(EU) 2022/978Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/978 ze dne 23. června 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečného ochranného opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (3) zavedla Evropská komise konečné ochranné opatření na některé výrobky z oceli (dále jen „ochranné opatření“), které sestává z celních kvót pro některé výrobky z oceli (dále jen „dotčený výrobek“), jež se vztahují na 26 kategorií výrobků z oceli a jsou stanoveny na úrovních zachovávajících tradiční obchodní toky pro jednotlivé kategorie výrobků. Clo ve výši 25 % se použije pouze v případě, že tyto celní kvóty jsou překročeny. Ochranné opatření bylo zavedeno na počáteční období tří let, tj. do 30. června 2021 (dále jen „konečné nařízení“).

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1029 (4) (dále jen „prodlužovací nařízení“) Komise prodloužila dobu trvání ochranného opatření do 30. června 2024.

(3)

Ve 161. bodě odůvodnění konečného nařízení se Komise zavázala, že „bude pravidelně provádět posouzení situace a alespoň na konci každého roku uložení opatření zváží přezkum“. V tomto duchu provedla Komise v letech 2019 a 2020 vždy jedno funkční přezkumné šetření.

(4)

V 85. bodě odůvodnění prodlužovacího nařízení Komise uvedla: „Aby se mezitím zachovalo fungování ochranného opatření přizpůsobeného vývoji trhu a v souladu se zájmy všech zúčastněných stran, provede Komise funkční přezkum, jako byl přezkum provedený v letech 2019 a 2020. Tento funkční přezkum bude zahájen s dostatečným předstihem, aby byly veškeré potřebné změny zavedeny od 1. července 2022, to znamená po prvním roce prodloužení.“

(5)

Komise proto dne 17. prosince 2021 zahájila funkční přezkumné šetření tím, že v Úředním věstníku Evropské unie zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu (5), v němž vyzvala zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska a předložily důkazy týkající se zejména těchto důvodů přezkumu:

(6)

Řádné řízení proběhlo v rámci dvoufázového písemného postupu, v němž strany nejprve uvedly své připomínky a příslušné důkazy a následně měly možnost uvést protiargumenty k úvodním podáním ostatních stran. Komise obdržela celkem více než sto podání a protiargumentů.

(7)

V průběhu funkčního přezkumného šetření a před jeho dokončením bylo ochranné opatření několikrát změněno. V březnu 2022 zavedla EU nařízením (EU) 2022/428 (6) zákaz dovozu některých výrobků z oceli z Ruska a Běloruska (7) jako součást čtvrtého balíčku sankcí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Aby se zamezilo možnému nedostatku dodávek na trhu Unie s ocelí, který by mohl z důvodu tohoto zákazu nastat, změnila Komise nařízením (EU) 2022/434 (8) ochranné opatření tak, že u každé dotčené kategorie výrobků individuální kvóty Ruska a Běloruska poměrně přerozdělila mezi další dodavatelské země.

(8)

Kromě toho Komise nařízením (EU) 2022/664 (9) stanovila, že ochranné opatření se bude vztahovat na Jihoafrickou republiku a další země Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADC), s nimiž byla podepsána dohoda o hospodářském partnerství, a sice od 1. května 2022, tedy ode dne, kdy skončí výjimka, která se na uvedené země vztahovala v rámci dvoustranné dohody o hospodářském partnerství.

(9)

Kromě toho Komise dočasně pozastavila uplatňování ochranného opatření ve vztahu k Ukrajině (10). V důsledku toho se po dobu, po kterou toto pozastavení zůstává v platnosti, dovoz z Ukrajiny nezapočítává do žádné kvóty, tedy ani do individuální, ani do zbytkové kvóty (11). Stejně tak se pro výpočet zbytkových kvót nezohledňuje objem dovozu z Ukrajiny během referenčního období původního šetření (2015–2017) (12).

(10)

Na základě hloubkové analýzy všech obdržených podání a údajů, které měla k dispozici, dospěla Komise k níže uvedeným závěrům. Tyto závěry jsou uspořádány do následujících pododdílů podle struktury oznámení o zahájení přezkumu.

(11)

Některé zúčastněné strany (některé třetí země a uživatelé) požadovaly nahradit čtvrtletní správu kvót roční správou, zatímco jiné zúčastněné strany (výrobní odvětví Unie) požadovaly zavést měsíční správu. Některé strany (výrobní odvětví Unie) rovněž požadovaly, aby byl převod nevyužitých kvót omezen na 4 %, zatímco jiné strany (některé třetí země a uživatelé) požadovaly, aby byl podíl některých nevyužitých individuálních kvót přerozdělen. Další strany (některé třetí země a uživatelé) navíc požadovaly, aby byl systém individuálních kvót zrušen a aby byla místo něj zavedena globální správa kvót. Jiné zúčastněné strany požadovaly, aby byly kvóty některých zemí zrušeny a tyto kvóty byly přerozděleny mezi jiné země původu a aby byla některým zemím vyvážejícím v rámci zbytkové kvóty přidělena individuální kvóta.

(12)

Individuální i zbytkové kvóty byly přiděleny na základě vývozní výkonnosti v referenčním období původního šetření (13). Systém čtvrtletní správy kvót se při zabezpečení stability na trhu Unie ukázal jako účinný, neboť zabraňuje prudkému nárůstu dovozu, jenž by mohl trh destabilizovat (14), a zajišťuje řádný a předvídatelný tok dovozu v průběhu celého roku. Tento systém rovněž umožňuje, aby byly tradiční obchodní toky z hlediska objemu a zemí původu přípustné bez jakéhokoli dodatečného cla.

(13)

Tento systém zajišťuje rovnováhu mezi protichůdnými zájmy. Zaprvé z něj těží výrobní odvětví Unie, protože tento systém zamezuje přílivu dovozu během krátkého časového období a následným nepříznivým dopadům na trh. Zadruhé je tento systém přínosný i pro některé třetí země a některé uživatele v Unii, kteří by jinak byli z trhu neoprávněně vytěsněni jinými většími dodavateli a nemohli by dodávat výrobky uživatelům v Unii, kteří by zase z těchto konkrétních zemí původu nemohli nakupovat materiál, jenž potřebují. Kromě toho tento systém umožňuje větším vyvážejícím zemím překročit jejich tradiční obchodní toky ve většině kategorií výrobků tím, že jim dává přístup ke zbytkové kvótě v posledním čtvrtletí období, v němž stávající dodavatelé nedokázali kvóty plně využít.

(14)

Pokud by bylo akceptováno některé z tvrzení, jež předložily zúčastněné strany a jež jsou shrnuta v 11. bodě odůvodnění, došlo by k narušení této rovnováhy a hrozilo by, že účinnost opatření bude oslabena. Strany ve svých podáních navíc nijak neprokázaly, že stávající systém není přiměřený a že různé jimi navrhované úpravy jsou v obecném zájmu Unie (a nikoliv pouze v jejich individuálním zájmu) a v souladu s logikou a řádným fungováním opatření.

(15)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování stávajícího systému správy kvót (čtvrtletní správy a kombinace individuálních a zbytkových kvót), převodu nevyužitých kvót a přístupu ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí je ve vztahu ke všem zúčastněným stranám nadále přiměřené a spravedlivé.

(16)

Ačkoli je stávající systém přidělování a správy kvót přiměřený, vyžaduje podle Komise určité technické úpravy, díky nimž se s ohledem na změněné okolnosti zlepší jeho fungování. Tyto úpravy se týkají kategorií výrobků 7 (kvarto plechy) a 17 (úhelníky, tvarovky a profily).

(17)

V obou těchto kategoriích výrobků je historicky významným vývozcem Ukrajina (15) (představuje přibližně 33 % celkových kvót v každé z těchto kategorií), která své kvóty trvale využívá na poměrně vysoké úrovni. Komise však zjistila (16), že od začátku nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině se v rámci těchto dvou kategorií z Ukrajiny do Unie prakticky žádné výrobky nedovážejí. Vypovídá to o tom, že Ukrajina není v současnosti schopna vyrábět a/nebo vyvážet tyto kategorie výrobků na trh Unie v jakémkoli významném objemu. Za těchto okolností a poté, co Komise provedla analýzu využívání kvót ostatními vyvážejícími zeměmi, na které se opatření vztahuje, dospěla k závěru, že pokud by nepřijala žádná opatření, byli by uživatelé v Unii v rámci těchto kategorií výrobků ohroženi možným nedostatkem dodávek.

(18)

Komise proto dospěla k závěru, že je zapotřebí v zájmu Unie globalizovat správu kvót, na něž se nadále vztahuje opatření (17), v kategoriích 7 a 17. Jinými slovy, stávající individuální kvóty se zruší a nahradí je jedna kvóta, která bude k dispozici pro všechny země původu, díky čemuž budou uživatelé mnohem flexibilnější a ocel, kterou budou potřebovat, budou moci dovážet z jakéhokoli zdroje dostupného v rámci objemu kvót v těchto kategoriích.

(19)

Komise dospěla k závěru, že vzhledem k dosavadnímu vývoji objemu dovozu (využívání kvót) a zemím původu tato úprava účinnost opatření ve vztahu k výrobcům v Unii nijak nesníží, možnost jakéhokoliv vytěsnění je nepravděpodobná a že tradiční obchodní toky zůstanou zachovány. Tato úprava bude znovu posouzena s ohledem na vývoj obchodních toků v těchto kategoriích a na pozastavení uplatňování ochranného opatření ve vztahu k Ukrajině nebo pokud budou zjištěny nepřiměřené účinky vytěsnění.

(20)

Konečným opatřením Komise zavedla mechanismus, díky němuž mohou mít země, které vyčerpaly své individuální kvóty, v posledním čtvrtletí (duben–červen) každého ročního období opatření (až do vyčerpání bezcelní) přístup také ke zbytkové kvótě, která byla původně k dispozici.

(21)

Komise zavedení tohoto mechanismu odůvodnila tím, že z něj mohou těžit dovozci a uživatelé v Unii, neboť se předpokládalo, že tento mechanismus nejen zajistí zachování tradičních obchodních toků, ale také zabrání případnému nevyužití částí zbytkové celní kvóty.

(22)

V rámci prvního funkčního přezkumu v roce 2019 Komise zjistila, že země, které využívají individuální celní kvóty, využily ve dvou kategoriích výrobků téměř vždy plnou výši zbytkové kvóty ve čtvrtém čtvrtletí během dvou dnů. V důsledku toho nemohli historicky menší dodavatelé v posledním čtvrtletí daného období vyvážet bezcelně. Tím byly negativně zasaženy tradiční obchodní toky z hlediska země původu a poškozeny některé třetí země a někteří uživatelé v Unii. S cílem tento nezamýšlený negativní dopad zmírnit Komise zavedla pro každou zemi 30% strop, který omezil jejich přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí v kategorii 13 (betonářská ocel) a kategorii 16 (válcovaný drát).

(23)

V rámci druhého funkčního přezkumu v roce 2020 a poté, co zaznamenala více případů vytěsnění v několika kategoriích výrobků, Komise navrhla systém, podle něhož by přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí závisel na zjištěných trendech v oblasti dovozu a reálném využití zbytkové kvóty menšími dodavateli, kteří mají z tuto části celní kvóty přirozený užitek (18).

(24)

S cílem zamezit vytěsňování tradičních zemí původu v rámci zbytkové kvóty a zároveň zachovat doplňkový přístup v kategoriích, v nichž je nezbytné zajistit maximální využití kvóty, Komise vypracovala systém, podle něhož by každá kategorie výrobků spadala do jedné z níže uvedených tří různých skupin, které odpovídají třem různým scénářům přístupu. Tento systém splňuje jednu z klíčových zásad a cílů ochranného opatření – zajistit zachování tradičních obchodních toků z hlediska zemí původu.

(25)

V současnosti jsou v platnosti tyto tři režimy:

(26)

Některé zúčastněné strany (některé třetí země a uživatelé) požadovaly, aby byl přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí zcela zamezen. Jiné strany požadovaly, aby byly provedeny určité změny specifické pro určité kategorie výrobků, zatímco další strany (včetně některých třetích zemí, uživatelů i výrobního odvětví Unie) požadovaly, aby byl větším vyvážejícím zemím v dané kategorii přístup ke zbytkové kvótě zcela zamezen nebo aby byl zaveden restriktivnější přístup.

(27)

Komise poté, co přezkoumala obdržená podání a fungování opatření, dospěla k závěru, že stávající systém je i nadále nejpřiměřenější, neboť uživatelům umožňuje maximálně využít zbytkovou kvótu, ale také zajišťuje, aby byly respektovány tradiční obchodní toky z hlediska zemí původu (což je rovněž v zájmu uživatelů). Systém umožňující přístup ke zbytkové kvótě byl uplatňován ve všech kategoriích výrobků vyjma čtyř z nich.

(28)

Pokud by se vyhovělo žádostem zúčastněných stran, došlo by buď k tomu, že by někteří uživatelé nemohli zvýšit svůj objem bezcelního dovozu, pokud by po něm byla na trhu Unie poptávka, nebo by jiní uživatelé v Unii nemohli nakupovat výrobky z některých zemí původu, které jsou pro trh Unie rovněž nezbytné, a to z důvodu účinků vytěsnění. Tento systém zároveň zajišťuje, aby doplňkové objemy, jež mohou některé země v jeho rámci vyvážet, nepřekročily limity, které zaručují, aby nedošlo k oslabení účinnosti opatření s ohledem na výrobce v Unii. Proto je stávající systém z hlediska obecného zájmu Unie nejpřiměřenější.

(29)

V rámci probíhajícího přezkumu Komise posuzovala, zda dochází k účinkům vytěsnění. Za tímto účelem Komise pomocí stejného typu analýzy, jež byla provedena při druhém přezkumu, aktualizovala jednotlivé režimy s využitím údajů, které měla od té doby k dispozici. Komise tedy analyzovala údaje o dovozu a využívání kvót podle země původu a kategorie v období od 1. dubna 2020 do 31. března 2022.

(30)

Pomocí stejné metodiky, jež byla použita při druhém funkčním přezkumu, avšak s aktualizovanými údaji, byly režimy přístupu pro jednotlivé kategorie výrobků aktualizovány následovně (konkrétní objemy viz příloha II):

(31)

V souladu se zásadami uplatněnými v předchozím funkčním přezkumu se bude zvláštní režim vztahovat na tyto kategorie:

(32)

Kategorie 7, 8, 17 a 25A budou spravovány globálně. Možnost přístupu ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí se proto nepoužije, protože žádná země nevyváží v rámci individuální kvóty.

(33)

U kategorií 1 a 4B je stávající režim, v jehož rámci je přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí pro každou vyvážející zemi omezen 30% limitem, nadále považován za přiměřený, neboť zajišťuje dostatečnou rozmanitost zdrojů dodávek a zároveň zamezuje účinkům vytěsnění v důsledku nadměrného přílivu dalšího dovozu nad rámec tradičních obchodních toků.

(34)

Povaha tohoto opatření by tedy i nadále umožňovala přístup ke zbytkové kvótě ve čtvrtém čtvrtletí v převážné většině kategorií výrobků (ve všech kategoriích vyjma tří z nich).

(35)

Z uplatňování konečného opatření byla vyňata každá rozvojová země, která je členem WTO, pokud je její podíl na dovozu nižší než 3 % z celkového dovozu pro každou kategorii výrobků. Komise se zavázala k tomu, že bude vývoj dovozu po přijetí opatření monitorovat a že bude seznam vyňatých zemí pravidelně přezkoumávat.

(36)

Poslední aktualizace proběhla v rámci přezkumného šetření v návaznosti na dohodu o vystoupení mezi Unií a Spojeným královstvím ke dni 1. ledna 2021, přičemž po 1. lednu 2021 už v seznamu k žádným změnám nedošlo. S cílem aktualizovat seznam rozvojových zemí, na které se opatření vztahuje a které jsou z jeho působnosti vyňaty, proto Komise provedla opětovný výpočet na základě nejnovějších dostupných konsolidovaných údajů o dovozu, tj. statistiky dovozu za rok 2021 (19).

(37)

Změny provedené v rámci této aktualizace jsou uvedeny níže (aktualizovaná tabulka je k dispozici v příloze I):

(38)

Současná míra liberalizace ochranného opatření byla stanovena na roční výši 3 %. Komise v tomto šetření posoudila, zda je tato úroveň liberalizace i nadále přiměřená.

(39)

Některé zúčastněné strany (zejména vyvážející výrobci a uživatelé v Unii) požadovaly, aby Komise zvýšila úroveň liberalizace nad 3 % (mnohé z nich požadovaly úroveň liberalizace ve výši 5 %), zatímco výrobní odvětví Unie požadovalo, aby se úroveň liberalizace snížila na 1 %.

(40)

Ochranný nástroj má mít pouze dočasný charakter. Ode dne 1. července 2022 bude opatření uplatňováno již pátým rokem. Cílem liberalizace (kterou stanoví pravidla WTO (21) a EU (22) jako právní povinnost) je postupně zajistit na trhu v oblasti dovozu větší hospodářskou soutěž, přičemž domácí výrobní odvětví se musí zvýšené úrovni dovozu přizpůsobit. Účelem je zamezit přijetí opatření, které by domácí výrobní odvětví nemotivovalo k tomu, aby se v době jeho platnosti přizpůsobil, a které by způsobilo domácímu výrobnímu odvětví problémy v oblasti konkurenceschopnosti, až bude po skončení platnosti ochranného opatření vystaveno větší zahraniční konkurenci.

(41)

S ohledem na tuto logiku se Komise domnívala, že v tomto okamžiku (po uplynutí čtyřleté doby trvání opatření) by se mělo počítat s mírně vyšší meziroční úrovní liberalizace, aby bylo domácí výrobní odvětví motivováno k dalšímu přizpůsobení, nicméně je potřeba dbát na to, aby nebyla oslabena účinnost opatření.

(42)

Komise dospěla k závěru, že je přiměřené, aby ode dne 1. července 2022 byla roční úroveň liberalizace stanovena na 4 %.

(43)

Toto zvýšení by mělo rovněž přispět ke zmírnění možného napětí mezi uživateli v Unii u některých kategorií výrobků v době, kdy na trhu panuje vysoká míra nejistoty. Na druhou stranu toto mírné další zvýšení nijak neohrozí výrobní odvětví Unie a ani neoslabí účinnost opatření.

(44)

V březnu 2018 USA uložily 25% clo na dovoz některých výrobků z oceli na základě opatření USA podle § 232. Toto opatření je v současnosti stále v platnosti, i když doznalo určitých změn. V rámci tohoto přezkumného šetření Komise tyto změny posoudila, aby zjistila, zda mají nějaký dopad na ochranné opatření EU, zejména pokud jde o riziko odklonu obchodu na trh Unie.

(45)

Žádosti, které byly v této souvislosti obdrženy, lze rozdělit do tří skupin. V rámci prvních dvou skupin někteří uživatelé a třetí země tvrdili, že riziko odklonu obchodu je nízké (nižší) z důvodu různých změn opatření podle § 232. Některé strany dále tvrdily, že vzhledem k celním kvótám, které mají unijní vývozci přiděleny, odkloní výrobní odvětví Unie prodej na trh USA na úkor domácího prodeje, což zapříčiní nedostatek na domácím trhu.

(46)

Ocelářský průmysl Unie na druhé straně tvrdil, že riziko odklonu obchodu přetrvává a že lepší přístup EU na trh USA neoslabí jeho schopnost dodávat na domácí (unijní) trh.

(47)

V říjnu 2021 USA rozhodly o tom, že se na dovoz z EU bude na základě opatření podle § 232 vztahovat systém celních kvót. V rámci tohoto nového režimu bude EU moci do určité úrovně (na základě historického objemu vývozu) (23) vyvážet bezcelně a teprve po vyčerpání této úrovně se začne uplatňovat 25% clo. Cílem tohoto opatření bylo zlepšit postavení unijních vývozců na trhu USA, na které se do okamžiku zavedení opatření vztahovalo 25% clo z každé vyvezené tuny. Tento nový systém je v platnosti ode dne 1. ledna 2022.

(48)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že vzhledem k tomu, že ceny v USA jsou obvykle vyšší než v Unii, budou by výrobci v EU motivováni vyvážet do USA na úkor domácího prodeje a hrozí, že na trhu Unie vznikne v některých kategoriích nedostatek.

(49)

Komise dospěla z řady důvodů k závěru, že by tato tvrzení měla být zamítnuta. V první řadě nelze pod pojem odklonu obchodu na trh Unie zahrnovat omezení vývozu samotného výrobního odvětví EU do USA. Jinými slovy, výrobnímu odvětví Unie nikdy nemůže hrozit odklon jeho vlastního prodeje. To odporuje logice odklonu obchodu. Proto skutečnost, že EU může zvýšit svou přítomnost na trhu USA, nijak nesouvisí s rizikem odklonu obchodu z vyvážejících zemí na trh Unie.

(50)

Zadruhé tvrzení, že výrobní odvětví Unie své celní kvóty využije na úkor (převážně nebo dokonce výhradně) domácího prodeje, není podloženo žádnými důkazy. Tato tvrzení nezohlednila skutečnost, že výrobní odvětví Unie by teoreticky mohlo svůj objem výroby také zvýšit (24), čímž by neobětovalo domácí prodej a vytvořilo by další příjmy ze zvýšeného prodeje na vývoz do USA, a že by také mohlo do USA přesměrovat objemy vyvážené na jiné trhy, které mohou být z řady důvodů, včetně cenových hladin, méně atraktivní (25).

(51)

Bez ohledu na všechny tyto teoretické možnosti se v praxi ukázalo, že v prvním čtvrtletí od vstupu systému celních kvót v platnost nedokázala EU svých kvót zdaleka využít. V prvním čtvrtletí totiž využila pouze přibližně 42 % kvóty (26).

(52)

Proto se zásadní předpoklad některých zúčastněných stran a premisa, o kterou se opírá jejich argumentace, totiž že unijní vyvážející výrobci budou schopni všechny své kvóty v USA využít, v první řadě ukázaly jako nesprávné.

(53)

Komise dospěla k závěru, že skutečnost, že se na EU vztahuje v rámci opatření USA podle § 232 systém celních kvót, nemá z hlediska rizika odklonu obchodu na fungování ochranného opatření žádný dopad. Žádná ze stran rovněž ani nijak neprokázala, že by vývoz v režimu celních kvót podle § 232 sám o sobě zapříčinil riziko nedostatku dodávek na trhu Unie.

(54)

V souvislosti s tvrzeními ohledně změn opatření USA podle § 232 ve vztahu k jiným třetím zemím z údajů, které měla Komise k dispozici, vyplynulo, že opatření USA podle § 232 bylo změněno následovně:

(55)

Šetření dospělo k závěru, že tyto úpravy opatření USA podle § 232 mají na fungování a smysl ochranného opatření EU celkově pouze malý dopad, a to z několika důvodů. Za prvé, aby tyto změny byly uvedeny do souvislostí, většina těchto zemí v současnosti do Unie téměř žádnou ocel nevyváží (pokud vůbec nějakou) (27), a nejsou ani historickými dodavateli (28). Na několik málo zemí s významnějším objemem vývozu do Unie, konkrétně Spojené království, Japonsko a Koreu, se nadále vztahuje opatření USA podle § 232, tj. jejich bezcelní vývoz na trh USA je omezen. Korea může vyvážet pouze v rámci kvóty (množstevní omezení) bez možnosti vývozu nad rámec tohoto objemu a na Spojené království a Japonsko se vztahuje celní kvóta, nad jejíž rámec se uplatňuje 25% clo. Existence celní kvóty navíc nemusí nutně znamenat, že tyto země budou schopny přidělené objemy účinně využít, jak ukazuje příklad celní kvóty přidělené Unii. Na vývoz do USA z většiny zemí původu, které mají největší podíl na dovozu do Unie, se i nadále vztahuje 25% clo.

(56)

V tomto ohledu je riziko odklonu obchodu spojeno především se zeměmi, které jsou hlavními dodavateli oceli do Unie a které mají (v některých případech poměrně velké) volné kapacity, a mohou tak rychle zvýšit (29) svou přítomnost na trhu Unie (30), který je, jak se ukázalo v předchozích šetřeních, atraktivní z hlediska cen a velikosti. (31)

(57)

Strany ve svých podáních navíc nijak neprokázaly (a ani neuvedly), že by se zjištění učiněná Komisí v předchozích šetřeních (32) podstatným způsobem změnila. Zejména celosvětová nadbytečná kapacita v odvětví oceli, která stále přetrvává (33), podstatné snížení dovozu na trh USA ve srovnání s obdobím, než USA zavedly opatření podle § 232 (34), nebo nedostatek náhradních trhů, které by vykompenzovaly pokles objemu (35), a další.

(58)

Zlepšení přístupu některých třetích zemí uvedených v 54. bodě odůvodnění na trh USA by každopádně mohlo ostatním zemím vývoz na trh USA ještě více ztížit, protože jsou tím, že musí platit 25% clo, v relativně horším konkurenčním postavení. Objem dovozu ze zemí, na které se v rámci opatření USA podle § 232 nevztahoval žádný preferenční přístup, se totiž snižoval podstatně rychleji, než činil průměr (36). Úpravy opatření USA by proto mohly ještě více zvýšit pravděpodobnost odklonu obchodu ze třetích zemí, na které se v rámci opatření podle § 232 nevztahuje žádné preferenční zacházení, přičemž některé z těchto zemí by mohly zapříčinit prudký nárůst dovozu na trh Unie.

(59)

Z důvodů uvedených v tomto pododdíle dospěla Komise k závěru, že změny opatření USA podle § 232 nemají na fungování ochranného opatření EU týkajícího se oceli žádný dopad a nemění základ pro jeho posouzení z hlediska rizika odklonu obchodu.

(60)

Kromě tvrzení vypořádaných v oddíle 3 předložily zúčastněné strany další tvrzení, která jsou vypořádána v tomto oddíle.

(61)

V průběhu šetření a po skončení písemné fáze řízení se na Komisi z vlastního podnětu obrátilo několik zúčastněných stran s tvrzením, že by ochranné opatření mělo být pozastaveno nebo ukončeno z důvodu nárůstu cen oceli v Unii. Tyto strany tvrdily, že ukončení nebo pozastavení ochranného opatření by bylo řešením, jak ceny oceli snížit.

(62)

Zaprvé případné ukončení nebo pozastavení opatření nebylo předmětem tohoto přezkumu. Během šetření shromážděné důkazy a provedená analýza proto nebyly takové povahy, jakou by vyžadovalo možné ukončení ochranného opatření. Ukončení ochranného opatření tedy nespadalo do působnosti tohoto přezkumu.

(63)

Komise nicméně pro úplnost považovala za vhodné uvést tato tvrzení do souvislostí a poskytnout v tomto nařízení věcnou analýzu nedávného vývoje na trhu. V tomto ohledu Komise zjistila, že ceny oceli v Unii zaznamenaly v prvních měsících roku 2022 vzestupnou tendenci, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhly těsně po nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině, a že od konce dubna 2022 (37) vykazovaly známky trvalého poklesu (s 21% poklesem ve srovnání s nejvyšší hodnotou dosaženou v roce 2022 (38)).

(64)

Ceny se tímto způsobem vyvíjely v obecném kontextu inflace, která zasáhla i suroviny a energie pro výrobu oceli. Světové sdružení výrobců oceli (WSA) ve svém krátkodobém výhledu (39) na roky 2022 a 2023 uvedlo, že nevyprovokovaná a neodůvodněná vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině ještě více zesílí inflační tlak, a to nejen prostřednictvím vyšších cen energií a surovin pro výrobu oceli, ale také prostřednictvím pokračujícího narušení dodavatelských řetězců. Tento výhled potvrdily i nejnovější dostupné informace o vývoji cen surovin pro výrobu oceli (včetně energií) pocházející ze zdrojů, jako je OECD (40), Světová banka (41) a S&P Platts (42), které ukazují prudký růst cen a obecný vzestupný trend s mnohem vyššími hladinami než v předchozích obdobích.

(65)

Statistické posouzení, které provedla Komise (43), rovněž potvrdilo, že vývoj cen na hlavním světovém trhu s ocelí vykazoval podobný trend jako v Unii a vývoj cen pozorovaný na trhu Unie tedy plně odpovídal vývoji cen převládajícímu na hlavních trzích po celém světě. Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že ochranné opatření v žádném případě nemohlo být příčinou vývoje cen v Unii.

(66)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že na trhu Unie je nedostatek oceli a že ochranné opatření týkající se oceli tento nedostatek ještě prohlubuje, neboť některé kvóty byly vyčerpány. Proto v souvislosti se zvýšením cen oceli tvrdily, že by opatření mělo být pozastaveno nebo ukončeno.

(67)

Komise konstatovala, že celní kvóty byly v prvních třech čtvrtletích čtvrtého roku uplatňování opatření (od 1. července 2021 do 31. března 2022) využity ze 77 %, tj. více než 5,6 milionu tun kvóty zůstalo nevyužito, jak ukazuje níže uvedená tabulka. Z toho vyplývá, že uživatelé v Unii měli v každém období obecně možnost objem bezcelního dovozu oceli ještě zvýšit. Ačkoli nelze vyloučit, že v některých kategoriích mohlo být využívání kvót vystaveno ve srovnání s jinými kategoriemi většímu tlaku, většina kategorií výrobků měla v každém čtvrtletí nevyužitou bezcelní kvótu.

Tabulka 1

Vývoj využívání celních kvót v prvních třech čtvrtletích roku 4 (44)

(68)

Komise dále zjistila, že objem dovozu se v roce 2021 téměř shodoval s nejvyšší hodnotou dovozu dosaženou v roce 2018 (45). Navíc krátkodobý výhled Světového sdružení výrobců oceli (WSA) (46) na roky 2022 a 2023 zdůraznil nejistou hospodářskou prognózu. Predikce pro trh s ocelí na rok 2022 se v důsledku války výrazně zhoršila, nicméně se očekává, že poptávka po oceli v roce 2022 vzroste o 0,4 % a v roce 2023 o 2,2 %.

(69)

Na základě těchto skutečností a vzhledem k tomu, že úroveň kvót bude od 1. července 2022 zvýšena o další 4 %, jak je vysvětleno v oddíle 3.4, dospěla Komise k závěru, že by každopádně mělo dojít ke zmírnění údajného tlaku v některých segmentech trhu a zároveň by měla být zachována účinnost opatření.

(70)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že zákaz dovozu z Ruska a Běloruska podstatně snížil jejich schopnost dovážet, a požadovaly, aby Komise z těchto důvodů opatření ukončila.

(71)

V této souvislosti Komise poznamenala, že nestabilita způsobená nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině a následnými sankcemi na ocel, které EU uložila, je na trhu nevyhnutelným faktorem, jemuž se všechny zúčastněné strany musí postupně přizpůsobit.

(72)

S cílem vedlejší nepříznivé dopady plynoucí ze zákazu dovozu co nejvíce minimalizovat však Komise v rámci ochranného opatření okamžitě zareagovala a s účinností od dubna 2022 kvóty přerozdělila. Tato úprava opatření do značné míry zmírní obtíže, které některým uživatelům zákaz dovozu z Ruska a Běloruska způsobil, protože jim umožní přístup k bezcelním objemům z jiných zemí původu. Uživatelům v Unii však přirozeně bude nějakou dobu trvat, než se této situaci přizpůsobí a začnou dovážet od dodavatelů z jiné země původu (47). Komise připustila, že v určitých případech, kdy jejich závislost na dovozu ruské a/nebo běloruské oceli byla velmi vysoká, budou muset někteří uživatelé přejít prakticky na úplně jiné dodavatele. Existence těchto sankcí v oblasti oceli však sama o sobě nemůže zpochybnit platnost nebo nezbytnost ochranného opatření.

(73)

Některé zúčastněné strany požádaly Komisi, aby individuální kvóty přidělené Ukrajině přerozdělila, protože v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině nebude Ukrajina schopna vyvážet do Unie ve významném objemu. Některé z těchto stran Komisi navrhly, aby postupovala stejným způsobem jako při přerozdělení kvót od Ruska a Běloruska.

(74)

Z analýzy Komise týkající se využívání kvót Ukrajinou v době před pozastavením ochranného opatření, jak je vysvětleno v 9. bodě odůvodnění, vyplynulo, že Ukrajina u většiny kategorií výrobků, pro které měla přiděleny individuální kvóty, tyto kvóty nadále využívá. U kategorií, v nichž nebyl nezaznamenán žádný vývoz, Komise globalizovala kvóty všech ostatních zemí původu, na které se opatření vztahuje, a to v každé z těchto kategorií výrobků, jak je vysvětleno v oddíle 3.1.1 výše. Komise připomněla, že kvóty, které by náležely Ukrajině (při absenci pozastavení), nebudou dostupné, dokud zůstane pozastavení opatření ve vztahu k této zemi v platnosti.

(75)

Několik zúčastněných stran předložilo žádosti týkající se určitých kategorií výrobků (tyto kategorie se lišily v závislosti na straně, která danou žádost předložila). Tyto žádosti zahrnovaly vynětí určité kategorie výrobků z působnosti opatření, rozdílné zacházení s určitou zemí původu v rámci určité kategorie výrobků a uplatnění různé úrovně liberalizace v závislosti na kategorii výrobků.

(76)

Jak již Komise vysvětlila v předchozích nařízeních, opatření se vztahuje na jeden výrobek, a to některé výrobky z oceli. Komise proto nemůže nakládat s kategoriemi výrobků, z nichž se dotčený výrobek skládá, jako by tyto kategorie byly individuálně samy o sobě dotčeným výrobkem. Komise v rámci řízení a správy kvót a v případě, že to bylo v zájmu Unie, upravovala ochranné opatření tak, aby bylo zajištěno splnění jeho cílů. Komise však nemůže měnit stěžejní prvky opatření, např. definici výrobku, aby vyhověla žádostem zúčastněných stran, protože by to vedlo k diskriminačnímu zacházení ve vztahu k jiným kategoriím výrobků a zúčastněným stranám, a především by to bylo v rozporu s koncepcí opatření a definicí výrobku, jež je uvedena v konečném nařízení.

(77)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že by Komise měla zrušit ochranné opatření u kategorií výrobků, na které se vztahují antidumpingová a/nebo vyrovnávací cla, protože podle nich výrobnímu odvětví Unie poskytují dostatečnou ochranu.

(78)

Komise připomněla, že ochranné opatření na jedné straně a ostatní nástroje na ochranu obchodu na straně druhé mají odlišný smysl a odlišné cíle, neboť neřeší totožné otázky. Zatímco ochranná opatření řeší růst objemu dovozu v důsledku nepředvídaných událostí, antidumpingové a vyrovnávací nástroje řeší nekalé obchodní praktiky. Může nastat situace, kdy je u dané kategorie výrobků v určitém okamžiku zjištěn v souvislosti s některou zemí dumping a později dojde v důsledku nepředvídaných událostí ještě k nárůstu objemu dovozu z různých zemí původu. Navíc se zpravidla podstatně liší působnost obou nástrojů, pokud jde o země původu, na které se vztahují, i typy prováděných šetření, včetně procesních pravidel. Souběžné použití obou nástrojů na danou kategorii výrobků je tedy plně v souladu jak s pravidly WTO, tak s pravidly EU (48).

(79)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že by se kvóty přidělené Spojenému království měly zvýšit, aby zohlednily historický obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem.

(80)

V této souvislosti Komise připomněla, že příslušným právním aktem, který upravuje postavení Severního Irska ve vztahu k obchodním a celním předpisům EU, je Protokol o Irsku/Severním Irsku (dále jen „protokol“) (49). V souladu s ustanoveními protokolu se prodej oceli do Severního Irska (ať už z Velké Británie, nebo z jiné třetí země) do historického dovozu do Unie nezapočítává, a proto se při výpočtu kvóty nezohledňuje (50). Na základě tohoto přístupu jsou prováděcí právní předpisy EU v oblasti ochranných opatření s protokolem i nadále plně v souladu. Tato žádost byla proto zamítnuta.

(81)

Některé strany tvrdily, že může docházet k obcházení opatření. Poukazovaly při tom zejména na údajné obcházení dovozu z Ruska v kategoriích 12 a 13 a obecně v kategorii 28.

(82)

V této souvislosti Komise uvádí, že na Rusko se v současnosti vztahuje zákaz dovozu. Jakékoli pokusy o obcházení stávajících opatření jsou tudíž monitorovány jak ze strany EU, tak ze strany vnitrostátních celních orgánů.

(83)

Komise kromě toho konstatuje, že tento přezkum, kterým se mění stávající ochranná opatření, je také v souladu se závazky vyplývajícími z dvoustranných dohod podepsaných s některými třetími zeměmi.

(84)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranná opatření zřízeným podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755,