(EU) 2022/1394Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1394 ze dne 11. srpna 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz křemíku zasílaného z Korejské republiky a Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky nebo Tchaj-wanu, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

V současné době je platným opatřením konečné antidumpingové clo na dovoz křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky, které bylo uloženo prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/1077 (2) na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 (3) (dále jen „předchozí přezkumné šetření“). Opatření mají formu cla v rozmezí od 16,3 % do 16,8 % hodnoty dováženého zboží.

(2)

Nařízením Rady (ES) č. 42/2007 (4) byla opatření rozšířena na dovoz zasílaný z Korejské republiky bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Korejské republiky.

(3)

Prováděcím nařízením Rady (EU) č. 311/2013 (5) byla opatření dále rozšířena na dovoz zasílaný z Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je deklarován jako pocházející z Tchaj-wanu.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (6) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podalo dne 30. března 2021 sdružení Euroalliages (dále jen „žadatel“), které zastupuje všechny tři výrobce v Unii, a představuje tak více než 25 % celkové výroby křemíku v Unii ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum byla podána z toho důvodu, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a přetrvání újmy způsobované výrobnímu odvětví Unie.

(6)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 2. července 2021 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“ nebo „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(7)

Šetření ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2020 do 30. června 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise informovala tři výrobce v Unii, kteří představují 100 % výrobního odvětví Unie, známé výrobce v Číně a orgány v dotčené zemi, známé dovozce, uživatele a sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

K zahájení přezkumu před pozbytím platnosti byly obdrženy připomínky od sdružení EUSMET.

(11)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že stav nedůvěrné žádosti o přezkum nesplňuje požadavky čl. 19 odst. 1 a čl. 19 odst. 2 základního nařízení.

(12)

Tento argument byl zamítnut. V návaznosti na příslušné připomínky poskytlo sdružení EUSMET žadateli dodatečné informace, aby dále usnadnilo pochopení skutečností uvedených v žádosti. Tyto dodatečné informace byly zahrnuty do dokumentace určené zúčastněným stranám k nahlédnutí, což sdružení EUSMET umožnilo přiměřeně pochopit důvěrné informace v souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení.

(13)

Komise proto považovala informace poskytnuté v nedůvěrném znění žádosti za dostatečně podrobné, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení uplatnit svá práva na obhajobu.

(14)

Ve svých připomínkách k zahájení řízení sdružení EUSMET požadovalo, aby Komise ve fázi poskytování informací zveřejnila informace týkající se množství výrobních faktorů použitých k výpočtu běžné hodnoty, a Komise by měla rovněž zveřejnit zprávu společnosti AlloyConsult uvedenou v žádosti o přezkum.

(15)

Sdružení EUSMET tyto dvě žádosti zopakovalo ve svých připomínkách po poskytnutí informací. Jak je uvedeno ve 178. až 181. a ve 191. bodě odůvodnění, obě tvrzení byla zamítnuta.

(16)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že žádost o přezkum neobsahuje dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a že obsahuje nesprávná tvrzení týkající se dumpingu, přetrvání dumpingu, újmy a přetrvání újmy. Sdružení EUSMET svá tvrzení podpořilo následujícími argumenty.

(17)

Za prvé, sdružení EUSMET tvrdilo, že mezi koncem období použitého k předložení údajů a podáním žádosti o přezkum byla šestiměsíční prodleva.

(18)

Pokud jde o tento argument, Komise zdůraznila, že vzhledem k době, která uplyne do okamžiku, než jsou údaje z různých zdrojů k dispozici, a k době potřebné k jejich shromáždění v žádosti, dochází přirozeně k časové prodlevě, obvykle v délce několika měsíců, než je žádost podána. V tomto případě je akceptování šestiměsíčního rozdílu v souladu se zavedenými pokyny, které Komise poskytuje stěžovatelům.

(19)

Za druhé, sdružení EUSMET tvrdilo, že žadatel vyloučil z výpočtů dumpingového rozpětí a rozpětí újmy dovoz uskutečněný v režimu aktivního zušlechťovacího styku z Číny.

(20)

Před zahájením šetření analyzovala Komise dovoz s aktivním zušlechťovacím stykem i bez něj a v obou případech provedla nezbytné úpravy pro srovnání běžné hodnoty a vývozních cen. Komise uvedla, že metodika použitá žadatelem, jakož i metodika, do níž bude zahrnut režim aktivního zušlechťovacího styku, vedou ke zjištěním o významném dumpingu. Metodika zvolená žadatelem tedy nemohla způsobit, že by zahájení tohoto přezkumu před pozbytím platnosti bylo protiprávní. V důsledku toho musí být tento argument zamítnut.

(21)

Za třetí, sdružení EUSMET tvrdilo, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení a výběr reprezentativní země jsou v rozporu s pravidly WTO, neboť celostátní zkreslení nejsou slučitelná s pojmem dumpingu, který se vztahuje na jednotlivé společnosti. Sdružení EUSMET dále uvedlo, že zkreslení domácích vstupních nákladů není jedním z činitelů, které umožňují početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody WTO (dále jen „antidumpingová dohoda“). Kromě toho čl. 2 odst. 6a tím, že ukládá povinnost používat pouze nezkreslené vstupní náklady odrážející náklady/ceny ze „zdrojů“, které nejsou ovlivněny žádným zkreslením, vylučuje výpočet výrobních nákladů pro vývozce nebo výrobce na základě jeho záznamů, i když jsou v souladu se zásadami GAAP a odrážejí zaznamenané vstupní náklady. Sdružení EUSMET rovněž tvrdilo, že žadatel nepředložil dostatečné důkazy o existenci zkreslení v odvětví křemíkového kovu.

(22)

Argumenty sdružení EUSMET týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení nemohly být přijaty. Pokud jde o argument, že existence zkreslení by neměla být posuzována na celostátním základě, ale individuálně pro každého vyvážejícího výrobce, Komise připomíná, že jakmile se zjistí, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, lze běžnou hodnotu zjistit pomocí nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi pro každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. V této souvislosti a rovněž v reakci na argument sdružení EUSMET týkající se použití pouze nezkreslených vstupních nákladů odrážejících náklady/ceny z reprezentativní země, které nejsou ovlivněny žádným zkreslením, Komise podotýká, že čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení výslovně umožňuje použití domácích nákladů, pokud se prokáže, že nejsou zkreslené. Komise tuto otázku během šetření zkoumala. Jelikož však žádný z vyvážejících výrobců nespolupracoval, výrobní náklady a náklady na prodej křemíku nemohly být s ohledem na dostupné důkazy stanoveny jako nezkreslené.

(23)

Pokud jde o argument sdružení EUSMET, že zkreslení nepatří mezi činitele, které umožňují početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody WTO, Komise poukazuje na to, že vnitrostátní právo nemusí používat přesně stejné podmínky jako příslušné smlouvy, aby bylo s těmito smlouvami v souladu. Komise se proto domnívá, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je plně v souladu s příslušnými pravidly antidumpingové dohody, včetně možností početního zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 2 antidumpingové dohody. Komise navíc připomíná, že právo WTO, jak je vykládáno panely WTO a Odvolacím orgánem, umožňuje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, je-li taková úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu.

(24)

Pokud jde o argument týkající se důkazů o existenci zkreslení v odvětví křemíkového kovu, Komise zjistila, že žadatel předložil dostatečné důkazy o zkresleních v odvětví křemíkového kovu, a to na základě zprávy Komise o zkresleních v Číně (8), jakož i na základě konkrétnější nezávislé studie z roku 2018, kterou zadala společnost Euroalliages. Ačkoli žadatel v argumentaci žádosti výslovně odkázal na zkreslení v oblasti surovin a elektřiny, poskytl rovněž podrobnější zprávy jako přílohu. Tyto zprávy obsahují dostatečné důkazy o všech aspektech podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(25)

Za čtvrté, sdružení EUSMET tvrdilo, že výpočet dumpingového rozpětí byl nadhodnocen, jelikož žadatel si období pro výpočet početně zjištěné běžné hodnoty účelově vybíral.

(26)

Metodika navržená žadatelem je přiměřená, neboť vycházela z údajů, které měl žadatel k dispozici a které zahrnovaly období použité pro výpočet dumpingu (tj. říjen 2019 až červen 2020). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(27)

Za páté, pokud jde o pravděpodobnost přetrvání dumpingu, sdružení EUSMET uvedlo, že důkazy předložené žadatelem byly založeny pouze na analýze čínských vývozních cen do Indie, Jižní Koreje a Japonska, které byly v každém případě nepřesné.

(28)

Komise uvedla, že žadatel nejenže nezohlednil čínské vývozní ceny do jiných zemí, ale rovněž odkázal na podrobnější analýzu v kapitole VI žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, která se týká pravděpodobnosti obnovení újmy. Tato kapitola se týká volných kapacit v Číně, jakož i objemu čínského vývozu do EU a do třetích zemí, což je rovněž důležité pro pravděpodobnost přetrvání dumpingu. Komise se proto domnívala, že informace poskytnuté žadatelem jsou dostatečné ke splnění právních norem pro zahájení řízení podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení, pokud jde o pravděpodobnost přetrvání dumpingu. Žadatel rovněž poskytl přiměřené srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozními cenami do třetích zemí. Úpravy navržené sdružením EUSMET by nevedly k jinému závěru, neboť čínské vývozní ceny by byly stále výrazně nižší než běžná hodnota. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(29)

Za šesté, pokud jde o objem čínského dovozu křemíku do Unie, sdružení EUSMET tvrdilo, že mezi lety 2017 a 2020 se tento objem snižoval rychleji než spotřeba křemíku v Unii. Jinými slovy, čínští vývozci nemohli převzít prodej nebo podíl na trhu od výrobců v Unii.

(30)

Komise považovala důkazy uvedené v žádosti za dostatečné důkazy, které měl žadatel přiměřeně k dispozici. Podle důkazů poskytnutých v žádosti a analyzovaných Komisí by objem dovozu z Číny, který by pronikl na trh Unie v případě neexistence opatření, pravděpodobně vzrostl z důvodu nevyužité kapacity v dotčené zemi. Účinek tohoto objemu dovozu za ceny, které by se se vší pravděpodobností nadále podbízely cenám výrobního odvětví Unie, by pravděpodobně vedl k přetrvání újmy působené výrobnímu odvětví Unie. Existence jiných činitelů, které mohou mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, navíc nutně neznamená, že by účinek dumpingového čínského dovozu na výrobní odvětví Unie nebyl podstatný, zejména v případě výhledové analýzy, která se zaměřuje na to, co by se stalo, kdyby byla opatření zrušena. Argument sdružení EUSMET je proto třeba zamítnout.

(31)

Za sedmé, sdružení EUSMET tvrdilo, že analýza účinků cen a výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou v žádostech o přezkum nebyly reprezentativní, neboť nezohledňovaly ceny dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Sdružení EUSMET navíc tvrdilo, že výpočty cenového podbízení byly chybné, protože i) čínské dovozní ceny křemíku pro zpracování v odvětví hliníku byly porovnány s prodejem veškerého křemíkového kovu v EU, který rovněž zahrnuje křemík pro zpracování v chemickém průmyslu, ii) náklady po dovozu nebyly připočteny k čínským dovozním cenám, iii) u čínského dovozu nebyla provedena úprava obchodní úrovně, ačkoli se tento dovoz uskutečňuje prostřednictvím obchodníků do EU, zatímco prodej v EU se obvykle uskutečňuje od výrobců v Unii konečným uživatelům. A konečně sdružení EUSMET tvrdilo, že výpočty prodeje pod cenou byly chybné ze stejných důvodů jako v případě výpočtu cenového podbízení, a kromě toho byly založeny na uměle vysokých výrobních nákladech spojených mimo jiné s 15 % cílovým ziskem, a to bez jakéhokoli právního základu.

(32)

Analýza předložená žadatelem vycházela z nejlepších důkazů, které měl žadatel v té době k dispozici, a Komise ji považovala za dostatečně reprezentativní a spolehlivou a obsahující dostatečné důkazy, které odůvodnily zahájení šetření.

(33)

Za osmé, sdružení EUSMET tvrdilo, že výrobní odvětví Unie se v důsledku čínského dovozu nepotýkalo s žádnými negativními účinky. Sdružení EUSMET tvrdilo, že křemík pro chemický průmysl a křemík pro odvětví hliníku se liší, a že zatímco prodej výrobního odvětví Unie je většinou spojen s křemíkem pro chemický průmysl, dovoz z Číny v rámci běžného režimu je spíše dovozem nízké kvality pro sekundární trh s hliníkem. Sdružení EUSMET proto požádalo Komisi, aby provedla segmentovanou analýzu újmy u křemíku pro odvětví hliníku a u křemíku pro chemický průmysl. Taková žádost byla zopakována v připomínkách sdružení EUSMET po poskytnutí informací, ale tento argument musí být zamítnut. Komise v tomto ohledu odkazuje na oddíl 2.3 uvedený níže, který analyzuje homogenitu produktu.

(34)

Za deváté, sdružení EUSMET uvedlo, že spotřeba v Unii mezi lety 2018 a 2020 klesla jak z cyklických důvodů, tak z důvodu vypuknutí pandemie COVID-19. Sdružení EUSMET proto tvrdilo, že čínský dovoz neměl žádný dopad na pokles spotřeby v Unii.

(35)

I když Komise souhlasila s analýzou sdružení EUSMET týkající se vývoje spotřeby v Unii, nedomnívala se, že by pokles spotřeby spojený s jinými trhy zneplatnil tvrzení uvedené v žádosti, které se týkalo jak přetrvání, tak obnovení újmy, což vedlo k zahájení tohoto přezkumu před pozbytím platnosti. I kdyby se však spotřeba v Unii snížila z důvodů nezávislých na čínském dovozu, Komise v rámci přezkumu před pozbytím platnosti přesto zanalyzuje, jaké by byly důsledky, pokud by opatření pozbyla platnosti, pokud jde o prodej a podíly na trhu.

(36)

Za desáté, sdružení EUSMET tvrdilo, že pokles objemu a kapacity výroby výrobního odvětví Unie nelze přičítat čínskému dovozu, ale spíše rozhodnutí jednoho výrobce v Unii dočasně ukončit výrobu v některých závodech. Ve stejném duchu sdružení EUSMET tvrdilo, že pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie nesouvisí s čínským dovozem, který se mezi rokem 2017 a třetím čtvrtletím roku 2020 snížil, ale spíše s poklesem poptávky a zvýšením dovozu ze třetích zemí. Sdružení EUSMET v této souvislosti dále tvrdilo, že navzdory čínskému dovozu zůstaly prodejní ceny v Unii v období 2017–2019 stabilní a v prvních třech čtvrtletích roku 2020 klesly v souladu s celosvětovým poklesem poptávky po křemíku. Jinými slovy, v souvislosti s klesající poptávkou by výrobci v Unii nemohli zvýšit ceny bez ohledu na čínský dovoz křemíku. Ze stejných důvodů nelze pokles ziskovosti přičíst čínskému dovozu.

(37)

Tyto argumenty nelze přijmout. Komise připomíná, že existence opatření je často spojena se snížením dovozu z dotčené země a že stávající antidumpingová opatření mají na stav výrobního odvětví Unie často pozitivní dopad. Komise během šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti provádí analýzu toho, co by se stalo, kdyby opatření pozbyla platnosti. Skutečnost, že čínský dovoz nemusí být hlavní příčinou nepříznivého vývoje některých ukazatelů újmy, proto nemůže bránit zahájení šetření.

(38)

Za jedenácté, sdružení EUSMET uvedlo některé údajně klíčové činitele ovlivňující výrobní odvětví Unie, které byly podle názoru sdružení EUSMET v přezkumu přehlíženy nebo nesprávně interpretovány. Mezi tyto činitele patří výrobní strategie výrobního odvětví Unie a jeho náklady, vývoj poptávky po křemíku, nárůst dovozu ze třetích zemí a dopad brexitu. Sdružení EUSMET požadovalo, aby je Komise při přezkumu zvážila.

(39)

Komise považovala způsob, jakým žadatel vyložil činitele uvedené v žádosti, za dostatečný pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Komise v každém případě zvážila všechny tyto činitele v rámci své analýzy v oddílech tohoto nařízení týkajících se újmy a zájmu Unie.

(40)

Za dvanácté, sdružení EUSMET tvrdilo, že žadatel podcenil výhled poptávky po křemíku, nadhodnotil čínskou výrobu a kapacitu a zveličil cenové účinky čínského dovozu.

(41)

Sdružení EUSMET však neposkytlo žádné informace, které by zpochybnily odhady uvedené v žádosti o přezkum. Proto argument nemohl být uznán.

(42)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem měla Komise za to, že žádost poskytuje dostatečné důkazy pro zahájení přezkumného šetření.

(43)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUSMET zopakovalo své tvrzení, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení bylo neslučitelné s antidumpingovou dohodou, aniž by přidalo jakékoli nové argumenty nebo důkazy. Komise proto toto tvrzení zamítla ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny výše v 22. až 24. bodě odůvodnění.

(44)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(45)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu.

(46)

Nepřihlásili se žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(47)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(48)

Nebyly obdrženy žádné odpovědi.

(49)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(50)

Komise zaslala výrobnímu odvětví Unie dotazníky. Kromě toho byly dotazníky pro výrobní odvětví Unie, pro dovozce, kteří nejsou ve spojení, a pro uživatele zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod (9).

(51)

Odpovědi na dotazník přišly od tří výrobců v Unii a tří uživatelů.

(52)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto spolupracujících společností:

(53)

Dne 17. června 2022 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(54)

Připomínky zúčastněných stran Komise ve vhodných případech zvážila.

(55)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozích přezkumech před pozbytím platnosti, a to křemík (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současné době kódu KN 2804 69 00.

(56)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(57)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(58)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že křemík pro chemický průmysl a křemík pro odvětví hliníku není homogenním výrobkem a že křemík pro obě konečná použití není zaměnitelný.

(59)

Sdružení EUSMET nejprve zdůraznilo různé složení, technické a chemické vlastnosti křemíku a uvedlo, že křemík se skládá z elementárního křemíku a dalších vedlejších prvků v různých koncentracích a množstvích. Sdružení EUSMET dále vysvětlilo, že každý z vedlejších prvků má svůj zdroj v základních surovinách nebo ve výrobním procesu křemíku, a proto má křemík na základě různých použitých surovin určité chemické složení, které je specifické pro určité použití.

(60)

Sdružení EUSMET uvedlo, že pro různá použití v chemickém průmyslu i odvětví hliníku jsou zapotřebí různé úrovně čistoty křemíku. Uživatelé křemíku pro chemický průmysl a křemíku pro odvětví hliníku nemohou používat stejný materiál jako takový a nesoutěží o stejný materiál od dodavatelů. Proto je zaměnitelnost a konkurenční překryv mezi křemíkem pro chemický průmysl a křemíkem vhodným pro hliníkový průmysl velmi omezená.

(61)

Sdružení EUSMET zdůraznilo, že cena křemíku používaného v různých výrobcích je ovlivněna chemickým složením požadovaného křemíku. Přesněji řečeno, křemík používaný k výrobě silikonových polymerů má obecně nejvyšší cenu a křemík pro sekundární trh v odvětví hliníku má cenu nejnižší. Sdružení EUSMET uvedlo, že důvodem tohoto cenového rozdílu je skutečnost, že k výrobě křemíku vyšší čistoty jsou zapotřebí specifické vysoce kvalitní suroviny, které jsou rovněž dražší.

(62)

Sdružení EUSMET dále poukázalo na rozdíly v distribučních kanálech pro různé druhy křemíku. Vzhledem k tomu, že uživatelé v chemickém průmyslu kupují křemík přizpůsobený na míru na základě přísných kvalifikačních procesů svých dodavatelů, nakupují přímo od výrobců křemíku. Kromě toho uživatelé v chemickém průmyslu nakupují křemík na základě krátkodobých či dlouhodobých smluv a nenakupují na spotovém trhu. Na druhé straně uživatelé v odvětví hliníku a obecně sekundární uživatelé v odvětví hliníku nakupují křemík od obchodníků nebo distributorů či dovozců. Kromě některých velkých uživatelů křemíku v segmentu primárních uživatelů v odvětví hliníku je většina prodejů souvisejících s hliníkem prováděna jako spotový prodej.

(63)

Křemík byl vždy považován za homogenní výrobek, a to již od původního šetření dovozu křemíku z Číny a ve všech následných šetřeních v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení použije Komise při všech přezkumných šetřeních stejnou metodiku jako při šetření, které vedlo k uložení cla, za předpokladu, že se nezměnily okolnosti. V tomto případě sdružení EUSMET nepředložilo žádný důkaz, který by prokazoval, že pokud jde o stejnorodou povahu dotčeného výrobku, okolnosti se od posledního přezkumu před pozbytím platnosti změnily.

(64)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUSMET uvedlo, že v minulých šetřeních Komise zohlednila pouze dovoz křemíkového kovu pro odvětví hliníku, aby zjistila újmu, a že proto již provedla segmentovanou analýzu. Sdružení EUSMET rovněž dodalo, že Komise uznala, že křemík pro chemický průmysl se většinou dováží prostřednictvím režimu aktivního zušlechťovacího styku, a proto byl dovoz související s tímto segmentem trhu osvobozen od cla.

(65)

Komise za prvé podotýká, že podle čl. 11 odst. 9 základního nařízení by se vzhledem k tomu, že nedošlo ke změně okolností, měla použít metodika použitá při šetření, které vedlo k uložení cla (10). V předchozím prozatímním přezkumu nebyla provedena žádná analýza na základě segmentů (11). Komise pouze rozlišovala mezi dvěma dovozními režimy pro účely stanovení cenového podbízení a úrovně pro odstranění újmy.

(66)

Jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění, při šetření nespolupracoval žádný vyvážející výrobce. Kromě toho dovoz členů sdružení EUSMET představuje pouze malou část celkového dovozu dotčeného výrobku. V důsledku toho nebyla Komise schopna stanovit podíl křemíku pro chemický průmysl a křemíku pro odvětví hliníku na celkovém dovozu dotčeného výrobku ani žádnou souvislost mezi použitým dovozním režimem a dováženou jakostí křemíku. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(67)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz křemíku z Číny do Unie, avšak s nižším podílem na trhu než během období přezkumného šetření v rámci předchozího přezkumného šetření.

(68)

V šetření nespolupracoval žádný výrobce z Číny. Komise proto orgány dotčené země informovala, že vzhledem k neexistenci spolupráce může uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění, která se jich týkají. Komise neobdržela žádné připomínky k těmto informacím ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(69)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných skutečnostech, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum, informacích získaných od spolupracujících výrobců a uživatelů v Unii v průběhu přezkumného šetření a na obchodních statistikách Eurostatu o dovozu a vývozu.

(70)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s Čínou prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(71)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(72)

Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise neobdržela žádné připomínky k těmto informacím ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(73)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(74)

Dne 23. února 2022 informovala Komise poznámkou (dále jen „poznámka č. 1“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě křemíku, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie.

(75)

Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot Komise dále určila další možnou vhodnou reprezentativní zemi, a to Malajsii. Komise obdržela připomínky k poznámce č. 1 od žadatele a od sdružení EUSMET.

(76)

Dne 5. dubna 2022 informovala Komise zúčastněné strany druhou poznámkou (dále jen „poznámka č. 2“) o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní zemi ponechala Malajsii. Rovněž zúčastněné strany informovala, že na základě dostupných informací stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk pro společnost PMB Silicon Bhd, výrobce výrobku v reprezentativní zemi.

(77)

Komise obdržela připomínky k poznámce č. 2 od žadatele a od sdružení EUSMET. Sdružení EUSMET rovněž předložilo připomínky v reakci na připomínky žadatele.

(78)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(79)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že pokud se […] zjistí, „že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.“

(80)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(81)

V nedávných šetřeních týkajících se ferosilicia (12) a kalciumsilicia (13) pocházejícího z Číny Komise zjistila, že v metalurgickém odvětví v Číně existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v těchto šetřeních dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(82)

Komise zjistila, že v Číně dochází k výrazným zásahům státu, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (14).

(83)

Komise rovněž dospěla k závěru, že přetrvává podstatná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (15).

(84)

Komise rovněž zjistila, že čínská vláda mohla zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (16).

(85)

Komise také zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v Číně také vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (17).

(86)

Komise také dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v Číně drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (18).

(87)

Komise rovněž zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví metalurgie ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (19), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu článku 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup společností v Číně ke kapitálu (20).

(88)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví metalurgie v Číně Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, či nikoli.

(89)

Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i ve zprávě Komise o významných zkresleních v Číně (21) (dále jen „zpráva“), jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky Číny obecně, ale i konkrétní situaci na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(90)

Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(91)

Žádost v tomto případě odkazovala na zprávu, zejména na oddíl 12.4.2 týkající se vývozních omezení křemíku a na oddíly týkající se trhu s elektřinou. Žadatel se v žádosti o přezkum rovněž odvolával na studii společnosti AlloyConsult, na kterou se vztahují autorská práva a která se týká státem vyvolaných narušení trhu v čínském průmyslu feroslitin a křemíku.

(92)

V odvětví křemíku přetrvává určitá míra vlastnictví a kontroly ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádní čínští vývozci výrobku, který je předmětem přezkumu, nespolupracovali, nebylo možné dále určit přesný poměr výrobců křemíku v soukromém a státním vlastnictví.

(93)

Komise však zjistila, že řada čínských výrobců křemíku je ve vlastnictví státu. Jedním z nich je Yunnan Nujiang International Silicon Trade Co, dceřiná společnost společnosti Xiamen ITG Group Corp., Ltd (22). Konečným ovládajícím akcionářem společnosti Xiamen ITG Group je Komise pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu města Xiamen (23).

(94)

Podobně je společnost Shanghai Puyuan Foreign Economic and Trading Company (24) (dále jen „SPFC“) dceřinou společností ve stoprocentním vlastnictví skupiny Shanghai National Nuclear Puyuan Group, která je naopak ve stoprocentním vlastnictví společnosti China National Nuclear Corporation (dále jen „CNNC“), jednoho z čínských státních podniků na ústřední úrovni.

(95)

Šetřením bylo dále zjištěno, že v odvětví elektřiny, které je hlavním výrobním činitelem při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Jak Komise zjistila ve zprávě, trh s elektřinou v Číně se vyznačuje silným zapojením státních podniků v různých fázích dodavatelského řetězce, přičemž celou přenosovou soustavu vlastní dva státní podniky a významné státní vlastnictví existuje i ve fázi výroby.

(96)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, zjistila Komise během šetření existenci osobních vazeb mezi Komunistickou stranou Číny a společnostmi vyrábějícími výrobek, který je předmětem přezkumu, jakož i organizační prvky společnosti, které Komunistickou stranou Číny staví do pozice, která jí umožňuje zasahovat do chodu společností.

(97)

Ve skupině ITG Xiamen Group je stranický výbor Komunistické strany Číny na nejvyšší organizační úrovni společnosti, která je stejná jako úroveň představenstva a dozorčí rady a výše než vyšší management (25).

(98)

Kromě toho předseda představenstva společnosti Shanghai National Nuclear Puyuan Group současně zastává ve společnosti SPFC funkci tajemníka stranického výboru a generální ředitel této společnosti je současně zástupcem tajemníka stranického výboru (26).

(99)

Šetření dále ukázalo, že jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví křemíku také podléhají strategickému dohledu a pokynům. Podobně jako v kterémkoli jiném odvětví v Číně jsou tito výrobci nuceni pořádat různé činnosti v rámci budování strany a udržovat blízké vztahy s Komunistickou stranou Číny a její ideologií. Trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády také v odvětví křemíku ilustrují následující příklady.

(100)

Skupina ITG Xiamen Group na svých internetových stránkách popisuje rozsáhlé aktivity zaměřené na budování strany. S odkazem na zasedání studijní skupiny Komunistické strany Číny z února 2022 společnost zdůrazňuje, že je nutné „pevně zajistit správný směr výstavby zvláštní ekonomické zóny, realizovat komplexní vedení strany v případě skupiny China International Trade Holding Group, nadále prohlubovat komplexní a striktní řízení strany, držet se cesty socialismu s čínskými specifiky a neochvějně následovat směr vpřed vytyčený generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem“ (27).

(101)

Prohlašování věrnosti vedení Komunistické strany Číny se neomezuje pouze na poslední období, ale zasahuje i do období přezkumného šetření, jak je patrné například z webových stránek společnosti SPFC, které popisují závěry zasedání stranického výboru skupiny, které se konalo 17. listopadu 2020: „[M]usíme posílit ideologický obsah, zviditelňování, aktivní myšlení, sebekázeň a sebezkoumání, zvýšit význam učení se, posílit porozumění, prohloubit studium a realizaci ducha pátého plenárního zasedání 19. ústředního výboru Komunistické strany Číny […]. Páté plenární zasedání 19. ústředního výboru Komunistické strany Číny požadovalo, aby se ekonomický rozvoj soustředil na reálnou ekonomiku a aby bylo vyvinuto úsilí o zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce a dodavatelského řetězce, urychlení rozvoje moderního průmyslového systému […]. [J]e třeba studovat a uplatňovat ducha důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga a ducha pátého plenárního zasedání 19. ústředního výboru Komunistické strany Číny, (…) s vysokým stupněm politického vědomí, ideologického a akčního vědomí v souladu s integrovaným nasazením ústředního výboru strany, společnosti ze skupiny a společnosti CNNC Puyuan k zajištění provádění na místě; je třeba plně začlenit ducha pátého plenárního zasedání 19. ústředního výboru strany […]. Tohoto rozšířeného studijního setkání se zúčastnili členové vedoucího týmu dodavatelského řetězce společnosti CNNC, kádry střední úrovně a členové různých poboček (28).“

(102)

Podle pracovních pravidel sdružení křemíkového průmyslu (29), pobočky Čínského sdružení průmyslu neželezných kovů, se navíc toto sdružení řídí základní linií Komunistické strany Číny (30). Dále je mezi požadavky pro výkon funkce předsedy, místopředsedy nebo generálního tajemníka sdružení uvedeno dodržování stranické linie, zásad a politiky a to, aby osoby zastávající tyto funkce měly správné politické vlastnosti (31).

(103)

Dále bylo zjištěno, že v odvětví křemíku jsou zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Křemík hraje významnou roli při výrobě hliníku a polovodičů (pro které je vstupem výrobek, který je předmětem přezkumu), na základě čehož lze pak odvětví křemíku považovat za součást strategických rozvíjejících se odvětví (32), která využívají širokou škálu zavedených podpůrných politik.

(104)

Stát zasahuje také do trhů se vstupy používanými pro výrobu křemíku, zejména do trhů s elektřinou. Ačkoliv je elektřina při výrobě křemíku jedním z hlavních vstupů, ceny elektřiny v Číně nejsou tržní a jsou rovněž ovlivněny podstatnými zkresleními (prostřednictvím centrálního určování cen, cenové diferenciace a postupů přímého nákupu energie), jak ukázala zpráva (33).

(105)

Přestože trh s energií v Číně prošel řadou změn a reforem, některé ceny významné pro energetický systém stále nejsou tržní. Vláda uznává, že ceny jsou stále do velké míry kontrolovány státem: „Současné řízení cen elektřiny stále vychází z vládních cen. Cenové úpravy často zaostávají za změnami nákladů a je obtížné včas a přiměřeně reagovat na náklady spotřeby energie […]. Dosud nebyl zaveden účinný mechanismus hospodářské soutěže pro prodej elektřiny, tržní transakce mezi podniky a uživateli elektřiny jsou omezené a je obtížné zapojit do přidělování zdrojů rozhodující úlohu trhu“ (34).

(106)

Toto státem vyvolané oslabení trhu vede k dalším pokusům o řízení trhu, což se odráží v řadě následujících správních dokumentů. Například v listopadu 2020 vydala komise NDRC Oznámení o podpoře uzavírání střednědobých a dlouhodobých smluv o dodávkách elektřiny v roce 2021 (35).

(107)

Dokument nařizuje „příslušným odborům místních samospráv […] usilovat o to, aby smluvní objem elektřiny nebyl nižší než 80 % průměrného objemu za poslední tři roky“, a pokud jde o stanovení cen, uvádí, že je třeba „zavést mechanismus pro vyrovnání odchylek […] v předpisech na místních trzích, který by řešil odchylky mezi smluvním objemem energie a skutečnou realizací“ a „[z]dokonalit mechanismus stanovení cen střednědobých a dlouhodobých transakcí. Všechny lokality musí striktně dodržovat ceny za přenos a distribuci energie schválené vládou.“

(108)

Oznámení obsahuje rovněž zvláštní ustanovení týkající se provádění, zejména zavedením mechanismu sledování postupu při uzavírání smluv nebo posílením monitorování, zveřejňování a vymáhání smluv (36).

(109)

Kromě toho v lednu 2021 vydala Státní rada „Stanovisko komise NDRC k normalizaci poplatků za městské dodávky vody, elektřiny a tepla s cílem podpořit vysoce kvalitní rozvoj tohoto odvětví“ (37). Oznámení obsahuje zvláštní ustanovení týkající se tvorby cen ze strany vlády: „[…] U projektů, které podléhají vládnímu stanovení cen nebo vládou řízenému stanovení cen, je třeba rozumně stanovit složení nákladů, posílit dohled nad náklady a přezkum, zlepšit mechanismus tvorby cen a vědecky stanovit cenovou úroveň. […]“

(110)

V rámci hlavních cílů oznámení se konkrétně odkazuje na mechanismus vládních vstupů ve vztahu k tvorbě cen i na odvětvovou diferenciaci metod tvorby cen: „Do roku 2025 musí být dosaženo jasných výsledků, pokud jde o zjednodušení a normalizaci poplatků v oblasti zásobování vodou, dodávek energie, plynu a tepla. Bude vytvořen základ pro vědecký, normalizovaný a transparentní mechanismus tvorby cen a dále se zdokonalí mechanismus vládních vstupů. Výrazně se zlepší metody stanovování cen použitelné v příslušných odvětvích, metody kontroly a přezkumu nákladů, cenová politika a standardní komplexní pokrytí služeb, jakož i kvalita a účinnost dodávek vody, elektřiny, tepla a dalších výrobků a služeb“.

(111)

Další surovinou používanou k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, je uhlí. Jak bylo zjištěno ve zprávě, trh s uhlím v Číně podléhá zkreslením, zejména v důsledku subvencování (38), a prostřednictvím řízení a kontroly využívání uhelných zdrojů (39).

(112)

Nedávné šetření týkající se kalciumsilicia prokázalo další prvky státních zásahů do trhu s uhlím. V květnu 2021 vydala Národní energetická správa (NEA) společně s komisí NDRC Oznámení o opatřeních v rámci řízení kapacity těžby uhlí a kritériích schvalování s cílem regulovat kapacity uhelných dolů a prosazovat příslušné limity vypočítané na základě tohoto oznámení (40). V prosinci 2020 vydala komise NDRC Oznámení o zajištění uzavírání a plnění střednědobých a dlouhodobých smluv na dodávky uhlí v roce 2021 (41).

(113)

Oznámení výslovně zdůrazňuje cíl zvýšit vliv a dohled státu nad smluvním procesem: „Lépe využívat úlohu vlády, zaměřit se na posílení budování systému, zlepšit pravidla transakcí, posílit dohled nad úvěry a vést příslušné strany ke zvyšování povědomí o celkové situaci, přijmout sociální odpovědnost, normalizovat plnění smluv a zajistit hladké fungování trhu s uhlím.“

(114)

Toto oznámení také dává pokyn, aby „[s]e posilovala vlastní kontrola tohoto odvětví. Všechna příslušná odvětvová sdružení povedou podniky k posilování vlastní kontroly, k řádnému plnění požadavků střednědobých a dlouhodobých smluv a k tomu, aby nevyužívaly situaci na trhu nabídky a poptávky a výhodného postavení odvětví k uzavírání nevyvážených smluv. Velké podniky musí jít příkladem, provádět vlastní regulaci uzavírání smluv, zvyšovat své povědomí o plnění závazků, přebírat iniciativu k převzetí sociální odpovědnosti za zajištění dodávek a stabilních cen a podporovat hladké fungování trhu s uhlím na vnitrostátní úrovni.“

(115)

Za zmínku stojí zejména jasný pokyn, aby při podpisu smluv nebyla zohledňována situace poptávky a nabídky na trhu. V dubnu 2021 vydala komise NDRC další „Oznámení o zajištění dohledu a řízení střednědobých a dlouhodobých smluv na dodávky uhlí v roce 2021“, jehož cílem je lepší dohled nad dodržováním smluv o prodeji a zajištění dodávek uhlí (zejména na základě ustanovení dříve citovaného oznámení č. 902). Na základě toho by měly příslušné strany zejména zajistit, aby měsíční míra dodržování smluv nebyla nižší než 80 % a čtvrtletní a roční míra dodržování smluv nebyla nižší než 90 % (42).

(116)

Státní zásahy na trhu s uhlím jsou patrné také z nedávného rozhodnutí o prodloužení doby zkušebního provozu uzavřených uhelných dolů o další rok s cílem zvýšit objem výroby a dodávky s cílem čelit zvýšení ceny komodity (poté, co byla důlní těžba dříve pozastavena) (43).

(117)

Jak je patrné z výše uvedených příkladů, čínská vláda řídí rozvoj odvětví křemíku v souladu s širokou škálou politických nástrojů a směrnic a ovládá prakticky každý aspekt fungování tohoto odvětví. Tyto vládní pokyny a zásahy se týkají také hlavních vstupů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(118)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v metalurgickém odvětví neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(119)

Metalurgické odvětví je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v Číně).

(120)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že metalurgické odvětví není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(121)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například: dodavatelé vstupů zaměstnávají pracovní síly, které jsou předmětem zkreslení; mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu, a podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(122)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy.

(123)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(124)

Čínská vláda ani výrobci nepředložili v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(125)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více uvedených příslušných prvků.

(126)

Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(127)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(128)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(129)

Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům.

(130)

V poznámce č. 1 Komise označila Brazílii a Malajsii za země, kde se křemík vyrábí a které jsou podle Světové banky na podobné úrovni hospodářského rozvoje jako Čína. Obě tyto země jsou Světovou bankou klasifikovány na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyšším středním příjmem“, v nichž byla známa výroba obdobného výrobku.

(131)

Žádná ze zúčastněných stran neurčila další možné reprezentativní země.

(132)

V poznámce č. 1 Komise uvedla, že výrobce křemíku v Brazílii, kterého určil žadatel, společnost RIMA Industrial, nebyl v kalendářním roce 2020 ziskový a že v této fázi nebyli určeni žádní další brazilští výrobci.

(133)

Výrobce křemíku v Malajsii PMB Silicon Bhd, kterého určilo sdružení EUSMET, byl v kalendářním roce 2020 ziskový. Na tomto základě Komise v poznámce č. 1 usoudila, že Malajsie by mohla být vhodnou reprezentativní zemí.

(134)

Po zveřejnění poznámky č. 1 žadatel předložil seznam výrobců křemíku v Brazílii, v němž uvedl dostupnost veřejných finančních údajů pro každého z těchto výrobců.

(135)

V seznamu předloženém žadatelem byl uveden jeden výrobce křemíku v Brazílii, společnost MinasLigas, který byl v roce 2020 ziskový.

(136)

Komise tedy měla dva ziskové výrobce křemíku, jednoho v Malajsii a jednoho v Brazílii.

(137)

V poznámce č. 2 Komise dále porovnala údaje o výrobních činitelích, které byly k dispozici v Malajsii a Brazílii. Komise dospěla k závěru, že Malajsie má reprezentativnější soubor údajů o výrobních činitelích, protože do Brazílie se nedováží žádné uhlí se středním obsahem popela a pouze omezené množství dovozu křemene a dřevěných štěpků, jejichž ceny rovněž nejsou reprezentativní.

(138)

Komise tak v poznámce č. 2 informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Malajsii a společnost PMB Silicon Bhd.

(139)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Malajsie jako reprezentativní země a společnosti PMB Silicon Bhd jako výrobce v reprezentativní zemi.

(140)

Připomínky k poznámce č. 2 zaslalo sdružení EUSMET, které podpořilo rozhodnutí Komise použít Malajsii, a žadatel, který trval na tom, že za vhodnou reprezentativní zemi je třeba považovat Brazílii.

(141)

Žadatel zpochybnil použití Malajsie jako reprezentativní země na základě finančních údajů společnosti PMB Silicon Bhd. Žadatel tvrdil, že společnost byla v roce 2020 ztrátová, ale nepředložil žádné důkazy.

(142)

Sdružení EUSMET ve svém podání ze dne 1. dubna 2022 předložilo místně zveřejněnou účetní závěrku společnosti PMB Silicon Bhd, z níž vyplývá, že v roce 2020 byla zisková. Tento argument společnosti Euroalliages se proto zamítá.

(143)

Žadatel rovněž zpochybnil reprezentativnost některých veřejně dostupných údajů z Malajsie týkajících se vedlejších produktů a znovu požádal, aby Komise použila brazilské údaje pro ty činitele, kde je to vhodné, a aby použila údaje z jiných zemí, kde to vhodné není.

(144)

Komise proto znovu přezkoumala údaje z Malajsie a zvážila připomínky žadatele i sdružení EUSMET k těmto údajům. Komise dospěla k závěru, že malajsijské údaje o výrobních činitelích jsou spolehlivé. Komise rovněž konstatovala, že vzhledem k tomu, že výpočty běžné hodnoty budou pro výpočet příjmů z vedlejších produktů používat procentní podíl, nebudou se již používat referenční hodnoty v poznámce č. 2 pro vedlejší produkty.

(145)

Komise navíc konstatuje, že pokud jde o Brazílii, žadatel připustil, že některé údaje nejsou vhodné a že bude třeba použít jiné zdroje. Komise proto tento argument žadatele zamítla.

(146)

Po vydání poznámky č. 2 Komise konstatovala, že došlo k chybě při získávání údajů z databáze GTA týkajících se dovozu dřevěných štěpků do Malajsie. Výpis byl proveden v eurech, a nikoli v CNY, a proto byla cena za tunu nesprávná. Na základě analýzy však byla skutečná cena v CNY za tunu mnohem vyšší než cena zaplacená výrobním odvětvím Unie a mnohem vyšší než průměrná vývozní cena za tunu v databázi GTA pro všechny země.

(147)

Jelikož ceny dřevěných štěpků byly považovány za nereprezentativní, a vzhledem k neexistenci nezkreslené mezinárodní ceny dřevěných štěpků, Komise shledala, že průměrná dovozní cena do Evropské unie v CNY za tunu je vhodnou referenční hodnotou pro tuto surovinu.

(148)

Žadatel rovněž zpochybnil zdroje údajů o nákladech na elektřinu a pracovní sílu a označil je za „zastaralé“ (46).

(149)

Komise tyto zdroje znovu ověřila a v případě elektřiny zjistila, že sazby uvedené v poznámce č. 2 jsou stále v platnosti. Pokud však jde o náklady práce, zdroj uvedený v poznámce č. 2 se vztahuje na rok 2016. Komise proto vyhledala aktuálnější údaje a jako vhodný zdroj údajů určila statistiku nákladů práce z publikace „Salaries and Wages Survey Report 2020“ (Zpráva o šetření ohledně mezd a platů v roce 2020) malajsijského statistického úřadu (47) zveřejněné v červenci 2021.

(150)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Malajsie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(151)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Malajsie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(152)

V poznámce č. 1 Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou suroviny, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(153)

Následně v poznámce č. 2 Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu (48) a energii (49) použije oficiální malajsijské údaje.

(154)

S ohledem na všechny informace v žádosti o přezkum a následné informace předložené žadatelem a zainteresovanými stranami byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele křemíku

(155)

Křemík se vyrábí v elektrických obloukových pecích karbotermickou redukcí křemene (oxidu křemičitého) za přítomnosti různých druhů uhlíkových redukčních činidel, například uhlí a dřevěných štěpků.

(156)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA.

(157)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (50).

(158)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny.

(159)

Zbývající údaje o dovozu z jiných zemí kromě Číny byly považovány za reprezentativní pro všechny vstupy kromě dřevěných štěpků. Jak je uvedeno ve 146. bodě odůvodnění, dovozní cena dřevěných štěpků do Malajsie nebyla považována za reprezentativní, a proto byly použity údaje o dovozu do Evropské unie.

(160)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady vzniklé výrobcům v Unii v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny.

(161)

Vzhledem k tomu, že hodnota použitá pro tyto účely neměla žádný znatelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí, bez ohledu na použitý zdroj, a vzhledem k tomu, že spolupracující vyvážející výrobci neposkytli údaje, rozhodla se Komise zahrnout tyto náklady do spotřebního materiálu. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(162)

U vedlejších produktů Komise vypočítala procentní podíl příjmů z vedlejších produktů vykázaných výrobním odvětvím Unie ve vztahu k celkovým výrobním nákladům a tento procentní podíl odečetla od přepočtených výrobních nákladů při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(163)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Tyto úpravy by pouze zapříčinily zvýšení běžné hodnoty, a tím i dumpingového rozpětí.

(164)

Náklady práce v Malajsii zveřejňuje Ministerstvo statistiky malajsijské vlády (51) a tento zdroj byl použit pro stanovení mezd v Malajsii na základě zveřejněných informací o průměrných středních nákladech práce na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu za rok 2020. Podle statistického úřadu je to 2 542 MYR měsíčně. Při průměrném počtu 186 pracovních hodin za měsíc vypočítala Komise průměrnou mzdu ve výši 13,67 MYR za hodinu.

(165)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Malajsii zveřejňuje poskytovatel elektrické energie Tenaga Nasional Berhad (TNB) (52). Nejnovější sazby byly zveřejněny dne 1. ledna 2014 a v období přezkumného šetření byly stále platné. Komise použila ke stanovení nákladů na elektřinu na kWh sazby průmyslových cen elektřiny ve spotřebitelském pásmu „tarif E2 – tarif pro střední napětí ve špičce/mimo špičku pro průmysl“ od TNB.

(166)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních činitelů.

(167)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů žadatele proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentuální podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii.

(168)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(169)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (materiálů a pracovní síly) pro výrobu křemíku. Komise vynásobila poměry spotřeby nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Malajsii, jak je popsáno výše.

(170)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise připočetla výrobní režijní náklady, prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno výše. Náklady na výrobní režii byly určeny na základě údajů poskytnutých žadatelem. Prodejní, režijní a správní náklady a zisk byly stanoveny na základě účetní závěrky společnosti PMB Silicon Bhd za rok 2020, jak je uvedeno v auditované účetní závěrce společnosti (53).

(171)

Komise použila následující procenta pro výpočet běžné hodnoty z nezkreslených výrobních nákladů:

(172)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(173)

Po poskytnutí informací se sdružení EUSMET vyjádřilo k metodě používané k nakládání s příjmy z vedlejších produktů, která vycházela z procentního podílu vstupních nákladů, nikoli z procentního podílu výrobních nákladů.

(174)

Metoda použitá v tomto případě je vhodná vzhledem k tomu, že žádný čínský výrobce nespolupracoval, a výpočet běžné hodnoty byl proto založen na formátu údajů o spotřebě obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku, kde byl příjem z vedlejších produktů vyjádřen jako procentní podíl jejich vstupních nákladů.

(175)

Simulace v podání sdružení EUSMET vycházejí z indexované běžné hodnoty mezi 122,87 a 119,92, což je snížení jen o necelé 3 procentní body. Komise se nedomnívá, že tento malý rozdíl vyžaduje změnu údajů o spotřebě obdržených od výrobního odvětví Unie, kde je příjem z vedlejších produktů vyjádřen jako procentní podíl výrobních nákladů.

(176)

V každém případě je účelem výpočtu běžné hodnoty v rámci přezkumu před pozbytím platnosti určit, zda dumping přetrvává, a bez ohledu na metody navržené sdružením EUSMET k nakládání s příjmy z vedlejších produktů by se zjištění o pokračování dumpingu nezměnilo.

(177)

Při zohlednění tvrzení sdružení EUSMET týkajících se výpočtů dumpingu však Komise uvedla, že ve výpočtu došlo k chybě (příjem z vedlejších produktů nebyl odečten od vstupních nákladů), a proto byla běžná hodnota nadhodnocena. Tato část byla opravena a znovu sdělena zúčastněným stranám. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(178)

Sdružení EUSMET rovněž požádalo, aby mu byly poskytnuty další podrobné informace o výpočtu běžné hodnoty, a zejména údaje týkající se množství výrobních faktorů použitých pro výpočet běžné hodnoty.

(179)

Komise zařadila informace týkající se referenčních hodnot a výrobních faktorů do veřejně přístupného spisu dne 17. června 2022 (54) připojeného k verbální nótě zaslané misi Čínské lidové republiky při Evropské unii.

(180)

Komise žádné zúčastněné straně nesdělila množství jednotlivých výrobních faktorů použitých výrobci v Unii zařazenými do vzorku k výrobě jedné tuny křemíku, protože tyto informace jsou důvěrné z obchodního hlediska.

(181)

Metoda použitá pro výpočet běžné hodnoty byla všem zúčastněným stranám jasně vysvětlena v informačním dokumentu a zopakována výše ve 168. až 172. bodě odůvodnění.

(182)

Vzhledem k tomu, že výrobci z Číny nespolupracovali, byla vývozní cena stanovena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu odečtením 5 % jako odhadu nákladů na (námořní) dopravu a pojištění a nákladů na domácí dopravu na základě údajů z předchozích případů.

(183)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu ze závodu, jak je stanoveno výše.

(184)

Komise neprovedla žádné úpravy běžné hodnoty ani vývozní ceny z důvodu rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení, protože obě ceny již byly na úrovni ceny ze závodu.

(185)

Na základě dostupných údajů Komise vypočítala dumpingové rozpětí ve výši 26,9 %.

(186)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(187)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky:

(188)

V žádosti o přezkum se odhaduje, že výrobní kapacita v Číně se pohybuje mezi 6 a 8 miliony tun ročně, přičemž se rovněž uvádí, že existuje obecná shoda na tom, že výrobní kapacita v Číně je vyšší než celková světová spotřeba. Žadatel odhadl, že využití čínské kapacity se v roce 2020 bude pohybovat mezi 20 a 40 %. V žádosti bylo rovněž uvedeno, že v roce 2014 se výrobní kapacita v Číně pohybovala mezi 3 a 5 miliony tun ročně, což naznačuje, že v posledních letech se kapacita v Číně výrazně zvýšila.

(189)

I kdyby byl přijat konzervativní přístup, při výrobní kapacitě 6 milionů tun a využití ve výši 40 % by ČLR měla volnou kapacitu ve výši přibližně 3,6 milionu tun. To je přibližně sedmkrát více než celková spotřeba v Unii.

(190)

V předchozím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti Komise rovněž zjistila značnou volnou kapacitu v Číně a dospěla k závěru, že tato volná kapacita by skutečně mohla být využita k dodávkám na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti (55). Nebyly předloženy žádné důkazy, které by tento závěr zpochybnily.

(191)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUSMET zpochybnilo objem volné výrobní kapacity v Číně, jak je uvedeno v žádosti o přezkum. Sdružení EUSMET opět požádalo, aby žadatelé zveřejnili zprávu společnosti AlloyConsult uvedenou v žádosti o přezkum. Komise konstatuje, že tato zpráva je chráněna autorským právem a veřejně přístupná verze žádosti o přezkum je dostatečným shrnutím zjištění zprávy.

(192)

Sdružení EUSMET místo toho odkázalo na zprávu CRU z dubna 2021, která naznačuje, že jmenovitá kapacita v Číně činí 5 milionů tun ročně a „operační kapacita“ činí 4 miliony tun ročně.

(193)

Sdružení EUSMET rovněž zpochybnilo využití kapacity ve výši 20 % až 40 %, které vychází z odhadované kapacity 6 milionů tun a výroby ve výši 2 milionů tun uvedené v žádosti o přezkum.

(194)

Sdružení EUSMET neposkytlo žádné odhady výroby křemíku v Číně pro rok 2020. Na základě odhadu výroby ve výši 2 milionů tun v žádosti o přezkum a odhadované kapacity ve výši 4 milionů tun od CRU by tyto údaje ukázaly využití kapacity ve výši 50 %, přičemž odhadovaná kapacita ve výši 2 milionů tun by mohla být využita pro vývoz na trh Unie.

(195)

Zjištění Komise o existenci významné volné kapacity v Číně, která by mohla být skutečně využita k zásobování trhu Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, proto zůstávají beze změny.

(196)

Sdružení EUSMET rovněž uvedlo, že ve svém podání ze dne 10. srpna 2021 poskytlo důkazy o tom, že čínská poptávka po křemíku roste a že v budoucnu bude tato poptávka zásobována z volné kapacity v Číně, čímž se sníží množství křemíku, který by mohl zásobovat trh Unie.

(197)

V podání sdružení EUSMET ze dne 10. srpna 2021 se uvádí, že „podle CRU má čínská poptávka po křemíkovém kovu v nadcházejících letech růst nejvyšším tempem“. Odkazuje se na výhled pro trh s křemíkovým kovem „CRU Silicon Metal Market Outlook, duben 2021“.

(198)

Sdružení EUSMET ve svém podání neposkytlo žádné shrnutí výhledu CRU z dubna 2021, neboť zpráva byla chráněna autorským právem.

(199)

V současné době všechny důkazy poskytnuté Komisi poukazují na současnou významnou volnou kapacitu v Číně, která není pokryta stávající čínskou poptávkou. Pokud se splní předpoklady CRU, že „poptávka po čínském křemíkovém kovu poroste“, neexistují žádné důkazy o tom, že by toto zvýšení pokrylo veškerou volnou provozní kapacitu v Číně, natož jmenovitou kapacitu.

(200)

Předpoklad ze zprávy CRU proto nemění naše závěry, že v Číně zůstává volná kapacita, která by mohla být dodána do Evropské unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(201)

Pokračující dovoz do Unie navzdory platným opatřením by naznačoval, že trh Unie je i nadále atraktivní a že pokud by opatření pozbyla platnosti, dovoz za dumpingové ceny by pokračoval.

(202)

Komise rovněž konstatuje, že opatření proti obcházení zůstávají v platnosti pro dovoz zasílaný z Korejské republiky a Tchaj-wanu (56). Toto úsilí vynaložené na obcházení platných opatření ukazuje, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce stále atraktivní.

(203)

Spojené království bylo druhým největším spotřebitelem křemíku v Unii. Ačkoli byl trh Unie ovlivněn odchodem Spojeného království z Evropské unie, zůstává Unie pro čínské vývozce atraktivním trhem. Důvodem je pokračující dovoz křemíku z Číny na zbývající trh Unie, jak je uvedeno výše.

(204)

Komise dále zkoumala, zda je trh Unie atraktivní z hlediska cenových úrovní.

(205)

Za prvé, jak je uvedeno níže v části týkající se újmy a cenového podbízení, šetření zjistilo, že čínské dovozní ceny včetně antidumpingových cel se v období přezkumného šetření stále podbízely cenám výrobců v Unii o 9,2 %. Bez cla by podbízení činilo 14,6 %.

(206)

Za druhé, Komise analyzovala vývozní ceny z Číny do jiných zemí získané z databáze GTA pro rok 2020. V žádosti o přezkum byly uvedeny tři hlavní otevřené trhy pro čínský křemík: Japonsko, Korejská republika a Indie. Vývoz do těchto tří zemí v roce 2020 tvořil 46 % veškerého čínského vývozu křemíku. Podle databáze GTA činila průměrná vývozní cena do těchto zemí na úrovni FOB v roce 2020 1 800 USD za tunu.

(207)

Na základě stejných údajů získaných z databáze GTA za stejné období se ukázalo, že průměrná vývozní cena do Unie na úrovni FOB činila 1 915 USD za tunu. To naznačuje, že trh Unie zůstává pro čínské vývozce cenově atraktivní, a to i přes platná opatření.

(208)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUSMET uvedlo, že cena FOB u čínského vývozu do zemí Evropské unie ve výši 1 915 USD za tunu byla vyšší (při úpravě na EUR) než cena CIF u čínského dovozu do Evropské unie ve výši 1 523 EUR uvedená v tabulce 4 níže.

(209)

Komise konstatuje, že extrakce z databáze GTA vychází z údajů získaných od čínského celního orgánu a byla použita pouze jako základ pro srovnání vývozních cen do různých destinací. Neměla by být použita ani nebyla získána pro srovnání s údaji Eurostatu, pokud jde o přesnou hodnotu v EUR za tunu dovozu do Unie.

(210)

A konečně, atraktivitu trhu Unie dále zvyšuje skutečnost, že USA uplatňují na dovoz křemíku z ČLR vysoká antidumpingová cla. Austrálie a Kanada mají antidumpingová nebo antisubvenční opatření proti dovozu křemíku z Číny.

(211)

Na základě významné volné výrobní kapacity v Číně a atraktivity trhu Unie pro čínské vyvážející výrobce dospěla Komise k závěru, že existuje velká pravděpodobnost, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by vedlo k nárůstu dumpingového vývozu.

(212)

S ohledem na svá zjištění o pokračování dumpingu během období přezkumného šetření a pravděpodobném vývoji čínského vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z Číny by vedlo k přetrvání dumpingu ve značném rozsahu.

(213)

Obdobný výrobek vyráběli v posuzovaném období v Unii tři výrobci, z nichž dva patřili do stejné skupiny. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Z důvodu důvěrnosti jsou proto číselné údaje týkající se výrobního odvětví Unie indexovány a/nebo uvedeny v určitém rozpětí.

(214)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla [120 000 až 160 000 tun] (57). Tento údaj byl vypočten na základě odpovědí na dotazník od tří výrobců v Unii, kteří tvoří výrobní odvětví Unie. Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii představují 100 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(215)

Spotřebu v Unii Komise stanovila tak, že objem prodeje, jehož výrobní odvětví Unie dosáhlo na trhu Unie, přičetla k objemu dovozu z Číny a dalších třetích zemí, na základě údajů Eurostatu a odpovědí na dotazníky.

(216)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(217)

Spotřeba v Unii do roku 2020 trvale klesala a mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření se mírně zvýšila o 3 procentní body. Celkově spotřeba v Unii v posuzovaném období klesla o 16 %.

(218)

Pokles poptávky je částečně způsoben nižší poptávkou po křemíku používaném při výrobě hliníku, která je důsledkem poklesu výroby vozidel v EU, při níž se z velké části používají hliníkové materiály, k jejichž výrobě se užívá křemík. Pokles v automobilovém odvětví byl způsoben nasycením trhu, které v roce 2018 postihlo většinu průmyslových zemí, k čemuž se dále přidal pokles v roce 2020 a v období přezkumného šetření v důsledku pandemie COVID-19. Během posuzovaného období se také snížila poptávka po křemíku v chemickém průmyslu, což bylo částečně ovlivněno všeobecným narušením obchodních toků v průběhu roku 2020 a v období přezkumného šetření v důsledku pandemie COVID-19.

(219)

Objem dovozu z Číny stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným výše v 215. a 216. bodě odůvodnění.

(220)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(221)

Objem dovozu z dotčené země v posuzovaném období trvale klesal (celkový pokles o 61 %), což vedlo ke snížení jeho podílu na trhu během posuzovaného období na polovinu.

(222)

Většina křemíku (60 % celkového množství v období přezkumného šetření) z Číny se dováží v režimu aktivního zušlechťovacího styku a používá se jako surovina zejména v chemickém průmyslu. Za tento dovoz se neplatí žádné clo (smluvní ani antidumpingové), pokud jsou navazující výrobky vyváženy.

(223)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUSMET uvedlo, že mezi dovozem a výrobou v Unii neexistovala hospodářská soutěž, neboť 56 % až 80 % dovozu křemíku z Číny bylo uskutečněno v režimu aktivního zušlechťovacího styku a že se jednalo o zvláštní třídu křemíku, která se v Unii nevyrábí.

(224)

Jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění, křemík je považován za homogenní výrobek. Jak je uvedeno v 48. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce v ČLR při šetření nespolupracoval, a Komise proto musela použít dovozní statistiky. Všechny třídy výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou vykazovány pod stejným kódem KN a nejsou k dispozici žádné údaje o dovozu, které by umožňovaly rozlišení podle konečného použití nebo třídy výrobku, bez ohledu na dovozní režim. Jak je uvedeno v 66. bodě odůvodnění, vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců při stávajícím šetření není Komise u většiny dovozu schopna určit, které typy výrobku (nebo třídy křemíku) se dovážejí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(225)

Ceny dovozu z Číny stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(226)

Průměrná jednotková cena se mezi lety 2018 a 2020 snížila o 15 % a v období přezkumného šetření mírně vzrostla o 1 %. Celkově se cena během dotčeného období snížila o 14 %.

(227)

Dovozní ceny křemíku dováženého v režimu aktivního zušlechťovacího styku se během posuzovaného období postupně snižovaly, zatímco dovoz podléhající clu klesl mezi lety 2018 a 2020 o 15 % a v období přezkumného šetření se zvýšil o 12 %. Během celého posuzovaného období byly ceny křemíku dováženého v režimu aktivního zušlechťovacího styku vyšší než cena dovozu, který podléhal clu.

(228)

Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(229)

Podbízení (vyjádřené jako procento obratu výrobců v Unii během období přezkumného šetření) při použití konvenčního a případně antidumpingového cla na dovoz činilo 9,2 %.

(230)

Ve svých připomínkách k poskytnutým informacím sdružení EUSMET tvrdilo, že Komise měla výpočet rozpětí cenového podbízení revidovat tak, že na jedné straně zohlední náklady po dovozu a na druhé straně upraví prodejní ceny v Unii. Sdružení EUSMET vycházelo z předpokladu, že 40 % dovozu z Číny činili především obchodníci/dovozci, zatímco výrobci v EU prodávají své výrobky konečným uživatelům v odvětví hliníku. Sdružení EUSMET navíc zjistilo, že někteří výrobci v Unii uskutečnili mezipodnikový prodej, a proto existuje rozdíl v obchodní úrovni.

(231)

Za prvé je třeba připomenout, že, jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění, žádný vyvážející výrobce v ČLR při šetření nespolupracoval. Rozpětí cenového podbízení bylo proto stanoveno na základě dostupných údajů. Za druhé, EUSMET ve svých připomínkách k poskytnutým informacím nevysvětluje, jak lze určit typ kupujícího na základě údajů na úrovni TARIC. Za třetí, na rozdíl od tvrzení sdružení EUSMET, z důkazů ve spisu vyplývá, že spolupracující uživatelé uskutečnili značný počet nákupů přímo z Číny (bez obchodníků a/nebo distributorů). Za čtvrté Komise nezohlednila mezipodnikové prodeje, takže v obchodní úrovni neexistuje žádný rozdíl. Zjištění Komise během šetření proto tvrzení sdružení EUSMET nepodporují.

(232)

Kromě toho bylo cenové podbízení uvedené ve 229. bodě odůvodnění stanoveno na základě veškerého dovozu z Číny. Aby se předešlo pochybnostem, Komise zjistila cenové podbízení ve výši 9,2 % při zohlednění celkového dovozu a ve výši 0,4 % při zohlednění pouze dovozu podléhajícího clu.

(233)

Komise rovněž vypočítala cenové podbízení při neexistenci antidumpingových cel. Při zohlednění připomínek po poskytnutí informací Komise uvedla, že ve zveřejněné verzi byla u celkového cenového podbízení při neexistenci antidumpingových cel administrativní chyba (tj. cla ve skutečnosti nebyla zcela odstraněna). Po její opravě Komise zjistila cenové podbízení ve výši 14,6 % při zohlednění celkového dovozu a ve výši 13,9 % při zohlednění pouze dovozu podléhajícího clu.

(234)

Na základě důkazů ve spisu a analýzy cen provedené Komisí bylo proto tvrzení sdružení EUSMET o nadhodnocení rozpětí zamítnuto.

(235)

Dovoz křemíku z jiných třetích zemí než z Číny (podléhající clu a v režimu aktivního zušlechťovacího styku) pocházel zejména z Norska, Brazílie a Malajsie.

(236)

Objem dovozu do Unie, jakož i podíly na trhu a cenové trendy dovozu křemíku z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(237)

Objem dovozu ze třetích zemí se za posuzované období zvýšil o 4 %. Vzhledem k 16 % poklesu spotřeby Unie ve stejném období se podíl dovozu ze třetích zemí na trhu mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 24 %. Většina tohoto dovozu pochází z Norska, Brazílie a Malajsie. Zatímco však dovoz z Norska vzrostl o 35 %, dovoz z Brazílie se snížil o 33 % a dovoz z Malajsie, který v roce 2018 chyběl, dosáhl v období přezkumného šetření 5–10 % podílu na trhu.

(238)

Dovozní cena v eurech za tunu ze třetích zemí v daném období neustále klesala (celkový pokles o 12 %). V období přezkumného šetření byly dovozní ceny z Norska, Brazílie, Malajsie a všech ostatních třetích zemí v průměru vyšší než dovozní ceny z Číny.

(239)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(240)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(241)

Objem výroby se mezi lety 2018 a 2020 snížil o 34 % a v období přezkumného šetření se zvýšil o 5 %. Celkově se objem výroby během dotčeného období snížil o 29 %, aby se přizpůsobil nižší poptávce. Vývoj objemu výroby rovněž odráží přebytek nabídky na začátku posuzovaného období, který se projevil i v objemu konečného stavu zásob v roce 2018 (viz 256. bod odůvodnění), který se postupně snižoval.

(242)

Výrobní kapacita rovněž klesla, ale hlavně mezi lety 2018 a 2019 (16 %) a zůstala poměrně stabilní až do období přezkumného šetření, kdy klesla o další 1 %. Vzhledem k tomu, že objem výroby klesal rychleji než výrobní kapacita, pokleslo využití kapacity v posuzovaném období o 17 %.

(243)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(244)

Objem prodeje na trhu Unie se vyvíjel podobně jako výroba, mezi lety 2018 a 2020 postupně klesal o 36 % a v období přezkumného šetření rostl o 10 %. Celkově se prodej v Unii v posuzovaném období snížil o 29 %. Ve stejném období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 15 %.

(245)

Zatímco spotřeba klesla o 16 %, objem výroby i prodeje výrobního odvětví Unie se snížil o 29 %, což vedlo k poklesu podílu na trhu o 15 %. Ztráty výrobního odvětví Unie z hlediska objemu výroby a prodeje převýšily pokles trhu.

(246)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(247)

V souladu s trendem kapacit klesla zaměstnanost mezi lety 2018 a 2019 o 12 % a do období přezkumného šetření zůstala poměrně stabilní. Jelikož výroba klesala ještě rychleji (29 %), produktivita se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření snížila o 19 %.

(248)

Navzdory klesajícím úrovním množství dovozu z Číny měl dumpingový dovoz ve výši 39,4 % negativní dopad na výkonnost výrobního odvětví Unie, což výrobnímu odvětví Unie rovněž ztížilo překonání účinků dřívějších dumpingových praktik.

(249)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(250)

Jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v roce 2019 snížila o 12 % ve srovnání s rokem 2018 a poté se mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření dále snížila o 1 procentní bod.

(251)

Na rozdíl od jednotkové prodejní ceny zůstaly jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie v roce 2019 stabilní a mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření klesly o 5 %. Částečně to odráželo rozhodnutí některých výrobců uzavřít některé pece s ohledem na nadměrnou nabídku, která vznikla v důsledku nižší poptávky.

(252)

V důsledku toho prodejní cena během posuzovaného období klesla dvakrát více (13 %) než výrobní náklady (5 %).

(253)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobců v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(254)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se během posuzovaného období snížily o 12 %. Vývoj průměrných nákladů vysvětlují odměny zaměstnanců vyplacené v roce 2018 a program sociálního zabezpečení v obdobích nižší produkce.

(255)

Úroveň zásob u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 11

Zásoby

(256)

Konečný stav zásob se během posuzovaného období snížil o 91 %: Toto snížení bylo způsobeno především tím, že zásoby v roce 2018 byly vysoké co do objemu, a to vzhledem k nižší poptávce po křemíku na začátku posuzovaného období, což v Unii způsobilo převis nabídky nad poptávkou.

(257)

Stejně tak poměr mezi konečným stavem zásob a objemem výroby klesl mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření o 87 %.

(258)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(259)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Ze situace kladné ziskovosti v roce 2018 se výrobní odvětví Unie v roce 2019 dostalo do ztráty. Průměrná ziskovost se v letech 2019 a 2020 pomalu zlepšovala, ale celkově se ziskovost výrobního odvětví Unie v posuzovaném období snížila o 88 %.

(260)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se v roce 2019 snížil o 111 %, aby v roce 2020 opět vzrostl o 124 % a v období přezkumného šetření znovu poklesl o 66 %. Navzdory tomuto nárůstu byl peněžní tok během období přezkumného šetření stále o 62 % nižší než v roce 2018 a byl především důsledkem výrazného poklesu prodeje jednoho výrobce v Unii během posuzovaného období.

(261)

Úroveň investic se v roce 2020 snížila na velmi nízkou úroveň, aby se v období přezkumného šetření mírně zvýšila. Celkově se investice během posuzovaného období snížily o více než polovinu. Přibližně 70–80 % investic se týká výměny určitého zařízení jedním z výrobců. Obecněji řečeno, v reakci na klesající poptávku snižovaly společnosti v posuzovaném období až do období přezkumného šetření svá aktiva používaná k výrobě, přičemž některé investice byly provedeny až při náznaku oživení poptávky.

(262)

Návratnost investic potřebných k výrobě křemíku na základě celkového prodeje křemíku sledovala klesající zisky.

(263)

Všechny ukazatele újmy, kromě úrovně zásob, vykazovaly během posuzovaného období nepříznivý vývoj. V souvislosti s poklesem poptávky (16 %) došlo k většímu poklesu prodeje i výroby (29 %). Vedlo to k podobnému poklesu kapacity (17 %) a zaměstnanosti (12 %). Vzhledem k tomu, že pokles výroby byl rychlejší (29 %) než pokles kapacity a zaměstnanosti, snížilo se v posuzovaném období také využití kapacity a produktivita.

(264)

Ve stejném období se snížily i průměrné jednotkové ceny (o 13 %). V důsledku toho se i přes snížení výrobních nákladů (o 5 %) snížila ziskovost o 88 %. V posuzovaném období spolu se ziskovostí výrazně poklesly také investice, peněžní tok a návratnost investic.

(265)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(266)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele, zejména dovoz ze třetích zemí.

(267)

Během posuzovaného období se objem dovozu z Číny snížil ze 14 % v roce 2018 na 7 % v období přezkumného šetření. Tento dovoz vstoupil na trh za ceny, které se během období přezkumného šetření podbízely prodejním cenám v Unii o 9,2 % při zohlednění antidumpingových cel nebo o 14,6 % bez zohlednění cel. V kontextu trhu, který se během posuzovaného období zmenšoval, proto dovoz z dotčené země stále vyvíjel tlak na výrobní odvětví Unie, jehož ziskovost zůstala během posuzovaného období velmi nízká a někdy dokonce dosahovala záporných hodnot.

(268)

Současně dovoz z jiných zemí, jako je Norsko a Malajsie, stále rostl a jeho podíl na trhu se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření zvýšil z 53 % na 66 %. Dovoz z těchto zemí se prodával za ceny nižší nebo blízké cenám čínského dovozu včetně cel, což rovněž přispělo k situaci působící výrobnímu odvětví Unie újmu. Účinek dovozu ze třetích zemí na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Unie, zejména pokud jde o ziskovost, tedy do určité míry oslabuje příčinnou souvislost mezi újmou a dumpingovým dovozem z Číny.

(269)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny přispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, přičemž dovoz ze třetích zemí do určité míry oslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(270)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUSMET tvrdilo, že Komise ve svém posouzení újmy postupovala podle „kontrolního seznamu“ a nezohlednila protichůdné důkazy, jako jsou důkazy naznačující, že čínský dovoz nepředstavoval vysvětlující sílu újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Sdružení EUSMET zejména tvrdilo, že Komise nezohlednila důkazy týkající se skutečnosti, že i) objem čínského dovozu během posuzovaného období poklesl, ii) neexistovala žádná souvislost mezi objemem čínského dovozu křemíku a cenami v situaci výrobního odvětví Unie, iii) pokles výroby, objemu prodeje, prodejních cen a dalších finančních ukazatelů výrobního odvětví Unie odpovídal období klesající poptávky a cen v Unii a v celosvětovém měřítku a iv) většina dovozu křemíku z Číny v období přezkumného šetření probíhala v režimu aktivního zušlechťovacího styku a týkala se v zásadě dovozu křemíkového kovu zvláštní třídy, který uskutečnil jeden člen sdružení EUSMET, v) Komise rovněž nezohlednila významný dovoz křemíkového kovu z Jihoafrické republiky do Unie v období přezkumného šetření a vi) Komise nevysvětlila, jak výrazně vyšší objem norského dovozu za ceny, které se podbízejí cenám výrobců v EU, neovlivnil hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(271)

Z 269. bodu odůvodnění je zřejmé, že Komise čínskému dovozu nepřičetla úlohu vysvětlující újmu, kterou utrpěli výrobci v Unii. Komise rovněž nedošla k závěru, že dumpingový čínský dovoz byl hlavní a jedinou příčinou poklesu cen v Unii. A konečně, Komise neopomíjí pokles poptávky v Unii a v celosvětovém měřítku, jak je vysvětleno ve 218. bodě odůvodnění a jasně uvedeno v tabulce 2. Komise však fakticky poznamenala, že tento čínský dovoz byl navzdory poklesu během posuzovaného období v období přezkumného šetření stále za dumpingové ceny a stále se podbízel cenám v Unii, což jistě přispělo k újmě jejího výrobního odvětví.

(272)

Komise sice souhlasí s tím, že většina dovozu z Číny probíhala v režimu aktivního zušlechťovacího styku, popírá však, že se jednalo o určitou třídu křemíku používanou jedním členem sdružení EUSMET. I za předpokladu, že by celkový dovoz členů sdružení EUSMET během období přezkumného šetření představoval zcela křemík zvláštní třídy, činil by tento dovoz během období přezkumného šetření pouze méně než polovinu veškerého dovozu z Číny v režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo méně než jednu třetinu celkového dovozu z Číny.

(273)

Komise zvažovala dopad dovozu z Jihoafrické republiky, ale vyloučila jej, protože tento dovoz je v menším objemu než dovoz z jiných zemí, jako je Norsko, Brazílie a Malajsie, pro něž byly poskytnuty podrobné údaje. Dopad dovozu z Jihoafrické republiky i z jiných menších vyvážejících zemí je zachycen v souhrnném počtu „ostatních dovozů“ v tabulce 5.

(274)

V neposlední řadě Komise souhlasí s názorem sdružení EUSMET, že Norsko spolu s dalšími zeměmi včetně Číny přispěly k situaci působící újmu, pokud výrobní odvětví Unie v posuzovaném období utrpělo újmu. Objem dovozu a ceny norského dovozu jsou jasně uvedeny v tabulce 5.

(275)

Závěrem, jak je vysvětleno v 269. bodě odůvodnění, Komise přičetla újmu jak dovozu křemíku z Číny, tak z jiných třetích zemí. Na rozdíl od tvrzení sdružení EUSMET se Komise zaměřila na analýzu obnovení újmy, jak je popsáno v 276. až 294. bodě odůvodnění, která identifikovala pravděpodobnou situaci, kdy by výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, pokud by opatření pozbyla platnosti a dovoz z Číny by při současných cenách cenového podbízení prudce narostl.

(276)

Ve 265. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Nicméně vzhledem k trendu klesajícího objemu a podílu čínského dovozu na trhu v posuzovaném období Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení rovněž zkoumala, zda by v případě ukončení platnosti opatření proti dovozu z Číny pravděpodobně došlo k obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem.

(277)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v Číně, atraktivitu trhu Unie, pravděpodobnou úroveň cen dovozu z Číny při neexistenci antidumpingových opatření a jejich dopad na výrobní odvětví Unie.

(278)

O kapacitě a volné kapacitě v Číně pojednává 188. bod odůvodnění. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, byla zjištění vzešlá z šetření založena na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. V žádosti o přezkum se odhaduje čínská výrobní kapacita křemíku na 6 až 8 milionů tun ročně a uvádí se, že čínská výrobní kapacita křemíku je mnohem vyšší než celková světová spotřeba. Potvrzuje to závěry posledního přezkumu před pozbytím platnosti, že Čína má značnou volnou kapacitu, kterou by mohla využít k dodávkám na trh Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(279)

Atraktivita trhu Unie je popsána ve 201. až 204. bodě odůvodnění. V období přezkumného šetření byla průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie výrazně vyšší než průměrná dovozní cena čínského křemíku. Kromě toho zůstaly další trhy uzavřeny v důsledku opatření na ochranu obchodu (58), což naznačuje, že je pravděpodobné, že čínský vývoz, který by využíval volnou kapacitu, by v případě ukončení platnosti opatření směřoval ve velkém množství do Unie.

(280)

Úroveň cen čínského vývozu do Unie bez antidumpingových cel by byla přiměřeným ukazatelem budoucí úrovně cen na trhu Unie. Při použití údajů z období přezkumného šetření, při uplatnění pouze smluvních cel, by cenové podbízení dosáhlo 14,6 % při zohlednění veškerého dovozu a 13,9 %, pokud se zohlední pouze dovoz po zaplacení cla.

(281)

Cenový tlak by výrobnímu odvětví Unie neumožnil udržet ziskový vývoj. Naopak, pokud by opatření pozbyla platnosti, došlo by k dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Při neexistenci opatření by totiž čínský dumpingový dovoz za ceny působící újmu pravděpodobně vyvíjel další tlak na snižování prodejních cen na trhu Unie. Výrobní odvětví Unie by velmi pravděpodobně bylo nuceno snížit své prodejní ceny, což by vedlo k další ztrátě ziskovosti a se vší pravděpodobností k významným ztrátám v krátkodobém horizontu.

(282)

Pokud by se případně výrobní odvětví Unie pokusilo zvýšit své prodejní ceny na ziskovou úroveň, vzhledem k velké nadbytečné kapacitě v Číně by dumpingový dovoz pravděpodobně získal významný podíl na trhu Unie na úkor výrobního odvětví Unie.

(283)

Zatímco objem dovozu z Číny v posuzovaném období postupně klesal, zájem čínských vyvážejících výrobců o trh Unie dokládá pokračující dovoz v posuzovaném období navzdory platným opatřením, a to za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie. Kromě toho, jak je uvedeno ve 206. bodě odůvodnění, byly vývozní ceny z Číny do jiných zemí (tj. 1 800 USD za tunu) nižší než průměrné ceny vývozu do Unie během téhož roku (tj. 1 915 USD za tunu).

(284)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUSMET zopakovalo svou připomínku, že Komise nadhodnotila kapacitu a volnou kapacitu v Číně.

(285)

Komise uvedla, že sdružení EUSMET v tomto ohledu neposkytlo žádné nové důkazy a pouze zopakovalo svá předchozí tvrzení. Jak je vysvětleno ve 191. až 195. bodě odůvodnění, zjištění Komise o významné volné kapacitě v Číně, která by mohla být skutečně využita k zásobování trhu Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, zůstávají beze změny.

(286)

Sdružení EUSMET uvedlo, že analýza atraktivity trhu Unie byla založena na vývozních cenách čínského křemíku do EU ve vztahu k jiným trhům. Sdružení EUSMET požádalo o zpřístupnění těchto údajů.

(287)

Jak je uvedeno v 209. bodě odůvodnění, Komise založila své analýzy na extrakci údajů z databáze GTA, která je snadno dostupná. Údaje z databáze GTA vychází z údajů získaných od čínských celních orgánů a byly použity pouze jako základ pro srovnání vývozních cen do různých destinací.

(288)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že Komise neprokázala, že by čínský dovoz poté, co by opatření pozbyla platnosti, zaplavil trh Unie. Vycházelo ze skutečnosti, že během nedostatku křemíku mezi lety 2021 a 2022 se čínský dovoz do Unie nezvýšil.

(289)

Komise měla za to, že situace po období přezkumného šetření, a zejména prudký nárůst poptávky a následný nedostatek nabídky, byly dočasné povahy. Tyto otřesy poptávky a nabídky byly ve skutečnosti spojeny s pandemií COVID-19, ruskou agresí vůči Ukrajině a zvýšením cen elektřiny (z nichž část nastala ještě před ruskou agresí vůči Ukrajině). Nic však nenasvědčuje tomu, že by nebyly dočasné, ani to sdružení EUSMET ve svých podáních neprokázalo. Komise dále uvedla, že situace, kdy se poptávka dočasně zvyšuje, se liší od situace, kdy jsou trvale odstraněna cla. Reakci vývozce na první z nich nelze považovat za vzor pro jeho reakci na druhou. Kromě toho se Komise na základě úvah o čínské volné kapacitě a přitažlivosti trhu Unie stále domnívá, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínský dovoz křemíku by na trh Unie vstupoval ve značném množství za dumpingové ceny.

(290)

Sdružení EUSMET dále tvrdilo, že předpoklad Komise, že by se čínský dovoz zvýšil, pokud by byla opatření zrušena, byl chybný, neboť: i) rozpětí cenového podbízení bylo nadhodnoceno, ii) v analýze nebyl zohledněn rozdíl mezi různými třídami dotčeného výrobku, iii) Unie nebyla hlavním čínským trhem pro vývoz, iv) čínský křemíkový kov nebyl vysvětlující silou, která stála za újmou výrobního odvětví Unie.

(291)

V připomínkách k poskytnutým informacím nebyly předloženy žádné nové důkazy na podporu těchto tvrzení. S ohledem na výše uvedené čtyři prvky, jimiž se zabývaly předchozí body odůvodnění týkající se rozpětí cenového podbízení (viz 234. bod odůvodnění), diferenciace výrobků (viz 65. bod odůvodnění), skutečnosti, že Unie není hlavním vývozním trhem pro ČLR (viz 206. až 210. bod odůvodnění), a příčinné souvislosti (viz 275. bod odůvodnění), zůstaly analýzy Komise týkající se potenciálních objemů a cen čínského dovozu na trh Unie, pokud by opatření byla zrušena, nezměněny.

(292)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že Komise nezohlednila vývoj trhu po období přezkumného šetření, a zejména prudký nárůst cen křemíku v Unii, celosvětový nedostatek dodávek, a to i na úrovni výrobního odvětví Unie, který by vedl výrobce v Unii k dosažení významných zisků.

(293)

Komise měla za to, že vývoj cen i celosvětový nedostatek křemíku po období přezkumného šetření byly dočasné trendy, většinou spojené s pandemií COVID-19 a geopolitickými událostmi v letech 2021 a 2022. Důkazy poskytnuté sdružením EUSMET, včetně prognózy zvýšení poptávky a cen křemíku, nenaznačují, že by celosvětový nedostatek nabídky nebo prudký nárůst cen byly trvalé povahy.

(294)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by pravděpodobně vedlo ke značnému navýšení dumpingového dovozu z Číny za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(295)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(296)

Při tomto šetření spolupracovali tři výrobci v Unii, kteří představují 100 % její výroby. Jak je uvedeno ve 265. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení, a to navzdory platným opatřením.

(297)

Platná opatření do značné míry omezila objem dovozu z Číny, který se stále uskutečňoval za ceny působící újmu, jež byly nižší než ceny Unie, a proto dále přispívaly k nejisté situaci výrobního odvětví Unie.

(298)

Pokud by byla opatření zrušena, objem dovozu z Číny by pravděpodobně prudce vzrostl a vzhledem k volné kapacitě v Číně a atraktivitě trhu Unie by byla hospodářská situace výrobního odvětví Unie ještě více ohrožena, což by vedlo k dalšímu snížení výroby, prodeje a zaměstnanosti v Unii.

(299)

Jakékoli další zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie by hrozilo snížením výroby či dokonce definitivním uzavřením výrobních závodů v Unii. Lze tedy učinit závěr, že pokračování opatření vůči Číně je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(300)

Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(301)

Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu a během šetření se nepřihlásil žádný dovozce.

(302)

Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

(303)

Komise obdržela odpovědi od tří uživatelů, dvou z chemického průmyslu (společnosti Wacker a Evonik, které tvoří sdružení EUSMET) a jednoho z odvětví hliníku (společnost Raffmetal). Komise dále obdržela připomínky od sdružení European Aluminium, které zastupuje celý hodnotový řetězec hliníkového průmyslu v Evropě.

(304)

Sdružení European Aluminium spolu se společností Raffmetal podporují pokračování stávajících opatření. Tito uživatelé zdůraznili, že křemík je pro výrobu hliníku nezbytným materiálem. Jestliže na jedné straně mají antidumpingová opatření nepříznivý dopad na výrobní náklady uživatelů, na druhé straně tato opatření zachovávají výrobu křemíku v Unii. Uživatelé tak mohou těžit ze spolehlivých a zeměpisně blízkých dodávek křemíku.

(305)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že antidumpingová opatření by neměla být zachována. Pro tyto uživatele má křemík značný význam a tvoří velkou část jejich nákladů na suroviny. Tito uživatelé dovážejí z Číny a antidumpingová cla zvyšují jejich výrobní náklady na výrobky na bázi křemíku. Kromě toho tvrdili, že dopad opatření na uživatele v chemickém průmyslu bude potenciálně významnější než v odvětvích hliníku.

(306)

Nicméně z informací poskytnutých dvěma spolupracujícími uživateli vyrábějícími chemické výrobky je patrné, že dovážejí značná množství v režimu aktivního zušlechťovacího styku, a od antidumpingového cla jsou tudíž do určité míry osvobozeni. Účinek opatření na část dovozu od těchto uživatelů se proto považoval za omezený.

(307)

Sdružení EUSMET dále poukázalo na dobrou finanční situaci výrobců v Unii, zejména po období přezkumného šetření.

(308)

Komise konstatuje, že zjevné zlepšení finanční situace výrobců v Unii se shoduje s nedávným celosvětovým růstem poptávky po křemíku. Tento krátkodobý vývoj trhu, ke kterému došlo v každém případě po období přezkumného šetření, nelze považovat za ukazatel finanční situace výrobního odvětví Unie, zejména s ohledem na závěry uvedené ve 211. až 212. a 294. bodě odůvodnění. Jelikož tedy výrobní odvětví Unie není ve stabilní hospodářské situaci a v případě, že by opatření pozbyla platnosti, bylo by vystaveno budoucímu negativnímu dopadu dumpingového dovozu z Číny, byl tento argument zamítnut.

(309)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že poptávka po křemíku v EU v posledních letech vzrostla, zatímco nabídka klesla. Sdružení EUSMET vyjádřilo obavy ohledně zabezpečení dodávek, a zejména neschopnosti výrobního odvětví Unie plně pokrýt poptávku Unie. Vedlo by to k tomu, že obdobný výrobek by nebyl k dispozici, aby uspokojil poptávku, která rychle roste, zejména po období přezkumného šetření. Sdružení EUSMET rovněž poukázalo na tvrdou konkurenci na trzích s navazujícími produkty, kde je sdružení EUSMET kvůli vyšším nákladům na křemík v konkurenční nevýhodě oproti ostatním světovým výrobcům.

(310)

Šetření však ukázalo, že existuje celá řada zdrojů křemíku. Za prvé, výrobní odvětví Unie má volnou kapacitu, kterou lze znovu aktivovat, aby bylo možné uspokojit rostoucí budoucí poptávku. Jak ukazuje tabulka 2, i když výrobní odvětví Unie v reakci na klesající spotřebu křemíku do určité míry snížilo svou výrobu a výrobní kapacitu, v případě opětovného nárůstu poptávky je v Unii stále k dispozici značná volná kapacita (tj. přibližně 26 % v období přezkumného šetření). Šetření ukázalo, že odstavené pece mohou být znovu spuštěny již během dvou týdnů až dvou měsíců, v závislosti na době jejich nečinnosti.

(311)

Kromě toho lze křemík získávat i z jiných zemí, například z Norska, Malajsie, Brazílie nebo Bosny a Hercegoviny. Jak je uvedeno ve 236. bodě odůvodnění, dvě třetiny křemíku nakupovaného v Unii se dovážejí z Norska, Brazílie, Malajsie a řady dalších zemí. Komise dále uvedla, že platná opatření nezastavila čínský dovoz křemíku na trh Unie.

(312)

Závěrem lze říci, že kombinace jiných zdrojů dodávek a volné kapacity v Unii představuje pro uživatele křemíku v Unii diverzifikovanou škálu možností. Proto nemohl být argument přijat.

(313)

Sdružení EUSMET tvrdilo, že opatření by měla být ukončena také s ohledem na skutečnost, že Komise klasifikovala křemík jako kritickou surovinu (59) na základě jeho hospodářského významu a ohrožení dodávek. Sdružení EUSMET tvrdilo, že zachování opatření by omezilo množství křemíku a rozmanitost zdrojů dostupných na trhu.

(314)

Komise souhlasí s tím, že křemík má v průmyslovém ekosystému Unie zásadní význam. Přítomnost dovozu za dumpingové ceny na trhu by však významně ohrozila výrobní odvětví Unie a dlouhodobě by ohrozila spolehlivost dodávek křemíku v Unii. Z tohoto důvodu bylo tvrzení zamítnuto.

(315)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUSMET nesouhlasilo se závěry Komise, že křemík zvláštní třídy, který někteří uživatelé potřebují k výrobě výrobků, jejichž poptávka se v budoucnu zvýší, je k dispozici v dostatečném množství na jiných trzích než v ČLR. Sdružení EUSMET navíc tvrdilo, že většina dovozů v režimu aktivního zušlechťovacího styku se týká tohoto křemíku zvláštní třídy dováženého jedním z jeho členů.

(316)

Komise uvedla, že cla na dovoz z ČLR nejsou neúnosná, a pokud uživatelé potřebují zvláštní třídu křemíku, zůstává tento výrobek k dispozici pro dovoz za spravedlivých podmínek hospodářské soutěže.

(317)

Kromě toho, jak již bylo objasněno v 272. bodě odůvodnění, na základě objemů Eurostatu se většina dovozů v režimu aktivního zušlechťovacího styku týká jiných dovozů než těch, které pocházejí od člena sdružení EUSMET, který dováží křemík zvláštní třídy, a to i za předpokladu, že jej tento člen nakupuje pouze v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(318)

Sdružení EUSMET uvedlo, že režim aktivního zušlechťovacího styku je relevantní pouze v rozsahu, v jakém je zboží vyváženo, a nemůže být použito v rámci několika dohod o volném obchodu EU, včetně dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem. Přístup k režimu aktivního zušlechťovacího styku tedy nesnižuje znevýhodnění členů sdružení EUSMET v hospodářské soutěži.

(319)

Komise ve 306. bodě odůvodnění uvedla, že některé objemy dovážené členy sdružení EUSMET podléhají režimu aktivního zušlechťovacího styku, pouze s cílem zdůraznit, že část jejich dovozu nepodléhala clům, a že tento dovoz měl proto během období přezkumného šetření omezený dopad. Komise si je vědoma toho, že členové sdružení EUSMET nemohou dovážet pouze prostřednictvím režimu aktivního zušlechťovacího styku a že zbytkový dovoz v rámci řádného režimu uskutečňovaný členy EUSMET podléhá clům a má dopad na dovozce. Je však skutečností, že pokud je společnost schopna dovážet křemík v režimu aktivního zušlechťovacího styku, omezuje to dopad cel na dotčené uživatele, i když ne dopad na celý takto dovezený objem.

(320)

Sdružení EUSMET uvedlo, že volná kapacita výrobního odvětví EU nestačí k pokrytí rostoucí poptávky po křemíku v Unii. Sdružení EUSMET navíc zdůraznilo, že vzhledem k vývoji cen elektřiny v Unii nebudou výrobci v Unii schopni zvýšit využití své kapacity.

(321)

Volná kapacita v Unii byla považována za významnou (v průměru 26 %, což představuje přibližně 10 % současné spotřeby v Unii). Kromě toho je k dispozici dovoz křemíku z jiných zdrojů, včetně Číny. Sdružení EUSMET rovněž neprokázalo, že potenciální zvýšení cen elektřiny nepůjde ruku v ruce se zvýšením prodejní ceny křemíku, což by umožnilo zvýšit využití kapacity výrobce v Unii. Vzhledem k tomu, že elektřina je hlavní nákladovou složkou výroby, je pravděpodobné, že mezi těmito dvěma prvky bude korelace, a proto se toto tvrzení zamítá.

(322)

Sdružení EUSMET za prvé tvrdilo, že Komise nezohlednila zvýšení poptávky po období přezkumného šetření. Komise se zejména nedomnívala, že se zvýší poptávka po zvláštní třídě křemíku, který se nevyrábí v Unii a většinou pochází z ČLR. Za druhé, Komise údajně nepřezkoumala nedostatek křemíku po období přezkumného šetření. Za třetí Komise nezohlednila zvýšenou hospodářskou soutěž, které čelí uživatelé v Unii ze strany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) a ČLR. Začtvrté Komise nezvažovala účinky sankcí na ruský vývoz.

(323)

Komise zohlednila situaci po období přezkumného šetření a, jak je uvedeno v 293. bodě odůvodnění, shledala, že je dočasné povahy.

(324)

Komise se sdružením EUSMET dále souhlasí, že uživatelé v Unii potřebují rozmanitost a bezpečné dodávky, aby byla zajištěna nepřetržitá výroba. Tato rozmanitost a bezpečné dodávky však nebudou možné, pokud by výrobci v Unii ukončili svou obchodní činnost v důsledku poškozujícího dovozu křemíku z Číny za dumpingové ceny.

(325)

Pokud jde o zvýšenou hospodářskou soutěž ze strany Spojeného království, Komise konstatuje, že sdružení EUSMET neposkytlo dostatečné informace nezbytné k měření dopadu zvýšené hospodářské soutěže ze strany Spojeného království, a proto se toto tvrzení zamítá.

(326)

Pokud jde o účinky sankcí na Rusko, Komise uvedla, že by dále omezily potenciální zdroje křemíku na trhu Unie. Na základě údajů za období přezkumného šetření však Rusko představovalo pouze 2 % celkového dovozu křemíku do Unie. Vzhledem k rozsahu ruského dovozu a dostupnosti jiných zdrojů na celosvětové úrovni se Komise domnívala, že dopad na uživatele křemíku nebude v dlouhodobém období podstatný.

(327)

Sdružení EUSMET nakonec zdůraznilo, že výrobci křemíkového kovu v různých zemích světa nechtějí zvýšit prodej členům sdružení EUSMET z důvodu obav z antidumpingových opatření.

(328)

Toto tvrzení nebylo podloženo žádnými věcnými důkazy ani skutečností, že dodavatelé mimo Unii odmítnou dodávat. Komise skutečně zaznamenala pokračování dovozu ze třetích zemí a v některých případech dokonce jeho zvýšení během posuzovaného období.

(329)

Celkově tedy pozitivní účinek opatření na výrobní odvětví Unie a uživatele v odvětví hliníku převažuje nad omezeným negativním dopadem platných opatření na ostatní uživatele.

(330)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz křemíku pocházejícího z Číny nebyla zachována.

(331)

Na základě závěrů o pokračování dumpingu, opakovaném výskytu újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření na křemík z Číny měla být zachována.

(332)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(333)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(334)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(335)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(336)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (60). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(337)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Připomínky předložila pouze jedna zúčastněná strana – sdružení EUSMET.

(338)

Ve svých připomínkách k poskytnutí informací sdružení EUSMET požadovalo, aby v případě potvrzení opatření byla opatření omezena na období dvou let vzhledem ke změněným tržním podmínkám týkajícím se poptávky i nabídky a vysoké závislosti Unie na dovozu konkrétních jakostních tříd křemíku.

(339)

Komise však uvedla, že v údajích za období přezkumného šetření není nic, co by takový závěr podpořilo. Navíc se zdá, že vývoj po období přezkumného šetření je dočasné povahy, jak je uvedeno v 289. a 293. bodě odůvodnění. V každém případě, pokud existují zvláštní okolnosti opravňující k tomu, aby byla situace v budoucnu znovu posouzena, lze požádat o prozatímní přezkum v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(340)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (61), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(341)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko k opatřením stanoveným tímto nařízením,