(EU) 2022/1927Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1927 ze dne 11. října 2022, kterým se stanoví opatření pro izolaci organismu Aleurocanthus spiniferus (Quaintance) v určitých vymezených územích
| Publikováno: | Úř. věst. L 265, 12.10.2022, s. 72-80 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
| Přijato: | 11. října 2022 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 1. listopadu 2022 | Nabývá účinnosti: | 1. listopadu 2022 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
|
12.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 265/72 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1927
ze dne 11. října 2022,
kterým se stanoví opatření pro izolaci organismu Aleurocanthus spiniferus (Quaintance) v určitých vymezených územích
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. d) a e) a čl. 28 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 (2) stanoví v příloze II části B seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt je na území Unie znám. |
|
(2) |
Organismus Aleurocanthus spiniferus (Quaintance) (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) je zařazen na uvedený seznam, neboť je známo, že se vyskytuje v některých částech území Unie. Jedná se o polyfágní škodlivý organismus, který údajně způsobuje škody na několika plodinách a okrasných rostlinách na území Unie (dále jen „dotčené rostliny“). |
|
(3) |
Z průzkumů provedených podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 vyplývá, že eradikace dotčeného škodlivého organismu na určitých vymezených územích již není možná. |
|
(4) |
Proto by měla být stanovena opatření pro izolaci výskytu dotčeného škodlivého organismu na uvedených územích sestávajících ze zamořených zón a nárazníkových zón. Uvedená opatření jsou v souladu s dostupnými technickými a vědeckými důkazy týkajícími se dotčených rostlin. |
|
(5) |
Příslušné orgány by měly zvyšovat informovanost veřejnosti s cílem zajistit, aby veřejnost a profesionální provozovatelé, jichž se týkají opatření pro izolaci na vymezených územích, byli informováni o uplatněných opatřeních a hranicích vymezených území za tímto účelem. |
|
(6) |
Pokud se však dotčený škodlivý organismus objeví v nárazníkové zóně obklopující zamořenou zónu podléhající opatřením pro izolaci výskytu dotčeného škodlivého organismu, mělo by toto nové zjištění vést ke stanovení nového vymezeného území příslušným orgánem, kde se provádí eradikace. |
|
(7) |
Měly by být prováděny každoroční průzkumy zaměřené na výskyt dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článku 22 nařízení (EU) 2016/2031 a v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/1231 (3), aby se zajistilo včasné zjištění dotčeného škodlivého organismu v oblastech na území Unie, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám. |
|
(8) |
Tyto průzkumy by měly vycházet z karty průzkumu výskytu dotčeného škodlivého organismu zveřejněné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, neboť zohledňuje nejnovější vědecký a technický vývoj. |
|
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví opatření pro izolaci organismu Aleurocanthus spiniferus (Quaintance) ve vymezených územích, kde jeho eradikace není možná.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„dotčeným škodlivým organismem“ organismus Aleurocanthus spiniferus (Quaintance); |
|
2) |
„dotčenými rostlinami“ rostliny k pěstování Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf. a jejich hybridy, Ceratonia siliqua L., Cercis siliquastrum L., Clematis vitalba L., Cotoneaster Medik., Crategus L., Cydonia oblonga L., Diospyros kaki L., Eriobotrya japonica (Thunb.) Lindl., Ficus carica L., Hedera L., Magnolia L., Malus Mill., Melia L., Mespilus germanica L., Myrtus communis L., Parthenocissus Planch., Photinia Lindley., Prunus cerasus L., Prunus laurocerasus L., Psidium guajava L., Punica granatum L., Pyracantha M. Roem., Pyrus L., Rosa L., Vitis L., Wisteria Nutt., kromě osiva, pylu a rostlin v tkáňové kultuře; |
|
3) |
„vymezeným územím pro izolaci výskytu“ oblast uvedená v příloze I, kde dotčený škodlivý organismus nelze eradikovat; |
|
4) |
„kartou průzkumu výskytu škodlivého organismu“ publikace Evropského úřadu pro bezpečnost potravin „Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Aleurocanthus spiniferus a Aleurocanthus woglumi“ (4). |
Článek 3
Stanovení vymezených území pro izolaci výskytu
Příslušné orgány stanoví vymezená území pro izolaci výskytu dotčeného škodlivého organismu sestávající ze zamořené zóny a nárazníkové zóny o šířce nejméně 2 km kolem zamořené zóny.
Článek 4
Opatření ve vymezených územích pro izolaci výskytu
1. V zamořených zónách příslušné orgány zajistí, aby bylo přijato jedno nebo více z těchto opatření:
|
a) |
biologická ochrana proti škodlivým organismům, například parazitoidy; |
|
b) |
vhodná ošetření proti škodlivým organismům; |
|
c) |
odstranění a zničení částí dotčených rostlin napadených dotčeným škodlivým organismem po použití ošetření uvedených v písmeni b); |
|
d) |
odchyt dotčeného škodlivého organismu a, v případě, že je výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn, použití vhodných ošetření. |
2. Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu v nárazníkové zóně úředně potvrzen, použijí se články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.
3. V rámci vymezených území pro izolaci výskytu zvýší příslušné orgány informovanost veřejnosti o hrozbě dotčeného škodlivého organismu a o opatřeních přijatých s cílem zabránit jeho dalšímu šíření mimo uvedená území.
Příslušné orgány informují širokou veřejnost a profesionální provozovatele o stanovení vymezeného území pro izolaci výskytu.
Článek 5
Průzkumy
1. Příslušné orgány provedou průzkumy stanovené v odstavcích 2 a 3 s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu škodlivého organismu.
2. Provádějí každoroční průzkumy založené na posouzení rizik za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu v oblastech území Unie, kde není znám výskyt dotčeného škodlivého organismu, ale mohl by být zjištěn.
3. V nárazníkových zónách vymezených území pro izolaci výskytu provádějí příslušné orgány každoroční průzkumy podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu.
Tyto průzkumy zahrnují:
|
a) |
vizuální prohlídky pro zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu prováděné ve vhodných termínech; |
|
b) |
odchyt; |
|
c) |
odběr vzorků a testování v případě, že rostliny vykazují známky výskytu dotčeného škodlivého organismu, nebo v případě podezření na jeho výskyt. |
Tyto průzkumy jsou intenzivnější než průzkumy uvedené v odstavci 2, s vyšším počtem vizuálních prohlídek a lapačů a případně odběru vzorků a testování.
Článek 6
Podávání zpráv
Do 30. dubna každého roku předloží členské státy Komisi a ostatním členským státům výsledky průzkumů provedených v předchozím kalendářním roce podle:
|
a) |
čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení za použití jedné z šablon stanovených v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2020/1231; |
|
b) |
čl. 5 odst. 3 tohoto nařízení za použití jedné z šablon uvedených v příloze II tohoto nařízení. |
Článek 7
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 11. října 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1231 ze dne 27. srpna 2020 o formátu a pokynech pro výroční zprávy o výsledcích průzkumů a o formátu víceletých programů průzkumů a praktických opatřeních stanovených v článcích 22 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (Úř. věst. L 280, 28.8.2020, s. 1).
(4) EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2019. Pest survey card on Aleurocanthus spiniferus and Aleurocanthus woglumi (Karta průzkumu výskytu škodlivého organismu Aleurocanthus spiniferus a Aleurocanthus woglumi). Podpůrná publikace EFSA 2019:EN-1565. 17 s., doi:10.2903/sp.efsa.2019.EN-1565. K dispozici na internetové adrese: https://arcg.is/u5DTL
PŘÍLOHA I
Seznam vymezených území pro izolaci podle článku 2
1. Chorvatsko
|
Číslo vymezeného území (VÚ) |
Zóna VÚ |
Region |
Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení |
|
|
Obce |
Katastrální obce |
|||
|
1. |
Zamořená zóna |
Dubrovnicko-neretvanská župa |
Konavle |
Vitaljina, Ljuta, Đurinići |
|
Nárazníková zóna |
Dubrovnicko-neretvanská župa |
Konavle |
Pločice, Pavlje Brdo, Vodovađa, Dubravka, Dunave, Popovići, Gruda, Lovorno, Pridvorje, Zastolje, Radovčići, Kuna Konavoska |
|
|
2. |
Zamořená zóna |
Splitsko-dalmatská župa |
Jelsa |
Vrisnik |
|
Milna |
Milna |
|||
|
Nárazníková zóna |
Splitsko-dalmatská župa |
Jelsa |
Jelsa, Pitve, Vrbanj, Dol, Stari Grad, Svirče, Vrbovska |
|
|
Šolta |
Gornje Selo |
|||
|
Milna |
Bobovišća |
|||
|
Nerežišća |
Nerežišća, Dračevica |
|||
|
Sutivan |
Sutivan |
|||
2. Řecko
|
Číslo vymezeného území (VÚ) |
Zóna VÚ |
Region |
Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení |
|
1. |
Zamořená zóna |
Jónské ostrovy |
Korfu (1) |
(1) Žádná nárazníková zóna, jakmile se celý ostrov stal zamořenou zónou.
PŘÍLOHA II
Šablony pro podávání zpráv o výsledcích průzkumů prováděných podle čl. 5 odst. 3
ČÁST A
1. Šablona pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů
2. Pokyny k vyplnění šablony
Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části B této přílohy se nevyplňuje.
|
Ve sloupci 1: |
Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno. |
||||||
|
Ve sloupci 2: |
Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu. |
||||||
|
Ve sloupci 3: |
Uveďte velikost VÚ po průzkumu. |
||||||
|
Ve sloupci 4: |
Uveďte přístup: Izolace. Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena. |
||||||
|
Ve sloupci 5: |
Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ) na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek atd.) v samostatných řádcích. |
||||||
|
Ve sloupci 6: |
Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:
|
||||||
|
Ve sloupci 7: |
Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových lokalit. |
||||||
|
Ve sloupci 8: |
Uveďte rizikové oblasti zahrnuté do průzkumu z oblastí uvedených ve sloupci 7. |
||||||
|
Ve sloupci 9: |
Uveďte rostliny, ovoce, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu. |
||||||
|
Ve sloupci 10: |
Uveďte seznam prozkoumaných rostlinných druhů/rodů s použitím jednoho řádku pro každý rostlinný druh/rod. |
||||||
|
Ve sloupci 11: |
Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden. |
||||||
|
Ve sloupci 12: |
Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. |
||||||
|
Ve sloupcích 13 a 14: |
V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek). |
||||||
|
Ve sloupci 15: |
Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal, v případě zjištění v nárazníkové zóně. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“). |
ČÁST B
1. Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených ročních průzkumů
2. Pokyny k vyplnění šablony
Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části A této přílohy se nevyplňuje.
Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:
|
— |
cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky, |
|
— |
metodu detekce a citlivost metody, |
|
— |
rizikový(é) faktor(y) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů hostitelské populace rostlin. |
|
Ve sloupci 1: |
Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoliv informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno. |
||||||
|
Ve sloupci 2: |
Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu. |
||||||
|
Ve sloupci 3: |
Uveďte velikost VÚ po průzkumu. |
||||||
|
Ve sloupci 4: |
Uveďte přístup: Izolace. Použijte tolik řádků, kolik je třeba, v závislosti na počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, jimž jsou tato území podrobena. |
||||||
|
Ve sloupci 5: |
Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ) na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek atd.) v samostatných řádcích. |
||||||
|
Ve sloupci 6: |
Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:
|
||||||
|
Ve sloupci 7: |
Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny. |
||||||
|
Ve sloupci 8: |
Uveďte vybrané cílové populace a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a dotčených oblastí. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. ‚Jednotkou prohlídky‘ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály a přenašeči škodlivých organismů, u nichž byla provedena kontrola za účelem identifikace a detekce škodlivých organismů. |
||||||
|
Ve sloupci 9: |
Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými faktory a podmínkami vedly k téže epidemiologii, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o městské oblasti podle společné klasifikace územních statistických jednotek (regiony NUTS), lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volbu je potřeba odůvodnit ve výchozích předpokladech. |
||||||
|
Ve sloupci 10: |
Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností v každém případě, v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.D., pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici. |
||||||
|
Ve sloupci 11: |
Uveďte odhad vzorkovací efektivity. „Vzorkovací efektivitou“ se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody odchytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. |
||||||
|
Ve sloupci 12: |
„Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace). |
||||||
|
Ve sloupci 13: |
Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích, použijte tolik řádků, kolik bude potřeba. Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace. |
||||||
|
Ve sloupci B: |
Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“. |
||||||
|
Ve sloupci 18: |
Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu lapačů (sloupec 17) (např. stejný lapač se používá v různých místech). |
||||||
|
Ve sloupci 21: |
Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek atd.). |
||||||
|
Ve sloupci 22: |
U zjištění v nárazníkové zoně uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“). |
||||||
|
Ve sloupci 23: |
Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM 31). Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci. |
||||||
|
Ve sloupci 24: |
Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %. |