(EU) 2022/991Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/991 ze dne 8. června 2022, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794, pokud jde o spolupráci Europolu se soukromými subjekty, zpracování osobních údajů Europolem pro usnadnění trestního vyšetřování a úlohu Europolu v oblasti výzkumu a inovací

(1)

Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (2) na podporu a posílení činnosti příslušných orgánů členských států a jejich vzájemné spolupráce při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, a při boji proti takové trestné činnosti.

(2)

Evropa čelí bezpečnostnímu prostředí, které se dynamicky mění, a vyvíjejícím se a stále složitějším bezpečnostním hrozbám. Teroristé a ostatní pachatelé trestné činnosti využívají digitální transformaci a nové technologie, zejména jak vzájemné propojení tak rozostření hranic mezi fyzickým a digitálním světem například pro zastírání své trestné činnosti nebo identity pomocí stále sofistikovanějších technik. Teroristé a ostatní pachatelé trestné činnosti jsou v dobách krize zjevně schopni přizpůsobit své způsoby fungování a vyvinout novou trestnou činnost, včetně využití nástrojů založených na technologiích pro znásobení a rozšíření rozsahu a šíře trestné činnosti, jíž se dopouštějí. Terorismus zůstává významnou hrozbou pro svobodu a způsob života občanů Unie.

(3)

Neustále se rozvíjející a komplexní hrozby se šíří přes hranice, zahrnují nejrůznější trestné činy, jež usnadňují, a projevují se v organizovaných zločineckých skupinách, které páchají různé druhy a širokou škálu trestné činnosti. Jelikož opatření na vnitrostátní úrovni a přeshraniční spolupráce nestačí k řešení těchto nadnárodních bezpečnostních hrozeb, využívají příslušné orgány členských států stále více podporu a odborné znalosti, které nabízí Europol pro předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj proti nim. Od okamžiku nabytí účinku nařízení (EU) 2016/794 se operativní význam úkolů Europolu podstatně zvýšil. Prostředí nových hrozeb dále mění rozsah a druh podpory, jakou členské státy od Europolu potřebují a očekávají, při udržování bezpečnosti občanů.

(4)

Proto by tímto nařízením měly být Europolu svěřeny další úkoly, které by mu umožnily lépe podporovat příslušné orgány členských států, a to při plném zachování odpovědnosti členských států v oblasti národní bezpečnosti stanovené v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Posílený mandát Europolu by měl být vyvážen posílenými zárukami, pokud jde o základní práva, a vyšší mírou odpovědnosti, povinností a dohledu, včetně parlamentního dohledu a dohledu prostřednictvím správní rady Europolu (dále jen „správní rada“). K plnění posíleného mandátu Europolu by mu měly být na podporu jeho dalších úkolů poskytnuty odpovídající lidské a finanční zdroje.

(5)

Jelikož Unie čelí rostoucím hrozbám ze strany organizovaných zločineckých skupin a teroristickým útokům, musí účinná reakce donucovacích orgánů zahrnovat dostupnost dobře vyškolených interoperabilních zvláštních zásahových jednotek specializovaných na zvládání krizových situací způsobených lidskou činností. V Unii spolupracují tyto zvláštní zásahové jednotky členských států na základě rozhodnutí Rady 2008/617/SVV (3). Europol by měl být schopen těmto zvláštním zásahovým jednotkám napomáhat poskytováním technické a finanční podpory, čímž se doplní úsilí vyvíjené členskými státy.

(6)

V posledních letech v mnoha jurisdikcích v Unii i mimo ni cílily na veřejné i soukromé subjekty rozsáhlé kybernetické útoky, včetně útoků ze třetích zemí, které postihly různá odvětví, včetně dopravy, zdravotnictví a finančních služeb. Předcházení těmto kybernetickým útokům, jejich odhalování, vyšetřování a stíhání jsou podporovány koordinací a spoluprací mezi příslušnými aktéry, včetně Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 (4), příslušných orgánů pro bezpečnost sítí a informačních systémů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 (5), příslušných orgánů členských států a soukromých subjektů. Aby byla zajištěna účinná spolupráce mezi všemi příslušnými aktéry na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni v případě kybernetických útoků a kybernetických hrozeb, měl by Europol spolupracovat s agenturou ENISA především prostřednictvím výměny informací a poskytováním analytické podpory v oblastech, které spadají do jejich příslušných pravomocí.

(7)

Vysoce rizikoví pachatelé trestné činnosti hrají vedoucí roli ve zločineckých sítích a jejich trestná činnost představuje vysoké riziko pro vnitřní bezpečnost Unie. V boji proti vysoce rizikovým organizovaným zločineckým skupinám a jejich vedoucím členům by Europol měl mít možnost podporovat členské státy a zaměřit jejich vyšetřování na členy a vedoucí členy těchto zločineckých sítí, jejich trestnou činnost a jejich finanční aktiva.

(8)

Hrozby, které představují závažné trestné činy, vyžadují koordinovanou, soudržnou, multidisciplinární a meziresortní reakci. Europol by měl mít možnost usnadňovat a podporovat tuto bezpečnostní iniciativu členských států, jako je evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT), která vychází ze zpravodajských informací, za účelem určení, stanovení priorit a řešení hrozeb závažných trestných činů. Europol by měl mít možnost těmto iniciativám poskytovat administrativní, logistickou, finanční a operativní podporu.

(9)

Schengenský informační systém (SIS), zřízený v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 (6), je základním nástrojem pro udržení vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Europol jako středisko pro výměnu informací v Unii přijímá a uchovává cenné informace od třetích zemí a mezinárodních organizací o osobách podezřelých ze zapojení do trestné činnosti spadající do působnosti Europolu. Europol by měl v rámci svých cílů a svého úkolu podporovat členské státy v předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a v boji proti nim podporovat členské státy při zpracovávání údajů poskytovaných třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi Europolu tím, že navrhne, aby členské státy mohly do SIS vložit záznamy pod novou kategorií informačních záznamů v zájmu Unie (dále jen „informační záznamy“) s cílem zpřístupnit tyto informační záznamy koncovým uživatelům SIS. Za tímto účelem by měl být zaveden mechanismus pravidelného podávání zpráv s cílem zajistit, aby členské státy a Europol byly informovány o výsledcích ověřování a analýz těchto údajů a o tom, zda byly informační záznamy vloženy do SIS. Způsoby spolupráce členských států při zpracovávání těchto údajů a vkládání záznamů do SIS, zejména pokud jde o boj proti terorismu, by měly být mezi členskými státy neustále koordinovány. Správní rada by měla upřesnit kritéria, na jejichž základě by mělo být Europolu umožněno vydávat návrhy na vkládání těchto informačních záznamů do SIS.

(10)

Europol hraje důležitou roli při podpoře mechanismu hodnocení a monitorování k ověření uplatňování schengenského acquis, stanoveného nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 (7). Europol by proto měl na požádání členských států přispívat svými odbornými znalostmi, analýzami, zprávami a dalšími relevantními informacemi k hodnotícímu a monitorovacímu mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis.

(11)

Posouzení rizik přispívá k předvídání nových trendů a řešení nových hrozeb závažných trestných činů a terorismu. Aby mohl Europol podporovat Komisi a členské státy při provádění účinného posouzení rizik, měl by Komisi a členským států poskytovat analýzy posouzení hrozeb na základě informací, které má o jevech a trendech v trestné činnosti, aniž by byla dotčena právních předpisů Unie o řízení rizik v oblasti cel.

(12)

Aby financování výzkumu v oblasti bezpečnosti ze strany Unie dosáhlo cíle, kterým je rozvinout plný potenciál tohoto výzkumu a řešit potřeby prosazování práva, měl by Europol napomáhat Komisi při určování klíčových výzkumných témat, vypracovávání a provádění rámcových programů Unie v oblasti výzkumu a inovací, které jsou důležité pro cíle Europolu. Europol by měl mít v relevantních případech možnost šířit výsledky svých výzkumných a inovačních činností v rámci svého příspěvku k vytváření synergií mezi výzkumnými a inovačními činnostmi příslušných institucí Unie. Při vymezování a koncipování výzkumných a inovačních činností relevantních pro cíle Europolu by měl mít Europol v případě potřeby možnost konzultovat Společné výzkumné středisko (JRC) Komise. Europol by měl přijmout veškerá nezbytná opatření k zabránění střetu zájmů. Pokud Europol napomáhá Komisi při určování klíčových výzkumných témat, vypracovávání a provádění rámcového programu Unie, neměl by z tohoto programu dostávat finanční prostředky. Je důležité, aby se Europol mohl spolehnout na poskytování přiměřeného financování s cílem být nápomocen členským státům a Komisi v oblasti výzkumu a inovací.

(13)

Unie a členské státy mají možnost přijmout omezující opatření týkající se přímých zahraničních investic z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Za tímto účelem stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (8) rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie. Zvláštní pozornost si zasluhují přímé zahraniční investice do nově vznikajících technologií, neboť mohou mít významný dopad na bezpečnost a veřejný pořádek, zejména pokud jsou tyto technologie využívány příslušnými orgány členských států. Europol má vzhledem ke svému zapojení do monitorování nově vznikajících technologií a svému zapojení do vývoje nových způsobů využívání těchto technologií pro účely vymáhání práva, zejména prostřednictvím své inovační laboratoře a inovačního centra pro vnitřní bezpečnost EU, rozsáhlé znalosti o příležitostech, které tyto technologie nabízejí, jakož i o rizicích spojených s jejich používáním. Europol by proto měl mít možnost podporovat členské státy při prověřování přímých zahraničních investic do Unie a souvisejících rizik pro bezpečnost, které se týkají podniků poskytujících technologie, včetně softwaru používaného Europolem pro předcházení trestným činům spadajících do působnosti Europolu, a jejich vyšetřování, nebo kritických technologií, které by mohly být použity k napomáhání terorismu. V této souvislosti by odborné znalosti Europolu měly podporovat prověřování přímých zahraničních investic a souvisejících rizik pro bezpečnost. Zvláště by se mělo zohlednit, zda se zahraniční investor již podílel na činnostech ovlivňujících bezpečnost, zda existuje vážné riziko toho, že je zahraniční investor zapojen do protiprávní či trestné činnosti, a zda je zahraniční investor pod přímou nebo nepřímou kontrolou vlády některé třetí země, a to i prostřednictvím dotací.

(14)

Europol poskytuje specializované odborné znalosti v oblasti boje proti závažným trestným činům a terorismu. Na žádost členského státu by zaměstnanci Europolu měli mít možnost poskytnout v praxi operativní podporu příslušným orgánům tohoto členského státu při operacích a vyšetřováních, zejména usnadňováním přeshraniční výměny informací a poskytováním forenzní a technické podpory při operacích a vyšetřováních, a to i v rámci společných vyšetřovacích týmů. Na žádost členského státu by zaměstnanci Europolu měli mít právo být přítomni při provádění vyšetřovacích úkonů v daném členském státě. Zaměstnanci Europolu by neměli mít pravomoc provádět vyšetřovací úkony.

(15)

Jedním z cílů Europolu je podpora a posílení činnosti příslušných orgánů členských států a jejich vzájemné spolupráce při předcházení a potírání forem trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie. Za účelem posílení této podpory by výkonný ředitel Europolu (dále jen „výkonný ředitel“) měl být oprávněn navrhnout příslušným orgánům členského státu, aby zahájily, vedly nebo koordinovaly vyšetřování trestného činu, který se týká pouze tohoto členského státu, ale dotýká se společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie. Europol by měl o každém takovém návrhu informovat Eurojust a případně Úřad evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“) zřízený nařízením Rady (EU) 2017/1939 (9).

(16)

Zveřejnění totožnosti a některých osobních údajů podezřelých nebo odsouzených osob, které jsou hledány na základě vnitrostátního soudního rozhodnutí, zvyšuje šance členských států na lokalizaci a zatčení těchto osob. Na podporu členských států při lokalizaci a zatýkání těchto osob by Europol měl mít možnost zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o nejhledanějších uprchlých osobách v Evropě u trestných činů spadajících do působnosti Europolu. Za stejným účelem by měl Europol usnadnit poskytování informací o těchto osobách ze strany veřejnosti členským státům a Europolu.

(17)

Jakmile Europol potvrdí, že osobní údaje, které obdržel, spadají do jeho působnosti, měl by být oprávněn tyto osobní údaje zpracovávat v těchto čtyřech případech. V prvním případě se obdržené osobní údaje týkají jakékoli z kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II nařízení (EU) 2016/794 (dále jen „příloha II“). V druhém případě se obdržené údaje sestávají z vyšetřovacích údajů, které obsahují data, jež se netýkají žádné z kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, ale byly poskytnuty na základě žádosti o podporu ze strany Europolu pro konkrétní trestní vyšetřování členským státem, EPPO, Eurojustem nebo třetí zemí, a to za podmínky, že daný členský stát, EPPO, Eurojust nebo třetí země jsou oprávněny zpracovávat tyto vyšetřovací údaje v souladu s procesními požadavky a zárukami podle unijního a vnitrostátního práva. V tomto případě by měl mít Europol možnost zpracovávat tyto vyšetřovací údaje po dobu, po kterou poskytuje podporu pro konkrétní trestní vyšetřování. Ve třetím případě by se obdržené osobní údaje nemusely týkat kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II a nebyly poskytnuty na základě žádosti o podporu ze strany Europolu pro konkrétní trestní vyšetřování. V tomto případě by měl mít Europol možnost ověřit, zda se tyto osobní údaje týkají některé z těchto kategorií subjektů údajů. Ve čtvrtém případě byly obdržené osobní údaje předány za účelem výzkumných a inovačních projektů a netýkají se kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II.

(18)

V souladu s článkem 73 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (10) má Europol v příslušných případech a pokud možno jasně rozlišovat mezi osobními údaji týkajícími se kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II.

(19)

V případech, kdy členské státy využívají infrastrukturu Europolu pro výměnu osobních údajů o trestných činech nespadajících do působnosti Europolu, by Europol neměl mít k těmto údajům přístup a měl by být považován za zpracovatele podle článku 87 nařízení (EU) 2018/1725. V těchto případech by Europol měl být oprávněn zpracovávat tyto údaje, i když se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II. V případech, kdy členské státy využívají infrastrukturu Europolu pro výměnu osobních údajů o trestných činech spadajících do působnosti Europolu a poskytují Europolu přístup k těmto údajům, by se na jakékoli jiné zpracování těchto údajů Europolem měly uplatňovat požadavky týkající se kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II.

(20)

Při dodržení zásady minimalizace údajů by měl být Europol oprávněn ověřit si, zda se osobní údaje získané v souvislosti s předcházením trestným činům spadajícím do jeho působnosti a bojem proti nim týkají jedné z kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II. Za tímto účelem by měl být Europol oprávněn provést předběžnou analýzu obdržených osobních údajů pouze za účelem určení, zda se tyto údaje týkají uvedených kategorií subjektů údajů, tak, že je porovná s osobními údaji, které již má, aniž by v této fázi tyto osobní údaje dále analyzoval. Tato předběžná analýza by měla proběhnout předtím, než Europol zahájí zpracování údajů pro účely křížové kontroly, strategické analýzy, operativní analýzy nebo výměny informací, a odděleně od tohoto zpracování, a poté, co Europol ověří, zda jsou dané údaje relevantní a nezbytné pro plnění jeho úkolů. Jakmile Europol potvrdí, že se osobní údaje týkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, měl by být oprávněn tyto osobní údaje zpracovávat pro účely křížové kontroly, strategické analýzy, operativní analýzy nebo výměny informací. Pokud Europol dospěje k závěru, že se osobní údaje netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, měl by tyto údaje vymazat.

(21)

Kategorizace osobních údajů v daném souboru údajů se v důsledku nových informací, které vyplynuly z trestního vyšetřování, například pokud je o dodatečné podezřelé, může časem měnit. Z tohoto důvodu by měl být Europol oprávněn zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytně nutné a přiměřené za účelem určení kategorií subjektů údajů, jichž se dané údaje týkají po dobu nejvýše 18 měsíců od okamžiku, kdy Europol zjistí, že tyto údaje spadají do jeho působnosti. Europol by měl být oprávněn v řádně odůvodněných případech prodloužit tuto dobu až na tři roky za předpokladu, že je toto prodloužení nezbytné a přiměřené. O tomto prodloužení by měl být informován evropský inspektor ochrany údajů (EIOÚ). V případě, že zpracování osobních údajů za účelem určení kategorií subjektů údajů není nadále nezbytné ani odůvodněné, a v každém případě pokud uplyne maximální doba pro zpracování údajů, by měl Europol tyto osobní údaje vymazat.

(22)

Množství údajů shromážděných při trestním vyšetřování je stále více a soubory údajů jsou stále složitější. Členské státy předkládají Europolu rozsáhlé a složité soubory údajů a požadují, aby Europol provedl jejich operativní analýzu za účelem zjištění souvislostí s trestnými činy jinými, než o kterých byly shromážděny údaje v rámci vyšetřování, a pachateli trestné činnosti v jiných členských státech i mimo Unii. Vzhledem k tomu, že Europol je schopen tyto přeshraniční souvislosti zjistit pomocí vlastní analýzy údajů efektivněji než členské státy, měl by být oprávněn podporovat členské státy při trestním vyšetřování zpracováním rozsáhlých a složitých souborů údajů za účelem zjištění těchto přeshraničních souvislostí, pokud jsou dodržovány přísné požadavky a záruky stanovené v tomto nařízení. Je-li to nezbytné k účinné podpoře probíhajícího konkrétního trestního vyšetřování v členském státě, měl by mít Europol možnost zpracovávat tyto vyšetřovací údaje, které jsou příslušné orgány členských států oprávněny zpracovávat v rámci tohoto konkrétního trestního vyšetřování v souladu s procesními požadavky a zárukami podle svého vnitrostátního práva a následně předat Europolu. To by mělo zahrnovat i osobní údaje, u nichž členský stát nebyl schopen zjistit, zda se tyto údaje týkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II. Pokud členský stát, EPPO nebo Eurojust poskytnou Europolu vyšetřovací údaje a požádají o podporu Europolu pro probíhající konkrétní trestní vyšetřování, měl by být Europol oprávněn zpracovávat tyto údaje tak dlouho, dokud bude podporovat toto konkrétní trestní vyšetřování v souladu s procesními požadavky a zárukami podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

(23)

Aby bylo zajištěno, že je každé zpracování údajů prováděné v rámci trestního vyšetřování nezbytné a přiměřené, měly by členské státy při předávání vyšetřovacích údajů Europolu zajistit soulad s právem Unie a vnitrostátním právem. Při předávání vyšetřovacích údajů Europolu s cílem požádat Europol o podporu pro konkrétní trestní vyšetřování by členské státy měly zvážit rozsah a složitost dotčeného zpracování údajů a druh a význam vyšetřování. Členské státy by měly informovat Europol o tom, že v souladu s procesními požadavky a zárukami podle jejich vnitrostátního práva nejsou nadále oprávněny zpracovávat údaje v rámci probíhajícího konkrétního trestního vyšetřování. Když Europol posoudí, že není možné poskytnout podporu probíhajícímu konkrétnímu trestnímu vyšetřování bez zpracování osobních údajů, měl by zpracovávat pouze osobní údaje, které se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II. Europol by měl toto posouzení zdokumentovat. Europol by měl tyto údaje uchovávat funkčně oddělené od ostatních údajů a měl by je zpracovávat, pouze pokud je to nezbytné, aby mohl poskytnout podporu při probíhajícím konkrétním trestním vyšetřování, například v případě nové stopy.

(24)

Europol by rovněž měl mít možnost zpracovávat osobní údaje, které jsou nezbytné pro jeho podporu při konkrétním trestním vyšetřování v jednom či více členských státech, jestliže jsou tyto údaje poskytnuté třetí zemí, a to za předpokladu, že se na tuto třetí zemi vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (11) (dále jen „rozhodnutí o odpovídající ochraně“); že Unie s touto třetí zemí uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), která zahrnuje předávání osobních údajů pro účely prosazování práva (dále jen „mezinárodní dohoda“); že mezi Europolem a třetí zemí byla uzavřena dohoda o spolupráci umožňující výměnu osobních údajů před vstupem nařízení (EU) 2016/794 v platnost (dále jen „dohoda o spolupráci“); nebo v případě, že jsou vhodné záruky týkající se ochrany osobních údajů stanoveny v právně závazném nástroji, nebo pokud Europol dospěje na základě posouzení všech okolností předání osobních údajů k závěru, že tyto záruky existují v dané třetí zemi, a za předpokladu, že třetí země získala údaje v kontextu trestního vyšetřování v souladu s procesními požadavky a zárukami platnými podle svého vnitrostátního trestního práva. Pokud třetí země poskytuje vyšetřovací údaje Europolu, měl by Europol ověřit, zda množství osobních údajů není zjevně nepřiměřené ve vztahu ke konkrétnímu trestnímu vyšetřování, které Europol v dotčeném členském státě podporuje, a pokud možno, že neexistují žádné objektivní náznaky nasvědčující tomu, že třetí země získala vyšetřovací údaje při zjevném porušení základních práv. Pokud Europol dospěje k závěru, že tyto podmínky nejsou splněny, neměl by údaje zpracovávat a měl by je vymazat. Pokud třetí země poskytne Europolu vyšetřovací údaje, měl by mít pověřenec pro ochranu osobních údajů možnost v relevantních případech informovat evropského inspektora ochrany údajů.

(25)

Aby bylo zajištěno, že členský stát bude moci po trestním vyšetřování použít analytické zprávy Europolu v souvislosti se soudním řízením, měl by být Europol na žádost daného členského státu, Úřadu evropského veřejného žalobce nebo Eurojustu oprávněn uchovávat související vyšetřovací údaje za účelem zajištění pravdivosti, spolehlivosti a dohledatelnosti procesu předání zpravodajských informací o trestné činnosti. Europol by měl tyto údaje uchovávat funkčně odděleně od ostatních údajů a pouze po dobu, po kterou v členském státě probíhá soudní řízení související s tímto trestním vyšetřováním. Kromě toho je třeba zajistit přístup příslušných justičních orgánů, jakož i právo na obhajobu, zejména právo podezřelých nebo obviněných osob nebo jejich právníků na přístup k materiálům k případu. Za tímto účelem by měl Europol vést logy o veškerých důkazech a způsobech, jimiž byly předloženy nebo získány, aby byla možná účinná kontrola důkazů ze strany obhajoby.

(26)

Europol by měl být oprávněn zpracovávat osobní údaje, které obdržel před vstupem tohoto nařízení v platnost a které se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, v souladu s tímto nařízením v těchto dvou případech. V prvním případě by Europol měl být oprávněn zpracovávat tyto osobní údaje na podporu trestního vyšetřování nebo za účelem zajištění pravdivosti, spolehlivosti a dohledatelnosti procesu předání zpravodajských informací o trestné činnosti za předpokladu, že jsou dodrženy požadavky stanovené v přechodných ustanoveních týkajících se zpracování osobních údajů obdržených na podporu trestního vyšetřování. V druhém případě by měl být Europol rovněž oprávněn ověřit, zda se tyto osobní údaje týkají jedné z kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II, a to provedením předběžné analýzy těchto osobních údajů po dobu nejvýše 18 měsíců ode dne, kdy Europol tyto údaje obdržel poprvé, nebo v odůvodněných případech po delší dobu s předchozím souhlasem evropského inspektora ochrany údajů. Maximální celková doba zpracování osobních údajů za účelem této předběžné analýzy by neměla překročit tři roky ode dne, kdy Europol tyto údaje obdržel poprvé.

(27)

Přeshraniční případy závažných trestných činů nebo terorismu vyžadují úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány dotčených členských států. Europol poskytuje nástroje na podporu této spolupráce při vyšetřování, a to zejména prostřednictvím výměny informací. Za účelem dalšího posílení této spolupráce při konkrétním trestním vyšetřování prostřednictvím společné operativní analýzy by členské státy měly mít možnost umožnit ostatním členským státům přímý přístup k informacím, které poskytly Europolu, aniž by tím byla dotčena jakákoli obecná nebo konkrétní omezení, jež stanovily pro přístup k těmto informacím. Každé zpracování osobních údajů členskými státy ve společné operativní analýze by mělo probíhat v souladu s tímto nařízením a směrnicí (EU) 2016/680.

(28)

Europol a EPPO by měly uzavřít pracovní ujednání, v němž se stanoví postup jejich spolupráce, přičemž se náležitě zohlední jejich příslušné úkoly a mandáty. Europol by měl úzce spolupracovat s EPPO a na jeho žádost aktivně podporovat vyšetřování, které EPPO provádí, mimo jiné poskytováním analytické podpory a příslušných informací., Europol by měl rovněž spolupracovat s EPPO, a to od okamžiku, kdy je EPPO nahlášeno podezření na spáchání trestného činu, až do okamžiku, kdy EPPO vydá rozhodnutí o zahájení trestního stíhání nebo jiné rozhodnutí ve věci, Europol bez zbytečného odkladu hlásit EPPO jakoukoli trestnou činnost, u níž by EPPO mohl vykonávat svou pravomoc. Za účelem posílení operativní spolupráce mezi Europolem a EPPO by měl Europol umožnit EPPO přístup k údajům v držení Europolu, na základě systému výskytu shody/bez výskytu shody, který informuje Europol pouze v případě výskytu shody, v souladu s tímto nařízením, včetně jakýchkoliv omezení stanovených subjektem, který informace Europolu poskytl. Pokud se na informace vztahuje omezení stanovené členským státem, měl by Europol postoupit tuto věc tomuto členskému státu, aby mu umožnil plnit jeho povinnosti podle nařízení (EU) 2017/1939. Dotčený členský stát by měl následně informovat EPPO v souladu se svým vnitrostátním postupem. Na spolupráci Europolu s EPPO by se měla vztahovat pravidla pro předávání osobních údajů institucím Unie stanovená v tomto nařízení. Europol by rovněž měl mít možnost podporovat vyšetřování vedená EPPO prostřednictvím analýzy rozsáhlých a složitých souborů údajů v souladu se zárukami a zárukami ochrany údajů stanovenými v tomto nařízení.

(29)

Europol by měl úzce spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) při odhalování podvodů, korupce a jakýchkoli jiných protiprávních jednání poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie. Za tímto účelem by měl Europol neprodleně předávat OLAFu informace, v souvislosti s nimiž by OLAF mohl vykonávat svou pravomoc. Na spolupráci Europolu s OLAFem by se měla vztahovat pravidla pro předávání osobních údajů institucím Unie stanovená v tomto nařízení.

(30)

Souvislosti se závažnými trestnými činy a terorismem často sahají mimo Unii. Europol si může vyměňovat osobní údaje se třetími zeměmi při zachování ochrany soukromí a základních práv a svobod subjektů údajů. Je-li to nezbytné pro vyšetřování konkrétního trestného činu spadajícího do působnosti Europolu, měl by být výkonný ředitel oprávněn v jednotlivých případech povolit určitou kategorii předávání osobních údajů do třetích zemí, pokud tato kategorie předávání souvisí s toutéž konkrétní situací, sestává ze stejných kategorií osobních údajů a stejných kategorií subjektů údajů, je nezbytná a přiměřená za účelem vyšetřování konkrétního trestného činu a splňuje všechny požadavky tohoto nařízení. Mělo by být možné, aby jednotlivá předání, na něž se vztahuje určitá kategorie předávání, zahrnovala pouze některé z těchto kategorií osobních údajů a kategorií subjektů údajů, jejichž předávání povolil výkonný ředitel. Mělo by být rovněž možné povolit kategorii předávání osobních údajů v těchto konkrétních případech: pokud je předání osobních údajů nutné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby; pokud je předání osobních údajů nezbytné k zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v některém členském státě nebo třetí zemi; pokud je účelem předání ochrana oprávněných zájmů subjektu údajů; v jednotlivých případech pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů; nebo pro stanovení, výkon nebo obhajobu právních nároků v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním či stíháním konkrétního trestného činu nebo výkonem konkrétního trestu.

(31)

Předávání údajů, které není založeno na schválení výkonným ředitelem, rozhodnutí o odpovídající ochraně, mezinárodní dohodě nebo dohodě o spolupráci, by mělo být povoleno pouze tehdy, pokud byly v právně závazném nástroji ohledně ochrany osobních údajů stanoveny vhodné záruky, nebo pokud Europol na základě posouzení všech okolností předání osobních údajů dospěje k závěru, že takové vhodné záruky existují. Europol by měl být pro účely tohoto posouzení oprávněn zohlednit dvoustranné dohody uzavřené mezi členskými státy a třetími zeměmi, které umožňují výměnu osobních údajů, jakož i skutečnost, že se na předání osobních údajů budou vztahovat povinnosti související se zachováním důvěrnosti a se zásadou specifičnosti, což zaručí, že tyto údaje nebudou zpracovány pro jiné účely než pro účely předání. Navíc je důležité, aby Europol vzal v úvahu, zda by mohly být osobní údaje použity v souvislosti s žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem ani s jakoukoli jinou formou krutého a nelidského zacházení. Europol by měl mít možnost požadovat další záruky.

(32)

Na podporu členských států při spolupráci se soukromými subjekty, pokud tyto soukromé subjekty mají informace důležité pro předcházení závažné trestné činnosti a terorismu a boj proti nim, by měl být Europol oprávněn přijímat a ve zvláštních případech, je-li to nezbytné a přiměřené, si vyměňovat osobní údaje se soukromými subjekty.

(33)

Pachatelé trestné činnosti stále více využívají služeb nabízených soukromými subjekty ke komunikaci a provádění nezákonných činností. Pachatelé sexuálně motivovaných trestných činů zneužívají děti a sdílejí fotografie a videa obsahující dětskou pornografii po celém světě na online platformách nebo tento obsah sdílejí mezi sebou prostřednictvím interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech. Teroristé využívají služeb nabízených poskytovateli online služeb k náboru dobrovolníků, plánování a koordinaci útoků a šíření propagandy. Pachatelé kybernetické kriminality těží z digitalizace našich společností a z nedostatečné digitální gramotnosti a dalších digitálních dovedností široké veřejnosti pomocí phishingu a sociálního inženýrství k páchání dalších druhů kybernetické kriminality, jako jsou online podvody, útoky ransomware nebo platební podvody. V důsledku zvýšeného využívání online služeb pachateli trestné činnosti mají soukromé subjekty stále větší množství osobních údajů, včetně údajů o uživateli, provozních údajů a údajů o obsahu, které mohou být důležité pro trestní vyšetřování.

(34)

Vzhledem k bezhraniční povaze internetu mohou poskytovatel online služeb a digitální infrastruktura, ve které jsou osobní údaje uloženy, podléhat různým vnitrostátním jurisdikcím v Unii nebo i mimo ni. Soukromé subjekty proto mohou uchovávat soubory údajů, jež jsou důležité pro prosazování práva, které obsahují osobní údaje, které spadají do pravomoci více jurisdikcí, jakož i osobní údaje, které nelze snadno přiřadit žádné konkrétní jurisdikci. Pro vnitrostátní orgány členských států může být obtížné účinně analyzovat pomocí vnitrostátních řešení tyto soubory údajů, jež spadají pod více jurisdikcí či jsou nepřiřaditelné. Kromě toho, pro soukromé subjekty, které se rozhodnou v souladu se zákonem a dobrovolně sdílet údaje s příslušnými orgány členských států, v současné době neexistuje jednotné kontaktní místo. Europol by proto měl mít zavedena opatření k usnadnění spolupráce se soukromými subjekty, a to i pokud jde o výměnu informací.

(35)

Aby bylo zajištěno, že soukromé subjekty budou mít kontaktní místo na úrovni Unie, kde mohou v souladu se zákonem a dobrovolně poskytovat soubory údajů, jež spadají pod více jurisdikcí, nebo soubory údajů, které dosud nebylo možné snadno přiřadit do jedné nebo několika konkrétních jurisdikcí, měl by být Europol oprávněn přijímat osobní údaje od soukromých osob přímo s cílem poskytnout členským státům informace nezbytné pro určení jurisdikce a vyšetřování trestných činů v rámci jejich příslušných jurisdikcí, v souladu s tímto nařízením. Tyto informace by mohly zahrnovat zprávy týkající se moderovaného obsahu, u něhož lze rozumně předpokládat, že souvisí s trestnou činností spadající do cílů Europolu.

(36)

Aby bylo zajištěno, že členské státy obdrží informace nezbytné k zahájení vyšetřování za účelem prevence a boje proti závažné trestné činnosti a terorismu bez zbytečného odkladu, měl by být Europol oprávněn osobní údaje zpracovat a analyzovat, aby mohl určit dotčené národní jednotky a předat jim osobní údaje a veškeré výsledky své analýzy a ověření těchto údajů, které jsou relevantní pro stanovení jurisdikce a vyšetření dotčených trestných činů v rámci jejich pravomocí. Europol by měl být rovněž oprávněn předat tyto osobní údaje a výsledky své analýzy a ověření těchto údajů, které jsou relevantní pro účely stanovení jurisdikce kontaktním místům nebo orgánům dotčených třetích zemí, na něž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně, nebo se kterými byla uzavřena mezinárodní dohoda nebo dohoda o spolupráci, nebo v nichž jsou stanoveny vhodné záruky v právně závazném nástroji, nebo pokud Europol dospěje na základě posouzení všech okolností předání osobních údajů k závěru, že v těchto třetích zemích tyto záruky existují. Pokud se na dotčenou třetí zemi nevztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo není smluvní stranou mezinárodní dohody nebo dohody o spolupráci, nebo v případě neexistence právně závazného nástroje, nebo pokud Europol nedospěje k závěru, že takové vhodné záruky existují, měl by mít Europol možnost předat dotčené třetí zemi výsledek své analýzy a ověření těchto údajů v souladu s tímto nařízením.

(37)

V některých případech a za podmínek stanovených v nařízení (EU) 2016/794 může být nezbytné a přiměřené, aby Europol předal osobní údaje soukromým subjektům, které nejsou usazeny v Unii ani ve třetí zemi, na níž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně, nebo s níž byla uzavřena mezinárodní dohoda nebo dohoda o spolupráci, nebo v jejímž případě jsou vhodné záruky týkající se ochrany osobních údajů stanoveny v právně závazném nástroji, nebo u níž Europol nedospěje k závěru, že v uvedené třetí zemi tyto odpovídající vhodné záruky existují. V takových případech by předání mělo podléhat předchozímu schválení výkonným ředitelem.

(38)

Aby bylo zajištěno, že Europol bude moci určit všechny příslušné dotčené národní jednotky, měl by mít možnost informovat soukromé subjekty, pokud informace, které mu subjekty poskytly, nestačí k tomu, aby mohl Europol určit dotčené národní jednotky. Toto by umožnilo těmto soukromým subjektům rozhodnout se, zda je v jejich zájmu předat Europolu doplňující informace a zda tak mohou učinit v souladu se zákonem. Za tímto účelem by měl být Europol oprávněn informovat soukromé subjekty o chybějících informacích, pokud je to nezbytně nutné za výhradním účelem určení příslušných národních jednotek. Na předání informací Europolem soukromým subjektům by se měly vztahovat zvláštní záruky, pokud dotčený soukromý subjekt není usazen v Unii ani ve třetí zemi, na níž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně, nebo s níž byla uzavřena mezinárodní dohoda nebo dohoda o spolupráci, nebo v jejímž případě jsou vhodné záruky týkající se ochrany osobních údajů stanoveny v právně závazném nástroji, nebo u níž Europol nedospěje k závěru, že v uvedené třetí zemi tyto odpovídající vhodné záruky existují.

(39)

Pokud členské státy, třetí země, mezinárodní organizace nebo soukromé subjekty sdílí s Europolem soubory údajů, jež spadají pod více jurisdikcí, nebo soubory údajů, které nelze přiřadit jedné nebo několika konkrétním jurisdikcím, je možné, že tyto soubory údajů souvisejí s osobními údaji uchovávanými soukromými subjekty. V tomto případě by měl mít Europol možnost zaslat žádost členským státům, prostřednictvím svých národních jednotek, o poskytnutí nezbytných osobních údajů v držení soukromých subjektů, které jsou usazeny na území těchto členských států nebo tam mají právního zástupce. Tyto žádosti by měly být podávány pouze v případech, kdy jsou tyto dodatečné informace nezbytné pro určení dotčené národní jednotky. Žádost by měla být odůvodněná a co nejvíce přesná. Relevantní osobní údaje, které by měly být co možná nejméně citlivé a být přísně omezeny na to, co je nezbytné a přiměřené pro určení dotčené národní jednotky, by měly být Europolu poskytnuty v souladu s příslušnými právem dotčených členských států. Příslušné orgány členských států by měly žádost Europolu posoudit a v souladu se svým vnitrostátním právem rozhodnout, zda jí vyhoví. Při zpracovávání těchto žádostí podaných příslušnými orgány členských států by zpracování údajů soukromými subjekty mělo i nadále podléhat příslušným pravidlům, zejména pokud jde o ochranu údajů. Soukromé subjekty by měly požadované údaje poskytnout příslušným orgánům členských států k dalšímu předání Europolu. V mnoha případech nemusí mít dotčené členské státy jinou možnost stanovit propojení s jejich jurisdikcí, než je skutečnost, že soukromý subjekt, který má v držení příslušné údaje, je usazen v jejich jurisdikci nebo tam má právního zástupce. Pokud jde proto o konkrétní trestný čin, kterého se žádost týká, měly by členské státy bez ohledu na svou pravomoc zajistit, aby jejich příslušné orgány mohly získávat osobní údaje od soukromých subjektů a mohly předat Europolu informace, které potřebuje k dosažení svých cílů, a to při plném dodržení procesních záruk podle jejich vnitrostátního práva.

(40)

Aby se zajistilo, že Europol neuchovává osobní údaje získané přímo od soukromých subjektů déle, než je nutné k určení dotčených národních jednotek, měly by být stanoveny lhůty pro uchovávání osobních údajů Europolem. Jakmile Europol vyčerpá veškeré prostředky, které má k dispozici, aby určil dotčené národní jednotky, a nemůže odůvodněně očekávat, že určí další dotčené národní jednotky, není uchovávání těchto osobních údajů pro určení dotčených národních jednotek již nutné a přiměřené. Europol by měl osobní údaje vymazat do čtyř měsíců od posledního předání nebo přenosu národní jednotce nebo kontaktnímu místu třetí země nebo orgánu třetí země, pokud příslušná národní jednotka, kontaktní místo nebo orgán během této lhůty v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy znovu nepředloží Europolu osobní údaje jako své údaje. Pokud byly znovu předané osobní údaje součástí většího souboru osobních údajů, měl by Europol uchovávat pouze ty osobní údaje, které byly znovu předány příslušnou národní jednotkou, kontaktním místem nebo orgánem.

(41)

Spolupráce Europolu se soukromými subjekty by neměla duplikovat činnost finančních zpravodajských jednotek zřízených podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (12) ani do ní zasahovat a měla by se týkat pouze informací, které nejsou poskytovány finančním zpravodajským jednotkám již podle uvedené směrnice. Europol by měl i nadále spolupracovat s finančními zpravodajskými jednotkami, zejména prostřednictvím národních jednotek.

(42)

Europol by měl mít možnost poskytnout příslušným orgánům členských států nezbytnou podporu při interakci se soukromými subjekty, zejména poskytnutím infrastruktury nezbytné pro tuto interakci, například když příslušné orgány členských států předávají teroristický obsah online k vyřešení poskytovatelům online služeb nebo jim zasílají příkazy k odstranění takového obsahu na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/748 (13) nebo si vyměňují informace se soukromými subjekty v kontextu kybernetických útoků. Pokud členské státy využívají infrastrukturu Europolu k výměně osobních údajů o trestných činech, které nespadají do působnosti Europolu, neměl by mít Europol k těmto údajům přístup. Europol by měl technickými prostředky zajistit, aby byla jeho infrastruktura přísně omezena na poskytnutí kanálu pro tyto interakce mezi příslušnými orgány členských států a soukromým subjektem a aby poskytoval veškeré nezbytné záruky proti přístupu soukromého subjektu k jakýmkoli jiným informacím v systémech Europolu, které nesouvisejí s výměnou s tímto soukromým subjektem.

(43)

Teroristické útoky spouštějí rozsáhlé šíření teroristického obsahu prostřednictvím online platforem, kdy zobrazují ohrožení života nebo fyzické integrity nebo vyzývají k bezprostřednímu ohrožení života nebo fyzické integrity, čímž umožňují oslavu terorismu nebo poskytování výcviku k terorismu a v konečném důsledku radikalizaci a nábor dalších osob. Navíc stále častější využívání internetu k pořizování nebo sdílení dětské pornografie znásobuje újmu obětí, neboť tento obsah může být snadno kopírován a rozesílán. S cílem předcházet trestným činům spadajícím do působnosti Europolu a bojovat proti nim by Europol měl mít možnost podporovat opatření členských států zaměřená na účinné řešení šíření teroristického obsahu v kontextu online krizových situací vyplývajících z probíhajících nebo nedávných událostí v reálném světě a šíření online materiálu zobrazujícího pohlavní zneužívání dětí a podporovat opatření poskytovatelů online služeb v souladu s jejich povinnostmi podle práva Unie i jejich dobrovolně prováděná opatření. Za tímto účelem by měl být Europol oprávněn vyměňovat si příslušné osobní údaje, včetně jedinečných, nepřevoditelných digitálních podpisů („hashů“), IP adres nebo URL týkajících se takového obsahu, se soukromými subjekty usazenými v Unii nebo ve třetí zemi, na niž se vztahuje rozhodnutí o odpovídající ochraně, nebo pokud takové rozhodnutí neexistuje, s níž byla uzavřena mezinárodní dohoda nebo dohoda o spolupráci, nebo v jejímž případě jsou vhodné záruky týkající se ochrany osobních údajů stanoveny v právně závazném nástroji, nebo u níž Europol dospěje na základě posouzení všech okolností předání osobních údajů k závěru, že v uvedené třetí zemi tyto záruky existují. K těmto výměnám osobních údajů by mělo docházet pouze pro účely odstranění teroristického obsahu a online materiálu zobrazujícího pohlavní zneužívání dětí, zejména pokud existuje očekávaný potenciál pro exponenciální množení a viralitu tohoto obsahu a materiálu u více poskytovatelů online služeb. Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo být chápáno tak, že brání členským státům používat příkazy k odstranění obsahu stanovené v nařízení (EU) 2021/784 jako nástroj k boji proti teroristickému obsahu online.

(44)

Aby se zabránilo zdvojování úsilí a možným zásahům do vyšetřování a minimalizovala se zátěž dotčených poskytovatelů hostingových služeb, měl by Europol pomáhat příslušným orgánům členských států, vyměňovat si s nimi informace a spolupracovat s nimi, pokud jde o odesílání a předávání osobních údajů soukromým subjektům s cílem řešit online krizové situace a šíření online materiálu zobrazujícího pohlavní zneužívání dětí.

(45)

Nařízení (EU) 2018/1725 stanoví pravidla na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Ačkoli se nařízení (EU) 2018/1725 použije na zpracovávání administrativních osobních údajů, které nesouvisí s trestním vyšetřováním, jako jsou údaje o zaměstnancích, Europolem, čl. 3 odst. 2 a kapitola IX tohoto nařízení, které upravují zpracovávání operativních osobních údajů, se na Europol v současnosti nepoužijí. Aby byla zajištěna jednotná a důsledná ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, měla by být kapitola IX nařízení (EU) 2018/1725 použitelná i na Europol v souladu s čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení a nařízení by mělo být doplněno zvláštními ustanoveními o zvláštních operacích zpracování, které by měl Europol provádět při plnění svých úkolů. Měly by proto být posíleny pravomoci evropského inspektora ochrany údajů v oblasti dohledu nad operacemi zpracování údajů Europolu v souladu s příslušnými pravomocemi použitelnými na zpracování administrativních osobních údajů, které se vztahují na všechny orgány, instituce a jiné subjekty Unie podle kapitoly VI nařízení (EU) 2018/1725. Za tímto účelem by evropský inspektor ochrany údajů měl být oprávněn, pokud Europol zpracovává osobní údaje pro operativní účely, nařídit Europolu, aby uvedl operace zpracování do souladu s tímto nařízením a pozastavil tok údajů k příjemci v členském státě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, a v případě nedodržení povinnosti Europolem by měl být oprávněn uložit správní pokutu.

(46)

Zpracování údajů pro účely tohoto nařízení by mohlo zahrnovat zpracování zvláštních kategorií osobních údajů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14). Zpracování fotografií by nemělo být systematicky považováno za zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, neboť na fotografie se definice biometrických údajů podle čl. 3 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1725 vztahuje pouze v případech, kdy jsou zpracovávány zvláštními technickými prostředky umožňujícími jedinečnou identifikaci nebo autentizaci fyzické osoby.

(47)

Důležitou záruku pro nové druhy postupů zpracování údajů představuje mechanismus předběžných konzultací se zapojením evropského inspektora ochrany údajů, stanovený nařízením (EU) 2018/1725. Tento mechanismus by se však neměl použít na konkrétní jednotlivé operativní činnosti, jako jsou projekty operativní analýzy, ale při používání nových systémů informačních technologií pro zpracování osobních údajů nebo při veškerých podstatných změnách těchto systémů, které by představovaly vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů. Lhůtu, během níž má evropský inspektor ochrany údajů poskytnout písemné poradenství k těmto konzultacím, by nemělo být možné pozastavit. V případě činností zpracování, které mají zásadní význam pro plnění úkolů Europolu a jsou obzvláště naléhavé, by měl být Europol oprávněn výjimečně zahájit zpracování již po zahájení předchozí konzultace, i když lhůta pro poskytnutí písemného poradenství evropského inspektora ochrany údajů ještě neuplynula. Takto naléhavá situace, která má zásadní význam pro plnění úkolů Europolu, může vyvstat, pokud je zpracování nezbytné pro předcházení bezprostřední hrozbě trestného činu spadajícího do oblasti působnosti Europolu a pro boj proti němu a pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby. Do posuzování naléhavosti a nezbytnosti takového zpracování před uplynutím lhůty, v níž má evropský inspektor ochrany údajů reagovat na předchozí konzultaci, by měl být zapojen pověřenec pro ochranu osobních údajů Europolu. Tento pověřenec by měl rovněž na dané zpracování dohlížet. Evropský inspektor ochrany údajů by měl být oprávněn vykonávat své pravomoci v souvislosti s tímto zpracováním.

(48)

Vzhledem k výzvám, které pro bezpečnost Unie představuje rychlý technologický vývoj a využívání nových technologií teroristy a ostatními pachateli trestné činnosti, je třeba, aby příslušné orgány členských států posílily své technologické možnosti pro identifikaci, zabezpečení a analýzu údajů potřebných k vyšetřování trestných činů. Europol by měl mít možnost podporovat členské státy při využívání nově vznikajících technologií a při hledání nových přístupů a vývoji společných technologických řešení pro členské státy s cílem lépe předcházet trestným činům spadajícím do působnosti Europolu a bojovat proti nim. Europol by měl rovněž zajistit, aby se vývoj, používání a zavádění nových technologií řídily zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti, neohrožovaly základní práva a svobody a byly v souladu s právem Unie. Za tímto účelem by měl mít Europol možnost provádět výzkumné a inovační projekty týkající se záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení, v rámci závazného a obecného rozsahu výzkumných a inovačních projektů stanoveného správní radou v závazném dokumentu. Tento dokument by měl být v případě potřeby aktualizován a zpřístupněn evropskému inspektorovi ochrany údajů. Tyto projekty by měly mít možnost zahrnovat zpracování osobních údajů pouze tehdy, pokud je zpracování osobních údajů nezbytně nutné, pokud cíle příslušného projektu nelze dosáhnout použitím neosobních údajů, jako jsou syntetické nebo anonymní údaje, a při zajištění plného dodržování základních práv, zejména nediskriminace.

Zpracování zvláštních kategorií osobních údajů pro výzkumné a inovační účely by mělo být povoleno pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné. Vzhledem k citlivosti tohoto zpracování by měly být uplatněny vhodné dodatečné záruky, včetně pseudonymizace. Aby se zabránilo předpojatosti algoritmického rozhodování, měl by mít Europol možnost zpracovávat osobní údaje, které se netýkají kategorií subjektů údajů uvedených v příloze II. Europol by měl vést logy o veškerém zpracování osobních údajů provedeném v rámci svých výzkumných a inovačních projektů pro účely ověření přesnosti výsledku zpracování údajů a pouze po dobu nezbytnou k tomuto ověření. Ustanovení o nových nástrojích vyvinutých Europolem by neměla představovat právní základ pro jejich zavedení na úrovni Unie ani na vnitrostátní úrovni. S cílem stimulovat inovace a posílit synergie v rámci výzkumných a inovačních projektů je důležité, aby Europol zintenzívnil spolupráci s příslušnými sítěmi odborníků z praxe z členských států a dalšími agenturami Unie v rámci jejich příslušných pravomocí v této oblasti a podporovat jiné související formy spolupráce, jako je administrativní podpora „inovačního centra EU pro vnitřní bezpečnost“ jakožto sítě pro spolupráci inovačních laboratoří.

(49)

Europol by měl hrát klíčovou roli při poskytování pomoci členským státům s vývojem nových technologických řešení založených na umělé inteligenci, která jsou relevantní pro dosažení cílů Europolu a která jsou přínosná pro příslušné orgány členských států v celé Unii při plném dodržování základních práv a svobod, včetně nediskriminace. Europol by měl hrát klíčovou roli při podpoře vývoje a zavádění etické, důvěryhodné a na člověka zaměřené umělé inteligence, která bude podléhat spolehlivým zárukám, pokud jde o zabezpečení, bezpečnost, transparentnost, vysvětlitelnost a základní práva.

(50)

Europol by měl před zahájením svých výzkumných a inovačních projektů, které zahrnují zpracování osobních údajů, informovat evropského inspektora ochrany údajů. V souladu s kritérii, která by měla být stanovena v příslušných pokynech, by měl Europol buď informovat správní radu, nebo s ní vést konzultace. Europol by neměl zpracovávat údaje pro účely výzkumných a inovačních projektů bez souhlasu členského státu, instituce Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace, které údaje Europolu poskytly, pokud tento členský stát, instituce Unie, třetí země nebo mezinárodní organizace neudělily k takovému zpracování pro tento účel předchozí souhlas. U každého projektu by měl Europol před zpracováním provést posouzení dopadu na ochranu údajů s cílem zajistit plné dodržování ochrany údajů a ostatních základních práv a svobod subjektů údajů. Posouzení dopadu na ochranu údajů by mělo zahrnovat posouzení vhodnosti, nezbytnosti a přiměřenosti osobních údajů, jež mají být zpracovány pro konkrétní účel projektu, včetně požadavku na minimalizaci údajů a posouzení případné předpojatosti ohledně výsledku a osobních údajů, které mají být zpracovány pro konkrétní účel projektu, jakož i opatření plánovaných k řešení těchto rizik. Novými nástroji vyvinutými Europolem by neměl být dotčen právní základ ani důvody pro zpracování dotčených osobních údajů, jež by byly následně vyžadovány, aby tyto nástroje mohly být zavedeny na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni.

(51)

Poskytnutí dodatečných nástrojů a možností Europolu vyžaduje posílení demokratického dohledu nad Europolem a jeho odpovědnosti. Společná parlamentní kontrola představuje důležitý prvek politického monitorování činností Europolu. Aby bylo možné účinně politicky monitorovat způsob, jakým Europol využívá další nástroje a možnosti, jež má k dispozici podle tohoto nařízení, měl by Europol každoročně předkládat skupině pro společnou parlamentní kontrolu a členským státům podrobné informace o vývoji, využívání a účinnosti těchto nástrojů a možností a o výsledcích jejich využívání, zejména pokud jde o výzkumné a inovační projekty a nové činnosti nebo zřízení případných nových specializovaných středisek v rámci Europolu. Kromě toho by měli být dva zástupci skupiny pro společnou parlamentní kontrolu, jeden zastupující Evropský parlament a jeden zastupující vnitrostátní parlamenty, aby bylo zohledněno, že skupina je složena ze dvou částí, pozváni na alespoň dvě řádná zasedání správní rady ročně, aby jménem této skupiny před správní radou vystoupili a aby projednali souhrnnou výroční zprávu o činnosti, jednotný programový dokument a roční rozpočet, písemné otázky a odpovědi skupiny pro společnou parlamentní kontrolu, jakož i vnější vztahy a partnerství, přičemž by měly být respektovány různé úlohy a povinnosti správní rady a skupiny pro společnou parlamentní kontrolu v souladu s tímto nařízením. Správní rada by měla být oprávněna společně se zástupci skupiny pro společnou parlamentní kontrolu rozhodnout o dalších otázkách politického zájmu, které mají být projednány. V souladu s úlohou dohledu skupiny pro společnou parlamentní kontrolu by tito dva zástupci skupiny pro společnou parlamentní kontrolu neměli mít ve správní radě hlasovací práva. Plánované výzkumné a inovační činnosti by měly být stanoveny v jednotném programovém dokumentu obsahujícím víceleté programování a ročním pracovním programu Europolu a měly by být předány skupině pro společnou parlamentní kontrolu.

(52)

Na návrh výkonného ředitele by správní rada měla jmenovat úředníka pro otázky základních práv, který by měl být odpovědný za podporu Europolu při zajišťování dodržování základních práv při všech jeho činnostech a úkolech, zejména při výzkumných a inovačních projektech Europolu a při výměně osobních údajů se soukromými subjekty. Úředníkem pro otázky základních práv by mohl být jmenován i stávající zaměstnanec Europolu, který absolvoval zvláštní odbornou přípravu zaměřenou na právo a praxi v oblasti základních práv. Úředník pro otázky základních práv by měl v rámci svých příslušných pravomocí úzce spolupracovat s pověřencem pro ochranu osobních údajů. Pokud jde o otázky ochrany údajů, měl by plnou odpovědnost nést pověřenec pro ochranu osobních údajů.

(53)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podporovat a posilovat opatření příslušných orgánů členských států a jejich vzájemnou spolupráci při prevenci a boji proti závažným trestným činům dotýkajícím se dvou nebo více členských států, terorismu a formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé z politik Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše ho může být z důvodu přeshraniční povahy závažných trestných činů a terorismu a nutnosti koordinované reakce na související bezpečnostní hrozby lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(54)

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(55)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(56)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne 8. března 2021 vydal své stanovisko (15).

(57)

Toto nařízení plně respektuje základní práva a záruky a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), především právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu osobních údajů stanovené v článcích 7 a 8 Listiny, jakož i v článku 16 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem k obecné důležitosti zpracování osobních údajů pro účely vymáhání práva a zvláště pak pro podporu poskytovanou Europolem by toto nařízení mělo stanovit rovněž posílené záruky a mechanismy demokratického dohledu a odpovědnosti s cílem zajistit, aby činnosti a úkoly Europolu byly prováděny v plném souladu se základními právy zakotvenými v Listině, zejména s právem na rovnost před zákonem, nediskriminaci a účinnou právní ochranu u příslušného vnitrostátního soudu, pokud jde o opatření přijatá na základě tohoto nařízení. Jakékoli zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení by se mělo omezit na to, co je nezbytně nutné a přiměřené, a podléhat jednoznačným podmínkám, přísným požadavkům a účinnému dohledu ze strany evropského inspektora ochrany údajů.

(58)

Nařízení (EU) 2016/794 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(59)

Aby bylo možné začít opatření stanovená v tomto nařízení uplatňovat co nejrychleji, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,