(EU) 2022/1917Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2022/1917 ze dne 29. září 2022 o řízení o sankcích v případě nesplnění statistické zpravodajské povinnosti a o zrušení rozhodnutí ECB/2010/10 (ECB/2022/31)

Publikováno: Úř. věst. L 263, 10.10.2022, s. 6-16 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 29. září 2022 Autor předpisu: Evropská centrální banka
Platnost od: 30. října 2022 Nabývá účinnosti: 31. ledna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



10.10.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 263/6


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/1917

ze dne 29. září 2022

o řízení o sankcích v případě nesplnění statistické zpravodajské povinnosti a o zrušení rozhodnutí ECB/2010/10 (ECB/2022/31)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 132 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na články 5 a 34 tohoto statutu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (1), a zejména na čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou (2), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská centrální banka (ECB) může na zpravodajské jednotky uvalovat sankce podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98 a měla by stanovit rámec pro podrobnější úpravu uvalování těchto sankcí v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 2532/98. Je tedy vhodné vymezit postupy, podle kterých by se měly tyto sankce uplatňovat.

(2)

V zájmu snížení administrativní zátěže by měly být tyto postupy v nejvyšším možném rozsahu harmonizovány se stávajícími procesními pravidly. Řízení o sankcích a postupy prosazování obsažené v tomto nařízení by proto měly zohledňovat nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) (3) a články 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 2532/98. Článek 3 nařízení (ES) č. 2532/98 stanoví, že ECB nebo národní centrální banka členského státu, v jehož soudní pravomoci k údajnému protiprávnímu jednání došlo, může z vlastního podnětu nebo na návrh příslušné národní centrální banky adresovaný ECB nebo na návrh ECB adresovaný příslušné národní centrální bance zahájit řízení o sankcích.

(3)

Nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) zajišťuje dodržování zásady ne bis in idem ve vztahu k řízení o sankcích a stanoví, že proti stejnému podniku nesmí být na základě stejných skutečností zahájeno více než jedno řízení o sankcích. ECB ani příslušná národní centrální banka proto nepřijme žádné rozhodnutí o tom, zda zahájí řízení o sankcích, dokud se navzájem neinformují a nekonzultují. Stejně tak by ECB nebo příslušná národní centrální banka neměla přijmout rozhodnutí o zahájení řízení o sankcích, dokud příslušná národní centrální banka neinformuje vnitrostátní příslušný orgán, který shromažďuje statistické informace a předává tyto informace příslušné národní centrální bance na základě místních ujednání o spolupráci. Obdobně v případech, kdy se informace z oblasti dohledu používají ke splnění statistické zpravodajské povinnosti, může být před zahájením řízení o sankcích nebo před uložením sankce nezbytná koordinace s jednotným mechanismem dohledu.

(4)

Nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) rovněž stanoví postup, podle něhož nezávislá vyšetřovací jednotka ECB nebo příslušná národní centrální banka Výkonné radě ECB předkládá návrh s cílem stanovit, zda se dotčená zpravodajská jednotka dopustila porušení, a upřesnit výši sankce, která má být uložena, a umožňuje zjednodušené řízení o sankcích v případě méně závažných protiprávních jednání.

(5)

Je nezbytné zajistit konzistentní přístup k ukládání sankcí v různých statistických oblastech, jasně vymezit úlohy ECB a národních centrálních bank v řízení o sankcích a zajistit, aby veškerá procesní ustanovení týkající se zahájení řízení o sankcích a uložení sankce v oblasti statistiky byla v zájmu zajištění spravedlivého procesu a ochrany práv dotčených zpravodajských jednotek jasně vymezena.

(6)

S cílem zajistit rovné zacházení se zpravodajskými jednotkami by měl Evropský systém centrálních bank (ESCB) přijmout harmonizovaný přístup k prvkům, které je třeba zohlednit při sledování dodržování statistické zpravodajské povinnosti a posuzování údajných porušení, k samotnému řízení o sankcích a k výpočtu a ukládání sankcí za porušení zpravodajské povinnosti. Z tohoto důvodu je rovněž důležité zajistit, aby opakované případy údajných porušení kterékoli zpravodajské povinnosti podle téhož nařízení nebo rozhodnutí ECB byly sledovány a nahlašovány ECB nebo případně příslušné národní centrální bance.

(7)

Je rovněž nezbytné stanovit harmonizovaná pravidla pro uplatňování místních ujednání o spolupráci, pokud příslušná národní centrální banka předává ECB statistické informace, které shromáždila od vnitrostátního příslušného orgánu, a nikoli přímo od zpravodajské jednotky. Místní ujednání o spolupráci by v žádném případě neměla měnit nebo omezovat povinnost zpravodajské jednotky plnit statistickou zpravodajskou povinnost podle nařízení nebo rozhodnutí ECB. V takových případech je plně použitelný právní rámec pro ukládání sankcí za porušení statistické zpravodajské povinnosti. Mezi příslušnou národní centrální bankou a dotčeným vnitrostátním příslušným orgánem by však měla existovat dostatečná komunikace ohledně opatření, která je třeba přijmout v souladu s tímto rámcem, aby bylo zajištěno dodržování zásady ne bis in idem.

(8)

S výjimkou případů porušení statistické zpravodajské povinnosti podle nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48) (4), pro něž jsou plány nápravných opatření z důvodu vysoké četnosti vykazování příslušných statistických informací považovány za nevhodné k včasné nápravě údajných porušení, a případů vážného pochybení může být možné a vhodné řešit údajná porušení prostřednictvím spolupráce se zpravodajskou jednotkou. Proto by mělo být umožněno, aby se příslušná národní centrální banka nebo ECB se zpravodajskou jednotkou dohodly na plánu nápravných opatření. Tento plán nápravných opatření by mohl rovněž mimo jiné specifikovat metodiky, postupy, zdroje a zaměstnance, jejichž pomocí zpravodajská jednotka navrhuje nápravu každého údajného porušení, postupy přezkumu a dohledu, které zpravodajská jednotka pro nápravu použije, a procesní zlepšení ke snížení pravděpodobnosti opakovaného výskytu porušení ze strany zpravodajské jednotky.

(9)

Aby se snížila administrativní zátěž a zohlednilo praktické uplatňování řízení o sankcích, měla by být řízení o sankcích v případech údajných porušení, které nejsou považovány za kumulativní údajná porušení, zahajována, jak je považováno za vhodné, s přihlédnutím k příslušným okolnostem konkrétního případu.

(10)

Vzhledem k tomu, že ESCB se řídí zásadou proporcionality, je vhodné vzít v úvahu možné okolnosti, které mohou být považovány za okolnosti, které zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit, a stanovit výjimku pro zahájení řízení o sankcích za těchto okolností. Tato výjimka by se měla vztahovat pouze na zpravodajské jednotky, které vynaložily veškeré přiměřené úsilí, aby zabránily jakémukoli porušení zpravodajské povinnosti. Kromě toho je třeba uvést, že externí zajišťování určitých činností, které jsou důležité pro plnění zpravodajské povinnosti, ze strany zpravodajských jednotek nebo obtíže s údržbou nebo modernizací jejich infrastruktury IT by samy o sobě neměly být považovány za okolnosti, které zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit. Příslušná centrální banka Eurosystému by stejně tak neměla brát v úvahu okolnosti, které zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit, v případě vážného pochybení.

(11)

Z důvodů efektivnosti nákladů a v zájmu snížení administrativní zátěže by řízení o sankcích nemělo být zahajováno, pokud by případná pokuta nedosáhla minimální výši pokuty uvedenou v tomto nařízení. Jakmile je však toto řízení zahájeno, lze uložit pokutu v nižší výši, než je uvedeno v tomto nařízení.

(12)

Pro všechny statistické zpravodajské povinnosti stanovené v nařízeních nebo rozhodnutích ECB by měl platit harmonizovaný přístup. Aby měly zpravodajské jednotky dostatek času přizpůsobit se novým zpravodajským požadavkům, neměla by ECB vykonávat pravomoc ukládat sankce po dobu 12 měsíců od vzniku zpravodajské povinnosti podle platného nařízení nebo rozhodnutí ECB. Je rovněž nezbytné stanovit, že změny zpravodajské povinnosti, které mění základní koncepční rámec nebo ovlivňují zpravodajskou zátěž, by měly být pro účely přechodných opatření považovány za podstatné. Na případy vážného pochybení by se nemělo vztahovat žádné přechodné období.

(13)

S cílem harmonizovat řízení o sankcích v souvislosti se statistickou zpravodajskou povinností a zajistit transparentnost je vhodné přijmout nařízení, kterým se stanoví harmonizovaný rámec, podle kterého lze zpravodajským jednotkám v případě nesplnění statistické zpravodajské povinnosti ukládat sankce. Je proto nezbytné zrušit rozhodnutí ECB/2010/10 (5). V zájmu zajištění kontinuity a jednoznačnosti by se však rozhodnutí ECB/2010/10 mělo i nadále uplatňovat na údajná porušení, ke kterým došlo před příslušným datem použitelnosti tohoto nařízení.

(14)

Z téhož důvodu je vhodné stanovit, že příslušné národní centrální banky a ECB by měly i nadále postupovat v souladu s požadavky rozhodnutí ECB/2010/10 v případech údajných porušení, ke kterým došlo před příslušným datem použitelnosti tohoto nařízení, včetně případů opakovaného neplnění, kdy k jednomu či více případům neplnění dojde před příslušným datem použitelnosti tohoto nařízení a po tomto datu.

(15)

Aby měly národní centrální banky dostatek času přizpůsobit se procesním a technickým změnám, které mají být zavedeny novým harmonizovaným rámcem stanovením v tomto nařízení, mělo by se toto nařízení začít uplatňovat až po uplynutí doby 18 měsíců ode dne jeho vstupu v platnost. Je však vhodné a přiměřené, aby se toto nařízení v případě neplnění statistické zpravodajské povinnosti podle nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48) uplatňovalo rychleji, protože je zásadní mít k dispozici včasné, přesné a úplné statistické informace pro plnění úkolů ECB v oblasti měnové politiky a nesplnění této statistické zpravodajské povinnosti může zásadně bránit plnění těchto úkolů. V případech neplnění statistické zpravodajské povinnosti podle nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48) by se tedy toto nařízení mělo začít uplatňovat tři měsíce po dni jeho vstupu v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví harmonizovaný rámec, v němž mohou být zpravodajským jednotkám ukládány sankce za neplnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené v nařízeních a rozhodnutích ECB. Stanoví zejména rozsah sledování toho, zda zpravodajské jednotky tuto povinnost dodržují, a vymezuje následující postupy, které má příslušná centrální banka Eurosystému uplatňovat:

1)

postup sledování a zaznamenávání;

2)

postup nahlašování;

3)

postup oznamování;

4)

schvalování a provádění plánu nápravných opatření;

5)

řízení o sankcích.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„příslušnou centrální bankou Eurosystému“ se rozumí příslušná národní centrální banka nebo - v případě přímého vykazování - ECB;

2)

„příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v jehož jurisdikci k údajnému porušení došlo;

3)

„kumulativním údajným porušením“ se rozumí řada údajných porušení uvedených v kterémkoli z písm. a) až e) čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení, k nimž dochází v souvislosti s jednou statistickou zpravodajskou povinností nebo více těmito povinnostmi podle téhož nařízení nebo rozhodnutí ECB;

4)

„přímým vykazováním“ se rozumí vykazování statistických informací zpravodajskými jednotkami přímo do ECB v souladu s rozhodnutím příslušné národní centrální banky podle nařízení nebo rozhodnutí ECB;

5)

„okolnostmi, které zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit“ se rozumí nepředvídatelná vnější událost, kterou zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit a jejíž důsledky by i přes veškeré vynaložené úsilí, které lze spravedlivě požadovat, byly nevyhnutelné;

6)

„zpravodajskými jednotkami“ se rozumějí zpravodajské jednotky ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2533/98;

7)

„porušením“ se rozumí „protiprávní jednání“ ve smyslu čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 2532/98;

8)

„sankcemi“ se rozumějí „sankce“ ve smyslu čl. 1 odst. 7 nařízení (ES) č. 2532/98;

9)

„statistickou zpravodajskou povinností“ se rozumí „statistická zpravodajská povinnost vůči ECB“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

10)

„údajným porušením“ se rozumí neplnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené v nařízení nebo rozhodnutí ECB ze strany zpravodajské jednotky, které:

a)

zjistila příslušná centrální banka Eurosystému a

b)

nebylo dosud potvrzeno jako porušení v odůvodněném rozhodnutí přijatém Výkonnou radou ECB podle čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 2532/98.

Článek 3

Sledování a zaznamenávání

1.   Příslušné národní centrální banky průběžně sledují, zda zpravodajské jednotky plní statistickou zpravodajskou povinnost, a údajné porušení této povinnosti zaznamenávají ve vyhrazeném systému. Každá příslušná národní centrální banka vede tento systém pro účely tohoto nařízení.

2.   ECB – ve spolupráci s příslušnou národní centrální bankou, pokud o to ECB požádá – průběžně sleduje plnění statistické zpravodajské povinnosti zpravodajskými jednotkami v případě přímého vykazování a údajná porušení této povinnosti zaznamenává ve vyhrazeném systému. ECB vede tento systém pro účely tohoto nařízení.

3.   Pokud zpravodajská jednotka tvrdí, že údajné porušení je způsobeno okolnostmi, které zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit, zaznamená příslušná centrální banka Eurosystému toto tvrzení při zaznamenávání podrobných údajů o údajném porušení.

4.   Zjistí-li příslušná centrální banka Eurosystému více než jedno údajné porušení statistické zpravodajské povinnosti ze strany téže zpravodajské jednotky, zaznamená každé údajné porušení zvlášť.

Článek 4

Místní ujednání o spolupráci

1.   Pokud příslušná národní centrální banka vykazuje ECB statistické informace, které shromáždila prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu na základě místních ujednání o spolupráci, zajistí tato příslušná národní centrální banka, aby informace shromážděné a předávané prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu umožňovaly účinné sledování toho, zda je dodržována statistická zpravodajská povinnost.

2.   Pokud zpravodajská jednotka poskytuje statistické informace příslušné národní centrální bance prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu na základě místních ujednání o spolupráci před zahájením řízení o sankcích, příslušná národní centrální banka spolupracuje s vnitrostátním příslušným orgánem s cílem získat informace o tom, zda k údajnému porušení došlo v důsledku jednání nebo nečinnosti zpravodajské jednotky, a zajistit, aby proti téže zpravodajské jednotce nebylo na základě stejných skutečností současně zahájeno více než jedno řízení o sankcích.

3.   Pokud zpravodajská jednotka poskytuje statistické informace příslušné národní centrální bance prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu na základě místních ujednání o spolupráci, informuje příslušná národní centrální banka vnitrostátní příslušný orgán v případech, kdy zpravodajská jednotka předložila plán nápravných opatření uvedený v článku 7, který příslušná národní centrální banka schválila, jakož i o tom, zda byl tento plán úspěšně proveden či nikoli, a v případech, kdy Výkonná rada ECB uložila zpravodajské jednotce sankci v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 2532/98 a článkem 7 nařízení (ES) č. 2533/98.

Článek 5

Nahlašování

1.   Příslušné národní centrální banky neprodleně nahlásí ECB každé z těchto údajných porušení:

a)

jakékoli údajné porušení denní zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou;

b)

tři nebo více údajných porušení měsíční zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou během šesti po sobě následujících měsíců;

c)

tři nebo více údajných porušení čtvrtletní zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou během čtyř po sobě následujících čtvrtletí;

d)

dvě nebo více po sobě jdoucích údajných porušení pololetní zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou;

e)

jakékoli údajné porušení roční zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou.

Pro účely oznamování údajných porušení podle tohoto odstavce příslušné národní centrální banky tato údajná porušení zaznamenají ve vyhrazeném systému uvedeném v čl. 3 odst. 1.

2.   Příslušné národní centrální banky ECB nahlašují každé z následujících vážných pochybení, jakmile je zjištěno:

a)

jakékoli systematické nebo úmyslné nevykazování statistických informací příslušné národní centrální bance ve stanovené lhůtě;

b)

jakékoli systematické nebo úmyslné nevykazování správných nebo úplných statistických informací;

c)

jakékoli systematické nebo úmyslné nedodržování předepsané formy statistické zpravodajské povinnosti;

d)

jakékoli neposkytnutí účinné spolupráce příslušné národní centrální bance nebo zanedbání povinnosti jednat s náležitou péčí.

Pro účely zjištění vážného pochybení si může příslušná národní centrální banka od zpravodajské jednotky vyžádat další informace.

Pro účely nahlašování vážných pochybení podle tohoto odstavce příslušné národní centrální banky takové vážné pochybení zaznamenají ve vyhrazeném systému uvedeném v čl. 3 odst. 1.

3.   ECB bezodkladně informuje příslušnou národní centrální banku o jakémkoli údajném porušení nebo vážném pochybení podle odstavců 1 a 2, které zjistila v rámci přímého vykazování, a tato údajná porušení nebo vážná pochybení zaznamená ve vyhrazeném systému uvedeném v čl. 3 odst. 2.

Článek 6

Oznamování

1.   Před zahájením řízení o sankcích podle článku 8 vydá příslušná centrální banka Eurosystému dotčené zpravodajské jednotce varování ve formě písemného oznámení alespoň o:

a)

povaze údajných porušení;

b)

možnosti zahájení řízení o sankcích a v takovém případě o možnosti uložení sankce zpravodajské jednotce;

c)

tom, že zpravodajská jednotka může uvést důvody, včetně toho, že údajné porušení bylo způsobeno okolnostmi, které zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit;

d)

tom, že údajné porušení má být napraveno, pokud již k nápravě nedošlo, aby bylo zajištěno splnění statistické zpravodajské povinnosti, a

e)

tom, přichází-li to v úvahu, že příslušná centrální banka Eurosystému může schválit přijetí plánu nápravných opatření, je-li předložen, který má zpravodajská jednotka provést.

2.   Pokud příslušná centrální banka Eurosystému zjistí, že došlo k vážnému pochybení podle čl. 5 odst. 2, obrátí se písemně na dotčenou zpravodajskou jednotku, aby jí oznámila alespoň:

a)

povahu vážného pochybení;

b)

skutečnost, že bude zahájeno řízení o sankcích a že je v takovém případě možné, že bude zpravodajské jednotce uložena sankce;

c)

že zpravodajská jednotka může uvést důvody a

d)

že zpravodajská jednotka musí vážné pochybení napravit, aby zajistila splnění statistické zpravodajské povinnosti a v případě potřeby neprodleně zajistila účinnou spolupráci s příslušnou centrální bankou Eurosystému.

3.   Příslušná centrální banka Eurosystému předá zpravodajské jednotce písemné oznámení uvedené v odstavcích 1 a 2 co nejdříve poté, co došlo k údajnému porušení nebo co se centrální banka Eurosystému poprvé dozvěděla o vážném pochybení. Došlo-li k údajnému porušení denní zpravodajské povinnosti, příslušná centrální banka Eurosystému pokud možno předá takové oznámení před tím, než dojde ke kumulativnímu údajnému porušení.

Článek 7

Plán nápravných opatření

1.   Po vydání varování z titulu údajného porušení v souladu s čl. 6 odst. 1 a jakmile je dosažena prahová hodnota pro kumulativní údajné porušení podle čl. 8 odst. 2, příslušná centrální banka Eurosystému vyrozumí dotčenou zpravodajskou jednotku o tom, že může předložit plán nápravných opatření.

2.   Příslušná centrální banka Eurosystému může plán nápravných opatření, který zpravodajská jednotka předložila podle tohoto článku, schválit do 60 kalendářních dnů od vyrozumění uvedeného v odstavci 1.

3.   Tento článek se nepoužije v žádném z těchto případů:

a)

vážné pochybení podle čl. 5 odst. 2; nebo

b)

údajné porušení statistické zpravodajské povinnosti stanovené v nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48).

4.   Plán nápravných opatření vypracuje zpravodajská jednotka a musí obsahovat alespoň:

a)

důvody údajného porušení;

b)

nápravná opatření, která má zpravodajská jednotka přijmout, včetně ustanovení o neprodleném předložení správných nebo chybějících statistických informací;

c)

harmonogram provádění opatření uvedených v písmenu b) a

d)

údaje o odpovědné kontaktní osobě (osobách).

5.   Příslušná centrální banka Eurosystému posoudí plán nápravných opatření předložený podle odstavce 4 neprodleně, nejpozději však do 12 kalendářních dnů od jeho předložení, a případně s náležitým ohledem na připomínky, které předložila ECB v souladu s odstavcem 7, buď:

a)

schválí plán a stanoví konečnou lhůtu pro celkové provedení plánu v délce nejvýše 60 kalendářních dnů ode dne jeho schválení; nebo

b)

pokud plán nepostačuje k nápravě údajného porušení, zpravodajskou jednotku požádá, aby do 10 kalendářních dnů ode dne takové žádosti vypracovala a předložila revidovaný plán nápravných opatření.

6.   Je-li revidovaný plán nápravných opatření předložen ve lhůtě stanovené v odst. 5 písm. b), příslušná centrální banka Eurosystému jej posoudí neprodleně, nejpozději však do 8 kalendářních dnů od jeho předložení, a případně s náležitým ohledem na připomínky, které v souladu s odstavcem 7 předložila ECB, buď:

a)

schválí revidovaný plán nápravných opatření a stanoví konečnou lhůtu pro celkové provedení plánu v délce nejvýše 42 kalendářních dnů ode dne jeho schválení; nebo

b)

pokud revidovaný plán nápravných opatření nepostačuje k nápravě údajného porušení, zamítne jej a zahájí řízení o sankcích podle článku 8.

7.   Příslušné národní centrální banky veškeré plány nápravných opatření nebo revidované plány nápravných opatření, které obdržely podle tohoto článku, neprodleně předloží ECB. Má-li ECB za to, že plán nepostačuje k nápravě údajného porušení, platí následující:

a)

jedná-li se o plán nápravných opatření ve smyslu odstavce 5, příslušná národní centrální banka zpravodajskou jednotku požádá, aby vypracovala a předložila revidovaný plán nápravných opatření do 10 kalendářních dnů ode dne takové žádosti; a

b)

jedná-li se o revidovaný plán nápravných opatření ve smyslu odstavce 6, příslušná národní centrální banka jej zamítne a zahájí řízení o sankcích podle článku 8.

8.   Pokud příslušná centrální banka Eurosystému schválí plán nápravných opatření podle odstavce 5 nebo 6, sleduje provádění tohoto plánu a ověří, zda byla nápravná opatření, která jsou v něm uvedena, účinně a bezodkladně uplatněna.

9.   Příslušná centrální banka Eurosystému může lhůtu pro provedení plánu nápravných opatření schváleného podle odstavce 5 nebo 6 jednou prodloužit za výjimečných okolností a za předpokladu, že zpravodajská jednotka prokáže, že plán nápravných opatření je účinně prováděn. Jakékoli prodloužení je omezeno na dobu, kterou příslušná centrální banka Eurosystému považuje za nezbytnou k tomu, aby zpravodajská jednotka provedla plán nápravných opatření, nejdéle však na dobu 30 kalendářních dnů od uplynutí konečné lhůty uvedené v odstavci 5, případně 6.

10.   Příslušné národní centrální banky a ECB se vzájemně informují o každém plánu nápravných opatření dohodnutém se zpravodajskou jednotkou, jakmile je tento plán schválen, a vzájemně se informují o provádění každého plánu.

11.   Je-li podle tohoto článku schválen a prováděn plán nápravných opatření, příslušná centrální banka Eurosystému nezahájí před uplynutím konečné lhůty uvedené v odstavci 5 nebo 6, případně prodloužené podle odstavce 9, řízení o sankcích podle článku 8 v souvislosti se stejným údajným porušením, kterého se dopustila tatáž zpravodajská jednotka.

12.   Pokud zpravodajská jednotka nedodrží lhůtu uvedenou v odstavci 5 nebo 6 nebo prodlouženou lhůtu podle odstavce 9 nebo není-li údajné porušení napraveno v konečné lhůtě uvedené v odstavci 5 nebo 6 nebo případně v prodloužené lhůtě podle odstavce 9, zahájí příslušná centrální banka Eurosystému řízení o sankcích v souladu s článkem 8.

13.   Aniž by byly dotčeny odstavce 1 až 12, příslušné centrální banky Eurosystému nadále sledují jedno či více údajných porušení, která jsou předmětem plánu nápravných opatření, sledují, zda zpravodajské jednotky plní statistickou zpravodajskou povinnost, a nadále zaznamenávají a nahlašují veškerá údajná porušení v souladu s články 3 a 5.

Článek 8

Řízení o sankcích

1.   Příslušné národní centrální banky nebo ECB zahájí proti zpravodajské jednotce řízení o sankcích v těchto případech:

a)

v případě vážného pochybení podle čl. 5 odst. 2;

b)

v případě kumulativního údajného porušení statistické zpravodajské povinnosti stanovené v nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48), jak je uvedeno v odstavci 2;

c)

v případě kumulativního údajného porušení podle odstavce 2, pokud nebyl předložen plán nápravných opatření v souladu s článkem 7 nebo pokud plán nápravných opatření nebo revidovaný plán nápravných opatření předložený zpravodajskou jednotkou nebyl schválen příslušnou centrální bankou Eurosystému v souladu s čl. 7 odst. 5 nebo čl. 7 odst. 6; nebo

d)

v případě kumulativního údajného porušení podle odstavce 2, pokud konečná lhůta pro provedení plánu nápravných opatření nebo revidovaného plánu nápravných opatření podle čl. 7 odst. 5, případně čl. 7 odst. 6 nebo její prodloužení podle čl. 7 odst. 9 uplynuly před tím, než došlo k nápravě neplnění.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b), c) a d) kumulativní údajné porušení zahrnuje:

a)

alespoň tři údajná porušení denní zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou v témže měsíci nebo alespoň pět údajných porušení během tří po sobě následujících kalendářních měsíců;

b)

alespoň tři údajná porušení měsíční zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou během šesti po sobě následujících měsíců;

c)

alespoň tři údajná porušení čtvrtletní zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou během čtyř po sobě následujících čtvrtletí;

d)

jakákoli dvě po sobě jdoucí údajná porušení pololetní zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou;

e)

jakákoli dvě po sobě jdoucí údajná porušení roční zpravodajské povinnosti zpravodajskou jednotkou.

3.   Příslušné národní centrální banky nebo ECB mohou proti zpravodajské jednotce zahájit řízení o sankcích v případech údajných porušení, která nejsou uvedena v odstavci 1. V těchto případech příslušná národní centrální banka nebo ECB při rozhodování, zda zahájit řízení o sankcích či nikoli, zohlední okolnosti konkrétního případu, a to případně včetně:

a)

toho, zda zpravodajská jednotka při výkladu a plnění statistické zpravodajské povinnosti prokázala dobrou víru;

b)

toho, zda zpravodajská jednotka při výkladu a plnění statistické zpravodajské povinnosti prokázala obezřetnost a spolupráci;

c)

toho, zda zpravodajská jednotka při výkladu a plnění statistické zpravodajské povinnosti úmyslně podváděla;

d)

závažnosti důsledků údajného porušení,

e)

opakování, četnosti nebo trvání údajného porušení;

f)

prospěchu, který pro zpravodajskou jednotku z údajného porušení vyplývá;

g)

hospodářské velikosti zpravodajské jednotky;

h)

toho, zda zpravodajské jednotce byly v minulosti uloženy sankce za neplnění statistické zpravodajské povinnosti.

4.   Pro účely odstavců 1 a 3 zahájí příslušné národní centrální banky nebo ECB řízení o sankcích podle těchto ustanovení:

a)

článek 2 nařízení (ES) č. 2157/1999 (ECB/1999/4) a

b)

články 3 a 4 nařízení (ES) č. 2532/98.

5.   Příslušné národní centrální banky nebo ECB mohou zahájit řízení o sankcích i v případě, že příslušná centrální banka Eurosystému nezaznamenala nebo neoznámila údajné porušení podle článků 3 a 5.

6.   S výjimkou případů vážného pochybení nezahájí příslušná národní centrální banka nebo ECB řízení o sankcích, pokud se domnívá, že k údajnému porušení došlo v důsledku okolností, které zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit. Při určování, zda k údajnému porušení došlo v důsledku okolností, které zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit, příslušné národní centrální banky a ECB zejména zohlední, zda tyto okolnosti:

a)

byly dostatečně neobvyklé;

b)

byly výjimečné;

c)

byly nepředvídatelné;

d)

lze přičítat jakékoli činnosti nebo nečinnosti zpravodajské jednotky.

Technické obtíže nebo obtíže související s údržbou a modernizací infrastruktury IT, včetně externě zajišťované infrastruktury IT, se nepovažují za okolnosti, které zpravodajská jednotka nemohla ovlivnit.

7.   Příslušná národní centrální banka nebo ECB nezahájí řízení o sankcích, je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:

a)

potenciální pokuta za údajné porušení pravděpodobně nepřekročí 10 000 EUR, jedná-li se o údajné porušení týkající se nevykázání statistických informací do ECB nebo příslušné národní centrální banky v příslušné lhůtě; nebo

b)

potenciální pokuta za údajné porušení pravděpodobně nepřekročí 20 000 EUR, jedná-li se o údajné porušení týkající se toho, že statistické informace jsou nesprávné, neúplné nebo ve formě, která nesplňuje příslušný požadavek.

Bylo-li řízení o sankcích zahájeno, lze uložit pokutu nižší, než jsou částky uvedené v prvním pododstavci.

8.   Příslušná národní centrální banka ani ECB nezahájí řízení o sankcích proti zpravodajské jednotce, pokud bylo proti téže zpravodajské jednotce zahájeno jiné řízení o sankcích nebo této zpravodajské jednotce byla uložena sankce na základě stejných skutečností.

9.   Příslušná národní centrální banka nebo ECB uchovávají elektronické záznamy o všech řízeních o sankcích, která zahájily podle tohoto nařízení.

Článek 9

Metodika pro výpočet sankcí

ECB přijme rozhodnutí o metodice pro výpočet navrhované výše sankcí.

Článek 10

Přezkum

Rada guvernérů přezkoumá obecné uplatňování a provádění tohoto nařízení nejpozději do pěti let od jeho vstupu v platnost a poté každé tři roky a posoudí, zda je třeba jej změnit.

Článek 11

Přechodná ustanovení

1.   Článek 8 se nepoužije po dobu 12 měsíců od prvního vykazování podle platného nařízení nebo rozhodnutí ECB, pokud platí některá z těchto skutečností:

a)

statistické informace se podle nařízení nebo rozhodnutí ECB vykazují poprvé;

b)

statistická zpravodajská povinnost byla podstatně změněna nařízením nebo rozhodnutím ECB tak, že došlo ke změně základního koncepčního rámce nebo k ovlivnění zpravodajské zátěže, a odpovídající statistické informace jsou vykazovány poprvé od této změny;

c)

statistické informace vykazují nové zpravodajské jednotky nebo zpravodajské jednotky nových podniků, na které se dříve nevztahovala statistická zpravodajská povinnost podle stejného regulačního rámce.

2.   Odstavec 1 se neuplatňuje v případech vážného pochybení uvedených v článku 5.

3.   Pokud k údajnému porušení dojde před příslušným datem použitelnosti tohoto nařízení, jak je uvedeno v článku 14, musí příslušná národní centrální banka nebo ECB postupovat v souladu s požadavky rozhodnutí ECB/2010/10, a to včetně případů opakovaného neplnění podle čl. 3 odst. 2 písm. b) uvedeného rozhodnutí, kdy jeden či více případů neplnění nastane před příslušným datem použitelnosti tohoto nařízení a po tomto datu.

Článek 12

Zvláštní postup pro uplatňování tohoto nařízení v případě porušení zpravodajské povinnosti v oblasti statistiky peněžního trhu

V případě údajných porušení nařízení (EU) č. 1333/2014 (ECB/2014/48) postupují příslušné národní centrální banky a ECB podle požadavků vymezených v tomto nařízení od 31. ledna 2023.

Článek 13

Zrušení

Rozhodnutí ECB/2010/10 se tímto zrušuje s účinkem od 31. ledna 2023. Uvedené rozhodnutí se však nadále uplatňuje na údajná porušení, k nimž dojde před příslušným datem použitelnosti tohoto nařízení, jak je uvedeno v článku 14.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 30. dubna 2024, s výjimkou článku 12, který se použije od 31. ledna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 29. září 2022.

Za Radu guvernérů ECB

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE


(1)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4.

(2)  Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 8.

(3)  Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21).

(4)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1333/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o statistice peněžních trhů (ECB/2014/48) (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 97).

(5)  Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2010/10 ze dne 19. srpna 2010 o neplnění statistické zpravodajské povinnosti (Úř. věst. L 226, 28.8.2010, s. 48).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU