okénko a každou plynnou znečišťující látku vypočtou takto:

kde:

2.2.2.   Výběr platných průměrovacích okének

Platná průměrovací okénka jsou taková průměrovací okénka, v nichž průměrný výkon překročí prahovou hodnotu výkonu odpovídající 20 % referenčního výkonu, jak je definován v čl. 3 bodě 26 nařízení (EU) 2016/1628 a uveden v příloze I uvedeného nařízení pro každou (pod)kategorii motoru, pro typ motoru, který je předmětem zkoušky ISM, s výjimkou motorů kategorie ATS, kde je referenčním výkonem výkon při mezilehlých otáčkách, jak jsou definovány v bodě 5.2.5.4 písm. f) přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654. Procento platných průměrovacích okének musí být rovno 50 % nebo větší.

2.2.3.   Výpočty faktorů shodnosti

Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé platné průměrovací okénko a každou jednotlivou plynnou znečišťující látku takto:

kde:

2.3.   Metoda založená na hmotnosti CO2

Obrázek 6

Metoda založená na hmotnosti CO2

Doba trvání (t 2, i  – t 1, i ) i-tého průměrovacího okénka se stanoví takto:

kde:

—	je hmotnost CO2 měřená mezi začátkem zkoušky a časem t j,i , v g,

—	je referenční hmotnost CO2 stanovená v gramech (g) v souladu s bodem 2.1.2,

kde Δt je časový interval odběru údajů o délce trvání 1 s nebo kratší.

Hmotnosti CO2 se v rámci průměrovacích okének vypočtou integrováním okamžitých emisí plynných znečišťujících látek vypočtených podle požadavků stanovených v bodě 1.

2.3.1.   Výběr platných průměrovacích okének

Platná průměrovací okénka jsou taková, jejichž doba trvání nepřekročí maximální přípustnou dobu trvání vypočtenou podlé této rovnice:

kde:

2.3.2.   Výpočty faktorů shodnosti

Faktory shodnosti se vypočtou pro každé jednotlivé průměrovací okénko a každou jednotlivou znečišťující látku takto:

přičemž

kde:

—	je hmotnost CO2 v rámci i-tého průměrovacího okénka, v g/průměrovací okénko,

—	je referenční hmotnost CO2 motoru stanovená v souladu s bodem 2.1.2 písm. g),

mL se stanoví takto:

kde:

25)

v dodatku 6 se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.   Nemožnost provést kontrolu shodnosti signálu točivého momentu z ECU

Pokud výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že není možné zkontrolovat signál točivého momentu z ECU při monitorovací zkoušce v provozu, musí schvalovací orgán akceptovat ověření provedené v souladu s požadavky uvedenými v dodatku 3 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 během zkoušek vyžadovaných pro účely EU schválení typu a uvedené v certifikátu EU schválení typu.

V případě motorů v jiných skupinách ISM, než jsou skupiny A, C a H, může schvalovací orgán akceptovat samostatné prokázání provedené v souladu s požadavky uvedenými v dodatku 3 k příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/654, avšak při použití těchto mapovacích postupů, jež jsou obsaženy v uvedené příloze:

Je-li mapování provedeno při konstantních otáčkách v souladu s písmenem b), postačí změřit a porovnat stavy točivého momentu naměřené pomocí dynamometru a točivý moment odeslaný z ECU v jediném bodě jmenovitého netto výkonu.“;

26)

v dodatku 7 se body 1 až 1.3 nahrazují tímto:

„1.   Poskytované údaje

27)

v dodatku 7 se bod 2.1.1 nahrazuje tímto:

28)

dodatek 8 se mění takto:

29)

doplňují se nové dodatky 9 a 10, které znějí:

„Dodatek 9

Stanovení referenční práce a referenční hmotnosti CO2 pro typy motorů, kde je použitelným zkušebním cyklem pro schválení typu výhradně nesilniční zkušební cyklus v ustáleném stavu (NRSC)

1.   Obecná ustanovení

Referenční práce a referenční hmotnost CO2 pro skupiny ISM A a C jsou převzaty z cyklu NRTC se startem za tepla v rámci zkoušky schválení typu základního motoru a pro skupinu ISM H z cyklu LSI-NRTC v rámci zkoušky schválení typu základního motoru, jak je stanoveno v bodě 2.1.2 dodatku 5. Tento dodatek definuje, jak stanovit referenční práci a referenční hmotnost CO2 pro typy motorů ve všech skupinách ISM s výjimkou skupin A, C a H.

Pro účely tohoto dodatku je použitelným laboratorním zkušebním cyklem NRSC s diskrétními režimy nebo RMC NRSC pro odpovídající (pod)kategorii motoru stanovenou v tabulkách IV-1 a IV-2 a v tabulkách IV-5 až IV-10 přílohy IV nařízení (EU) 2016/1628.

2.   Stanovení Wref a

z RMC NRSC

2.1.

Referenční práce Wref , v kWh, se rovná skutečné práci Wact , v kWh, jak je uvedena v bodě 2.4.1.1 přílohy VII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích.

2.2.

Referenční hmotnost CO2, , v g, se rovná hmotnosti CO2 pro laboratorní zkušební cyklus , v g, vypočtené v souladu s jedním z bodů 2.1.2, 2.2.1, 3.5.1 nebo 3.6.1 přílohy VII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích, a to v závislosti na tom, zda je použit odběr vzorků zředěných, nebo surových plynných látek a zda je použit výpočet na základě hmotnosti, nebo na základě molárního přístupu.

3.   Stanovení Wref a

na základě NRSC s diskrétními režimy

3.1.

Referenční práce Wref , v kWh, se vypočte za použití rovnice 9-1. (9-1) kde: Pi je výkon motoru pro režim i, v kW, přičemž Pi = Pm,i + PAUX (viz body 6.3 a 7.7.1.3 přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích), WFi je váhový faktor pro režim i [–], tref je referenční čas, v s, (viz tabulka), Wref je referenční práce za cyklus emitovaná základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v kWh, i je číslo režimu, Nmode je celkový počet režimů ve zkušebním cyklu.

3.2.

Referenční hmotnost CO2 , v kg, se stanoví na základě průměrného hmotnostního průtoku CO2 q mCO2,i , v g/h, který se pro každý režim i vypočítá v souladu s bodem 2 nebo 3 přílohy VII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích za použití rovnice 9-2. (9-2) kde: je průměrný hmotnostní průtok CO2 pro režim i, v g/h, WFi je váhový faktor pro režim i [–], tref je referenční čas, v s, (viz tabulka), je referenční hmotnost CO2 emitovaná základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v g, i je číslo režimu, Nmode je celkový počet režimů ve zkušebním cyklu

3.3.

Referenční čas tref je celková doba trvání ekvivalentu cyklu s lineárními přechody mezi režimy (RMC) stanoveného v dodatku 2 k příloze XVII nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/654 o technických a obecných požadavcích. Tyto hodnoty jsou stanoveny v tabulce. Tabulka Referenční čas tref pro každý NRSC s diskrétními režimy NRSC tref [s] C1 1 800 C2 1 800 D2 1 200 E2 1 200 E3 1 200 F 1 200 G1 1 800 G2 1 800 H 1 200

Dodatek 10

Stanovení okamžitého zástupného výkonu na základě hmotnostního průtoku CO2

1.   Obecná ustanovení

„Zástupným výkonem“ se rozumí hodnota získaná prostou lineární interpolací, a to výhradně za účelem stanovení platných případů při monitorování v provozu, jak je popsáno v dodatku 4. Tato metodika je určena pro motory, které jsou navrženy bez komunikačního rozhraní schopného poskytnout údaje týkající se točivého momentu a otáček motoru v souladu s tabulkou 1 v dodatku 7. Výpočet je založen na předpokladu, že pro všechny typy motorů v rámci rodiny motorů platí následující:

a)	poměr práce a hmotnosti CO2 při referenčním laboratorním zkušebním cyklu je podobný;

b)	existuje lineární vztah mezi výkonem a hmotnostním průtokem CO2 a

c)	motor v provozu, který neprodukuje žádný netto výkon, neemituje žádné CO2.

2.   Výpočet okamžitého zástupného výkonu

2.1.

Výhradně pro účely výpočtů v dodatku 4 se okamžitý výkon pro motory v rámci zkoušky ISM vypočte na základě naměřeného hmotnostního průtoku CO2 v časovém intervalu rovnajícím se časovému intervalu odběru údajů. Pro tento výpočet se použije zjednodušená konstanta CO2 specifická pro rodinu motorů (tzv. „Veline“).

2.2.

Konstanta Veline se vypočte na základě použitelných referenčních hodnot stanovených v bodě 2.1.2 dodatku 5. Pro výpočet konstanty Veline, Kveline , se referenční hmotnost CO2 emitovaného základním motorem při schválení typu vydělí prací provedenou základním motorem při schválení typu, přičemž se použije rovnice 10-1. (10-1) kde: Kveline je konstanta „Veline“, v g/kWh, je referenční hmotnost CO2 emitovaná základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v g, W ref je referenční práce provedená základním motorem při referenčním laboratorním zkušebním cyklu, v kWh.

2.3.

Okamžitý zástupný výkon motoru, který je podroben zkoušce ISM, se vypočte z okamžitého hmotnostního průtoku CO2 za použití rovnice 10-2: (10-2) kde: Pi,proxy je okamžitý zástupný výkon, v kW, je okamžitý hmotnostní průtok CO2 emitovaný motorem, který je podroben zkoušce, v g/s.

a)

výfukový systém instalovaný do nesilničního mobilního stroje ředí výfukové plyny vzduchem v místě, které se ve směru proudění výfukových plynů nachází před místem, kde by mohl být nainstalován EFM. V takovém případě se vzorek výfukových plynů odebere v místě, které se ve směru proudění výfukových plynů nachází před místem, kde dochází k ředění,

b)

výfukový systém instalovaný do nesilničního mobilního stroje odklání část výfukových plynů do jiné součásti nesilničního mobilního stroje (např. pro účely topení), a to v místě, které se ve směru proudění výfukových plynů nachází před místem, kde by mohl být nainstalován EFM;

c)

motor, který má být podroben zkoušce, má referenční výkon větší než 560 kW nebo je nainstalován v plavidle vnitrozemské plavby nebo v železničním vozidle a výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že instalace EFM je nepraktická buď kvůli velikosti, nebo umístění výfuku na nesilničním mobilním stroji;

d)

v případě motorů kategorie SMB výrobce schvalovacímu orgánu prokáže, že instalace EFM je nepraktická kvůli umístění výfuku na nesilničním mobilním stroji.