(EU) 2022/1013Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1013 ze dne 27. června 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na Vietnam a Laoskou lidově demokratickou republiku na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

Publikováno: Úř. věst. L 170, 28.6.2022, s. 38-67 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 27. června 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 29. června 2022 Nabývá účinnosti: 29. června 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



28.6.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 170/38


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/1013

ze dne 27. června 2022

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na Vietnam a Laoskou lidově demokratickou republiku na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Předchozí šetření a platná opatření

(1)

Nařízením (ES) č. 119/97 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo v rozmezí od 32,5 % do 39,4 % z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů (dále jen „MKP“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) a konečné antidumpingové clo ve výši 10,5 % z dovozu MKP pocházejících z Malajsie. Tyto sazby cla byly použitelné na jiné MKP než ty, které mají 17 nebo 23 kroužků, zatímco MKP se 17 a 23 kroužky podléhaly clu rovnajícímu se rozdílu mezi minimální dovozní cenou ve výši 325 EUR za 1 000 kusů a cenou s dodáním na hranice Společenství před proclením, pokud byla posledně jmenovaná cena nižší než minimální dovozní cena.

(2)

Na základě antiabsorpčního šetření podle článku 12 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 2100/2000 (3) zvýšila výše uvedené celní sazby pro čínské MKP jiné než ty, které mají 17 nebo 23 kroužků. Pozměněná cla vztahující se na tento dovoz z ČLR se pohybovala v rozmezí od 51,2 % do 78,8 %.

(3)

Na základě šetření obcházení opatření podle článku 13 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 1208/2004 (4) rozšířila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých MKP odesílaných z Vietnamu, a to bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Vietnamu, či nikoli.

(4)

Nařízením (ES) č. 2074/2004 (5) Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti rozšířila konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz MKP pocházejících z ČLR. Nebyla přijata žádná žádost o přezkum před pozbytím platnosti opatření platných pro Malajsii, takže tato opatření pozbyla platnosti v lednu 2002.

(5)

V návaznosti na šetření obcházení opatření podle článku 13 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 33/2006 (6) rozšířila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých MKP odesílaných z Laoské lidově demokratické republiky (dále jen „Laos“), a to bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Laosu, či nikoli.

(6)

Nařízením (ES) č. 818/2008 (7) a v důsledku šetření obcházení rozšířila Rada oblast působnosti opatření na některé mírně upravené MKP.

(7)

Po přezkumu před pozbytím platnosti byla antidumpingová cla na dovoz některých MKP v únoru 2010 prováděcím nařízením Rady (EU) č. 157/2010 (8) prodloužena o pět let a po dalším přezkumu před pozbytím platnosti byla v květnu 2016 prováděcím nařízením Rady (EU) 2016/703 (9) prodloužena o dalších pět let (dále jen „platná opatření“).

(8)

V současnosti platná antidumpingová cla činí 51,2 % pro jednoho vyvážejícího výrobce a 78,8 % pro všechny ostatní vyvážející výrobce.

1.2.   Žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti platných opatření (10) obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(10)

Žádost o přezkum podal dne 12. února 2021 výrobce v Unii Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH (dále jen „žadatel“) představující více než 25 % celkové výroby MKP v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

1.3.   Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti

(11)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 11. května 2021 zahájila přezkum před pozbytím platnosti opatření vztahujících se na dovoz MKP pocházejících z Čínské lidové republiky a rozšířených na Vietnam a Laoskou lidově demokratickou republiku na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (11).

1.4.   Období přezkumného šetření a posuzované období

(12)

Šetření přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5.   Zúčastněné strany

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR, známé dovozce, uživatele a obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(14)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. O slyšení nepožádala žádná ze zúčastněných stran.

1.6.   Výběr vzorku

(15)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.6.1.   Bez výběru vzorku výrobců v Unii

(16)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že tři známí výrobci v Unii, společnosti IML Industria Meccanica Lombarda SRL, Koloman Handler Fémárugyár Magyarország Kft a Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH, museli vyplněný dotazník předložit do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu. Komise dále vyzvala případné další výrobce a reprezentativní sdružení v Unii, aby se za účelem přihlášení a vyžádání dotazníku obrátili na Komisi. Na Komisi se neobrátili žádní další výrobci ani reprezentativní sdružení v Unii.

1.6.2.   Výběr vzorku dovozců

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

1.6.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Čínské lidové republice

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(19)

Požadované informace neposkytl a/nebo se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný vyvážející výrobce z ČLR. Čínští výrobci tedy nespolupracovali a zjištění týkající se dovozu z ČLR vycházejí z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

1.7.   Odpovědi na dotazník

(20)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(21)

Komise zaslala dotazník výrobcům v Unii, dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a vyvážejícím výrobcům. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod (12).

(22)

Vyplněné dotazníky zaslali výrobci v Unii Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH a Koloman Handler Kft., dvě strany patřící do stejné skupiny s jedním výrobním zařízením (dále společně jen „Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH“), a M.L. Industria Meccanica Lombarda S.r.l.

1.8.   Ověření

(23)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách následujících společností:

výrobci v Unii:

Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH, Oroszlany, Maďarsko,

I.M.L. Industria Meccanica Lombarda S.r.l., Offanengo, Itálie.

2.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU, A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Výrobek, který je předmětem přezkumu

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je tentýž jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tj. některé mechanismy kroužkových pořadačů pocházející z ČLR, které sestávají ze dvou ocelových destiček nebo drátů, na nichž jsou připevněny nejméně čtyři polokroužky z ocelového drátu, které jsou spojeny ocelovou krytkou. Mohou se otevírat buď roztažením polokroužků, nebo malým ocelovým rozevíracím mechanismem připevněným na mechanismu kroužkového pořadače (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). MKP ke dni vstupu nařízení (EU) 2016/703 v platnost spadají pod kód KN ex 8305 10 00 (kódy TARIC 8305100011, 8305100013, 8305100019, 8305100021, 8305100023, 8305100029, 8305100034 a 8305100035).

(25)

MKP mají širokou škálu použití, například při výrobě softwarových příruček, katalogů a brožur, technických příruček, kancelářských souborů, jakož i prezentačních a dalších vázaných souborů a fotoalb a filatelistických alb.

(26)

Během období přezkumného šetření bylo v Unii prodáno velké množství různých typů MKP. Rozdíly mezi těmito jednotlivými typy byly stanoveny na základě šířky základní desky, typu mechanismu, počtu kroužků, systému rozevírání kroužků, kapacity co do množství papíru, průměru kroužků, tvaru kroužků, délky a rozestupu kroužků. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny MKP mají stejné fyzikální a technické vlastnosti a že mohou být v určitém rozsahu vzájemně zaměnitelné, bylo pro účely současného řízení stanoveno, že všechny MKP představují jediný výrobek. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

2.2.   Obdobný výrobek

(27)

Jak vyplývá z šetření, které vedlo k uložení platných opatření (13), mají následující výrobky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

výrobek, který je předmětem přezkumu,

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčené země a

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

3.1.   Předběžné poznámky

(28)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR pokračoval, i když na mnohem nižší úrovni než při předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (tj. od ledna 2014 do prosince 2014). Podle statistik Comext (Eurostat) představoval dovoz mechanismů kroužkových pořadačů z ČLR v období přezkumného šetření 0,7 % podílu na trhu Unie ve srovnání s podílem na trhu ve výši 2,3 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(29)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, žádný z vyvážejících výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala čínskou vládu, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Čínské lidové republiky. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(30)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, veřejně dostupných údajích o dvou tureckých společnostech působících v rámci klasifikace NACE Rev. 2 pod kódem 2599, informacích poskytnutých žadatelem, informacích poskytnutých tureckým národním statistickým úřadem, databázi Eurostatu Comext, databázi Global Trade Atlas, internetových stránkách OECD o mezinárodních nákladech na dopravu a pojištění zboží (ITIC) a obchodních internetových stránkách Světové banky.

3.2.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení u dovozu mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z ČLR

(31)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(33)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(34)

Dne 20. října 2021 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a označila za vhodnou reprezentativní zemi Turecko. Komise obdržela od žadatele jednu připomínku k první poznámce.

(35)

Dne 7. února 2022 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž informovala zúčastněné strany o svém záměru použít dvě turecké společnosti (D S C Otomotiv a Samet Kalip ve Madeni), které v rámci NACE Rev. 2 spadají pod kód 2599 a vyrábějí výrobky stejné obecné kategorie jako mechanismy kroužkových pořadačů, jako základ pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku za účelem početního zjištění běžné hodnoty.

3.3.   Běžná hodnota

(36)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku.“

(37)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“, a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(38)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise ve stávajícím šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.3.1.   Existence podstatných zkreslení

(39)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (14) – přičemž ocel je hlavním výrobním faktorem při výrobě mechanismů kroužkových pořadačů – Komise shledala, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů je rovněž vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(40)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (15). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, která je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (16), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (17). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (18). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (19). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (20), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (21).

(41)

Žádost obsahovala informace o zkresleních v odvětví oceli, zejména odkazovala na nedávná zjištění v antidumpingových šetřeních vedených Evropskou komisí, která potvrdila existenci zkreslení v odvětví oceli. Žádost dále obsahovala informace o zkresleních v odvětví neželezných kovů, zejména pokud jde o nikl, který je důležitou surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Žádost navíc odkazovala na zprávu Komise o podstatných zkresleních v Číně (22) (dále jen „zpráva“), která zdůrazňuje zejména zkreslení na trhu práce a v přístupu k financování.

(42)

Ve stávajícím šetření Komise prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(43)

Konkrétně v odvětví oceli, která je hlavní surovinou při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Mnozí z největších výrobců oceli jsou ve vlastnictví státu. Někteří z nich jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Například čínský státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „Tisco“) na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádně velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (23). Společnost Baosteel je dalším významným podnikem ve vlastnictví čínského státu, který se zabývá výrobou oceli a patří do nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group and Wuhan Iron & Steel) (24) .. Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (25). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (26). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (27). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (28).

(44)

V odvětví oceli je navíc řada největších výrobců výslovně uvedena v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Například společnost Tisco na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádně velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (29).

(45)

Vzhledem k tomu, že odvětví MKP je velmi roztříštěné a většina výrobců jsou státem vlastněné podniky, nebylo během šetření možné stanovit přesný poměr mezi státem vlastněnými a soukromými výrobci MKP.

(46)

Vzhledem k vysokému podílu státem vlastněných podniků v odvětví oceli, která je hlavní surovinou pro výrobu mechanismů kroužkových pořadačů, nemohou ani výrobci v soukromém vlastnictví působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví MKP totiž také podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v 47. až 53. bodě odůvodnění níže.

(47)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetření nezkoumalo jednotlivé společnosti, protože odvětví MKP je velmi roztříštěné a skládá se většinou z malých a středních podniků.

(48)

Kromě toho jsou v odvětví MKP zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(49)

Ocelářský průmysl, který je hlavní složkou výroby MKP, považuje čínská vláda za klíčové odvětví (30). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (31). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (32).

(50)

Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (33) předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (34). Zaměřuje se také na dosažení kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (35).

(51)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (36) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(52)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají složení a restrukturalizace trhu, surovin, investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví (37). Důsledky politiky čínské vlády a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe ilustruje současný problém nadměrné kapacity.

(53)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli jakožto hlavní suroviny používané k výrobě mechanismů kroužkových pořadačů. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(54)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví oceli podle 40. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce MKP.

(55)

Odvětví MKP je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 40. bodě odůvodnění. Tato zkreslení tedy ovlivňují uvedené odvětví jak přímo (při výrobě MKP nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (38).

(56)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví MKP není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno výše v 40. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(57)

Komise rovněž připomíná, že k výrobě MKP je zapotřebí řada vstupů. ČLR je jedním z hlavních výrobců oceli – klíčové suroviny ve výrobním procesu MKP. Když výrobci MKP tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(58)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny MKP ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(59)

Jak je uvedeno ve 29. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(60)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.3.2.   Reprezentativní země

3.3.2.1.   Obecné poznámky

(61)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR. Za tímto účelem použila Komise země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLR (39),

výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, v dané zemi (40),

dostupnost odpovídajících veřejných údajů v reprezentativní zemi,

je-li možných reprezentativních zemí více, měly by případně dostat přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(62)

Jak je vysvětleno ve 34. a 35. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních faktorech ze dne 20. října 2021 (dále jen „první poznámka“) a druhou poznámku o výrobních faktorech ze dne 7. února 2022 (dále jen „druhá poznámka“). Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

3.3.2.2.   Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v ČLR

(63)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Turecko a Thajsko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. obě jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu, nebo výrobek ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(64)

K poznámce byla obdržena jedna připomínka od žadatele. Žadatel souhlasil s tím, že obě země jsou klasifikovány jako země s vyššími středními příjmy. Žadatel však ve své odpovědi na první poznámku uvedl, že ani po desetiletích výroby a prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, neslyšel o společnostech v Turecku a Thajsku, které by vyráběly mechanismy kroužkových pořadačů. Žadatel navíc trval na tom, že došlo k záměně výroby kroužkových pořadačů, tj. navazujícího výrobku, a mechanismů kroužkových pořadačů, tj. kovových částí pořadačů. Pokud jde o společnosti, které Komise uvedla jako výrobce v Turecku a Thajsku, žadatel uvedl, že všechny společnosti uvedené v poznámce ze dne 20. října byly společnosti, které vyrábějí navazující výrobek. Žadatel vysvětlil, že v žádosti o přezkum vybral Turecko vzhledem k jeho velikosti a hospodářskému rozvoji, přičemž si byl dobře vědom toho, že v Turecku neexistuje výroba MKP. Proto navrhl společnosti s podobnými výrobními metodami, výrobními faktory a výrobními prvky na základě kódu 2599 v rámci NACE Rev. 2.

(65)

Jelikož všechny země, v nichž se výrobek, který je předmětem přezkumu, vyrábí, mají jinou úroveň hospodářského rozvoje než ČLR, Komise uvedla, že ke stanovení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro výrobek, který je předmětem přezkumu, použije výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii výrobku, kódu 2599 v rámci NACE Rev. 2.

3.3.2.3.   Dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi

(66)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřovala dostupnost veřejných údajů, a zejména veřejných finančních údajů od výrobců výrobku ve stejné obecné kategorii výrobku kódu 2599 v rámci NACE Rev. 2.

(67)

Komise dále zkoumala veřejně dostupné finanční údaje společností uvedených žadatelem (kód 2599 v rámci NACE Rev. 2). Ačkoli tyto společnosti nevyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, používají ve svých výrobních procesech podobné výrobní faktory. Komise zjistila, že pouze dvě ze šesti zjištěných společností spadají pod kód 2599 v rámci NACE Rev. 2, a to D S C Otomotiv a Samet Kalip ve Madeni, obě v Turecku. Komise zjistila, že obě zjištěné společnosti byly v období přezkumného šetření ziskové. Poměrně vysoké úrovně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku při použití váženého průměru obou společností lze vysvětlit skutečností, že obě tyto společnosti jsou v příslušných odvětvích hlavními výrobci. Společnost D S C Otomotiv zásobuje automobilový průmysl a společnost Samet Kalip je významným hráčem na světovém trhu příslušenství k nábytku. V každém případě Komise neobdržela žádné informace, které by naznačovaly, že by úrovně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku u společností D S C Otomotiv a Samet Kalip nebyly přiměřené pro odvětví, v němž působí.

(68)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních faktorů do Turecka. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz hlavních výrobních faktorů do Turecka nebyl podstatně ovlivněn dovozem z ČLR ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (41), a proto by Turecko mohlo být použito jako vhodná reprezentativní země.

(69)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise prostřednictvím druhé poznámky informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty.

(70)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země. Žádné připomínky obdrženy nebyly.

(71)

První výběr potenciálních reprezentativních zemí a vhodných společností s veřejně dostupnými údaji nebrání Komisi tento výběr a její průzkum v pozdější fázi doplnit nebo zpřesnit, a to včetně předložení nových návrhů, pokud jde o potenciální reprezentativní země. Samotným účelem poznámek k výrobním faktorům je právě vyzvat zúčastněné strany, aby se vyjádřily k předběžnému průzkumu útvarů Komise a v příslušných případech uvedly alternativy, které by měly útvary Komise dále zvážit. Poznámky obsahují zvláštní přílohu, která strany informuje, jak mohou předkládat informace o možných dalších reprezentativních zemích anebo společnostech pro účel čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.3.2.4.   Úroveň sociální a environmentální ochrany

(72)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.3.2.5.   Závěr

(73)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

3.3.3.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(74)

V první poznámce Komise uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních faktorů uvedených v této poznámce.

(75)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů, zejména surovin a vedlejších produktů, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu a energii použije informace od národního statistického úřadu Turecka (42).

(76)

Komise do výpočtu zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Ke stanovení této částky využila finanční údaje jednoho z výrobců v Unii, kteří při šetření spolupracovali a kteří za tímto účelem poskytli konkrétní informace (43), společnosti Koloman Handler Kft (dále jen „KH“). Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.3.5.

(77)

A konečně, jak je uvedeno ve druhé poznámce, k určení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku Komise použila finanční údaje od vybraných tureckých společností uvedených v 67. bodě odůvodnění.

3.3.4.   Nezkreslené náklady a referenční hodnoty

(78)

Záměrem Komise při vydání obou poznámek o výrobních faktorech bylo sestavit seznam výrobních faktorů a zdrojů, které měli výrobci v ČLR použít k sestavení úplného seznamu vstupů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise ohledně tohoto seznamu výrobních faktorů neobdržela žádné vyjádření.

(79)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci při přezkumném řízení nespolupracovali, musela Komise při stanovení výrobních faktorů používaných při výrobě MKP použít údaje evropského výrobce, společnosti KH. Podle údajů shromážděných od čínských společností během původního šetření a informací dostupných na internetových stránkách čínských výrobců MKP jsou jejich výrobní proces a používané materiály zřejmě obdobné těm, které uvedla společnost KH.

(80)

Vzhledem k neexistenci spolupráce neměla Komise pro každý výrobní faktor podrobnější kódy komodity než šestimístné kódy harmonizovaného systému (dále jen „HS“).

(81)

S ohledem na všechny informace, které předložila společnost KH, a s ohledem na to, že ke dvěma poznámkám týkajícím se zdrojů pro určení běžné hodnoty nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výrobních faktorů, byly určeny následující výrobní faktory a případně jejich kódy HS:

Výrobní faktory MKP

Výrobní faktory

Kód HS

Zdroj údajů

Jednotková nezkreslená hodnota

Suroviny

Nepotažené ocelové dráty

7217 10

GTA

9,15 RMB/kg

Ocelové pásy potažené niklem

7226 99

GTA

12,71 RMB/kg

Nepotažené ocelové pásy

7211 23

GTA

4,52 RMB/kg

Pracovní síla

Pracovní síla

Národní statistický úřad, Turecko

25,25 RBM/hodina

Energie

Elektřina

Národní statistický úřad, Turecko.

0,57 RMB/kWh

Vedlejší produkty/odpad

Odpad a šrot z pocínovaného železa nebo oceli (jiný než radioaktivní a odpad a šrot z baterií a elektrických akumulátorů)

7204 30

GTA

0,59 RMB/kg

3.3.4.1.   Suroviny

(82)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ pro každou surovinu, kterou použila společnost KH při výrobě MKP, váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Komise ověřila vykázané použité suroviny a příslušné podíly spotřeby při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (44). Údaje o dovozních statistikách zůstaly dostatečně reprezentativní i po vyloučení tohoto dovozu. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 60. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(83)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce uplatnila Komise dovozní clo reprezentativní země na příslušných úrovních v závislosti na zemi původu dovezených objemů (45). Komise připočetla náklady na vnitrostátní dopravu vypočtené za kg na základě údajů o cenách uvedených ve zprávě Světové banky Doing Business Report pro dodávky z Istanbulu na hranice do Kapikule (46).

3.3.4.2.   Vedlejší produkty

(84)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci při přezkumném řízení nespolupracovali, opírala se Komise při stanovení vedlejších produktů získaných při výrobě MKP o údaje společnosti KH. Společnost vykázala pouze jeden vedlejší produkt: odpad a šrot z pocínovaného železa nebo oceli.

(85)

Vzhledem k neexistenci dovozu výše uvedené položky do Turecka hledala Komise alternativní referenční zdroj. Na základě extrakce z databáze GTA určila Komise největšího světového vývozce dotčeného výrobku – Spojené státy americké (dále jen „USA“). Referenční hodnota byla následně vypočtena jako vážený průměr jednotkové vývozní ceny franko (CIF + dovozní cla v zemích s dovozem z USA) na základě vývozu USA do zbytku světa v období přezkumného šetření.

3.3.4.3.   Pracovní síla

(86)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise veřejně dostupné turecké národní statistiky, které obsahují daně a odvody zaměstnavatelů (47).

(87)

Komise použila jako základ pro výpočet statistiky z datového portálu Turkstat, který poskytl podrobné informace o hodinových nákladech práce v různých hospodářských odvětvích podle jednotlivých let. Jako referenční hodnotu použila Komise hodnotu vykázanou pro kód C.25 klasifikace NACE Rev2 „Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení“.

3.3.4.4.   Elektřina

(88)

Ke stanovení referenční hodnoty pro elektřinu použila Komise ceny elektřiny v daném odvětví podle spotřebitelských pásem zveřejněných na internetových stránkách tureckého národního statistického úřadu („Turkstat“) (48).

(89)

Komise použila údaje o cenách elektřiny, které jsou k dispozici na datovém portálu Turkstat, kde jsou uvedeny pololetní průměrné jednotkové ceny elektřiny. Jako referenční hodnotu použila průměr sazeb pro průmysl uvedených pro období přezkumného šetření.

3.3.5.   Náklady na výrobní režii, správní, prodejní a režijní náklady a zisk

(90)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(91)

Kromě výrobních faktorů uvedených v 81. bodě odůvodnění vypočítala Komise náklady na výrobní režii. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, vycházel výpočet těchto nákladů na výrobní režii z poměru nákladů na výrobní režii a výrobních nákladů uvedených společností KH. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(92)

Pokud jde o prodejní, správní a režijní náklady a zisk, použila Komise finanční údaje dvou tureckých výrobců uvedených v 67. bodě odůvodnění. Komise nejprve pro každého výrobce stanovila procentní podíl prodejních, správních a režijních nákladů a zisku na nákladech na prodané zboží. Následně byly stanoveny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk v reprezentativní zemi (vážené obratem společností). Veřejně dostupné auditované účetní závěrky těchto společností byly zúčastněným stranám zpřístupněny jako příloha druhé poznámky.

3.3.6.   Výpočet běžné hodnoty

(93)

Na základě výše uvedených referenčních hodnot Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle následující metodiky.

(94)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k neexistenci spolupráce vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytla společnost KH o spotřebě každého výrobního faktoru (surovin, pracovní síly a energie) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto objemy spotřeby byly vynásobeny nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Turecku, jak popisuje oddíl 3.3.4.

(95)

Za druhé, Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla procentní podíl nákladů na výrobní režii stanovených způsobem popsaným v 90. bodě odůvodnění a stanovila tak nezkreslené výrobní náklady.

(96)

Kromě výrobních nákladů stanovených podle 95. bodu odůvodnění pak Komise uplatnila správní, prodejní a režijní náklady a zisk v reprezentativní zemi, stanovené podle vysvětlení v 92. bodě odůvodnění. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 31,3 %, resp. 24,7 %.

(97)

Běžná hodnota vypočítaná tak, jak je popsáno v 93. až 96. bodě odůvodnění, byla snížena o nezkreslenou hodnotu vedlejšího produktu. Nezkreslená hodnota vedlejšího produktu byla stanovena vynásobením množství prodaného v období přezkumného šetření, jak uvedla společnost KH, jeho nezkreslenou jednotkovou cenou stanovenou v Turecku, jak je popsáno v oddíle 3.3.4.2 výše.

(98)

U určitých výrobků ČLR uplatňuje politiku vracení pouze části DPH při vývozu. Aby se zajistilo, že bude běžná hodnota vyjádřena na stejné úrovni zdanění jako vývozní cena, upravuje se běžná hodnota směrem nahoru o část DPH zaplacenou při vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, která se čínským vyvážejícím výrobcům nevracela. Z údajů na internetových stránkách čínské daňové a celní správy a z údajů na portálu Transcustoms (49) vyplývalo, že v období přezkumného šetření nebyla DPH účtovaná na vývoz MKP vracena v plné výši. Konečná běžná hodnota byla proto odpovídajícím způsobem upravena směrem nahoru o 3 %.

(99)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců nespolupracoval, je běžná hodnota použitelná na celostátní úrovni.

3.4.   Vývozní cena a závěr o přetrvání dumpingu

(100)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena určena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů.

(101)

Podle Eurostatu bylo během období přezkumného šetření z ČLR dovezeno pouze 356 tisíc kusů MKP. Tato částka je zanedbatelná nejen s ohledem na celkovou spotřebu v Unii, ale také proto, jak je vysvětleno v 26. bodě odůvodnění, že byl v Unii během období přezkumného šetření prodáván velký počet různých typů MKP. Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, nemá Komise k dispozici žádné údaje o sortimentu výrobků v rámci tak malých objemů dovozu. Z těchto důvodů dospěla Komise k závěru, že tyto nízké objemy neposkytují dostatečný základ pro zjištění o přetrvání dumpingu, a zkoumala pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti.

4.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ DUMPINGU

(102)

V návaznosti na závěr učiněný v 101. bodě odůvodnění Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení prošetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto prvky: existence dumpingu na základě vývozu do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR a atraktivita trhu Unie.

4.1.   Vývoz do třetích zemí

(103)

Na základě statistik dovozu z databáze GTA Komise určila čtyři největší dovozce MKP z ČLR během období přezkumného šetření: Mexiko, USA, Malajsii a Vietnam (50). Na tyto čtyři země připadalo 61 % celkového „světového“ dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny.

(104)

Pokud jde o čínský vývoz MKP na tyto čtyři hlavní trhy, byly výpočty dumpingu provedeny podle níže popsané metodiky.

4.1.1.   Běžná hodnota

(105)

Pro posouzení dumpingu ze strany ČLR do třetích zemí použila Komise běžnou hodnotu početně zjištěnou způsobem popsaným v 93. až 99. bodě odůvodnění.

4.1.2.   Vývozní cena

(106)

Jelikož čínští výrobci nespolupracovali, byla pravděpodobná vývozní cena do Unie odhadnuta na základě analýzy čínských vývozních cen do třetích zemí v období přezkumného šetření podle statistik dovozu pro jednotlivé země v databázi GTA.

(107)

Malajsie a Vietnam uvedly své dovozní hodnoty pouze na úrovni CIF. Komise proto upravila vykázané hodnoty na úroveň FOB odečtením nákladů na námořní dopravu a pojištění (51). Tato úprava nebyla nutná pro Mexiko a USA, neboť hodnoty dovozu na úrovni FOB byly k dispozici.

(108)

Ve druhém kroku byly hodnoty dovozu FOB všech čtyř zemí upraveny na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na vnitrostátní dopravu v Číně (52).

4.1.3.   Srovnání a dumpingová rozpětí

(109)

Komise srovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu a ceny vývozu do třetích zemí na základě ceny ze závodu.

(110)

Výše uvedené srovnání ukázalo celostátní dumpingové rozpětí pro čínský vývoz do uvedených čtyř zemí vyjádřené jako procento jeho příslušné hodnoty CIF (53) takto:

Země

% celkového „světového“ dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR

Dumpingové rozpětí (%)

Mexiko

35

37,6

USA

13

21,9

Malajsie

7

100,8

Vietnam

6

61,6

(111)

Průměrná vývozní cena zjištěná během období přezkumného šetření pro každou z výše uvedených zemí by ve srovnání s běžnou hodnotou stanovenou v oddíle 3.3.6 vedla k dumpingovému rozpětí přesahujícímu 20 %. Toto zjištění naznačuje, že pokud by dovoz z ČLR do Unie probíhal na této úrovni, byl by dumpingový.

4.2.   Výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR

(112)

Volná kapacita v Číně, která se podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti odhaduje na 375 milionů kusů, přesahuje v období přezkumného šetření více než sedminásobně celkovou spotřebu v Unii ve výši 40–60 milionů kusů. Čínská kapacita byla v posledním desetiletí závratně rozšiřována a v současnosti činí přibližně 830 milionů kusů, což zdaleka přesahuje současnou produkci 455 milionů kusů.

(113)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě MKP na vývoz do Unie.

4.3.   Atraktivita trhu Unie

(114)

Podle údajů databáze GTA vyváželi čínští vyvážející výrobci na své hlavní třetí trhy za ceny, které byly o 1,2 % až 32,5 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. S ohledem na tuto cenovou úroveň je vývoz do Unie pro čínské vývozce potenciálně atraktivní, neboť pozbytí platnosti opatření by jim umožnilo prodávat za ceny vyšší, než za které vyvážejí do jiných zemí, ale stále nižší, než jsou ceny výrobního odvětví EU.

(115)

Trh Unie je pro čínské výrobce atraktivní i vzhledem ke své velikosti, neboť podle žádosti o přezkum před pozbytím platnosti je pro některé typy MKP největším trhem na světě.

4.4.   Závěr o pravděpodobnosti obnovení dumpingu

(116)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, velice pravděpodobně by byl dumping obnoven. Velkou pravděpodobnost obnovení dumpingu, kdyby stávající opatření pozbyla platnosti, naznačují zejména úroveň zjištěné běžné hodnoty v ČLR, úroveň čínských vývozních cen výrobků vyvážených na trhy třetích zemí, atraktivita trhu Unie a dostupnost významné výrobní kapacity v ČLR.

5.   ÚJMA

5.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(117)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyráběli dva výrobci. Ring Alliance Ringbuchtechnik GmbH (Oroszlany, Maďarsko) a I.M.L. Industria Meccanica Lombarda S.r.l. (Offanengo, Itálie). Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(118)

Oba výrobci (první z nich je žadatel) spolupracovali při šetření. Jelikož obě společnosti společně představovaly v období přezkumného šetření celkovou výrobu MKP v Unii, má se za to, že představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(119)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně [40 000–60 000] kusů (54). Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí těchto dvou výrobců na dotazník. Vzhledem k tomu, že mikroekonomické a makroekonomické údaje byly stanoveny na základě údajů dvou výrobců v Unii, byly údaje z důvodu zajištění důvěrnosti poskytnuty v rozpětích.

5.2.   Spotřeba v Unii

(120)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě a) ověřeného objemu prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie na trhu Unie uvedeného v příslušných odpovědích výrobců v Unii na dotazník a b) objemu dovozu MKP (úroveň TARIC) na trh Unie podle údajů Eurostatu, převedeného na kusy. V rámci nomenklatury TARIC platné ke dni vstupu nařízení (EU) 2016/703 v platnost Komise určila dvě skupiny MKP:

jiné MKP než ty, které mají 17 nebo 23 kroužků (kódy TARIC 8305100011, 8305100013, 8305100019 a 8305100034), a

MKP se 17 a 23 kroužky (kódy TARIC 8305100021, 8305100023, 8305100029 a 8305100035).

(121)

V Eurostatu je měrnou jednotkou MKP hmotnost (kg). Komise vypočítala přepočítací koeficient pro každou z výše uvedených skupin MKP na základě ověřených údajů o výrobě výrobního odvětví Unie. Takto vypočtené přepočítací koeficienty použila pro stanovení příslušných objemů dovozu v kusech.

(122)

Výpočet těchto přepočítacích koeficientů byl řádně vysvětlen v poznámce ke spisu (55). V této poznámce Komise uvedla zdroj údajů, které použila k výpočtu dvou přepočítacích koeficientů (údaje o prodeji výrobního odvětví Unie za období přezkumného šetření uvedené v hmotnosti a jednotkách) a použitou metodiku (celková hmotnost prodeje každé skupiny výrobků v Unii vydělená odpovídajícím počtem kusů). K této poznámce ke spisu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(123)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba na trhu Unie

Objem

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Index (2017 = 100)

100

95

86

69

Rozpětí (v tisících ks)

70 000 – 90 000

60 000 – 80 000

60 000 – 80 000

40 000 – 60 000

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník

(124)

Přezkumem bylo zjištěno, že spotřeba MKP v Unii během posuzovaného období klesla o 31 %, přibližně ze 70–90 milionů kusů v roce 2017 na 40–60 milionů kusů v období přezkumného šetření (56).

(125)

Pokračující pokles spotřeby v Unii lze vysvětlit digitalizací. Výrobní odvětví Unie se však domnívá, že dopad digitalizace je ve své poslední fázi a že se trh bude postupně stabilizovat, zejména nejdůležitější trhy, tj. trh se školními potřebami a trh se vzorky. Rozšíření onemocnění COVID-19 v roce 2020 navíc vedlo v uvedeném roce k dalšímu dočasnému snížení poptávky.

5.3.   Dovoz z dotčené země

5.3.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(126)

Objem dovozu stanovila Komise na základě statistik Eurostatu, jak je řádně vysvětleno výše ve 120. bodě odůvodnění. Podíl na trhu byl stanoven srovnáním dovozu se spotřebou v Unii, jak je uvedeno v tabulce 1.

(127)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

ČLR – index (2017 = 100)

100

89

35

39

ČLR – rozpětí (v tisících ks)

800 – 1 300

800 – 1 300

300 – 800

300 – 800

Rozpětí podílu na trhu (%)

1 –3

0,5 – 2,5

0,2 – 2,2

0,5 – 2,5

Podíl na trhu – index (2017 = 100)

100

93

41

57

Zdroj: Eurostat a poznámka ke spisu

(128)

Objem dovozu MKP pocházejících z ČLR zůstal během posuzovaného období na velmi nízké úrovni a kolísal kolem 1 % podílu na trhu.

5.3.2.   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(129)

Jelikož vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali a vzhledem k velmi nízkému množství dováženému do Unie z ČLR, jak je vysvětleno v 101. bodě odůvodnění, nebylo možné během období přezkumného šetření stanovit žádné spolehlivé dovozní ceny, a proto nebylo možné provést smysluplný výpočet cenového podbízení.

(130)

Za těchto okolností Komise určila cenové podbízení dovozu z ČLR během období přezkumného šetření porovnáním:

1)

vážené průměrné ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného v ČLR a prodávaného na jejích hlavních vývozních trzích, jak je vysvětleno v 106.–107. bodě odůvodnění, stanovené na základě cen CIF s příslušnou úpravou o smluvní celní sazbu (2,7 %) a náklady po dovozu (2 %) a

2)

odpovídajících vážených průměrných prodejních cen výrobku, který je předmětem přezkumu, které výrobci v Unii účtují odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu.

(131)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii během období přezkumného šetření. Ukázalo se, že cenové podbízení dosahuje až 32,5 % v závislosti na cenách na použitých hlavních vývozních trzích. Pokud by opatření pozbyla platnosti, očekává se na trhu Unie podobná úroveň podbízení.

5.4.   Objemy a ceny dovozu ze třetích zemí s výjimkou ČLR

(132)

Komise stanovila objemy a ceny dovozu za použití stejné metodiky jako v případě ČLR (viz 126. bod odůvodnění).

(133)

Objem dovozu ze třetích zemí se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 3

Dovoz ze třetích zemí

Země

Objem dovozu

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Kambodža

Index (2017 = 100)

100

100

64

58

Rozpětí (v tisících ks)

10 000 – 15 000

10 000 – 15 000

5 000 – 10 000

4 000 – 9 000

Podíl na trhu (%)

15 až 17

16 až 18

10 až 12

12 až 14

Průměrná cena (v EUR/tisíc ks)

154

145

146

148

Indie

Index (2017 = 100)

100

121

75

42

Rozpětí (v tisících ks)

10 000 – 15 000

13 000 – 18 000

8 000 – 13 000

4 000 – 9 000

Podíl na trhu (%)

16 až 18

19 až 21

13 až 15

9 až 11

Průměrná cena (EUR/tisíc ks)

153

136

147

143

Ostatní

Index (2017 = 100)

100

18

5

29

Rozpětí (v tisících ks)

100 – 600

50 – 550

10 – 510

50 – 550

Podíl na trhu (%)

0,3 až 1

0,1 až 0,5

0,1 až 0,5

0,2 až 0,7

Průměrná cena (v EUR/tisíc ks)

210

489

1 301

438

Celkem

Index (2017 = 100)

100

109

68

50

Rozpětí (v tisících ks)

23 000 – 28 000

25 000 – 30 000

15 000 – 20 000

10 000 – 15 000

Podíl na trhu (%)

30 až 35

35 až 40

25 až 30

23 až 28

Průměrná cena (v EUR/tisíc ks)

154

141

148

149

Zdroj: Eurostat a žádost o přezkum před pozbytím platnosti

(134)

Během celého posuzovaného období byly hlavními zeměmi vyvážejícími MKP do Unie Indie a Kambodža. Dovoz z těchto zemí zaujímal během celého posuzovaného období významný podíl na trhu Unie, který se pohyboval mezi 10 % a 16 %. Je však třeba rovněž poznamenat, že objemy dovozu z Indie a Kambodže a jejich podíl na trhu se v posuzovaném období výrazně snížily. Ceny tohoto dovozu se rovněž snížily a výrobní odvětví Unie nepředložilo žádné důkazy o tom, že by tento dovoz na trhu Unie byl dumpingový.

(135)

Dovoz z ostatních třetích zemí je zanedbatelný. Thajsko, které dříve bylo druhým největším vývozcem do Unie, téměř zmizelo z trhu.

5.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

5.5.1.   Obecné poznámky

(136)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(137)

Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nebyl proveden výběr vzorku. V důsledku toho Komise pro účely stanovení újmy nerozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy, protože při přezkumu spolupracovali všichni výrobci v Unii.

(138)

Z důvodu ochrany důvěrných obchodních informací bylo nutné uvést informace týkající se dvou výrobců v Unii v rozpětích. Předložení přesných údajů by těmto výrobcům v Unii umožnilo vypočítat přesné údaje o výrobě druhého výrobce a existovalo by riziko, že by tak mohli učinit i jiní účastníci trhu disponující údaji o trhu.

5.5.2.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(139)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Výroba v tisících ks (index 2017 = 100)

100

97

92

78

Výroba v tisících ks (rozpětí)

50 000 – 60 000

49 000 – 59 000

48 000 – 58 000

40 000 – 50 000

Výrobní kapacita (index 2017 = 100)

100

100

100

100

Výrobní kapacita (rozpětí)

80 000 – 90 000

80 000 – 90 000

80 000 – 90 000

80 000 – 90 000

Využití kapacity (index 2017 = 100)

100

97

92

78

Míra využití kapacity (rozpětí) (%)

60 až 70

58 až 68

55 až 65

50 až 60

Zdroj: Odpovědi na dotazník

(140)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 22 %. Tento trend kopíroval vývoj spotřeby, ačkoli pokles objemu výroby výrobního odvětví Unie byl mírnější než pokles spotřeby. Během posuzovaného období zaznamenalo výrobní odvětví Unie stejný pokles v míře využití kapacity (o 22 %), jelikož samotná kapacita zůstala stabilní. Míra využití kapacity dosáhla v období přezkumného šetření rekordně nízké úrovně 50 % až 60 % v absolutním vyjádření.

5.5.3.   Objem prodeje a podíl na trhu

(141)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Celkový objem prodeje na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení (index 2017 = 100)

100

89

97

80

Celkový objem prodeje na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení (rozpětí)

40 000 – 50 000

35 000 – 45 000

40 000 – 50 000

35 000 – 45 000

Podíl na trhu (index 2017 = 100)

100

93

112

115

Podíl na trhu (rozpětí) (%)

63  až 68

58  až 63

70 až 75

72 až 77

Zdroj: Odpovědi na dotazník

(142)

V posuzovaném období se objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, snížil o 21 %. Ačkoli hlavním důvodem tohoto poklesu byl současný pokles spotřeby, pokles objemu prodeje byl méně výrazný než pokles spotřeby a dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, ze třetích zemí. V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období zvýšil o 15 % a v období přezkumného šetření činil 70 % – 80 %.

5.5.4.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(143)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Prodejní ceny v Unii a výrobní náklady

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Vážená průměrná jednotková prodejní cena v Unii na celkovém trhu (index 2017 = 100)

100

100

92

93

Vážená průměrná jednotková prodejní cena v Unii na celkovém trhu (v EUR za tisíc ks)

170 – 200

175 – 205

150 – 180

155 – 185

Jednotkové výrobní náklady (index 2017 = 100)

100

103

99

98

Jednotkové výrobní náklady (rozpětí)

160 – 190

165 – 195

148 – 178

150 – 180

Zdroj: odpovědi na dotazník

(144)

Pokles vážených průměrných jednotkových prodejních cen o 7 % byl mnohem výraznější než mírný pokles výrobních nákladů.

(145)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie sledovaly vývoj váženého průměru prodejních cen hlavních zemí vyvážejících MKP do Unie, jak je uvedeno v tabulce 3. Navzdory nízkému využití kapacity se průměrné výrobní náklady v posuzovaném období mírně snížily, především z důvodu snížení nákladů práce v návaznosti na restrukturalizační úsilí výrobců v Unii.

5.5.5.   Zaměstnanost a produktivita

(146)

Zaměstnanost, produktivita a průměrné náklady práce výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Počet zaměstnanců (index 2017 = 100)

100

88

83

80

Počet zaměstnanců (rozpětí FTE (ekvivalent plného pracovního úvazku))

150 – 200

130 – 180

120 – 170

115 – 165

Produktivita práce (jednotka/zaměstnanec – index 2017 = 100)

100

110

111

98

Produktivita práce (jednotka/zaměstnanec – rozpětí)

320 – 370

360 – 410

365 – 415

300 – 350

Průměrné náklady práce na zaměstnance (index 2017 = 100)

100

102

107

96

Průměrné náklady práce na zaměstnance (rozpětí)

18 000 – 22 000

19 000 – 23 000

20 000 – 24 000

17 000 – 21 000

Zdroj: odpovědi na dotazník

(147)

Zaměstnanost v ekvivalentu plného úvazku se během posuzovaného období snížila o 22 %, což je důsledek probíhající restrukturalizace výrobního odvětví Unie za účelem přizpůsobení se měnícím se podmínkám na trhu. Zároveň díky tomuto pokračujícímu úsilí o restrukturalizaci zůstala produktivita práce výrobního odvětví Unie v posuzovaném období i přes výrazný pokles výroby (viz tabulka 4) stabilní.

(148)

Průměrné náklady práce na zaměstnance od roku 2017 do roku 2019 neustále rostly a poté v období přezkumného šetření výrazně poklesly, a to o 4 % ve srovnání s rokem 2017, zejména v důsledku dočasných opatření v souvislosti s pandemií COVID-19.

5.5.6.   Zásoby

(149)

Stav zásob dvou výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 8

Zásoby

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Konečný stav zásob (index 2017 = 100)

100

118

109

112

Konečný stav zásob (rozpětí)

25 000 – 35 000

30 000 – 40 000

25 000 – 35 000

27 000 – 37 000

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (index 2017 = 100)

100

121

118

144

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby (rozpětí) (%)

40 až 50

50 až 60

48 až 58

60 až 70

Zdroj: odpovědi na dotazník

(150)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie na konci roku se během posuzovaného období zvýšil o 12 %. Pokud se však zohlední současný pokles výroby, byly zásoby po celé posuzované období na poměrně vysoké úrovni, což výrobci v Unii považovali za normální, aby bylo možné pružně reagovat na poptávku, a zejména na sezónní výkyvy.

5.5.7.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(151)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení (v % indexovaného obratu) (index 2017 = 100)

100

141

114

72

Ziskovost prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje – rozpětí) (%)

3 až 8

5 až 10

4 až 9

2 až 7

Peněžní tok (index 2017 = 100)

100

63

99

72

Investice (index 2017 = 100)

100

62

45

40

Návratnost investic (index 2017 = 100)

100

100

87

53

Návratnost investic (rozpětí) (%)

8  až 13

8  až 13

7  až 12

5  až 10

Zdroj: odpovědi na dotazník

(152)

Ziskovost výrobců v Unii stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje. Od roku 2017 do roku 2019 se zisk výrobního odvětví Unie pohyboval kolem minimální úrovně ziskovosti očekávané za běžných podmínek hospodářské soutěže podle čl. 7 odst. 2c základního nařízení (6 %). V období přezkumného šetření však klesl výrazně pod tuto úroveň. Pokles ziskovosti je způsoben především snížením prodejní ceny.

(153)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii samofinancovat vlastní činnost. Výrobnímu odvětví Unie se v posuzovaném období podařilo udržet kladný peněžní tok, ačkoli se v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2017 snížil o 28 %.

(154)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie si v posuzovaném období nedokázalo udržet svou úroveň investic. Investice se v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2017 snížily o 60 %. Kromě toho plynou současné investice do údržby, a nikoli do strojů ke zvýšení výroby.

(155)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Výrobnímu odvětví Unie se v posuzovaném období rovněž podařilo udržet kladnou návratnost investic, ačkoli se v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2017 snížila o 47 %.

(156)

Schopnost výrobců v Unii získat kapitál nebyla během posuzovaného období hlášena jako problém.

5.5.8.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(157)

Jak je vysvětleno v 101. bodě odůvodnění, dovoz z ČLR v období přezkumného šetření neposkytuje dostatečný základ pro zjištění o přetrvání dumpingu. Antidumpingová opatření proti dovozu MKP jsou v platnosti od roku 1997 a výrobní odvětví Unie se od té doby neustále potýká se souvisejícími nekalými obchodními praktikami, což vedlo k dalším šetřením a několika rozšířením opatření (viz 1. až 7. bod odůvodnění). Výše uvedené ukazatele prokazují, že pokračující praktiky dumpingu, obcházení a absorpce z minulosti výrobní odvětví Unie oslabily, a toto odvětví tudíž zůstává i nadále zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trh Unie.

5.5.9.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(158)

Objem vývozu výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

 

2017

2018

2019

Období přezkumného šetření

Objem vývozu v tisících ks (index 2017 = 100)

100

117

89

77

Objem vývozu v tisících ks (rozpětí)

6 000 – 10 000

7 000 – 11 000

5 000 – 9 000

4 000 – 8 000

Průměrná cena (index 2017 = 100)

100

79

89

85

Průměrné ceny v EUR/tisíc ks (rozpětí)

200 – 250

150 – 200

180 – 240

170 – 230

Zdroj: odpovědi na dotazník

(159)

V posuzovaném období se objem vývozu výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, snížil o 23 %. Vývoz výrobního odvětví Unie představoval 10 % – 15 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(160)

Průměrná jednotková vývozní cena pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, během posuzovaného období klesla dvakrát více než průměrná jednotková prodejní cena v Unii na celkovém trhu.

5.5.10.   Závěr ohledně situace výrobního odvětví Unie

(161)

Objem dovozu MKP pocházejících z ČLR zůstal během posuzovaného období velmi nízký.

(162)

Přezkum ukázal, že pokračování opatření od roku 1997 a nízký objem levných dumpingových výrobků dovážených z ČLR umožnily výrobnímu odvětví Unie udržet si během posuzovaného období kladnou ziskovost. Dosažená ziskovost však byla nízká a v období přezkumného šetření byla výrazně nižší než 6 %.

(163)

Z ukazatelů újmy vyplývá, že hospodářská situace výrobního odvětví Unie je v kontextu celosvětové konkurence a poklesu spotřeby obtížná. Výrobní odvětví Unie reagovalo na tyto výzvy restrukturalizací v oblasti zaměstnanosti.

(164)

Zkoumané ukazatele svědčí o tom, že antidumpingová opatření splnila zamýšlený cíl, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii.

(165)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

6.   PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY V PŘÍPADĚ ZRUŠENÍ OPATŘENÍ

(166)

Jelikož Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu, posoudila v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, zda by pravděpodobně došlo k obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti. Na základě výše popsaných trendů se jeví, že antidumpingová opatření splnila zamýšlený cíl, tedy odstranit újmu způsobenou výrobcům v Unii.

(167)

V tomto ohledu Komise zkoumala výrobní kapacitu a volnou kapacitu v dotčené zemi, atraktivitu trhu Unie a pravděpodobný dopad dovozu z dotčené země na situaci výrobního odvětví Unie, kdyby opatření pozbyla platnosti.

6.1.   Volná výrobní/zpracovatelská kapacita

(168)

Jak je uvedeno ve 113. bodě odůvodnění, čínští vývozci disponují významnou volnou kapacitou, díky které mohou velmi rychle navýšit vývoz. Jejich volná kapacita se odhaduje přibližně na 375 milionů kusů, což je více než sedminásobek spotřeby v Unii.

6.2.   Atraktivita trhu Unie

(169)

Čínští vyvážející výrobci se podíleli na řadě různých nekalých obchodních praktik s cílem obejít opatření proti dovozu čínských MKP, jak je vysvětleno v 3., 5. a 6. bodě odůvodnění výše. Šetření navíc ukázalo, že ceny na trhu Unie jsou ve srovnání s cenami na trzích třetích zemí vyšší, jak je popsáno ve 114. bodě odůvodnění.

(170)

Všechny výše uvedené skutečnosti poukazují na to, že trh Unie je čínskými vyvážejícími výrobci považován za atraktivní, a je pravděpodobné, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, byla by významná množství, která jsou v současnosti vyvážena do jiných zemí, jakož i výroba z některých stávajících volných kapacit směrována na trh Unie.

6.3.   Dopad nového přílivu dumpingového dovozu z ČLR na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti

(171)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, očekává se nárůst dovozu z dotčené země vzhledem ke stávajícím volným kapacitám a atraktivitě trhu Unie, jak je uvedeno v 168. až 170. bodě odůvodnění. Tento dovoz se pravděpodobně bude podbízet vůči cenám výrobního odvětví Unie nebo bude přinejmenším vyvíjet silný tlak na snížení cenové úrovně výrobního odvětví Unie, která nezpůsobuje újmu, jak je uvedeno ve 129. až 131. bodě odůvodnění.

(172)

V souvislosti s pravděpodobným dodáním velkého množství čínského dovozu za dumpingové ceny by bylo výrobní odvětví Unie nuceno omezit svou výrobu nebo dále snížit ceny ve srovnání se svými náklady. Výrobní odvětví Unie se již nyní nachází v nestabilní situaci s nízkou úrovní zisku, jak je vysvětleno ve 162. a 163. bodě odůvodnění. Proto nemůže ani dále snížit své ceny, ani obětovat objemy prodeje, aniž by ohrozilo svou životaschopnost.

6.4.   Závěr ohledně pravděpodobnosti obnovení podstatné újmy

(173)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, s největší pravděpodobností by se obnovila podstatná újma působená výrobnímu odvětví Unie. Pokud by opatření neexistovala, pravděpodobný významný nárůst dumpingového dovozu z ČLR za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, by dále zhoršil již tak nestabilní hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, a v důsledku toho by ohrozil jeho životaschopnost.

7.   ZÁJEM UNIE

7.1.   Úvod

(174)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Stanovení zájmu Unie vycházelo z vyhodnocení zájmů různých zúčastněných stran, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(175)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(176)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

7.2.   Zájem výrobního odvětví Unie

(177)

Jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění, výrobnímu odvětví Unie již není působena újma, ale je v nestabilním stavu. V takové situaci se výrobní odvětví Unie nemůže vyrovnat se zrušením opatření, které pravděpodobně povede k výraznému nárůstu dumpingového dovozu. Zrušení opatření by proto ohrozilo životaschopnost výrobního odvětví. Zachování opatření je proto v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.3.   Zájem dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení

(178)

Všichni známí dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, byli informováni o zahájení přezkumu. Dovozci a uživatelé, kteří nejsou ve spojení, však s Komisí nespolupracovali. Jeden dovozce, který není ve spojení, se přihlásil a byl zaregistrován jako zúčastněná strana, ale tato strana nepředložila žádná podání ke spisu.

(179)

Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele a/nebo dovozce, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

7.4.   Závěr ohledně zájmu Unie

(180)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody prokazující, že není v zájmu Unie zachovat opatření vztahující se na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky.

8.   ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(181)

Na základě závěrů Komise o přetrvání nebo obnovení dumpingu, obnovení újmy a zájmu Unie by antidumpingová opatření týkající se některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky měla být zachována.

(182)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(183)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(184)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(185)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(186)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (57). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace s cílem prokázat, že změna neovlivní právo společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(187)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Všem stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit ke zveřejněným informacím a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Podání a připomínky byly náležitě vzaty v úvahu.

(188)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (58) se v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(189)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 vydal kladné stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů, v současnosti kódu KN ex 8305 10 00 (kódy TARIC 8305100019, 8305100029, 8305100039 a 8305100042), pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Mechanismy kroužkových pořadačů se pro účely tohoto článku rozumějí mechanismy, které sestávají ze dvou ocelových destiček nebo drátů, na nichž jsou připevněny nejméně čtyři polokroužky z ocelového drátu, které jsou spojeny ocelovou krytkou. Mohou se otevírat buď roztažením polokroužků, nebo malým ocelovým rozevíracím mechanismem připevněným na mechanismu kroužkového pořadače.

3.   Sazba konečného antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, je stanovena takto:

a)

pro mechanismy se 17 a 23 kroužky (kódy TARIC 8305100029 a 8305100042) se výše cla rovná rozdílu mezi minimální dovozní cenou 325 EUR za tisíc kusů a čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením;

b)

pro jiné mechanismy než mechanismy se 17 nebo 23 kroužky (8305100019 a 8305100039):

 

Celní sazba (%)

Doplňkový kód TARIC

Čínská lidová republika

World Wide Stationery Mfg, Hongkong, Čínská lidová republika

51,2

8 934

všechny ostatní společnosti

78,8

8 900

4.   Použití individuální celní sazby stanovené pro společnost uvedenou v odstavci 3 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) mechanismů kroužkových pořadačů prodaných na vývoz do Evropské unie, na něž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

5.   Konečné antidumpingové clo použitelné na dovoz pocházející z Čínské lidové republiky, jak je stanoveno v odstavci 3, se rozšiřuje na dovoz některých stejných mechanismů kroužkových pořadačů zasílaných z Vietnamu bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Vietnamu či nikoli (kódy TARIC 8305100011, 8305100021, 8305100037 a 8305100040), a na dovoz některých stejných mechanismů kroužkových pořadačů zasílaných z Laoské lidově demokratické republiky bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Laoské lidově demokratické republiky, či nikoli (kódy TARIC 8305100013, 8305100023, 8305100038 a 8305100041).

6.   V případech, kdy bylo zboží před vstupem do volného oběhu poškozeno, a skutečně zaplacená nebo splatná cena je proto za účelem stanovení celní hodnoty podle čl. 131 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (59) rozdělena, musí být minimální dovozní cena stanovená v odstavci 3 snížena o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení ceny skutečně zaplacené nebo splatné. Splatné clo se potom rovná rozdílu mezi sníženou minimální dovozní cenou a sníženou čistou cenou s dodáním na hranice Unie před proclením.

Článek 2

Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 119/97 ze dne 20. ledna 1997 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Malajsie a Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (Úř. věst. L 22, 24.1.1997, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 2100/2000 ze dne 29. září 2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 119/97 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 250, 5.10.2000, s. 1).

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 1208/2004 ze dne 28. června 2004 rozšiřující konečná antidumpingová opatření uvalená nařízením Rady (ES) č. 119/97 o dovozu určitých mechanismů kroužkových vazačů původem v Čínské lidové republice na dovoz stejného výrobku odesílaného z Vietnamské socialistické republiky (Úř. věst. L 232, 1.7.2004, s. 1).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 2074/2004 ze dne 29. listopadu 2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 359, 4.12.2004, s. 11).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 33/2006 ze dne 9. ledna 2006, kterým se rozšiřuje konečné antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 2074/2004 z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz téhož výrobku z Laoské lidově demokratické republiky (Úř. věst. L 7, 12.1.2006, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 818/2008 ze dne 13. srpna 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2074/2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky a ukončuje šetření možného obcházení antidumpingových opatření uložených uvedeným nařízením dovozem některých mechanismů kroužkových pořadačů zasílaných z Thajska, bez ohledu na to, zda jsou prohlášeny za pocházející z Thajska či nikoliv (Úř. věst. L 221, 19.8.2008, s. 1).

(8)  Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 157/2010 ze dne 22. února 2010 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 (Úř. věst. L 49, 26.2.2010, s. 1.).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/703 ze dne 11. května 2016 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 122, 12.5.2016, s. 1.).

(10)  Oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (Úř. věst. C 331, 7.10.2020, s. 14).

(11)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Čínské lidové republiky a rozšířených na Vietnam a Laoskou lidově demokratickou republiku (Úř. věst. C 183, 11.5.2021, s. 8).

(12)  https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2526.

(13)  Viz prováděcí nařízení (EU) č. 157/2010.

(14)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/191 ze dne 16. února 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 36, 17.2.2022, s. 1); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2239 ze dne 15. prosince 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých velkokapacitních ocelových stožárů pro větrné elektrárny pocházejících z Čínské lidové republiky (OJ L 450, 16.12.2021, p. 59); prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635 ze dne 16. dubna 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 132, 19.4.2021, s. 145), a prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/508 ze dne 7. dubna 2020, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Indonésie, Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 110, 8.4.2020, s. 3).

(15)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 206. až 208. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 135. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 149.–150. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2020/508, 158.–159. bod odůvodnění.

(16)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 192. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 58.–61. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 115.–118. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2020/508, 122.–127. bod odůvodnění.

(17)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 193.–194. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 62.– 66. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 119.–122. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2020/508, 128.–132. bod odůvodnění: Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň. V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí. Tato pravidla mají obecnou působnost v celém čínském hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců mechanismů kroužkových pořadačů a dodavatelů jejich vstupů.

(18)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 195.–201. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 67.– 74. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 123.–129. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2020/508, 133.–138. bod odůvodnění.

(19)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 202. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 75. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 130.–133. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2020/508, 139.–142. bod odůvodnění.

(20)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 203. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 76. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 134.–135. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2020/508, 143.–144. bod odůvodnění.

(21)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2022/191, 203. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/2239, 76. bod odůvodnění, prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 136.–145. bod odůvodnění a prováděcí nařízení (EU) 2020/508, 145.–154. bod odůvodnění.

(22)  Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2017) 483 final/2, 20. 12. 2017, k dispozici na adrese: https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2017/december/tradoc_156474.pdf

(23)  TISCO, „Company profile“ (Profil společnosti), http://en.tisco.com.cn/CompanyProfile/20151027095855836705.html (naposledy zobrazeno 2. března 2020).

(24)  Baowu, „Company profile“ (Profil společnosti), http://www.baowugroup.com/en/contents/5273/102759.html (naposledy zobrazeno 6. května 2021).

(25)  Zpráva – kapitola 14, s. 358: na výrobě se soukromé společnosti podílejí 51 % a státní 49 % a na kapacitě se státní podniky podílejí 44 % a soukromé 56 %.

(26)  K dispozici na adrese:

www.gov.cn/zhengce/content/2016-02/04/content_5039353.htm (naposledy zobrazeno 6. května 2021); https://policycn.com/policy_ticker/higher-expectations-for-large-scale-steel-enterprise/?iframe=1&secret=c8uthafuthefra4e (naposledy zobrazeno 6. května 2021) a

www.xinhuanet.com/english/2019-04/23/c_138001574.htm (naposledy zobrazeno 6. května 2021).

(27)  K dispozici na adrese http://www.xinhuanet.com/english/2019-04/23/c_138001574.htm (naposledy zobrazeno dne 6. května 2021) a http://www.jjckb.cn/2019-04/23/c_137999653.htm (naposledy zobrazeno dne 6. května 2021).

(28)  Jako tomu bylo v případě fúze mezi soukromou společností Rizhao a státním podnikem Shandong Iron and Steel v roce 2009. Viz Beijing Steel Report, s. 58, a akvizice majoritního podílu skupinou China Baowu Steel Group ve společnosti Magang Steel v červnu 2019, viz https://www.ft.com/content/a7c93fae-85bc-11e9-a028-86cea8523dc2 (naposledy zobrazeno 6. května 2021).

(29)  TISCO, „Company profile“ (Profil společnosti), http://en.tisco.com.cn/CompanyProfile/20151027095855836705.html (naposledy zobrazeno 2. března 2020).

(30)  Zpráva, část III, kapitola 14, s. 346 a násl.

(31)  Úvod k plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu.

(32)  Zpráva, kapitola 14, s. 347.

(33)  Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky (2016–2020), k dispozici na adrese

https://en.ndrc.gov.cn/newsrelease_8232/201612/P020191101481868235378.pdf (naposledy zobrazeno 2. března 2020).

(34)  Zpráva – kapitola 14, s. 349.

(35)  Zpráva – kapitola 14, s. 352.

(36)  Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013) vydaný prostřednictvím vyhlášky č. 9 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 27. března 2011 a změněný v souladu s rozhodnutím Národní komise pro rozvoj a reformy o změně příslušných ustanovení Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) vydaným prostřednictvím vyhlášky č. 21 Národní komise pro rozvoj a reformy ze dne 16. února 2013.

(37)  Zpráva – kapitola 14, s. 375–376.

(38)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2021/635, 134. a 135. bod odůvodnění, a prováděcí nařízení (EU) 2020/508, 143. a 144. bod odůvodnění.

(39)  World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy), https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income.

(40)  Pokud se výrobek, který je předmětem přezkumu, v žádné zemi s obdobnou úrovní rozvoje nevyrábí, lze zvážit výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu.

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33) ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/749 (Úř. věst. L 113, 29.4.2017, s. 11).

(42)  https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Electricity-and-Natural-Gas-Prices-Period-II:-July- December,-2020-37458

(43)  Údaje poskytnuté pro náklady na výrobní režii byly ověřeny na místě a odsouhlaseny s účetnictvím společnosti.

(44)  Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty; a tento dovoz byl každopádně zanedbatelný.

(45)  K dispozici na adrese https://www.macmap.org/en/query/customs-duties (naposledy zobrazeno 10. března 2022).

(46)  https://archive.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/t/turkey/TUR.pdf, s. 51 (naposledy zobrazeno 10. března 2022).

(47)  K dispozici na adrese: https://data.tuik.gov.tr

(48)  K dispozici na adrese: https://data.tuik.gov.tr/Bulten/Index?p=Electricity-and-Natural-Gas-Prices-Period-II:-July-December,-2020-37458

(49)  http://www.transcustoms.cn/index.asp (naposledy zobrazeno 10. března 2022).

(50)  Země jsou uvedeny podle objemů dovozu z ČLR.

(51)  Na základě souboru údajů OECD: International Transport and Insurance Costs of Merchandise Trade (ITIC) (Mezinárodní náklady na dopravu a pojištění zboží (ITIC)) – Čína – dotčená země. https://stats.oecd.org/Index.aspx?DataSetCode=CIF_FOB_ITIC.

(52)  Na základě cenové nabídky pro dodávky na trase přístav Tchien-ťin – Peking podle Světové banky https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/c/china/CHN.pdf s. 88.

(53)  V případě Mexika byly hodnoty CIF získány pomocí poměru hodnoty FOB/CIF dostupného pro USA.

(54)  Jsou uvedena pouze rozpětí, aby byly chráněny důvěrné údaje obou výrobců v Unii.

(55)  t22.000638

(56)  Jsou uvedena pouze rozpětí, aby byly chráněny důvěrné údaje obou výrobců v Unii.

(57)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(58)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(59)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU