(EU) 2022/1924Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1924 ze dne 10. října 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Dne 19. prosince 2002 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) na základě podnětu podaného výrobním odvětvím Unie antidumpingové řízení týkající se dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a Indonésie (dále jen „původní šetření“) (2). Nařízením (ES) č. 435/2004 (3) uložila Rada antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie (dále jen „původní opatření“).

(2)

Původní opatření byla následně předmětem dvou přezkumů před pozbytím platnosti (4) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkumy před pozbytím platnosti“) a částečného prozatímního přezkumu (5) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(3)

Původní opatření se vztahovala na veškerý dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie, s výjimkou dovozu cyklamátu sodného vyráběného čínskými vyvážejícími výrobci Fang Da Food Additive (Shen Zhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yang Quan) Limited (společnosti patří do stejné skupiny a dále jsou označovány jako „Fang Da“). Vzhledem k tomu, že u těchto společností nebyl zjištěn žádný dumping, byla pro ně původně stanovena nulová celní sazba (6).

(4)

V souladu se zprávou odvolacího orgánu WTO ve věci Mexiko – konečná antidumpingová opatření na hovězí maso a rýži (7) nebyly společnosti Fang Da v předchozích přezkumech opatření před pozbytím platnosti uložených nařízením (ES) č. 435/2004 prošetřovány a po těchto přezkumech se na ně platná opatření nevztahovala.

(5)

Dne 12. srpna 2015 na základě podnětu podaného výrobním odvětvím Unie zahájila Komise antidumpingové šetření týkající se dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR do Unie, které se omezovalo na skupinu Fang Da. (8) Nařízením (EU) 2016/1159 (9) uložila Komise antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR a vyráběného společnostmi Fang Da.

(6)

V důsledku toho se sazba cla použitelná pro Indonésii pohybuje v rozmezí od 0,24 EUR/kg do 0,27 EUR/kg a pro ČLR od 0,23 EUR/kg do 1,17 EUR/kg (dále jen „platná opatření“).

(7)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (10) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(8)

Žádost o přezkum podala dne 14. dubna 2021 společnost Productos Aditivos S.A. (dále jen „žadatel“), jediný výrobce cyklamátu sodného v Unii, který tak představuje 100 % celkové výroby cyklamátu sodného v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu ze strany ČLR a obnovení dumpingu ze strany Indonésie, jakož i k přetrvání újmy působené výrobnímu odvětví Unie (11) dovozem z ČLR a pravděpodobnému obnovení újmy ze strany Indonésie.

(9)

Žadatel žádá o přezkum před pozbytím platnosti opatření uložených jak podle nařízení (EU) 2016/1159, tak podle nařízení (EU) 2016/1160 (12).

(10)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 16. července 2021 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie (dále jen „dotčené země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (13) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(11)

Šetření přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2020 do 30. června 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známé výrobce v dotčených zemích a příslušné orgány dotčených zemí, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(13)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Strany o slyšení nepožádaly.

(14)

Komise obdržela připomínky k zahájení přezkumu od indonéské vlády. Indonéská vláda tvrdila, že vzhledem k tomu, že antidumpingová cla jsou v platnosti od roku 2004, byla jakákoli újma způsobená dovozem výrobku, který je předmětem přezkumu, zcela napravena. Dále bylo uvedeno, že v případě, že by výrobnímu odvětví Unie byla stále působena újma, způsobily výrobnímu odvětví Unie újmu jiné činitele než dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně újmy, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo, např. špatným řízením nebo preferencemi spotřebitelů, které by mohly vést uživatele k tomu, že budou upřednostňovat dovážený výrobek před domácím, a Komise by měla tyto činitele prošetřit.

(15)

Komise podotýká, že indonéská vláda nepředložila na podporu svého tvrzení žádné důkazy, a proto bylo zamítnuto jako neopodstatněné. Komise tedy měla za to, že žádost poskytla dostatečné důkazy o tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání a obnovení dumpingu a k přetrvání a obnovení újmy, čímž byly splněny požadavky stanovené v čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Tvrzení předložená indonéskou vládou, i když nepodložená, byla v průběhu šetření podrobně prozkoumána a jsou dále rozebrána níže.

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(18)

Vzhledem k tomu, že požadované informace předložil pouze jeden dovozce, který není ve spojení, nebyl výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, nezbytný.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR a Indonésii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení ČLR a zastoupení Indonésie při Evropské unii, aby označila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(20)

Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný z vyvážejících výrobců v dotčených zemích.

(21)

Komise zaslala vládě ČLR (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(22)

Komise zaslala odkazy na dotazníky jedinému výrobci v Unii a dovozci, který není ve spojení a který poskytl informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu (14).

(23)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od jediného výrobce v Unii, jednoho dovozce, který není ve spojení, a dvou uživatelů v Unii.

(24)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách následující společnosti:

—

Productos Aditivos S.A., Montcada i Reixac, Španělsko.

(25)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, konkrétně cyklamát sodný, v současnosti kódu KN ex 2929 90 00 (kód TARIC 2929900010) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(26)

Cyklamát sodný je komoditní výrobek, který se používá jako potravinářská přídatná látka a hojně se používá jako sladidlo v potravinářském průmyslu a ve výrobě nízkokalorických a dietních stolních sladidel. V malém množství se také používá ve farmaceutickém průmyslu.

(27)

Cyklamát sodný je chemicky čistá látka. Avšak stejně jako jakákoli čistá chemická látka může obsahovat malé procento nečistot v množství mg/kg výrobku. Kvalita cyklamátu sodného je definována obsahem nečistot určeným právními předpisy Unie. Cyklamát sodný může mít dvě různé formy: hydratovanou (HC) s 15 % vlhkostí a bezvodou (AC) s obsahem vlhkosti do 1 %. Tyto dvě formy cyklamátu sodného mají stejné hlavní charakteristiky a použití, liší se pouze mírou sladkosti — typ HC je vzhledem k obsahu vody méně sladký. Ze stejného důvodu se liší i ceny. Typ AC je dražší než forma HC. Pro účely tohoto řízení by proto měly být oba typy považovány za jeden výrobek.

(28)

Dotčeným výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR a Indonésie,

(29)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, toto přezkumné šetření před pozbytím platnosti potvrdilo, že následující výrobky mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a stejná základní použití:

(30)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, kdyby platná opatření pozbyla platnosti.

(32)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz cyklamátu sodného z ČLR na vysoké úrovni. Podle společnosti Comext (15) představoval dovoz cyklamátu sodného z ČLR v období přezkumného šetření [51 % až 66 %] trhu Unie ve srovnání s 38 % až 45 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, zatímco v případě Indonésie činil 0 % až 2 % trhu Unie v období přezkumného šetření ve srovnání s 0 % až 1 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutních číslech byl objem dumpingového dovozu z ČLR (bez dovozu od vývozce Fang Da) a Indonésie v současném přezkumu před pozbytím platnosti na podobné úrovni jako při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti.

(33)

Jak je uvedeno v 23. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto dne 31. srpna 2021 orgány ČLR informovala, že vzhledem k neexistenci spolupráce může ohledně zjištění týkajících se ČLR použít článek 18 základního nařízení. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(34)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu z ČLR založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti o přezkum, informacích získaných od spolupracujících stran v průběhu šetření (konkrétně od žadatele) a informacích z jiných veřejně dostupných zdrojů, zejména z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (16).

(35)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(36)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(37)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 10. června 2022 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(38)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy by pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot mohlo být vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Thajsko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(39)

Dne 8. března 2022 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě cyklamátu sodného, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila jako možné vhodné reprezentativní země Argentinu, Malajsii a Thajsko. K první poznámce Komise neobdržela žádné připomínky.

(40)

Dne 5. května 2022 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. Ve druhé poznámce Komise určila jako vhodnou reprezentativní zemi Malajsii a rovněž informovala zúčastněné strany, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě údajů společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad (dále jen „Ajinomoto Malaysia“), výrobce potravin, koření a syntetických sladidel v Malajsii. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(41)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(42)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(43)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise ve stávajícím šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(44)

V nedávném šetření týkajícím se acesulfamu draselného (17) pocházejícího z ČLR Komise zjistila, že v chemickém a petrochemickém odvětví v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v uvedeném šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je rovněž vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(45)

Při uvedeném šetření Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (18).

(46)

V šetření týkajícím se acesulfamu draselného Komise konkrétně dospěla k závěru, že přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (19).

(47)

Komise dále zjistila, že čínská vláda byla rovněž schopna ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu v podnicích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (20).

(48)

Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (21).

(49)

Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (22).

(50)

Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém průmyslu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (23), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup společností v ČLR ke kapitálu (24).

(51)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se chemického průmyslu v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoliv. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(52)

Komise provedla analýzu na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i ve zprávě Komise o podstatných zkresleních v Číně (25) (dále jen „zpráva“), jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů.

(53)

Žádost v tomto případě odkazovala na zprávu, zejména na kapitolu 16 popisující čínský chemický průmysl.

(54)

Komise informace obsažené v žádosti dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(55)

V chemickém průmyslu přetrvává významná míra vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády (26) ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádní čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné dále určit přesný poměr výrobců cyklamátu sodného v soukromém a státním vlastnictví.

(56)

Komise však zjistila, že řada čínských výrobců cyklamátu sodného je ve vlastnictví státu, např. společnost Tianjin North Food Co. Ltd., která je ze 100 % kontrolována státem vlastněnou společností Tianjin Bohai Light Industry Investment Group Co (27).

(57)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, zjistila Komise během šetření existenci osobních vazeb mezi Komunistickou stranou Číny a společnostmi vyrábějícími výrobek, který je předmětem přezkumu. Jako příklad lze uvést, že předseda správní rady ve výše uvedené společnosti Tianjin North Food Co. Ltd. zastává současně funkci tajemníka stranické organizace (28).

(58)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém průmyslu také podléhají politickému dohledu a pokynům. Podobně jako v kterémkoli jiném odvětví v ČLR jsou tito výrobci nuceni pořádat různé činnosti v rámci budování strany a udržovat blízké vztahy s Komunistickou stranou Číny a její ideologií. Trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády také v odvětví cyklamátu sodného ilustrují následující příklady.

(59)

Za prvé, šetření odhalilo činnosti v oblasti budování strany v rámci skupiny Tianjin Bohai Light Industry Group. Na internetových stránkách společnosti, které odkazují na zasedání disciplinární komise skupiny v dubnu 2021, se uvádí, že „disciplinární komise společnosti skupiny uspořádala v roce 2021 schůzi koordinační skupiny pro budování stranického stylu, čistou vládu a boj proti korupci, aby podpořila zpětnou vazbu od centrální inspekce a nápravu, důkladně plnila klíčové úkoly městské disciplinární komise a týmu pro disciplinární inspekci a dohled v rámci městského výboru strany SASAC a naslouchala příslušným odpovědným soudruhům z oddělení strategického rozvoje společnosti skupiny, odboru finančního řízení, odboru řízení operací a oddělení řízení skupiny pro kontrolu dodržování předpisů, pokud jde o provádění reformy smíšeného vlastnictví státních podniků“ (29).

(60)

Věrnost vedení Komunistické strany Číny je potvrzena rovněž následujícím odkazem na oslavy 100. výročí strany v rámci skupiny v červenci 2021: „Každý vyjádřil, že je nezbytné bezvýhradně naslouchat slovům strany, být vděčný straně a následovat ji. „Naslouchal jsem důležitému projevu generálního tajemníka na oslavě a byl jsem velmi nadšený. Vždy budu předávat dál skvělého ducha založení strany, plnit původní záměr a odvážně provázet misi, abych řádně přispěl k podpoře vysoce kvalitního rozvoje skupiny,“ uvedl Gao Lei, významný člen komunistické strany skupiny Boqing Group a zástupce ředitele oddělení řízení skupiny pro kontrolu dodržování předpisů.“ (30)

(61)

Zásahy Komunistické strany Číny se neomezují na státní společnosti. Šetření ukázalo, že úloha strany v oblasti dohledu a úloha politického vedení se vztahují i na soukromé společnosti. Příklad uvádí článek zveřejněný správou okresu Ťi-nan (31), který se týká národní zóny hospodářského a technologického rozvoje v Sü-čchangu (32): „Tajemník městského výboru strany navštívil národní zónu hospodářského a technologického rozvoje v Sü-čchangu, aby přezkoumal provádění klíčových projektů […] [Z]jišťoval si podrobnosti o objednávkách, pořizování dílů atd. […] V místě realizace projektu společnosti Ruida Food Additives Co., Ltd. s roční produkcí 15 000 tun cyklamátu sodného investoři z farmaceutické skupiny Tianjin Pharmaceutical Group opakovaně chválili zónu Sü-čchang za její dobré podnikatelské prostředí. [Tajemník městského stranického výboru] vyjádřil naději, že skupina Tianjin Pharmaceutical Group posílí svou investiční důvěru a vybere si Sü-čchang jako základnu. […] Jakožto vyspělá aglomerační oblast zpracovatelského průmyslu a pilíř regionálního hospodářského růstu musí národní zóna hospodářského a technologického rozvoje v Sü-čchangu důkladně uplatňovat ekonomickou představu Si Ťin-pchinga o nové éře socialistické ekonomiky s čínskými rysy, plně a přesně provádět novou koncepci rozvoje, za všech okolností zachovávat chladnou hlavu a posílit smysl pro odpovědnost a povědomí o krizích. Na základě nové strategie rozvoje „duální cirkulace“ musí posílit plánování klíčových odvětví a zaměřit se na růst rozvojového potenciálu.“ Přímý odkaz na výrobce cyklamátu sodného v soukromém vlastnictví Xuchang Ruida Food additives, který je 100 % ve vlastnictví společnosti Ruida Bio-Technology (33) (34), v souvislosti s průmyslovou politikou Komunistické strany Číny, kterou se má průmyslová zóna řídit, výstižně dokazuje vliv strany na podnikatelské chování jednotlivých hospodářských subjektů bez ohledu na typ vlastnictví.

(62)

Dále bylo zjištěno, že v odvětví cyklamátu sodného jsou zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce či jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Potravinářské přídatné látky, jako je výrobek, který je předmětem přezkumu, jsou považovány za zásadní pro politiku bezpečnosti potravin a jsou odpovídajícím způsobem zohledněny v 13. pětiletém plánu pro technologické inovace v oblasti potravin (35). Chemická syntetická sladidla jsou dále uvedena ve verzi katalogu pokynů pro strukturální změny průmyslu z roku 2019 (36), a proto se na ně vztahují příslušné vládní politiky.

(63)

Stát zasahuje rovněž do trhů se vstupy používanými pro výrobu cyklamátu sodného, zejména do trhů s elektřinou. Elektřina je jedním z hlavních vstupů při výrobě cyklamátu sodného, ceny elektřiny nejsou v ČLR tržní a jsou rovněž ovlivněny podstatnými zkresleními (prostřednictvím centrálního stanovování cen, cenové diferenciace a postupů přímého nákupu energie), jak je uvedeno ve zprávě (37).

(64)

Přestože trh s energií v Číně prošel řadou změn a reforem, některé ceny významné pro energetický systém stále nejsou tržní. Vláda uznává, že ceny jsou stále do velké míry kontrolovány státem: „Současné řízení cen elektřiny stále vychází z vládních cen. Cenové úpravy často zaostávají za změnami nákladů a je obtížné včas a přiměřeně reagovat na náklady na spotřebu energie […]. Dosud nebyl zaveden účinný mechanismus hospodářské soutěže pro prodej elektřiny, tržní transakce mezi podniky a uživateli elektřiny jsou omezené a je obtížné zapojit do přidělování zdrojů rozhodující úlohu trhu“ (38).

(65)

Toto státem vyvolané oslabení trhu vede k dalším pokusům o řízení trhu, což se odráží v řadě následujících správních dokumentů. Například v listopadu 2020 vydala komise NDRC Oznámení o podpoře uzavírání střednědobých a dlouhodobých smluv o dodávkách elektřiny v roce 2021 (39).

(66)

Dokument uvádí, že „příslušné orgány místních správ mají […] usilovat o to, aby smluvní objem elektřiny nebyl nižší než 80 % průměrného objemu za poslední tři roky“, a pokud jde o stanovení cen, že je třeba „zavést mechanismus pro vyrovnání odchylek […] v předpisech na místních trzích, který by řešil odchylky mezi smluvním objemem energie a skutečnou realizací“ a „[z]dokonalit mechanismus stanovení cen střednědobých a dlouhodobých transakcí. Všechny lokality musí striktně dodržovat ceny za přenos a distribuci energie schválené vládou“.

(67)

Oznámení obsahuje rovněž zvláštní ustanovení týkající se provádění, zejména ohledně zavedení mechanismu sledování postupu při uzavírání smluv nebo posílení monitorování, zveřejňování a vynucování smluv (40).

(68)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v chemickém průmyslu, jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění výše, neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(69)

Chemický průmysl je rovněž dotčen zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je také uvedeno ve 50. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(70)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že chemický průmysl není ovlivňován zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je také uvedeno výše v 50. bodě odůvodnění. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(71)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například: dodavatelé vstupů zaměstnávají pracovní síly, které jsou předmětem zkreslení, mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při rozdělování kapitálu, a podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(72)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I. a II. zprávy.

(73)

Zásahy státu popsané v souvislosti s rozdělováním kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(74)

Čínská vláda ani výrobci nepředložili v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(75)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více uvedených příslušných prvků.

(76)

Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(77)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(78)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(79)

Jak je vysvětleno ve 39. a 40. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních faktorech ze dne 8. března 2022 a druhou poznámku o výrobních faktorech ze dne 5. května 2022. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě za vhodnou reprezentativní zemi Malajsii, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(80)

V první poznámce o výrobních činitelích Komise vysvětlila, že se nezdá, že by cyklamát sodný byl vyráběn v některé ze zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR v souladu s kritérii uvedenými v 78. bodě odůvodnění. Vyrábí se pouze v ČLR, Indonésii a v EU.

(81)

V důsledku toho Komise zkoumala, zda existuje výroba výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise následně uvedla, že pro stanovení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení zohlední výrobu náhradních sladidel, látek určených k aromatizaci a potravinářských přídatných látek, které jsou výrobky stejné obecné kategorie jako cyklamát sodný.

(82)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Argentinu, Malajsii a Thajsko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobky stejné obecné kategorie.

(83)

V první poznámce Komise určila jednu společnost v Argentině, jednu společnost v Malajsii a čtyři společnosti v Thajsku, u nichž byly finanční informace o výrobcích stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem přezkumu, snadno dostupné v databázi Dun and Bradstreet (43) nebo na internetových stránkách společnosti.

(84)

Pokud jde o Argentinu, Komise nalezla v databázi Dun and Bradstreet za rok 2020 snadno dostupné finanční informace o jednom výrobci výrobku stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem přezkumu, společnost Laboratorios Argentinos Farmesa, a o výrobcích stejné obecné kategorie jako cyklamát sodný, ale nenašla žádné zveřejněné účetní závěrky.

(85)

Pokud jde o Malajsii, Komise nalezla snadno dostupné zveřejněné účetní závěrky jednoho výrobce výrobku stejné obecké kategorie jako výrobek, který je předmětem přezkumu, společnosti Ajinomoto Malaysia, za rozpočtové roky končící 31. března 2018, 2019, 2020 a 2021 (44), jakož i snadno dostupné finanční údaje o této společnosti v databázi Dun and Bradstreet.

(86)

Pokud jde o Thajsko, Komise nalezla snadno dostupné finanční údaje o třech výrobcích výrobků stejné obecné kategorie, jako je výrobek, který je předmětem přezkumu, v databázi Dun and Bradstreet. U jednoho z nich končil rozpočtový rok 31. prosince 2020, u dalších dvou 31. března 2021. Kromě toho Komise rovněž nalezla snadno dostupné informace o společnosti Ajinomoto Company (Thailand) Ltd za rozpočtový rok končící 31. března 2021. Finanční informace společnosti Ajinomoto Company (Thailand) Ltd však byly začleněny do výroční zprávy skupiny Ajinomoto Group bez samostatného výkazu pro společnost Ajinomoto Company (Thailand). Údaje o dalších třech thajských společnostech nebyly použity, protože jejich údaje buď nepokrývaly velkou část období přezkumného šetření, nebo tyto společnosti nezpřístupnily na svých internetových stránkách své auditované účetní závěrky v plném rozsahu.

(87)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že finanční informace dostupné pro malajsijskou společnost Ajinomoto Malaysia by byly nejvhodnějším zdrojem pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku pro početní zjištění běžné hodnoty. Auditovaná účetní závěrka, která přesahuje období přezkumu o devět měsíců, je pro společnost Ajinomoto Malaysia snadno dostupná a umožňuje spolehlivý výpočet prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí pro početní zjištění běžné hodnoty. Kromě toho je společnost Ajinomoto Malaysia velkou společností a má významnou výrobu výrobků stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem přezkumu. Na druhé straně, jak je vysvětleno výše, informace pro společnost Ajinomoto Company (Thailand) byly konsolidovány na úrovni skupiny bez samostatného vykázání finančních údajů pro společnost Ajinomoto Thailand.

(88)

Komise proto dospěla k závěru, že finanční údaje společnosti Ajinomoto Malaysia, které zahrnovaly aromata a potravinářské přídatné látky, jsou pro účely tohoto přezkumu vhodné.

(89)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních faktorů do Argentiny, Malajsie a Thajska. Bylo konstatováno, že u některých výrobních faktorů cyklamátu sodného pochází významný procentní podíl dovozu surovin do Argentiny, Malajsie a Thajska z Číny. Objem čínského dovozu aktivního uhlí do všech tří zemí byl značně vysoký. Množství kyseliny sulfamové bylo významné pro Argentinu a Thajsko. Množství cyklohexylaminu bylo významné pro Malajsii a Thajsko. Kromě toho jsou pro Thajsko významná i množství kyseliny chlorovodíkové. Tak tomu bylo i v případě dalších možných reprezentativních zemí, jako je Brazílie, Filipíny, Peru, Rusko, Kazachstán, Turecko a Jihoafrická republika, v nichž Komise nebyla schopna nalézt výrobce podobných výrobků se snadno dostupnými finančními informacemi. Mexiko a Kolumbie oznámily přiměřený objem dovozu těchto výrobních faktorů z jiných zemí. Komise však nebyla schopna nalézt v těchto zemích výrobce podobných výrobků se snadno dostupnými finančními informacemi.

(90)

I když by vysoký objem dovozu z ČLR u výše uvedených výrobních faktorů mohl mít zkreslující účinek na ceny dovozu z jiných zemí, s ohledem na to, že současné šetření je přezkumem před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, který nevyžaduje přesný výpočet dumpingového rozpětí, ale spíše stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu, měla Komise za to, že v tomto případě může i přes vysoký objem dovozu z ČLR použít dovozní cenu z jiných zemí podle metodiky uvedené ve 100. bodě odůvodnění.

(91)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti informovala Komise zúčastněné strany druhou poznámkou, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Malajsii a společnost Ajinomoto (Malaysia) Berhad.

(92)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Malajsie jako reprezentativní země a společnosti Ajinomoto (Malaysia) Berhad jako výrobce v reprezentativní zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(93)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených skutečností stanoveno, že Malajsie je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné posuzovat úroveň sociální a environmentální ochrany v souladu s poslední větou čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(94)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Malajsie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(95)

V první poznámce Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených v této poznámce.

(96)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Kromě toho Komise uvedla, že ke zjištění nezkreslených nákladů na pracovní sílu využije údaje Institutu pro informace a analýzu trhu práce (45) a ke zjištění nezkreslených nákladů na elektřinu informace o cenách elektřiny zveřejněné na internetových stránkách poskytovatele elektrické energie Tenaga Nasional Berhad (TNB) (46). Pro statistiku cen plynu by použila údaje, které ve svých pravidelných tiskových zprávách zveřejňuje malajsijská energetická komise (Suruhanjaya Tenaga) (47).

(97)

S ohledem na všechny informace na základě žádosti a následné informace předložené žadatelem a shromážděné během inspekce na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory cyklamátu sodného

(98)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Metodika stanovení této částky je náležitě vysvětlena ve 106. bodě odůvodnění.

(99)

Struktura nákladů cyklamátu sodného je určena především náklady na suroviny, tj. různé chemické látky, jakož i na energii.

(100)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (48). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 44.–77. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení ČLR i zemí, které nejsou členy WTO, zůstal dovoz z jiných třetích zemí reprezentativní.

(101)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na zjištění uvedené ve 114. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(102)

Komise použila ke stanovení mezd v Malajsii statistiky zveřejněné Institutem pro informace a analýzu trhu práce (ILMIA) (49) v Malajsii s využitím informací o průměrných nákladech práce na zaměstnance ve výrobním odvětví za období šetření.

(103)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Malajsii zveřejňuje poskytovatel elektrické energie Tenaga Nasional Berhad (TNB) na svých internetových stránkách (50). Nejnovější sazby byly zveřejněny dne 1. ledna 2014 a v období přezkumného šetření byly stále platné. Ke stanovení nákladů na elektřinu na kWh použila Komise tarif E1, který platí pro všeobecnou průmyslovou sazbu pro střední napětí, která byla považována za vhodnou pro odvětví cyklamátu sodného.

(104)

Cenu zemního plynu pro společnosti (průmyslové uživatele) v Malajsii zveřejňuje malajsijská energetická komise (Suruhanjaya Tenaga) na svých internetových stránkách (51) ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o průměrných cenách plynu pro průmysl přepočtených na kWh za období přezkumného šetření.

(105)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(106)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(107)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z údajů pro společnost Ajinomoto Malaysia za rozpočtový rok končící dnem 31. března 2020. Komise tyto údaje zpřístupnila zúčastněným stranám ve druhé poznámce.

(108)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(109)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k neexistenci spolupráce vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého faktoru (materiálů a pracovní síly) pro výrobu cyklamátu sodného. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během ověřování. Komise vynásobila míry spotřeby nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, kterou je Malajsie.

(110)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk. Náklady na výrobní režii byly stanoveny na základě údajů, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních výkazů společnosti Ajinomoto Malajsia za rok končící březnem 2021, jak je uvedeno v auditované účetní závěrce společnosti (52). K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(111)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(112)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů z databáze Comext (Eurostat) o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu.

(113)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu.

(114)

Na základě toho byla vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením vyšší než 100 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(115)

Během období přezkumného šetření dovoz cyklamátu sodného z Indonésie prakticky přestal existovat, a proto tento zanedbatelný objem nemohl být základem pro zjištění o přetrvání dumpingu. Komise analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu v následujícím oddíle.

(116)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno ve 114. bodě odůvodnění, Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření týkající se dovozu z Číny zrušena.

(117)

V důsledku nedostatečné spolupráce vyvážejících výrobců/výrobců v ČLR založila Komise své posouzení na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na zjištěních z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti uvedeného v 5. bodě odůvodnění, na informacích uvedených v žádosti o přezkum, na snadno dostupných informacích a na databázi GTA. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie, vývozní ceny na trhy třetích zemí a možná absorpční kapacita trhů třetích zemí.

(118)

Vzhledem k tomu, že čínští vývozci/výrobci nespolupracovali, musela Komise použít svůj vlastní výzkum, údaje shromážděné v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, údaje uvedené v žádosti o přezkum a statistiky. Čínská výrobní kapacita byla v posledních deseti letech udržována na úrovni 75 000–80 000 tun ročně (53).

(119)

Komise nebyla schopna nalézt snadno dostupné informace týkající se poptávky po cyklamátu sodném v ČLR. Podle databáze GTA však čínský vývoz do třetích zemí během období přezkumného šetření činil přibližně 23 000 tun ročně. Volná kapacita spolupracujícího vyvážejícího výrobce v antidumpingovém šetření provedeném v roce 2016 (54) činila [5 %–15 %]. Jedná se o konzervativní přístup, neboť je nepravděpodobné, že by celostátní využití kapacity bylo tak vysoké. Na základě toho, a protože nebyly k dispozici žádné další informace, se Komise domnívala, že čínská volná kapacita – i kdyby využití čínské kapacity bylo takto vysoké – činila [5 %–15 %] nebo [3 750–12 000], což je [1,05–2,5]krát více než celková poptávka v Unii.

(120)

Atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz byla zjevná vzhledem k pokračující a masivní přítomnosti tohoto dovozu i v případě antidumpingových opatření, který během období přezkumného šetření dosáhl podílu [51 % – 66 %] na trhu Unie, jak je uvedeno v tabulce 3.

(121)

Komise dále zkoumala, zda je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci ještě zvýšili prodej na vývoz do Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti. Komise proto zkoumala úrovně cen čínských vyvážejících výrobců do Unie ve srovnání s trhy jiných třetích zemí.

(122)

Vzhledem k neexistenci spolupráce použila Komise údaje databáze GTA. Bylo zjištěno, že průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie ([1 807–2 650] EUR za tunu) byla vyšší než průměrná vývozní cena z ČLR do třetích zemí během období přezkumného šetření (1 373 EUR za tunu). To znamená, že pokud by opatření pozbyla platnosti, měli by čínští vyvážející výrobci ekonomickou motivaci přesunout vývoz ze třetích zemí do Unie, neboť trh Unie je atraktivní. V takovém případě by čínští výrobci mohli vyvážet do Unie za ceny vyšší než na trhy jiných třetích zemí, avšak stále nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(123)

Jak již bylo uvedeno v nařízení (EU) 2016/1160, cyklamát sodný je na řadě velkých trhů třetích zemí, včetně Spojených států, zakázán pro použití v potravinách, nápojích a farmaceutických výrobcích. Ve spisu nebyly uvedeny žádné informace poukazující na předpokládaný růst jiných trhů třetích zemí pro cyklamát sodný ani informace poukazující na velikost čínského domácího trhu a jeho předpokládaný růst.

(124)

Odhaduje se tedy, že absorpční kapacita jiných trhů, než je trh Unie, je poměrně nízká, a pokud by opatření pozbyla platnosti, bude trh Unie atraktivním trhem.

(125)

Na základě výše uvedené volné kapacity v ČLR, atraktivity trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce, jak dokládají vývozní ceny do jiných třetích zemí, a nízké absorpční kapacity jiných trhů dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že by uplynutí platnosti antidumpingových opatření vedlo k nárůstu dumpingového vývozu.

(126)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno ve 125. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu.

(127)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Indonésii, atraktivita trhu Unie, vývozní ceny na trhy třetích zemí a možná absorpční kapacita trhů třetích zemí.

(128)

Jak je uvedeno v 20. bodě odůvodnění, žádný z výrobců z Indonésie při šetření nespolupracoval. Komise proto indonéské orgány informovala, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se vyvážejících výrobců v Indonésii. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(129)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, včetně informací uvedených v žádosti o přezkum, informací získaných od spolupracujících stran v průběhu přezkumného šetření, statistik dovozu a vývozu a informací z jiných snadno dostupných zdrojů.

(130)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany Indonésie musela Komise použít údaje shromážděné v předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, údaje uvedené v žádosti o přezkum a databázi GTA. Na základě dostupných informací o jednom indonéském vyvážejícím výrobci byla indonéská kapacita ve druhém přezkumu před pozbytím platnosti odhadnuta na nejméně 10 000 tun (55). Podle žádosti o přezkum zůstává výrobní kapacita v Indonésii stejná. Podle databáze GTA však bylo zjištěno, že indonéský vývoz do třetích zemí během období přezkumného šetření činil přibližně 2 500 tun. Na základě toho pak může být volná kapacita Indonésie pro její domácí trh a trh Unie odhadnuta na 7 500 tun. Tento odhad lze považovat za konzervativní vzhledem k tomu, že v prvním přezkumu před pozbytím platnosti byla celková indonéská kapacita v roce 2008 odhadnuta na 18 000 tun.

(131)

Jelikož nejsou k dispozici údaje o domácím prodeji indonéských výrobců, může být volná (dostupná) kapacita, která by mohla být přesměrována na trh Unie, pouze hrubě odhadnuta. Ve druhém přezkumu před pozbytím platnosti byl domácí prodej indonéských společností odhadnut na 2 000 tun (56), čímž by podle současného odhadu kapacity indonéských výrobců stále ještě zůstávala volná kapacita 5 500 tun pro trh Unie. To by v průběhu období přezkumného šetření představovalo více než [115 % – 154 %] spotřeby v Unii. Proto lze dospět k závěru, že v Indonésii existuje značná volná kapacita, která by v případě, že by opatření pozbyla platnosti, umožnila výrazně zvýšit prodej na trh Unie.

(132)

Na základě odpovědí na dotazník poskytnutých výrobcem v Unii a statistik GTA byla během období přezkumného šetření průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie ([1 807–2 650] EUR za tunu) vyšší než průměrná vývozní cena z Indonésie do třetích zemí (1 526 EUR za tunu). Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, znamenalo by to pro indonéské vyvážející výrobce hospodářskou pobídku k přesunu vývozu z jiných třetích zemí do Unie. V takovém případě by mohli vyvážet do Unie za ceny vyšší než na trhy jiných třetích zemí, přičemž by tyto ceny byly stále nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie.

(133)

Aby Komise získala informace o pravděpodobných cenách pro Unii v případě neexistence opatření, porovnala rovněž indonéskou vývozní cenu do třetích zemí s indonéskou běžnou hodnotou.

(134)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany Indonésie, určila Komise běžnou hodnotu na základě informací uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a dalších snadno dostupných informací. V žádosti byla běžná hodnota početně zjištěna na základě nákladových složek výrobce v Unii, jako jsou suroviny, pracovní síla, energie a voda, údržba, odpisy a režijní náklady. Takto vypočtené celkové náklady byly navýšeny o zisk. Komise upravila nákladové složky o inflaci mezi referenčním obdobím použitým v žádosti o přezkum (tj. rok 2020) a obdobím přezkumného šetření. Kromě toho Komise upravila náklady na suroviny a pracovní sílu na základě snadno dostupných informací.

(135)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci z Indonésie nespolupracovali, použila Komise ke stanovení vývozní ceny další dostupné informace. Ke stanovení vývozních cen byly použity indonéské vývozní statistiky dostupné v databázi GTA. Byla použita průměrná cena vývozu do všech třetích zemí. Cena FOB z databáze GTA byla snížena o náklady na vnitrostátní dopravu (57), aby se přizpůsobila úrovni ceny ze závodu.

(136)

Komise srovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu a ceny vývozu na základě ceny ze závodu.

(137)

Na tomto základě činil cenový rozdíl zjištěný jako procentní podíl ceny CIF na hranici 29,6 %, což bylo více než nejvyšší dumpingové rozpětí stanovené v původním šetření (18,1 %).

(138)

To naznačuje, že pokud by opatření pozbyla platnosti, bylo by dumpingové rozpětí vyšší než v původním šetření.

(139)

Jak je uvedeno v 131. bodě odůvodnění, odhadovaná volná kapacita pro cyklamát sodný činí v Indonésii 5 500 tun, což je více než dvojnásobek celkového objemu vývozu z Indonésie do třetích zemí během období přezkumného šetření. Během posuzovaného období se vývoz do třetích zemí snížil o 25 % a nic nenasvědčovalo tomu, že by se pro cyklamát sodný očekával růst trhů ve třetích zemích (ani neexistoval žádný náznak očekávaného růstu indonéského domácího trhu). V tomto ohledu je třeba rovněž poznamenat, že jak je zmíněno ve 123. bodě odůvodnění, používání cyklamátu sodného je na několika velkých trzích třetích zemí zakázáno. Má se tedy za to, že absorpční kapacita trhů třetích zemí je poměrně nízká, a budou-li opatření zrušena, bude trh Unie atraktivním trhem.

(140)

S ohledem na posouzení provedené ve 130. až 139. bodě odůvodnění, zejména pokud jde o značnou volnou kapacitu indonéských vývozců, nízkou absorpční kapacitu trhů třetích zemí a vysoké prodejní ceny v Unii ve srovnání s trhy třetích zemí, dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Indonésie by se pravděpodobně obnovil, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(141)

Obdobný výrobek vyráběl v Unii v posuzovaném období jeden výrobce. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(142)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na [1 462 – 1 827] tun.

(143)

Cyklamát sodný se vyrábí pouze v Unii, ČLR a Indonésii. Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a objemu dovozu z ČLR a Indonésie, a to na základě údajů Eurostatu.

(144)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(145)

Spotřeba cyklamátu sodného v Unii na volném trhu byla v letech 2018 až 2019 poměrně stabilní. Během roku 2020 se zvýšila v důsledku pandemie COVID-19, která vedla společnosti ke zvýšení zásob, zejména v první polovině roku. Během období přezkumného šetření se spotřeba v Unii vrátila na úroveň z roku 2018.

(146)

V Unii existuje rovněž velmi malá vlastní spotřeba, která během celého posuzovaného období představovala méně než 0,7 % spotřeby na volném trhu. Vlastní spotřeba se v posuzovaném období snížila o 24 %.

(147)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě údajů Eurostatu a údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie.

(148)

Dovoz z dotčených zemí do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(149)

Objem dovozu z ČLR se v období přezkumného šetření ve srovnání s počátkem posuzovaného období výrazně zvýšil, a to o 73 %.

(150)

Objem dovozu z Indonésie se v období přezkumného šetření ve srovnání s počátkem posuzovaného období výrazně snížil a v období přezkumného šetření byl zanedbatelný.

(151)

Podíl dovozu z ČLR na trhu se v období přezkumného šetření ve srovnání s počátkem posuzovaného období zvýšil o 75 %. Komise zjistila, že podíl dovozu z ČLR na trhu se zvýšil na úkor objemu prodeje a podílu výrobního odvětví Unie na trhu, jak je popsáno ve 168. až 170. bodě odůvodnění.

(152)

Cyklamát sodný se z ČLR dovážel v běžném režimu i v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Pokud jde o Indonésii, cyklamát sodný se dovážel pouze v běžném režimu.

(153)

Dovoz z ČLR v běžném režimu a v režimu aktivního zušlechťovacího styku se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) z ČLR v běžném režimu a v režimu aktivního zušlechťovacího styku

(154)

V období přezkumného šetření bylo 12 % celkového dovozu z ČLR dovezeno v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Jeho objem se za posuzované období zvýšil o 53 %.

(155)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu.

(156)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(157)

Dovozní cena z ČLR měla v posuzovaném období klesající tendenci a v období přezkumného šetření ve srovnání s počátkem posuzovaného období klesla o 15 %.

(158)

Dovozní cena z Indonésie se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 8 %. Pokud jde o období přezkumného šetření, Komise konstatuje, že objem dovozu z Indonésie byl zanedbatelný, a proto nelze jeho cenu považovat za reprezentativní.

(159)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských a indonéských vyvážejících výrobců, jak je uvedeno v 33. a 128. bodě odůvodnění, Komise určila cenové podbízení v průběhu období přezkumného šetření na základě porovnání vážené průměrné prodejní ceny účtované jediným výrobcem v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu a vážených průměrných vývozních cen z databáze podle čl. 14 odst. 6, včetně antidumpingového cla, s příslušnými úpravami o náklady po dovozu. Pokud jde o dovoz z ČLR, nebyla zohledněna cena objemů cyklamátu sodného dovezeného v režimu aktivního zušlechťovacího styku, protože tyto objemy nejsou propuštěny do volného oběhu na trhu Unie.

(160)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu jediného výrobce v Unii v období přezkumného šetření. Pro ČLR vyplynulo rozpětí cenového podbízení ve výši [17 % – 26 %].

(161)

Jak je vysvětleno ve 150. bodě odůvodnění, objem dovozu z Indonésie byl zanedbatelný, a proto se rozpětí cenového podbízení pro Indonésii nepočítalo.

(162)

Dovoz cyklamátu sodného z jiných třetích zemí než z ČLR a Indonésie představoval během posuzovaného období podíl 1 % až 8 % na trhu. Vzhledem k tomu, že cyklamát sodný se vyrábí pouze v ČLR, Indonésii a v Unii, měla Komise za to, že tento dovoz byl nesprávně klasifikován jako cyklamát sodný nebo že byl jeho původ nesprávně deklarován. Z tohoto důvodu Komise ve své analýze újmy tento dovoz dále nezohledňovala.

(163)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(164)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(165)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období výrazně snížil, a to o 38 %, v souladu s poklesem prodeje popsaným ve 168. až 170. bodě odůvodnění.

(166)

Vzhledem k poklesu prodeje nemělo výrobní odvětví Unie žádnou motivaci k rozšiřování kapacity. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se tedy během posuzovaného období udržela na stejné úrovni.

(167)

Využití kapacity se v souladu s poklesem ročního objemu výroby, jak je popsáno ve 165. bodě odůvodnění, snížilo o 38 %.

(168)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(169)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie vykazoval v průběhu posuzovaného období klesající tendenci. Celkově objem prodeje výrazně klesl o 37 %.

(170)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období také výrazně snížil o 36 % ve prospěch čínského dovozu, jak je popsáno ve 149. bodě odůvodnění.

(171)

Jak je uvedeno výše, i když spotřeba Unie na volném trhu v posuzovaném období zůstala stabilní, objem prodeje výrobního odvětví Unie se výrazně snížil o 37 %, což se promítlo do ztráty podílu na trhu o 36 %.

(172)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(173)

Od roku 2018 do konce období šetření si výrobní odvětví Unie udrželo konstantní počet zaměstnanců.

(174)

Zároveň se v souladu s poklesem objemu výroby produktivita ve stejném období snížila o 38 %.

(175)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než na minimální úrovni. Vzhledem k přetrvávajícímu dovozu značného objemu cyklamátu sodného za dumpingové dovozní ceny ze strany čínských výrobců byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(176)

Rovněž přetrvávající nekalé cenové praktiky uplatňované vývozci ČLR znemožnily výrobnímu odvětví Unie překonat účinky dřívějšího dumpingu.

(177)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny jediného výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(178)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období mírně zvýšila o 3 %.

(179)

Výrobní náklady v posuzovaném období kolísaly. Nejprve se mezi lety 2018 a 2019 o 6 % zvýšily a poté se v roce 2020 v porovnání s rokem 2018 o 3 % snížily v důsledku poklesu ceny několika hlavních surovin. V průběhu období přezkumného šetření se jednotkové výrobní náklady zvýšily o 15 % kvůli fixním nákladům po výrazném poklesu objemu výroby, jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění.

(180)

Průměrné náklady práce u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(181)

Náklady práce výrobního odvětví Unie se řídily španělskými právními předpisy. Průměrné náklady práce na zaměstnance se v posuzovaném období zvýšily o 11 %.

(182)

Úroveň zásob u jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

(183)

Zásoby během posuzovaného období kolísaly. Nejprve se v období mezi lety 2018 a 2019 o 30 % snížily a pak se v roce 2020 v porovnání s rokem 2018 o 155 % zvýšily. Tento nárůst zásob byl způsoben tím, že si výrobní odvětví Unie zachovalo objem výroby téměř na stejné úrovni jako v předchozím roce, a to navzdory poklesu objemu prodeje, aby využilo snížení cen surovin a vyrábělo s nižšími výrobními náklady. V posuzovaném období došlo ke snížení celkového stavu zásob o 5 %.

(184)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě jediného výrobce v Unii v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(185)

Komise stanovila ziskovost jediného výrobce v Unii tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie ztrátové, s výjimkou roku 2020, kdy se jednotkové výrobní náklady dočasně snížily v důsledku poklesu ceny několika surovin. V období přezkumného šetření se však jednotkové výrobní náklady zvýšily na ještě vyšší úroveň než v předchozích letech.

(186)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobce v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Peněžní tok byl během posuzovaného období záporný, s výjimkou roku 2020, v souladu se ziskovostí. Prodej cyklamátu sodného nevytváří dostatečné peněžní toky. Aby bylo možné udržet výrobu cyklamátu sodného na trhu Unie, financuje jediný výrobce v Unii svou činnost v souvislosti s cyklamátem sodným z prodeje jiných výrobků.

(187)

Vzhledem ke ztrátám vzniklým během téměř celého posuzovaného období a zápornému peněžnímu toku byly investice výrobního odvětví Unie nízké.

(188)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Měla stejný trend jako ziskovost.

(189)

Navzdory platným opatřením pokračoval dumpingový dovoz zejména z Číny ve značném objemu a s rostoucí tendencí.

(190)

Výrobní odvětví Unie je v obtížné finanční situaci. Téměř všechny ukazatele újmy vykazovaly záporný trend.

(191)

Navzdory platným opatřením přišlo výrobní odvětví Unie o prodej ve prospěch čínského dovozu za dumpingové ceny, který zvýšil svůj podíl na trhu a přinutil výrobní odvětví Unie, aby téměř během celého posuzovaného období vykazovalo ztráty.

(192)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(193)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: účinky dumpingového dovozu, dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a spotřeba.

(194)

Pokud jde o ČLR, šetření ukázalo, že objem dovozu během celého posuzovaného období převyšoval úroveň de minimis. Bylo zjištěno, že tento dovoz se podbízel cenám výrobního odvětví Unie o [17 % – 26 %] s antidumpingovými cly a o [27 % – 36 %] bez antidumpingového cla. Navíc vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie je ztrátové, a vzhledem k cílovému zisku 10 %, který byl zjištěn při původním šetření (58), čínský dovoz jednoznačně vstupuje do Unie za snižující se ceny působící újmu. Kromě toho čínský dovoz významně zvyšuje svůj podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie.

(195)

Pokud jde o Indonésii, šetření ukázalo, že dovoz byl mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření zanedbatelný.

(196)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dovozem z ČLR a nemohla být způsobena dovozem z Indonésie kvůli jeho malému objemu.

(197)

Jak je uvedeno ve 162. bodě odůvodnění, cyklamát sodný se vyrábí pouze v ČLR, Indonésii a v Unii, a proto se v posuzovaném období neuskutečnil žádný dovoz cyklamátu sodného z jiných třetích zemí do Unie.

(198)

Objem vývozu jediného výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobce v Unii

(199)

Objem vývozu se v posuzovaném období zvýšil o 26 %. Zůstal však na nízkých hodnotách kvůli nízkým cenám čínských a indonéských vývozců na jiných trzích.

(200)

Průměrné prodejní ceny do třetích zemí byly vyšší než průměrné prodejní ceny na trhu Unie.

(201)

Navzdory stabilní spotřebě v Unii, jak je uvedeno ve 145. bodě odůvodnění, se podíl čínského dovozu na trhu zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie.

(202)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dovozem z ČLR.

(203)

Ve 192. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena dumpingovým dovozem z ČLR podstatná újma. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání újmy působené tímto dovozem, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(204)

V této souvislosti analyzovala Komise tyto prvky: objem výroby a volná kapacita v ČLR, atraktivita trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce, pravděpodobná úroveň cen dovozu z ČLR bez antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(205)

Jak je vysvětleno ve 116. až 124. bodě odůvodnění, na základě volné kapacity v ČLR a atraktivitě trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce existuje velká pravděpodobnost, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dovozu.

(206)

Pokud jde o pravděpodobný účinek takového dovozu, Komise zkoumala jeho pravděpodobné cenové úrovně, pokud by opatření pozbyla platnosti. V tomto ohledu považovala Komise za přiměřený údaj úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření bez antidumpingového cla. Na základě toho Komise zjistila významné cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o [27 % – 36 %].

(207)

Čínský dovoz skutečně během posuzovaného období vstupoval do Unie za ceny působící újmu, což výrobnímu odvětví Unie bránilo v dosažení přiměřené úrovně zisku (10 %) a fakticky způsobilo, že bylo výrobní odvětví během téměř celého posuzovaného období ztrátové, jak je uvedeno ve 185. bodě odůvodnění. Tento dovoz nejen vyvíjel tlak na ceny v Unii, ale ovlivnil také objem prodeje výrobního odvětví Unie tím, že výrazně zvýšil podíl čínských vyvážejících výrobců na trhu na úkor výrobního odvětví Unie.

(208)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, situace výrobního odvětví Unie, které již utrpělo podstatnou újmu, by se dále zhoršila. Při neexistenci opatření by totiž čínský dumpingový dovoz za ceny působící újmu pravděpodobně vyvíjel další tlak na snižování prodejních cen na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie by velmi pravděpodobně bylo nuceno snížit své prodejní ceny, což by vedlo k další ztrátě ziskovosti a se vší pravděpodobností k významným ztrátám v krátkodobém horizontu.

(209)

Popřípadě by jakýkoli pokus o zvýšení prodejních cen na ziskovou úroveň na straně výrobního odvětví Unie velmi pravděpodobně vedl ke ztrátě objemu prodeje a podílu na trhu ve prospěch levného dovozu. Vzhledem k volným kapacitám v ČLR by byli čínští vyvážející výrobci schopni v krátkodobém horizontu zvýšit vývoz a získat další podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie by velmi pravděpodobně ztratilo úspory z rozsahu, což by vedlo ke zvýšení jednotkových výrobních nákladů a následně k dalšímu snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(210)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, se vší pravděpodobností by to vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(211)

Ve 192. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Ve 196. bodě odůvodnění došla Komise rovněž k závěru, že újma, která byla u výrobního odvětví Unie zjištěna v období přezkumného šetření, nemohla být způsobena dovozem z Indonésie, a to vzhledem k jeho velmi omezenému objemu na trhu Unie. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dumpingovým dovozem z Indonésie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(212)

V tomto ohledu Komise přezkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Indonésii, atraktivitu trhu Unie pro indonéské vyvážející výrobce, pravděpodobnou úroveň cen dovozu z Indonésie bez antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(213)

Jak je vysvětleno ve 130. až 132. bodě odůvodnění, na základě významné nadměrné kapacity indonéských výrobců, vývozních cen a atraktivity trhu Unie pro indonéské vyvážející výrobce dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu vývozu.

(214)

Komise zkoumala pravděpodobné úrovně cen indonéského dovozu, pokud by na základě úrovní cen indonéského dovozu do třetích zemí během období přezkumného šetření opatření pozbyla platnosti, a jejich účinek na situaci výrobního odvětví Unie. Indonéská vývozní cena do třetích zemí se podbízela cenám výrobního odvětví Unie o více než 50 %. Z toho je patrné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, indonéské výrobce by to motivovalo k vývozu do Unie za ceny působící újmu, což by zvýšilo cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které by pak buď zaznamenalo snížení objemu prodeje, nebo by bylo nuceno snížit úroveň svých cen.

(215)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, zejména k existenci volné kapacity v Indonésii, úrovni indonéských vývozních cen, atraktivitě trhu Unie a očekávané úrovni cen dovozu z Indonésie bez antidumpingových opatření a jejich dopadu na výrobní odvětví Unie dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu z Indonésie za ceny působící újmu a že tím způsobená újma by se pravděpodobně obnovila.

(216)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců/obchodníků a uživatelů.

(217)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(218)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům o pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a újmy v případě ČLR a obnovení dumpingu a újmy v případě Indonésie existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zachování stávajících opatření není v zájmu Unie.

(219)

Šetřením bylo zjištěno, že během téměř celého posuzovaného období zůstalo výrobní odvětví Unie navzdory stávajícím opatřením vůči Indonésii a ČLR ztrátové a došlo v něm ke snížení výroby, objemu prodeje a podílu na trhu Unie. V průběhu stejného období zůstal dovoz z ČLR významný a podbízel se cenám výrobního odvětví Unie. Jak je vysvětleno výše, pokud by opatření pozbyla platnosti, je vysoce pravděpodobné, že by se čínský dovoz dále zvyšoval a indonéský dovoz by se obnovil za dumpingové ceny. To by pravděpodobně vedlo k dalšímu zhoršení již tak nejisté situace výrobního odvětví Unie a mohlo by jej v konečném důsledku donutit k úplnému ukončení výroby cyklamátu sodného, což by vedlo ke ztrátě pracovních míst a ke ztrátě alternativních zdrojů dodávek v Unii.

(220)

Pokud budou opatření zachována, očekává se, že výrobní odvětví Unie bude schopno zvýšit své ceny, výrobu a objem a postupně se vrátit k zisku.

(221)

Komise proto došla k závěru, že zachování platných opatření vůči ČLR a Indonésii by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(222)

Odpověď na dotazník poskytl jeden dovozce. Tvrdil, že vzhledem k omezené velikosti obchodu s cyklamátem sodným na jeho celkovém obratu nezaujímá ohledně zachování antidumpingových opatření jasný postoj. Uvedl také, že hlavním rozhodujícím faktorem pro jeho činnost je mít přístup ke spolehlivému zdroji dodávek, který by mohl zaručit vysokou úroveň kvality výrobku. Celková činnost tohoto dovozce byla celkově zisková.

(223)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti dovozci nespolupracovali a byl učiněn závěr, že vzhledem k nespolupráci dovozců lze důvodně předpokládat, že cyklamát sodný nepředstavuje podstatnou část obratu dovozců/obchodníků a že neexistují žádné faktory, které by naznačovaly, že by se zachování opatření dovozců/obchodníků nepřiměřeně dotklo.

(224)

Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření zůstala zachována, byl by dopad na hospodářskou situaci dovozců pravděpodobně nevýznamný.

(225)

Dva uživatelé při tomto šetření spolupracovali pouze částečně. Jeden z těchto uživatelů nakupoval jak od výrobního odvětví Unie, tak od čínských vývozců a druhý pouze od výrobního odvětví Unie. Oba uživatelé byli ziskoví a pouze jeden z nich uvedl, že je proti pokračování opatření.

(226)

V předchozím šetření bylo zjištěno, že cyklamát sodný obecně představoval jen malý podíl výrobních nákladů uživatelů, a z tohoto důvodu nebyl účinek uložení antidumpingových opatření nijak významný.

(227)

Vzhledem k výše uvedenému zjištění, že v případě neexistence opatření by mohlo být výrobní odvětví Unie donuceno k zastavení výroby cyklamátu sodného, a s ohledem na skutečnost, že celosvětově existuje pouze několik výrobců cyklamátu sodného, je pravděpodobné, že opatření budou pro uživatele přínosná, neboť by se tím udržela výroba cyklamátu sodného v Unii a uživatelé by mohli cyklamát sodný odebírat od různých konkurenčních výrobců.

(228)

Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření zůstala zachována, byl by dopad na hospodářskou situaci těchto subjektů pravděpodobně nevýznamný.

(229)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie nebyla zachována.

(230)

Na základě závěrů, k nimž dospěla Komise ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a újmy v případě ČLR a pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy v případě Indonésie, jakož i zájmu Unie, by antidumpingová opatření na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z ČLR a Indonésie měla být zachována.

(231)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(232)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(233)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(234)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a Indonésie a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(235)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (59). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(236)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (60), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(237)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Připomínky předložila indonéská vláda.

(238)

Ve svých připomínkách po poskytnutí informací indonéská vláda tvrdila, že skutečnost, že opatření jsou v platnosti od roku 2004, ukázala, že žadatel usiluje o nadměrnou ochranu ze strany Komise, a pokud je žadateli přesto působena podstatná újma, znamená to, že cla jsou neúčinná, a tudíž pro ochranu žadatele irelevantní.

(239)

V reakci na tuto připomínku je třeba poznamenat, že dobu trvání opatření neomezují žádné lhůty, pokud jsou splněny podmínky pro jejich uložení nebo jejich zachování. Také v tomto případě jsou opatření odůvodněná, neboť zjištění potvrdila pravděpodobnost přetrvání dumpingu a újmy ze strany ČLR a obnovení dumpingu a újmy ze strany Indonésie, jak je uvedeno ve 116. až 140. a 203. až 215. bodě odůvodnění. Kromě toho v současném šetření prováděném podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení nemůže Komise změnit úroveň opatření, a proto je irelevantní, zda jsou platná opatření účinná nebo neúčinná. Tvrzení byla proto zamítnuta.

(240)

Indonéská vláda rovněž tvrdila, že použití antidumpingových opatření je odůvodněné pouze k zajištění nápravy pro výrobní odvětví Unie, když utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR, který byl významný, a nikoli z Indonésie, který byl zanedbatelný.

(241)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. I když byl dovoz z Indonésie zanedbatelný a nemohl proto způsobit výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, jak je uvedeno ve 196. bodě odůvodnění, potvrdilo šetření pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy ze strany Indonésie, jak je uvedeno ve 127. až 140. a 211. až 215. bodě odůvodnění. Podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení mohou být platná opatření prodloužena, pokud šetření dospěje k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(242)

Indonéská vláda dále uvedla, že jelikož byl dovoz z Indonésie zanedbatelný, zpochybňuje rozhodnutí Komise o pravděpodobnosti obnovení újmy ze strany Indonésie a rozhodnutí Komise zachovat platná antidumpingová opatření na dovoz z Indonésie.

(243)

Komise podotýká, že indonéská vláda nepřeložila připomínky k žádnému prvku analýzy obnovení dumpingu a újmy předložené ve 127. až 140. a 211. až 215. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto jako neodůvodněné.

(244)

Indonéská vláda rovněž uvedla, že indonéští vyvážející výrobci při stávajícím šetření nespolupracovali, neboť byli zklamáni rozhodnutím Komise v prvním přezkumném šetření před pozbytím platnosti v roce 2010 (61): ačkoli tehdy Komise u společnosti PT Golden Sari nezjistila žádný dumping, přesto dospěla k závěru, že u významné části indonéských výrobců dumping přetrvává, a rozhodla se i na tuto společnost uplatňovat antidumpingová opatření.

(245)

V rámci šetření provedeného podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení může Komise dospět pouze k závěru o zachování nebo zrušení opatření. V takovém šetření nemůže Komise změnit úroveň opatření, i když u jednoho vývozce nebyl zjištěn žádný dumping. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(246)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,