(EU) 2022/676Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/676 ze dne 3. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy upřesňující podmínky, podle nichž se v případech stanovených v čl. 18 odst. 3 až 6 a odst. 8 uvedeného nařízení provádí konsolidace (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 123, 26.4.2022, s. 1-9 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 3. prosince 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 16. května 2022 Nabývá účinnosti: 16. května 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



26.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 123/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/676

ze dne 3. prosince 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy upřesňující podmínky, podle nichž se v případech stanovených v čl. 18 odst. 3 až 6 a odst. 8 uvedeného nařízení provádí konsolidace

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 18 odst. 9 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 se vztahuje na případy obezřetnostní konsolidace skupin podniků, které jsou propojeny ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (2), pokud mezi nimi neexistuje vztah mateřské a dceřiné společnosti. V takových případech je nutné určit subjekt, na jehož úrovni mají být požadavky nařízení (EU) č. 575/2013 uplatněny na konsolidovaném základě. Kromě toho by v těchto případech měla být nejvhodnější metodou obezřetnostní konsolidace metoda stanovená v čl. 22 odst. 8 a 9 směrnice 2013/34/EU (dále jen „metoda agregace“) v souladu s pravidly stanovenými v uvedené směrnici.

(2)

V případech účastí v institucích nebo finančních institucích řízených podnikem zahrnutým do konsolidace společně s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, kdy se vyžaduje poměrná konsolidace podle čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, by měl být pro použití metody obezřetnostní konsolidace podle uvedeného ustanovení v souladu s definicí společného ujednání uvedenou v mezinárodních účetních standardech uplatňovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (3) vyžadován jednomyslný souhlas těchto podniků s rozhodnutími o příslušných činnostech instituce nebo finanční instituce.

(3)

Ustanovení čl. 18 odst. 6 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 575/2013 se týkají požadavků v oblasti dohledu na obezřetnostní konsolidaci v případě uplatňování podstatného vlivu na jednu nebo více institucí nebo finančních institucí, ale bez účasti nebo jiných kapitálových vazeb, a v případě, kdy jsou tyto instituce nebo finanční instituce podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov. Za účelem určení toho, zda existuje situace podstatného vlivu, by příslušné orgány měly vzít v úvahu několik ukazatelů podstatného vlivu. Kromě toho by situace jednoho vedení měla být stanovena pouze tehdy, pokud má příslušný orgán konkrétní důkazy o tom, že existuje účinná koordinace finanční a provozní politiky těchto institucí nebo finančních institucí.

(4)

Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) zveřejnil pokyny k identifikaci a řízení rizika nutnosti zakročit (4), které obsahují několik ukazatelů, jež by instituce měly používat při identifikaci subjektů, u nichž může vzniknout riziko nutnosti zakročit. Podle pokynů BCBS se „rizikem nutnosti zakročit“ rozumí riziko, že se instituce rozhodne poskytnout finanční podporu nekonsolidovanému subjektu, který není plně nebo poměrně konsolidovaným subjektem a který čelí krizovým podmínkám, ačkoliv k poskytnutí této podpory neexistují smluvní závazky, nebo nad rámec těchto smluvních závazků. Podle pokynů BCBS musí instituce v případě, že zjistí existenci podstatného rizika nutnosti zakročit, určit vhodná opatření na základě povahy a rozsahu předpokládané podpory při zakročení v každém jednotlivém případě. Tato opatření zahrnují mimo jiné začlenění dotčených subjektů do regulatorního rozsahu konsolidace. Aby instituce a příslušné orgány mohly dospět k závěru, zda by určité podniky měly být plně nebo poměrně konsolidovány podle potřeby v souladu s čl. 18 odst. 5, odst. 6 písm. a) nebo odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013, měly by v souladu s pokyny BCBS zvážit několik ukazatelů a přihlédnout k riziku nutnosti zakročit, které tyto podniky mohou pro instituci představovat. Instituce by nicméně měly zvážit i alternativní opatření k řešení rizika nutnosti zakročit v rámci svých postupů řízení rizik a postupu pro hodnocení přiměřenosti vnitřně stanoveného kapitálu (ICAAP). Kromě toho mohou příslušné orgány zvážit další opatření k řešení potenciálního rizika, které tyto podniky představují, v rámci procesů dohledu a hodnocení (SREP). V souvislosti s rámcem velkých expozic vydal Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) také obecné pokyny k limitům pro expozice vůči subjektům stínového bankovnictví, které provádějí činnosti podobné bankovním činnostem mimo regulační rámec (5), stanovující metodiku, kterou by v rámci svých interních procesů používat ke stanovení limitů pro své individuální a souhrnné expozice vůči subjektům stínového bankovnictví.

(5)

Zejména s cílem určit, zda je nutná plná nebo poměrná konsolidace podle čl. 18 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013 v případě dceřiných podniků nebo podniků, v němž instituce drží účast, pokud tento dceřiný podnik nebo podnik není institucí, finanční institucí ani podnikem pomocných služeb a pokud existuje podstatné riziko nutnosti zakročit a dále za předpokladu, že tento podnik není pojišťovnou, zajišťovnou nebo pojišťovací holdingovou společností, by se od příslušných orgánů mělo mimo jiné očekávat, že provedou kontrolu přinejmenším určitých kategorií podniků, jako jsou jednotky pro speciální účel, které nelze kvalifikovat jako sekuritizační jednotky pro speciální účel ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 (6), na něž se vztahují podmínky pro převod významného úvěrového rizika stanovené v článku 244 nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i podniky vykonávající některou z činností uvedených v čl. 89 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.

(6)

Aby byl zajištěn soulad s kapitálovým rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 575/2013 a aby se zamezilo uznávání neoprávněných kapitálových výhod, mělo by se v případech, kdy je vyžadována konsolidace podle čl. 18 odst. 3 až 6 nebo odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013, zahrnutí výší položek kmenového kapitálu tier 1 a kapitálových nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydaných podniky zahrnutými do obezřetnostní konsolidace a vlastněných jinými osobami než těmito podniky, jakož i souvisejícího emisního ážia do konsolidovaného kapitálu zakládat na článcích 81 až 88 uvedeného nařízení.

(7)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi orgánem EBA.

(8)

Orgán EBA provedl k návrhu regulačních technických norem, z něhož toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (7),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„relevantními činnostmi“ relevantní činnosti definované v dodatku A přílohy nařízení Komise (EU) č. 1254/2012 (8) (příloha týkající se IFRS 10);

2)

„faktory snižujícími riziko“ jakékoli platné právní a správní předpisy, pravidla nebo smluvní ujednání, které omezují schopnost instituce poskytnout podniku finanční podporu za krizových podmínek;

3)

„podniky držícími účast“ podniky, které společně kontrolují některý z těchto subjektů:

a)

instituci nebo finanční instituci podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení nebo

b)

podnik, který není institucí, finanční institucí ani podnikem pomocných služeb podle čl. 7 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení;

4)

„kapitálovými vazbami“ přímé nebo nepřímé vlastnictví kapitálu podniku, včetně účasti definované v čl. 4 odst. 1 bodě 35 nařízení (EU) č. 575/2013;

5)

„podstatným vlivem“ pravomoc podílet se na rozhodování o finanční a provozní politice podniku, pokud tento podnik nelze kvalifikovat jako dceřiný podnik definovaný v čl. 4 odst. 1 bodě 16 nařízení (EU) č. 575/2013 a pokud není společně kontrolován ve smyslu čl. 3 odst. 1 nebo čl. 7 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení.

Článek 2

Podmínky, podle nichž se konsolidace provádí v případě skupin podniků, které jsou propojeny ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU

1.   Pokud je vyžadována konsolidace podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, odpovídá za zajištění souladu s požadavky stanovenými v části první hlavě II kapitole 2 oddíle 1 nařízení (EU) č. 575/2013 na základě konsolidované situace všech podniků skupiny tento subjekt:

a)

instituce, pokud je ve skupině pouze jedna instituce;

b)

úvěrová instituce s nejvyšší bilanční sumou, pokud je ve skupině několik úvěrových institucí;

c)

investiční podnik, na který se vztahuje nařízení (EU) č. 575/2013, s nejvyšší bilanční sumou, pokud skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci.

2.   Pro účely odstavce 1 se bilanční suma vypočítá na základě poslední auditované konsolidované účetní závěrky, nebo pokud se konsolidovaná účetní závěrka nemusí sestavovat v souladu s platným účetním rámcem, na základě poslední auditované individuální účetní závěrky instituce.

3.   Pokud by použití kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebylo vhodné, mohou příslušné orgány odpovědné za výkon dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 111 odst. 4, 5 a 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (9) od těchto kritérií upustit a určit jiný subjekt ve skupině, na který se vztahuje nařízení (EU) č. 575/2013, jako subjekt odpovědný za zajištění souladu s požadavky uvedenými v části první hlavě II kapitole 2 oddíle 1 uvedeného nařízení na základě konsolidované situace všech podniků skupiny.

Při posuzování vhodnosti použití kritérií uvedených v odstavci 1 tohoto článku tyto příslušné orgány zohlední jakékoli rozhodnutí přijaté v souladu s čl. 111 odst. 6 směrnice 2013/36/EU, nebo pokud takové rozhodnutí neexistuje, zohlední dotčené instituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech nebo to, zda jsou povinny sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za skupinu v případech uvedených v čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU. V takových případech má instituce s největší bilanční sumou právo vyjádřit se před tím, než příslušné orgány toto rozhodnutí přijmou.

4.   V případech uvedených v tomto článku příslušné orgány odpovědné za výkon dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 111 odst. 4, 5 a 6 směrnice 2013/36/EU povolí nebo požadují použití metody konsolidace stanovené v čl. 22 odst. 8 a 9 směrnice 2013/34/EU.

5.   Podnik, který je propojen s jedním nebo více podniky ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU, nemusí být do konsolidace podle tohoto článku zapojen ve stejných případech a podle stejných kritérií, která jsou stanovena v článku 19 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 3

Podmínky, podle nichž se konsolidace provádí v případě institucí nebo finančních institucí řízených podnikem zahrnutým do konsolidace společně s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace

1.   V případě účastí v institucích nebo finančních institucích řízených podnikem zahrnutým do konsolidace společně s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace vyžaduje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě poměrnou konsolidaci podle čl. 18 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

podniky držící účast společně kontrolují většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v dotčené instituci nebo finanční instituci nebo mají možnost společně řídit relevantní činnosti této instituce nebo finanční instituce na základě právně vymahatelného smluvního ujednání mezi nimi nebo na základě zakládací listiny nebo stanov této instituce nebo finanční instituce;

b)

rozhodnutí o relevantních činnostech instituce nebo finanční instituce vyžadují jednomyslný souhlas všech podniků držících účast;

c)

smluvní ujednání uvedené v písmenu a) nebo zakládací listina či stanovy instituce nebo finanční instituce stanoví, že odpovědnost podniků držících účast je omezena podílem na kapitálu, který v dotčené instituci nebo finanční instituci drží.

2.   V případech uvedených v tomto článku se poměrná konsolidace provádí na základě podílu na kapitálu drženého v dotčené instituci nebo finanční instituci a v souladu s čl. 26 odst. 2 směrnice 2013/34/EU.

Článek 4

Podmínky, podle nichž se konsolidace provádí v případě účastí nebo kapitálových vazeb v jiných institucích nebo finančních institucích, než které jsou uvedeny v čl. 18 odst. 1 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013

1.   Pokud příslušné orgány rozhodnou, že má být provedena konsolidace v souladu s čl. 18 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, mohou povolit nebo vyžadovat použití ekvivalenční metody podle uvedeného článku, pokud nestanoví, že je třeba provést poměrnou nebo plnou konsolidaci dotčené instituce nebo finanční instituce v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.   Příslušný orgán učiní rozhodnutí uvedené v odstavci 1 na základě posouzení rizik, která dotčená instituce nebo finanční instituce představuje pro instituci, a s přihlédnutím k rozsahu a účinnosti všech faktorů snižujících riziko a k dopadu na obezřetnostní požadavky instituce na konsolidovaném základě, který by mohl z uplatnění plné nebo poměrné konsolidace vyplynout.

3.   Pro účely posouzení uvedeného v odstavci 2 poskytne instituce příslušnému orgánu na jeho žádost veškeré nezbytné informace, zejména pokud jde o tyto prvky:

a)

celkovou vlastnickou strukturu dotčené instituce nebo finanční instituce, zejména s ohledem na to, zda jsou akcie nebo rovnocenné vlastnické podíly a hlasovací práva, včetně potenciálních hlasovacích práv podle čl. 5 odst. 5, rozděleny mezi velký počet akcionářů, vlastníků nebo společníků, nebo zda je instituce hlavním akcionářem, vlastníkem nebo společníkem dotčené instituce nebo finanční instituce;

b)

skutečnost, zda instituce působí jako sponzor tím, že dotčenou instituci nebo finanční instituci řídí nebo jí poskytuje poradenství, uvádí cenné papíry této instituce nebo finanční instituce na trh nebo této instituci nebo finanční instituci poskytuje likviditu a/nebo úvěrová posílení, zda je instituce významným investorem do svých dluhových nebo kapitálových nástrojů nebo zda existuje jiná smluvní a mimosmluvní účast, která instituci vystavuje rizikům nebo výnosům kapitálového typu z aktiv dotčené instituce nebo finanční instituce nebo souvisí s její výkonností;

c)

skutečnost, zda se instituce účinně podílí na rozhodovacím procesu dotčené instituce nebo finanční instituce, do jaké míry má na něj tato instituce vliv nebo zda se instituce nebo finanční instituce považuje za kontrolovanou v souladu s platným účetním rámcem;

d)

skutečnost, zda instituce přijímá od dotčené instituce nebo finanční instituce kritické provozní služby, které nelze včas nahradit bez nadměrných nákladů;

e)

skutečnost, zda je úvěrový rating dotčené instituce nebo finanční instituce založen na vlastním ratingu instituce;

f)

skutečnost, zda existují konkrétní znaky týkající se složení investorské základny dotčené instituce nebo finanční instituce, zejména s ohledem na to, zda ostatní investoři v instituci nebo finanční instituci mají s institucí úzký obchodní vztah nebo na jejich schopnost nést ztráty nebo disponovat svými finančními nástroji;

g)

skutečnost, zda dotčená instituce nebo finanční instituce a instituce mají společnou zákaznickou základnu nebo se podílejí na vzájemném uvádění svých produktů na trh;

h)

skutečnost, zda instituce a dotčená instituce nebo finanční instituce mají stejnou značku;

i)

zda instituce již poskytla dotčené instituci nebo finanční instituci finanční podporu v případě finančních potíží.

4.   Příslušné orgány mohou zejména požadovat poměrnou konsolidaci dotčené instituce nebo finanční instituce podle podílu na kapitálu drženého v tomto podniku, pokud existuje smluvní ujednání mezi institucí a jedním nebo více akcionáři, vlastníky nebo společníky dotčené instituce nebo finanční instituce o společném poskytnutí finanční podpory instituci nebo finanční instituci nebo pokud existují přesvědčivé důkazy o tom, že by instituci nebo finanční instituci finančně podporovali podle podílu na kapitálu, který v ní drží.

5.   Příslušné orgány mohou zejména požadovat plnou konsolidaci dotčené instituce nebo finanční instituce, pokud je v důsledku organizačních a finančních vztahů mezi institucí a dotčenou institucí nebo finanční institucí vystavena většině rizik nebo výhod plynoucích z relevantních činností této instituce nebo finanční instituce.

Článek 5

Podmínky, podle nichž se konsolidace provádí v případech, kdy instituce vykonává podstatný vliv na jednu nebo více institucí nebo finančních institucí, ale nedrží v těchto institucích účast ani v nich nemá jiné kapitálové vazby

1.   Pokud instituce vykonává podstatný vliv na jednu nebo více institucí nebo finančních institucí, aniž by v těchto institucích držela účast nebo měla jiné kapitálové vazby, mohou příslušné orgány rozhodnout o plné konsolidaci dotčených institucí nebo finančních institucí podle čl. 18 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 na základě posouzení rizik, která tyto instituce nebo finanční instituce představují pro instituci vykonávající podstatný vliv, a s přihlédnutím k rozsahu a účinnosti všech faktorů snižujících riziko a k dopadu na obezřetnostní požadavky této instituce na konsolidovaném základě, který by mohl z uplatnění plné konsolidace vyplynout.

2.   Pro účely posouzení uvedeného v odstavci 1 poskytne instituce příslušnému orgánu na jeho žádost veškeré nezbytné informace, zejména pokud jde o prvky uvedené v čl. 4 odst. 3 písm. a) až i).

3.   Příslušné orgány mohou zejména požadovat plnou konsolidaci institucí nebo finančních institucí uvedených v odstavci 1, pokud je v důsledku organizačních a finančních vztahů mezi institucí vykonávající podstatný vliv a dotčenými institucemi nebo finančními institucemi instituce vystavena většině rizik nebo výhod plynoucích z relevantních činností těchto institucí nebo finančních institucí.

4.   Pro účely tohoto článku zahrnují prvky, které naznačují existenci podstatného vlivu, tyto případy:

a)

instituce jmenovala nebo má právo jmenovat člena správního, řídícího nebo kontrolního orgánu dotčené instituce nebo finanční instituce;

b)

instituce je účinně zapojena do rozhodovacího procesu dotčené instituce nebo finanční instituce, včetně rozhodování o dividendách a o rozdělování jiných výnosů;

c)

existence významných transakcí s dotčenou institucí nebo finanční institucí;

d)

instituce si s dotčenou institucí nebo finanční institucí vyměnila vedoucí pracovníky;

e)

instituce dotčené instituci nebo finanční instituci poskytuje zásadní technické informace nebo kritické služby;

f)

instituce má v dotčené instituci nebo finanční instituci další práva na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov, která by mohla ovlivnit řízení nebo rozhodovací proces této instituce nebo finanční instituce.

5.   Při posuzování podstatného vlivu se rovněž bere v úvahu existence akciových warrantů, kupních opcí na akcie, dluhových nástrojů, které jsou převoditelné na kmenové akcie, nebo jiných podobných nástrojů, které jsou v současné době uplatnitelné nebo převoditelné a které mají v případě uplatnění nebo převodu potenciál poskytnout instituci hlasovací práva nebo omezit jiným stranám hlasovací práva v oblasti finanční a provozní politiky dotčené instituce nebo finanční instituce.

Článek 6

Podmínky, podle nichž se konsolidace provádí v případech, kdy jsou dvě nebo více institucí nebo finančních institucí podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov

1.   Příslušný orgán rozhodne o konsolidaci dvou nebo více institucí nebo finančních institucí, které jsou podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov, pro účely čl. 18 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

příslušný orgán provedl posouzení zaměřené na ověření toho, zda jsou finanční a provozní politiky institucí nebo finančních institucí účinně koordinovány, a

b)

dotčené instituce nebo finanční instituce nejsou propojeny ve smyslu čl. 22 odst. 1 a 2 a odst. 7 písm. b) směrnice 2013/34/EU.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) mohou příslušné orgány zohlednit zejména následující prvky, které naznačují existenci situace popsané v uvedeném písmenu:

a)

dotčené instituce nebo finanční instituce jsou přímo nebo nepřímo kontrolovány stejnou fyzickou osobou či osobami nebo stejným subjektem či subjekty;

b)

většinu členů správního, řídícího nebo kontrolního orgánu instituce nebo finanční instituce tvoří osoby jmenované stejnou fyzickou osobou či osobami nebo stejným subjektem či subjekty, a to i v případě, že tito členové nejsou tvořeni stejnými osobami.

3.   V případech uvedených v tomto článku mohou příslušné orgány povolit nebo požadovat použití metody konsolidace stanovené v čl. 22 odst. 8 a 9 směrnice 2013/34/EU.

4.   Pro účely určení subjektu odpovědného za zajištění souladu s požadavky uvedenými v části první hlavě II kapitole 2 oddíle 1 nařízení (EU) č. 575/2013 se použije čl. 2 odst. 1, 2 a 3 tohoto nařízení na základě konsolidační situace všech institucí a finančních institucí uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 7

Podmínky, podle nichž se konsolidace provádí v případech, kdy dceřiný podnik nebo podnik, v němž instituce drží účast, není institucí, finanční institucí ani podnikem pomocných služeb

1.   Příslušný orgán může požadovat plnou nebo poměrnou konsolidaci dceřiného podniku nebo podniku, v němž instituce drží účast, pokud tento dceřiný podnik nebo podnik není institucí, finanční institucí ani podnikem pomocných služeb podle čl. 18 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013, za předpokladu, že provede posouzení, kterým ověří, že je splněna podmínka stanovená v čl. 18 odst. 8 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013. Za tímto účelem se použije čl. 4 odst. 2 a 3 tohoto nařízení.

2.   Příslušné orgány mohou zejména požadovat plnou konsolidaci dceřiného podniku nebo podniku uvedeného v odstavci 1, pokud je v důsledku organizačních a finančních vztahů mezi institucí a dotčeným dceřiným podnikem nebo podnikem instituce vystavena většině rizik nebo výhod plynoucích z relevantních činností tohoto dceřiného podniku nebo podniku.

3.   Příslušné orgány mohou zejména požadovat poměrnou konsolidaci podniku uvedeného v odstavci 1 podle podílu na kapitálu drženého v tomto podniku, pokud je splněna jedna z těchto podmínek:

a)

podnik je společně kontrolován institucí spolu s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace na základě právně vymahatelného smluvního ujednání mezi nimi nebo na základě zakládací listiny nebo stanov podniku a rozhodnutí o relevantních činnostech podniku vyžadují jednomyslný souhlas všech podniků držících účast;

b)

existuje smluvní ujednání mezi institucí a jedním nebo více akcionáři, vlastníky nebo společníky podniku o společném poskytnutí finanční podpory tomuto podniku nebo existují přesvědčivé důkazy o tom, že by podnik finančně podporovali podle podílu na kapitálu, který v něm drží.

Článek 8

Podmínky pro zahrnutí nástrojů vlastněných jinými osobami než podniky zahrnutými do obezřetnostní konsolidace do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2

1.   V případech, kdy je podle čl. 18 odst. 3 nebo odst. 6 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 použita metoda konsolidace stanovená v čl. 22 odst. 8 a 9 směrnice 2013/34/EU, může instituce zahrnout položky kmenového kapitálu tier 1 a nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a související emisní ážio podniků zahrnutých do obezřetnostní konsolidace, které jsou vlastněny jinými osobami než těmito podniky, do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 za předpokladu, že tyto kapitálové položky jsou dostupné ke krytí ztrát všech podniků zahrnutých do konsolidace.

Pokud položky kmenového kapitálu tier 1 a nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a související emisní ážio uvedené v prvním pododstavci ke krytí ztrát všech podniků zahrnutých do obezřetnostní konsolidace dostupné nejsou, určí instituce výši položek kmenového kapitálu tier 1 a nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a související emisní ážio, jež mají být v souladu s články 81 až 88 nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnuty do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2.

2.   Pro účely odstavce 1 se položky kmenového kapitálu tier 1 a nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a související emisní ážio uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, které jsou vlastněny osobou či osobami nebo subjektem či subjekty, které řídí podniky na jednotném základě podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo vykonávají jedno vedení podniků podle čl. 18 odst. 6 písm. b) uvedeného nařízení, považují za dostupné ke krytí ztrát všech podniků zahrnutých do obezřetnostní konsolidace.

3.   V případech, kdy je podle čl. 18 odst. 5, odst. 6 písm. a) nebo odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013 vyžadována plná konsolidace, určí instituce výši položek kmenového kapitálu tier 1 a nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a související emisní ážio podniků zahrnutých do obezřetnostní konsolidace, které jsou vlastněny jinými osobami než těmito podniky, jež mají být v souladu s články 81 až 88 nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnuty do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2. Pro tento účel se podniky, u nichž je vyžadována plná konsolidace, považují za dceřiné podniky.

4.   V případech, kdy je podle čl. 18 odst. 4, 5 nebo 8 nařízení (EU) č. 575/2013 vyžadována poměrná konsolidace, určí instituce výši nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydaných podniky poměrně zahrnutými do obezřetnostní konsolidace, které jsou vlastněny jinými osobami než těmito podniky, jakož i související emisní ážio, jež mají být v souladu s články 82, 83 a 85 až 88 nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnuty do konsolidovaného vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2.

5.   Pro účely odstavce 4 platí, že:

a)

podniky, u nichž je vyžadována poměrná konsolidace, se považují za dceřiné;

b)

odkazy na plné zahrnutí do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 se považují za odkazy na poměrné zahrnutí do konsolidace podle čl. 18 odst. 4, 5 nebo 8 uvedeného nařízení a

c)

výše uvedené v článcích 82, 83 a 85 až 88 nařízení (EU) č. 575/2013 se stanoví s ohledem na podíl na kapitálu, který instituce v těchto podnicích drží.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(4)  Obecné pokyny Basilejského výboru pro bankovní dohled k identifikaci a řízení rizika nutnosti zakročit, Basilej, říjen 2017.

(5)  Obecné pokyny EBA – Limity pro expozice vůči subjektům stínového bankovnictví, které provádějí bankovní činnosti mimo regulační rámec podle čl. 395 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, 3. června 2016, EBA/GL/2015/20.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(8)  Nařízení Komise (EU) č. 1254/2012 ze dne 11. prosince 2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 10, mezinárodní standard účetního výkaznictví 11, mezinárodní standard účetního výkaznictví 12, mezinárodní účetní standard 27 (2011) a mezinárodní účetní standard 28 (2011) (Úř. věst. L 360, 29.12.2012, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU