(EU) 2022/1455Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1455 ze dne 11. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, pokud jde o regulační technické normy týkající se kapitálového požadavku na investiční podniky založeného na fixních režijních nákladech (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 229, 5.9.2022, s. 1-4 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 11. dubna 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 25. září 2022 Nabývá účinnosti: 25. září 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



5.9.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 229/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/1455

ze dne 11. dubna 2022,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033, pokud jde o regulační technické normy týkající se kapitálového požadavku na investiční podniky založeného na fixních režijních nákladech

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (1), a zejména na čl. 13 odst. 4 čtvrtý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vzhledem k tomu, že ne všechny investiční podniky jsou povinny mít auditovanou účetní závěrku, měla by pravidla upřesňující kapitálový požadavek na investiční podniky založený na fixních režijních nákladech investičním podnikům umožnit požadavek dle fixních režijních nákladů vypočítat také na základě neauditované účetní závěrky, pokud investiční podniky nejsou povinny mít auditovanou účetní závěrku. Pokud navíc auditovaná účetní závěrka nezahrnuje období dvanácti měsíců, měl by investiční podnik provést výpočet za účelem vytvoření ekvivalentní roční částky, aby byl zajištěn soulad s požadavkem čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033.

(2)

Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi hrubým a čistým ziskem s ohledem na finanční situaci podniku je dán fixními náklady na provoz podniku, měl by být odpočet podílů zaměstnanců, řídících pracovníků a společníků na zisku uvedených v čl. 13 odst. 4 nařízení (EU) 2019/2033 od celkových nákladů investičního podniku chápán tak, že se vztahuje na čistý zisk.

(3)

Navíc vzhledem k tomu, že vyplácení bonusů pracovníků a jiných odměn může být v průběhu času odloženo a mohlo by se řídit různými strukturami dohod, měly by být tyto bonusy pracovníků a jiné odměny považovány za závislé na čistém zisku, pokud by to nemělo žádný dopad na kapitálovou pozici podniku, a to buď z důvodu již provedených plateb, nebo z důvodu neexistence povinnosti provést platbu v případě neexistence čistého zisku.

(4)

Investiční podniky mají do výpočtu svých celkových výdajů zahrnout fixní náklady třetích stran. Pokud však tyto náklady nejsou plně vynaloženy jménem investičních podniků, měly by být zahrnuty do výše přičitatelné investičnímu podniku.

(5)

Ne všechny investiční podniky používají mezinárodní standardy účetního výkaznictví a ve výpočtu celkových nákladů existují v platných účetních standardech rozdíly. Kromě prvků stanovených v čl. 13 odst. 4 nařízení (EU) 2019/2033 by měly být dále upřesněny prvky, které mají investiční podniky odečíst od svých celkových výdajů použitých pro výpočet požadavku dle fixních režijních výdajů, aby byla zajištěna porovnatelnost při výpočtu požadavku dle fixních režijních nákladů.

(6)

V souladu se specifičností své podnikatelské činnosti by měli obchodníci s komoditami a emisními povolenkami odečíst výdaje související se surovinami od celkových výdajů použitých při výpočtu svého požadavku dle fixních režijních nákladů.

(7)

V případě, že je investiční podnik, který je tvůrcem trhu, likvidován, přestane poskytovat své služby tvorby trhu, a tudíž mu již nevznikají obchodní poplatky, které obvykle vznikají při poskytování těchto služeb. Tyto poplatky by proto měly být vyloučeny z celkových výdajů použitých při výpočtu požadavku dle fixních režijních nákladů. Zároveň v případě likvidace může tvůrce trhu mít i nadále inventář cenných papírů, které běžně používá při svých činnostech tvorby trhu. Pokud by byl tento inventář likvidován, vznikly by obchodní poplatky, které by měly být zahrnuty do celkových výdajů použitých pro výpočet požadavku dle fixních režijních nákladů.

(8)

Fixní režijní náklady se mohou vyvíjet podobným tempem jako činnosti investičního podniku a v takovém případě by neměly být považovány za podstatné změny pro účely čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2033. Za určitých okolností však mohou nastat změny, jako jsou změny obchodních modelů nebo fúze a akvizice, které mohou vést k významným rozdílům v předpokládaných fixních režijních nákladech. Pravidla upřesňující kapitálový požadavek na investiční podniky založený na fixních režijních nákladech by proto za účelem upřesnění pojmu „podstatná změna“ měla stanovit objektivní prahové hodnoty vycházející z předpokládaných fixních režijních nákladů.

(9)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(10)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Výpočet požadavku dle fixních režijních nákladů

1.   Pro účely čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) 2019/2033 se „číselnými údaji vyplývajícími z příslušného účetního rámce“ rozumí číselné údaje z poslední auditované roční účetní závěrky investičního podniku po rozdělení zisku nebo roční účetní závěrky, pokud investiční podniky nejsou povinny mít auditovanou účetní závěrku.

2.   Jestliže poslední auditovaná účetní závěrka investičního podniku nezahrnuje období dvanácti měsíců, vydělí investiční podnik částky zahrnuté v této závěrce počtem měsíců, které daná účetní závěrka zahrnuje, a výsledek následně vynásobí dvanácti, aby získal ekvivalentní roční částku.

3.   Pro účely čl. 13 odst. 4 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2019/2033 se podíly zaměstnanců, řídících pracovníků a společníků na zisku vypočítají na základě čistých zisků.

4.   Pro účely čl. 13 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2019/2033 se má za to, že bonusy pracovníků a jiné odměny závisí na čistém zisku investičního podniku v příslušném roce, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:

a)

bonusy pracovníků nebo jiné odměny, které mají být odečteny, již byly zaměstnancům vyplaceny v roce předcházejícím roku výplaty, nebo výplata bonusů pracovníků nebo jiných odměn zaměstnancům nebude mít žádný dopad na kapitálovou pozici podniku v roce výplaty;

b)

s ohledem na běžný rok a budoucí roky není podnik povinen udělovat nebo přidělovat žádné další bonusy nebo jiné platby ve formě odměn, pokud v daném roce nedosáhne čistého zisku.

5.   Pokud třetím stranám, včetně vázaných zástupců, vznikly jménem investičních podniků fixní výdaje, které ještě nejsou zahrnuty do celkových výdajů v roční účetní závěrce uvedené v odstavci 1, přičtou se tyto fixní výdaje k celkovým výdajům investičního podniku. Pokud je k dispozici rozčlenění výdajů třetí strany, investiční podnik připočte k číselné hodnotě představující celkové výdaje pouze podíl těch fixních výdajů, které se vztahují na investiční podnik. Jestliže takové rozčlenění není k dispozici, investiční podnik připočte k číselné hodnotě představující celkové výdaje pouze svůj podíl na výdajích třetí strany, jenž vyplývá z podnikatelského plánu investičního podniku.

6.   Vedle položek k odpočtu uvedených v čl. 13 odst. 4 nařízení (EU) 2019/2033 se od celkových výdajů odečítají také následující položky, pokud jsou v souladu s příslušným účetním rámcem zahrnuty do celkových výdajů:

a)

poplatky, provize makléřům a jiné platby hrazené ústředním protistranám, burzám a jiným obchodním systémům a zprostředkujícím makléřům za účelem provádění, registrace nebo zúčtování transakcí, a to pouze v případě, že jsou přímo přeneseny na zákazníky a zákazníkům účtovány. Tyto položky nezahrnují poplatky a jiné platby nezbytné k zachování členství nebo plnění finančních závazků týkajících se sdílení ztrát vůči ústředním protistranám, burzám a jiným obchodním systémům;

b)

úrok z peněz klientů placený zákazníkům, pokud není stanovena žádná povinnost jakéhokoli druhu tento úrok platit;

c)

daňové výdaje, pokud jsou splatné ve vztahu k ročnímu zisku investičního podniku;

d)

ztráty z obchodování s finančními nástroji na vlastní účet;

e)

platby související s dohodami o převodu zisku a ztrát, podle nichž se investiční podnik zavazuje po vypracování roční účetní závěrky převést svůj roční výsledek mateřskému podniku;

f)

platby do rezervního fondu na všeobecná bankovní rizika v souladu s čl. 26 odst. 1 písm. f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (3);

g)

výdaje související s položkami, které již byly odečteny od kapitálu v souladu s čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

Kromě položek uvedených v prvním pododstavci mohou tvůrci trhu definovaní v čl. 4 odst. 1 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4) odečíst rovněž tuto částku (A):

A = B – 4×C, kde:

B

=

obchodní poplatky placené tvůrcem trhu za transakce, u kterých tvůrce trhu vykonává tvorbu trhu (roční částka), pokud tyto poplatky nebyly přímo přeneseny na zákazníky a zákazníkům účtovány;

C

=

obchodní poplatky, které by vznikly při prodeji portfolia cenných papírů rovnocenného největšímu inventáři cenných papírů na konci dne drženému tvůrcem trhu pro účely tvorby trhu během předchozího roku.

Článek 2

Výpočet požadavku dle fixních režijních nákladů pro obchodníky s komoditami a emisními povolenkami

Obchodníci s komoditami a emisními povolenkami si mohou odečíst výdaje na suroviny v souvislosti s investičním podnikem obchodujícím s deriváty podkladové komodity.

Článek 3

Pojem „podstatná změna“

Za podstatnou změnu uvedenou v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) 2019/2033 se považuje změna, k níž došlo při splnění jedné z následujících podmínek:

a)

změna ve formě zvýšení nebo snížení obchodní činnosti podniku vede ke změně předpokládaných fixních režijních nákladů běžného roku u daného podniku o 30 % nebo více;

b)

změna ve formě zvýšení nebo snížení obchodní činnosti podniku vede ke změnám kapitálových požadavků na podnik na základě předpokládaných fixních režijních nákladů běžného roku ve výši 2 miliony EUR nebo vyšší.

Článek 4

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU