(EU) 2022/2246Nařízení Komise (EU) 2022/2246 ze dne 15. listopadu 2022, kterým se mění přílohy VIII a IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o chronické chřadnutí u živých jelenovitých (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 295, 16.11.2022, s. 1-6 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 15. listopadu 2022 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 6. prosince 2022 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2023 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
16.11.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 295/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2246
ze dne 15. listopadu 2022,
kterým se mění přílohy VIII a IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o chronické chřadnutí u živých jelenovitých
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (1), a zejména na čl. 23a písm. j) a m) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci přenosných spongiformních encefalopatií v Unii. Vztahuje se na produkci a uvádění živých zvířat a produktů živočišného původu na trh a v některých zvláštních případech na jejich vývoz. Příloha VIII nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro obchod uvnitř Unie a příloha IX téhož nařízení stanoví pravidla pro dovoz do Unie. Mimo jiné rovněž stanoví přijímání ochranných opatření v případě ohnisek TSE. |
(2) |
Chronické chřadnutí je přenosná spongiformní encefalopatie jelenovitých, která je infekční, a může tedy způsobit narušení trhu v rámci Unie, dovozu do Unie a vývozu do třetích zemí. |
(3) |
Dne 1. dubna 2016 informovalo Norsko Komisi o prvním potvrzeném případu chronického chřadnutí na jeho území, a to u volně žijícího soba. Bylo to poprvé, kdy bylo chronické chřadnutí zjištěno v Evropě, a poprvé, kdy byl ve světě zjištěn přirozený výskyt případu u soba. Od tohoto prvního případu do října 2021 Norsko potvrdilo nejméně jeden případ ročně, přičemž celkem šlo o třicet jedna případů: dvacet u volně žijících sobů, dva u jelena červeného a devět u losů. |
(4) |
Dne 11. července 2016 Norsko přijalo opatření k zákazu vývozu živých jelenovitých z Norska, aniž by byly dotčeny zvláštní odchylky. |
(5) |
Protože je chronické chřadnutí infekční onemocnění, existuje riziko, že se může šířit mezi další populace jelenovitých a do dalších regionů v Unii a ve státech Evropského sdružení volného obchodu. Bylo proto přijato prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1918 (2). Toto rozhodnutí zakázalo přemísťování živých jelenovitých z Norska do Unie a stanovilo zvláštní odchylky. |
(6) |
Dne 2. prosince 2016 přijal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vědecké stanovisko ohledně chronického chřadnutí u jelenovitých (dále jen „stanovisko EFSA z roku 2016“) (3). Toto stanovisko doporučilo provádění tříletého programu dohledu nad chronickým chřadnutím u jelenovitých v Estonsku, Finsku, na Islandu, v Lotyšsku, Litvě, Norsku, Polsku a Švédsku, které jsou členskými státy a státy ESVO s populací sobů nebo losů nebo oběma populacemi, aby bylo možné zjistit a odhadnout prevalenci a zeměpisné rozšíření chronického chřadnutí. Stanovisko EFSA z roku 2016 rovněž dospělo k závěru, že nejpravděpodobnější cestou zavlečení a šíření chronického chřadnutí jelenovitých je přemísťování živých jelenovitých, a upozornilo, že používání přírodních větřidel na bázi moči jelenovitých zvyšuje pravděpodobnost zavlečení chronického chřadnutí jelenovitých. Z tohoto důvodu se doporučuje minimalizovat přemísťování živých jelenovitých a ukončit používání větřidel na bázi moči jelenovitých. |
(7) |
V návaznosti na přijetí stanoviska EFSA z roku 2016 byla příloha III nařízení (ES) č. 999/2001 změněna nařízením Komise (EU) 2017/1972 (4) s cílem stanovit tříletý program dohledu nad chronickým chřadnutím u jelenovitých, zatímco prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2181 (5) prodloužilo platnost prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/1918 do konce roku 2020, aby umožnilo, že ochranná opatření zůstanou použitelná až do konce uvedeného tříletého programu dohledu. Prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/2181 rovněž doplnilo k ochranným opatřením zákazy a omezení týkající větřidel na bázi moči jelenovitých. |
(8) |
V roce 2018 zjistilo Finsko první případ chronického chřadnutí v Unii a další případ v listopadu 2020. Švédsko zjistilo tři případy chronického chřadnutí v roce 2019 a další případ v září 2020. Všechny případy chronického chřadnutí zjištěné ve Finsku a Švédsku byly potvrzeny v rámci tříletého programu dohledu nad chronickým chřadnutím a byly zjištěny u volně žijících losů. |
(9) |
Dne 11. listopadu 2019 zveřejnil úřad EFSA vědecké stanovisko nazvané „Update on chronic wasting disease (CWD) III“ („Aktualizace ke chronickému chřadnutí jelenovitých“) (6) (dále jen „stanovisko EFSA z roku 2019“) s různými doporučeními adresovanými Komisi, včetně doporučení týkajících se rizikových faktorů, které mohou usnadnit šíření chronického chřadnutí v Unii. |
(10) |
Vzhledem ke zjištění nových případů chronického chřadnutí v Norsku, Finsku a Švédsku, v závislosti na vědeckém posouzení výsledků programu dohledu a s přihlédnutím k tomu, že je potřeba více času ke zvážení stanoviska EFSA z roku 2019, byla použitelnost prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/1918 znovu prodloužena prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/2167 (7) do 31. prosince 2022, aby se zohlednila novější potvrzení chronického chřadnutí ve Finsku a Švédsku. |
(11) |
Vzhledem k tomu, že ochranná opatření prováděcího rozhodnutí (EU) 2016/1918 jsou uplatňována od roku 2016, že nejnovější epizootologická situace týkající se chronického chřadnutí jelenovitých stále neumožňuje počítat s brzkou eradikací uvedeného onemocnění, že by bylo z právního hlediska nevhodné znovu prodloužit použitelnost ochranných opatření založených na článku 4 nařízení (ES) 999/2001, a že uvedená opatření by přesto měla zůstat použitelná, aby se dále předcházelo šíření chronického chřadnutí jelenovitých v Unii a státech ESVO, měly by se změnit přílohy VIII a IX nařízení (ES) č. 999/2001 tak, aby zahrnovaly opatření, která jsou v současnosti stanovena v prováděcím rozhodnutí (EU) 2016/1918, a měly by být přizpůsobeny tak, aby zohledňovaly potvrzení chronického chřadnutí ve Finsku a Švédsku. |
(12) |
Na základě závěrů stanovisek úřadu EFSA z roku 2016 a z roku 2019 je proto nezbytné zachovat zákaz přemísťování živých jelenovitých z Norska do Unie. Z praktických důvodů by se tento zákaz měl dále použít na živé jelenovité přemísťované v souvislosti s lidskou činností, ale nikoli na přemísťování volně žijících jelenovitých, kteří překračují hranici s Norskem bez jakéhokoli lidského zásahu. Měly by být stanoveny zvláštní odchylky od tohoto zákazu, které umožňují určité přemísťování živých jelenovitých z Norska do Unie, včetně přeshraniční sezónní pastvy polodomestikovaných sobů, a přemísťování polodomestikovaných sobů k použití na kulturních nebo sportovních akcích ve Švédsku. Kvůli riziku pro zdraví zvířat, které přemísťování povolené těmito odchylkami představuje, zejména pokud jde o environmentální kontaminaci priony chronického chřadnutí v oblastech určení, mělo by přemísťování zůstat omezeno na vymezené oblasti ve Finsku a Švédsku a přemísťování živých jelenovitých z těchto oblastí by mělo zůstat zakázáno, aniž jsou dotčeny zvláštní odchylky. |
(13) |
Vzhledem k tomu, že chronické chřadnutí jelenovitých bylo potvrzeno ve dvou členských státech, a na základě závěrů ze stanovisek EFSA z let 2016 a 2019 o rizikových faktorech, které mohou usnadnit šíření chronického chřadnutí v Unii, je nezbytné stanovit zákaz přemísťování živých jelenovitých z členského státu dotčeného uvedenou nákazou do zbytku Unie. Z praktických důvodů by se tento zákaz měl použít na živé jelenovité přemísťované v souvislosti s lidskou činností, ale nikoli na přemísťování volně žijících jelenovitých bez jakéhokoli lidského zásahu. Měly by být stanoveny zvláštní odchylky od tohoto zákazu, aby se umožnilo určité přemísťování živých jelenovitých z členských států dotčených chronickým chřadnutím jelenovitých, mimo jiné za účelem bezpečného přístupu k cenným genetickým zdrojům mezi dotčenými členskými státy. |
(14) |
Zákaz dovozu větřidel na bázi moči jelenovitých a zákaz přemísťování větřidel na bázi moči získané z jelenovitých pocházejících z Norska by měl být zachován. Dále by mělo být zakázáno přemísťování větřidel na bázi moči získané z jelenovitých pocházejících z členských států, kde byly potvrzeny případy chronického chřadnutí jelenovitých. |
(15) |
Přílohy VIII a IX nařízení (ES) č. 999/2001 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
(16) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy VIII a IX nařízení (ES) č. 999/2001 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2023.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. listopadu 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1918 ze dne 28. října 2016 o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s chronickým chřadnutím (Úř. věst. L 296, 1.11.2016, s. 21).
(3) EFSA Journal 2017;15(1):4667.
(4) Nařízení Komise (EU) 2017/1972 ze dne 30. října 2017, kterým se mění přílohy I a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o program dohledu nad chronickým chřadnutím u jelenovitých v Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Švédsku, a zrušuje rozhodnutí Komise 2007/182/ES (Úř. věst. L 281, 31.10.2017, s. 14).
(5) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2181 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1918 o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s chronickým chřadnutím (Úř. věst. L 307, 23.11.2017, s. 58).
(6) EFSA Journal 2019;17(11)5863.
(7) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/2167 ze dne 17. prosince 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/1918 o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s chronickým chřadnutím tak, že se prodlužuje jeho doba použitelnosti (Úř. věst. L 431, 21.12.2020, s. 70).
PŘÍLOHA
Přílohy VIII a IX nařízení (ES) č. 999/2001 se mění takto:
1) |
příloha VIII se mění takto:
|
2) |
V kapitole F přílohy IX se doplňuje nový bod 3, který zní:
|
(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).“