(EU) 2022/1172Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní system v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností

Publikováno: Úř. věst. L 183, 8.7.2022, s. 12-22 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 4. května 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. července 2022 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



8.7.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 183/12


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/1172

ze dne 4. května 2022,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní system v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (1), a zejména článek 74, čl. 85 odst. 7 a článek 105 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2021/2116 stanoví základní pravidla týkající se mimo jiné integrovaného administrativního a kontrolního systému (dále jen „integrovaný systém“) a uplatňování a výpočtu správních sankcí v souvislosti s podmíněností. V zájmu zajištění hladkého fungování nového právního rámce musí být přijata některá pravidla, která by doplnila ustanovení stanovená uvedeným nařízením v příslušných oblastech.

(2)

Pravidla týkající se integrovaného systému a uplatňování a výpočtu správních sankcí v souvislosti s podmíněností by měla zajistit účinný systém kontroly pravidel, která mají členské státy a příjemci v rámci společné zemědělské politiky (SZP) uplatňovat, a proto by měla být stanovena v jednom aktu v přenesené pravomoci. Tato nová pravidla by měla nahradit příslušná ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 (2).

(3)

Zejména by měla být stanovena pravidla, která doplní některé jiné než podstatné prvky nařízení (EU) 2021/2116, pokud jde o fungování integrovaného systému uvedeného v článku 65 uvedeného nařízení, pravidla pro hodnocení kvality uvedená v čl. 68 odst. 3, čl. 69 odst. 6 a čl. 70 odst. 2 uvedeného nařízení, pravidla pro systém identifikace zemědělských pozemků uvedená v článku 68 uvedeného nařízení a podrobná pravidla pro uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností uvedená v článku 85 uvedeného nařízení.

(4)

Systém identifikace zemědělských pozemků má poskytovat cenné, komplexní a spolehlivé informace důležité pro podávání zpráv o výkonnosti politiky, a přispívat tak k účinnému provádění intervencí podle plochy a podporovat příjemce při podávání správných žádostí o podporu. Aby bylo zajištěno dosažení těchto cílů, je nutno stanovit pravidla pro vyjasnění technických požadavků, které musí členské státy dodržovat, a způsobu, jakým mají být dostupné informace strukturovány a aktualizovány.

(5)

S cílem umožnit členským státům proaktivně zjišťovat možné nedostatky v integrovaném systému a v případě potřeby přijmout vhodná nápravná opatření, by měla být stanovena pravidla pro každoroční hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch. Zkušenosti s hodnocením kvality systému identifikace zemědělských pozemků podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ukázaly, že je zvlášť užitečné, když Komise vypracuje technické pokyny. Tyto technické pokyny pomáhají členským státům používat při provádění hodnocení přizpůsobenou metodiku. Vzhledem k významu hodnocení kvality pro řádně fungující integrovaný systém poskytující spolehlivé a ověřitelné údaje ve výročních zprávách o výkonnosti by Komise měla členským státům podobným způsobem pomáhat při provádění hodnocení kvality podle nařízení (EU) 2021/2116.

(6)

Hodnocení kvality má posoudit, zda integrovaný systém plní svůj účel a poskytuje spolehlivé a komplexní informace relevantní pro výroční zprávy o výkonnosti, jak to vyžaduje čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, zejména správný počet hektarů pro výstupy a správný podíl ploch pro ukazatele výsledků intervencí podle ploch. To bude vyžadovat kombinaci příslušných výsledků hodnocení kvality systému monitorování ploch a systému pro geoprostorové žádosti, aby se zabránilo nadhodnocení tohoto dopadu kvůli plochám, u kterých došlo jak k chybám měření, tak i k nesprávným rozhodnutím o podmínkách způsobilosti. Za tímto účelem by ověření vykázané plochy při hodnocení kvality systému pro geoprostorové žádosti mělo vycházet ze stejného vzorku pozemků jako při hodnocení kvality systému monitorování ploch.

(7)

Kromě toho má hodnocení kvality týkající se systému monitorování ploch zajistit, aby byly výsledky v jednotlivých členských státech srovnatelné, a to bez ohledu na možnost odložit zavedení plně funkčního provádění systému monitorování ploch. Toto hodnocení kvality by se proto mělo vztahovat na všechny intervence podle plochy a příslušné podmínky způsobilosti bez ohledu na rozhodnutí členského státu mít plně funkční systém monitorování ploch až od 1. ledna 2024, jak je uvedeno v čl. 70 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116. Hodnocení kvality systému monitorování ploch by mělo poskytovat diagnostické informace jak na úrovni intervencí, tak na úrovni podmínek způsobilosti, na jejichž základě by členské státy měly v případě potřeby přijmout vhodná nápravná opatření.

(8)

V zájmu jasnosti a za účelem stanovení harmonizovaného základu pro výpočet a uplatňování správních sankcí v souvislosti s podmíněností je nezbytné stanovit společné definice a obecné zásady týkající se nedodržení.

(9)

Nařízení (EU) 2021/2116 stanoví, že správní sankce v souvislosti s podmíněností mají být stanoveny s ohledem na zásadu proporcionality. Snížení a vyloučení by proto měla být odstupňována podle závažnosti nedodržení a v případě úmyslného nedodržení by měla zahrnovat i úplné vyloučení příjemce ze všech plateb a podpory podle čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení. Aby byla příjemcům poskytnuta právní jistota, měla by být stanovena lhůta pro uplatnění správních sankcí.

(10)

Ustanovení čl. 85 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 uvádí, že výpočet správní sankce v souvislosti s podmíněností se provádí na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti s žádostmi o podporu nebo žádostmi o platbu, které uvedený příjemce podal nebo podá během kalendářního roku, v němž došlo k nedodržení. Aby byla zajištěna vazba mezi chováním zemědělce a sankcí a rovné zacházení se zemědělci, je nutné stanovit, že v případě, kdy k témuž nedodržení dochází nepřetržitě po několik kalendářních let, se uplatní správní pokuta, která se vypočte za každý kalendářní rok, ve kterém lze zjistit, že k nedodržení došlo.

(11)

S cílem zaručit účinné uplatňování a ukládání správních sankcí je vhodné stanovit, že pokud v kalendářním roce zjištění sankce přesahuje celkovou částku plateb, které byly nebo mají být příjemci poskytnuty, nebo příjemce nepodá žádost o podporu, sankce se uplatní nebo uloží prostřednictvím zpětného získání podpory.

(12)

Podle čl. 85 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116 se bez ohledu na to, zda je nedodržení zjištěno pomocí systému monitorování ploch nebo jiných prostředků, správní sankce neuloží, pokud neúmyslné nedodržení nemá pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku žádné důsledky nebo jsou tyto důsledky pouze nevýznamné. Vzhledem k méně významné povaze nedodržení, která nemají pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku žádné důsledky nebo jsou tyto důsledky pouze nevýznamné, a s cílem snížit administrativní zátěž, by tato nedodržení neměla být zohledňována pro účely stanovení toho, zda došlo k opakování nebo přetrvávání nedodržení.

(13)

Pokud členský stát ke zjišťování případů nedodržení používá systém monitorování ploch, může se podle čl. 85 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2116 rozhodnout uplatnit nižší procentní podíl snížení. Je vhodné stanovit minimální procentní podíl snížení.

(14)

Měla by být stanovena pravidla pro výpočet správních sankcí za několik případů nedodržení ve stejném kalendářním roce výskytu.

(15)

K zajištění hladkého přechodu od pravidel stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (3) se považuje za vhodné stanovit přechodná pravidla týkající se uplatňování ustanovení čl. 104 odst. 1 druhého pododstavce písm. a) bodu iv) nařízení (EU) 2021/2116, aby se zabránilo nadměrným administrativním nákladům a zátěži v souvislosti s podmíněností a kontrolami podmíněnosti, které se do 31. prosince 2025 vztahují na příjemce plateb na plochu jak v rámci strategického plánu SZP podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (4), tak i v rámci programu rozvoje venkova prováděného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5). Za tímto účelem je třeba mít za to, že kontroly podmíněnosti podle plochy pokrývají rovněž kontroly podmíněnosti uvedené v článku 96 nařízení (EU) č. 1306/2013. To je odůvodněno skutečností, že pro platby podle plochy jsou pravidla podmíněnosti obecně přísnější než pravidla podmíněnosti, pokud jde o povinnosti a sankce. Lze proto předpokládat, že pokud příjemce plní povinnosti stanovené v pravidlech podmíněnosti pro platby podle plochy, jsou dodržována i pravidla podmíněnosti. Pokud však kontroly podmíněnosti zjistí nedodržení, členský stát již nemůže předpokládat, že je požadavek podmíněnosti splněn, a měl by proto provádět kontroly uvedené v článku 96 nařízení (EU) č. 1306/2013 a v této souvislosti používat pravidla pro výpočet a uplatňování správních sankcí podle ustanovení uvedeného nařízení.

(16)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 mělo být zrušeno. Toto nařízení by se však mělo i nadále používat pro žádosti o podporu v souvislosti s přímými platbami podané před 1. lednem 2023, pro žádosti o platbu podané v souvislosti s podpůrnými opatřeními prováděnými podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a pro kontrolní systém a správní sankce, pokud jde o pravidla podmíněnosti.

(17)

S ohledem na čl. 104 odst. 1 druhý pododstavec a článek 106 nařízení (EU) 2021/2116 by se toto nařízení mělo použít pro intervence počínající dnem 1. ledna 2023 a prováděné podle nařízení (EU) 2021/2115.

(18)

A konečně, vzhledem k bodu 31 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů se Komise domnívá, že existuje podstatná souvislost mezi zmocněním v nařízení (EU) 2021/2116 ohledně pravidel integrovaného systému a uplatňováním a výpočtem správních sankcí v souvislosti s podmíněností a že mezi nimi existuje vzájemné propojení. Je proto vhodné stanovit uvedená pravidla v témže aktu v přenesené pravomoci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení obsahuje ustanovení, která doplňují některé jiné než podstatné prvky nařízení (EU) 2021/2116, pokud jde o:

a)

hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků uvedeného v čl. 68 odst. 3, systému pro geoprostorové žádosti uvedeného v čl. 69 odst. 6 a systému monitorování ploch podle čl. 70 odst. 2 uvedeného nařízení;

b)

systém identifikace zemědělských pozemků podle článku 68 uvedeného nařízení;

c)

uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností podle článku 85 uvedeného nařízení.

KAPITOLA II

INTEGROVANÝ SYSTÉM

Článek 2

Systém identifikace zemědělských pozemků

1.   Systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 68 nařízení (EU) 2021/2116 funguje na úrovni referenčních pozemků a zahrnuje informace umožňující výměnu údajů se systémem pro geoprostorové žádosti podle článku 69 uvedeného nařízení a se systémem monitorování ploch podle článku 70 uvedeného nařízení.

2.   Pro účely tohoto nařízení se „referenčním pozemkem“ rozumí zeměpisně vymezený prostor, který má jedinečnou identifikaci zaznamenanou v systému identifikace zemědělských pozemků uvedeném v článku 68 nařízení (EU) 2021/2116. Referenční pozemek obsahuje jednotku půdy, která představuje zemědělskou plochu ve smyslu čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115. V případě potřeby obsahuje referenční pozemek rovněž nezemědělské plochy, které členské státy považují za způsobilé pro získání podpory v rámci intervence podle plochy ve smyslu čl. 65 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2116.

3.   Referenční pozemky slouží jako základ pro podporu příjemců při podávání geoprostorových žádostí v rámci intervencí podle plochy ve smyslu čl. 65 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2116.

4.   Členské státy vymezí referenční pozemky tak, aby byl každý pozemek stabilní v průběhu času, měřitelný a umožňoval jedinečnou a jednoznačnou lokalizaci každého zemědělského pozemku a jednotky půdy nezemědělských ploch, které členské státy považují za způsobilé pro získání podpory v rámci ročně vykazovaných intervencí podle plochy ve smyslu čl. 65 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2116.

5.   Členské státy zajistí aktualizaci informací o všech referenčních pozemcích v systému identifikace alespoň jednou za tři roky. Kromě toho členské státy každý rok zohlední všechny informace dostupné ze systému pro geoprostorové žádosti, systému monitorování ploch nebo z jakéhokoli jiného spolehlivého zdroje.

6.   Členské státy zajistí, aby systém identifikace zemědělských pozemků obsahoval v souladu s čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 informace nezbytné k získání údajů relevantních pro správné vykazování ukazatelů.

7.   V systému identifikace musí členské státy pro každý referenční pozemek alespoň:

a)

určit maximální plochu způsobilou pro účely intervencí podle plochy v rámci integrovaného systému. Za účelem stanovení maximální způsobilé plochy členské státy pokud možno odečtou od pozemku pomocí vymezení nezpůsobilé prvky. Členské státy předem stanoví kritéria a postupy používané pro hodnocení, vyčíslení a případně vymezení způsobilých a nezpůsobilých částí pozemku. Při určování maximální způsobilé plochy mohou členské státy stanovit přiměřené rozpětí pro správné vyčíslení, aby se zohlednil tvar a stav pozemku;

b)

identifikovat zemědělskou plochu ve smyslu čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115. Členské státy podle potřeby v souladu s čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení pomocí vymezení zajistí rozlišení zemědělské plochy na ornou půdu, trvalé kultury a trvalé travní porosty, včetně případů, kdy na této ploše uvedené prvky tvoří agrolesnický systém;

c)

pokud jde o trvalé travní porosty s rozptýlenými nezpůsobilými prvky a pokud se členské státy rozhodnou použít pro určení plochy považované za způsobilou stanovené koeficienty snížení, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 4 písm. b) třetím pododstavci nařízení (EU) 2021/2115, zaevidovat všechny příslušné informace;

d)

zahrnout prvky nebo závazky, které jsou relevantní pro způsobilost intervencí podle plochy a pro požadavky podmíněnosti a které jsou stabilní v průběhu času. Tyto informace se do systému identifikace zemědělských pozemků zaznamenávají jako atributy nebo vrstvy a musí obsahovat alespoň tyto údaje:

i)

polohu rašelinných nebo mokřadních ploch, je-li to relevantní, v souladu se standardem DZES 2 uvedeným v příloze III nařízení (EU) 2021/2115;

ii)

druh a polohu krajinných prvků na pozemku, které jsou relevantní pro podmíněnost nebo intervence uvedené v čl. 65 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2116;

e)

v případě potřeby lokalizovat krajinné prvky ve smyslu standardu DZES 8 uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115, které jsou relevantní pro minimální podíl zemědělské plochy věnované neproduktivním oblastem nebo prvkům, a určit jejich rozlohu;

f)

určit, zda se pozemky nacházejí v oblastech s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními, jak je uvedeno v článku 71 nařízení (EU) 2021/2115, nebo zda se na ně vztahují znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků ve smyslu článku 72 uvedeného nařízení;

g)

určit, zda se pozemky nacházejí v oblastech sítě Natura 2000, v oblastech, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (6), zda se nacházejí na zemědělské půdě schválené pro pěstování bavlny podle čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115, na plochách, které tvoří součást zavedených místních postupů uvedených v čl. 4 odst. 3 písm. c) druhém pododstavci bodu i) uvedeného nařízení, na plochách pokrytých trvalými travními porosty, které jsou ve smyslu standardu DZES 9 uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2021/2115 označeny za environmentálně citlivé, nebo v oblastech, na něž se vztahuje směrnice Rady 92/43/EHS (7) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (8).

8.   V případě intervencí v odvětví lesnictví podporovaných podle článků 70 a 72 nařízení (EU) 2021/2115 mohou členské státy za účelem jednoznačného určení pozemků, na které se poskytuje podpora, pokud je plocha pokrytá lesy, zavést vhodné alternativní systémy.

9.   Geografický informační systém funguje na základě vnitrostátního souřadnicového referenčního systému definovaného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (9), který umožňuje standardizované měření a jedinečnou identifikaci zemědělských pozemků na celém území dotčeného členského státu. Pokud se používají různé souřadnicové referenční systémy, vzájemně se vylučují a každý z nich zajišťuje spojitost mezi jednotlivými informacemi, které odkazují na totožnou polohu.

Článek 3

Hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků

1.   Za účelem základní podpory příjmu pro udržitelnost provedou členské státy každý rok hodnocení kvality uvedené v čl. 68 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116. Uvedené hodnocení kvality se týká těchto prvků:

a)

správného vyčíslení maximální způsobilé plochy;

b)

poměru a rozdělení referenčních pozemků v případě, kdy se u maximální způsobilé plochy zohledňují nezpůsobilé plochy, nebo v případě, že se zemědělská plocha nezohledňuje;

c)

výskytu referenčních pozemků s kritickými vadami;

d)

správné klasifikace zemědělské plochy jako orné půdy, trvalého travního porostu nebo trvalé kultury na každém referenčním pozemku;

e)

poměru ohlášení plochy u každého referenčního pozemku;

f)

kategorizace referenčních pozemků v případě, kdy se u maximální způsobilé plochy zohledňují nezpůsobilé plochy, nebo v případě, kdy se zemědělská plocha nezohledňuje nebo vykazuje kritickou vadu;

g)

procentního podílu referenčních pozemků, které se během pravidelného cyklu aktualizací změnily.

Členské státy rovněž zajistí, aby všechny žádosti o aktualizaci systému identifikace zemědělských pozemků byly provedeny způsobem, který umožní zjistit, zda byly výsledkem systému monitorování ploch, činnosti příjemce nebo pocházejí z jiného zdroje.

2.   Členské státy provádějí hodnocení podle odstavce 1 na základě vzorku referenčních pozemků. Použijí údaje umožňující posoudit aktuální situaci na místě.

3.   Pokud výsledky hodnocení kvality odhalí nedostatky, členský stát navrhne vhodná nápravná opatření.

Článek 4

Hodnocení kvality systému pro geoprostorové žádosti

1.   Každoroční hodnocení kvality uvedené v čl. 69 odst. 6 nařízení (EU) 2021/2116 posoudí spolehlivost informací v geoprostorové žádosti a správnost informací použitých pro vykazování ukazatelů uvedených v článku 7 nařízení (EU) 2021/2115. Hodnocení kvality posoudí zejména úplnost a správnost informací předvyplněných v geoprostorové žádosti, úplnost a správnost podpůrných upozornění poskytovaných příjemcům během podávání žádosti a sledovatelnost všech změn zaznamenaných v geoprostorových žádostech po jejich podání.

2.   Hodnocení kvality zahrnuje následující prvky:

a)

ověření, zda informace použité členským státem k předvyplnění geoprostorové žádosti, byly úplné, správné a aktuální;

b)

ověření členským státem, zda byla plocha vykázaná příjemcem pro intervenci podle plochy řádně stanovena ve vztahu k použitelným podmínkám způsobilosti;

c)

ověření, zda byly pro vydávání podpůrných upozornění příjemcům při podávání žádosti členským státem v co největší míře zohledněny všechny podmínky způsobilosti intervencí a v příslušných případech požadavky týkající se podmíněnosti;

d)

ověření, zda byly všechny změny geoprostorové žádosti provedené po jejím podání zaevidovány členským státem tak, aby bylo možné zjistit, zda byly výsledkem varování systému monitorování ploch, činnosti příjemce, nebo pocházejí z jakéhokoli jiného zdroje.

3.   Hodnocení kvality podle odst. 2 písm. a), c) a d) se provádí prostřednictvím testování s využitím informačních technologií a opakovaného provedení podání žádostí na reprezentativním vzorku žádostí o podporu.

4.   Pro ověření podle odst. 2 písm. b) se hodnocení kvality provádí prostřednictvím návštěv na místě nebo analýzy snímků ze stejného kalendářního roku a alespoň stejné kvality, jaká je vyžadována pro hodnocení kvality uvedené v čl. 68 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116. Toto ověření se provede měřením plochy ohlášené v souvislosti s intervencí na vzorku vybraném pro hodnocení kvality systému monitorování ploch podle článku 5 tohoto nařízení.

5.   Členské státy zajistí, aby byly do vzorků uvedených v odstavcích 3 a 4 zahrnuty všechny intervence podle plochy řízené integrovaným systémem a aby tyto intervence byly ověřeny v rámci procesu hodnocení kvality.

6.   Pokud výsledky hodnocení kvality odhalí nedostatky, členský stát navrhne vhodná nápravná opatření.

Článek 5

Hodnocení kvality systému monitorování ploch

1.   Každoroční hodnocení kvality uvedené v čl. 70 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 posoudí spolehlivost provádění systému monitorování ploch, poskytne diagnostické informace o zdrojích nesprávných rozhodnutí na úrovni intervencí a podmínkách způsobilosti a zejména vyhodnotí správnost informací použitých pro vykazování ukazatelů uvedených v článku 7 nařízení (EU) 2021/2115.

2.   Hodnocení kvality se provádí prostřednictvím návštěv na místě nebo analýzy snímků ze stejného kalendářního roku a alespoň stejné kvality, jaká je vyžadována pro hodnocení kvality uvedené v čl. 68 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116. Návštěvy na místě mohou být prováděny kdykoli během roku a v maximální možné míře se během téže návštěvy týkají všech podmínek způsobilosti, které jsou pro dotčeného příjemce relevantní. Snímky použité členskými státy pro hodnocení kvality musí být schopny poskytnout přesvědčivé a spolehlivé výsledky, pokud jde o skutečnou situaci na místě. Pokud členské státy používají k pozorování, sledování a hodnocení zemědělských činností fotografie s geografickými metadaty jako údaje s alespoň rovnocennou hodnotou, jakou mají data z družic Sentinel programu Copernicus, mohou provést hodnocení kvality rozhodnutí založených na fotografiích s geografickými metadaty pomocí neautomatizované analýzy fotografií s geografickými metadaty za předpokladu, že tyto poskytují průkazné a spolehlivé výsledky.

3.   Na úrovni intervencí zahrnuje hodnocení kvality tyto prvky:

a)

vyčíslení chyb způsobených nesprávnými rozhodnutími o podmínkách způsobilosti pozemků v rámci intervence podle plochy bez ohledu na to, zda příslušné rozhodnutí vycházelo ze systému monitorování ploch či nikoli. Výsledek se vyjádří v hektarech;

b)

vyčíslení počtu pozemků, u nichž systém monitorování ploch zjistil nedodržení podmínek způsobilosti, a počtu pozemků, které po posledním datu pro změny žádostí o podporu nesplňují podmínky způsobilosti.

4.   Zprávy, které mají být podány do 15. února 2025 a 15. února 2027, rovněž obsahují ověření, zda všechny podmínky způsobilosti intervencí podle plochy, které jsou považovány za sledovatelné, byly v letech 2024 a 2026 předmětem systému monitorování ploch. Po vyhodnocení výsledků těchto zpráv mohou být nezbytná nápravná opatření.

5.   Hodnocení kvality se provádí kontrolou všech podmínek způsobilosti všech intervencí, o které se žádá, u reprezentativního vzorku pozemků.

6.   Pro účely zjednodušení a vzhledem k tomu, že vzorek hodnocení kvality systému monitorování ploch poskytuje přiměřenou úroveň jistoty s ohledem na splnění podmínek způsobilosti jednotlivých intervencí, může členský stát rozhodnout, že pokud jde o povinnost vytvořit kontrolní systém stanovený v článku 72 nařízení (EU) 2021/2116, vezme v úvahu hodnocení kvality uvedená v článcích 4 a 5 tohoto nařízení.

7.   Členské státy zajistí, aby do vzorku pozemků byly zahrnuty všechny intervence podle plochy řízené integrovaným systémem a aby byly ověřeny procesem hodnocení kvality, a to bez ohledu na možnost postupného vytváření systému monitorování ploch uvedeného v čl. 70 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116.

8.   Pokud výsledky vyčíslení ve smyslu odst. 3 písm. a) a b) odhalí nedostatky, členský stát navrhne vhodná nápravná opatření.

9.   Nápravná opatření pro nesledované nebo neprůkazně sledované podmínky způsobilosti mohou zahrnovat provedení návštěv na místě. V případech, kdy jsou po výsledcích hodnocení kvality pro příslušný kalendářní rok nezbytná nápravná opatření, mohou být do zprávy o hodnocení kvality za následující rok zahrnuty další podrobné údaje týkající se nedostatků, které je třeba odstranit.

KAPITOLA III

UPLATŇOVÁNÍ A VÝPOČET SPRÁVNÍCH SANKCÍ V SOUVISLOSTI S PODMÍNĚNOSTÍ

Článek 6

Definice

Pro účely této kapitoly se použijí definice v hlavě IV kapitole IV nařízení (EU) 2021/2116.

Použijí se rovněž tyto definice:

a)

„nedodržením“ se rozumí: nedodržení povinných požadavků na hospodaření podle právních předpisů Unie uvedených v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 nebo standardů pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy stanovených členskými státy v souladu s článkem 13 uvedeného nařízení;

b)

„standardy“ se rozumí jakékoli standardy stanovené členskými státy v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2021/2115;

c)

„rokem zjištění“ se rozumí kalendářní rok, ve kterém byla provedena správní kontrola nebo kontrola na místě;

d)

„oblastmi podmíněnosti“ se rozumí kterákoli ze tří různých oblastí uvedených v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2115.

Článek 7

Obecné zásady týkající se nedodržení

1.   Pro určení případů opakujícího se nedodržení se přihlíží k nedodržení pravidel podmíněnosti stanovených v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

2.   „Rozsah“ nedodržení se určí s přihlédnutím zejména k tomu, zda má dalekosáhlý dopad nebo zda se omezuje na samotný zemědělský podnik.

3.   „Závažnost“ nesouladu závisí zejména na tom, jak významné jsou jeho důsledky s ohledem na cíle dotčeného požadavku nebo normy.

4.   Zda je porušení „trvalé“, závisí zejména na délce trvání účinku nebo na možnosti ukončení tohoto účinku rozumnými prostředky.

5.   Pro účely této kapitoly se za „zjištěné“ považují případy nedodržení, které vyplynou z jakékoli kontroly provedené v souladu s nařízením (EU) 2021/2116 nebo na které byl jakýmkoli jiným způsobem upozorněn příslušný kontrolní orgán nebo případně platební agentura.

Článek 8

Obecné zásady správních sankcí

1.   Správní sankce stanovená v čl. 84 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 se uloží pouze v případě zjištění nedodržení během tří po sobě jdoucích kalendářních let počítaných od roku, ve kterém k nedodržení došlo, a včetně tohoto dotčeného roku.

2.   Pokud k témuž nedodržení dochází nepřetržitě po dobu několika kalendářních let, uplatní se správní sankce za každý kalendářní rok, v němž k nedodržení došlo. Správní sankce se vypočítávají na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti s žádostmi o podporu nebo žádostmi o platbu, které uvedený příjemce podal nebo podá během kalendářních let, v nichž došlo ke zjištění nedodržení.

3.   Pokud v kalendářním roce zjištění příjemce nepředloží žádost o podporu nebo správní sankce překročí celkovou částku plateb, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti s žádostmi o podporu, které příjemce předložil nebo předloží v průběhu kalendářního roku zjištění, se správní sankce získává zpět v souladu s článkem 30 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/128 (10).

Článek 9

Procentní podíly snížení v případě neúmyslného nedodržení

1.   V případě zjištěných neúmyslných nedodržení se může platební agentura na základě posouzení nedodržení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 85 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 rozhodnout snížit procentní podíl stanovený v čl. 85 odst. 2 uvedeného nařízení až na 1 %.

2.   Má-li zjištěné neúmyslné nedodržení závažné důsledky pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku nebo představuje-li přímé riziko pro zdraví lidí nebo zvířat, může se platební agentura na základě posouzení nedodržení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 85 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 rozhodnout zvýšit procentní podíl uvedený v čl. 85 odst. 5 uvedeného nařízení až na 10 %.

3.   Pokud zjištěné neúmyslné nedodržení stejného požadavku nebo standardu přetrvává během tří po sobě jdoucích kalendářních let, použije se procentní podíl snížení stanovený v čl. 85 odst. 6 prvním pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 pouze v případě, že byl příjemce o předchozím zjištěném nedodržení informován. Pokud stejné nedodržení přetrvává bez oprávněného důvodu ze strany příjemce, považuje se za případ úmyslného nedodržení.

4.   Pokud nemá zjištěné nedodržení pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku žádné důsledky nebo pokud jsou tyto důsledky pouze nevýznamné, neuplatní se v souladu s čl. 85 odst. 3 prvním pododstavcem nařízení (EU) 2021/2116 žádná správní sankce a toto nedodržení se nezohlední pro účely stanovení toho, zda došlo k opakování nebo přetrvávání nedodržení.

5.   Pokud členský stát používá ke zjišťování případů nedodržení systém monitorování ploch uvedený v čl. 66 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2021/2116, může být snížení, které má být uloženo za zjištěné neúmyslné nedodržení, nižší než snížení stanovené v odstavci 1 tohoto článku, ale nejméně 0,5 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení.

Článek 10

Procentní podíly snížení v případě úmyslného nedodržení

Procentní snížení za zjištěné úmyslné nedodržení představuje alespoň 15 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116. Na základě posouzení nedodržení poskytnutého příslušným kontrolním orgánem může platební agentura s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 85 odst. 1 druhém pododstavci uvedeného nařízení rozhodnout o zvýšení tohoto procentního podílu až na 100 %.

Článek 11

Výpočet snížení za několik případů nedodržení ve stejném kalendářním roce výskytu

1.   Pokud zjištěné nedodržení standardu rovněž představuje nedodržení požadavku, považuje se za jediné nedodržení. Pro účely výpočtu snížení se nedodržení považuje za část oblasti podmíněnosti požadavku.

2.   Pokud v témže kalendářním roce došlo k více než jednomu zjištěnému jednorázovému neúmyslnému nedodržení, použije se postup pro stanovení snížení individuálně u každého nedodržení a výsledné procentní podíly se sečtou. Celkové snížení však nesmí překročit:

a)

5 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116 v případech, kdy nemá žádné nedodržení závažné důsledky pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku nebo představuje přímé riziko pro zdraví lidí nebo zvířat, nebo

b)

10 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116 v případech, kdy má alespoň jedno nedodržení závažné důsledky pro dosažení cíle dotčeného standardu nebo požadavku nebo představuje přímé riziko pro zdraví lidí nebo zvířat.

3.   Pokud v témže kalendářním roce došlo k více než jednomu zjištěnému opakovanému neúmyslnému nedodržení, použije se postup pro stanovení snížení individuálně u každého nedodržení a výsledné procentní podíly snížení se sečtou. Snížení však nesmí překročit 20 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116.

4.   Pokud v témže kalendářním roce došlo k více než jednomu zjištěnému úmyslnému nedodržení, použije se postup pro stanovení snížení individuálně u každého nedodržení a výsledné procentní podíly snížení se sečtou. Snížení však nesmí překročit 100 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116.

5.   Pokud v témže kalendářním roce došlo k více případům neúmyslného, opakovaného a úmyslného nedodržení, výsledné procentní podíly snížení se sečtou a v příslušných případech se použijí ustanovení odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku. Snížení však nesmí překročit 100 % z celkové částky vyplývající z plateb a podpory uvedených v čl. 83 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2116.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 12

Přechodná ustanovení

Odchylně od čl. 104 odst. 1 druhého pododstavce písm. a) bodu iv) nařízení (EU) 2021/2116 se kontroly dodržování pravidel podmíněnosti podle článku 83 uvedeného nařízení provádějí v oblastech podporovaných na základě článků 28, 29 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013 prostřednictvím programů rozvoje venkova prováděných do 31. prosince 2025 podle uvedeného nařízení, pokud dotčený příjemce obdrží platby podle plochy rovněž v rámci strategického plánu SZP podle nařízení (EU) 2021/2115.

Má se za to, že kontroly podmíněnosti uvedené v prvním pododstavci zahrnují rovněž kontroly podmíněnosti uvedené v článku 96 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud neodhalí nedodržení pravidel podmíněnosti. Nejsou-li splněna pravidla podmíněnosti, provede členský stát v souladu s uvedeným článkem v programech rozvoje venkova kontroly opatření podle plochy a v případě zjištění nesrovnalostí použije pravidla pro výpočet a uplatnění správních sankcí stanovená v nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 13

Zrušení

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2023.

Nadále se však použije pro:

a)

žádosti o podporu pro přímé platby podané před 1. lednem 2023;

b)

žádosti o platby v souvislosti s podpůrnými opatřeními prováděnými podle nařízení (EU) č. 1305/2013;

c)

kontrolní systém a správní sankce, pokud jde o pravidla podmíněnosti.

Článek 14

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. května 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. L 181, 20.6.2014, s. 48).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a nařízení (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(7)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 131).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU