(EU) 2022/1214Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 188, 15.7.2022, s. 1-45	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	9. března 2022	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	4. srpna 2022	Nabývá účinnosti:	1. ledna 2023
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

15.7.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 188/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/1214

ze dne 9. března 2022,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (1), a zejména na čl. 8, odst. 4, čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Technická screeningová kritéria stanovená v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 (2) se vztahují na několik hospodářských odvětví a činností, které mají potenciál přispět k cílům Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu. Tato hospodářská odvětví a činnosti byly vybrány z důvodu jejich podílu na celkových emisích skleníkových plynů a jejich prokázaného potenciálu předcházet vzniku emisí skleníkových plynů, snížit tyto emise nebo je odstranit. Kromě toho tato hospodářská odvětví a činnosti mají prokazatelný potenciál umožnit předcházení, snížení a odstranění těchto emisí v jiných hospodářských odvětvích a činnostech nebo zajistit dlouhodobé ukládání těchto emisí v jiných odvětvích a činnostech.

Celková spotřeba energie vede ke vzniku přibližně 75 % přímých emisí skleníkových plynů v Unii. Odvětví energetiky proto hraje při dalším snižování emisí skleníkových plynů klíčovou úlohu. Technická screeningová kritéria stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se proto vztahují na širokou škálu hospodářských odvětví a činností souvisejících s energetickým dodavatelským řetězcem, od výroby elektřiny nebo tepla z různých zdrojů, přes přenosové a distribuční sítě až po skladování, jakož i tepelná čerpadla a výrobu bioplynu a biopaliv. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 však neobsahuje technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti v odvětvích fosilního plynu a jaderné energie, a to navzdory jejich potenciálu přispět k dekarbonizaci hospodářství Unie.

Jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 21. dubna 2021 („Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu“) a ve sdělení Komise ze dne 6. července 2021 („Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství“), stanovení technických screeningových kritérií pro výrobu energie z fosilních plynů bylo odloženo s ohledem na potřebu dalšího technického posouzení, zejména pokud jde o přechodnou úlohu fosilního plynu při dekarbonizaci hospodářství (3). Stanovení technických screeningových kritérií pro činnosti v oblasti výroby jaderné energie bylo rovněž odloženo do doby, než bude v roce 2020 provedeno důkladné odborné posouzení toho, zda lze jaderný životní cyklus, a zejména jaderný odpad, považovat za slučitelný s požadavkem stanoveným v článku 17 nařízení (EU) 2020/852, podle něhož daná činnost nesmí významně poškozovat jiné environmentální cíle. Po zohlednění těchto posouzení je nutné uznat, že činnosti spojené s výrobou fosilního plynu a jaderné energie mohou přispět k dekarbonizaci hospodářství Unie.

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, který se vztahuje na přechodné hospodářské činnosti, je nutné stanovit technická screeningová kritéria pro výrobu elektřiny, vysoce účinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla/chladu a výrobu tepla/chladu v systémech účinného dálkového vytápění a chlazení z fosilních plynů, u nichž jsou emise skleníkových plynů z fosilních plynů pod příslušnou prahovou hodnotou. Kromě toho je nutné stanovit technická screeningová kritéria pro využívání fosilního plynu při výrobě elektřiny, vysoce účinné kombinované výrobě elektřiny a tepla/chladu a výrobě tepla/chladu v účinných systémech dálkového vytápění a chlazení, pokud tato výroba elektřiny, vysoce účinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla/chladu a výroba tepla/chladu v účinných systémech dálkového vytápění a chlazení dosud nesplňují tuto příslušnou prahovou hodnotu, neboť kromě využívání klimaticky neutrální energie a více investic do již existujících nízkouhlíkových hospodářských činností a odvětví, transformace vyžaduje podstatné snížení emisí skleníkových plynů v jiných hospodářských činnostech a odvětvích, pro něž neexistují technologicky a ekonomicky proveditelné alternativy s nízkými emisemi uhlíku. Všechny tyto hospodářské činnosti by měly být kvalifikovány jako přechodné podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 vzhledem k tomu, že technologicky a ekonomicky proveditelné nízkouhlíkové alternativy nemusí být dosud komerčně dostupné v dostatečném rozsahu na to, aby trvale a spolehlivě pokryly poptávku po energii. Zejména v případě výroby elektřiny je vhodné stanovit alternativní přístup k přímému omezení emisí skleníkových plynů. Podle tohoto alternativního přístupu, který by měl přinést podobné výsledky během období dvaceti let, mohou zařízení těchto výsledků dosáhnout omezením počtu hodin provozu nebo posunutím přechodu na obnovitelné nebo nízkouhlíkové plyny na dřívější datum. Technická screeningová kritéria by měla usnadnit rychlejší postupné ukončování používání zdrojů energie s vyššími emisemi, včetně pevných fosilních paliv. Aby byly navíc splněny požadavky stanovené v čl. 10 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2020/852, měla by technická screeningová kritéria pro využívání fosilního plynu rovněž zajistit, aby byly k dispozici spolehlivé důkazy prokazující, že tutéž energetickou kapacitu nelze vyrobit z obnovitelných zdrojů a že pro každé zařízení budou v souladu s nejlepší výkonností v odvětví zavedeny účinné plány na úplný přechod na obnovitelné zdroje nebo plyny s nízkými emisemi uhlíku, a to do určitého data. A konečně, technická screeningová kritéria by měla stanovit časově omezené uznání přínosu těchto činností k dekarbonizaci.

Obnovitelné zdroje energie budou hrát zásadní úlohu při plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. V této souvislosti je třeba zvýšit investice do obnovitelných zdrojů energie, aby byly uspokojeny potřeby většího množství energie z obnovitelných zdrojů a čisté energie na trhu s energií v Unii.

Činnosti související s jadernou energií jsou nízkouhlíkové činnosti, nepředstavují energii z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (4) a čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2020/852 a nespadají do jiných kategorií hospodářských činností uvedených v písmenech b) až i) uvedeného ustanovení. Tyto hospodářské činnosti související s jadernou energií by měly být kvalifikovány podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud v dostatečném rozsahu neexistuje technologicky a ekonomicky dostupná nízkouhlíková alternativa, která by trvale a spolehlivě pokryla poptávku po energii. V závěrečné zprávě technické skupiny odborníků pro udržitelné finance z března 2020 (5) bylo navíc uvedeno, že „výroba jaderné energie má téměř nulové emise skleníkových plynů ve fázi výroby energie“ a „důkazy o možném podstatném přínosu jaderné energie k cílům zmírňování změny klimatu jsou rozsáhlé a jasné“. Kromě toho řada plánů členských států zahrnuje jadernou energii spolu s obnovitelnou energií mezi zdroje energie, které mají být využity ke splnění cílů v oblasti klimatu, včetně cíle dekarbonizace do roku 2050 stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (6). A konečně jaderná energie tím, že zajišťuje stabilní základní dodávky energie, usnadňuje zavádění nestálých obnovitelných zdrojů a nebrání jejich rozvoji, jak požaduje čl. 10 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2020/852. Činnosti související s jadernou energií by proto měly být považovány za činnosti v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852.

Vědecký přezkum provedený odborníky (7) dospěl k závěru, že technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti související s jadernou energií by měla zajistit, aby nedošlo k významnému poškození jiných environmentálních cílů v důsledku možných rizik vyplývajících z dlouhodobého skladování a konečného uložení jaderného odpadu. Tato technická screeningová kritéria by proto měla odrážet nejvyšší standardy jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a nakládání s radioaktivním odpadem na základě požadavků stanovených ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) a v právních předpisech přijatých podle uvedené smlouvy, a zejména ve směrnici Rady 2009/71/Euratom (8). Uvedená směrnice obsahuje cíl vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, který zahrnuje všechny fáze životního cyklu každého jaderného zařízení, včetně umístění, projektování, výstavby, uvedení do provozu, provozu a vyřazování těchto zařízení z provozu. Uvedená směrnice zejména vyzývá k významnému zvýšení bezpečnosti při navrhování nových reaktorů, včetně tzv. reaktorů generace III+, u nichž by měly být použity nejmodernější znalosti a technologie, se zohledněním nejnovějších mezinárodních bezpečnostních požadavků. Tyto požadavky zajišťují účinné provádění cíle jaderné bezpečnosti, včetně uplatňování zásady hloubkové ochrany a účinné kultury bezpečnosti. Tyto požadavky zajišťují, aby byl minimalizován dopad extrémních nebezpečí způsobených člověkem a přírodních nebezpečí, včetně zemětřesení a povodní, a aby se zabránilo nehodám, nestandardnímu provozu a selhání nebo ztrátě kontrolních systémů, mimo jiné prostřednictvím ochranných konstrukcí nebo záložních systémů chlazení a dodávek elektřiny.

Pro jaderné elektrárny začalo být na trhu dostupné palivo odolné vůči nehodám, které poskytuje dodatečnou ochranu před nehodami způsobenými strukturálním poškozením paliva nebo částí reaktoru. Aby se zohlednil tento nový technologický vývoj, mělo by být používání tohoto druhu paliva stanoveno jako požadavek v technických screeningových kritériích, a to s ohledem na udělování licencí na toto palivo v rámci Unie.

Po celém světě pokračuje úsilí v oblasti výzkumu a vývoje s cílem vyvinout nové technologie jaderných reaktorů, které využívají mimo jiné uzavřené palivové cykly nebo koncepce množení paliva a které minimalizují produkci vysoce radioaktivního odpadu (tzv. reaktory „Generace IV“). Ačkoli tyto reaktory IV. generace ještě nejsou životaschopné z obchodního hlediska, měla by být pro tyto reaktory stanovena technická screeningová kritéria s ohledem na jejich možný přínos k cíli dekarbonizace a minimalizace radioaktivního odpadu.

10)

V řadě členských států je jaderná energie součástí budoucích zdrojů energie v rámci jejich úsilí o dekarbonizaci. Scénáře posuzované Komisí vedou k dekarbonizovanému energetickému systému založenému do značné míry na obnovitelných zdrojích energie a na jaderné energii se stabilní instalovanou kapacitou ve srovnání se současnou úrovní. Vzhledem k tomu, že jaderná zařízení, která jsou v současné době využívána, stárnou, je třeba zlepšit jejich bezpečnost s cílem prodloužit provozní životnost, což je nutné i u nově budovaných jaderných zařízení, která nahrazují zastaralá zařízení. Jedná se o nepřetržitý proces, který by měl zajistit dostupnost nezbytné kapacity pro dekarbonizaci energetického systému do roku 2050 a podle potřeby i po tomto datu. V souladu s tím budou v období do roku 2050 a v dalších letech zapotřebí značné investice do jaderné energie. Je nezbytné zajistit, aby nové jaderné elektrárny využívaly nejpokročilejší řešení vyplývající z technologického pokroku. Technická screeningová kritéria pro tyto nové jaderné elektrárny by proto měla stanovit pravidelné přezkumy každého investičního projektu a technické parametry, které odpovídají nejlepší dostupné technologii s ohledem na výsledky trvalého úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a na neustálé zdokonalování technologií. Měly by být stanoveny konkrétní termíny s cílem zajistit postupné zavádění nových technologií slučitelných s udržitelnou dekarbonizací, jakmile budou k dispozici.

11)

Příloha II Smlouvy o Euratomu a nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999 (9) stanoví prahové hodnoty a další požadavky pro oznamování investic do jaderné energie Komisi. Aby se za účelem dosažení cílů taxonomie zajistilo co největší zohlednění zásad a požadavků právních předpisů Euratomu, včetně cíle jaderné bezpečnosti, měly by tyto investice podléhat stanovisku Komise bez ohledu na to, zda příloha II Smlouvy o Euratomu a nařízení (Euratom) č. 2587/1999 vyžaduje jejich oznámení. Ze stejného důvodu by měly být uspokojivě vyřešeny všechny otázky týkající se uplatňování čl. 10 odst. 2 a článku 17 nařízení (EU) 2020/852 a technických screeningových kritérií stanovených Komisí v jejím stanovisku.

12)

Vzhledem k dlouhé realizační době investic do nových kapacit na výrobu jaderné energie může prodloužení doby provozu vybraných stávajících jaderných zařízení podpořit dekarbonizaci energetického systému v krátkodobém až střednědobém horizontu. Technická screeningová kritéria pro tato rozšíření by však měla vyžadovat úpravy a zvýšení bezpečnosti, aby se zajistilo, že tato jaderná zařízení splňují nejvyšší dosažitelné bezpečnostní normy a všechny bezpečnostní cíle stanovené v právních předpisech přijatých podle Smlouvy o Euratomu.

13)

S ohledem na očekávaný technologický a vědecký vývoj by investice do výstavby a bezpečného provozu nových jaderných zařízení, která využívající nejlepší dostupné technologie a jsou schválena příslušnými orgány členských států do patřičného termínu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, měly podléhat technickým screeningovým kritériím a lhůtám, které podpoří vývoj a budoucí využití reaktorů IV. generace s uzavřeným palivovým cyklem nebo množením paliva, jakmile budou komerčně dostupné. Tyto lhůty by měly být odpovídajícím způsobem přezkoumány s ohledem na pokrok ve vývoji těchto technologií.

14)

Technická screeningová kritéria související s cíli v oblasti zmírňování změny klimatu nebo přizpůsobování se změně klimatu by měla zajistit, aby hospodářské činnosti významně nepoškozovaly žádný z ostatních environmentálních cílů. Konkrétně v případě hospodářských činností souvisejících s jadernou energií je nezbytné zajistit, aby dlouhodobé odstraňování odpadu nezpůsobovalo významné a dlouhodobé škody na životním prostředí, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 1 písm. d) bodě iii) nařízení (EU) 2020/852. Je proto vhodné v technických screeningových kritériích stanovit zvláštní požadavky na fond pro nakládání s radioaktivním odpadem a fond pro vyřazování jaderných zařízení z provozu, které lze kombinovat, v souladu se zásadou, že původci odpadu by měli nést odpovědnost za náklady spojené s nakládáním s ním, a požadovat funkční zařízení pro konečné ukládání veškerého radioaktivního odpadu, což by mělo zabránit vývozu radioaktivního odpadu k uložení do třetích zemí. V několika členských státech se nízko a středně radioaktivní odpad v současné době ukládá v zařízeních pro ukládání v blízkosti povrchu a během desetiletí provozu těchto zařízení pro ukládání odpadu v blízkosti povrchu byly nashromážděny značné zkušenosti a know-how v oblasti nakládání s odpady. V případě vysoce radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva představuje hloubkové geologické ukládání nejmodernější řešení, které je v odborné komunitě celosvětově obecně přijímáno jako nejbezpečnější a nejudržitelnější možnost pro konečnou fázi nakládání s vysoce radioaktivním odpadem a vyhořelým palivem považovaným za odpad. Členské státy, jimž zůstává odpovědnost za své politiky týkající se nakládání s vyhořelým palivem a nízko, středně nebo vysoce radioaktivním odpadem, by měly do svých vnitrostátních politik zahrnout plánování a provádění možností ukládání, zejména v rámci vnitrostátních programů pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, které se týkají všech druhů vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a všech fází nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po uložení. Obsah národních programů je upřesněn ve směrnici Rady 2011/70/Euratom (10) a zahrnuje klíčové ukazatele výkonnosti pro transparentní sledování pokroku. Členské státy musí Komisi pravidelně podávat zprávy o pokroku při provádění národních programů. Zprávy členských států od roku 2021 ukazují, že při realizaci prvních hlubinných geologických úložišť na území Unie bylo dosaženo významného pokroku. Pro vývoj a provoz těchto zařízení jsou pro členské státy do roku 2050 k dispozici realistická řešení. Zahrnutí odpovídajícího požadavku do technických screeningových kritérií proto zajišťuje, že nedojde k významným škodám na životním prostředí.

15)

Je nezbytné, aby nefinanční a finanční podniky poskytovaly investorům vysokou míru transparentnosti, pokud jde o jejich investice do činností v oblasti výroby fosilního plynu a jaderné energie, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria. K zajištění této transparentnosti by měly být stanoveny zvláštní požadavky na zveřejňování informací pro nefinanční a finanční podniky. Aby byla zajištěna srovnatelnost informací poskytovaných investorům, měly by být tyto informace prezentovány ve formě šablony, která jasně uvede podíl činností v oblasti fosilního plynu a jaderné energie ve jmenovateli a případně klíčové ukazatele výkonnosti těchto podniků v čitateli. S cílem zajistit vysokou míru transparentnosti pro investory do finančních produktů uvedených v článcích 5 a 6 nařízení (EU) 2020/852, pokud jde o expozice vůči činnostem v oblastech fosilního plynu a jaderné energie, pro něž jsou stanovena technická screeningová kritéria, Komise změní, nebo případně navrhne změnit, rámec pro zveřejňování informací týkající se těchto finančních produktů, aby byla zajištěna plná transparentnost po celou dobu životnosti těchto finančních produktů. S cílem zajistit, že koncoví investoři tyto informace přesně zjistí, zváží Komise změnu požadavků na finanční a pojišťovací poradenství poskytované distributory.

16)

Aby se zvýšila důvěra investorů, mělo by být dodržování technických screeningových kritérií týkajících se činností v oblasti fosilního plynu ověřeno nezávislou třetí stranou. V zájmu zajištění nestranného a důkladného ověření dodržování by tato nezávislá třetí strana měla mít zdroje a odborné znalosti k provádění tohoto ověření, měla by být nezávislá, aby se vyhnula jakémukoli střetu zájmů s vlastníkem nebo investorem, a neměla by být zapojena do rozvoje ani provozování těchto činností v oblasti fosilních plynů. Kromě ověřovacího mechanismu se na finanční a nefinanční podniky mohou vztahovat zvláštní požadavky na ověřování stanovené v jiných právních předpisech Unie o udržitelném financování, které se týkají dodržování technických screeningových kritérií. V souladu s čl. 26 odst. 1 písm. c) nařízení 2020/852 by Komise měla provést přezkum ustanovení, která jsou nezbytná pro zavedení mechanismů ověřování plnění kritérií stanovených v tomto nařízení.

17)

Odvětví fosilního plynu a jaderné energie se vyznačují rychlým technologickým rozvojem. Je proto nezbytné pravidelně provádět přezkum technických screeningových kritérií, která se vztahují na činnosti v oblasti výroby energie v uvedených odvětvích, jak požaduje čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) 2020/852. Kromě toho by se na základě podmínek stanovených v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 měl tento přezkum týkat vhodnosti časových období stanovených v technických screeningových kritériích.

18)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 (11) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 nenařizují žádné investice, ale mají za přísných podmínek pomoci finančním trhům a investorům určit relevantní činnosti související s plynem a jadernou energií, které jsou nezbytné pro transformaci energetických systémů členských států směrem ke klimatické neutralitě v souladu s cíli a závazky Unie v oblasti klimatu.

19)

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 stanovené v tomto nařízení v přenesené pravomoci spolu úzce souvisejí. V zájmu zajištění soudržnosti mezi těmito ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, aby se usnadnil komplexní pohled na právní rámec pro zúčastněné strany a usnadnilo uplatňování nařízení (EU) 2020/852, je nezbytné zahrnout tato ustanovení do jediného nařízení.

20)

Je nutné poskytnout nefinančním a finančním podnikům dostatek času na posouzení, zda jejich hospodářské činnosti související s fosilním plynem a jadernou energií splňují technická screeningová kritéria stanovená v tomto nařízení, a na podávání zpráv na základě tohoto posouzení v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178. Datum použitelnosti tohoto nařízení by proto mělo být odloženo na 1. ledna 2023,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se mění takto:

Vkládá se nový článek 2a, který zní:

„Článek 2a

Přezkum

Při provádění přezkumu uvedeného v čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) 2020/852 Komise rovněž přezkoumá a posoudí nutnost změnit termíny uvedené v příloze I oddíle 4.27, oddíle 4.28, oddíle 4.29 bodě 1 písm. b), oddíle 4.30 bodě 1 písm. b) a oddíle 4.31 bodě 1 písm. b).

Přezkum termínu uvedeného v příloze I oddílech 4.27 a 4.28 bodě 2 zohlední technický pokrok v oblasti uvádění paliv odolných vůči nehodám na trh v Unii a celém světě.“

2)	Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

3)	Příloha II se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 se mění takto:

V článku 8 se doplňují nové odstavce 6, 7 a 8, které znějí:

„6. Nefinanční podniky a finanční podniky zveřejní výši a podíl:

a)	hospodářských činností v souladu s taxonomií podle oddílů 4.26, 4.27 a 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ve jmenovateli a čitateli jejich klíčových ukazatelů výkonnosti;

b)	hospodářských činností, které jsou pro taxonomii způsobilé, avšak nejsou s ní v souladu, podle oddílů 4.26, 4.27 a 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ve jmenovateli jejich klíčových ukazatelů výkonnosti;

c)	činnosti související s jadernou energií, které nejsou způsobilé pro taxonomii, ve jmenovateli jejich klíčových ukazatelů výkonnosti.

7. Nefinanční podniky a finanční podniky zveřejní výši a podíl:

a)	hospodářských činností v souladu s taxonomií podle oddílů 4.29, 4.30 a 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ve jmenovateli a čitateli jejich klíčových ukazatelů výkonnosti;

b)	hospodářských činností, které jsou způsobilé pro taxonomii, avšak nejsou s ní v souladu, podle oddílů 4.29, 4.30 a 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ve jmenovateli jejich klíčových ukazatelů výkonnosti;

c)	činnosti související s taxonomií nezpůsobilé pro fosilní plyn ve jmenovateli jejich klíčových ukazatelů výkonnosti.

8. Informace uvedené v odstavcích 6 a 7 se předkládají ve formě tabulky pomocí šablon, které jsou uvedeny v příloze XII tohoto nařízení.“

2)	Doplňuje se nová příloha XII obsažená v příloze III tohoto nařízení.

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. března 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1).

(3) Sdělení Komise ze dne 21. dubna 2021 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Taxonomie EU, podávání zpráv podniků o udržitelnosti, preference v oblasti udržitelnosti a fiduciární povinnosti: Nasměrování finančních prostředků na Zelenou dohodu pro Evropu (COM/2021/188 final) a sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 6. července 2021, Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství (COM/2021/390 final).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(5) Zpráva technické skupiny odborníků pro udržitelné finance je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/200309-sustainable-finance-teg-final-report-taxonomy_en.pdf

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(7) Zpráva střediska JRC: Technické posouzení jaderné energie s ohledem na kritéria „významně nepoškozovat“ podle nařízení (EU) 2020/852 („nařízení o taxonomii“), které je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/file/210329-jrc-report-nuclear-energy-assessment_en

(8) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

(9) Nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999 ze dne 2. prosince 1999, kterým se vymezují investiční záměry, které se mají sdělovat Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 315, 9.12.1999, s. 1).

(10) Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).

(11) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací (Úř. věst. L 443, 10.12.2021, s. 9).

PŘÍLOHA I

V příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se vkládají nové oddíly 4.26, 4.27, 4.28, 4.29, 4.30 a 4.31, které znějí:

„4.26. Předobchodní fáze pokročilých technologií pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu

Popis činnosti

Výzkum, vývoj, demonstrace a zavádění inovativních zařízení na výrobu elektřiny, licencovaných příslušnými orgány členských států v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, která vyrábějí energii z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu.

Činnost je zařazena do kódů NACE M72 a M72.1 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Ekonomická činnost spadající do této kategorie je činností uvedenou v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje všechna technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Obecná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu a zásady „významně nepoškozovat“.

Projekt související s hospodářskou činností (dále jen „projekt“) se nachází v členském státě, který splňuje všechny tyto podmínky:

a)	členský stát plně provedl směrnici Rady 2009/71/Euratom (1) a směrnici Rady 2011/70/Euratom (2);

členský stát dodržuje Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“) a právní předpisy přijaté na jejím základě, zejména směrnici 2009/71/Euratom, směrnici 2011/70/Euratom a směrnici Rady 2013/59/Euratom (*3), jakož i platné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijaté podle článku 192 SFEU, zejména směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (*4) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (*5);

c)	členský stát má ke dni schválení projektu k dispozici fond pro nakládání s radioaktivním odpadem a fond pro vyřazování jaderných zařízení z provozu, které lze kombinovat;

d)	členský stát prokázal, že na konci odhadované životnosti jaderné elektrárny bude mít k dispozici zdroje odpovídající odhadovaným nákladům na nakládání s radioaktivním odpadem a vyřazení z provozu v souladu s doporučením Komise 2006/851/Euratom (*6);

členský stát má v provozu zařízení ke konečnému ukládání veškerého velmi nízkoaktivního, nízkoaktivního a středněaktivního radioaktivního odpadu oznámené Komisi podle článku 41 Smlouvy o Euratomu nebo čl. 1 odst. 4 nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999 a zahrnuté do národního programu aktualizovaného podle směrnice 2011/70/Euratom;

členský stát má zdokumentovaný plán s podrobnými kroky k tomu, aby bylo do roku 2050 v provozu úložiště vysoce radioaktivního odpadu, přičemž tento plán popisuje vše níže uvedené:

i)	koncepce nebo plány a technická řešení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od vzniku po uložení;

ii)	koncepce nebo plány pro dobu životnosti úložiště po jeho uzavření, včetně doby, po kterou budou probíhat příslušné kontroly, a prostředků, které mají být použity k uchování znalostí o tomto zařízení v dlouhodobém horizontu;

iii)	odpovědnost za provádění plánu a klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování jeho pokroku;

iv)	posouzení nákladů a režimy financování.

Pro účely písmene f) mohou členské státy použít plány vypracované jako součást národního programu vyžadovaného články 11 a 12 směrnice 2011/70/Euratom.

Projekt je součástí výzkumného programu financovaného Unií nebo byl oznámen Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o Euratomu nebo s čl. 1 odst. 4 nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999, je-li jedno z těchto ustanovní použitelné, Komise k němu vydala stanovisko v souladu s článkem 43 Smlouvy o Euratomu a všechny problémy uvedené ve stanovisku, které jsou relevantní pro použití čl. 10 odst. 2 a článku 17 nařízení (EU) 2020/852 a technických screeningových kritérií stanovených v tomto oddíle, byly uspokojivě vyřešeny.

Dotčený členský stát se zavázal, že u každého projektu podá Komisi každých pět let zprávu o všech následujících skutečnostech:

a)	přiměřenost akumulovaných zdrojů uvedených v odst. 1 písm. c);

b)	skutečný pokrok při provádění plánu uvedeného v odst. 1 písm. f).

Na základě těchto zpráv Komise přezkoumá přiměřenost akumulovaných zdrojů fondu pro nakládání s radioaktivním odpadem a fondu pro vyřazování jaderných zařízení z provozu uvedených v odst. 1 písm. c) a pokrok při provádění zdokumentovaného plánu uvedeného v odst. 1 písm. f) a může vydat stanovisko určené dotčenému členskému státu.

Činnost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jimiž se do vnitrostátního práva provádějí právní předpisy uvedené v bodě 1 písm. a) a b), a to i pokud jde o hodnocení odolnosti jaderných elektráren nacházejících se na území Unie vůči extrémním přírodním nebezpečím, včetně zemětřesení, zejména prostřednictvím zátěžových testů. Činnost tedy probíhá na území členského státu, kde provozovatel jaderného zařízení:

a)	předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b)	přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c)	provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom podpořené nejnovějšími mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA), což přispívá ke zvýšení odolnosti a schopnosti nových a stávajících jaderných elektráren čelit extrémním přírodním nebezpečím, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

Radioaktivní odpad uvedený v bodě 1 písm. e) a f) se ukládá v členském státě, v němž vznikl, ledaže existuje dohoda mezi dotčeným členským státem a členským státem určení, jak je stanoveno ve směrnici 2011/70/Euratom. V takovém případě má členský stát určení programy pro nakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání a provozuje vhodné úložiště v souladu s požadavky směrnice 2011/70/Euratom.

Dodatečná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu

Činnost je zaměřená na výrobu elektřiny z jaderné energie nebo je takovou výrobou. Emise skleníkových plynů během životního cyklu výroby elektřiny z jaderné energie jsou pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“

2)	Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

Činnost splňuje požadavky stanovené v čl. 6 písm. b), čl. 8b odst. 1 písm. a) a čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom.

Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom prováděné v souladu s mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA týkající se extrémních přírodních nebezpečí, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Jsou zjištěna a řešena rizika zhoršování stavu životního prostředí související se zachováním kvality vody a předcházením vodnímu stresu v souladu s plánem hospodaření s vodou a ochrany vod vypracovaným po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami.

S cílem omezit tepelné anomálie spojené s vypouštěním odpadního tepla provozovatelé vnitrozemských jaderných elektráren, kteří využívají jednorázové mokré chlazení odběrem vody z řeky nebo jezera, kontrolují:

a)	maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)	maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li stanoveny, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Industry Foundation Classes (IFC).

Jaderné činnosti jsou provozovány v souladu s požadavky na vodu určenou k lidské spotřebě podle směrnice 2000/60/ES a směrnice 2013/51/Euratom, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s neradioaktivním i radioaktivním odpadem, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci tohoto odpadu na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

Během provozu a vyřazování z provozu je množství radioaktivního odpadu minimalizováno a množství volně použitelných materiálů je maximalizováno v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a v souladu s požadavky na radiační ochranu stanovenými ve směrnici 2013/59/Euratom.

Je zaveden systém financování, který má zajistit odpovídající financování všech činností vyřazování z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a doporučením 2006/851/Euratom.

Před výstavbou jaderné elektrárny je v souladu se směrnicí 2011/92/EU dokončeno posouzení vlivů na životní prostředí. Jsou prováděna požadovaná zmírňující a kompenzační opatření.

O příslušných prvcích tohoto oddílu je Komise informována zprávami členských států v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Úrovně neradioaktivních emisí jsou stejné nebo nižší než úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) stanovenými v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U jaderných elektráren s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak nižším než prahové hodnoty stanovené pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, nebo s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom (*7) a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

Projekt má k dispozici odpovídající kapacitu prozatímního uskladnění, přičemž jsou zavedeny vnitrostátní plány na uložení, aby se minimalizovala doba trvání prozatímního uskladnění, v souladu s ustanovením směrnice 2011/70/Euratom, které považuje skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého uskladnění, za dočasné řešení, nikoli však za alternativu k jeho uložení.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

U lokalit/provozů umístěných v oblastech citlivých z hlediska biologické rozmanitosti nebo v jejich blízkosti, které budou mít pravděpodobně významný vliv na oblasti citlivé z hlediska biologické rozmanitosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, míst světového dědictví UNESCO a klíčových oblastí biologické rozmanitosti, jakož i dalších chráněných oblastí) bylo případně provedeno příslušné posouzení a na základě jeho závěrů se provádějí nezbytná zmírňující opatření.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu stavu z hlediska ochrany žádného ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.“

4.27. Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných elektráren na výrobu elektřiny nebo tepla, včetně výroby vodíku, s využitím nejlepších dostupných technologií

Pro účely tohoto oddílu se nejlepšími dostupnými technologiemi rozumí technologie, které plně splňují požadavky směrnice 2009/71/Euratom a plně respektují nejnovější technické parametry norem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a bezpečnostní cíle a referenční úrovně asociace WENRA.

Popis činnosti

Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných zařízení, pro něž vydaly příslušné orgány členských států v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy stavební povolení do roku 2045 k výrobě elektřiny nebo zpracování tepla, a to i pro účely dálkového vytápění nebo průmyslových procesů, například výroby vodíku (nová jaderná zařízení), jakož i zvýšení jejich bezpečnosti.

Činnost je v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006 zařazena do kódů NACE D35.11 a F42.22.

Technická screeningová kritéria

Obecná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu a zásady „významně nepoškozovat“.

Projekt související s hospodářskou činností (dále jen „projekt“) se nachází v členském státě, který splňuje všechny tyto podmínky:

a)	členský stát plně provedl směrnici Rady 2009/71/Euratom a směrnici Rady 2011/70/Euratom;

členský stát dodržuje Smlouvu o Euratomu a právní předpisy přijaté na jejím základě, zejména směrnici 2009/71/Euratom, směrnici 2011/70/Euratom a směrnici Rady 2013/59/Euratom, jakož i platné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijaté podle článku 192 SFEU, zejména směrnici 2011/92/EU a 2000/60/ES;

c)	členský stát má ke dni schválení projektu k dispozici fond pro nakládání s radioaktivním odpadem a fond pro vyřazování jaderných zařízení z provozu, které lze kombinovat;

d)	členský stát prokázal, že na konci odhadované životnosti jaderné elektrárny bude mít k dispozici zdroje odpovídající odhadovaným nákladům na nakládání s radioaktivním odpadem a vyřazení z provozu v souladu s doporučením 2006/851/Euratom;

členský stát má v provozu zařízení ke konečnému ukládání veškerého velmi nízkoaktivního, nízkoaktivního a středněaktivního radioaktivního odpadu, oznámené Komisi podle článku 41 Smlouvy o Euratomu nebo čl. 1 odst. 4 nařízení Rady 2587/1999 a zahrnuté do národního programu aktualizovaného podle směrnice 2011/70/Euratom;

členský stát má zdokumentovaný plán s podrobnými kroky k tomu, aby bylo do roku 2050 v provozu úložiště vysoce radioaktivního odpadu, přičemž tento plán popisuje vše níže uvedené:

i)	koncepce nebo plány a technická řešení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od vzniku po uložení;

ii)	koncepce nebo plány pro dobu životnosti úložiště po jeho uzavření, včetně doby, po kterou budou probíhat příslušné kontroly, a prostředků, které mají být použity k uchování znalostí o tomto zařízení v dlouhodobém horizontu;

iii)	odpovědnost za provádění plánu a klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování jeho pokroku;

iv)	posouzení nákladů a režimy financování.

Pro účely písmene f) mohou členské státy použít plány vypracované jako součást národního programu vyžadovaného články 11 a 12 směrnice 2011/70/Euratom.

Projekt plně využívá nejlepší dostupnou technologii a od roku 2025 paliva odolná vůči nehodám. Technologie je certifikována a schválena vnitrostátním bezpečnostním regulačním orgánem.

Projekt byl oznámen Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o Euratomu nebo s čl. 1 odst. 4 nařízení Rady č. 2587/1999, je-li jedno z těchto ustanovení použitelné, Komise k němu vydala stanovisko v souladu s článkem 43 Smlouvy o Euratomu a všechny problémy uvedené ve stanovisku, které jsou relevantní pro použití čl. 10 odst. 2 a článku 17 nařízení (EU) 2020/852 a technických screeningových kritérií stanovených v tomto oddíle, byly uspokojivě vyřešeny.

Dotčený členský stát se zavázal, že u každého projektu podá Komisi každých pět let zprávu o všech následujících skutečnostech:

a)	přiměřenost akumulovaných zdrojů uvedených v odst. 1 písm. c);

b)	skutečný pokrok při provádění plánu uvedeného v odst. 1 písm. f).

Komise přezkoumá od roku 2025 a nejméně každých deset let poté technické parametry odpovídající nejlepší dostupné technologii na základě posouzení Skupiny evropských orgánů dozoru pro jadernou bezpečnost (ENSREG).

a)	předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b)	přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c)	provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

Činnost splňuje požadavky směrnice 2009/71/Euratom podpořené nejnovějšími mezinárodními pokyny Mezinárodní agentury pro atomovou energii a asociace WENRA, což přispívá ke zvýšení odolnosti a schopnosti nových a stávajících jaderných elektráren čelit extrémním přírodním nebezpečím, včetně povodní a extrémních povětrnostních podmínek.

Dodatečná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu

Při této činnosti se vyrábí elektřina z jaderné energie. Emise skleníkových plynů během životního cyklu výroby elektřiny z jaderné energie jsou pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“

2)	Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

Činnost splňuje požadavky stanovené v čl. 6 písm. b), čl. 8b odst. 1 písm. a) a čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

a)	maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)	maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li takové podmínky stanoveny, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Industry Foundation Classes (IFC).

4)	Přechod na oběhové hospodářství

O příslušných prvcích tohoto oddílu je Komise informována zprávami členských států v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li takové podmínky stanoveny, nebo s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu stavu z hlediska ochrany žádného ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

4.28. Výroba elektřiny z jaderné energie ve stávajících zařízeních

Popis činnosti

Změna stávajících jaderných zařízení za účelem prodloužení doby trvání bezpečného provozu jaderných zařízení, která vyrábějí elektřinu nebo teplo z jaderné energie (dále jen „jaderné elektrárny“), do roku 2040, s povolením příslušných orgánů členských států.

Činnost je v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006 zařazena do kódů NACE D35.11 a F42.22.

Technická screeningová kritéria

Obecná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu a zásady „významně nepoškozovat“.

Projekt související s hospodářskou činností (dále jen „projekt“) se nachází v členském státě, který splňuje všechny tyto podmínky:

a)	členský stát plně provedl směrnici Rady 2009/71/Euratom a směrnici Rady 2011/70/Euratom;

členský stát dodržuje Smlouvu o Euratomu a právní předpisy přijaté na jejím základě, zejména směrnici 2009/71/Euratom, směrnici 2011/70/Euratom a směrnici 2013/59/Euratom, a platné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijaté podle článku 192 SFEU, zejména směrnici 2011/92/EU a směrnici 2000/60/ES;

c)	členský stát má ke dni schválení projektu k dispozici fond pro nakládání s radioaktivním odpadem a fond pro vyřazování jaderných zařízení z provozu, které lze kombinovat;

d)	členský stát prokázal, že na konci odhadované životnosti jaderné elektrárny bude mít k dispozici zdroje odpovídající odhadovaným nákladům na nakládání s radioaktivním odpadem a vyřazení z provozu v souladu s doporučením 2006/851/Euratom;

pro projekty schválené po roce 2025 má členský stát zdokumentovaný plán s podrobnými kroky k tomu, aby bylo do roku 2050 v provozu úložiště vysoce radioaktivního odpadu, přičemž tento plán popisuje vše níže uvedené:

i)	koncepce nebo plány a technická řešení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem od vzniku po uložení;

ii)	koncepce nebo plány pro dobu životnosti úložiště po jeho uzavření, včetně doby, po kterou budou probíhat příslušné kontroly, a prostředků, které mají být použity k uchování znalostí o tomto zařízení v dlouhodobém horizontu;

iii)	odpovědnost za provádění plánu a klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování jeho pokroku;

iv)	posouzení nákladů a režimy financování.

Pro účely písmene f) mohou členské státy použít plány vypracované jako součást národního programu vyžadovaného články 11 a 12 směrnice 2011/70/Euratom.

Modernizovaný projekt provádí veškerá přiměřeně proveditelná zlepšení bezpečnosti a od roku 2025 využívá paliva odolná vůči nehodám. Technologie je certifikována a schválena vnitrostátním bezpečnostním regulačním orgánem.

Dotčený členský stát se zavázal, že u každého projektu podá Komisi každých pět let zprávu o všech následujících skutečnostech:

a)	přiměřenost akumulovaných zdrojů uvedených v odst. 1 písm. c);

b)	skutečný pokrok při provádění plánu uvedeného v odst. 1 písm. f).

Činnost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které provádějí právní předpisy uvedené v bodě 1 písm. a) a b), a to i pokud jde o hodnocení odolnosti jaderných elektráren Unie vůči extrémním přírodním nebezpečím, včetně zemětřesení, zejména prostřednictvím zátěžových testů. Činnost tedy probíhá na území členského státu, kde provozovatel jaderného zařízení:

a)	předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b)	přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c)	provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

Radioaktivní odpad uvedený v bodě 1 písm. e) a f) se ukládá v členském státě, v němž vznikl, ledaže existuje dohoda mezi dotčeným členským státem a členským státem určení, jak je stanoveno ve směrnici 2011/70/Euratom. V takovém případě má členský stát určení programy nakládání s radioaktivním odpadem a jeho ukládání a provozuje vhodné úložiště v souladu s požadavky směrnice 2011/70/Euratom.

Dodatečná kritéria týkající se podstatného přínosu ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Další kritéria týkající se zásady „významně nepoškozovat“

2)	Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

Činnost splňuje požadavky stanovené v čl. 6 písm. b), čl. 8b odst. 1 písm. a) a čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

a)	maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)	maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, jsou-li stanoveny, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Industry Foundation Classes (IFC).

4)	Přechod na oběhové hospodářství

O příslušných prvcích tohoto oddílu je Komise informována zprávami členských států v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

U jaderných elektráren s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

Projekt má k dispozici odpovídající kapacitu dočasného skladování, přičemž jsou zavedeny vnitrostátní plány pro ukládání, aby se minimalizovala doba trvání prozatímního uskladnění, v souladu s ustanovením směrnice 2011/70/Euratom, které považuje skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého skladování, za dočasné řešení, nikoli však za alternativu k jeho uložení.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu stavu z hlediska ochrany žádného ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

4.29. Výroba elektřiny z fosilních plynných paliv

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z fosilních plynných paliv. Tato činnost nezahrnuje výrobu elektřiny výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v oddíle 4.7 této přílohy a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.8 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie mohou být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny s využitím fosilních plynných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

zařízení, pro něž je stavební povolení uděleno do 31. prosince 2030, splňují všechny následující podmínky:

i)	přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh výstupní energie nebo roční přímé emise skleníkových plynů z činnosti nepřesahují průměr 550 kg ekvivalentu CO2/kW kapacity zařízení během 20 let;

ii)

energie, která má být nahrazena, nemůže být vyrobena z obnovitelných zdrojů energie na základě srovnávacího posouzení s nákladově nejefektivnější a technicky proveditelnou alternativou z obnovitelných zdrojů pro stejnou určenou kapacitu; výsledek tohoto srovnávacího posouzení je zveřejněn a je předmětem konzultace se zúčastněnými stranami;

iii)	činnost nahrazuje stávající činnost výroby elektřiny s vysokými emisemi, která využívá pevná nebo kapalná fosilní paliva;

iv)	nově instalovaná výrobní kapacita nepřesahuje kapacitu zařízení, které nahradila, o více než 15 %;

v)	zařízení je navrženo a vybudováno tak, aby používalo obnovitelná a/nebo nízkouhlíková plynná paliva, a přechod k plnému využívání obnovitelných a/nebo nízkouhlíkových plynných paliv proběhne do 31. prosince 2035, přičemž řídící orgán podniku schválí závazný a ověřitelný plán;

vi)	nahrazení vede ke snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % po dobu životnosti nově instalované výrobní kapacity;

vii)

pokud činnost probíhá na území členského státu, v němž je využíváno k výrobě energie uhlí, zavázal se tento členský stát k postupnému ukončení výroby energie z uhlí a oznámil to ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeném v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (*8) nebo v jiném nástroji.

Splnění kritérií uvedených v bodě 1 písm. b) ověřuje nezávislá třetí strana. Ověřovatel – nezávislá třetí strana má nezbytné zdroje a odborné znalosti k provádění tohoto ověření. Ověřovatel – nezávislá třetí strana není ve střetu zájmů s vlastníkem nebo investorem a nepodílí se na vývoji nebo provozování činnosti. Ověřovatel – nezávislá třetí strana provádí pečlivé ověření souladu s technickými screeningovými kritérii. Nezávislá třetí strana zejména každý rok zveřejňuje a předává Komisi zprávu:

a)	osvědčující úroveň přímých emisí skleníkových plynů uvedenou v odst. 1 písm. b) bodě i);

b)	případně posuzující, zda jsou roční přímé emise skleníkových plynů v rámci dané činnosti na věrohodné trajektorii ke splnění průměrné prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. b) bodě i) během 20 let;

c)	posouzení, zda je činnost na věrohodné trajektorii k dosažení souladu s bodem 1 písm. b) bodem v).

Při provádění posouzení uvedeného v bodě 1 písm. b) zohlední ověřovatel – nezávislá třetí strana zejména plánované roční přímé emise skleníkových plynů pro každý rok trajektorie, skutečné roční přímé emise skleníkových plynů, plánované a skutečné provozní hodiny a plánované a skutečné využití obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů.

Na základě zpráv, které jí byly předány, může Komise příslušným provozovatelům zaslat stanovisko. Komise tyto zprávy zohlední při provádění přezkumu uvedeného v čl. 19 odst. 5 nařízení (EU) 2020/852.

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)	při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, například úniku metanu, nebo je zaveden program detekce a oprav úniků;

b)	při provozu se vykazuje fyzické měření emisí a eliminuje se únik.

Pokud se při této činnosti kombinují fosilní plynná paliva s plynnými nebo kapalnými biopalivy, zemědělská biomasa používaná k výrobě biopaliv splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001, zatímco lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)	Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Netýká se

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovních emisí spojených s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.30. Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla/chladu a energie z fosilních plynných paliv

Popis činnosti

Výstavba, rekonstrukce a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny s využitím fosilních plynných paliv. Tato činnost nezahrnuje vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v oddíle 4.19 této přílohy a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.20 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie mohou být spojeny s kódy NACE D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

emise skleníkových plynů během životního cyklu z kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny z plynných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2 na 1 kWh energetického výstupu z kombinované výroby.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí, včetně zachycování uhlíku nebo používání obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů, je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s kritérii stanovenými v příslušných oddílech této přílohy. Pokud je zachycen CO2 emitovaný při výrobě elektřiny, musí splňovat mezní hodnotu emisí stanovenou v bodě 1 tohoto oddílu a být přepraven a skladován pod zemí způsobem, který splňuje technická screeningová kritéria pro přepravu CO2 a ukládání CO2 stanovená v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

zařízení, pro něž je stavební povolení uděleno do 31. prosince 2030, splňují všechny následující podmínky:

i)	činnost dosahuje úspor primární energie ve výši alespoň 10 % ve srovnání s referenční hodnotou pro oddělenou výrobu tepla a elektřiny; úspory primární energie se vypočítají na základě vzorce uvedeného ve směrnici 2012/27/EU;

ii)	přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh výstupní energie;

iii)

elektřina a/nebo teplo/chlad, které mají být nahrazeny, nemohou být vyrobeny z obnovitelných zdrojů energie na základě srovnávacího posouzení s nákladově nejefektivnější a technicky proveditelnou alternativou z obnovitelných zdrojů pro stejnou určenou kapacitu; výsledek tohoto srovnávacího posouzení je zveřejněn a je předmětem konzultace se zúčastněnými stranami;

iv)	činnost nahrazuje stávající činnost kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny s vysokými emisemi, samostatnou činnost výroby tepla/chladu nebo samostatnou činnost při výrobě elektřiny, která využívá tuhá nebo kapalná fosilní paliva;

v)	nově instalovaná výrobní kapacita nepřesahuje kapacitu nahrazeného zařízení;

vi)	zařízení je navrženo a vybudováno tak, aby používalo obnovitelná a/nebo nízkouhlíková plynná paliva, a přechod k plnému využívání obnovitelných a/nebo nízkouhlíkových plynných paliv proběhne do 31. prosince 2035, přičemž řídící orgán podniku schválí závazný a ověřitelný plán;

vii)	nahrazení vede ke snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % na jednu kWh výstupní energie;

viii)

renovace zařízení nezvýší výrobní kapacitu zařízení;

ix)

pokud činnost probíhá na území členského státu, v němž je využíváno k výrobě energie uhlí, zavázal se tento členský stát k postupnému ukončení využívání výroby energie z uhlí a oznámil to ve svém integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu uvedeném v článku 3 nařízení (EU) 2018/1999 nebo v jiném nástroji.

a)	osvědčující úroveň přímých emisí skleníkových plynů uvedenou v odst. 1 písm. b) bodě ii);

b)	posuzující, zda je činnost na věrohodné trajektorii k dosažení souladu s bodem 1 písm. b) bodem vi).

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)	při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, včetně úniku metanu, nebo je zaveden program detekce a oprav úniků;

b)	při provozu se vykazuje fyzické měření emisí a eliminuje se únik.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)	Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Netýká se

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.31. Výroba tepla/chladu z fosilních plynných paliv v systému účinného dálkového vytápění a chlazení

Popis činnosti

Výstavba, renovace a provoz zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad s využitím fosilních plynných paliv, připojená k účinnému dálkovému vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU. Tato činnost nezahrnuje výrobu tepla/chladu v účinném dálkovém vytápění výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv, které jsou uvedeny v oddíle 4.23 této přílohy, a bioplynu a biokapalin, které jsou uvedeny v oddíle 4.24 této přílohy.

Činnost je zařazena do kódu NACE D35.30 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby tepla/chladu z plynných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí, včetně zachycování uhlíku nebo používání obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů, je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s kritérii stanovenými v příslušných oddílech této přílohy. Pokud je CO2 emitovaný při výrobě elektřiny zachycen, musí splňovat mezní hodnotu emisí stanovenou v bodě 1 tohoto oddílu a být přepraven a skladován pod zemí způsobem, který splňuje technická screeningová kritéria pro přepravu CO2 a ukládání CO2 stanovená v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

zařízení, pro něž je stavební povolení uděleno do 31. prosince 2030, splňují všechny následující podmínky:

i)	tepelná energie vyrobená touto činností se používá v systému účinného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu směrnice 2012/27/EU;

ii)	přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh výstupní energie;

iii)

teplo/chlad, které má být nahrazeno, nemůže být vyrobeno z obnovitelných zdrojů energie na základě srovnávacího posouzení s nákladově nejefektivnější a technicky proveditelnou alternativou z obnovitelných zdrojů pro stejnou kapacitu; výsledek tohoto srovnávacího posouzení je zveřejněn a je předmětem konzultace se zúčastněnými stranami;

iv)	činnost nahrazuje stávající činnost vytápění/chlazení s vysokými emisemi, která využívá pevná nebo kapalná fosilní paliva;

v)	nově instalovaná výrobní kapacita nepřesahuje kapacitu nahrazeného zařízení;

vi)	zařízení je navrženo a vybudováno tak, aby používalo obnovitelná a/nebo nízkouhlíková plynná paliva, a přechod k plnému využívání obnovitelných a/nebo nízkouhlíkových plynných paliv proběhne do 31. prosince 2035, přičemž řídící orgán podniku schválí závazný a ověřitelný plán;

vii)	nahrazení vede ke snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 55 % na jednu kWh výstupní energie;

viii)

renovace zařízení nezvýší výrobní kapacitu zařízení;

ix)

a)	osvědčující úroveň přímých emisí skleníkových plynů uvedenou v odst. 1 písm. b) bodě ii);

b)	posuzující, zda je činnost na věrohodné trajektorii k dosažení souladu s bodem 1 písm. b) bodem vi).

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)	při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, například úniku metanu, nebo je zaveden program detekce a oprav úniků;

b)	při provozu se vykazuje fyzické měření emisí a eliminuje se únik.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)	Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Netýká se

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

(*1) Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).

(*2) Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).

(*3) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).

(*4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(*5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(*6) Doporučení Komise 2006/851/Euratom ze dne 24. října 2006 o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady (Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 31).

(*7) Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).

(*8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

PŘÍLOHA II

V příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 se vkládají nové oddíly 4.26, 4.27, 4.28, 4.29, 4.30 a 4.31, které znějí:

„4.26. Předobchodní fáze pokročilých technologií pro výrobu energie z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu

Popis činnosti

Činnost je zařazena do kódů NACE M72 a M72.1 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.	V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

Fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro danou činnost podstatná, byla identifikována ze seznamu v dodatku A této přílohy na základě důkladného posouzení klimatických rizik a zranitelností, které zahrnuje tyto kroky:

a)	screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)	pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)	posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)	u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (1), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (2), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (3) nebo placenými modely.

Zavedená adaptační řešení:

a)	nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)	upřednostňují přírodě blízká řešení (4) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (5);

c)	jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)	jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)	pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Činnost je v souladu s ustanoveními Smlouvy o Euratomu a právními předpisy přijatými na jejím základě, zejména směrnicí 2013/59/Euratom, směrnicí 2009/71/Euratom a směrnicí Rady 2011/70/Euratom, jakož i platnými právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí přijatými podle článku 192 SFEU, zejména směrnicí 2011/92/EU a směrnicí 2000/60/ES;

Činnost je v souladu s vnitrostátními právními předpisy, které provádějí směrnici 2009/71/Euratom, a to i pokud jde o hodnocení odolnosti jaderných elektráren Unie vůči extrémním přírodním nebezpečím, včetně zemětřesení, prostřednictvím zátěžových testů. Činnost tedy probíhá na území členského státu, kde provozovatel jaderného zařízení:

a)	předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b)	přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c)	provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

Zásada „významně nepoškozovat“

1)	Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

a)	maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)	maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace nebo prahovými hodnotami v souladu s regulačním rámcem Unie.

Činnost je v souladu s normami Industry Foundation Classes (IFC).

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Příslušné prvky v tomto oddíle jsou obsaženy ve zprávách členských států pro Komisi v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy. Úrovně neradioaktivních emisí jsou stejné nebo nižší než úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL), stanovenými v závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení. Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U jaderných elektráren s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak nižším než prahové hodnoty platné pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s individuálními podmínkami povolení pro konkrétní provoz, případně s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu z hlediska stavu ochrany žádnému ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

4.27. Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných elektráren na výrobu elektřiny a/nebo tepla, včetně výroby vodíku, s využitím nejlepších dostupných technologií

Popis činnosti

Výstavba a bezpečný provoz nových jaderných zařízení, pro něž příslušné orgány členských států v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy vydaly stavební povolení do roku 2045 k výrobě elektřiny nebo zpracování tepla pro účely dálkového vytápění nebo průmyslových procesů, například výroby vodíku (nová jaderná zařízení), jakož i zvýšení jejich bezpečnosti.

Činnost je v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006 zařazena do kódů NACE D35.11 a F42.22.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.	V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

a)	screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)	pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)	posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)	u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (6), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (7), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (8) nebo placenými modely.

Zavedená adaptační řešení:

a)	nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)	upřednostňují přírodě blízká řešení (9) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (10);

c)	jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)	jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)	pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

a)	předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b)	přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c)	provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

Zásada „významně nepoškozovat“

1)	Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

a)	maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)	maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, a/nebo s prahovými hodnotami v souladu s regulačním rámcem EU.

Činnost je v souladu s normami Industry Foundation Classes (IFC).

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Příslušné prvky v tomto oddíle jsou obsaženy ve zprávách členských států pro Komisi v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)	Prevence a omezování znečištění

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu z hlediska stavu ochrany žádnému ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

4.28. Výroba elektřiny z jaderné energie ve stávajících zařízeních

Popis činnosti

Změna stávajících jaderných zařízení za účelem prodloužení doby trvání bezpečného provozu jaderných zařízení, která vyrábějí elektřinu nebo teplo z jaderné energie (dále jen „jaderné elektrárny“) do roku 2040, s povolením příslušných orgánů členských států a v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Činnost je v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006 zařazena do kódů NACE D35.11 a F42.2.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.	V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

a)	screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)	pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)	posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)	u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (11), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (12), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (13) nebo placenými modely.

Zavedená adaptační řešení:

a)	nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)	upřednostňují přírodě blízká řešení (14) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (15);

c)	jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)	jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)	pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

a)	předložil důkaz jaderné bezpečnosti, jehož rozsah a úroveň podrobností odpovídají možnému rozsahu a povaze nebezpečí, které je pro jaderné zařízení a jeho areál relevantní (čl. 6 písm. b) směrnice 2009/71/Euratom);

b)	přijal opatření v oblasti hloubkové ochrany s cílem mimo jiné zajistit, aby byl minimalizován dopad extrémních vnějších přírodních nebezpečí a neúmyslných nebezpečí způsobených člověkem (čl. 8b odst. 1 písm. a) směrnice 2009/71/Euratom);

c)	provedl odpovídající posouzení místa a konkrétního zařízení, které se provádí, když dotyčný provozovatel žádá o povolení k výstavbě nebo provozu jaderné elektrárny (čl. 8c písm. a) směrnice 2009/71/Euratom).

Zásada „významně nepoškozovat“

1)	Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

a)	maximální teplotu přijímajícího sladkovodního útvaru po smíchání a

b)	maximální teplotní rozdíl mezi vypouštěnou chladicí vodou a přijímajícím sladkovodním útvarem.

Kontrola teploty se provádí v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, nebo s prahovými hodnotami v souladu s právem Unie.

Činnost je v souladu s normami Industry Foundation Classes (IFC).

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Příslušné prvky v tomto oddíle jsou obsaženy ve zprávách členských států pro Komisi v souladu s čl. 14 odst. 1 směrnice 2011/70/Euratom.

5)	Prevence a omezování znečištění

Vypouštění radioaktivních látek do ovzduší, vodních útvarů a zeminy (půdy) je v souladu s případnými podmínkami individuální licence pro konkrétní operace, a/nebo s vnitrostátními prahovými hodnotami v souladu se směrnicí 2013/51/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

S vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem se nakládá bezpečně a odpovědně v souladu se směrnicí 2011/70/Euratom a směrnicí 2013/59/Euratom.

Projekt má k dispozici odpovídající kapacitu dočasného skladování, přičemž jsou zavedeny vnitrostátní plány pro ukládání, aby se minimalizovala doba trvání dočasného skladování, v souladu s ustanovením směrnice 2011/70/Euratom, které považuje skladování radioaktivního odpadu, včetně dlouhodobého skladování, za dočasné řešení, nikoli však za alternativu k jeho uložení.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Lokality/provozy nesmí způsobit újmu z hlediska stavu ochrany žádnému ze stanovišť nebo druhů vyskytujících se v chráněných oblastech.

4.29. Výroba elektřiny z fosilních plynných paliv

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z fosilních plynných paliv, jež splňují kritéria bodu 1 písm. a) oddílu 4.29 přílohy I. Tato činnost nezahrnuje výrobu elektřiny výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v oddíle 4.7 přílohy I a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.8 přílohy I.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.	V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

a)	screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)	pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)	posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané době životnosti, tudíž:

a)	u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (16), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (17), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (18) nebo placenými modely.

Zavedená adaptační řešení:

a)	nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)	upřednostňují přírodě blízká řešení (19) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (20);

c)	jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)	jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)	pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)	Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.30. Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla/chladu a energie z fosilních plynných paliv

Popis činnosti

Výstavba, renovace a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny využívajících fosilní plynná paliva, jež splňují kritéria bodu 1 písm. a) oddílu 4.30 přílohy I. Tato činnost nezahrnuje vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v oddíle 4.19 přílohy I a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.20 přílohy I.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.	V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

a)	screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)	pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)	posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)	u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (21), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (22), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (23) nebo placenými modely.

Zavedená adaptační řešení:

a)	nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)	upřednostňují přírodě blízká řešení (24) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (25);

c)	jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)	jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)	pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)	Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.31. Výroba tepla/chladu z fosilních plynných paliv v systému účinného dálkového vytápění a chlazení

Popis činnosti

Výstavba, renovace a provoz zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad s využitím fosilním plynných paliv připojených k účinnému dálkovému vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, jež splňují kritéria bodu 1 písm. a) oddílu 4.31 přílohy I. Tato činnost nezahrnuje výrobu tepla/chladu z účinného dálkového vytápění výhradním využíváním obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv uvedených v bodě 4.23 přílohy I a bioplynu a biokapalin uvedených v oddíle 4.24 přílohy I.

Činnost je zařazena do kódu NACE D35.30 v souladu se statistickou klasifikací ekonomických činností stanovenou nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu

1.	V rámci hospodářské činnosti byla zavedena fyzická a nefyzická řešení („adaptační řešení“), která významně snižují nejvýznamnější fyzická rizika spojená s klimatem, jež jsou pro tuto činnost podstatná.

a)	screening činnosti s cílem určit, která fyzická rizika spojená s klimatem ze seznamu v dodatku A této přílohy mohou ovlivnit výkon hospodářské činnosti během její očekávané doby životnosti;

b)	pokud se má za to, že činnost je ohrožena jedním nebo více fyzickými riziky spojenými s klimatem uvedenými v dodatku A této přílohy, posouzení klimatických rizik a zranitelností s cílem zhodnotit významnost fyzických rizik souvisejících s klimatem pro danou hospodářskou činnost;

c)	posouzení adaptačních řešení, která mohou zjištěné fyzické riziko spojené s klimatem snížit.

Posouzení klimatických rizik a zranitelností je přiměřené rozsahu činnosti a její předpokládané životnosti, tudíž:

a)	u činností s očekávanou životností kratší než deset let se posouzení provádí alespoň pomocí klimatických projekcí nejmenšího vhodného rozsahu;

u všech ostatních činností se posouzení provádí za použití nejmodernějších klimatických projekcí s nejvyšším dostupným rozlišením v rámci celé existující řady budoucích scénářů (26), které jsou v souladu s očekávanou dobou životnosti dané činnosti, včetně alespoň 10 až 30letých scénářů klimatických projekcí u velkých investic.

Klimatické projekce a posouzení dopadů vycházejí z osvědčených postupů a dostupných pokynů a zohledňují nejnovější vědecké poznatky pro analýzu zranitelnosti a rizik a související metodiky v souladu s nejnovějšími zprávami Mezivládního panelu pro změnu klimatu (27), vědeckými recenzovanými publikacemi a modely založenými na otevřených zdrojích (28) nebo placenými modely.

Zavedená adaptační řešení:

a)	nemají nepříznivý vliv na adaptační úsilí ani míru odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv a jiných hospodářských činností vůči fyzickým rizikům souvisejícím se změnou klimatu;

b)	upřednostňují přírodě blízká řešení (29) nebo se v nejvyšší možné míře opírají o modrou nebo zelenou infrastrukturu (30);

c)	jsou v souladu s místními, odvětvovými, regionálními nebo vnitrostátními plány a strategiemi přizpůsobení se změně klimatu;

d)	jsou monitorována a měřena na základě předem definovaných ukazatelů, a nejsou-li tyto ukazatele splněny, zváží se přijetí nápravných opatření;

e)	pokud je zaváděné řešení fyzické a spočívá v činnosti, pro kterou jsou v této příloze stanovena technická screeningová kritéria, pak toto řešení musí být v souladu s technickými screeningovými kritérii pro danou činnost, která se týkají zásady „významně nepoškozovat“.

Zásada „významně nepoškozovat“

1)	Zmírňování změny klimatu

Přímé emise skleníkových plynů z činnosti jsou nižší než 270 g ekvivalentu CO2/kWh.

3)	Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)	Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)	Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)	Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.“

(1) Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(2) Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(3) Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(4) Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(5) Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

(6) Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(7) Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(8) Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(9) Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(10) Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

(11) Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(12) Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(13) Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(14) Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(15) Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

(16) Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(17) Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(18) Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(19) Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(20) Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

(21) Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(22) Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(23) Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(24) Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(25) Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

(26) Budoucí scénáře zahrnují reprezentativní směry vývoje koncentrací Mezivládního panelu pro změnu klimatu RCP2.6, RCP4.5, RCP6.0 a RCP8.5.

(27) Hodnotící zprávy o změně klimatu: „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“, pravidelně uveřejňované Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), orgánem Organizace spojených národů pro hodnocení vědeckých poznatků týkajících se změny klimatu, https://www.ipcc.ch/reports/.

(28) Například služby programu Copernicus spravované Evropskou komisí.

(29) Přírodě blízká řešení jsou definována jako „řešení inspirovaná a podporovaná přírodou, která jsou nákladově efektivní a současně environmentálně, sociálně a hospodářsky přínosná a přispívají k budování odolnosti. Tato řešení přinášejí do měst, krajiny a mořského prostředí větší počet různorodějších přírodních a přirozených prvků a procesů, a to prostřednictvím místně přizpůsobených, systémových zásahů, které účinně využívají zdroje“. Přírodě blízká řešení jsou proto prospěšná pro biologickou rozmanitost a podporují fungování ekosystémových služeb (verze ze dne [datum přijetí]: https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/research-area/environment/nature-based-solutions_cs/).

(30) Viz sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy, COM/2013/249 final.

PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA XII

Standardní šablony pro poskytování informací podle čl. 8 odst. 6 a 7

Informace uvedené v čl. 8 odst. 6 a 7 se u každého použitelného klíčového ukazatele výkonnosti uvádějí takto:

Šablona 1 Činnosti související s jadernou energií a fosilním plynem

Řádek	Činnosti související s jadernou energií
1.	Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výzkumu, vývoji, demonstracím a zavádění inovativních zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí energii z jaderných procesů s minimálním odpadem z palivového cyklu.	ANO/NE
2.	Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výstavbě a bezpečnému provozu nových jaderných zařízení na výrobu elektřiny nebo zpracování tepla, a to i pro účely dálkového vytápění nebo průmyslových procesů, jako je výroba vodíku, jakož i zvyšování jejich bezpečnosti za použití nejlepších dostupných technologií.	ANO/NE
3.	Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči bezpečnému provozu stávajících jaderných zařízení, která vyrábějí elektřinu nebo zpracovávají teplo, a to i pro účely dálkového vytápění nebo průmyslových procesů, jako je výroba vodíku z jaderné energie, jakož i zvyšování jejich bezpečnosti.	ANO/NE
	Činnosti související s fosilním plynem
4.	Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výstavbě nebo provozu zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z fosilních plynných paliv.	ANO/NE
5.	Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výstavbě, renovaci a provozu zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny využívajících fosilní plynná paliva.	ANO/NE
6.	Podnik provádí, financuje nebo má expozice vůči výstavbě, renovaci a provozu zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad využívající fosilní plynná paliva.	ANO/NE

Šablona 2 Hospodářské činnosti v souladu s taxonomií (jmenovatel)

Řádek	Hospodářské činnosti	Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech)
		Zmírňování změny klimatu + přizpůsobení se změně klimatu		Zmírňování změny klimatu		Přizpůsobení se změně klimatu
		Částka	%	Částka	%	Částka	%
1.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
2.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
3.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
4.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
5.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
6.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
7.	Částka a podíl jiných hospodářských činností v souladu s taxonomií, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
8.	Příslušný klíčový ukazatel výkonnosti celkem

Šablona 3 Ekonomické činnosti v souladu s taxonomií (čitatel)

Řádek	Hospodářské činnosti	Částka a podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech)
		(Zmírňování změny klimatu + přizpůsobení se změně klimatu)		Zmírňování změny klimatu		Přizpůsobení se změně klimatu
		Částka	%	Částka	%	Částka	%
1.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
2.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
3.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
4.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
5.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
6.	Částka a podíl hospodářské činnosti v souladu s taxonomií podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
7.	Částka a podíl jiných hospodářských činností v souladu s taxonomií, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
8.	Celková částka a podíl hospodářských činností v souladu s taxonomií v čitateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti		100 %

Šablona 4 Hospodářské činnosti, které jsou způsobilé pro taxonomii, ale nejsou v souladu s taxonomií

Řádek	Hospodářské činnosti	Podíl (informace se uvádějí v peněžních částkách a v procentech)
		(Zmírňování změny klimatu + přizpůsobení se změně klimatu)		Zmírňování změny klimatu		Přizpůsobení se změně klimatu
		Částka	%	Částka	%	Částka	%
1.	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
2.	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
3.	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
4.	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
5.	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
6.	Částka a podíl hospodářské činnosti způsobilé pro taxonomii, která však není v souladu s taxonomií, podle oddílu 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139 ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
7.	Částka a podíl jiných hospodářských činností způsobilých pro taxonomii, které však nejsou v souladu s taxonomií, neuvedených v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
8.	Celková částka a podíl hospodářských činností způsobilých pro taxonomii, která však nejsou v souladu s taxonomií, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti

Šablona 5 Hospodářské činnosti nezpůsobilé pro taxonomii

Řádek	Hospodářské činnosti	Částka	Procentní podíl
1.	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 1 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.26 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
2.	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 2 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.27 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
3.	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 3 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.28 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
4.	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 4 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.29 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
5.	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 5 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.30 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
6.	Částka a podíl hospodářské činnosti uvedené v řádku 6 šablony 1, která není způsobilá pro taxonomii v souladu s oddílem 4.31 příloh I a II nařízení v přenesené pravomoci 2021/2139, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
7.	Částka a podíl jiných hospodářských činností nezpůsobilých pro taxonomii, které nejsou uvedeny v řádcích 1 až 6 výše, ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti
8.	Celková částka a podíl hospodářských činností nezpůsobilých pro taxonomii ve jmenovateli příslušného klíčového ukazatele výkonnosti

“

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání