(EU) 2022/2095Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2095 ze dne 28. října 2022, kterým se zavádějí opatření proti zavlékání organismu Anoplophora chinensis (Forster) do Unie a jeho usídlení a rozšiřování na území Unie a kterým se ruší rozhodnutí 2012/138/EU

Publikováno: Úř. věst. L 281, 31.10.2022, s. 53-70 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 28. října 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 20. listopadu 2022 Nabývá účinnosti: 1. srpna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti: 31. prosince 2029
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



31.10.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 281/53


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2095

ze dne 28. října 2022,

kterým se zavádějí opatření proti zavlékání organismu Anoplophora chinensis (Forster) do Unie a jeho usídlení a rozšiřování na území Unie a kterým se ruší rozhodnutí 2012/138/EU

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 a 2 a čl. 41 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/138/EU (2) stanoví opatření proti zavlékání organismu Anoplophora chinensis (Forster) (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie.

(2)

Nedávná ohniska dotčeného škodlivého organismu v některých členských státech a zkušenosti získané při uplatňování prováděcího rozhodnutí 2012/138/EU ukazují, že je třeba uvedená opatření aktualizovat za účelem cílenějšího přístupu k dohledu a ochraně proti dotčenému škodlivému organismu na území Unie.

(3)

V čl. 1 písm. a) prováděcího rozhodnutí 2012/138/EU je uveden seznam dotčených rostlin, jež jsou hostitelskými rostlinami dotčeného škodlivého organismu a na nichž byl hlášen výskyt tohoto škodlivého organismu na území Unie. Na tyto dotčené rostliny se vztahují požadavky týkající se zavlékání uvedeného škodlivého organismu do Unie, jeho přemísťování na území Unie a jeho eradikace nebo izolace.

(4)

Tyto dotčené rostliny stále představují fytosanitární riziko. Proto by toto nařízení mělo rovněž stanovit seznam dotčených rostlin, na něž se vztahují příslušná opatření. S ohledem na zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na rostlinách druhů Vaccinium corymbosum, Melia spp., Ostrya spp. a Photinia spp. a na skutečnost, že uvedené rostliny jsou hostitelskými rostlinami dotčeného škodlivého organismu, měly by být doplněny na uvedený seznam.

(5)

Hostitelské rostliny na území Unie, konkrétně druhy Acer spp., Aesculus hippocastanum, Alnus spp., Betula spp., Carpinus spp., Chaenomeles spp., Citrus spp., Cornus spp., Corylus spp., Cotoneaster spp., Crataegus spp., Cryptomeria spp., Fagus spp., Ficus spp., Hibiscus spp., Lagerstroemia spp., Malus spp., Melia spp., Morus spp., Ostrya spp., Parrotia spp., Photinia spp., Platanus spp., Populus spp., Prunus laurocerasus, Pyrus spp., Rosa spp., Salix spp., Ulmus spp. a Vaccinium corymbosum, by měly podléhat každoročnímu dohledu, aby se zajistilo, že je jejich seznam aktuální a odpovídá technickému a vědeckému vývoji.

(6)

S cílem zajistit lepší přehled o výskytu dotčeného škodlivého organismu by členské státy měly zintenzivnit každoroční průzkumy zaměřené na jeho výskyt a používat metody v souladu s nejnovějšími vědeckými a technickými údaji.

(7)

K eradikaci dotčeného škodlivého organismu a k zamezení jeho šíření na území Unie by měly členské státy stanovit vymezená území sestávající ze zamořené zóny a z nárazníkové zóny a přijmout eradikační opatření. Šířka nárazníkové zóny by měla činit 2 km, což je dostatečné s ohledem na schopnost šíření dotčeného škodlivého organismu.

(8)

V případech izolovaného výskytu dotčeného škodlivého organismu by nicméně ustanovení vymezeného území nemělo být vyžadováno, pokud lze dotčený škodlivý organismus z uvedených rostlin odstranit a lze prokázat, že tyto rostliny byly napadeny před tím, než byly do dané oblasti dodány, nebo že jde o ojedinělý nález, kdy se neočekává, že dojde k usídlení organismu. To je nejpřiměřenější přístup v případě, že průzkumy provedené v dané oblasti potvrdí nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu.

(9)

V některých částech území Unie již není možné dotčený škodlivý organismus eradikovat. Dotčené členské státy by proto měly mít možnost v uvedených oblastech namísto eradikace uplatnit opatření k izolaci tohoto škodlivého organismu. Uvedená opatření by měla být méně přísná než eradikační opatření, avšak měla by zajistit důsledné provádění průzkumů a více preventivních kroků, zejména v příslušných nárazníkových zónách, s cílem předejít rozšíření dotčeného škodlivého organismu na zbytku území Unie.

(10)

Členské státy by měly Komisi a ostatní členské státy informovat o veškerých vymezených územích pro izolaci výskytu, jež hodlají určit nebo pozměnit, aby Komise získala přehled o šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie a mohla provést revizi tohoto nařízení a zahrnout danou oblast na seznam vymezených území pro izolaci výskytu.

(11)

S cílem zajistit okamžité odstranění napadených rostlin a zabránit dalšímu rozšíření dotčeného škodlivého organismu na zbytku území Unie by měly být ve vhodném ročním období a s dostatečnou intenzitou prováděny každoroční průzkumy v nárazníkových zónách, s přihlédnutím k možnosti příslušných orgánů dále monitorovat hostitelské rostliny v zamořených zónách pro účely izolace výskytu.

(12)

U druhů rostlin, o nichž je známo, že jsou náchylné k dotčenému škodlivému organismu zjištěnému ve vymezeném území, a které byly alespoň po část svého životního cyklu v uvedeném vymezeném území pěstovány nebo které byly přes toto území přemísťovány, je větší pravděpodobnost, že budou dotčeným škodlivým organismem napadeny. Proto je odůvodněné stanovit zvláštní požadavky týkající se přemísťování dotčených rostlin na území Unie.

(13)

V zájmu usnadnění obchodu a současně i ochrany zdraví rostlin by hostitelské rostliny pocházející ze třetí země, kde se dotčený škodlivý organismus nevyskytuje, měly být při dovozu na území Unie doprovázeny rostlinolékařským osvědčením včetně dodatkového prohlášení o tom, že uvedená země je prostá dotčeného škodlivého organismu.

(14)

Aby bylo zajištěno, že hostitelské rostliny dovážené na území Unie z oblastí ve třetích zemích, v nichž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, jsou prosté dotčeného škodlivého organismu, měly by být požadavky na jejich dovoz do Unie podobné požadavkům, jež jsou stanoveny pro přemísťování dotčených rostlin pocházejících z vymezených území.

(15)

S ohledem na nejnovější vědecké a technické poznatky by třetí země měly zintenzivnit průzkumné činnosti, aby se potvrdilo, že se dotčený škodlivý organismus v oblastech na jejich území nebo na stanovištích produkce schválených pro vývoz do Unie nevyskytuje.

(16)

Měla by být stanovena pravidla týkající se úředních kontrol, pokud jde o přemísťování dotčených rostlin z vymezených území do ostatních částí území Unie a dovoz hostitelských rostlin ze třetích zemí na území Unie.

(17)

Prováděcí rozhodnutí 2012/138/EU by mělo být zrušeno.

(18)

Pokud jde o průzkumné činnosti prováděné v oblastech na území Unie, v nichž není znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, nebo v oblastech nebo místech produkce ve třetích zemích, je vhodné poskytnout členským státům a třetím zemím dostatečný čas na přípravu těchto činností, aby byla zajištěna požadovaná úroveň statistické spolehlivosti. Požadavky týkající se uvedených průzkumných činností by se proto měly použít ode dne 1. ledna 2025.

(19)

Ustanovení týkající se provádění průzkumů ve vymezených územích na základě obecných pokynů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin (3) by se měla použít ode dne 1. ledna 2025 s cílem poskytnout příslušným orgánům dostatečný čas pro naplánování a koncipování těchto průzkumů a vyčlenění dostatečných zdrojů.

(20)

Ustanovení týkající se pohotovostních plánů by se měla použít ode dne 1. srpna 2023 s cílem poskytnout členským státům dostatečný čas na přípravu těchto plánů.

(21)

Požadavky týkající se dovozu dotčených rostlin na území Unie ze třetích zemí by se měly použít ode dne 1. července 2024 s cílem poskytnout členským státům, třetím zemím a dotčeným profesionálním provozovatelům dostatečný čas, aby se připravili na provádění těchto požadavků.

(22)

Fytosanitární riziko, které dotčený škodlivý organismus představuje pro území Unie, je třeba ještě blíže posoudit, jelikož na základě jeho rozšíření na území Unie a veškerých technických a vědeckých poznatků shromážděných z ostatních oblastí světa musí být určen úplný okruh jeho hostitelských rostlin. Toto nařízení by se proto mělo použít do 31. prosince 2029, aby bylo možné provést další posouzení a přezkum.

(23)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví opatření proti zavlékání organismu Anoplophora chinensis (Forster) do Unie a jeho usídlení a rozšiřování na území Unie a opatření pro jeho eradikaci či izolaci, pokud je na tomto území zjištěn jeho výskyt.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„dotčeným škodlivým organismem“Anoplophora chinensis (Forster);

2)

„dotčenými rostlinami“ rostliny určené k pěstování, jejichž stonek nebo kořenový krček mají v nejširším místě průměr 1 cm nebo větší, druhů Acer spp., Aesculus hippocastanum, Alnus spp., Betula spp., Carpinus spp., Citrus spp., Cornus spp., Corylus spp., Cotoneaster spp., Crataegus spp., Fagus spp., Lagerstroemia spp., Malus spp., Melia spp., Ostrya spp., Photinia spp., Platanus spp., Populus spp., Prunus laurocerasus, Pyrus spp., Rosa spp., Salix spp., Ulmus spp. a Vaccinium corymbosum;

3)

„místem produkce“ místo produkce, jak je definováno mezinárodním standardem FAO pro fytosanitární opatření (dále jen „ISPM“) č. 5 (4);

4)

„hostitelskými rostlinami“ rostliny určené k pěstování, jejichž stonek nebo kořenový krček mají v nejširším místě průměr 1 cm nebo větší, druhů Acer spp., Aesculus hippocastanum, Alnus spp., Betula spp., Carpinus spp., Chaenomeles spp., Citrus spp., Cornus spp., Corylus spp., Cotoneaster spp., Crataegus spp., Cryptomeria spp., Fagus spp., Ficus spp., Hibiscus spp., Lagerstroemia spp., Malus spp., Melia spp., Morus spp., Ostrya spp., Parrotia spp., Photinia spp., Platanus spp., Populus spp., Prunus laurocerasus, Pyrus spp., Rosa spp., Salix spp., Ulmus spp. a Vaccinium corymbosum;

5)

„sentinelovými rostlinami“ dotčené rostliny zvlášť pěstované na podporu včasné detekce dotčeného škodlivého organismu a používané pro účely dohledu.

KAPITOLA II

KAŽDOROČNÍ PRŮZKUMY ZAMĚŘENÉ NA VÝSKYT DOTČENÉHO ŠKODLIVÉHO ORGANISMU A POHOTOVOSTNÍ PLÁNY

Článek 3

Průzkumy na hostitelských rostlinách prováděné v členských státech

1.   Příslušné orgány provádějí na hostitelských rostlinách v oblastech svého území, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, každoroční průzkumy založené na posouzení rizik, zaměřené na zjištění přítomnosti dotčeného škodlivého organismu.

Koncepce těchto průzkumů a systém vzorkování musí umožňovat, aby byla v dotčených členských státech zjištěna s dostatečnou spolehlivostí i nízká míra výskytu napadených rostlin. Průzkumy se řídí obecnými pokyny Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin.

2.   Průzkumy se provádějí:

a)

s ohledem na úroveň příslušného fytosanitárního rizika;

b)

ve venkovním prostředí, jakož i v lesních školkách, zahradních centrech, obchodních centrech a přírodních a městských oblastech, případně na dalších relevantních místech;

c)

ve vhodném ročním období pro zjišťování výskytu dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím k biologii tohoto organismu, výskytu a biologii hostitelských rostlin a vědeckým a technickým informacím obsaženým v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Anoplophora chinensis (5) vypracované úřadem.

3.   Průzkumy sestávají z:

a)

vizuální prohlídky hostitelských rostlin a

b)

případně vzorkování a testování rostlin k pěstování.

Ve vhodných případech je možné jako doplněk k vizuálním prohlídkám využít psy cvičené za tímto účelem.

Článek 4

Pohotovostní plány

1.   Vedle povinností stanovených v článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 každý členský stát vypracuje pohotovostní plán obsahující opatření, jež mají být na jeho území přijata, pokud jde o:

a)

eradikaci dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článku 8;

b)

přemísťování dotčených rostlin v rámci území Unie, jak je stanoveno v článku 10;

c)

úřední prohlídky prováděné v případě přemísťování dotčených rostlin v rámci území Unie a dovozu hostitelských rostlin na území Unie, jak je stanoveno v článcích 10 a 11;

d)

minimální zdroje, jež mají být zpřístupněny, a postupy pro zpřístupnění těchto dodatečných zdrojů v případě podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu nebo jeho potvrzeného výskytu;

e)

pravidla upřesňující postupy pro identifikaci vlastníků rostlin, které mají být odstraněny, pro oznamování příkazu k odstranění a pro přístup k soukromým prostorám.

2.   Členské státy své pohotovostní plány v případě potřeby aktualizují do 31. prosince každého roku.

KAPITOLA III

VYMEZENÁ ÚZEMÍ

Článek 5

Stanovení vymezených území

1.   Pokud je úředně potvrzen výskyt dotčeného škodlivého organismu, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území, které sestává ze:

a)

zóny zahrnující napadené rostliny a veškeré dotčené rostliny, u nichž je pravděpodobné, že budou napadeny, nacházející se v okruhu 100 m kolem napadených rostlin (dále jen „zamořená zóna“);

b)

nárazníkové zóny o šířce nejméně 2 km za hranicí zamořené zóny.

2.   Ustanovení vymezeného území musí být založeno na vědeckých zásadách, biologii dotčeného škodlivého organismu, stupni zamoření, konkrétním rozšíření hostitelských rostlin v dané oblasti a na prokázání usídlení dotčeného škodlivého organismu.

3.   Pro účely přijetí eradikačních opatření podle článku 8 a v případech, kdy příslušný orgán dospěje k závěru, že eradikovat dotčený škodlivý organismus je možné, s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, míra napadení či počet a rozšíření hostitelských rostlin, lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 1 km.

4.   Pro účely přijetí izolačních opatření podle článku 9 činí šířka nárazníkové zóny alespoň 4 km.

S přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, míra napadení či počet a rozšíření hostitelských rostlin, lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 2 km.

5.   Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen v nárazníkové zóně vymezeného území pro izolaci výskytu, použijí se články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.

Článek 6

Výjimky ze stanovení vymezených území

1.   Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, jsou-li splněny následující podmínky:

a)

je prokázáno, že dotčený škodlivý organismus byl zavlečen do dané oblasti s rostlinami, na kterých byl nalezen, a že tyto rostliny byly napadeny před tím, než byly do dotčené oblasti dodány, nebo jde o ojedinělý nález, kdy se neočekává, že dojde k usídlení škodlivého organismu, a

b)

je zjištěno, že nedošlo k usídlení dotčeného škodlivého organismu a že rozšiřování a úspěšné rozmnožení dotčeného organismu není možné vzhledem k jeho biologii a s ohledem na výsledky zvláštního šetření a přijatých eradikačních opatření.

2.   Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen:

a)

neprodleně přijmout opatření k zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření;

b)

v průběhu alespoň jednoho životního cyklu dotčeného škodlivého organismu a jednoho dodatečného roku, a to nejméně po dobu čtyř po sobě následujících let, monitorovat území o šířce nejméně 1 km kolem napadených rostlin nebo místa, kde byl dotčený škodlivý organismus zjištěn, přičemž toto monitorování musí být alespoň v prvním roce pravidelné a intenzivní;

c)

zničit veškerý napadený rostlinný materiál;

d)

v co největší možné míře zpětně vysledovat původ napadení a rostliny spojené s daným případem napadení a za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení provést prohlídku uvedených rostlin, jež bude zahrnovat cílené destruktivní vzorkování;

e)

zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem, a

f)

přijmout jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, s přihlédnutím k ISPM č. 9 (6) a při uplatnění integrovaného přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14 (7).

Článek 7

Zrušení vymezení

1.   Vymezení lze zrušit, pokud při průzkumech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. h) není zjištěn výskyt dotčeného škodlivého organismu na vymezeném území během nejméně jednoho životního cyklu dotčeného škodlivého organismu a jednoho dodatečného roku a celkově po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let.

Pro účely prvního pododstavce závisí přesná délka životního cyklu dotčeného škodlivého organismu na důkazech, jež jsou k dispozici pro dotčenou oblast nebo podobné klimatické pásmo.

2.   Vymezení může být rovněž zrušeno v případech, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 1.

KAPITOLA IV

ERADIKAČNÍ A IZOLAČNÍ OPATŘENÍ

Článek 8

Eradikační opatření

1.   Na vymezených územích pro účely eradikace přijmou příslušné orgány veškerá následující opatření:

a)

okamžité vykácení napadených rostlin a rostlin podezřelých z napadení a úplné odstranění jejich kořenů;

b)

okamžité vykácení všech dotčených rostlin a odstranění jejich kořenů v okruhu 100 m kolem napadených rostlin a prohlídka těchto dotčených rostlin za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, kromě případů, kdy byly napadené rostliny objeveny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu a kdy musí být vykácení a odstranění provedeno před začátkem příštího období letové aktivity;

c)

odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace rostlin vykácených v souladu s písmeny a) a b) a jejich kořenů, přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté;

d)

zákaz přemísťování potenciálně napadeného materiálu z vymezeného území;

e)

vyšetření původu napadení a v co největší možné míře zpětné vysledování rostlin a prohlídka uvedených rostlin za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, jež bude zahrnovat cílené destruktivní vzorkování;

f)

případné nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinnými druhy;

g)

zákaz pěstování nových dotčených rostlin ve venkovních podmínkách v oblasti uvedené v písmeni b), s výjimkou míst produkce uvedených v čl. 10 odst. 1;

h)

průzkumy hostitelských rostlin na vymezeném území prováděné v souladu s čl. 3 odst. 2 a 3 a zaměřené především na nárazníkovou zónu, jejichž cílem je zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu a které ve vhodných případech zahrnují cílené destruktivní vzorkování prováděné příslušným orgánem, přičemž počet vzorků se uvede ve zprávě podle čl. 13 odst. 1;

i)

v případě využití sentinelových rostlin jsou tyto rostliny alespoň jednou měsíčně podrobeny prohlídkám a nejpozději po dvou letech jsou zničeny a zkontrolovány;

j)

zvýšení informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a rozšiřování na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin z vymezeného území;

k)

v případě potřeby specifická opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit, brzdit nebo zpožďovat eradikaci, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležité eradikace všech rostlin napadených nebo podezřelých z napadení bez ohledu na jejich lokalitu, veřejné či soukromé vlastnictví nebo osobu či subjekt, který je za ně odpovědný;

l)

jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 9 (8) a při uplatnění systémového přístupu podle zásad stanovených v ISPM č. 14 (9).

Pokud v případech stanovených v prvním pododstavci písm. a) není možné odstranit hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu.

Průzkumy uvedené v prvním pododstavci písm. h) se provádí s větší intenzitou než průzkumy uvedené v článku 3.

Průzkumy v nárazníkové zóně se řídí pokyny úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, přičemž koncepce průzkumů a systém vzorkování uplatňovaný v nárazníkové zóně musí umožňovat s přinejmenším 95 % spolehlivostí určit 1 % míru výskytu napadených rostlin.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. b), pokud příslušný orgán usoudí, že vykácení určitého omezeného počtu jednotlivých rostlin není vhodné z důvodu jejich společenské, kulturní nebo environmentální hodnoty, podrobí se tyto jednotlivé rostliny každý měsíc individuální prohlídce pro zjištění známek napadení a přijmou se alternativní opatření k vykácení zajišťující vysokou úroveň ochrany, aby se zabránilo možnému šíření dotčeného škodlivého organismu z těchto rostlin.

Důvody pro takové rozhodnutí a opatření přijatá v jeho důsledku se oznámí Komisi ve zprávě podle článku 13.

Článek 9

Opatření k izolaci výskytu

1.   Pokud výsledky průzkumů podle čl. 8 odst. 1 písm. h) během více než čtyř po sobě následujících let potvrdí výskyt dotčeného škodlivého organismu v některé oblasti a existují-li důkazy, že dotčený škodlivý organismus již nemůže být eradikován, mohou příslušné orgány přijmout pouze opatření k izolaci dotčeného škodlivého organismu.

Na vymezených územích pro účely izolace výskytu přijmou příslušné orgány následující opatření:

a)

neprodlené vykácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, přičemž všechny tyto činnosti musí být provedeny včas před začátkem příštího období letové aktivity dotčeného organismu;

b)

odstranění, prohlídka a likvidace vykácených rostlin a jejich kořenů a přijetí nezbytných preventivních opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu po vykácení;

c)

zákaz přemísťování potenciálně napadeného materiálu z vymezeného území;

d)

v případě potřeby nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinami;

e)

zákaz pěstování nových dotčených rostlin ve venkovních podmínkách v zamořené zóně, s výjimkou míst produkce uvedených v čl. 10 odst. 1;

f)

průzkumy hostitelských rostlin v nárazníkové zóně prováděné v souladu s čl. 3 odst. 2 a 3, jejichž cílem je zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu a které ve vhodných případech zahrnují cílené destruktivní vzorkování;

g)

v případě využití sentinelových rostlin jsou tyto rostliny alespoň jednou měsíčně podrobeny prohlídkám a nejpozději po dvou letech jsou zničeny a zkontrolovány;

h)

zvýšení informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a rozšiřování na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin z vymezeného území stanoveného podle článku 5;

i)

v případě potřeby specifická opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit, brzdit nebo zpožďovat izolaci, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležitého vykácení a zničení všech rostlin napadených nebo podezřelých z napadení bez ohledu na jejich lokalitu, vlastnictví nebo osobu, která je za ně zodpovědná;

j)

jakékoli jiné opatření, které může napomoci k izolaci dotčeného škodlivého organismu.

Pokud v případech stanovených v druhém pododstavci písm. a) není možné odstranit hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu.

Průzkumy uvedené v druhém pododstavci písm. f) se provádí s větší intenzitou než průzkumy uvedené v článku 3.

Tyto průzkumy se řídí obecnými pokyny úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, přičemž koncepce průzkumů a uplatňovaný systém vzorkování musí umožňovat s přinejmenším 95 % spolehlivostí určit 1 % míru výskytu napadených rostlin.

2.   Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých vymezených územích pro izolaci výskytu, jež hodlají určit nebo pozměnit.

KAPITOLA V

PŘEMÍSŤOVÁNÍ NA ÚZEMÍ UNIE

Článek 10

Přemísťování na území Unie

1.   Dotčené rostliny pocházející z vymezených území stanovených v souladu s článkem 5 mohou být přemísťovány mimo tato vymezená území a ze zamořených zón do nárazníkových zón pouze s rostlinolékařským pasem vyhotoveným a vydaným v souladu s články 78 až 95 nařízení (EU) 2016/2031 a za podmínky, že byly po dobu alespoň dvou let před přemístěním pěstovány nebo v případě rostlin mladších dvou let trvale pěstovány v místě produkce, které splňuje všechny tyto požadavky:

a)

je registrováno v souladu s článkem 65 nařízení (EU) 2016/2031;

b)

je každoročně podrobeno alespoň dvěma úředním kontrolám zaměřeným na jakoukoli známku přítomnosti dotčeného škodlivého organismu, prováděným ve vhodných obdobích, a žádné takové známky přítomnosti nebyly zjištěny;

c)

nachází se ve vymezeném území, kde jsou v okruhu alespoň 1 km kolem daného místa každoročně ve vhodných obdobích prováděny úřední průzkumy zaměřené na zjištění výskytu nebo známek přítomnosti dotčeného škodlivého organismu a dotčený škodlivý organismus ani známky jeho přítomnosti nebyly zjištěny a kde byly rostliny pěstovány na místě:

i)

s fyzickou ochranou proti zavlečení dotčeného škodlivého organismu;

nebo

ii)

kde se uplatňuje vhodné preventivní ošetření; nebo

iii)

kde se u každé partie dotčených rostlin provádí cílené destruktivní vzorkování před jejich přemístěním.

Kontroly uvedené v prvním pododstavci písm. b) zahrnují cílené destruktivní vzorkování kořenů a stonků rostlin. Velikost vzorku podrobeného prohlídce musí být taková, aby bylo možno s 99 % jistotou detekovat i 1 % stupeň zamoření.

Cílené destruktivní vzorkování zmíněné v prvním pododstavci písm. c) musí být prováděno v míře uvedené v tabulce v příloze II.

Průzkumy uvedené v prvním pododstavci písm. c) se řídí obecnými pokyny úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, přičemž koncepce průzkumů a uplatňovaný systém vzorkování musí umožňovat s přinejmenším 95 % jistotou určit 1 % míru výskytu napadených rostlin.

Na podnože vypěstované v místě produkce, jež splňuje všechny požadavky stanovené v prvním pododstavci, mohou být naroubovány rouby, které nebyly vypěstovány za podmínek uvedených v prvním pododstavci, ale jejichž průměr v nejširším místě nepřesahuje 1 cm.

2.   Dotčené rostliny nepocházející z vymezených území, ale dodané do místa produkce na těchto územích, smějí být přemísťovány v rámci území Unie pouze za předpokladu, že dané místo produkce splňuje požadavky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci písm. c), a pouze pokud jsou rostliny opatřeny rostlinolékařským pasem uvedeným v odstavci 1.

3.   Dotčené rostliny dovezené ze třetích zemí, v nichž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, v souladu s kapitolou VI, mohou být přemísťovány v rámci území Unie pouze tehdy, pokud jsou opatřeny rostlinolékařským pasem uvedeným v odstavci 1.

KAPITOLA VI

DOVOZ DOTČENÝCH ROSTLIN POCHÁZEJÍCÍCH ZE TŘETÍCH ZEMÍ DO UNIE

Článek 11

Rostliny pocházející ze třetích zemí, v nichž není znám výskyt dotčeného škodlivého organismu

Dotčené rostliny pocházející ze třetích zemí, v nichž není znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, mohou být dováženy na území Unie, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

státní organizace ochrany rostlin dotčené třetí země písemně oznámila Komisi, že výskyt dotčeného škodlivého organismu v dané zemi není znám; a

b)

hostitelské rostliny jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, ve kterém je v kolonce „Dodatkové prohlášení“ uvedeno, že dotčený škodlivý organismus se v dané třetí zemi nevyskytuje.

Článek 12

Dotčené rostliny pocházející ze třetích zemí, v nichž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu

1.   Dotčené rostliny pocházející ze třetích zemí, v nichž je znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, jsou doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, ve kterém je v kolonce „Dodatkové prohlášení“ uvedena jedna z těchto skutečností:

a)

rostliny byly pěstovány trvale v místě produkce, které je registrováno státní organizací ochrany rostlin v zemi původu a tato organizace nad ním vykonává dohled a které je umístěno v oblasti prosté škodlivého organismu stanovené touto organizací v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření a na základě úředních průzkumů;

b)

rostliny byly po dobu alespoň dvou let před vývozem pěstovány nebo v případě rostlin mladších dvou let trvale pěstovány v místě produkce, které:

i)

je prohlášeno za prosté dotčeného škodlivého organismu v souladu s mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření;

ii)

je registrováno státní organizací ochrany rostlin v zemi původu a tato organizace nad ním vykonává dohled;

iii)

je každoročně podrobeno alespoň dvěma úředním kontrolám zaměřeným na jakoukoli známku přítomnosti dotčeného škodlivého organismu, prováděným ve vhodných obdobích, a žádné takové známky přítomnosti nebyly zjištěny; a

iv)

kde rostliny byly pěstovány na místě:

s fyzickou ochranou proti zavlečení dotčeného škodlivého organismu, nebo

kde se uplatňuje vhodné preventivní ošetření a které je obklopeno nárazníkovou zónou o šířce alespoň 1 km, v níž jsou každoročně ve vhodných obdobích prováděny úřední průzkumy zaměřené na zjištění výskytu nebo známek přítomnosti dotčeného škodlivého organismu; a

v)

kde byly zásilky rostlin těsně před vývozem podrobeny úřední kontrole na přítomnost dotčeného škodlivého organismu, zejména prohlídce kořenů a stonků rostlin, včetně cíleného destruktivního vzorkování; nebo

c)

rostliny byly vypěstovány z podnoží splňujících požadavky písmene b), na které byly naroubovány rouby, které splňují následující požadavky:

i)

v době vývozu průměr naroubovaných roubů v nejširším místě nepřesáhl 1 cm; a

ii)

roubované rostliny byly prohlédnuty v souladu s písm. b) bodem iii).

Název oblasti prosté škodlivého organismu podle prvního pododstavce písm. a) musí být uveden v kolonce „Místo původu“.

Průzkumy uvedené v prvním pododstavci písm. a) byly založeny na obecných pokynech úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, přičemž koncepce průzkumů a uplatňovaný systém vzorkování umožňovaly s dostatečnou mírou spolehlivosti určit nízkou míru výskytu napadených rostlin.

Průzkumy uvedené v prvním pododstavci písm. b) bodě iv) druhé odrážce byly založeny na obecných pokynech úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, přičemž koncepce průzkumů a uplatňovaný systém vzorkování umožňovaly určit s přinejmenším 95 % jistotou 1 % míru výskytu napadených rostlin. V případě zjištění známek přítomnosti dotčeného škodlivého organismu byla okamžitě přijata eradikační opatření s cílem dosáhnout nárazníkové zóny prosté škodlivého organismu.

Velikost vzorku podrobeného prohlídce podle prvního pododstavce písm. b) bodu v) musí být taková, aby bylo možno s 99 % jistotou detekovat i 1 % stupeň zamoření.

2.   Dotčené rostliny dovážené na území Unie v souladu s odstavcem 1 musí být zkontrolovány v místě vstupu nebo na schválených kontrolních místech.

Použité metody prohlídky musí zajistit detekci jakýchkoli známek přítomnosti dotčeného škodlivého organismu, zejména na kořenech a stoncích rostlin, a zahrnují cílené destruktivní vzorkování. Velikost vzorku podrobeného prohlídce musí být taková, aby bylo možno s 99 % jistotou detekovat i 1 % stupeň zamoření, s přihlédnutím k ISPM č. 31 (10).

3.   Cílené destruktivní vzorkování zmíněné v tomto článku musí být prováděno v míře uvedené v tabulce v příloze II.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Podávání zpráv o opatřeních

Členské státy do 30. dubna každého roku předloží Komisi a ostatním členským státům zprávu o opatřeních přijatých v předcházejícím roce podle tohoto nařízení a o výsledcích opatření stanovených v článcích 3 až 9.

Výsledky průzkumů provedených podle článků 8 a 9 se předloží Komisi za použití některého ze vzorů stanovených v příloze I.

Článek 14

Soulad

Členské státy v případě potřeby zajistit soulad s tímto nařízením zruší nebo změní opatření, která přijaly za účelem ochrany svého území proti zavlékání a rozšiřování dotčeného škodlivého organismu. O zrušení nebo změně uvedených opatření neprodleně uvědomí Komisi.

Článek 15

Zrušení

Zrušuje se prováděcí rozhodnutí 2012/138/EU, s výjimkou článku 2, článku 3 a přílohy I, které se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2024.

Článek 16

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 11 a 12, s výjimkou ustanovení čl. 12 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce, se použijí ode dne 1. ledna 2024.

Článek 4 se použije ode dne 1. srpna 2023.

Ode dne 1. ledna 2025 se použijí tato ustanovení:

a)

čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec;

b)

čl. 8 odst. 1 čtvrtý pododstavec;

c)

čl. 9 odst. 1 pátý pododstavec;

d)

čl. 10 odst. 1 čtvrtý pododstavec;

e)

čl. 12 odst. 1 třetí a čtvrtý pododstavec.

Toto nařízení se použije do 31. prosince 2029.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. října 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/138/EU ze dne 1. března 2012 o mimořádných opatřeních proti zavlékání organismu Anoplophora chinensis (Forster) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie (Úř. věst. L 64, 3.3.2012, s. 38).

(3)  EFSA. General guidelines for statistically sound and risk-based surveys of plant pests, 8. září 2020, doi:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1919.

(4)  Přijaté mezinárodní standardy pro fytosanitární opatření (ISPM) – Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin (ippc.int).

(5)  EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2020. Story map for survey of Anoplophora chinensis. Podpůrná publikace EFSA 2020:EN-1825. K dispozici na internetové adrese: https://arcg.is/19HTyn. Poslední aktualizace: 24. března 2020.

(6)  Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.

(7)  Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.

(8)  Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 15. prosince 2011.

(9)  Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 8. ledna 2014.

(10)  Metodika vzorkování zásilek – referenční standard ISPM č. 31 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.


PŘÍLOHA I

Šablony pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů prováděných na vymezených územích podle článků 8 a 9

ČÁST A

1.   Šablona pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů

Image 1

2.   Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části B této přílohy se nevyplňuje.

Ve sloupci 1

:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území, a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2

:

Uveďte velikost vymezeného území před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3

:

Uveďte velikost vymezeného území po průzkumu.

Ve sloupci 4

:

Uveďte přístup: eradikace nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je třeba, podle počtu vymezených území na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.

Ve sloupci 5

:

Uveďte zónu vymezeného území, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k ZZ, kolem školek atd.), v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6

:

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž pro popis vyberte jednu (nebo několik) z těchto položek:

1.

Venkovní prostředí (území produkce):

1.1

pole (orná půda, pastvina);

1.2

sad/vinice;

1.3

školka;

1.4

les.

2.

Venkovní prostředí (jiné):

2.1

soukromá zahrada;

2.2

veřejná prostranství;

2.3

chráněné území;

2.4

volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území;

2.5

jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

3.

Fyzicky uzavřená prostředí:

3.1

skleník;

3.2

soukromá lokalita jiná než skleník;

3.3

veřejná lokalita jiná než skleník;

3.4

jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7

:

Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových lokalit.

Ve sloupci 8

:

Uveďte rizikové oblasti z oblastí uvedených ve sloupci 7, zahrnuté do průzkumu.

Ve sloupci 9

:

Uveďte rostliny, plody, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.

Ve sloupci 10

:

Uveďte seznam prozkoumaných rostlinných druhů/rodů s použitím jednoho řádku pro každý rostlinný druh/rod.

Ve sloupci 11

:

Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.

Ve sloupci 12

:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N/A, pokud informace z určitého sloupce nejsou relevantní.

Ve sloupcích 13 a 14

:

V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek apod.).

Ve sloupci 15

:

Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal, v případě zjištění výskytu v nárazníkové zóně. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“).

ČÁST B

1.   Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených každoročních průzkumů

Image 2

2.   Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části A této přílohy se nevyplňuje.

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte následující skutečnosti:

cílová populace, epidemiologická jednotka a jednotky prohlídky,

metoda detekce a citlivost metody,

rizikový faktor (rizikové faktory) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci 1

:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území, a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2

:

Uveďte velikost vymezeného území před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3

:

Uveďte velikost vymezeného území po průzkumu.

Ve sloupci 4

:

Uveďte přístup: eradikace nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je třeba, podle počtu vymezených území na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.

Ve sloupci 5

:

Uveďte zónu vymezeného území, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k ZZ, kolem školek atd.), v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6

:

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž pro popis vyberte jednu (nebo několik) z těchto položek:

1.

Venkovní prostředí (území produkce):

1.1

pole (orná půda, pastvina);

1.2

sad/vinice;

1.3

školka;

1.4

les.

2.

Venkovní prostředí (jiné):

2.1

soukromé zahrady;

2.2

veřejná prostranství;

2.3

chráněné území;

2.4

volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území;

2.5

jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

3.

Fyzicky uzavřená prostředí:

3.1

skleník;

3.2

soukromá lokalita jiná než skleník;

3.3

veřejná lokalita jiná než skleník;

3.4

jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7

:

Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 8

:

Uveďte vybrané cílové populace a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a dotčených oblastí. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály a přenašeči škodlivých organismů, u nichž byla provedena kontrola za účelem identifikace a detekce škodlivých organismů.

Ve sloupci 9

:

Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými činiteli a podmínkami vedly k téže epidemiologické situaci, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony NUTS, městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy, nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být odůvodněna ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 10

:

Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností u každého případu, v závislosti na konkrétních právních požadavcích týkajících se jednotlivých škodlivých organismů. Uveďte N/A, pokud informace v určitém sloupci není k dispozici.

Ve sloupci 11

:

Uveďte odhad efektivity vzorkování. „Efektivitou vzorkování“ se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody při odchytu pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 12

:

„Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je definována jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení efektivity vzorkování (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 13

:

Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích (použijte tolik řádků, kolik bude potřeba). Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci B:

:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N/A, pokud informace z určitého sloupce nejsou relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10„Metody detekce“.

Ve sloupci 18

:

Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu pastí (sloupec 17) (např. stejná past se používá v různých místech).

Ve sloupci 21

:

Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek).

Ve sloupci 22

:

Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).

Ve sloupci 23

:

Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v ISPM č. 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 24

:

Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.


PŘÍLOHA II

Míry destruktivního vzorkování

Počet rostlin v partii

Míra destruktivního vzorkování (počet rostlin určených k rozříznutí)

1 –4 500

10 % velikosti partie

> 4 500

450


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU