(EU) 2022/806Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/806 ze dne 23. května 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/492, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta, a prováděcí nařízení (EU) 2020/776, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta, a kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a konečné vyrovnávací clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta, dovezených na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu

(1)

Dne 16. června 2020 uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/492 (3) (dále jen „antidumpingové nařízení o textiliích ze skleněných vláken“) konečné antidumpingové clo a prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/776 (4) (dále jen „antisubvenční nařízení o textiliích ze skleněných vláken“) konečná vyrovnávací cla na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (dále jen „stávající opatření“).

(2)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 (5), které vstoupilo v platnost dne 8. června 2018 (balíček opatření k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu), byl do základního antidumpingového nařízení vložen nový článek 14a a do základního antisubvenčního nařízení nový článek 24a.

(3)

Podle těchto článků může být antidumpingové nebo vyrovnávací clo rovněž uloženo na jakýkoli dumpingový nebo subvencovaný výrobek dovážený ve značném množství na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen „kontinentální šelf nebo výlučná ekonomická zóna“) (6), pokud by to způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie.

(4)

Ve stejných článcích je uvedeno, že by Komise měla přijmout prováděcí akty, ve kterých stanoví podmínky vzniku takového cla, jakož i postupy týkající se oznámení a prohlášení o takových výrobcích a o platbách tohoto cla, včetně vybrání, vrácení a prominutí (celní nástroj), a že Komise by měla tato cla ukládat až ode dne, kdy celní nástroj začne fungovat. Celní nástroj (7) se stal použitelným dne 2. listopadu 2019.

(5)

Dne 27. května 2021 zveřejnila Komise oznámení (8) o opětovném zahájení šetření vedoucích k antidumpingovým a vyrovnávacím opatřením na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR a Egypta.

(6)

Opětovné zahájení šetření bylo omezeno na posouzení toho, zda by se opatření měla použít na některé tkané a/nebo vpichované textilie ze skleněných vláken pocházející z ČLR a Egypta (dále jen „dotčené země“), které byly dovezeny ve značném množství na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny, neboť celní nástroj nebyl použitelný v době, kdy byla zahájena šetření, která vedla k přijetí stávajících opatření, a Komise tudíž nemohla dospět k závěru, zda je rozšíření cel na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu vhodné.

(7)

Komise měla k dispozici dostatečné důkazy o tom, že některé tkané a/nebo vpichované textilie ze skleněných vláken pocházející z ČLR a Egypta byly ve značném množství dováženy v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, aby byly zpracovány na lopatky pro větrné turbíny a poté vyvezeny do větrných parků na moři na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně, a že by to způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie. Část těchto důkazů poskytlo výrobní odvětví EU. Poznámka ke spisu obsahující důkazy, které má Komise k dispozici, byla zpřístupněna zúčastněným stranám.

(8)

O opětovném zahájení šetření informovala Komise zúčastněné strany, které spolupracovaly při šetřeních, která vedla ke stávajícím opatřením, konkrétně zastoupení Čínské lidové republiky, zastoupení Egypta, vyvážející výrobce a jejich společnosti ve spojení v ČLR a Egyptě, výrobce v Unii, dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, a uživatele v Unii.

(9)

Zúčastněné strany měly možnost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat ve lhůtě stanovené v oznámení o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná ze zúčastněných stran o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních nepožádala.

(10)

Komise zaslala dotazník zúčastněným stranám, které spolupracovaly při šetřeních vedoucích ke stávajícím opatřením.

(11)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od čtyř výrobců v Unii, sdružení výrobního odvětví Unie a jednoho uživatele.

(12)

Od vyvážejících výrobců nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník. Komise oznámila zastoupení ČLR a Egypta, že z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v ČLR a Egyptě hodlá použít článek 18 základního antidumpingového nařízení a článek 28 základního antisubvenčního nařízení, a proto svá zjištění zakládá na dostupných údajích. V reakci na toto oznámení neobdržela Komise žádné připomínky.

(13)

Období šetření bylo stejné jako během původních šetření, tj. od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 (dále jen „původní období šetření“).

(14)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako v šetřeních, která vedla k uložení stávajících opatření, tj. textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, v současnosti kódů KN ex 7019 61 00, ex 7019 62 00, ex 7019 63 00, ex 7019 64 00, ex 7019 65 00, ex 7019 66 00, ex 7019 69 10, ex 7019 69 90 a ex 7019 90 00 (kódů TARIC 7019610081, 7019610083, 7019610084, 7019620081, 7019620083, 7019620084, 7019630081, 7019630083, 7019630084, 7019640081, 7019640083, 7019640084, 7019650081, 7019650083, 7019650084, 7019660081, 7019660083, 7019660084, 7019691081, 7019691083, 7019691084, 7019699081, 7019699083, 7019699084, 7019900081, 7019900083 a 7019900084), pocházející z Čínské lidové republiky a Egypta (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(15)

Zastoupení Egypta zpochybnilo zákonnost nových ustanovení antidumpingových a antisubvenčních základních nařízení (články 14a a 24a příslušných základních nařízení) podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen „úmluva UNCLOS“) a celních pravidel Unie.

(16)

Komise toto tvrzení zamítla. Ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (9) výslovně stanoví, že některá ustanovení celních předpisů lze použít mimo celní území Unie v rámci zvláštních právních předpisů nebo v rámci mezinárodních úmluv. Úmluva UNCLOS je součástí práva Unie. Výlučná ekonomická zóna se řídí částí V úmluvy UNCLOS, zatímco o kontinentálním šelfu pojednává část VI úmluvy UNCLOS. Článek 56 úmluvy UNCLOS definuje „práva, jurisdikci a povinnosti pobřežního státu ve výlučné ekonomické zóně“, mezi něž patří „zřizování a využívání umělých ostrovů, zařízení a staveb“. V čl. 60 odst. 2 úmluvy UNCLOS se stanoví, že „pobřežní stát má výlučnou jurisdikci nad takovými umělými ostrovy, zařízeními a stavbami, včetně jurisdikce, pokud jde o celní, finanční, zdravotnické, bezpečnostní a přistěhovalecké předpisy“. Seznam záležitostí uvedených v tomto ustanovení není vyčerpávající. Článek 80 úmluvy UNCLOS stanoví použitelnost článku 60 rovněž na kontinentální šelf. Další pokyny k výše uvedenému ustanovení úmluvy UNCLOS poskytl Mezinárodní tribunál pro mořské právo. Ve svém rozsudku ve věci plavidla „Saiga“ rozhodl, že „ve výlučné ekonomické zóně má pobřežní stát pravomoc uplatňovat celní předpisy ve vztahu k umělým ostrovům, zařízením a stavbám (čl. 60 odst. 2). Podle názoru tribunálu úmluva neopravňuje pobřežní stát k tomu, aby uplatňoval své celní předpisy ve vztahu k jiným částem výlučné ekonomické zóny, které nejsou uvedeny výše“ (10). Na tomto základě má Unie podle úmluvy UNCLOS pravomoc vybírat antidumpingová a vyrovnávací cla, která jsou součástí „celních a daňových předpisů“. Normotvorná pravomoc Unie se totiž vztahuje i na oblasti, v nichž mají členské státy svrchovaná práva podle mezinárodního práva veřejného (11). Komise dospěla k závěru, že není důvod vyhovět žádosti zastoupení Egypta o neuplatňování článků 14a a 24a příslušných základních nařízení.

(17)

Komise během původního období šetření mimo jiné prošetřila tyto operace:

(18)

Při šetření původně spolupracovali dva uživatelé: Siemens Gamesa Renewable Energy, S.A (dále jen „SGRE“) a Vestas Wind Systems A/S (dále jen „Vestas“). Po opětovném zahájení šetření však odpověď na dotazník předložila pouze společnost SGRE.

(19)

Jak je uvedeno v 469. bodě odůvodnění antidumpingového nařízení o textiliích ze skleněných vláken a 1079. bodě odůvodnění antisubvenčního nařízení o textiliích ze skleněných vláken, tito dva uživatelé patří k největším výrobcům větrných turbín v Unii a společně spotřebovávají více než 20 % celkové poptávky po textiliích ze skleněných vláken v Unii. Společně dovážejí více než 30 % veškerého dovozu z dotčených zemí.

(20)

Jak je uvedeno v 464. bodě odůvodnění antidumpingového nařízení o textiliích ze skleněných vláken a 1075. bodě odůvodnění antisubvenčního nařízení o textiliích ze skleněných vláken, jsou výrobci větrných turbín největšími uživateli textilií ze skleněných vláken, na které připadá přibližně 60–70 % poptávky po textiliích ze skleněných vláken v Unii. Mezi ostatní uživatele patří výrobci lodí (přibližně 11 %), nákladních automobilů (přibližně 8 %) a sportovního vybavení (přibližně 2 %), jakož i poskytovatelé systémů pro opravy potrubí (přibližně 8 %).

(21)

Výrobci větrných turbín používají textilie ze skleněných vláken k výrobě lopatek pro stožáry větrných elektráren na pevnině, které jsou poté přepravovány a instalovány na pevnině nebo na moři na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně.

(22)

Podle tabulky 2 antidumpingového nařízení o textiliích ze skleněných vláken a antisubvenčního nařízení o textiliích ze skleněných vláken činila celková spotřeba textilií ze skleněných vláken v období šetření 168 270 tun.

(23)

Během období původního šetření přibylo v EU nových kapacit větrné energie na moři o výkonu 2 600 MW. Jedna větrná turbína na moři o výkonu 8 MW potřebuje na tři lopatky 60 tun textilií ze skleněných vláken. V souladu s tím vyžadovala zařízení na moři v EU-28 v roce 2018 přibližně 19 958 tun textilií ze skleněných vláken a zařízení na moři v EU-27 přibližně 10 118 tun.

(24)

V roce 2018 se v režimu aktivního zušlechťovacího styku neuskutečnil žádný dovoz z Egypta. Egypt jako smluvní strana celoevropsko-středomořské úmluvy využívá preferenčního sazebního zacházení. Dovoz textilií ze skleněných vláken z Egypta tedy podléhá nulovému preferenčnímu clu oproti 5–7 % clu podle doložky nejvyšších výhod. Z toho vyplývá, že v roce 2018 neexistoval žádný hospodářský důvod pro to, aby strany dovážely textilie ze skleněných vláken v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku z Egypta.

(25)

V odpovědi na dotazník společnost SGRE uvedla, že během období šetření nedovážela žádné textilie ze skleněných vláken z Egypta určené k použití na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně. Společnost Vestas neposkytla žádnou odpověď na dotazník, která by tuto záležitost objasnila. V tomto ohledu Komise uvedla, že již během původního šetření společnost Vestas neidentifikovala odděleně dovoz pocházející z Egypta. Na základě informací předložených v původním šetření, a zejména údajů poskytnutých přímo egyptskými vývozci, však společnost Vestas dovezla v rámci běžného režimu značné množství textilií ze skleněných vláken z Egypta, což představuje 5–8 % dovozu do EU-28 a 2–5 % spotřeby EU-28 (13). Tyto podíly by byly v poměru k údajům za EU-27 výrazně vyšší.

(26)

Zároveň měla společnost Vestas v roce 2018 významná nová zařízení na moři v EU, která představovala 30–50 % všech těchto nových zařízení v EU-28 a EU-27. To naznačuje, že značné množství egyptských textilií ze skleněných vláken bylo během období šetření v rámci původního šetření dovezeno na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny. Ve spisu nejsou k dispozici žádné informace, které by tento závěr popíraly.

(27)

Tento závěr je dále podpořen skutečností, že dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Egypta se uskutečnil bezprostředně po uložení opatření v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku (více než 230 tun ve druhé polovině roku 2020).

(28)

Na základě dostupných důkazů proto Komise dospěla k závěru, že na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny bylo z Egypta dovezeno značné množství, což přispělo k újmě, která již byla zjištěna v původním šetření.

(29)

V roce 2018 činil objem dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny v režimu aktivního zušlechťovacího styku 5 343 tun. Z toho dovoz do členských států se zařízeními na moři činil 4 835 tun, z čehož 15 % připadalo na Spojené království.

(30)

V odpovědi na dotazník společnost SGRE nahlásila dovoz textilií ze skleněných vláken z ČLR v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku i běžného režimu pro kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu v Unii. Objem aktivního zušlechťovacího styku pouze pro EU-27 představoval 1–3 % celkové spotřeby textilií ze skleněných vláken v EU-28 a 4–7 % celkového dovozu textilií ze skleněných vláken do EU-28 v období šetření (14). To znamená, že podíl na dovozu do EU-27 a spotřebě v EU-27 by byl ještě větší. Jelikož jsou tato množství vyšší než nepatrná, jsou sama o sobě dostatečně významná, aby způsobila újmu, a přispěla tak k újmě, která již byla zjištěna v původním šetření. Komise navíc připomněla, že analýza újmy v původním šetření byla provedena na základě kumulace dovozu z Egypta a ČLR. Jakékoli zvýšení dovozu směrovaného na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny proto může k újmě zjištěné v původním šetření pouze dále přispět.

(31)

Strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlelo rozšířit opatření ohledně některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR a Egypta na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky.

(32)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost SGRE tvrdila, že Komise byla povinna provést úplnou analýzu újmy podle základních nařízení předtím, než mohla dospět k závěru o rozšíření opatření na nové území, konkrétně na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu. Dále tvrdila, že Komise svou analýzu újmy omezila na objem dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny v roce 2018 a nepřezkoumala vývoj dovozu na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny v dotčeném období, tj. v letech 2015 až 2018.

(33)

Společnost SGRE navíc tvrdila, že Komise měla posoudit, zda je v zájmu Unie uložit opatření týkající se tohoto dovozu. Namítla, že skutečnost, že zájem Unie nebránil uložení původních opatření, nutně neznamená, že zájem Unie nebrání rozšíření opatření na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny. Společnost SGRE tvrdila, že rozšíření antidumpingových a vyrovnávacích opatření uložených na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta na dovoz textilií ze skleněných vláken z těchto zemí na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny by nebylo v zájmu Unie, neboť by to bylo v rozporu s politikou EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů spočívající v podpoře atraktivity a konkurenceschopnosti větrné energie v EU, která byla v důsledku současných tržních podmínek vystavena cenovému tlaku a problémům s celkovou ziskovostí. Dále tvrdila, že výrobci v Unii nemají dostatečnou výrobní kapacitu, aby uspokojili rostoucí poptávku. Bylo uvedeno, že od uložení antidumpingových a vyrovnávacích opatření v roce 2020 výrobní odvětví textilií ze skleněných vláken v EU dostatečně nezvýšilo svou výrobu a výrobní kapacitu textilií ze skleněných vláken, aby pokrylo rostoucí poptávku v EU. Komise uvedla, že v tomto ohledu nebyly předloženy žádné důkazy, kromě grafu znázorňujícího prognózu větrných elektráren na moři v Evropě v období 2020 a 2030.

(34)

Společnost SGRE rovněž tvrdila, že rozšíření antidumpingových a vyrovnávacích opatření uložených na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta na dovoz textilií ze skleněných vláken z těchto zemí na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny by uživatele, jako je SGRE, přimělo rozšířit nebo přesunout výrobu lopatek mořských větrných elektráren ze zemí EU do zemí mimo EU, což by ovlivnilo zaměstnanost a dodavatele v Unii.

(35)

Společnost SGRE dále tvrdila, že rozšíření antidumpingových a vyrovnávacích opatření uložených na dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny a Egypta na dovoz textilií ze skleněných vláken z těchto zemí na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny by vedlo ke zvýšení nákladů uživatelů dotčeného výrobku.

(36)

Komise uvedla, že v oznámení o opětovném zahájení řízení bylo jasně uvedeno, že opětovné zahájení původních šetření bylo omezeno pouze na zkoumání toho, zda by se opatření měla vztahovat na textilie ze skleněných vláken pocházející z ČLR a Egypta dovážené ve značném množství na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny. Informace obsažené v poznámce ke spisu, vedoucí k opětovnému zahájení šetření, tento omezený rozsah potvrdily. Rozsah tohoto šetření vyplývá přímo ze znění článku 14a základního antidumpingového nařízení a článku 24a základního antisubvenčního nařízení a je rovněž plně v souladu s 24. bodem odůvodnění balíčku opatření pro modernizaci nástrojů na ochranu obchodu (15). Požadovaným právním standardem v těchto ustanoveních je, že dumpingový a/nebo subvencovaný výrobek dovážený ve značném množství na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny „by způsobil újmu výrobnímu odvětví Unie“.

(37)

Jak je jasně uvedeno v oznámení o opětovném zahájení šetření, zvláštností situace vedoucí k tomuto šetření byla skutečnost, že celní nástroj stanovený v článcích 14a a 24a nebyl v době zahájení původního šetření použitelný. Podle čl. 14a odst. 2 a čl. 24a odst. 2 byl poté celní nástroj k dispozici a vedl k opětovnému zahájení šetření. Jak je však rovněž uvedeno v oznámení o opětovném zahájení šetření, v původních šetřeních, která vedla k uložení antidumpingových a vyrovnávacích cel, Komise do svého šetření již zahrnula dovoz dotčeného výrobku v režimu aktivního zušlechťovacího styku a dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie během dotčeného období utrpělo podstatnou újmu. Analýza újmy v původních šetřeních se netýkala pouze roku 2018, ale týkala se celého období, tj. 2015–2018. Současné šetření vycházelo z těchto zjištění a jeho cílem bylo zjistit, zda je rozšíření cel na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu vhodné. To, zda by dumpingový/subvencovaný výrobek dovážený ve značném množství z těchto zemí na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny způsobil Unii újmu, bylo proto potvrzeno již v nařízení o uložení cel. Opětovné zahájení šetření potvrdilo existenci těchto množství a vhodnost rozšíření stávajících opatření na ochranu výrobního odvětví Unie.

(38)

Vzhledem k této situaci a k příslušné právní normě vycházela Komise z údajů, důkazů a zjištění týkajících se újmy v původních šetřeních. Při současném šetření bylo zjištěno, že došlo k dumpingovému a subvencovanému dovozu na kontinentální šelf nebo do výlučné ekonomické zóny ve značném množství a že by tento dovoz výrobnímu odvětví Unie způsobil další újmu, neboť by situaci působící újmu mohl pouze zhoršit. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(39)

Pokud jde o tvrzení, že zájem Unie nebyl zahrnut do oblasti působnosti opětovně zahájených šetření, články 14a a 24a příslušných základních nařízení neobsahují žádný odkaz na potřebu posoudit zájem Unie. V každém případě se společnost SGRE po zahájení tohoto šetření k tomuto bodu dále nevyjádřila. Komise uvedla, že připomínky společnosti SGRE týkající se zájmu Unie jsou buď podobné připomínkám, které již byly řešeny a vyvráceny v nařízeních ukládajících původní opatření, nebo nejsou podložené. Posouzení Komise, zda je vhodné rozšířit stávající opatření na kontinentální šelf nebo výlučnou ekonomickou zónu, se proto potvrzuje a tato tvrzení byla zamítnuta.

(40)

Na základě výše uvedených skutečností by měla být stávající antidumpingová a vyrovnávací cla na dovoz textilií z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta rovněž uložena na textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, pocházející z Číny a Egypta dovezené na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.

(41)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,