(EU) 2022/802Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/802 ze dne 20. května 2022, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz výrobků z elektrolyticky pochromované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Brazílie

(1)

Dne 24. září 2021 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu elektrolyticky pochromované oceli (dále jen „ECCS“) pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) a Brazílie (společně dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení šetření zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení šetření“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 13. srpna 2021 Sdružením evropských výrobců oceli („EUROFER“) (dále jen „žadatel“). Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Podnět byl podán jménem následujících výrobců v Unii: ArcelorMittal Atlantique et Lorraine (Francie), ArcelorMittal Etxebarri S.A. (Španělsko) a ThyssenKrupp Rasselstein GmbH (Německo), které údajně představují 100 % výrobního odvětví Unie. V průběhu šetření Komise zjistila existenci dalšího výrobce ECCS v Unii, konkrétně společnost Acciaierie d’Italia. Jelikož žadatelé přesto představovali [85–95] % výroby a prodeje výrobního odvětví Unie, mělo se za to, že podnět podalo výrobní odvětví Unie v souladu s čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(4)

V oznámení o zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise informovala o zahájení šetření žadatele, známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR a Brazílii, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby jej zúčastnili.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Čínské sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“) předložilo připomínky po zahájení šetření dne 5. listopadu 2021. Kromě toho sdružení CISA spolu se společnostmi Baoshan Iron & Steel Co., Ltd., China a GDH Zhongyue (Zhongshan) Tinplate Industry Co., Ltd. požádaly o slyšení u útvarů Komise. Tyto žádosti podaly ve stanovených lhůtách a dne 24. ledna 2022 se konalo slyšení.

(7)

Ve svém podání a během slyšení mimo jiné tvrdily, že podnět se nadměrně opíral o důvěrné informace, zejména pokud jde o použité náklady, a že tedy nedůvěrné znění nebylo dostatečné k tomu, aby umožnilo řádné pochopení důkazů, na nichž je podnět založen.

(8)

Komise měla za to, že znění podnětu, které nemá důvěrnou povahu a je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí, obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí důvěrných údajů, která nemají důvěrnou povahu a umožňují zúčastněným stranám řádně uplatnit jejich právo na obhajobu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(9)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(10)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Avšak vzhledem k malému počtu výrobců v Unii se Komise rozhodla zaslat dotazníky všem výrobcům v Unii, kteří byli v té době známi.

(11)

Následující výrobci v Unii byli požádáni, aby vyplnili dotazník pro výrobce v Unii a účastnili se šetření:

(12)

Jak je vysvětleno v 3. bodě odůvodnění výše, v průběhu šetření byla Komise upozorněna na existenci čtvrtého výrobce v Unii. Jelikož spolupracující výrobci v Unii představovali v období šetření [85–95] % celkové výroby a prodeje výrobku, který je předmětem šetření, vydala Komise dne 16. března 2022 poznámku ke spisu, v níž zúčastněné strany informovala, že se rozhodla omezit šetření na tyto výrobce v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení, a vyzvala strany, aby se k tomu vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení šetření.

(14)

Tyto informace poskytl pouze jeden dovozce, který není ve spojení. Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, proto nebyl nutný. Tento dovozce, který není ve spojení, se však rozhodl, že odmítne poskytnout odpovědi na dotazník. Žádný dovozce, který není ve spojení, tedy při tomto šetření nespolupracoval.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR a Brazílii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení šetření. Kromě toho Komise požádala zastoupení ČLR při Evropské unii a zastoupení Brazílie při Evropské unii, aby určily a/nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(16)

Pokud jde o ČLR, požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři vyvážející výrobci. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(17)

Pokud jde o Brazílii, požadované informace poskytl a se zařazením do vzorku souhlasil pouze jeden vyvážející výrobce, který představoval prakticky veškerý dovoz z Brazílie. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(18)

Jeden vyvážející výrobce v Číně (GDH Zhongyue (Zhongshan) Tinplate Industry Co., Ltd.) požádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení a ve stanovené lhůtě poskytl dotazník. Komise se domnívala, že zkoumání této žádosti během prozatímní fáze šetření by bylo nepřiměřeně zatěžující, zejména vzhledem k tomu, že měly být zorganizovány křížové kontroly na dálku pro dvě země, přičemž jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku měl několik dceřiných společností se sídlem v Evropské unii. Komise rozhodne, zda žádosti o individuální zjišťování vyhoví, až v konečné fázi šetření.

(19)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(20)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v Číně, která se týkala výrobku, jež je předmětem šetření. Proto se toto šetření zabývalo těmito zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení šetření, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské vládě dodatečný dotazník zaměřený na toto hledisko.

(21)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii, žadateli, jednomu dovozci, který není ve spojení, a známým uživatelům, a třem vyvážejícím výrobcům v dotčených zemích. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (3).

(22)

Kvůli vypuknutí pandemie COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob, která byla zavedena v různých členských státech a i různých třetích zemích, nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá prozatímní zjištění v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (4).

(23)

Komise provedla křížové kontroly na dálku u těchto společností/stran:

(24)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. července 2020 do 30. června 2021 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2018 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(25)

Dotčeným výrobkem jsou ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli, pokovené nebo potažené oxidy chromu nebo chromem a oxidy chromu pocházející z ČLR a Brazílie, v současnosti kódů KN 7210 50 00 a 7212 50 20 (dále jen „dotčený výrobek“).

(26)

ECCS má velmi široký rozsah použití, obvykle pro spotřebitelské a průmyslové obaly. Nejčastěji se používá pro balení potravin, například jako vrchní části a dna plechovek, šroubovací a očkové uzávěry, ouška atd. Mezi další druhy použití patří vnější díly domácích spotřebičů, pouzdra na fotografické filmy, ochranné materiály pro ochranu optických vláken nebo jiné elektrické a elektronické díly.

(27)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(28)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací celně evidovat dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 písm. c) nebo d) nejsou splněny.

(30)

Jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, jedním z těchto požadavků je, že kromě výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Jak je patrné z tabulky č. 1, dovoz ECCS pocházející z dotčených zemí vykázal během čtyř měsíců po zahájení šetření pokles o 8 % ve srovnání s obdobím šetření, což bylo období od 1. července 2020 do 30. června 2021.

(31)

Všechny číselné údaje jsou uvedeny v indexované podobě nebo jako rozpětí, aby byly chráněny důvěrné údaje poskytnuté třemi výrobci v Unii zařazenými do vzorku, z nichž dva patří do stejné skupiny.

Tabulka 1

(32)

Jelikož ve spisu nebyly žádné údaje o tom, že dovoz výrobků z ECCS definovaných výše uvedeném 25. bodě odůvodnění podléhá sezónním výkyvům, nepovažovala Komise za nutné porovnat také úroveň dovozu v období od října 2021 do ledna 2022 s úrovní dovozu během stejných měsíců v předchozím roce. Dovozní údaje po zahájení šetření byly srovnány s měsíčním průměrným dovozem z dotčených zemí za čtyři měsíce v období šetření.

(33)

Z důvodů uvedených níže ve 140. bodě odůvodnění se Komise rozhodla dovoz z dotčených zemí pro účely analýzy popsané v bodech odůvodnění výše sloučit. Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, souhrnný dovoz z dotčených zemí nevykazoval po skončení období šetření další podstatné zvýšení.

(34)

Komise proto dospěla k závěru, že požadavky pro celní evidenci podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení nebyly splněny.

(35)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení týkajících se ČLR, považovala Komise za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(36)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení šetření vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě ECCS. Příslušné informace předložili dva čínští vyvážející výrobci.

(37)

Kromě toho zaslala Komise čínské vládě dotazník. Navíc Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení šetření vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(38)

V oznámení o zahájení šetření Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy mohlo být pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(39)

Dne 12. listopadu 2021 informovala Komise poznámkou ke spisu (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě ECCS, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise s ohledem na kritéria, podle nichž se provádí volba nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila v této fázi jako vhodné reprezentativní země Brazílii, Kolumbii, Mexiko, Thajsko a Turecko. Komise obdržela připomínky k první poznámce od sdružení CISA a od společnosti Baosteel. Tyto připomínky potvrdily Brazílii nebo Turecko jako vhodné reprezentativní země.

(40)

Dne 6. ledna 2022 informovala Komise druhou poznámkou ke spisu (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že na základě snadno dostupných informací o společnosti CSN, jediném známém výrobci ECCS v Brazílii, stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(41)

Komise obdržela připomínky k druhé poznámce od sdružení CISA a společnosti Baosteel. Obě nesouhlasily s tím, že by brazilské domácí ceny oceli válcované za tepla a oceli válcované za studena mohly být vybrány jako reprezentativní ceny, neboť jsou neobvykle vysoké. Tímto tvrzením se zabývá 91. a 92. bod odůvodnění.

(42)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(43)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(44)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů bylo náležité uplatnit čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(45)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (5) – přičemž ocel je hlavním výrobním faktorem při výrobě ECCS – Komise shledala, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je rovněž vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(46)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což veède k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (6). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (7), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (8). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (9). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (10). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (11), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu článku 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (12).

(47)

Stížnost v tomto případě odkazovala na zprávu, zejména na zjištění týkající se ocelářského odvětví obecně; na velký počet státem vlastněných podniků v ocelářském průmyslu; pokyny pro rozvoj průmyslu státem (například rozhodnutí Číny konsolidovat ocelářský průmysl do roku 2025); přítomnost buněk Komunistické strany Číny v podnicích vyrábějících ocel a různé plánovací dokumenty a pokyny týkající se ocelářského odvětví. V podnětu byla navíc uvedena konkrétní zkreslení v oblasti surovin používaných k výrobě ECCS: plochá za tepla válcovaná ocel, chrom, železná ruda a koks. Pokud jde o plochou za tepla válcovanou ocel, mezi tyto odkazy patřila zjištění v nedávném antisubvenčním šetření v tomto odvětví (13) a zjištění v ministerské zprávě skupiny G20 vypracované Globálním fórem o nadměrné kapacitě oceli. Pokud jde o chrom, v podnětu bylo uvedeno, že 13. pětiletý plán (2016–2020) pro nerostné zdroje reguluje chrom, který je uveden jako „strategický“ prvek. Podnět dále vysvětluje, že Katalog zboží v rámci vývozních licencí ministerstva obchodu Čínské lidové republiky uvádí ferochrom, netvářený (surový) chrom, práškový chrom, odpad chromu a jiný chrom a výrobky z něj na seznamu výrobků, na něž se vztahují vývozní licence. Podnět dále obsahoval informace o vývozních clech na chrom, železnou rudu a koks, která narušují ceny.

(48)

V současném šetření Komise prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(49)

Konkrétně v odvětví oceli, která je hlavní surovinou při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Mnozí z největších výrobců oceli jsou ve vlastnictví státu. Například vyvážející výrobce Baosteel zařazený do vzorku je významným čínským státem vlastněným podnikem, který se zabývá výrobou oceli a je součástí nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group a Wuhan Iron & Steel), jejímž konečným 100% vlastníkem je ústřední Komise pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu (14). Skupina Baowu v současné době rovněž vlastní 62,7 % akcií dalšího velkého státního ocelářského podniku Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „Tisco“), což vede k tomu, že ústřední Komise pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu je jejím ovládajícím akcionářem v důsledku bezúplatného převodu 51% podílu ve společnosti TISCO ze strany Komise pro dohled a správu majetku ve vlastnictví státu provincie Shanxi na skupinu Baowu, ke kterému došlo v srpnu 2020 (15). Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (16). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (17). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (18). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (19).

(50)

V odvětví oceli je navíc řada největších výrobců výslovně uvedena v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Například společnost Tisco na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádně velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (20).

(51)

Pokud jde o to, že čínská vláda je schopna ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetření odhalilo existenci osobních vazeb mezi výrobci dotčeného výrobku a Komunistickou stranou Číny, například členy Komunistické strany Číny ve vrcholovém vedení nebo mezi členy představenstva hlavních výrobců ECCS, konkrétně společností Baosteel a Jintai. Existence osobních vazeb na Komunistickou stranu Číny lze také zjistit u sdružení CISA (výkonný předseda je zároveň tajemníkem strany). Jako konkrétní příklad lze uvést, že předseda správní rady společnosti Baowu působí zároveň jako tajemník stranického výboru, přičemž generálním ředitelem je zástupce tajemníka stranického výboru (21). Obdobně zastává funkci tajemníka stranického výboru předseda představenstva společnosti Baosteel, zatímco výkonným ředitelem je zástupce tajemníka stranického výboru (22). Tento trend platí i pro soukromé podniky. Ve společnosti Jintai působí předseda správní rady současně jako člen lidového kongresu provincie Che-pej. Obecněji lze s ohledem na obecnou použitelnost právních předpisů týkajících se přítomnosti Komunistické strany Číny ve společnostech dospět spolehlivě k závěru, že možnost čínské vlády zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu v podnicích je významná v ocelářském odvětví obecně, jakož i konkrétně u vyvážejících výrobců, jichž se toto šetření týká.

(52)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví ECCS podléhají politickému dohledu a pokynům. Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví ECCS dokládají následující příklady. Výrobci výrobku, který je předmětem šetření, na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňují činnosti v rámci budování strany, mají členy strany ve vedení společnosti a zdůrazňují svou úzkou vazbu na Komunistickou stranou Číny. Šetření odhalilo činnosti v oblasti budování strany ve společnosti Baosteel. Oficiální internetové stránky uvádějí, že ve skupině China Baowu (23) (holdingové společnosti vůči společnosti Baosteel) existuje 301 výborů Komunistické strany Číny a 85 437 členů Komunistické strany Číny. Kromě toho skupina uvádí následující informace týkající se budování Komunistické strany Číny v podniku: „Posílit integraci vedení strany se zlepšením správy a řízení společností a zlepšit moderní systém podnikání. Skupina China Baowu plně provádí požadavky ‚stanovisek k posílení vedoucího postavení strany při zlepšování správy a řízení ústředních podniků,‘ [...] Revidovaný a zdokonalený systém rozhodování ve významných záležitostech dále zlepšil rozhodovací pravomoc stranického výboru, představenstva, vedoucích pracovníků a dalších správních orgánů, záležitosti a způsoby rozhodování schválené správní radou [...]. [...] Skupina Baowu dodržuje a provádí souběžné plánování budování strany a reformu podniku, souběžné zřizování stranických organizací a provozních subjektů, souběžné přidělování osob, které mají na starost stranické organizace a pracovníků odpovědných za stranické záležitosti“ (24). Společnost Baosteel popisuje činnosti v oblasti budování strany takto: „Plnit svou hlavní povinnost v podobě důsledného a komplexního řízení strany; řídit ideologickou a politickou činnost společnosti, jednotnou práci v přední linii, budování duchovní civilizace, budování firemní kultury a práci s širokou veřejností, jako jsou odborové organizace a Komunistická liga mládeže; řídit budování stranické a poctivé vlády, podporovat disciplinární výbory, aby mohly efektivně plnit svou dozorčí úlohu (25)“.

(53)

Kromě toho jsou v odvětví ECCS zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(54)

Odvětví výroby oceli, která je hlavní složkou při výrobě ECCS, považuje čínská vláda za klíčové odvětví (26). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (27). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (28).

(55)

Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (29) předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (30). Zaměřuje se také na dosažení kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (31).

(56)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2019)“ (32) schválený vyhláškou Národní komise pro rozvoj a reformy Čínské lidové republiky č. 29 ze dne 27. srpna 2019, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2020 (dále jen „katalog“), uvádí ocel jako podporované odvětví.

(57)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají složení a restrukturalizace trhu, surovin, investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví (33). Důsledky politiky čínské vlády a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe dokládá současný problém nadměrné kapacity.

(58)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli jakožto hlavní suroviny používané k výrobě ECCS. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(59)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví ECCS podle 46. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(60)

Odvětví ECCS je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 46. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (34).

(61)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví ECCS není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je také uvedeno výše v 46. bodě odůvodnění. Významné zásahy vlády do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních. Šetření navíc odhalilo, že oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku měli v období šetření od čínských věřitelů značné částky nesplacených úvěrů.

(62)

Během šetření bylo ve skutečnosti zjištěno, že výrobci ECCS využívají další podporu ze strany vlády. Například jedna ze společností zařazených do vzorku, Jintai, je na seznamu podniků se špičkovými technologiemi provincie Che-pej z roku 2020 (druhá část). Konkrétně tato společnost je na seznamu uvedena pod číslem 4 (35), což znamená, že jí vláda poskytuje zvláštní zacházení a podporu. Kromě toho měl 13. pětiletý plán na období 2016–2020 provincie Che-pej řadu opatření na podporu ocelářského odvětví: „Pilíře rozvoje a inovací: [Che-pej] vytvoří řadu stěžejních inovativních podniků v oblasti průmyslu,[Che-pej] se zaměří na stovky předních podniků a co nejlépe využije své inovační hybné síly v konkurenceschopných odvětvích, podpoří jejich úsilí o zvýšení vstupů do výzkumu a vývoje, [...]. [Che-pej] podpoří přední podniky v odvětvích, jako je ocelářství, vybavení, stavební materiály, léčiva, chemické látky, potravinářské výrobky.“ Čtrnáctý pětiletý plán na období 2021–2025 (společnost Jintai Packaging se nachází v provincii Che-pej) stanoví následující: „Posílit vedoucí postavení konkurenceschopných odvětví: ocelářský průmysl: [...] podporovat transformaci a modernizaci oceláren v hlavní městské oblasti. [...] posílit mezinárodní spolupráci v oblasti výrobních kapacit se zaměřením na výstavbu klastrů vysoce kvalitního ocelářského průmyslu v Tchang-šanu v prefektuře Chan-tan.“ Kromě toho 14. pětiletý plán provincie Che-pej týkající se strategických a rozvíjejících se odvětví na období 2021–2025 rovněž obsahuje ustanovení na podporu ocelářství: „Intenzivně vyvíjet vyspělé ocelové materiály pro vysoce kvalitní výrobky, například ocel pro základní díly, ocel pro nářadí a formy, vysoce kvalitní námořní ocel, ocel pro ložiska, vyspělou potrubní ocel, kovový prášek pro aditivní výrobu“.

(63)

A konečně Komise připomněla, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je kromě oceli zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy, včetně oceli, nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou evidovány jako náklady výrobce), podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například: dodavatelé vstupů zaměstnávají pracovní síly, které jsou předmětem výše uvedených zkreslení; mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při rozdělování kapitálu, a podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(64)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale významnými zásahy státu je rovněž ovlivněna tvorba cen všech vstupních nákladů (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s rozdělováním kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(65)

Ve svých připomínkách k první poznámce k výrobním faktorům předložilo sdružení CISA řadu připomínek, které byly rovněž podpořeny a potvrzeny podáním společnosti Baosteel. Za prvé, CISA uvedlo, že antidumpingová dohoda WTO (dále jen „antidumpingová dohoda“) nezná ve svém článku 2.2 pojem podstatných zkreslení, kdy tento článek umožňuje početní zjištění běžné hodnoty pouze v případě, že nedochází k žádnému prodeji v běžném obchodním styku. CISA uvedlo, že tento článek neuvádí podstatná zkreslení umožňující početní zjištění běžné hodnoty. Za druhé, CISA tvrdilo, že jakákoli početně zjištěná hodnota by musela být vypočtena v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody a s výkladem odvolacího orgánu WTO ve věci EU – bionafta, jakož i panelem WTO ve věci EU – metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (DS494), které nezmiňují pojem podstatných zkreslení ani možnost nepřihlížet k údajům vyvážející společnosti.

(66)

Komise měla za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou citovanou sdružením CISA. Za prvé, není nutné, aby členové WTO používali ve svých prováděcích právních předpisech přesné podmínky dohod WTO. Proto skutečnost, že pojem „podstatná zkreslení“ jako takový není v antidumpingové dohodě WTO obsažen, neomezuje použití tohoto pojmu Unií. Komise je dále toho názoru, že – v souladu s rozhodnutím panelu WTO a Odvolacího orgánu ve sporu EU – bionafta (DS473) – ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, například čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec, dovolují použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(67)

Pokud jde o věc EU – metodiky úpravy nákladů II (Rusko) (DS 494), Komise připomíná, že jak EU, tak Ruská federace se proti závěrům panelu odvolaly a závěry nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému WTO, neboť nebyly schváleny Orgánem pro řešení sporů prostřednictvím rozhodnutí členů WTO. Každopádně se ve zprávě panelu v tomto sporu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(68)

Za druhé, sdružení CISA tvrdilo, že chybí důkazy o údajných „podstatných zkresleních“ ve vztahu k čínskému odvětví ECCS. Podle sdružení CISA zpráva o Číně, z níž vychází Komise, nesplňuje standardy pro nestranné a objektivní důkazy a důkazy s dostatečnou důkazní sílou. Sdružení CISA dále tvrdilo, že vzhledem k tomu, že zpráva o Číně byla zveřejněna v roce 2017, nemůže být použitelná pro období šetření, které tvoří období od července 2020 do června 2021. Konečně sdružení CISA uvedlo, že zpráva o Číně se nezabývá čínským odvětvím ECCS jako takovým, ale pouze čínským ocelářským průmyslem obecně.

(69)

Komise uvedla, že Zpráva o Číně je komplexním dokumentem založeným na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních předpisů, nařízení a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv od mezinárodních organizací jako třetích stran, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Byla zveřejněna od prosince 2017, aby každá zúčastněná strana měla dostatek příležitostí k jejímu vyvrácení, doplnění nebo vyjádření připomínek k ní a k důkazům, na nichž je založena, a ani čínská vláda, ani jiné strany nepředložily argumenty či důkazy vyvracející zdroje uvedené ve Zprávě o Číně. Stejně tak, pokud jde o tvrzení, že zpráva je zastaralá, Komise zejména konstatovala, že hlavní politické dokumenty a důkazy obsažené ve Zprávě, včetně příslušných pětiletých plánů a právních předpisů použitelných na výrobek, který je předmětem šetření, byly během období přezkumného šetření stále důležité a že ani čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií (CCCMC), ani jiné strany neprokázaly, že tomu tak již nebylo. Čína začala zveřejňovat nové pětileté plány až v průběhu roku 2021 a řada z nich byla zveřejněna až ve druhé polovině roku, tedy po období šetření. Bylo to dále potvrzeno výzkumem zaměřeným na konkrétní případy, který provedla Komise a který je shrnut výše.

(70)

Pokud jde o tvrzení, že zpráva o Číně neobsahuje zvláštní kapitolu týkající se ECCS, Komise uvedla, že existence podstatných zkreslení, která vedou k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s existencí zvláštní odvětvové kapitoly týkající se dotčeného výrobku. Zpráva popisuje různé typy zkreslení k nimž dochází v ČLR a které jsou průřezové a použitelné v celém čínském hospodářství a ovlivňují ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady dotčeného výrobku. Zpráva navíc není jediným zdrojem důkazů, který Komise použila pro své rozhodnutí, neboť stávající oddíl tohoto nařízení se zabývá dodatečnými nedávnými důkazy o zkresleních týkajících se odvětví oceli, včetně výroby ECCS, surovin používaných k výrobě ECCS, jakož i výrobců vyvážejících ECCS, jichž se toto šetření týká. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(71)

Za třetí, CISA uvedlo, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení by mělo být posouzení týkající se existence podstatných zkreslení provedeno u každého vyvážejícího výrobce samostatně. Komise tedy měla zanalyzovat situaci každého čínského výrobce zařazeného do vzorku a rozhodnout u každého z nich o tom, zda není zkreslen některý z faktorů výrobních nákladů a nákladů na prodej. CISA tvrdilo, že zjištění z „celostátního“ nebo „celoodvětvového“ šetření by neměla být povolena, a jelikož v tomto případě byl proveden výběr vzorku, bylo přinejmenším nezbytné zvlášť stanovit zkreslení u každého výrobce zařazeného do vzorku a u každého výrobního faktoru, který používá.

(72)

Komise konstatovala, že existence podstatných zkreslení, která vedou k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, byla zjištěna na celostátní úrovni. Jak je však prokázáno v tomto oddíle, Komise rovněž analyzovala konkrétní situaci vyvážejících výrobců a zjistila, že každý z výrobců zařazených do vzorku byl těmito podstatnými zkresleními skutečně ovlivněn. Kromě toho čl. 2 odst. 6a základního nařízení stanoví, že domácí náklady každého výrobce lze použít, pokud je zjištěno, že nejsou ovlivněny podstatnými zkresleními, avšak v tomto šetření tomu tak nebylo. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(73)

V odpovědi na druhou poznámku týkající výrobních faktorů zopakovalo sdružení CISA své připomínky v reakci na zveřejnění první poznámky týkající se výrobních faktorů. Dále dodalo, že pojem podstatných zkreslení by neměl být v rámci šetření předem určen. Sdružení CISA uvedlo, že Komise by neměla zahajovat postup podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, dokud skutečně pozitivně nestanoví existenci podstatných zkreslení. Podle sdružení CISA by proto Komise neměla činit kroky jako například rozesílání dotazníků podle čl. 2 odst. 6a, a měla začít hledat údaje o běžné hodnotě z alternativních zdrojů, dokud nebudou spolehlivě zjištěna podstatná zkreslení. Tvrzení sdružení CISA byla rovněž podpořena v podání společnosti Baosteel v odpovědi na druhou poznámku týkající se výrobních faktorů.

(74)

Komise objasnila, že i když ke stanovení vlastní existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky předepsané čl. 2 odst. 6a písm. a) dojde až v okamžiku prozatímního a/nebo konečného zveřejnění a následného přijetí příslušného právního aktu, čl. 2 odst. 6a písm. e) stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné k použití této metodiky, bude-li na tomto základě zahájeno šetření. Komise v tomto případě považovala důkaz podstatného zkreslení předložený žadatelem za zcela dostatečný pro zahájení šetření na tomto základě. Oznámení o zahájení šetření to jasně stanoví v bodu 3 a v souladu s touto povinností v čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení. Komise proto přijala opatření nezbytná k umožnění použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení v případě, že by se během šetření potvrdila existence podstatných zkreslení. Tento postup zahrnuje zasílání dotazníků vyvážejícím výrobcům, jakož i čínské vládě, a rovněž vyhledání případných vhodných reprezentativních zemí. Kromě toho druhý pododstavec čl. 2 odst. 6a písm. e) stanoví další povinnost Komise informovat ihned po zahájení strany o relevantních prostředích, které v tomto ohledu zamýšlí použít. To představuje právní základ informací požadovaných v dotaznících o poznámkách týkajících se výrobních faktorů, což je podrobně uvedeno výše. Na základě těchto skutečností Komise toto tvrzení zamítla.

(75)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(76)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(77)

Jak je vysvětleno ve 39. a 40. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních faktorech Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě za vhodnou reprezentativní zemi Brazílii, pokud by byla potvrzena existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(78)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Brazílii, Kolumbii, Mexiko, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(79)

Připomínky obdržené k první poznámce potvrdily jako vhodné reprezentativní země Brazílii nebo Turecko.

(80)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se vyráběl výrobek, který je předmětem šetření, konkrétně u Brazílie, Kolumbie, Mexika, Thajska a Turecka, ověřila dostupnost potřebných údajů, zejména pokud jde o finanční údaje výrobců podobného výrobku.

(81)

Komise určila dvě společnosti, jež se jeví být výrobci výrobku, který je předmětem šetření, a jež byly v roce 2020 ziskové (období, které se částečně překrývá s obdobím šetření): Companhia Siderúrgica Nacional (CSN) z Brazílie a Ereğli Demir ve Çelik Fabrikaları (Erdemir) z Turecka. Komise zjistila, že pro tyto dvě společnosti existují pro rok 2020 snadno dostupné konsolidované finanční údaje na úrovni skupiny.

(82)

Ve svých připomínkách k první poznámce zúčastněné strany poukázaly na to, že v případě společnosti Companhia Siderúrgica Nacional (CSN) byly finanční údaje dostupné nejen na úrovni skupiny, ale také konkrétně pro odvětví „výroby oceli“. Naopak u tureckého výrobce ECCS, společnosti Ereğli Demir ve Çelik Fabrikaları (Erdemir), nebylo možné nalézt finanční údaje na odvětvové úrovni. Komise se proto domnívala, že snadno dostupné finanční údaje z Brazílie představují nejrelevantnější údaje týkající se prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(83)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Brazílii a společnost CSN.

(84)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Brazílie jako reprezentativní země a společnosti CSN jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily.

(85)

Od zúčastněných stran nebyly obdrženy žádné připomínky, které by vyvracely vhodnost Brazílie jako reprezentativní země a společnosti CSN jako výrobce v reprezentativní zemi.

(86)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(87)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(88)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(89)

Ve druhé poznámce Komise následně informovala zúčastněné strany, že ke stanovení nezkreslených nákladů u většiny výrobních faktorů použije databázi Global Trade Atlas (dále jen „databáze GTA“). U oceli válcované za tepla a oceli válcované za studena však z Číny pocházelo z více než 90 % dovozu těchto výrobků do Brazílie. Komise se touto záležitostí zabývala a konstatovala, že množství těchto výrobků dovezených z jiných třetích zemí do Brazílie je malé a není dostatečně reprezentativní. Komise proto zkoumala další možnou referenční hodnotu pro cenu těchto surovin v Brazílii a předběžně použila brazilský domácí odhad cen oceli dle publikace Metal Bulletin (ceny agentury Fastmarkets).

(90)

Kromě toho Komise uvedla, že použije statistiky Mezinárodní organizace práce (MOP) ke stanovení nezkreslených nákladů práce (37), ceny společnosti EDP Brasil, jednoho z největších dodavatelů elektřiny v Brazílii, ke stanovení nezkreslených nákladů na elektřinu (38), ceny zemního plynu účtované největším distributorem plynu v Brazílii, společností Comgas, ke stanovení nezkreslených nákladů na plyn (39), a ceny společnosti Sabesp, která je odpovědná za zásobování vodou, odvádění odpadních vod a čištění odpadních vod ve státě Sao Paulo, ke stanovení nezkreslených nákladů na vodu (40).

(91)

Po druhé poznámce sdružení CISA tvrdilo, že brazilské domácí ceny plochých výrobků z oceli by neměly být používány jako referenční ceny, neboť jsou výrazně vyšší než ceny na jiných trzích, jako je Evropa, Indie nebo Turecko. Namísto toho by Komise měla použít buď dovozní ceny dle databáze GTA, nebo mezinárodní referenční hodnotu, jak ji uvádí společnost SSB / S&P Platts.

(92)

Komise zopakovala, že – jak je uvedeno ve druhé poznámce o výrobních faktorech (viz 89. bod odůvodnění) – nebylo možné použít dovozní ceny dle databáze GTA. Komise rovněž uvedla, že použité ceny dle publikace Metal Bulletin jsou podobné údajům společnosti SSB / S&P Platts (odchylka menší než 5 %). Vzhledem k tomu se Komise rozhodla odmítnout tvrzení sdružení CISA a potvrdit použití brazilských domácích cen oceli uvedených v publikaci Metal Bulletin.

(93)

S ohledem na všechny informace dostupné Komisi byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 2

Výrobní faktory ECCS

(94)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (41). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu do reprezentativní země z Číny a zemí bez tržního hospodářství Komise zjistila, že dovoz hlavních surovin z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní.

(95)

U omezeného počtu surovin se Komise odchýlila od výše popsané metodiky.

(96)

Pokud jde o železnou rudu, Komise vycházela z vývozních cen z Brazílie dle databáze GTA. Komise konstatovala, že dovozní ceny železné rudy dle databáze GTA jsou výrazně nižší než ceny obecně uváděné u železné rudy používané k výrobě oceli. Z tohoto důvodu Komise analyzovala tyto ceny porovnáním s vývozními cenami zjištěnými rovněž v databázi GTA pro Brazílii (která je jedním z největších producentů železné rudy na světě). Tato analýza potvrdila, že dovozní ceny nejsou v souladu s cenami zjištěnými u vývozu, což naznačuje, že jsou mimořádně nízké, než aby byly reprezentativní pro ceny v Brazílii. Komise rovněž porovnala tyto dovozní ceny s cenami placenými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, jakož i s cenami uvedenými v publikaci Metal Bulletin, což vedlo ke stejnému závěru. Komise tedy zjistila, že dovozní ceny železné rudy do Brazílie nelze považovat za reprezentativní referenční hodnotu.

(97)

U několika uhelných výrobků vykázaných vyvážejícím výrobcem v Číně (plynové uhlí, koksovatelné uhlí, plynové žírné uhlí, žírné uhlí) měla Komise za to, že podobně jako u jejích zjištění v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/58 (42) nejsou dovozní ceny do Brazílie podle údajů databáze GTA reprezentativní. Tyto dovozní ceny byly ve skutečnosti mimo rozsah cen zjištěných u těchto výrobků v hlášeních o cenách komodit, například od společnosti Bloomberg nebo dle publikace Metal Bulletin a cen placených vyvážejícím výrobcem v Číně. Komise měla za to, že vhodnou referenční cenou je cena prémiového černého koksovatelného uhlí, kterou uvádí publikace Metal Bulletin. Odpovídá druhu metalurgického uhlí, které se používá pro výrobu železa a oceli. Tato referenční hodnota byla použita v předchozích šetřeních týkajících se výrobků z oceli, například ve výše uvedeném šetření.

(98)

U velkého počtu výrobních faktorů platilo, že skutečné náklady vzniklé spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v období šetření jednotlivě představovaly zanedbatelný podíl výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření. Komise se proto v prozatímní fázi rozhodla považovat tyto faktory, které dohromady představovaly méně než 4 % výrobních nákladů, za spotřební materiál.

(99)

Výrobní faktory vlastní výroby, které měly pouze zanedbatelnou váhu v celkových výrobních nákladech vyvážejících výrobců, jakož i na úrovni typu výrobků, byly sdruženy do spotřebního materiálu. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

(100)

MOP zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Brazílii (43). Komise použila statistiky MOP o měsíčních mzdách zaměstnanců ve výrobním sektoru a průměrné týdenní pracovní době v Brazílii za rok 2020. Byly připočteny dodatečné náklady související s pracovní silou (44) (příspěvky na sociální zabezpečení a nezaměstnanost hrazené zaměstnavatelem). Na tomto základě byla vypočtena hodinová sazba.

(101)

Ceny elektrické energie pro společnosti (průmyslové uživatele) v Brazílii v letech 2020 a 2021 zveřejňuje společnost EDP Brasil. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřené v CNY/kWh, které byly zveřejňovány od července 2020 do června 2021.

(102)

Pro stanovení referenční hodnoty nákladů na plyn Komise použila statistiky brazilského ministerstva energetiky. Použitými cenami jsou průměrná jednotková cena plynu pro průmyslové uživatele, stanovená v měsíčním bulletinu ministerstva energetiky. Tyto bulletiny uváděly historické údaje od roku 2018 do dubna 2021. Komise použila průměr za období od července 2020 do dubna 2021.

(103)

Je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů. Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(104)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2020 pro společnost CSN obsažených v integrované zprávě společnosti CSN za rok 2020 (45).

(105)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(106)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly ověřeny prostřednictvím dokumentace a křížových kontrol na dálku. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi (tabulka č. 2 výše).

(107)

Poté Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla náklady na výrobní režii, jak je vysvětleno ve 103. bodě odůvodnění, které celkově představovaly méně než 10 % výrobních nákladů, čímž dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(108)

Na výrobní náklady stanovené tak, jak je popsáno v předchozím bodě odůvodnění, Komise použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti CSN uvedené ve 104. bodě odůvodnění. Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 6,51 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 10,65 %.

(109)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(110)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce zařazený do vzorku, společnost Jintai, vyvážel výrobek, který je předmětem šetření, přímo nezávislým odběratelům v Unii. U tohoto prodeje byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení vývozní cenou cena, která byla nebo měla být skutečně zaplacena za výrobek, který je předmětem šetření, při jeho prodeji na vývoz do Unie.

(111)

Druhý spolupracující vyvážející výrobce zařazený do vzorku, společnost Baosteel, vyvážel výrobek, který je předmětem šetření, prostřednictvím společností ve spojení v Unii, které působily jako dovozci a prodejní dceřiné společnosti. Pro tento prodej byla vývozní cena početně zjištěna na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé dále prodán nezávislým odběratelům v Unii v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Provedené úpravy se týkaly všech nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů a vzniklých zisků.

(112)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(113)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, úvěrových nákladů a jiné úpravy (pojištění vývozních úvěrů).

(114)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem šetření, podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(115)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(116)

U spolupracujících společností nezařazených do vzorku Komise vypočítala vážený průměr dumpingových rozpětí dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl celkového dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě obchodních údajů databáze Comext a ověřených odpovědí spolupracujících vyvážejících výrobců na dotazník.

(117)

Úroveň spolupráce je v tomto případě nízká, neboť dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření pouze asi polovinu celkového vývozu do Unie. Na základě toho se Komise rozhodla, že je vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro typy výrobků, která vyvážející výrobce zařazený do vzorku prodává v reprezentativním množství s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(118)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(119)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje společnosti CSN reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu výrobku, který je předmětem šetření, během období šetření. V tomto ohledu byl celkový prodej společnosti CSN na domácím trhu reprezentativní.

(120)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu, které jsou shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie s reprezentativním domácím prodejem.

(121)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného společností CSN na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie. Komise zjistila, že u malého počtu typů výrobku, které byly vyvezeny do Unie během období šetření, nedošlo k žádnému domácímu prodeji, nebo byl prodej tohoto typu výrobku na domácím trhu nižší než 5 % objemu, a tudíž nebyl reprezentativní.

(122)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(123)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(124)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(125)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(126)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že 91 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady.

(127)

V případě typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly k výrobním nákladům připočteny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly k výrobním nákladům připočteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

(128)

Spolupracující vyvážející výrobce vyvážel výrobek, který je předmětem šetření, do Unie přímo nezávislým odběratelům. Vývozní cena byla tedy cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek, který je předmětem šetření, prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(129)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(130)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se výdajů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a na balení, úvěrových nákladů a bankovních poplatků, slev a dalších příspěvků.

(131)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce porovnala Komise podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu výrobku, který je předmětem šetření.

(132)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval téměř 100 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho považovala Komise za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni spolupracující společnosti.

(133)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(134)

Během období šetření vyráběli obdobný výrobek v Unii čtyři výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(135)

Jak je vysvětleno v 31. bodě odůvodnění výše, vzhledem k tomu, že údaje týkající se posouzení újmy byly získány především od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, z nichž dva patří do stejné skupiny, jsou všechny údaje uvedeny v indexované podobě nebo jako rozpětí za účelem ochrany důvěrnosti poskytnutých údajů.

(136)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na [439 000–513 000] tun. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například odpovědí na makroekonomický dotazník. Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, tři spolupracující výrobci v Unii představovali [85–95] % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(137)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu celkového prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a dovozu ze třetích zemí do Unie. Komise stanovila celkový prodej výrobního odvětví Unie na základě údajů shromážděných od výrobců v Unii zařazených do vzorku a informací poskytnutých sdružením Eurofer za výrobce nezařazené do vzorku. Objemy dovozu byly získány z údajů Eurostatu.

(138)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

(139)

Spotřeba v Unii se mezi lety 2018 a 2019 snížila o 3 % a poté zůstala stabilní až do konce období šetření. Poptávka na trhu Unie během posuzovaného období mírně kolísala a mohla by se považovat za celkově stabilní.

(140)

Komise zkoumala, zda by dovoz ECCS pocházející z dotčených zemí měl být posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(141)

Dumpingové rozpětí stanovené v souvislosti s dovozem z ČLR a Brazílie bylo nad minimální prahovou hodnotou stanovenou v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podíl na trhu v období šetření činil [12–13] %, respektive [2–3] %.

(142)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z ČLR a Brazílie a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem byly podobné. Přesněji řečeno, dovážené výrobky soutěžily mezi sebou a s ECCS vyráběnou v Unii, protože byly prodávány prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím odběratelů.

(143)

Všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla tudíž splněna a dovoz z ČLR a Brazílie byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

(144)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě podílu tohoto dovozu na celkové spotřebě v Unii.

(145)

Dovoz z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu (%)

(146)

Objem dovozu z dotčených zemí se mezi rokem 2018 a obdobím šetření zvýšil o 13 % a jejich podíl na trhu se ve stejném období zvýšil o 17 %. Objem dovozu se do roku 2020 neustále zvyšoval a poté v období šetření klesal, zejména v důsledku dopravních a logistických problémů souvisejících s dovozem z Číny ve druhé polovině období šetření. V každém případě byl objem dovozu z dotčených zemí v období šetření vyšší ve srovnání s rokem 2018 i 2019.

(147)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovážených výrobků bylo stanoveno na základě údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců a spolupracujících výrobců v Unii.

(148)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(149)

Průměrná dovozní cena dovozu z dotčených zemí se během posuzovaného období snížila o 6 %, ačkoli cena hlavních surovin (železné rudy a pásů válcovaných za tepla) ve stejném období vzrostla. Dovozní ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v tabulce 9.

(150)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(151)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo se, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení je mezi 1,9 % a 13,7 % v případě Číny a 21,8 % v případě Brazílie.

(152)

Uživatel Eviosys tvrdil, že ceny dotčeného výrobku z ČLR nejsou z důvodu problémů s kvalitou přímo srovnatelné s cenami výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení však nebylo podloženo důkazy. Toto tvrzení bylo proto předběžně zamítnuto.

(153)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(154)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(155)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědi na makroekonomický dotazník. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(156)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(157)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(158)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(159)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v průběhu posuzovaného období snížil.

(160)

Zatímco výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala během posuzovaného období stabilní, využití kapacity vykazovalo stejný negativní trend jako výroba, přičemž mezi rokem 2018 a obdobím šetření kleslo o 9 %.

(161)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(162)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstal během posuzovaného období celkově stabilní, přičemž v roce 2020 byl zaznamenán pokles o 6 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během uvedeného období mírně zvýšil o 4 %.

(163)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(164)

Zatímco počet zaměstnanců se mezi rokem 2018 a obdobím šetření zvýšil o 13 %, produktivita klesla o 19 %. Pokles produktivity je způsoben zejména poklesem objemu výroby během posuzovaného období. Klesající produktivita poukazuje na zvýšení nákladů práce na jednu tunu vyrobené ECCS.

(165)

Jak je vysvětleno v oddílech 4.4.2.1 až 4.4.2.3, objem výroby a využití kapacity výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 9 %, což vedlo k vyšším fixním nákladům na jednotku výroby a nižší produktivitě. Tento pokles přesáhl pokles spotřeby v Unii, jak je uvedeno ve 139. bodě odůvodnění.

(166)

I když objem prodeje na trhu Unie zůstal stabilní a podíl na trhu se mezi rokem 2018 a obdobím šetření zvýšil o 4 %, výrobní odvětví Unie zaznamenalo zhoršení své finanční výkonnosti. Jak je vysvětleno v oddíle 4.4.3 níže, čelilo vyšším výrobním nákladům a nemohlo odpovídajícím způsobem upravit své prodejní ceny.

(167)

Vyhlídky výrobního odvětví Unie na růst byly proto ohroženy.

(168)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než na minimální úrovni. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(169)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se výrobku, který je předmětem šetření. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(170)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii (v EUR za tunu)

(171)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie zůstaly během posuzovaného období celkově stabilní, ačkoli průměrné výrobní náklady mezi rokem 2018 a obdobím šetření vzrostly o 9 %. Výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit prodejní ceny, aby pokrylo zvýšené výrobní náklady.

(172)

Prodej podobného výrobku výrobním odvětvím Unie na trhu Unie byl založen na ročních smlouvách s odběrateli, které stanovovaly množství a ceny pro nadcházející rok. Výrobní odvětví Unie má minimální rozpětí na to, aby mohlo zvýšit prodejní ceny v souvislosti s rostoucími cenami surovin během platnosti roční smlouvy, nicméně by mělo mít v zásadě možnost své prodejní ceny zvýšit, když vyjednává smlouvy na následující rok. Výrobnímu odvětví Unie se to však v posuzovaném období nepodařilo kvůli cenovému tlaku ze strany dovozu. Vedlo to ke snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno v oddíle 4.4.3.4 níže.

(173)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance (EUR)

(174)

Průměrné náklady práce na zaměstnance výrobního odvětví Unie zůstaly během posuzovaného období celkově stabilní, přičemž v roce 2019 mírně vzrostly a v roce 2020 klesly o 4 %, zejména z důvodu ukončení výroby v důsledku pandemie COVID-19. V období šetření se průměrné náklady práce vrátily na úroveň roku 2018.

(175)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(176)

Zásoby nejprve v roce 2019 vzrostly o 10 % a poté v roce 2020 výrazně poklesly. Celkově se mezi rokem 2018 a obdobím šetření snížily o 11 %. Jak je vysvětleno ve 172. bodě odůvodnění, odvětví ECCS v Unii se vyznačuje ročními rámcovými smlouvami mezi výrobci a odběrateli, které určují množství a ceny. Tyto rámcové smlouvy se provádějí prostřednictvím nákupních objednávek podle potřeb odběratele. V důsledku toho může výrobní odvětví Unie plánovat svou výrobu a zásoby. Zásoby proto nejsou hlavním ukazatelem pro posouzení výkonnosti výrobního odvětví Unie.

(177)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(178)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(179)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se snížila a od roku 2019 se změnila na ztrátu, která se v období šetření dále zvýšila. Ačkoli si výrobní odvětví Unie zachovalo objem výroby s cílem pokrýt vysoké fixní náklady, nemohlo zvýšit prodejní ceny, aby pokrylo zvýšené výrobní náklady, a stalo se proto ztrátovým.

(180)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel směrem dolů, kdy během posuzovaného období poklesl přibližně o 200 %, přičemž v období šetření byl záporný. Výrobní odvětví Unie se proto potýkalo s obtížemi při samofinancování svých činností, což je dalším ukazatelem jeho zhoršující se finanční situace.

(181)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Vykazovala podobný negativní trend jako ziskovost a čistý peněžní tok. Návratnost investic se mezi rokem 2018 a obdobím šetření výrazně snížila a v období šetření se dostala do záporných hodnot. Výrobní odvětví Unie proto nebylo schopno dosáhnout dostatečného zisku, aby pokrylo své investice. Výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ve skutečnosti své investice postupně zvyšovalo, zejména kvůli nutnosti splnit právní požadavky, přičemž nebylo schopno dosáhnout u těchto investic návratnosti. Negativní vývoj návratnosti investic během posuzovaného období dále naznačoval, že se celková finanční situace výrobního odvětví Unie do značné míry zhoršila.

(182)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku získat kapitál byla ovlivněna jejich zhoršenou finanční situací. Značný pokles ziskovosti a čistého peněžního toku poukázal na vážné obavy, pokud jde o likviditu výrobního odvětví Unie a jeho schopnost získat kapitál k financování své provozní činnosti a potřebných investic.

(183)

Hospodářské ukazatele na makroekonomické i mikroekonomické úrovni se během posuzovaného období zhoršily.

(184)

Zatímco výrobní kapacita výrobního odvětví Unie zůstala stabilní, využití kapacity se mezi rokem 2018 a obdobím šetření snížilo o 9 %, což vedlo k vyšším fixním nákladům na jednu tunu ECCS. Ačkoli objem prodeje výrobního odvětví Unie zůstal celkově stabilní a v posuzovaném období získal určitý podíl na trhu, zejména v důsledku poklesu dovozu z jiných třetích zemí (o 21 % pokud jde o podíl na trhu), objem jeho výroby se ve stejném období snížil o 9 %.

(185)

Navzdory skutečnosti, že si výrobní odvětví Unie během posuzovaného období celkově udrželo své postavení na trhu, jeho finanční situace se zhoršila, a to zejména v důsledku zvýšených výrobních nákladů, které nemohly být pokryty odpovídajícím zvýšením prodejních cen.

(186)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie zůstaly během posuzovaného období stabilní, ačkoli průměrné výrobní náklady ve stejném období vzrostly o 9 %. Významné stlačení cen ze strany dumpingového dovozu vedlo od roku 2019 ke ztrátám, které se v období šetření dále zvýšily. Ziskovost výrobního odvětví Unie se dostala do záporných hodnot z [1–3] % v roce 2018 na [(–8)–(–10)] % v období šetření, což znamená, že se snížila šestinásobně. Zatímco čisté investice vzrostly o 78 %, návratnost investic se během posuzovaného období snížila z [1–2] % v roce 2018 na [(–4)–(–5)] % v období šetření, což znamená, že se snížila pětinásobně. Peněžní tok se rovněž stal záporným, což ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat svou činnost. Počet zaměstnanců se ve stejném období zvýšil o 13 %; produktivita se však snížila o 19 %, což vedlo k vyšším nákladům práce na jednu tunu ECCS.

(187)

Jak je uvedeno výše, hospodářské ukazatele, například ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, se během posuzovaného období výrazně zhoršily. Negativně to ovlivnilo schopnost výrobního odvětví Unie samofinancovat provoz, provádět nezbytné investice a získávat kapitál, což bránilo jeho růstu, a dokonce ohrožovalo jeho přežití.

(188)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(189)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z jiných třetích zemí, pandemie COVID-19, vývoj výrobních nákladů, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a vliv ročních smluv.

(190)

Komise zkoumala vývoj objemu dovozu z dotčených zemí a jeho dopad na výrobní odvětví Unie, jak vyžaduje čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(191)

Množství dovozu z dotčených zemí během posuzovaného období nadále rostlo, ačkoli byl zaznamenán pokles v období šetření, zejména v důsledku narušení mezinárodní dopravy, a tudíž i dodávek ECCS v roce 2021. Kumulovaný objem dovozu z dotčených zemí vzrostl z [68 000 – 80 000] tun v roce 2018 na [78 000 – 91 000] tun v období šetření, což představovalo nárůst o 13,5 %.

(192)

Podíl dovozu z dotčených zemí na trhu vzrostl z 13,1 % v roce 2018 na 15,4 % v období šetření, což znamená nárůst o 17,5 %. V důsledku toho došlo k významnému nárůstu dumpingového dovozu ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení.

(193)

Průměrná dovozní cena dovozu z dotčených zemí se během posuzovaného období snížila o 6 %, ačkoli cena hlavní suroviny (železné rudy a pásů válcovaných za tepla) ve stejném období vzrostla. Průměrné dovozní ceny byly výrazně nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie (715 EUR/t oproti 780–910 EUR/t v období šetření). Jak je vysvětleno ve 151. bodě odůvodnění, dovoz z dotčených zemí se podbízel cenám výrobního odvětví Unie o 1,9 %–13,7 % v případě Číny a 21,8 % v případě Brazílie. Bez ohledu na cenové podbízení, významný objem dovozu za nízké ceny stlačil ceny výrobního odvětví Unie, které nemohly pokrýt výrobní náklady, čímž vznikly ztráty.

(194)

Zvýšené množství dovozu z dotčených zemí v kombinaci s jeho nízkými průměrnými prodejními cenami mělo negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své prodejní ceny, aby rostoucí náklady na suroviny přeneslo na odběratele, protože čelilo nekalé soutěži ze strany dovozu dotčeného výrobku. Strategie výrobního odvětví Unie spočívala v zachování objemu výroby a podílu na trhu za účelem pokrytí vysokých fixních nákladů na úkor ziskovosti. Levný dovoz z dotčených zemí proto zabránil zvýšení ceny výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení, a způsobil tak stlačení cen.

(195)

Uživatel Eviosys tvrdil, že dovoz způsobuje velmi omezený, pokud vůbec nějaký konkurenční tlak na výrobní odvětví Unie, a to odkazem na rozhodnutí Komise o spojování podniků (46). Na základě téhož rozhodnutí uživatel a sdružení CISA tvrdili, že dovoz, zejména z Číny, se kvůli své nižší kvalitě využíval většinou pro méně kvalitní druhy použití a že odběratelé v Unii dávali přednost tomu, aby své výrobky nakupovali na místní úrovni, protože dovoz měl delší dodací lhůty, vyšší náklady na dopravu, jakož i nižší úroveň kvality a delší dodací lhůty.

(196)

Rozhodnutí Komise ve věcech spojování podniků mají různé cíle a jsou založena na různých typech posouzení. V každém případě mělo rozhodnutí uvedené uživatelem mnohem širší definici výrobku, než je ECCS, a zahrnovalo řadu dalších výrobků z oceli, z nichž některé již podléhaly antidumpingovým clům. Kromě toho Komise v částech rozhodnutí o spojení uvedených uživatelem provedla společnou analýzu trhu s pocínovaným plechem a ECCS. Kromě toho se analýza dovozu provedená v tomto rozhodnutí týkala období před posuzovaným obdobím. Tvrzení týkající se delších dodacích lhůt, nižších úrovní kvality a vyšších nákladů na dopravu nebylo podloženo důkazy. Komise proto toto tvrzení předběžně zamítla.

(197)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(198)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(199)

Objem dovozu z jiných třetích zemí měl v roce 2018 podíl na trhu ve výši 22,4 % a v období šetření 17,8 %. Objem tohoto dovozu se během posuzovaného období snížil o 23 % a jeho podíl na trhu měl stejný trend, s poklesem o 21 %. Průměrná dovozní cena tohoto dovozu se během posuzovaného období mírně snížila, a to o 3 %. Jeho cenové úrovně však zůstaly blízko průměrné prodejní ceně výrobního odvětví Unie (822 EUR/t oproti 780–910 EUR/t v období šetření) a byly významně vyšší než průměrná dovozní cena dovozu z dotčených zemí (822 EUR/t oproti 715 EUR/t v období šetření). Jedinou zemí, která v posuzovaném období zvýšila svůj dovoz do Unie, bylo Japonsko. Jeho dovoz se však v období šetření ve srovnání s rokem 2020 snížil a jeho cenová úroveň zůstala výrazně vyšší než ceny dovozu z dotčených zemí.

(200)

Sdružení CISA tvrdilo, že dovoz ze Spojeného království narušuje příčinnou souvislost mezi dovozem z ČLR a zjištěnou újmou vzhledem k množství dovezenému z této země. Dovoz ze Spojeného království však byl uskutečňován za mnohem vyšší ceny než v případě dovozu z ČLR nebo z Brazílie, přičemž během posuzovaného období klesl o 6 %. Komise proto toto tvrzení předběžně zamítla.

(201)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(202)

Uživatel Eviosys a sdružení CISA tvrdili, že příčinou nesouladu mezi vývojem nákladů a cenami během tohoto období byla krize způsobená pandemií COVID-19, která vedla k přirozenému nárůstu nákladů v kombinaci s poklesem poptávky. CISA rovněž tvrdilo, že pandemie COVID-19 by měla být považována za faktor „narušující příčinnou souvislost“.

(203)

V tomto ohledu měla pandemie COVID-19 skutečně negativní dopad na výrobní odvětví Unie, zejména v roce 2020, kdy výrobní závody výrobního odvětví Unie musely být dočasně uzavřeny. Je proto možné, že pandemie COVID-19 mohla přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(204)

Zhoršení situace výrobního odvětví Unie však začalo již před pandemií a pokračovalo i po obnovení výroby výrobního odvětví Unie během období šetření. Finanční situace výrobního odvětví Unie se během období šetření ve skutečnosti dále zhoršila. Ziskovost v roce 2020 činila [(-7)–(-9)] %, zatímco v období šetření klesla na [(-8)–(-10) ]%. Peněžní tok a návratnost investic měly stejný trend.

(205)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že pandemie COVID-19 nebyla dostatečná ke zmírnění příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(206)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.4.3.1, zatímco průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie mezi rokem 2018 a obdobím šetření vzrostly o 9 %, průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie zůstala stabilní.

(207)

Uživatel Eviosys a sdružení CISA tvrdili, že ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie přispělo zvýšení nákladů na suroviny i nákladů na dopravu. Společnost Eviosys poukázala na negativní „vliv nákladů na cenu“, který je pro ocelářský průmysl typický vzhledem k časové prodlevě mezi zvýšením nákladů na suroviny a zvýšením prodejních cen.

(208)

V tomto ohledu, jak je vysvětleno ve 172. a 194. bodě odůvodnění výše, výrobní odvětví Unie nemohlo během celého posuzovaného období upravit své prodejní ceny. Tento trend byl pozorován po dlouhou dobu, a proto jej nelze vysvětlit pouze zvýšením nákladů na suroviny. Tato nemožnost upravit prodejní ceny se časově shoduje s nárůstem dovozu dumpingového dovozu z dotčených zemí na významné úrovni cenového podbízení, stlačovala prodejní ceny výrobního odvětví Unie a snížila ziskovost.

(209)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že vývoj nákladů sám o sobě nemohl být příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(210)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(211)

Prodej na vývoz odběratelům, kteří nejsou ve spojení, představoval 22,5 % celkové výroby výrobního odvětví Unie v období šetření. Objem vývozu během posuzovaného období kolísal – nejprve se mezi lety 2018 a 2019 zvýšil o 4 % a poté se snížil v roce 2020 a opět v období šetření. Celkově se prodej na vývoz v posuzovaném období snížil o 7 %.

(212)

Podle výrobního odvětví Unie představuje prodej na vývoz objem, který nebylo možné prodat na trhu Unie. Jak je uvedeno ve 194. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie musí zachovat vysoký a stabilní objem výroby a využití kapacity, aby pokrylo vysoké fixní náklady.

(213)

V období šetření prodávalo výrobní odvětví Unie na trhu Unie více než 75 % své výroby. Ačkoli tedy pokles vývozní výkonnosti mohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, dospěla Komise předběžně k závěru, že vzhledem k vysokému podílu prodeje v Unii ve srovnání s prodejem na vývoz nestačí tento pokles ke zmírnění příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(214)

Prodej podobného výrobku výrobním odvětvím Unie na trhu Unie byl založen na ročních smlouvách s odběrateli, které stanovují množství a ceny pro nadcházející rok. Výrobní odvětví Unie má pro zvýšení prodejních cen v souvislosti s rostoucími cenami surovin během platnosti roční smlouvy jen minimální rozpětí. Výrobní odvětví Unie by v zásadě mělo mít možnost zvýšit své prodejní ceny při sjednávání smluv na následující rok. Jak je však vysvětleno ve 208. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie nemohlo během celého posuzovaného období své prodejní ceny zvýšit. Tento trend byl pozorován po dlouhou dobu, a proto jej nelze vysvětlit pouze zvýšením nákladů na suroviny.

(215)

Zdá se tedy, že časová prodleva mezi zvýšením nákladů na suroviny a zvýšením prodejních cen na základě ročních smluv nebránilo výrobnímu odvětví Unie v tom, aby v posuzovaném období přizpůsobilo své prodejní ceny rostoucím výrobním nákladům. Komise proto předběžně dospěla k závěru, že pevné stanovení prodejních cen v ročních smlouvách nezmírňuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou újmou.

(216)

Společnost Eviosys a sdružení CISA tvrdili, že újmu výrobnímu odvětví Unie způsobil pokles trhu Unie s ECCS.

(217)

Jak je uvedeno ve 139. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii se v posuzovaném období snížila o [17 000–20 000] tun, tj. o 3 %. Údaje o prodeji v Unii se však nezměnily. Příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie bylo tedy spíše stlačení cen způsobené levným dumpingovým dovozem než ztráta objemu v důsledku klesající spotřeby.

(218)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že snížení poptávky na trhu o 3 % nelze považovat za příčinu újmy, která by zmírnila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou újmou. V důsledku toho byla tato tvrzení předběžně zamítnuta.

(219)

Zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s rostoucím objemem dovozu ECCS z dotčených zemí, který se uskutečňoval za dumpingové ceny, jež se během posuzovaného období dokonce snížily, jak je uvedeno v oddíle 5.1 výše.

(220)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Dopady dovozu z jiných třetích zemí, pandemie COVID-19, vývoj výrobních nákladů, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a vliv dlouhodobých smluv na nepříznivý vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o objem výroby, prodejní ceny a ziskovost, byly pouze omezené.

(221)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k předběžnému závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, nejsou dostatečné k oslabení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(222)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(223)

Žadatel uváděl existenci zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem provedení posouzení týkajícího se náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, u jehož surovin bylo zjištěno, že byly předmětem zkreslení, bylo vyšší než jeho rozpětí prodeje pod cenou (viz oddíl 6.2 níže).

(224)

Komise nejprve stanovila výši cla nezbytnou k odstranění újmy, která by byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v případě, že by nedošlo ke zkreslením podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, a dosáhnout přiměřeného zisku (dále jen „cílový zisk“).

(225)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze zemí, které jsou předmětem šetření, a míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(226)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. V tomto ohledu vzala Komise v úvahu zisk, který mělo výrobní odvětví Unie před zvýšením dovozu z dotčených zemí, který činil [1–3] %. Vzhledem k tomu, že tento zisk byl nižší než 6 %, použila Komise předběžně zisk ve výši 6 % v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(227)

Na tomto základě činí cena nepůsobící újmu [850–990] EUR/t, což vyplývá z uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 6 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených během období šetření do vzorku.

(228)

Jako druhý krok Komise v souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení posoudila budoucí náklady, které vyplývají z mnohostranných environmentálních dohod a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení a které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů Komise předběžně stanovila dodatečné budoucí náklady ve výši [10–20] EUR/t. Tyto dodatečné náklady byly připočteny k ceně nepůsobící újmu uvedené ve 227. bodě odůvodnění.

(229)

Tyto náklady se skládaly z těchto prvků:

(230)

Politika systému ETS je základním kamenem politiky Unie při plnění závazků Pařížské dohody (47) v oblasti životního prostředí a klíčovým nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů. Dodatečné náklady spojené s nákupem povolenek byly vypočteny na základě průměrných odhadovaných dodatečných povolenek EU, které budou muset být zakoupeny během doby trvání opatření. Do povolenek, které byly použity při výpočtu, nebyly zahrnuty volně dostupné povolenky a stejně jako všechny výrobní náklady byly ověřeny, aby se zajistilo, že jsou správně přiřazeny k výrobku, který je předmětem šetření. Náklady na povolenky byly extrapolovány tak, aby odpovídaly očekávaným změnám cen během doby trvání opatření. Komise stanovila předpokládané ceny povolenek ETS s využitím výpisu společnosti Bloomberg New Energy Finance ze dne 10. února 2022. Průměrná předpokládaná cena za povolenky pro toto období činí 71,3 EUR/t vyprodukovaných emisí CO2.

(231)

Pokud jde o budoucí náklady spojené s nákupem elektřiny, Komise zohlednila budoucí vývoj nákladů na emise CO2, které souvisejí se spotřebou elektřiny. Při výpočtu budoucích nákladů Komise řádně zohlednila veškeré náhrady, které výrobci v Unii obdrželi. K určení budoucích nákladů na CO2 použila Komise předpokládané ceny ve výpisu společnosti Bloomberg New Energy Finance uvedené ve 231. bodě odůvodnění.

(232)

Politika Unie zaměřená na snižování emisí CO2 je rovněž v souladu se závazky Unie, které vyplývají z Pařížské dohody. Pro výpočet budoucích nákladů vzala Komise v úvahu dodatečné budoucí náklady na odpisy těchto investic.

(233)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, a to použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté sečtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů. Komise stále analyzuje informace ve spisu týkající se investic, které mohou být relevantní podle čl. 7 odst. 2c nebo čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(234)

Komise poté určila rozpětí prodeje pod cenou na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF. U ostatních spolupracujících společností, které nebyly zařazeny do vzorku, pokud jde o ČLR, použila Komise vážené průměrné rozpětí dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(235)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že je nezbytné posoudit, zda existují zkreslení, pokud jde o výrobek, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, v důsledku čehož by clo nižší než dumpingové rozpětí nepostačovalo k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem dotčeného výrobku, který je předmětem šetření.

(236)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení řízení, žadatel poskytl dostatečné důkazy, že v ČLR mohou existovat ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení proto Komise zkoumala údajná zkreslení za účelem posouzení, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(237)

Podle důkazů v podnětu bylo u ploché za tepla válcované oceli, která představuje významnou část výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření, zrušeno v Číně vracení DPH.

(238)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení šetření, Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení zkoumala dopad zkreslení na trhu surovin na výrobu ECCS v Číně.

(239)

Komise uvedla, že jeden z čínských výrobců zařazených do vzorku, společnost Jintai, nakupoval svitky válcované za tepla, zatímco druhý, společnost Baosteel, žádné takové nákupy neuskutečnil. Posouzení Komise v prozatímní fázi se zaměřilo na svitky válcované za tepla v souladu se zkresleními na trhu surovin uvedenými v podnětu, ale bude pokračovat v šetření, a to i s ohledem na další možná zkreslení na trhu surovin podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(240)

Komise potvrdila, že v případě společnosti Jintai představovaly svitky válcované za tepla více než 17 % výrobních nákladů. Pro účely tohoto výpočtu byla v prozatímní fázi použita nezkreslená cena suroviny stanovená v Brazílii.

(241)

Komise poté zkoumala, zda byla cena svitků válcovaných za tepla zkreslena jedním z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za tímto účelem Komise použila databáze DPH při vývozu a sazby náhrad Čínské lidové republiky a související oznámení čínského ministerstva financí a státní daňové správy. Komise zjistila, že svitky válcované za tepla byly nejméně od roku 2019 předmětem zrušení vrácení DPH.

(242)

Komise následně porovnala ceny svitků válcovaných za tepla v Číně s cenami na reprezentativních mezinárodních trzích. V prozatímní fázi Komise porovnala ceny placené společností Jintai za svitky válcované za tepla s cenami dle publikace Metal Bulletin pro různé trhy, včetně ceny ze závodu v Brazílii, neboť se předběžně usuzovalo, že jsou v souladu s cenami na reprezentativních mezinárodních trzích. Na tomto základě Komise zjistila, že ceny na reprezentativních mezinárodních trzích jsou o [10–30] až [30–50] % vyšší než v dotčené zemi, což je považováno za významný rozdíl.

(243)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že svitky válcované za tepla jsou předmětem podstatného zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(244)

V souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise zkoumala, zda může učinit jednoznačný závěr, že je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení pouze ve vztahu ke společnosti Jintai. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení veškerých informací relevantních pro toto šetření, včetně volných kapacit v zemi vývozu, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii.

(245)

Žadatelé odhadli čínskou domácí kapacitu pro ECCS na přibližně 990 000 tun a výrobu ECCS v roce 2018 na přibližně na 650 000 tun (48). To znamená odhadované využití kapacity ve výši 66 %. Kromě toho využití kapacity u dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku činilo v průměru [70–90] %. To je vyšší než odhad žadatelů pro celou zemi. I kdyby byla průměrná volná kapacita dvou společností zařazených do vzorku (tj. [10–30] %) extrapolována na dotčenou zemi, volná kapacita v Číně by činila přibližně [100 000–300 000] tun, což představuje významný podíl spotřeby Unie během období šetření.

(246)

Komise proto dospěla k závěru, že v Číně existuje značná volná kapacita a že v případě jejího využití by tato volná kapacita mohla zvýšit celosvětovou nabídku výrobku, který je předmětem šetření, stlačit ceny, a tudíž oslabit účinnost opatření, pokud by nebyla stanovena na úrovni dumpingu.

(247)

Obecně lze říci, že světové ocelářství je odvětvím s významnou nadměrnou kapacitou, z velké části v důsledku průmyslové politiky Číny. Výrobky z oceli jsou na trhu široce dostupné jak v EU, tak v Číně.

(248)

Komise zjistila, že cena svitků válcovaných za tepla v Číně je výrazně nižší než cena svitků válcovaných za tepla na reprezentativních mezinárodních trzích (viz 242. bod odůvodnění). Vytváří to komparativní nevýhodu pro výrobní odvětví Unie ve srovnání s vyvážejícími výrobci v Číně. Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli jsou svitky válcované za tepla výrobnímu odvětví Unie k dispozici, jsou dostupné za vyšší cenu než pro jeho konkurenty v Číně. Výrobní odvětví Unie se proto nachází v nevýhodném postavení vůči čínským vyvážejícím výrobcům.

(249)

Jak je vysvětleno níže ve 262. a 263. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie má dostatečnou kapacitu na pokrytí celkové poptávky po výrobku, který je předmětem šetření, v Unii.

(250)

V neposlední řadě by uživatelé v Unii mohli odebírat výrobek, který je předmětem šetření, z jiných třetích zemí. Celkový objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období snížil o 23 %, zatímco jejich podíl na trhu klesl o 21 %. Konkrétně se prodej z Jižní Koreje snížil z [11 600 – 13 600] tun v roce 2018 na [4 700 – 5 500] tun v období šetření, tj. o 60 %. Při neexistenci dumpingového dovozu z dotčených zemí by se dovoz z jiných třetích zemí zvýšil, neboť prodejní ceny na trhu Unie by byly atraktivnější.

(251)

Uživatelé by proto měli dostatečný přístup k ECCS i v případě, že by se dovoz z Číny snížil v důsledku vyššího cla. V důsledku toho se neočekává narušení hodnotových řetězců uživatelů v Unii.

(252)

Po posouzení všech relevantních informací týkajících se tohoto šetření dospěla Komise k závěru, že je v zájmu Unie stanovit výši prozatímního cla ve vztahu ke společnosti Handan Jintai Packing Material Co., Ltd v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(253)

Vzhledem k výše uvedené analýze dospěla Komise k závěru, že v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel na základě úrovně dumpingu, s výhradou dalších úvah v souvislosti s článkem 21 uvedených v oddíle 7.2 níže.

(254)

Po posouzení zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise poté zkoumala, zda může v souladu s článkem 21 základního nařízení jednoznačně dospět k názoru, že v tomto případě není uplatnění opatření v zájmu Unie, a to navzdory zjištění dumpingu působícího újmu. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(255)

Účinek antidumpingových opatření bude pro výrobce v Unii pozitivní, neboť opatření umožní výrobnímu odvětví Unie přizpůsobit své prodejní ceny tak, aby pokryly zvýšené výrobní náklady. Výrobní odvětví Unie by se tedy vrátilo do udržitelné situace, což by mu umožnilo provádět budoucí investice, zejména plnit environmentální a sociální požadavky.

(256)

V případě neexistence opatření bude výrobní odvětví Unie nadále trpět podstatnou újmou a očekává se, že jeho finanční situace, zejména pokud jde o ziskovost, návratnost investic a peněžní tok, se dále zhorší, a bude tím ohrožena jeho životaschopnost.

(257)

ECCS se používá zejména při výrobě potravinových obalů, například potravinářských plechovek.

(258)

Odpověď na dotazník poskytl pouze jeden uživatel, a to společnost Eviosys. Je největším výrobcem obalů potravin v Unii, a je tudíž nejdůležitějším uživatelem výrobku, který je předmětem šetření.

(259)

Kromě toho sdružení šesti obchodníků a uživatelů a rovněž dva další uživatelé neposkytli odpovědi na dotazník, ale předložili připomínky týkající se újmy a zájmu Unie a vyslovili se proti přijetí antidumpingových opatření.

(260)

Uživatelé a obchodníci uvedli následující argumenty.

(261)

Za prvé tvrdili, že výrobci v Unii mají potíže zajistit dostatečné množství ECCS, zejména po brexitu, který vyloučil společnost Tata Steel z výrobního odvětví Unie. Dále tvrdili, že výrobní odvětví Unie má tendenci vyvážet většinu své výroby (přibližně 50 %) do třetích zemí, přičemž prodej na vývoz je údajně ziskovější než prodej v Unii. Uložení opatření na dovoz z dotčených zemí, který představuje polovinu celkového dovozu, by proto narušilo dodavatelský řetězec uživatelů v Unii, přičemž tyto nové zdroje dodávek by nemusely být spolehlivé.

(262)

V období šetření činila celková spotřeba ECCS v Unii [505 000–591 000] tun. Celková kapacita výrobního odvětví Unie činila [581 000–680 000] tun. Celková výroba výrobního odvětví Unie činila [439 000–513 000] tun a prodej výrobního odvětví Unie na vývoz v období šetření činil [98 000–115 000] tun, zatímco objem dovozu z dotčených zemí činil [78 000–91 000] tun. Tyto údaje ukazují, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou výrobní kapacitu, aby pokrylo celkovou poptávku po ECCS v Unii.

(263)

Tvrzení uživatelů v Unii o nedostatku ECCS na trhu Unie v důsledku nedostatečné kapacity výrobního odvětví Unie nebo o tom, že polovina výroby v Unii byla vyvezena, se proto nejeví jako opodstatněná.

(264)

Za druhé, někteří uživatelé tvrdili, že uložení cel by významně zvýšilo jejich výrobní náklady a že toto zvýšení cen by nemohli přenést na své odběratele. Tvrdili, že cena je převládajícím faktorem na navazujícím trhu, a že opatření by tak měla vážný dopad na jejich konkurenční postavení. Konkurence ze strany uživatelů se sídlem ve třetích zemích, kteří by mohli získávat levnější ECCS, na kterou se nevztahují antidumpingová cla, by dále ovlivnila uživatele v Unii. Podle společnosti Eviosys by navíc zvýšení cen potravinových obalů mělo za následek další růst cen potravin, který by postihl zejména domácnosti s nižšími příjmy, jež se více spoléhají na konzervované potraviny.

(265)

Uživatelé a obchodníci v Unii již získávají přibližně 70 % své potřeby dodávek ECCS od výrobního odvětví Unie. Dovoz z dotčených zemí měl v období šetření podíl na trhu Unie ve výši [14–16] % a dovoz z jiných třetích zemí má cenu velmi podobnou prodejní ceně výrobního odvětví Unie. Na základě údajů společnosti Eviosys, jediného uživatele, který poskytl odpověď na dotazník, se zdálo, že společnost Eviosys bude schopna absorbovat možný nárůst nákladů s ohledem na její současnou ziskovost plynoucí z prodeje výrobků používajících ECCS a podíl dovozu z dotčených zemí v jejím portfoliu zajišťování dodávek. Toto tvrzení bylo proto předběžně zamítnuto.

(266)

Pokud jde o možný vliv na ceny potravin, společnost Eviosys nepodložila své tvrzení tak, aby prokázala, že zvýšení cen ECCS povede ke zvýšení cen potravinových obalů a v konečném důsledku ke zvýšení cen potravin nebo že by k takovému možnému zvýšení došlo ve stejné míře, v jaké by se zvýšily ceny ECCS. Kromě toho se ECCS používá pouze na zakončení plechovek, zatímco na těla plechovek se používá pocínovaný plech, který je dražší. A konečně, jak je vysvětleno ve 265. bodě odůvodnění výše, uživatel bude schopen možný nárůst nákladů v důsledku opatření absorbovat. Proto není pravděpodobné, že by případné zvýšení cen ECCS samo o sobě ovlivnilo ceny potravinových obalů, a pokud ano, bude to jen ve velmi malé míře. Komise proto tento argument předběžně zamítla.

(267)

Za třetí, společnost Eviosys a sdružení CISA tvrdily, že trh Unie s ECCS se vyznačuje duopolem, v němž by uložením antidumpingových opatření došlo k ohrožení výběru výrobku a vyjednávací síly následných uživatelů, a odkázaly na rozhodnutí Komise o spojení uvedené ve 195. bodě odůvodnění.

(268)

V tomto ohledu, jak je vysvětleno ve 196. bodě odůvodnění, má posouzení Komise v případech spojování podniků odlišné cíle. V každém případě mělo uvedené rozhodnutí mnohem širší definici výrobku než ECCS a zahrnovalo řadu dalších výrobků z oceli, například pocínovaný plech, přičemž analýza dovozu provedená v tomto rozhodnutí se týkala období před posuzovaným obdobím. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(269)

A konečně, dva další uživatelé a sdružení CISA poukázali na stávající ochranná opatření na dovoz výrobků z oceli, včetně ECCS, které již dostatečně chrání výrobní odvětví Unie, a na to, že kvóty pro dovoz z Číny nejsou využívány v maximální možné míře. Dále tvrdili, že v letech 2020 a 2021 byly ceny čínského dovozu velmi podobné cenám výrobců v Unii po jejich zvýšení v důsledku vyšších nákladů na dopravu a zrušení 13% slevy na DPH na vývoz ECCS v Číně.

(270)

V tomto ohledu ochranná opatření nemají za cíl chránit a nemohou chránit před dumpingovým dovozem. Ačkoli ceny dovozu z Číny ve srovnání s rokem 2020 vzrostly o 2,8 %, byly stále nižší o [7,5–20,7] % ve srovnání s prodejními cenami Unie na trhu Unie v období šetření. Proto se nezdá, že by zvýšení nákladů na dopravu a zrušení 13% slevy na DPH na vývoz ECCS v Číně odstranily dumping, jak tvrdili uživatelé. Tato tvrzení byla proto předběžně zamítnuta.

(271)

Sdružení CISA rovněž požádalo Komisi, aby prozkoumala vývoj po období šetření. V tomto smyslu předložilo sdružení CISA dne 31. března 2022 připomínky k vývoji po období šetření a k důsledkům možných opatření pro navazující výrobní odvětví EU.

(272)

Připomínky byly obdrženy po uplynutí lhůty pro předložení připomínek uvedené v oznámení o zahájení řízení a budou projednány v konečné fázi.

(273)

Dopady opatření na výrobce v Unii by byly pozitivní. Rizika možného negativního dopadu na uživatele a dovozce/obchodníky, kteří nejsou ve spojení, zejména pokud jde o dodávky, by byla zmírněna volnou dostupnou kapacitou výrobního odvětví Unie i dovozem z jiných zemí. Obnovení spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek při neexistenci dumpingového dovozu by prospělo zdravému rozvoji celého trhu a umožnilo by výrobnímu odvětví Unie dodržet náklady vyplývající ze závazků Unie a členských států dle mezinárodních dohod.

(274)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz ECCS pocházející z dotčených zemí v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(275)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(276)

Podle výše uvedeného posouzení jsou prozatímní antidumpingová cla stanovena na úrovni rozpětí újmy pro společnosti Baoshan Iron & Steel Co., Ltd. a Companhia Siderúrgica Nacional v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(277)

Pokud jde o společnost Handan Jintai Packing Material Co., Ltd, Komise zkoumala, zda by k odstranění újmy postačovalo clo nižší než dumpingové rozpětí. Poté, co bylo zjištěno zkreslení na trhu surovin, pokud jde o dotčený výrobek, ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, konkrétně v podobě zrušení vrácení DPH pro svitky válcované za tepla, dospěla Komise k závěru, že je v zájmu Unie, jak je stanoveno v čl. 7 odst. 2b základního nařízení, stanovit výši cla na úrovni dumpingového rozpětí, jelikož by clo nižší než dumpingové rozpětí nebylo dostatečné k odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(278)

Prozatímní clo pro ostatní spolupracující společnosti v ČLR nezařazené do vzorku je založeno na váženém průměrném rozpětí újmy stanoveném výše pro dvě společnosti v ČLR zařazené do vzorku, které je nižší než vážené průměrné dumpingové rozpětí pro dvě společnosti v ČLR zařazené do vzorku.

(279)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany výrobců v ČLR a skutečnosti, že celní sazba pro společnost Jintai vycházela z dumpingového rozpětí zjištěného v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení, byla úroveň celostátní celní sazby založena na nejvyšších dumpingových rozpětích zjištěných u typů výrobků prodaných v reprezentativním množství společností Jintai. Vzhledem ke zjištěním o podstatných zkresleních podle čl. 7 odst. 2a nemusela Komise vypočítat rozpětí prodeje pod cenou ani rozpětí újmy, pokud jde o nespolupracující společnosti.

(280)

Spolupráce v Brazílii byla vysoká, v důsledku čehož je zbytkové clo stanoveno na stejné úrovni jako clo platné pro společnost Companhia Siderúrgica Nacional.

(281)

Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce níže. Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla (uvedené v posledním sloupci), vyjádřené jako cena CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, měly být tyto:

(282)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(283)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(284)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(285)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(286)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(287)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala dne 25. dubna 2022 Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny. Na základě obdržených připomínek provedla Komise v odůvodněných případech opravy výpočtů.

(288)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky nebo požádaly o slyšení u Komise. Zúčastněné strany mohou také požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(289)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,